V poslední době mi hodně lezou krkem incidenty na poli dopravní buzerace, které však svou podstatou přesahují do všech oblastí komunikace plebs vs. orgán státní moci. Tématem bude pořizování audiovizuálních záznamů.
Začít můžeme názorným telefonátem.
[Zmr] É, kapitán Šmíd kriminálka Praha, dobrý den pane Pecina.
[Pec] Dobrý den, ano?
[Zmr] Já mám takový dotaz na vás ohledně bloku (sic!) paragraphos.pecina.cz, jestli logujete, jestli logujete IP adresy přispěvatelů.
[Pec] Ehm, to nelze technicky. To je blog provozovaný google, a k IP adresám já se nedostanu.
[Zmr] Jasně. A to jé…gůglu…dobře, já se na to podívám, tedy jestli…
[Pec] Musíte požádat o právní pomoc Spojené státy a pokud vám ji poskytnou tak s vámi google spolupracovat bude…jest to otázka. Já můžu komentář vymazat.
[Zmr] Jasně. ÁÉ. Je tó. Dobrý. Když budu mít ještě nějaký dotaz ještě, tak bych zavolal..
[Pec] Zavolejte. Tenhle rozhovor jde samozřejmě okamžitě na web, jo? Včetně toho čísla, to je vám jistě jasné.
[Zmr] Není to nutný, pane Pecina.
[Pec] Není to nutné, ale je to účelné. Já to teď hned udělám.
[Zmr] Dóbře.
[Pec] Mějte se pěkně, nashle.
A tady je pokračování.
[Pec] Ano?
[Zmr] Dobrý den, pane Pecina! My jsme spolu ráno hovořili.
[Pec] Jasně.
[Zmr] Každopádně vám nedávám souhlas s nahráváním tohohle hovoru…
[Pec] Hm. Vzhledem k tomu, že se nejedná o projev osobní povahy, tak já takový souhlas ani nepotřebuju.
[Zmr] Dobře. É. Jestli máte potřebu to nahrávat, nahrávejte, můžete si to…vystavovat kde chcete, to je v zásadě vaše věc, é, jenom bych vás rád požádal o odstranění nebo vypípnutí aspoň příjmení..
[Pec] Opakuji, že se nejedná o, že se nejedná o projev osobní povahy, ve smyslu ustanovení §12 Občanského zákoníku. Jo? Pokud samozřejmě jste skutečně ten, za koho se vydáváte, já to nepoznám, protože tedy jako volající číslo je uvedeno číslo jaksi operátora T-Mobile, tak v tu chvíli se tady jedná o úřední hovor…
[Zmr] To každopádně.
[Pec] A na tento úřední hovor se nevztahuje ta ochrana, jaká by se vztahovala na hovor obsahující projevy osobní povahy. Tohleto bylo judikováno už několikrát, takže doporučím vám konzultaci s nějakým právníkem, ten vám to vysvětlí.
[Zmr] (ticho)
[Pec] Mohu pro vás udělat ještě něco jiného?
[Zmr] Já jsem vás chtěl jenom slušně požádat jako občan občana, abyste jednak to příjmení, které jsem uved, odstranil, jestli jste ochotnej to přijmout?
[Pec] Ne, to neudělám.
[Zmr] Neuděláte, jasně. A to telefonní číslo, který uvádíte na blogu, taky, jestli byste mohl odstranit?
[Pec] Ani to neudělám.
[Zmr] Ani to neuděláte.
[Pec] Tak.
[Zmr] Výborně.
[Pec] Co dál pro vás mohu učinit?
[Zmr] Eh, to bude asi všechno pro tuto chvíli.
[Pec] Takže vám přeji příjemný zbytek dne pane. Mějte se hezky, nashledanou.
Blahosklonně bych přešel původní účel, který fízl sledoval. Policajtů je přece málo, potřebujeme jich víc, a taky tady nejsou od toho, aby řešili vaše vykradené auto. Výmluvné je proto upozornění, které autor blogu na své stránky po telefonátech umístil: Policie České republiky se zajímá o IP adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Ještě než se dostaneme k zásadám pořizování AV záznamů orgánů veřejné moci, pár slov k těmto dvěma rozhovorům. První hezká pasáž je tahle:
Každopádně vám nedávám souhlas s nahráváním tohohle hovoru…(za několik sekund později)…můžete si to…vystavovat kde chcete, to je v zásadě vaše věc.
V malém měřítku je to ilustrace jevu, který je běžný v interakci občan-orgán státní moci. Drtivá většina lidí co znám zůstává v takových situacích bezbranná. Říkejte tomu jak chcete, obrat o 180°, lhaní, to je fuk. Základním stavebním kamenem komunikace úředníků a příslušníků ozbrojených sil směrem k občanovi je sdělení informace, která je sice lživá, nicméně vy to nejspíš vůbec nevíte. Za větou „nedávám vám souhlas s nahráváním“ je vždy jedna ze dvou možností; buď policajt neví, jaká je zákonná úprava pořizování nahrávky rozhovoru, který s autorem blogu vede ze své služební pozice, anebo to ví a spoléhá na to, že zákonnou úpravu neznáte vy. V každém případě vám to sděluje výhružně a z pozice síly. A to obecně velmi dobře funguje. Za několik sekund po naprosto nekompromisním zákazu přichází věta „vlastně můžete, to je vaše věc“. To je normální. Během jednání s úřady v agendě přestupků na úseku dopravy jsem už tolikrát slyšel, co všechno nesmím a co všechno musím, aby se to potom otočilo v pravý opak, že se nad tím nepozastavuji. Pokud máte v komunikaci s orgány státní moci low skill, poradím vám jedno pravidlo. Cokoliv vám od zítřka sdělí policajt nebo úředník považujte automaticky za lež. Chtějte doložit každé jejich tvrzení a jednání. Nejste odborník práva, zákony neznáte nazpaměť a ptejte se jich na základě čeho právě padl zákaz nebo příkaz.
Krásná je věta já jsem vás chtěl jenom slušně požádat jako občan občana. To už je klasika. Zavolá vám policajt, sdělí vám, že je kpt. Šmíd z kriminální policie Praha a chce po vás nějaké informace. Kdyby vám zavolal nějaký Šmíd z Prahy, že se chce kamarádit a tahat z vás IP adresy, asi byste se ho zeptali, co je mu do nich, nebo ho rovnou poslali někam, že? Ale vám napřed volá orgán činný v trestním řízení. Navíc vám potvrdí, že se každopádně jedná o úřední hovor. No a najednou, z ničeho nic, volá jenom občan. Paráda.
Jinak jsou myslím telefonáty ilustrativní a hlavně poučné samy o sobě. Větu …se nejedná o projev osobní povahy, ve smyslu ustanovení §12 Občanského zákoníku. drobně opravíme, neboť se nám Občanský zákoník stihl novelizovat. Přesunulo se nám to pod §84-90 NOZ, ale s paragráfky ještě počkejme.
Ještě se mi líbila jedna věc. Jak jsem podal vysvětlení aneb Rukověť odbojného občana. Doporučuji přečíst. Celé je to už dosti staršího data, nicméně shrnuje to perfektně fungování státní správy směrem k vám. Nelze, nemůžete, neexistuje a všechna tahle slova jsou postupně likvidována prostou slušností a znalostí legislativy. Pokud máte dojem, že tohle vy stejně nikdy nezvládnete, protože přece nejste žádnej právník, jste slušnej občan a tak s váma holt budou vyjebávat, potom vězte, že telefonní rozhovory i podání vysvětlení jsou dílem nějakého pana Tomáše Peciny, který vystudoval teoretickou fyziku na MFF UK v Praze a živí se dle svých slov především překladatelstvím. Ze svého okolí znám hned několik lidí, kteří by se nenechali nachytat, stejně jako pan Pecina, aniž by byli absolventy nějakých seminářů o Římském právu na našich turbofakultách. Každý se musí za sebe rozhodnout, zda chce zůstat v pozici slabého bezbranného občana, který tahá za kratší konec provazu a nechá si srát na lebku, anebo se k tomu postaví čelem. Takže tu je nějaká nalejvárna ve věci pořizování AV záznamů při jednání s orgány státní moci.
Pořizování záznamů ve správním řízení
Správní řád neobsahuje úpravu pořizování zvukových nebo obrazových záznamů během ústního jednání. Účastník tedy může na základě obecné zásady, že každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, pořizovat pro vlastní potřeby zvukové a obrazové záznamy během ústního jednání ve správním řízení. Lze také použít argumentaci z rozhodovací praxe soudů, že se nejedná o projevy osobní povahy, neboť přinejmenším úřední osoby zde vystupují z titulu své veřejné funkce. K závěru, že natáčení ústního jednání je přípustné, dospěl i NSS např. ve svém rozsudku ze dne 31. 3. 2010 č. j. 5 As 37/2009-94. Argumentuje v něm – s odkazem na čl. 2 odst. 4 Ústavy, že ze skutečnosti, že správní řád výslovně právo nahrávat si jednání nezakotvuje, nelze dovozovat, že je zakázáno. Pro ochranu soukromých osob, které v ústním jednání nevystupují jako nositelé veřejné moci nebo v rámci svého povolání, platí, že jejich záznamy lze pořizovat pouze s jejich souhlasem.
Nahrávání příslušníků policie
Dle stanoviska odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra č. 35 lze pořizovat zvukové či obrazové záznamy příslušníků policie ČR ve službě. Dle něj: „Při provádění služebních úkonů policisté nevystupují jako soukromé fyzické osoby, tudíž pořízení audio a videozáznamu nebo fotografie jejich jednání a chování nemůže být posuzováno jako zásah do jejich osobnostních práv, např. práva na soukromí. Pořizování obrazových či zvukových záznamů při provádění služebních záznamů občany na místě veřejnosti přístupném není zákonem zakázáno.“ I zde se vychází z obecné zásady, že každý občan může činit, co není zákonem zakázáno. V žádném právním předpise není zakázáno pořizování obrazových nebo zvukových záznamů policistů ve službě. Příslušník Policie ČR ve službě vykonává působnost orgánu veřejné správy, policisté tedy při provádění služebních zákroků nevystupují jako soukromé osoby. Z tohoto důvodu se na policisty ve službě nebude vztahovat ochrana osobnosti dle ustanovení § 84 a násl. NOZ.
Předchozí dva odstavce jsem převzal z eps.cz.
Tím uzavírám díl první, který je dělostřeleckou přípravou dílu druhého. V něm si řekneme to opravdu podstatné. Proč je dobré úředníky a policajty nahrávat a natáčet, kudy vůbec na to a jakým způsobem se bránit odmítnutí. Pokusím se tak vytvořit malý pododdíl FSM, kde to bude zpracováno v bodech. Tohle byly jen takové kecy okolo.
(8x známkováno, průměr: 1,38 z 5)