Tento článek volně navazuje na D-Fensovy metody pro boj se Zmrdy, doplněný poznámkou že tohle funguje na Zmrdy bez omezení rasy, občanství, či náboženství.
1. Metoda dle mého kolegy P.Š. – tak zvaná Š-metoda.
Můj kolega P.Š. je velmi empatický člověk a klienti ho mají velice rádi. Je to milý člověk s velmi vytříbenou technikou proti Zmrdům všech národů a barev. Osobně ho považuji za jednoho ze stěžejních Zmrdobijců ve firmě, protože je vzorem dokonalé strategie i v tak složitých vodách, kde se pohybuje. Osobně bych to označil za měkkou metodu, protože je pro obě strany příjemná, Zmrdy to stojí peníze a mého kolegu nervy, což osobně oceňuji. Nicméně nabízím to jako účinný nástroj pro boj se Zmrdy – pokud se začne aplikovat ve velkém, budu jen rád.
Můj Kolega učiní práci, na kterou byl písemně objednán a mlčí.
Pokud se ho příslušný Zmrd zeptá na jednu – dvě otázky, zdvořile odpoví. Pokud však Zmrd zahájí kampaň „..sem si pozval technika, tak mi to musí říct všechno ..“ tak kolega velmi slušně a klidně pokračuje v instruktáži – ovšem dle tabulky za patřičnou cenu (dle ceníku), s čímž byl patřičný Zmrd seznámen v písemné formě předem. V konečné formě je pak tento kolega schopen dodat doklad o proškolení příslušného ZMRDA, čímž má v ruce důkaz o tom, že Zmrd prošel školením a tedy nemá na co se vymlouvat. Za mnohem větší peníz, který nemůže podepřít jinak než vědomostmi. Tuto metodu považuji osobně za velmi virtuózní –
je nutno přiznat že kolega ji používá pouze proti ortodoxním Zmrdům a Pablbům.
2. Metoda dle mého kolegy J.S.
Můj (teď už bývalý) kolega J.S. byl taktéž virtuózní Zmrdobijec. Jeho metoda spočívala v prostém faktu, že byl vzdělaný a to každém aspektu měl větší přehled a znalosti problematiky, než zmíněný Zmrd. Což upřímně řečeno není v poměru ke Zmrdům zas tak těžké.
Tady bych si dovolil malou odbočku – všimněte si prosím, že Zmrdi mají buď nulovou, nebo managerskou znalost jedné složky problému a neustále o ní žvaní.
Tedy dál. Metoda tohoto kolegy spočívala především ve schopnosti zahltit příslušného Zmrda kvantem informací rychlostí a s vehemencí, kterou ve své mozkové stupiditě nemohl příslušný blb vstřebat. Je nutno podotknout, že problematika kterou se náš SW zaobírá je prakticky nevyčerpatelná. I ten nejotrlejší (rozuměj nejdebilnější) Zmrd měl dost po dvou hodinách a vzdal to.
Tato metoda je ovšem závislá na míře energie – za dvě hodiny se toho skutečně dá probrat velmi mnoho, ale i velice málo. Na ceníkové sazbě to však zpravidla nemá vliv, neboť Zmrdi – kteří objednávky zásadně nečtou, pokud v ní nefiguruje jejich provize – v tom zpravidla nepoznají rozdíl, protože se mluví normálním jazykem o skutečných věcech.
Tuto metodu bych označil jako nátlakovou – jen pro silné osobnosti, nebo znalce bojových umění. Některé případy skutečně potřebují silnou vůli a kamenné odhodlání.
3. Metoda dle mého kolegy P.P.
Pokud jsem označil předešlou metodu jako nátlakovou, nezbývá mi označit tuto metodu jako radikální. Podle mého názoru se zde jedná o naprosté pochopení protivníka a likvidace nepřítele jeho vlastními zbraněmi.
Kolega P. nejprve vyfasuje peníze a na jejich základě provádí služby. Není třeba dodávat že pouze v rozsahu, pokud stačí peníze smluvené předem a končí v momentě, kdy finanční limit vyprší. Z jistého úhlu pohledu se to může jevit jako unfair hra – v každém případě je na místě zdůraznit, že vybrané finanční prostředky nevidí nikdo z nás (máme fixní plat) a tudíž to nelze
brát jinak, než styl boje se Zmrdy.
4. Metoda dle mého kolegy J.Š.
Pro dnešek poslední metoda v této metodice je styl p.J.Š.
Pan J.Š. je straší pán. Je to velmi moudrý muž – mluví plynně 6ti jazyky a písemně dokáže komunikovat v dalších dvou. Zažil válku a když něco řekne, jeho slovo je pevnější než kudla od Horsta Fuchse. Nicméně – nebo právě proto – nesnáší arogantní blby. Jeho metodu bych označil jako nacionální, nicméně v dobrém slova smyslu. Pokud zavolá klient mluvící česky, nebo se o to pokoušející, většinou na to stačí někdo z nás. Pokud se ozve v telefonu bez varování angličtina (to jest bez úvodní fráze „Hello. Do you speak english ?“) většina z nás také dokáže komunikovat celkem plynně, přestože o dotyčném EuroZmrdovi si myslíme
své. Jestli však Eurozmrd nemá štěstí – nebo lingvistické znalosti, které dnes považuji za normální – narazí na kolegu p.Š. Ten zvedne sluchátko a chvíli poslouchá. Pak se skutečnou rozkoší začne mluvit velmi, velmi pomalu a hlasitě do sluchátka ČESKY. Délka hovoru pak závisí na stupiditě dotyčného EuroZmrda, než to vzdá a začne mluvit buď česky, nebo nasadí nějakého méně blbého hulibrka. Přiznávám, že sledovat mého kolegu při tomto případu je skutečnou rozkoší. Vzhledem k tomu, jak je jazykově vzdělán, dokáže na jakoukoliv repliku odpovědět česky a to i včetně odpovědí na urážky. Samozřejmě si vystačí s nadávkami bez mezinárodních termínů, jako idiot, debil a podobně. Na jeho telefonáty se skutečně schází maximum přítomných techniků, protože je to skutečně virtuózní koncert češtiny i zmrdobijství.
Je jasné, že byl párkrát na koberečku, kde si v klidu vyslechl kritiku šéfstva. Jeho obhajoba byla prostá:
Já jsem Čech, žiji v Praze a tak mluvím česky. Je na tom něco špatně ?
Vzhledem k osobnosti mého kolegy a jeho znalostem, mu to stále prochází.
Je jeho přístup nabubřelý, arogantní, drzý a sobecký ?
Myslím že ne …
(Zatím nikdo nehlasoval)