Posedlost firem bezpečností práce je známá. Tento fenomén vzrůstá zvláště při jakékoliv významnější návštěvě ( místní zkorumpovaný politik, majitel firmy ze zámoří, audit, cokoliv jiného oficiálního ). Projevuje se to fasováním nových ochranných pracovních „oděvů“, prostředků a podobných udělátorů. Jejich funkce je bezesporu užitečná, ovšem ne vždy a všude. Nicméně tupá byrokracie vyžaduje jejich instalaci a „používání“ i na těch nejnemožnějších místech a situacích …
Pracovní boty – při zadávaní výroby tohoto pokrokového a důmyslného ochranného prostředku se jistě myslí na konečného uživatele. Pracovní obuv totiž musí splňovat nejméně jeden z následujících parametrů : Musí být hnusná, nepohodlná, již od výroby smrdutá, těžká a pochopitelně nebezpečná. Nejlepší modely splňují všechny tyto parametry. Specialitou jsou pro hodináře vyrobené dvoukilové vysoké boty s železnou špičkou. Ostatně železná ( ocelová ) špička boty má veselou vlastnost že poměrně čistě amputuje konec nohy v případě opravdu těžkého nárazu a dotyčný se nemusí trápit s rozdrcenými prsty. Neohebnost těchto moderních dřeváků také usnadňuje časté zakopávání. Protiskluzové podrážku s koeficientem tření brusle na ledovém povrchu snad netřeba komentovat…
Pracovní rukavice – jsou předepisovány povinně naprosto všude – je zajímavé že na nich bezpečáci trvají nejvíce tam, kde jsou rotující části strojů… Použití rukavice má pak zajímavý efekt. I stalo se že tiskař byvše nucen štelovat barevník v rukavicích, tento jednu rukavici zachytil a než se milý tiskař vzpamatoval chyběly mu dva prsty. Normálně by ho to stálo stržený nehet. Levné rukavice mají navíc ještě zajímavý „barvící“ efekt, případně rozpadávací syndrom…
Pracovní oděv – montérky různého provedení a kvality, trička s firemním logem různých barev… v podstatě bezproblémová záležitost – jenže ouha – zmrd kdesi vysoko daleko, zadá výrobu oděvů tak, že se v nich pracovat nedá bez toho, aniž by při dotyku nesršely jiskry, nefungovaly jako přenosná sauna, brnění atd. Odřeniny od tvrdé látky jsou běžnou věcí. Navíc – zřejmě dle armádních tradic :-) se zpravidla dodává pouze ve dvou univerzálních velikostech MV a MM ( moc velký a moc malý ).
Blembák, čili ochrannou přilbou zvaný to ochránce lbi. Obvykle účinný při lehčím nárazu. Při těžším břemenu poslušném gravitačního zákona však následky můžou být zajímavé – místo relativně šanci na přežití dávající fraktury lebky, může dojít ke zlomení vazu s mnohem jistějším efektem. Rovněž mi přijde úsměvná povinnost přilby při manipulaci kupříkladu se 30-ti tunovou formou…
Vyztužená kšiltovka – lite verze blembáku, není tak těžká, vypadá líp a snadněji se kamufluje normální pokrývkou. Opět užitečná při lehčím nárazu, jinak k ničemu.
Existence hasicích přístrojů v pásmu SNV-1 mi přijde také jako důkaz znalosti věci ( SNV-1 = stupeň nebezpečnosti výbuchu, mimochodem do míst takto označených nesmíte ani v syntetickém oblečení ). Při zjištění požáru takovém prostoru je to zpravidla to poslední co ve svém krátkém životě uvidíte…
Ochranná síťka na hlavu – teoreticky velmi prodyšná medůzovitá podivnost, zabraňující kontaminaci výrobku padajícím vlasem. Prakticky se jedná o velmi nepropustnou záležitost z podivného materiálu, ve které je vedro a nepohodlno, skrze kterou navíc krátké vlasy proniknou a z dlouhých vlasů vytvoří kompaktní hmotu nestabilní pozice. Lze se dostat do situace, kdy rotující část stroje, místo několika pramenů skalpuje celou hlavu a to i přes existenci ochranného krytu… ( stalo se loni koncem léta ).
Ochranné brýle – které já osobně považuji za dost užitečné… ovšem pokud jejich konstrukce není tak domršená, že během 5-ti minut nejsou zevnitř zamlžené, nos otlačený a uši na upadnutí…
Špunty do uší – kdo dělal někdy s tímto instrumentem ví, že pomoc je relativní,nicméně existuje. Ten největší problém však bývá v chronickém dráždění zvukovodu a následně z toho vzniklých zánětech. Firmy obecně velmi nerady nechávají zaměstnancům vyrobit na míru ( je to na lékařském potvrzení ) odlévané špunty.
Respirátory – při dobrém výběru je to jedna z mála opravdu dobrých a užitečných věcí.
Evakuace a shromaždiště – jedna nejmenovaná Kutnohorská firma si shromaždiště umístila na velmi pěkném travnatém plácku necelých 50 metrů od budovy. Co na tom že shromážděný dav měl pěkný výhled skrze zasklenou stěnu na sklad tlakových lahví a vedlejší sklad lihových roztoků.
No a pak přijde pracovní úraz a vymyslí se nová, lepší a bezpečnější opatření… A nikoho nenapadne udělat něco s vohnoutismem, jenž je asi do tuzemských pracovníků dodávám invitro.
Máte podobné zážitky s blahodárnými účinky OOPP? Kladné? Záporné?
(4x známkováno, průměr: 1,25 z 5)