Veřejným prostorem rezonuje téma znovuobnovení EET jako prostředek předvolebního boje. Přitom opozice ruku v ruce s vládními stranami úpěnlivě mlčí o tom, co na nás (s tichým souhlasem VŠECH našich politiků) chystají soudruzi z Brusele od roku 2028, a co už spustí od ledna 27 Slováci či Němci.
Evropskou povinnou elektronickou fakturaci v rámci reformy DPH ViDA vytvořili páni z Brusele jako dokonalou šmírovací praktiku. Autoři se sice ohánějí usnadněním evidence DPH, ale pojďme si projít princip:
Při vystavení faktury:
-
Účetní systém vytvoří strukturovanou e-fakturu a vytvoří speciální XML formát informace.
-
Faktura bude elektronicky předána autorizovanému „pošťákovi“ (něco jako datová schránka).
-
Autorizovaný pošťák předá fakturu zákazníkovi a v ten samý okamžik je příjemcem i finanční správa.
Ano, zdá se to fér. Autoři celého šmírovacího systému argumentují tím, že firmám odpadnou hlášení o DPH, neboť jsou celou dobu pod dokonalým dohledem finanční správy. Jakýkoli pohyb na účtech firmy bez podkladu z výměny faktur je podezřelý incident a je třeba provést u daného podnikatele hloubkovou kontrolu. Ale už jste slyšeli o úřadu, který by zrušil lejstro? Ještě furt jste v klidu?
Představte si, že jste nějaká obyčejná fakturantka a léta vystavujete faktury. Čas od času se spletete, no tak holt vyrobíte v systému storno podle pravidel daných programem, a zákazníkovi odešlete opravenou fakturu. Dnes je i možné zavolat klientovi něco ve smyslu „co jsem ti poslal, zahoď, pošlu ti to za chvilku správně.“ To nový systém neumožní, protože všechny ERP systémy budou vytvářet elektronické formuláře online. Vedle prdu, slova, odeslanému mailu se tedy i vytvořená faktura stává tím, co nelze vrátit zpět. Fakturantce v případě omylu tedy nezbývá než vyrobit opravný daňový doklad, a vystavit nový doklad/fakturu. Systémem proteče mnohem víc informací, což je rozhodně výhodné především pro ony pošťáky, kteří si nejspíš nechají platit fíčko za přenesený kus. Další skutečnou bombou je fakt, že adresát faktury může, ale nemusí být přihlášen do systému elektronického předávání daňových dokladů. Příklad? Frajer, co maká od rána do večera na IČO a počítač ke svému životu nepotřebuje. Anebo prostý ovčan, který by měl zaplatit fakturu za telefon. Co všechno může nastat, to nechám na fantazii každého čtenáře.
Předávání dat mezi firmami pomocí XML formátu není žádná novinka, užívá se spoustu let. Abych přiblížil laikům princip, představte si dlouhý textový soubor, ve kterém jsou speciálními značkami označeny předávaná data, v podstatě někak takto: <jmeno>jarda<\jmeno>. Díky tomu se mohou pohodlně dorozumívat různé systémy, jejichž propojení jinou formou dříve stálo pěkný ranec. Je to prostě takové datové esperanto.
Daňová správa každého státu vyžaduje na faktuře jiné údaje, a proto vznikají v každé zemi lokální řešení. Poslanci napříč politickým spektrem vymýšlí další vifikundace, takže například Slováci ještě nyní nemají úplně jasno, jak celý systém bude fungovat, i když opravdu začínají v lednu. Jedinou útěchou pro slovenské podnikatele může být slib slovenské finanční správy, že „po určitou dobu“ nebudou chyby a omyly sankcionovány. Slibem neublížíš. Cílem sice je vytvořit celoevropský systém předávání daňových dokladů, ale současná tvůrčí svoboda jednotlivých států dává příslib vidiny nekonečného mrdníku, který tady po roce 2030 vznikne. On bude stačit už ten, který vyrobí tuzemští politici.
Tak co, ještě stále se vám zdá EET jako problém?
20.9.2026 Pako
Související články:
2 905x přečteno