Hysterie kolem Čárlího neutichá a zachvátila i náš web. Zatímco posledně jsem se přidržel dejme tomu taktické stránky věci, nyní se zčásti podívám na Čárlího.
Ještě zpátky k té taktické stránce věci. Vlivný evropský rabín Menachem Margolin to pořádně posral protizbraňovým aktivistům, fízlofilům a zastáncům bezpečného prostoru pro kriminálníky. Zbraně najednou nejsou zlé, ony jsou vlastně docela fajn, prý záleži nač se použijí. Rabi několika stručnými větami rozkopal jejich dosud pracně budovanou propagandu. Vyslovil se, že by rád ozbrojil vyvolený národ, protože se židé necítí v multikulti sluníčkové Evropě bezpečně. Samozřejmě že to pan rabín pojal poněkud jednostranně, hlavní je ozbrojit židy a gójové ať se starají sami o sebe, ale v podstatě je to správně. Rabín dělá dobře, že se bere o svoje lidi a je to naše chyba, že máme proradný establishment, který se rozhodl starat nikoli o bezpečí svých lidí, ale o pohodlí a bezpečí kriminálníků. Situace je o to vážnější, že to řekl rabín, rabínovy výroky nebude možné veřejně kritizovat, protože to zavání obviněním z antisemitismu, což je mnohem horší než obvinění z rasismu a znamená to konec ve veřejném životě. Představte si, co by se stalo, kdyby někdo navrhl vytvářet milice, aby se bílí ubránili třeba cikánům. To by byl poprask a zatýkání a celá nenárodní fronta multikulti prověřených levičáků z řad umělců a novinářů by pořádala protestní pochody, komentovala, glosovala, varovala a činila teatrální gesta. Teď je ticho po pěšině a antigun aktivisté jen kytičkově šoupají nohama.
Rabín pravděpodobně reagoval na události z košer obchodu, kde jeden z rukojmích sebral útočníkovi zbraň, kterou si odložil a chtěl ho s tím zabít. Bohužel se mu to nepodařilo, protože zbraň měla závadu a nestřílela (byla to pistole Tokarev, starej šrot, který mu nejspíš prodal nějaký arabský bratr). Útočník ho následně zastřelil jinou již fukční a podstatně modernější zbraní, což se mu asi nedá příliš vyčítat. Zamysleme se nad tímto heroickým aktem. Slušný občan musí ukrást teroristovi zbraň, aby se pokusil chránit svůj život, protože mu sluníčková vláda zakázala držet a nosit zbraň vlastní. To je přece super. Nedivím se, že to s rabínem tak hnulo. Výhody sluníčkové bezezbraňové demokracie pro běžného občana nelze demonstrovat lépe.
Myslím, že by davy nijak nesmutnily, kdyby další Charlie nevyšel. On totiž celý ten jejich Charlie Hebdo je levičácký plátek s obvyklým nákladem asi 60.000 výtisků. Když nějaký ten místopředseda chalifátu Evropa použil název „slátanina“, tak vůbec nepřeháněl. V říjnu jste tam mohli najít praktickou přílohu o legalizaci marihuany, často se tam řeší ekologie, jako že je moc správná a běda kdo nesouhlasí, Jean Depardieu to schytal, když nechtěl sponzorovat francouzský komunismus a pravidelným terčem urážek v časopisu byla také francouzská Národní fronta, jejíž leader Marie Le Pen byla vyobrazována tu s ohněm u zadku, tu polonahá, tu jako hovínko. Veselí svazáci se také rádi naváželi do křesťanské víry – a to s takovou mírou obscénnosti, která by v případě islámu asi vyvolala třetí světovou.
Vypadá to, jako když pes žere psa. Imigranti, které si sem levicové vlády naimportovaly kvůli voličským hlasům a rozkrádání v rámci welfare state, vystřílí redakci s jinými levicovými milášky.
Vypadá to, že si soudruzi z Charlieho ve své intelektuálské povýšenosti a přezíravosti zapomněli na to nezbytné, všudypřítomné a povinné porozumění menšinám a multikulturní obohacování. Co když existují v Evropě lidé, kteří myslí jinak? Diverzita, Charlie, jo přesně ta, o které nám levičáci furt kážou, že ji nerespektujeme. Co když žijí v Evropě lidé, kteří nenesou urážky své víry tak stoicky jako křesťané, na kterých se dá dříví štípat? Co když někdo nerozumí tomu, že šlo jen o elitářskou zábavu pár graficky zdatných levičáků v redakci bezvýznamného plátku a bez výčitek na ně vezmou zbraň? Co vlastně víme o systému hodnot těch, které nám levicový establishment naimportoval výměnou za voličské hlasy a podíl na rozkrádání v rámci welfare state? Co když pro někoho je bezcenná „svoboda slova“ a vůbec všechny ty indiferentní „občanské svobody“, zatímco je zásadní, co řekl prorok nebo si myslí, že řekl prorok? Co když fakt budujeme chalifát?
Jak se k tomu politické elity postaví?
No nic, už se postavily.
(1x známkováno, průměr: 2,00 z 5)