Za devatero horami a devatero lesy vybíral stát od občanů daně a dával je městu. Když město mělo dost peněz, řekl si konšelé, pardon, zastupitelstvo – co my za ty peníze pořídíme? Zimní stadion? Letní plovárnu? Radary, abychom mohli buzerovat lidi?
Ne, my jsme odpovědné zastupitelstvo a pořídíme lidem most. Aktivisté poštvávají lidi proti sobě, my naopak lidi spojíme mostem. Navíc minulej most z prkýnek uplaval směrem na Drážďany.
Tak nějak to začalo s výstavbou tzv. Modrého mostu přes Malši v Havlíčkově kolonii v Českých Budějovicích.
Firma postavila most. Most byl velký, pevný a široký, jeho parametry umožňovaly automobilový provoz v obou směrech. Jenže v okolí operovalo několik dlouhoprstých občanských sdružení a ty si po městu vymohly, aby na most mohli jen chodci a cyklisté. Ačkoli jej zaplatili všichni. A tak zatímco hasiči a zachránky znovu a znovu prorážely a vycukávaly paralelní a soustavně ucpanou Mánesovu třídu, žili iniciativní a s principy občanské společnosti dobře obeznámení občané v Havlíčkově kolonii v pověstné pohodě, klídku a možná i tabáčku.
V roce 2007 se však stalo, že bylo třeba opravit Mánesovu. Také se změnilo zastupitelstvo. Zcela neschopný a vnitřním sporem potrefený Tetter clan nahradil o něco schopnější a vnitřně jednotný Thoma crew. Zastupitelstvo rozhodlo, že je třeba ulevit provozu na částečně uzavřené Mánesově třídě tím, že otevře Modrý most pro běžný silniční provoz v jednom směru, a to ve směru od nemocnice (a polikliniky) do Havlíčkovy kolonie.
Aktivisté v Havlíčkově kolonii sepsali petici. MUDr. Petra Brossaud, kmotra místní odnože občanské společnosti prohlásila do novin, že se bojí o své děti.
Nicméně řešení se ukázalo funkční. Pak došlo na rekonstrukci dalšího důležitého dopravního uzlu, totiž křižovatky Mánesovy a Dukelské. Dopravní situace v centru se dále horšila a zastupitelstvo si vyjednalo další výjimku – na otevření mostu v obou směrech.
Aktivisté v Havlíčkově kolonii sepsali petici. MUDr. Petra Brossaud, kmotra místní odnože občanské společnosti prohlásila do novin, že se bojí o své děti.
Řešení se opět ukázalo funkční. Hmotnost aut je omezena na 6 tun, takže žádné náklaďáky, rychlost je omezena na 20km/h a vzhledem ke strmým nájezdům se tam stejně o moc rychleji jet nedá. Jezdilo tam skutečně málo aut, protože zkratka má význam jen pro ty řidiče, kteří jedou z Lineckého předměstí do Mladého nebo Hodějovic, a to jsou oboje řídce osídlené vilové čtvrti. Mánesově třídě to trochu ulehčilo, ale ne natolik, aby se tam netvořily fronty. Každopádně to bylo lepší než nic.
A zastupitelé, protože nejsou úplní tupci, dostali další nápad, totiž nechat most otevřený natrvalo. Vycházeli přitom z přesvědčení, že to několika málo lidem pomůže a nikomu neuškodí. Ale to se mýlili.
Aktivisté v Havlíčkově kolonii sepsali petici.
V objektivním a vyváženém článku v regionální příloze MF Dnes s názvem Dárek pro auta: Modrý most se dozvídáme, že most je nebezpečný, že v čtvrti byl předtím klid a teď tam jezdí auta, že by to chtělo vybudovat zpomalovací prahy. Samozřejmě se nezapomnělo zmínit, že auta omezují na mostě cyklisty, které prý kvůli velkému vyklenutí mostu přes horizont nevidí. Auta na most prý najíždějí strašně rychle. Paní Brossaud spekuluje, že si otevření mostu zaplatili pohlaváři z Mladého.
Samozřejmě, paní Brossaud zmínila i své děti. Dál má o ně strach.
Je to všechno spiknutí.
Tak jsem se tam dnes vydal a viděl, že paní Brossaud lže.
Provoz na mostě je minimální. Nedá se tam jet rychle, protože nájezdy na most mají velký sklon a při rychlejší jízdě narazíte spodkem o zem. Riziko cyklistům nevzniká žádné, tedy pokud pojedou tam, kde jezdit mají, vpravo a při pravém okraji vozovky a budou respektovat jednosměrné komunikace z pravé a levé strany mostu. Po mostem vede cyklostezka, s komunikací se kříží mimoúrovňově. Je tam vyznačen přechod pro chodce. V neposlední řadě, nebyly tam žádné přejeté děti.
Kdyby paní Brossaud naučila svoje děti se před vstupem do silnice pořádně rozhlédnout, tak by udělala lépe. Pokračoval jsem do Mladého podívat se na ty pohlaváry, ale žádné osoby s enormně vyvinutým pohlavím jsem tam neviděl. Mladé je malá čtvrť převážně ze starší zástavby, kde žijí jen starší ekonomicky vyhořelí pohlaváři.
A tak to prostě v banánových republikách bývá. Je to regulérní válka mezi několika sobeckými vidláky a zbytkem světa. Budějovice jsou na tom dopravně špatně. Zásadní řešení je investičně velice náročné a v následujících letech na něj město patrně nedosáhne. Všichni ve městě musí tedy poněkud uskrovnit, ale obyvatelé Havlíčkovy kolonie, ti ne. Ti žijí v nějaké zvláštní bublině izolované od okolí a v té mít pohodu, klídek, tabáček, ačkoli jejich skoro sousedé jen o pět set metrů dál trpí stupněm čtyři až pět od osmi do pěti každý den.
V každé válce je důležité obsadit mosty. Aktivisté z Havlíčkovy kolonie chtějí pořádat demonstraci, aby ubránili svůj most.
Pokusím se přesvědčit pány z OSBID k vhodné akci.
Tohle je ovšem epizoda ve srovnání s jiným průserem, za kterým opět stojí aktivisté z Havlíčkovy kolonie. Město disponuje od roku 1999 projektem protipovodňových opatření, které by však poněkud změnily tvář nábřeží Malše. Tzv. Petiční výbor Malše se proti tomu postavil a jednání zablokoval. Do hry bylo vtaženo ekozmrdí Hnutí Calla, které v místě zjistilo nadregionální biokoridor. Situace je již několik let na mrtvém bodě, asi se čeká na další povodeň.
(8x známkováno, průměr: 3,50 z 5)