Mně teda irituje nejvíc to, že většina řidičů netuší, co to je přednost v jízdě a že když jim tam někdo vjede, aniž by je ohrozil (omezit může), tak se můžou posrat, a dokonce si i myslej, že jsou v právu oni.
Samozřejmě lepení se na zadek v levém pruhu na dálnici za deště a mlhy je taky parádní zvyklost, hojná u řidičů spěchající z chalupy v neděli navečer nebo v pondělí ráno, stejně jako nesmyslné předjíždění a myškování v pátek navečer cestou na chalupu.
leon
Proto jsou v ČR ucpané i kruháče. A když k tomu ještě nezvládají najednou točit volantem a dát blinkr, další mají špatný odhad a pomalé reakce.
to seš jeden z tech debilů co stojijou na vedlejší jak kundy, a teprve dyž se na hlavní dostatečně přiblížím, tak se tam naserou že to sotva ubrzdím, a eště se pak táhnou jak smrad, jo?
Autisticky off-road
Když na kruháči jedu přes víc výjezdů, tak blikám doleva, před výjezdem přehodím blinkr doprava. Domnívám se, že jsem tak víc čitelnej pro řidiče, kteří čekají na vjezdu do kruháče. Máte stejný názor?
Nitus
Ne. Na kruháči blikat nemáš, dokud z něj nesjíždíš. Když vidím auto, které bliká, aniž to dává zjevný smysl (a tohle by pro mě byl ten případ, protože, jakkoliv to zní poněkud demagogicky, blikat se má podle předpisů), tak automaticky předpokládám, že jeho řidič zapomněl, a to zase svědčí o možnosti, že třeba tak úplně neví, k čemu ty blinkry vlastně jsou, případně se nevěnuje řízení, no prostě že je tady nějaký problém. Takového řidiče začnu automaticky pokládat za MÉNĚ čitelného, a očekávám od něj nějakou pakárnu.
Childeater
Nikdy nejezdi do Británie, na Maltu, do Itálie…
Arnold J Rimmer
Tak anglický kruháče jsou kapitola sama pro sebe. Mam nejradši když všichni odjedou. Nejhorší je to s autem z anglický půjčovny, to s tebou nepočítají, naopak když máš evropskou značku nějakej zmatek očekávají.
Childeater
Trvalo mi to asi 500 km, než jsem se s tím srovnal a pochopil to…pak už cajk.
Když jsem sjížděl s půjčeným autem u letiště a otestoval 4 proudovej kruháč prvně…uf, to byl pocit.
Všechno v hustý dopravě, na prázdnej kruháč jsem asi kliku nikdy neměl.
Arnold J Rimmer
žejo, ty vícepruhový poprvý, to je nezapomenutelný asi jako první sex.
tcdd
popisovat italské kruhové objezdy, respektive signalizaci řidičů na nich, to je na extra článek. ale jeden konkrétní a v Itálii velice častý jev: malý kruháč připomínající křižovatku, pouze s „čudlem“ (nebo jen namalovaným kruhem) uprostřed. pokud Ital opouští třetím výjezdem a tedy vlastně odbočuje doleva, bude vždy blikat doleva.
a já tiše dodávám, že bez ohledu na předpisy radím chovat se jako místní a tím být pro ně čitelnější. při mé z prvních cest Itálií jsem přesně takto „odbočoval doleva“ bez blinkru a protijedoucí se mnou nepočítal – samozřejmě se mi omluvil, protože Italové jsou v pohodě. ale příčina nedorozumění byla jasná.
Sysop
V Cesku se obecne blika blbe. Typicky krizovatka, kde hlavni odbocuje vlevo, ale rovne i doprava jsou vedlejsi. Ten, kdo jede po hlavni doleva, obvykle doleva neblika. Takze ten, kdo ceka v protismeru na vedlejsi a chce jet rovne, musi hodne premyslet, jestli to tam poslat, protoze ten po pohlavni fakt jede rovne a nebo proste cekat „dokud neni pochyb, ze je to kokot“ a strihne mu to pred rypakem do zatacky.
Oblibenym argumentem neblikacu pak je „kdyz jedu po hlavni, tak prece neblikam“. No jiste. Protoze kdyz na teto krizovatce jede rovne, tak prece blika obema.
Odborník, který měsíčně najezdí 10 000 km po celé ČR a bliká ve 100%.
Arnold J Rimmer
Ne. Mam stejný jako Nitus výše. Rozptýlíš mne zkoumáním tvých úmyslů a nejspíš tě vyhodnotím jako dědka se zapomenutým blinkrem doleva a tudíž extra hrozbu.
Hupert
Je to prostě autista. U nás bude znervózňovat minimálně řidiče za sebou a Na Maltě a v Británii sejme s blinkrem vlevo každého, kdo vjede na kruháč v domnění, že on už z něj chce vyjet.
Nitus
Spoustu těch věcí by příčetný člověk měl být schopen tak nějak odhadnout. Snad každému dojde, že je potřeba vidět v zrcátku malou část vlastního auta, protože zrcadlo ukazuje prostor, který ve skutečnosti vlastně neexistuje, a tím mate (řečeno slovy amerických automobilek, „objekty v zrcátku jsou blíže než vypadají, a navíc jsou za vámi“), takže je potřeba mít nějak „ustanovenou“ vlastní pozici. Ale jinak článek fajn, hlavně cením myšlenku, že když tohle svým dětem nevysvětlíte vy, tak kdo potom. Já s tím teda nikdy problém neměl, mně takovéhle věci táta vysvětloval průběžně asi tak od pěti let a většinou na základě mých vlastních dotazů, ale chápu, že spousta lidí si dělá papíry „aby mohli jezdit“ a auto je pro ně předmět denní potřeby, asi jako myčka na nádobí, a tam to může být složitější.
„Spoustu těch věcí by příčetný člověk měl být schopen tak nějak odhadnout.“
Vážně? A vy jste ve dvaceti dával na 1*
Nitus
Ano. To, na co se dá přijít „od stolu“, tedy například právě ty zrcátka, jsem měl 100%. Pokud jsem s něčím měl problém, tak s takovými věcmi, které nejdou „vymyslet“, protože si je musí každý zažít „sám za sebe“ (jak rychlé mám reakce, jaký mám odhad, jak dokážu pracovat s prostorovou orientací…).
Lukas B.
naučte děti lyžovat na sjezdovce (snowboard taktéž přípustný) nebo aspoň bruslit na rybníce nebo na kluzišti při veřejném bruslení. až se budou učit se chovat čitelně a předvídat chování ostatních na silnici, budou mít náskok. přínos bicyklu (koloběžky etc.) není tak jednoznačný.
Cerny Mor
Tak ono to ježdění na sjezdovce na lyžích nebo prkně je statisticky ještě horší, než silnice, a průměrný chování taky. Polovina lyžařů a prknařů ani nezná pravidla a zásady, ani nemá zdravej rozum. Takže běžně se někdo zastaví uprostřed sjezdovky, nebo za zatáčkou, nebo si prknaři sednou odpočívat uprostřed. Běžný je někoho pomalejšího sejmout a nadávat mu, že se nedíval nad sebe; pouštět to šusem metr stokilový chlapi od malých dětí, nedobrzdit dole u fronty a někoho srazit.
Hlavně Brňáci timhle vynikaj. A potom třeba na tý na zkurvený Dolní Moravě nemine víkend, aby se někdo pořádně nezranil.
Lukas B.
samozřejmě jsem měl na mysli lyžování civilizovaných lidí v civilizovaném regionu, ideálně tam, kde se mluví napůl italsky a napůl německy, ideálně též trochu ladinsky. ne nájezdy vepřových hlav do ráje divokých developerů.
Lukas B.
ale nakonec asi pro jízdu mezi burany, kde je vhodné splynout s davem, možná bude ta dolní morava asi fajn přípravka.
Dachsmeister
@Lukas B.
taky Polsko je dobré cvičiště, jedu si takhle červenou z Čantoryje do Ustroně, 2km 400m převýšení, 8:30 všední den, obřačky rádius 21m, dlouhý oblouk a míjím s 10m odstupem nějakého kamikaze Poláka ve „vajíčku ala trolejbus“ který se do té doby domníval, že jede rychle.
Asi jsem ho nasral, neb mě asi km honil, aniž bych si všimnul, aby mě vítězoslavně před nájezdem do koridoru k lanovce předjel a jebnul sebou na ledu a nahrnutém sněhu u vjezdu.
Kupodivu jsem ho nezjebal, jen jsem k němu sklonil a uštěpačně pronesl:“wygrałeś“
% idiotů v kombinaci s neumětely je na polských svazích nejvyšší v Evropě.
Brňáky pamatuji z Pradědu z osmdesátek a 1.pol. devadesátek jako na první pohled identifikovatelný druh lyžaře.
Cerny Mor
Dachmeister:
jo, Poláci na Slovensku v Tatrách, to je o level hrůzy vejš, než Brňáci na Dolní Moravě nebo na Červený Vodě.
Sysop
Polky v Kitzbühelu byly take vzdy neprehlednutelne. Jen se motaly v bilych hadrech a lyzakach od nalevny k nalevne a obcas popojely lanovkou.
Panek
Jo ta Dolní Morava je mimochodem postavena pomocí finančního systému ala Čapí hnízdo. Akorát tam nejde o plytkých padesát ale o stovky a stovky milionů.
Malé/střední požádají, načerpají a postaví. Velká skrytá matka, říkejme jí třeba rampoušník, se tajně bankám zaručí za úvěry, aby malé/střední vůbec mohly rozjet výstavbu a tím i načerpat dotační prachy. No a když se to dostaví, počká se na konec časového testu udržitelnosti a malé/střední fúzují s rampoušníkem.
Sysop
Kuzelky. Ti posedani prknari maji primo toto pojmenovani.
Mmchdm, asi nejvetsi prasata jsou mezi nemeckou pubertalni mladezi. Nekolikrat jsem zazil, ze o co mene to umel, o to rychleji jel a jen rval ‚Baaaaahnnn freeeeiiii!!!‘
To vis, Nemci Ahmed a Ali to proste se sracakem neumi.
fatdwi
Článek pobavil, jako kdyby to dřív bylo lepší. Stížnosti na absenci jízdy za tmy jsou asi nejvíc komické, já dělal autoškolu na podzim a skoro jsem nevěděl, co to je jezdit za světla. Logicky, když někdo dělá autoškolu v létě, těžko bude mít jízdy po 10 večer nebo před 4 ráno, že? Já jezdil obvykle něco jako 17-18:30 nebo i později, tma prakticky pořád. Za světla jsem jel s vozíkem, to bylo v sobotu dopoledne.
Řídit mě tam taky nenaučili, protože to není možné, vzhledem k dané časové dotaci. Divit se tedy, že to nenaučí ani nikoho dnes je jen vzpomínkový optimismus, kdy si autore zřejmě myslíte, že Vy jste něco uměl. Ne, byl jste na 99 % stejná lama jako Vaše dítě, jen si dnes připadáte jak děsnej Šumachr.
Co děláte teď je chvályhodné, předpokládám, že i pro Vás to někdo udělal. Já se naučil řídit díky tatíkovi, jezdil poměrně dost a tak jsem se změnil v jeho osobního řidiče. Když jsem neměl školu, vozil jsem ho po Brně a okolí vč. např. Prahy. Hlavně první zima, hned jsem řidičák dodělal, byla výživná, vyzkoušel jsem si i první piruetu, naštěstí jsme zůstali na silnici, silničáři byli zaskočeni sněhem v lednu tehdy jako dnes.
Mám kamaráda, co se synem dělá to stejné dnes, akorát u toho nemá řeči o tom, jak ho nic v autoškole nenaučili, neb na rozdíl od Vás má ještě paměť v pořádku. Tak hlavně ať to jezdí a přeji málo situací, ve kterých budete prošlapávat podlahu a tak nějak vůbec šedivět (kdysi jsem učil kamarádku, zážitky dodnes).
No prostě za autorova mládí to bylo jinak. Tečka. :-D
Integrale
Hele, autore, technická: proč musíte mít v zrcátku kus toho svýho krásnýho werglu?
Já totiž naopak učím lidi načichlý tímhle nesmyslem, že boční zrcátka slouží ke sledování, co se děje VEDLE auta, protože k dění za ním slouží zrcátko vnitřní. A pokud čučí na zadek svýho čtřkolovýho miláčka, mají pak prdlajs vědomí o tom, co se děje vedle.
Pak není divu, že pořád mají plný ústa nějakýho „slepýho úhlu“, když při přejíždění z jednoho pruhu do druhýho bouchnou do auta z boku.
Vnější zrcátka se u nás naopak seřizují tak, že se postavíte na parkoviště, abyste měl z každé strany jedno auto v rovině s Vaším a v zrcátku musíte za všech okolností vidět auto sousední. Pouze u hodně sférických zrcátek pak máte šanci vidět i část vlastního auta, ale u naprosté většiny osobáků svoji vlastní prdel neuvidíte.
Pak nemusíte mít v zrcátku diodu připomínající požár.
to je auto od auta a řidič od řidiče. z některých aut je výhled vnitřním zrcátkem tak mizerný, že toto slouží pouze k tomu, abychom v noci měli rámcovou představu, jestli jede někdo daleko za námi a jezdí se na vnější zrcátka. no a taky záleží na tom, jak jsme pohybliví v krku a trupu a jak moc parkujeme natěsno couvajíce (je fajn mít zrcátko tak, že schoulením vidíme zadní kolo).
no a některá auta mají víc zrcátek (ale je asi pravda, že začátečník asi neleze hnedle třeba do zametacího vozu), jiná mají skla v zrcátka dvě nad sebou (dolní nižší sférické) a některá zrcátka jsou na vnější straně více vypouklá (tj. krajních několik centimetrů je sférických). ostatně na to byla svého času oblíbená tuzing fičura, malé kulaté nalepovací zrcátečko.
ModrýKlokan
@ Lukas, Integrale
Přesně, jsou různé situace a zadání. Například typicky u dodávek vnitřní zrcátko není vůbec. A taky pohledem vpravo nevidíte nic, bo neprůhledná kastle.
Za jízdy parkovací kamera nepomůže, takže stálý nastavení vpravo může být dost od kastle a stejně je lepší při napojování pokud to jde najet si co nejvíc úhel, pro pohled přímo bez zrcátka, nebo prostě znát trasu či včas pochopit situaci. Jindy dávám zrcátko vpravo tak, abych aspoň po lehkým vyklonění viděl zadní kolo a nevjel při vyhýbání do pankejtu.
Vlevo je to kompromis podle typu auta a zrcátka. Stejně se rutinně mrknu jak do zrcátka tak se ohlídnu. Kolo vlevo kromě parkování bez kamery za jízdy vidět nemusím.
Integrale
Slovem „osobák“ jsem měl skutečně na mysli osobní automobil kategorie M1. Nikoli dodávku kategorie N.
ModrýKlokan
@ Integrale
A co já s tím, to je snad jasné. Na tématu zrcátka to nic nemění, jen ho doplňuje.
Nitus
To je individuální, každému jak to vyhovuje. Já třeba mám poměrně mizernou prostorovou představivost, takže to, že v zrcátku (které poněkud mate tím, že zobrazuje nějaký prostor, který vlastně neexistuje) mám kousek vlastního auta, je pro mě „kotva“, která mi umožňuje intuitivněji se orientovat v tom, co je zhruba jak daleko a pod jakým úhlem.
Integrale
To není individuální, to znamená, že nemáte ponětí o tom, co se děje vedle Vás.
Nitus
Nevím, jestli jsi to zaznamenal, ale aut je více typů, a není ze všech vidět stejně. A to se raději nebavme o lidech, ti už jsou teprve různí, zejména někteří. Nevím, proč bych měl demagogicky trvat na minimálním slepém úhlu za tu cenu, že si nebudu jist pozicí toho, co v tom zrcátku vidím. Konfigurace auta musí vyhovovat mně, ne nějakému obecnému pravidlu, že mrtvý úhel je zlo, protože se kvůli němu stává gažilijón nehod ročně. Takže ano, je to individuální.
Hupert
Integrale: Vedle mně v jaké vzdálenosti? 1m, 2m, nebo víc? Mně tedy víc než 2m nezajímá, tam se vejdu a tam, kde nemám ponětí o tom, co se vedle mě děje, se necpu. Nemám v autě sledování mrtvého úhlu. Zrcátka mám nastavená tak, že obraz líže boky auta a považuji to za optimum, protože zrcadlo není stereoskopický systém a vzdálenost předmětů v něm je tedy nejistá, zvlášť bez záchytného bodu. Tak vidím líp to, co je téměř v linii za mnou, např. když mě chce auto nebo motorka, a ty jsou rizikovější, předjet. Když nechci do vedlejšího pruhu, starám se o svůj a když už chci, tak hlavně dám včas na vědomí blinkrem úmysl a nedělám zbrkle myšky. Pro pokrytí zorného pole vedle auta v zrcátku hejbnu hlavou a s tím zatím nemám problém, navíc než je vedle vidět čumák, zadek vedlejšího auta zpravidla ještě vidím v zrcátku, rozhodně u tak velkých, která bych nepřetlačil. Shrnuto, tvůj názor mi přijde poněkud demagogický.
Dělal jsem autoškolu v roce 2015, a musím teda říct, že jsem asi měl hodně velké štěstí na instruktora. A nebo se situace od té doby změnila dost k horšímu. Tím, že mám narozeniny na začátku března, a chtěl jsem mít řidičák co nejdřív po osmnáctinách, jsem většinu jízd dělal v lednu a únoru, a protože jsem byl ve třeťáku na gymplu a měl i dost mimoškolních aktivit, tak jsem obvykle měl jízdy tak od pěti nebo šesti odpoledne, takže třeba 11 z mých 14 jízd bylo za tmy. A tím, že jsem z horského regionu, tak jsem toho většinu najezdil i na sněhu, ledovce, při sněžení atd.
Ad brzdění, to byla snad hned druhá jízda, jeli jsme z kopce po nějaké opuštěné lesní cestě, když mi instruktor řekl „U támhletoho stromu dupni vší silou na brzdu“. Udělal jsem to, ABS o sobě pochopitelně dalo vědět, když jsme zastavili, byl jsem mírně otřesený, a instruktor „Teď zatáhni ručku, zapni výstražná světla, vezmi si vestu, a jdi se podívat, jak jsme daleko od toho stromu, kde jsi začal brzdit. A to jsme jeli jenom 40“. A to je opravdu věc, na kterou nikdy v životě nezapomenu.
Jak si mám správně nastavit sedačku a zrcátka mě učil už na první jízdě, a na dalších pár mi to vždy i kontroloval, že nejsem ani moc daleko ani moc blízko k volantu, a že v zrcátkách vidím to, co tam mám vidět.
Celkově teda musím říct, že jsem byl aktivní žák a sám jsem si říkal, co si chci splnit. A měl jsem asi teda fakt štěstí, že mi to instruktor vše plnil. Když jsem řekl, že se chci zkusit projet po dálnici, jeli jsme na dálnici. Když jsem chtěl trénovat podélné parkování dokud to nebudu umět, tak jsme hodinu v kuse couvali do mezery a vyjížděli ven. Když jsem řekl, že se chci naučit rozjíždět do kopce bez ručky, opět mi našel nějakou nefrekventovanou lesní cestu, kde jsem to zkoušeli. Když jsem se zeptal, jestli bychom mohli někdy spojit dvě jízdy do jedné, abych si zkusil, jaké je soustředit se 3 hodiny a nejen hodinu a půl, nebyl problém.
Asi jediná věc v článku, které musím dát zapravdu, ano, většinou jsme jezdili pomalu a byl jsem cepován, že musím do puntíku dodržovat úplně všechny předpisy a značení. Zase to asi dokážu pochopit, no, když za to komisaři vyhazují, tak instruktor pochopitelně chce, abych zkouškou pak prošel.
Koukání do zrcátek a otáčení celou hlavou – ano, to je p**ovina jak mraky. Ale už tehdy mě napadlo, jak se s tím vypořádat. Prostě jsem během zkoušky komisaři vždy aktivně oznamoval „Teď se koukám do levého, ted do pravého, ted do vnitřního zrcátka“. Přesně jsem si nechtěl vypěstovat ten zlozvyk točení hlavou jak blbec, ale dívat se očima, tak, jak se to má dělat.
„Koukání do zrcátek a otáčení celou hlavou“
Aspoň za jízdy neztuhne krk. :-D
Lukas B.
pozor, člověk je konstruován tak, že má jinak široké zorné pole ve dne a jiné v noci. a taky je značný rozdíl mezi ženou a mužem. běžný muž za jasného dne kroutit hlavou za zrcátky musí, běžná žena v noci nemusí.
pcsped
Zdravím, po všech medializovaných průserech autoškol a zkušebních komisařů, kdy se za covidu udělalo více zkoušek, než byl reálně komisař schopen stihnout, padlo pár směšných podmínek a zákazů činnosti. Prostě se kupčilo s řidičáky.Reálně ve většině případů naštěstí nešlo o prvořidiče, ale o různá vybodování a čístírny. Spousta zúčasněných přišla o zajímavé příjmy.Nicméně penězovod byl rychle a pružně obnoven a je to naprosto čisté a hlavně to pomůže té bezpečnosti na silnicích. Dnes jde především o to, aby žák neudělal autoškolu napoprvé a platil a platil. Takže se vyhazuje za naprosté prkotiny a příliš suverénní jízdu.
To byl případ dlouholeté kámošky, která má papíry i profesák na všechno kromě D. Aktivně i profesionálně jezdila vším, co má kola. Nějaké body samozřejmě nasbírala, ale sem tam si i zakouřila trávu a kontrolní kontrola, lízačka a pinda jedna se neporadila a neuměla se účině bránit.Takže ji uváleli dost kvalitně. Takže ve finále to skončilo psychotestama,probační a čistírnou a autoškolou.Poprvé ji od zkoušek vylili pro příliš suverenní jízdu. A jak by asi měla jezdit v malé Fabii ve 42 letech a miliónové praxi. na podruhé to už dostala.
Integrale
Docela rád bych znal definici „příliš suverenní jízdy“.
pcsped
Jako suverénní jízdu komisař vyhodnotil to, že jela, tak jak má.Na křižovatce vystřelila, tak jak bych si to představoval já.Tam kde je 50 tak, jela 50, nekroutila krkem do zrcátek. Vehementně si neštelovala opěrku hlavy, pásy a zrcátka. Kurva, proč hrát tu komedii, když tím autem před hodinou přijela a vše bylo nastavené. Nešlapala zbytečně na brzdy, do křižovatky dořazovala a foukla si tam i meziplyn. Ta holka ví co dělá a všechno dělá x let automaticky a najednou má přemýšlet nad tím, jak jet stylem pan klobouk.
Shodou okolností jsem viděl na yt pár komentovaných videí ze zkoušek po Liberci a je to dost výživné. Občas tam jezdil matroš, co by letěl na minutu, ale řešili tam i neskutečně nepodstatné hovadiny.
cocoqg
Oni to v autoškole říkat nesmějí, ale před předpisama by měla mít přednost bezpečnost a plynulost provozu (která s bezpečností hodně souvisí). Stejně tak nesdělí žákovi sladké tajemství, že podle předpisů se nedá jezdit, předpisy slouží hlavně ke stanovení viníka, pokud se něco stane. Schválně zkuste jet podle předpisů, hlavně ve městě – do půl hodiny nabouráte. Je sice hezké, že jste v právu, ale škodu máte tak jako tak…
V zájmů plynulosti by mohli aspoň učit rozjíždění na semaforech a pod. Tzn. NEčekat, až poodjede ten před vámi, ale rozjíždět se současně, zpočátku mírně pomaleji, aby PLYNULE vznikla bezpečná vzdálenost.
Nitus
Nesmějí, ale občas říkají. Můj instruktor byl takovej ten typ starého praktika, co dokáže velmi konstruktivně skloubit přístup „jak by to mělo být“ s přístupem „jak to je reálně“, a tohle je jedna z věcí, kterou mi řekněme více než naznačil. Je to ovšem moje zkušenost, nikde není napsáno, že „se to tak dělalo“, a už vůbec to neznamená, že se to tak dělá ještě dneska (je to přes 20 let, jestli pan instruktor ještě dejchá, tak bude v důchodu třeba desátým rokem).
Mně teda irituje nejvíc to, že většina řidičů netuší, co to je přednost v jízdě a že když jim tam někdo vjede, aniž by je ohrozil (omezit může), tak se můžou posrat, a dokonce si i myslej, že jsou v právu oni.
Samozřejmě lepení se na zadek v levém pruhu na dálnici za deště a mlhy je taky parádní zvyklost, hojná u řidičů spěchající z chalupy v neděli navečer nebo v pondělí ráno, stejně jako nesmyslné předjíždění a myškování v pátek navečer cestou na chalupu.
Proto jsou v ČR ucpané i kruháče. A když k tomu ještě nezvládají najednou točit volantem a dát blinkr, další mají špatný odhad a pomalé reakce.
to seš jeden z tech debilů co stojijou na vedlejší jak kundy, a teprve dyž se na hlavní dostatečně přiblížím, tak se tam naserou že to sotva ubrzdím, a eště se pak táhnou jak smrad, jo?
Když na kruháči jedu přes víc výjezdů, tak blikám doleva, před výjezdem přehodím blinkr doprava. Domnívám se, že jsem tak víc čitelnej pro řidiče, kteří čekají na vjezdu do kruháče. Máte stejný názor?
Ne. Na kruháči blikat nemáš, dokud z něj nesjíždíš. Když vidím auto, které bliká, aniž to dává zjevný smysl (a tohle by pro mě byl ten případ, protože, jakkoliv to zní poněkud demagogicky, blikat se má podle předpisů), tak automaticky předpokládám, že jeho řidič zapomněl, a to zase svědčí o možnosti, že třeba tak úplně neví, k čemu ty blinkry vlastně jsou, případně se nevěnuje řízení, no prostě že je tady nějaký problém. Takového řidiče začnu automaticky pokládat za MÉNĚ čitelného, a očekávám od něj nějakou pakárnu.
Nikdy nejezdi do Británie, na Maltu, do Itálie…
Tak anglický kruháče jsou kapitola sama pro sebe. Mam nejradši když všichni odjedou. Nejhorší je to s autem z anglický půjčovny, to s tebou nepočítají, naopak když máš evropskou značku nějakej zmatek očekávají.
Trvalo mi to asi 500 km, než jsem se s tím srovnal a pochopil to…pak už cajk.
Když jsem sjížděl s půjčeným autem u letiště a otestoval 4 proudovej kruháč prvně…uf, to byl pocit.
Všechno v hustý dopravě, na prázdnej kruháč jsem asi kliku nikdy neměl.
žejo, ty vícepruhový poprvý, to je nezapomenutelný asi jako první sex.
popisovat italské kruhové objezdy, respektive signalizaci řidičů na nich, to je na extra článek. ale jeden konkrétní a v Itálii velice častý jev: malý kruháč připomínající křižovatku, pouze s „čudlem“ (nebo jen namalovaným kruhem) uprostřed. pokud Ital opouští třetím výjezdem a tedy vlastně odbočuje doleva, bude vždy blikat doleva.
a já tiše dodávám, že bez ohledu na předpisy radím chovat se jako místní a tím být pro ně čitelnější. při mé z prvních cest Itálií jsem přesně takto „odbočoval doleva“ bez blinkru a protijedoucí se mnou nepočítal – samozřejmě se mi omluvil, protože Italové jsou v pohodě. ale příčina nedorozumění byla jasná.
V Cesku se obecne blika blbe. Typicky krizovatka, kde hlavni odbocuje vlevo, ale rovne i doprava jsou vedlejsi. Ten, kdo jede po hlavni doleva, obvykle doleva neblika. Takze ten, kdo ceka v protismeru na vedlejsi a chce jet rovne, musi hodne premyslet, jestli to tam poslat, protoze ten po pohlavni fakt jede rovne a nebo proste cekat „dokud neni pochyb, ze je to kokot“ a strihne mu to pred rypakem do zatacky.
Oblibenym argumentem neblikacu pak je „kdyz jedu po hlavni, tak prece neblikam“. No jiste. Protoze kdyz na teto krizovatce jede rovne, tak prece blika obema.
Odborník, který měsíčně najezdí 10 000 km po celé ČR a bliká ve 100%.
Ne. Mam stejný jako Nitus výše. Rozptýlíš mne zkoumáním tvých úmyslů a nejspíš tě vyhodnotím jako dědka se zapomenutým blinkrem doleva a tudíž extra hrozbu.
Je to prostě autista. U nás bude znervózňovat minimálně řidiče za sebou a Na Maltě a v Británii sejme s blinkrem vlevo každého, kdo vjede na kruháč v domnění, že on už z něj chce vyjet.
Spoustu těch věcí by příčetný člověk měl být schopen tak nějak odhadnout. Snad každému dojde, že je potřeba vidět v zrcátku malou část vlastního auta, protože zrcadlo ukazuje prostor, který ve skutečnosti vlastně neexistuje, a tím mate (řečeno slovy amerických automobilek, „objekty v zrcátku jsou blíže než vypadají, a navíc jsou za vámi“), takže je potřeba mít nějak „ustanovenou“ vlastní pozici. Ale jinak článek fajn, hlavně cením myšlenku, že když tohle svým dětem nevysvětlíte vy, tak kdo potom. Já s tím teda nikdy problém neměl, mně takovéhle věci táta vysvětloval průběžně asi tak od pěti let a většinou na základě mých vlastních dotazů, ale chápu, že spousta lidí si dělá papíry „aby mohli jezdit“ a auto je pro ně předmět denní potřeby, asi jako myčka na nádobí, a tam to může být složitější.
„Spoustu těch věcí by příčetný člověk měl být schopen tak nějak odhadnout.“
Vážně? A vy jste ve dvaceti dával na 1*
Ano. To, na co se dá přijít „od stolu“, tedy například právě ty zrcátka, jsem měl 100%. Pokud jsem s něčím měl problém, tak s takovými věcmi, které nejdou „vymyslet“, protože si je musí každý zažít „sám za sebe“ (jak rychlé mám reakce, jaký mám odhad, jak dokážu pracovat s prostorovou orientací…).
naučte děti lyžovat na sjezdovce (snowboard taktéž přípustný) nebo aspoň bruslit na rybníce nebo na kluzišti při veřejném bruslení. až se budou učit se chovat čitelně a předvídat chování ostatních na silnici, budou mít náskok. přínos bicyklu (koloběžky etc.) není tak jednoznačný.
Tak ono to ježdění na sjezdovce na lyžích nebo prkně je statisticky ještě horší, než silnice, a průměrný chování taky. Polovina lyžařů a prknařů ani nezná pravidla a zásady, ani nemá zdravej rozum. Takže běžně se někdo zastaví uprostřed sjezdovky, nebo za zatáčkou, nebo si prknaři sednou odpočívat uprostřed. Běžný je někoho pomalejšího sejmout a nadávat mu, že se nedíval nad sebe; pouštět to šusem metr stokilový chlapi od malých dětí, nedobrzdit dole u fronty a někoho srazit.
Hlavně Brňáci timhle vynikaj. A potom třeba na tý na zkurvený Dolní Moravě nemine víkend, aby se někdo pořádně nezranil.
samozřejmě jsem měl na mysli lyžování civilizovaných lidí v civilizovaném regionu, ideálně tam, kde se mluví napůl italsky a napůl německy, ideálně též trochu ladinsky. ne nájezdy vepřových hlav do ráje divokých developerů.
ale nakonec asi pro jízdu mezi burany, kde je vhodné splynout s davem, možná bude ta dolní morava asi fajn přípravka.
@Lukas B.
taky Polsko je dobré cvičiště, jedu si takhle červenou z Čantoryje do Ustroně, 2km 400m převýšení, 8:30 všední den, obřačky rádius 21m, dlouhý oblouk a míjím s 10m odstupem nějakého kamikaze Poláka ve „vajíčku ala trolejbus“ který se do té doby domníval, že jede rychle.
Asi jsem ho nasral, neb mě asi km honil, aniž bych si všimnul, aby mě vítězoslavně před nájezdem do koridoru k lanovce předjel a jebnul sebou na ledu a nahrnutém sněhu u vjezdu.
Kupodivu jsem ho nezjebal, jen jsem k němu sklonil a uštěpačně pronesl:“wygrałeś“
% idiotů v kombinaci s neumětely je na polských svazích nejvyšší v Evropě.
Brňáky pamatuji z Pradědu z osmdesátek a 1.pol. devadesátek jako na první pohled identifikovatelný druh lyžaře.
Dachmeister:
jo, Poláci na Slovensku v Tatrách, to je o level hrůzy vejš, než Brňáci na Dolní Moravě nebo na Červený Vodě.
Polky v Kitzbühelu byly take vzdy neprehlednutelne. Jen se motaly v bilych hadrech a lyzakach od nalevny k nalevne a obcas popojely lanovkou.
Jo ta Dolní Morava je mimochodem postavena pomocí finančního systému ala Čapí hnízdo. Akorát tam nejde o plytkých padesát ale o stovky a stovky milionů.
Malé/střední požádají, načerpají a postaví. Velká skrytá matka, říkejme jí třeba rampoušník, se tajně bankám zaručí za úvěry, aby malé/střední vůbec mohly rozjet výstavbu a tím i načerpat dotační prachy. No a když se to dostaví, počká se na konec časového testu udržitelnosti a malé/střední fúzují s rampoušníkem.
Kuzelky. Ti posedani prknari maji primo toto pojmenovani.
Mmchdm, asi nejvetsi prasata jsou mezi nemeckou pubertalni mladezi. Nekolikrat jsem zazil, ze o co mene to umel, o to rychleji jel a jen rval ‚Baaaaahnnn freeeeiiii!!!‘
Ti Němci vůbec nějak divočejí:
https://www.echo24.cz/a/H4MwW/svet-zpravy-nemecti-zaci-jsou-hloupejsi-a-hloupejsi-neumo-orezat-tuzku-nerozumi-pouzivat-toaletni-papir
To vis, Nemci Ahmed a Ali to proste se sracakem neumi.
Článek pobavil, jako kdyby to dřív bylo lepší. Stížnosti na absenci jízdy za tmy jsou asi nejvíc komické, já dělal autoškolu na podzim a skoro jsem nevěděl, co to je jezdit za světla. Logicky, když někdo dělá autoškolu v létě, těžko bude mít jízdy po 10 večer nebo před 4 ráno, že? Já jezdil obvykle něco jako 17-18:30 nebo i později, tma prakticky pořád. Za světla jsem jel s vozíkem, to bylo v sobotu dopoledne.
Řídit mě tam taky nenaučili, protože to není možné, vzhledem k dané časové dotaci. Divit se tedy, že to nenaučí ani nikoho dnes je jen vzpomínkový optimismus, kdy si autore zřejmě myslíte, že Vy jste něco uměl. Ne, byl jste na 99 % stejná lama jako Vaše dítě, jen si dnes připadáte jak děsnej Šumachr.
Co děláte teď je chvályhodné, předpokládám, že i pro Vás to někdo udělal. Já se naučil řídit díky tatíkovi, jezdil poměrně dost a tak jsem se změnil v jeho osobního řidiče. Když jsem neměl školu, vozil jsem ho po Brně a okolí vč. např. Prahy. Hlavně první zima, hned jsem řidičák dodělal, byla výživná, vyzkoušel jsem si i první piruetu, naštěstí jsme zůstali na silnici, silničáři byli zaskočeni sněhem v lednu tehdy jako dnes.
Mám kamaráda, co se synem dělá to stejné dnes, akorát u toho nemá řeči o tom, jak ho nic v autoškole nenaučili, neb na rozdíl od Vás má ještě paměť v pořádku. Tak hlavně ať to jezdí a přeji málo situací, ve kterých budete prošlapávat podlahu a tak nějak vůbec šedivět (kdysi jsem učil kamarádku, zážitky dodnes).
No prostě za autorova mládí to bylo jinak. Tečka. :-D
Hele, autore, technická: proč musíte mít v zrcátku kus toho svýho krásnýho werglu?
Já totiž naopak učím lidi načichlý tímhle nesmyslem, že boční zrcátka slouží ke sledování, co se děje VEDLE auta, protože k dění za ním slouží zrcátko vnitřní. A pokud čučí na zadek svýho čtřkolovýho miláčka, mají pak prdlajs vědomí o tom, co se děje vedle.
Pak není divu, že pořád mají plný ústa nějakýho „slepýho úhlu“, když při přejíždění z jednoho pruhu do druhýho bouchnou do auta z boku.
Vnější zrcátka se u nás naopak seřizují tak, že se postavíte na parkoviště, abyste měl z každé strany jedno auto v rovině s Vaším a v zrcátku musíte za všech okolností vidět auto sousední. Pouze u hodně sférických zrcátek pak máte šanci vidět i část vlastního auta, ale u naprosté většiny osobáků svoji vlastní prdel neuvidíte.
Pak nemusíte mít v zrcátku diodu připomínající požár.
„Já totiž naopak učím lidi“
Učitel autoškoly?
to je auto od auta a řidič od řidiče. z některých aut je výhled vnitřním zrcátkem tak mizerný, že toto slouží pouze k tomu, abychom v noci měli rámcovou představu, jestli jede někdo daleko za námi a jezdí se na vnější zrcátka. no a taky záleží na tom, jak jsme pohybliví v krku a trupu a jak moc parkujeme natěsno couvajíce (je fajn mít zrcátko tak, že schoulením vidíme zadní kolo).
no a některá auta mají víc zrcátek (ale je asi pravda, že začátečník asi neleze hnedle třeba do zametacího vozu), jiná mají skla v zrcátka dvě nad sebou (dolní nižší sférické) a některá zrcátka jsou na vnější straně více vypouklá (tj. krajních několik centimetrů je sférických). ostatně na to byla svého času oblíbená tuzing fičura, malé kulaté nalepovací zrcátečko.
@ Lukas, Integrale
Přesně, jsou různé situace a zadání. Například typicky u dodávek vnitřní zrcátko není vůbec. A taky pohledem vpravo nevidíte nic, bo neprůhledná kastle.
Za jízdy parkovací kamera nepomůže, takže stálý nastavení vpravo může být dost od kastle a stejně je lepší při napojování pokud to jde najet si co nejvíc úhel, pro pohled přímo bez zrcátka, nebo prostě znát trasu či včas pochopit situaci. Jindy dávám zrcátko vpravo tak, abych aspoň po lehkým vyklonění viděl zadní kolo a nevjel při vyhýbání do pankejtu.
Vlevo je to kompromis podle typu auta a zrcátka. Stejně se rutinně mrknu jak do zrcátka tak se ohlídnu. Kolo vlevo kromě parkování bez kamery za jízdy vidět nemusím.
Slovem „osobák“ jsem měl skutečně na mysli osobní automobil kategorie M1. Nikoli dodávku kategorie N.
@ Integrale
A co já s tím, to je snad jasné. Na tématu zrcátka to nic nemění, jen ho doplňuje.
To je individuální, každému jak to vyhovuje. Já třeba mám poměrně mizernou prostorovou představivost, takže to, že v zrcátku (které poněkud mate tím, že zobrazuje nějaký prostor, který vlastně neexistuje) mám kousek vlastního auta, je pro mě „kotva“, která mi umožňuje intuitivněji se orientovat v tom, co je zhruba jak daleko a pod jakým úhlem.
To není individuální, to znamená, že nemáte ponětí o tom, co se děje vedle Vás.
Nevím, jestli jsi to zaznamenal, ale aut je více typů, a není ze všech vidět stejně. A to se raději nebavme o lidech, ti už jsou teprve různí, zejména někteří. Nevím, proč bych měl demagogicky trvat na minimálním slepém úhlu za tu cenu, že si nebudu jist pozicí toho, co v tom zrcátku vidím. Konfigurace auta musí vyhovovat mně, ne nějakému obecnému pravidlu, že mrtvý úhel je zlo, protože se kvůli němu stává gažilijón nehod ročně. Takže ano, je to individuální.
Integrale: Vedle mně v jaké vzdálenosti? 1m, 2m, nebo víc? Mně tedy víc než 2m nezajímá, tam se vejdu a tam, kde nemám ponětí o tom, co se vedle mě děje, se necpu. Nemám v autě sledování mrtvého úhlu. Zrcátka mám nastavená tak, že obraz líže boky auta a považuji to za optimum, protože zrcadlo není stereoskopický systém a vzdálenost předmětů v něm je tedy nejistá, zvlášť bez záchytného bodu. Tak vidím líp to, co je téměř v linii za mnou, např. když mě chce auto nebo motorka, a ty jsou rizikovější, předjet. Když nechci do vedlejšího pruhu, starám se o svůj a když už chci, tak hlavně dám včas na vědomí blinkrem úmysl a nedělám zbrkle myšky. Pro pokrytí zorného pole vedle auta v zrcátku hejbnu hlavou a s tím zatím nemám problém, navíc než je vedle vidět čumák, zadek vedlejšího auta zpravidla ještě vidím v zrcátku, rozhodně u tak velkých, která bych nepřetlačil. Shrnuto, tvůj názor mi přijde poněkud demagogický.
Používání směrových světel https://youtu.be/piZ4_03_V7s?t=5
Víceproudý kruhový objezd https://youtu.be/9HUhFuw_vpk?t=4
Návod, ukázka a kritika nové modifikované okružní křižovatky se semafory v Plzni
https://youtu.be/0woY67YpriI
Dělal jsem autoškolu v roce 2015, a musím teda říct, že jsem asi měl hodně velké štěstí na instruktora. A nebo se situace od té doby změnila dost k horšímu. Tím, že mám narozeniny na začátku března, a chtěl jsem mít řidičák co nejdřív po osmnáctinách, jsem většinu jízd dělal v lednu a únoru, a protože jsem byl ve třeťáku na gymplu a měl i dost mimoškolních aktivit, tak jsem obvykle měl jízdy tak od pěti nebo šesti odpoledne, takže třeba 11 z mých 14 jízd bylo za tmy. A tím, že jsem z horského regionu, tak jsem toho většinu najezdil i na sněhu, ledovce, při sněžení atd.
Ad brzdění, to byla snad hned druhá jízda, jeli jsme z kopce po nějaké opuštěné lesní cestě, když mi instruktor řekl „U támhletoho stromu dupni vší silou na brzdu“. Udělal jsem to, ABS o sobě pochopitelně dalo vědět, když jsme zastavili, byl jsem mírně otřesený, a instruktor „Teď zatáhni ručku, zapni výstražná světla, vezmi si vestu, a jdi se podívat, jak jsme daleko od toho stromu, kde jsi začal brzdit. A to jsme jeli jenom 40“. A to je opravdu věc, na kterou nikdy v životě nezapomenu.
Jak si mám správně nastavit sedačku a zrcátka mě učil už na první jízdě, a na dalších pár mi to vždy i kontroloval, že nejsem ani moc daleko ani moc blízko k volantu, a že v zrcátkách vidím to, co tam mám vidět.
Celkově teda musím říct, že jsem byl aktivní žák a sám jsem si říkal, co si chci splnit. A měl jsem asi teda fakt štěstí, že mi to instruktor vše plnil. Když jsem řekl, že se chci zkusit projet po dálnici, jeli jsme na dálnici. Když jsem chtěl trénovat podélné parkování dokud to nebudu umět, tak jsme hodinu v kuse couvali do mezery a vyjížděli ven. Když jsem řekl, že se chci naučit rozjíždět do kopce bez ručky, opět mi našel nějakou nefrekventovanou lesní cestu, kde jsem to zkoušeli. Když jsem se zeptal, jestli bychom mohli někdy spojit dvě jízdy do jedné, abych si zkusil, jaké je soustředit se 3 hodiny a nejen hodinu a půl, nebyl problém.
Asi jediná věc v článku, které musím dát zapravdu, ano, většinou jsme jezdili pomalu a byl jsem cepován, že musím do puntíku dodržovat úplně všechny předpisy a značení. Zase to asi dokážu pochopit, no, když za to komisaři vyhazují, tak instruktor pochopitelně chce, abych zkouškou pak prošel.
Koukání do zrcátek a otáčení celou hlavou – ano, to je p**ovina jak mraky. Ale už tehdy mě napadlo, jak se s tím vypořádat. Prostě jsem během zkoušky komisaři vždy aktivně oznamoval „Teď se koukám do levého, ted do pravého, ted do vnitřního zrcátka“. Přesně jsem si nechtěl vypěstovat ten zlozvyk točení hlavou jak blbec, ale dívat se očima, tak, jak se to má dělat.
„Koukání do zrcátek a otáčení celou hlavou“
Aspoň za jízdy neztuhne krk. :-D
pozor, člověk je konstruován tak, že má jinak široké zorné pole ve dne a jiné v noci. a taky je značný rozdíl mezi ženou a mužem. běžný muž za jasného dne kroutit hlavou za zrcátky musí, běžná žena v noci nemusí.
Zdravím, po všech medializovaných průserech autoškol a zkušebních komisařů, kdy se za covidu udělalo více zkoušek, než byl reálně komisař schopen stihnout, padlo pár směšných podmínek a zákazů činnosti. Prostě se kupčilo s řidičáky.Reálně ve většině případů naštěstí nešlo o prvořidiče, ale o různá vybodování a čístírny. Spousta zúčasněných přišla o zajímavé příjmy.Nicméně penězovod byl rychle a pružně obnoven a je to naprosto čisté a hlavně to pomůže té bezpečnosti na silnicích. Dnes jde především o to, aby žák neudělal autoškolu napoprvé a platil a platil. Takže se vyhazuje za naprosté prkotiny a příliš suverénní jízdu.
To byl případ dlouholeté kámošky, která má papíry i profesák na všechno kromě D. Aktivně i profesionálně jezdila vším, co má kola. Nějaké body samozřejmě nasbírala, ale sem tam si i zakouřila trávu a kontrolní kontrola, lízačka a pinda jedna se neporadila a neuměla se účině bránit.Takže ji uváleli dost kvalitně. Takže ve finále to skončilo psychotestama,probační a čistírnou a autoškolou.Poprvé ji od zkoušek vylili pro příliš suverenní jízdu. A jak by asi měla jezdit v malé Fabii ve 42 letech a miliónové praxi. na podruhé to už dostala.
Docela rád bych znal definici „příliš suverenní jízdy“.
Jako suverénní jízdu komisař vyhodnotil to, že jela, tak jak má.Na křižovatce vystřelila, tak jak bych si to představoval já.Tam kde je 50 tak, jela 50, nekroutila krkem do zrcátek. Vehementně si neštelovala opěrku hlavy, pásy a zrcátka. Kurva, proč hrát tu komedii, když tím autem před hodinou přijela a vše bylo nastavené. Nešlapala zbytečně na brzdy, do křižovatky dořazovala a foukla si tam i meziplyn. Ta holka ví co dělá a všechno dělá x let automaticky a najednou má přemýšlet nad tím, jak jet stylem pan klobouk.
Shodou okolností jsem viděl na yt pár komentovaných videí ze zkoušek po Liberci a je to dost výživné. Občas tam jezdil matroš, co by letěl na minutu, ale řešili tam i neskutečně nepodstatné hovadiny.
Oni to v autoškole říkat nesmějí, ale před předpisama by měla mít přednost bezpečnost a plynulost provozu (která s bezpečností hodně souvisí). Stejně tak nesdělí žákovi sladké tajemství, že podle předpisů se nedá jezdit, předpisy slouží hlavně ke stanovení viníka, pokud se něco stane. Schválně zkuste jet podle předpisů, hlavně ve městě – do půl hodiny nabouráte. Je sice hezké, že jste v právu, ale škodu máte tak jako tak…
V zájmů plynulosti by mohli aspoň učit rozjíždění na semaforech a pod. Tzn. NEčekat, až poodjede ten před vámi, ale rozjíždět se současně, zpočátku mírně pomaleji, aby PLYNULE vznikla bezpečná vzdálenost.
Nesmějí, ale občas říkají. Můj instruktor byl takovej ten typ starého praktika, co dokáže velmi konstruktivně skloubit přístup „jak by to mělo být“ s přístupem „jak to je reálně“, a tohle je jedna z věcí, kterou mi řekněme více než naznačil. Je to ovšem moje zkušenost, nikde není napsáno, že „se to tak dělalo“, a už vůbec to neznamená, že se to tak dělá ještě dneska (je to přes 20 let, jestli pan instruktor ještě dejchá, tak bude v důchodu třeba desátým rokem).