Máte doma malého génia? - zpět na článek

Počet komentářů: 226

  1. Eeee…h?

    1. Taky mi zatrnulo. Alien má nejméně jednoho k sobě rovného.

    2. Levičácký koncept „equity“ jako rovnost výsledků, nikoli příležitostí. Dost se to teď rozmáhá :P

      Tuším Philip K. Dick kdysi napsal na toto téma povídku o planetě, kde toto vzali důsledně. Sportovci například měli povinně na noze připevněná závaží, aby se nemohli chvástat, že běhají rychleji než obézní; chytří studenti měli povinně anti-dioptrické brýle, aby viděli rozmazaně a nemohli vypadat chytře; atd.

      Oni vůbec ti nejlepší „scifi“ autoři 60.-80. let nepsali „science fiction“, ale na paralelních světech demonstrovali dystopicky, kam by vedly úchylné nápady sociálních inženýrů a pachatelů dobra. Proto se to konzervativci tak dobře čte a je u toho takový pocit zadostiučinění.

      1. Proč sahat po sci-fi literatuře? V současné F1 např. ti méně úspěšní mohou testováním aerodynamiky ve větrných tunelech strávit více času než týmy úspěšnější. DRS systém, aby pomalejší auto mohlo předjet rychlejší. Co třeba instalace dodatečného závaží do úspěšnějšího auta, tuším v BTCC. Atd.

  2. Vytahla me kdysi v sedmaku nova mlada uca fyziky. Nesnasel jsem ji, takove „dobre se ucici devcatko“ co nechapalo co to veda je. Oplacela mi sympatie stejne. Otazka ten den znela : Mame budovu a barometr. Jak pomoci barometru urcis vysku budovy ? Ja odpovedel fyzikalne zcela korektne : „Vezmu barometr, vejdu do budovy, vylezu na strechu a spustim barometr dolu na snurce. Delka odvinute snurky nam uda vysku budovy.“ Sel ji trefit slak. Sedni si idiote, petka ! A ja jsem drze vysel ven a za reditelem skoly. To byl rozumny pan, a kdyz ho popustilo sklebeni se, tak sel se mnou a zacal me zkouset sam. Zda znam i jinou metodu. Ja ze „Samozrejme. Vejdeme do budovy, vylezeme na strechu, shodime barometr dolu, zmerime dobu volneho padu a podle vzorce s=1/2 g.t2 vypocitame vysku budovy. Reditel se zarazil, uca se chystala jecet. No ale znas jeste nejakou jinou metodu ?? Samozrejme, soudruhu rediteli. Postavime barometr kolmo k zemi a zmerime delku stinu jim vrhnuteho. Totez udelame u budovy, z ceho jednoduchou umerou vypocitame vysku budovy. Nebo uvazeme barometr na snurku a rozkyveme ho na upati budovy silou F. Zmerime ammplitudu kyvadla. Vejdeme do budovy, vylezeme na strechu a to same udelame na strese. Z rozdilu amplitud se da urcit rozdil gravitacniho zrychleni a z toho vypocitat vyska budovy. Nebo vejdeme do budovy, stoupame po schodech, prikladame barometr ke stene a delame carky. Nez se dostaneme ke strese, mame zmerenou vysku budovy v „barometrove“ jednotce. Nebo : Vejdeme do budovy, zazvonime na prvni dvere : Koukejte pane domovniku, tento krasny barometr bude vas, kdyz mi prozradite vysku budovy !“Premozeny reditel mi zapsal jednicku a zanechal na miste splasklou ucitelku. Ta dala na konci roku vypoved :D

    1. Tak jsem poplival monitor, jak jsem se zachechtal. Měl jsem kdysi podobnou úču na chemii. Něco strašnýho, přičemž její manžel nás učil Němčinu a byl to „Pan učitel“.

    2. Zajimave. Tuhle story s barometrem si pamatuju velmi dobre, asi to bylo tou dobou stejne ucivo. Ano, hodit dolu, kyvadlo, delani carek, hodit dolu a zmerit cas, nez uslysim rozbiti dole, spoluzak tech metod nasel nekolik, vcetne mereni rozdilu potencialu napeti na kovovem obalu barometru behem jeho padu dolu v magnetickem poli zeme. Jak vidno, mladez byla vsude stejna. Akorat si to vybavuju na gymplu, ne na zakladce.

      1. A hlavně se to vypráví jako vtip, jak různé profese určí výšku budovy pomocí barometru.
        (Fyzik- rozdíl tlaku, strojař- spustí na provázku a změří, ekonom- vymění s domovníkem za informaci o výšce budovy)

    3. eště jste zapomněl na metodu porovnovávací , : poměr zakrytí objektu spolužačkou Karolinkou: 60-90-60, ku zakrytí objektu souškou fyziky Hrubou : 100-100-100 , nám dá výšku vztyčeného objektu,

      1. 60-90-60? To je teda postavicka jak lusk!

        1. Bibendum?

          1. Hehe. Diky za doplneni mezery ve vzdelani. Sem si to musel vygooglit.

    4. Barometrická otázka se postupem času stala městskou legendou; podle internetového memu byla otázka vyslovena na Kodaňské univerzitě a dotázaným studentem byl Niels Bohr[1]. Přípravné učebnice pro ACT (zkratka z American College Testing) ji ale popisují jako MIT legendu[2]. Určitá forma barometrické otázky je také k nalezení v humoristické knize z roku 1958.[3].

    5. nemohl sis vybrat nějakej míň profláklej fyzikální típek? třeba vo tom jaká je teplota v pekle?

      1. Včera zamrzlý peklo je snad ještě propálenější …

    6. Já jsem to měl přesně opačně – měl jsem na ZŠ fyzikářku, výrazně postarší paní, která učila fyziku z donucení. Po počátečních konfliktech a kočkování jsme ale s paní uzavřeli oboustranně výhodnou mimoerotickou zájmovou koalici. Já jsem vždy koncem týdne pobyl s paní v kabinetu, postavil jí všechny demonstrační pokusy na příští týden, zkontroloval a případně opravil hejblata, vysvětlil jí, jak věc funguje a na co si dát pozor, aby si neuřízla ostudu. Naproti tomu pančelka (úmyslně nepíšu souška, protože nebyla) mne vcelku pravidelně vyreklamovávala z různých Občanských a Hudebních výchov (a Biologií, protože mne brutálně srala mineralogie) s tím, že nutně něco potřebuje pro výuku fyziky. Vzpomínám na ni rád, byla fér …

    7. Naše fyzikářka/matikářka na ZŠ byla super. Ta paní měla dar, jak naučit fyziku a matiku i debila. A hlavně u té matematiky škola vždy zařídila, že všechny poslední ročníky učila ona, aby žáky připravila na přijímačky na SŠ.

      1. Tak to ja si zase pamatuju hodiny nemciny. Ani ne tak latku, ale ucila nas supr kocka s krasnou prdeli a bozima kozama. Nejedenkrat jsem je vecer ve fantazii pouzil…

        1. Moje němčinářka nám vyprávěla, jak pašovala potraviny ze Sudet do protektorátu. O té bych teda nesnil.

          1. Ta nase nam vypravela, jak jeji deda nesl na zadech za valky velky pendlovky ze Svycarska az do Brna. A prinesl je cely.

    8. Nicméně při takhle napsaném zadání žádná z těch odpovědí není správná.
      Je tam uvedené „Máme budovu a barometr“ a všechny ty odpovědi vyžadují kromě budovy a barometru ještě další nástroje.

      Aby ten vtip fungoval, musí zadání být jen „Jak určit výšku budovy s pomocí barometru?“.

      Samozřejmě, pokud by se to takhle stalo, reakce učitelky by byla úplně mimo.

      1. chceš říct pouze s pomocí barometru, že?

        a nahraní sou ti, co si to nedokážou spočítat z paměti a potřebujou tužku a papír, případně tabulu a křídu :D

        1. Viz co jsem psal.
          Ten vtip funguje když zadání je jen „Jak určit výšku budovy s pomocí barometru?“
          To umožňuje odpovědi typu „Barometrem podložím totální stanici a ze vzdálenosti budovy a úhlu mezi patou a vrškem vyplývá výška budovy“.

          Když zadání je „Máme budovu a barometr“, znamená to, že řešení nemá vyžadovat nic dalšího.

          1. to behemot, joker

            chlapi vy nám v té naší EU z té vědy děláte holubník… ste neslyšeli o „vědeckoj konsensus“?… holoto, však voni vám v bruselu tu vědu vyženou z hlavy

        2. Tohle biflovani vzorecku zpameti jsem nikdy nechapal a netusim v cem je to vyhodne.

          Jinak fyziku mam rad.

          Konkretne na tohle jsem si delal jednu realnou aplikaci. Letovy pocitac do modelu rakety, kde podle barometrickeho cidla urcuju vysku a tim padem i okamzik kdy pyrotechnicky vyhodit padak v apogeu (respektive mam tam i triosy akcelerometr a rozhodovaci mechanismus neni zalozeny jen na barometru).

          Vypoctena vyska z tlaku dost plave. Asi s tlakem mava kdejaky poryv vetru a pridava se sum na cidle. I po nasazeni filtru, kdy cyklicky odecitane hodnoty z cidla prumeruju a zahazuju hodnoty s prilis velkou odchylkou jsem se dostal na presnost cca +- 1m.

          1. to x-f

            – vzorečky nazpaměť: no například si zkus představit na stavbě… jak před ostatníma chlapama vytahuješ matematický tabulky, bo ti nejdou na mobilu data… a začneš klopotně vypočítávat spotřebu materiálu, nebo kolik čeho máš přesně uříznout… a nesplést se, bo řežeš poslední kus z dostupné šarže

            – nebo v kravatě na obchodní schůzce… tě někdo bulíkuje s procentama a rozptyl je třeba ve statisících, milionech Kč… budeš vytahovat tabulky?… nebo to rovnou podepíšeš?

            – a šéfovi a manželce řekneš, že si na zalátání ztráty vezmeš hypotéku?… nebo si raději budeš schopen zpaměti aspoň řádově, všechno všude s předběžnou opatrností propočítávat?… nemyslím, že by to nějak degradovalo tvou vrozenou inteligenci, spíš naopak

            1. Vzorecku je na vsechno tri prdele a realne jich pak v zivote potrebujes jen par, podle sve profese.

              Pochybuju, ze by ten stavebni delnik znal vzorecky ktery potrebuje ke svy praci proto, ze si je ze skoly vsechny zapamatoval.

              Hovno. Spis se je vsichni vsechny nabiflujem na skole a pak to vsechno zapomeneme.

              Az kdyz je pak v praci za 10-15 zacneme realne potrebovat, tak si tech par vzorecku naucime a zapamatujeme. K zbylejm 99% se vracet nepotrebujeme.

              1. to x-f

                – stavební dělník je jedna z řady profesí, který na stavbě potkáš

                – jinak nejsme vepři… řikám to samý co ty… potřebuješ-li nějaký výpočet, musíš vědět proč a jak asi vypadá… pak ho najdeš a použiješ

                – nu a k tomu slouží například mezi jinými metodami… naučení se nazpaměť vzorečkům… pak je samozřejmě zapomeneš… ale už víš co a proč hledáš

                1. Ja to vidim jinak.

                  Mate deti?

                  Ja mam ted dite na druhym stupni. Bohuzel doba se posnunula a ve tride maji inkludovane idioty, kteri delaj furt jen bordel a ucitele s asistentama je nezvladaji, takze se toho ve skole moc nenauci a docela dost se musime ucit doma.

                  Tim padem si vlastne znovu musim ucit spoustu veci co jsem se kdysi sam na skole ucil a co jsem sam uz davno zase z hlavy vypustil.

                  A proc asi. Protoze nic z toho jsem nikdy k nicemu nepotreboval. Tenkrat me to tak neprislo, pqc jsem byl dite a vedel hovno co budu v zivote potrebovat, ale dneska ziram co balastu a picovin se na skole bifluje.

                  Urcite bych byl radsi, kdyby se ve skole snazili deti naucit jak informace ziskat a realne vyuzit, nez jen biflovani ohromneho mnozstvi zbytecnosti.

                  1. zrovna sem v kontaktu s matkou jednoho inkludovanýho dítětě* a je o peklo ze všech stran, ale režim se z toho zase krásně vyzul a skoval se za ideologický zkunďárny
                    ________________
                    *nějaký kombinace různejch autistickejch syndromů, takže děcko nadprůměrný IQ, ale sociálně-emočně v prdeli, je snaha to dát na specializovanou školu – jako že ne mezi dementy a negry, ale takový, který s tím dokážou pracovat, nějak ho zpracovat, aby bylo mezi lidma aspoň trochu použitelný, a přitom rozvinout genialitu do nějakýho oboru…tak milej stád na tydle školy mrdá, protože přece proč, máme inkluzu, a ve frontě je na jedno uvolněný místo 140 takovejch děcek…hezký, ne?

                    1. No a co bys po státu chtěl? Aby řešil každý jednotlivý problémový případ anebo aby cílil na všeobecné zvýšení úrovně vzdělání? Ne, že by řešil jedno či druhé. Starostí byrokratů je pojistit teplá místa pro své potomky, vzdělávané na výběrových nestátních či zahraničních školách, kteří pak snadno převálcují v soutěži o posty plebs, jehož výuka byla z 80% degradována nasazením 20% inkludentů – s využitím Paretova pravidla. Tím se možná promrhá i stejné % nákladů na školství nehledě na to, že domrvené školství zvýší potenciál k privatizaci jedné z posledních rozsáhlých oblastí pod státní správou.

                  2. to x-f

                    opět souhlas… ovšem myslím že každý mluvíme o trochu něčem jiným, trochu jiným jazykem… jdem od toho

            2. Pokud si potřebuju na výpočet objemu vyrovnaných cihel dosazovat do vzorečku, pak je něco špatně :-) Pokud tam potřebuju použít nějaký koeficient, podívám se do mobilu jednou, dvakrát a až ten vzoreček budu potřebovat potřetí, už to budu vědět. Učit se vzorečky dopředu je fakt blbost. Buď si je mám umět na místě odvodit nebo jsou tak složité, že si stejně vytáhnu nějaký papír nebo mobil.

              1. pár vzorečků a konstant je dobré si pamatovat pro ztroskotání nahý na pustém ostrově. číslo pí, odmocninu ze dvou, sinus a kosinus 30,45 a 60°, vzorec pro obvod kruhu, plochu kruhu, objem jehlanu/kuželu, pravoúhlý trojůhelník 3-4-5, a třeba taky 52,3-2*(t+n) (to tedy za předpokladu že ztroskotáme na severní polokouli).

                1. no a taky se hodí pro případ, že se jeden octne s holýma rukama na stavbě vědět přesné číslo svého palce, své pídě a mít nacvičený a nakalibrovaný metrový krok.

                2. Zrovna ten poslední si nepamatuju, asi je to tím, že jsem ho v životě nepoužil a vlastně ani nevím na co je. Ty ostatní vzorečky (a tenhle vlastně taky) se člověk naučí tím, že je párkrát použije, napřed si je bude muset odvodit nebo vyhledat a pak už mu to půjde samo. Považuju ale za zvěrstvo, když učitel řekne, ať se to žáci naučí nazpaměť, že příští hodinu bude pětiminutovka za vzorečků :-)

                  1. ten poslední jsou noční hvězdné hodiny (přesnost plusmínus taková, jako u ručičkových hodin s ulomenou minutovou ručičkou, střed ciferníku polárka a hodinová ručička nárazník velkého vozu). nepopírám, že v době, kdy má každé batolící se nemluvně matlací telefon je každodenní použití nepříliš obvyklé, ale může se to hodit. třeba budete-li mít tu čest koordinovat formování více jednotek kavalerie před útokem na prérii a všem se natrucvybijí telefony.

                    1. Jo, díky, přesně tohle se mi stává, teď už to má konečně řešení :-)

                3. My jsme na střední měli předmět, který „předskakoval“ statistice. Tuším, že se to jmenovalo zbožíznalství a něco. A tam jsme se učili takový zajímavý finty, jak bez tabulek jednoduše počítat z hlavy různé věci. A fakt mne to bavilo a dokonce jsem tím oslňoval mladší sousedky. Jenže, jak to člověk nepoužívá, tak už bych si bez internetu na žádnou tu fintu nevzpomněl.
                  Jen jsem tuhle na jednu tu fintu narazil v knize Analfabetka, co uměla počítat. Tak mne to trklo.

                  1. výborně se machruje výpočet z hlavy (třeba) 87*73 = 6351. stačí si pamatovat plusmínus sedmou třídu základky.
                    je to vlastně schované školní vzorečkové písemkové (a+b)*(a-b) = a2-b2.

          2. jako tvl u něčeho z principu právě takle nepřesnýho, jako barometr, +-1 metr? kolik bys sakra chcel? X-D

            1. Me to staci. Jen jsem tim chtel rict, ze i na zaklade dat z digitalniho barometru a s dalsi filtraci tech dat jsem prave na -+1m, takze urcovat vysku budovy vypoctem z mechanickeho barometru by vysledek byl pravdepodobne neco jako ze budova je vysoka 15m +-20m ;)

              1. U dostatecne vysoke budovy nebude problem v barometru, alebrz v metode. U nas v praci delame nejakou elektroniku pro profi kavovary a jednim z parametru kalibrace je i misto, kde bude kavovar umisten. Takze pokud si date treba kavu ve Starbucks, pak velmi pravdepodobne je uvnitr cidlo, ktere jsme kalibrovali u nas prave na to misto, kde ten kavovar bude. Nadmorska vyska a pocasi maji take vliv na vyrobu dobre kavy.

                To jen tak naokraj, k tomu barometru.

                1. To mi připomíná, jak mi jeden šéf konstrukce vyprávěl, jak hledali chybu na jednom stroji, který vyhazoval chyby jen na jednom konkrétním místě a jen v určitý čas, respektive pouze, když byl generální ředitel ve firmě.

                  1. Legrace. Jedenou me spadlo auto do nouzaku.
                    Snazil jem se to pak vyvolat znovu a nic. Za 14 dni jedu znova stejnym mistem a na naprosto stejnem miste opet nouzak. Pak zas 14 dni nic a do tretice opet na stejnem miste. Jak bermudsky trojuhelnik.

                    Bylo to za Treboni na te ctyrproudovce smerem ma hradec jak jsou tam ty seniky. Je tam asi v pulce malej most tak tam.

                    1. Tady to bylo prasátko od slunce, které se odráželo od okna zaparkovaného auta generálního ředitele (měl vyhrazené místo). Slunce > auto > světlík > kamera ve stroji, která hlídala natočení dílků, vyhodila chybu.

          3. Kalmanův filtr jste zkoušel? Ten celkem funguje. Přesně budete vědět, že před dvěma vteřinami jste měl vystřelit padák.

            1. Zkousel jsem vic filtru, ale u vsech je problem, ze maji zpozdeni (kdyz budu napr. prumerovat poslednoch x hodnot). U toho letu rakety je to problem.

              Nakonec jsem skoncil prave u kalmana. On krom toho ze filtruje navic i predikuje, takze nema takovy zpozdeni.

    9. Takřka do puntíku opsáno z knihy Františka Běhounka „Newton by se divil“ (Albatros 1975). Příště zkuste něco vlastního, pokud toho jste schopen…

      1. Tak, tohle je styl Halina Pawlovská, že. Všechny existující vtipy se staly buď jí, nebo jejím kamarádkám. Sedával jsem před lety v místnosti s jistou dámou, u které pořady JP jely v televizi, a občas mě to trklo do ucha.

        1. Jenze ta Pawlovska na tech kidech vydelala miliony. Te jiste dame, predpokladam, zustaly jen kecy bez zisku.

  3. Tak ty pravidla určitě fungovat nebudou. Tady je to zpracované v pěkné bajce:

    Jeden americký profesor ekonomie na místní vysoké škole nikdy nenechal propadnout jediného studenta, ale v poslední době nechal propadnout celou třídu. Třída trvala na tom, že Obamův socialistický model funguje, že nikdo by neměl být chudý ani bohatý, všichni by měli být zhruba na stejné úrovní.
    Profesor řekl: “ OK, uděláme v této třídě experiment Obamova plánu“. Známky z jednotlivých testů zprůměrujeme a všichni tak budou dostávat stejnou známku jako je průměr třídy, takže nikdo nepropadne, ale nikdo nedostane za 1. (Známkami nahradil výši přijmů daňového poplatníka).
    Po prvním testu byly známky v průměru a každý student dostal za 2. Studenti, kteří tvrdě studovali, byli trochu zklamaní a studenti, kteří studovali málo, byli spokojení.
    U dalšího testu studenti, kteří studovali málo, studovali ještě méně a ti kteří studovali hodně, se rozhodli, že jim průměr stačí, takže i oni studovali málo. Vtom testu byl průměr 4! Nikdo nebyl spokojený.
    Při třetí zkoušce byl průměr 5. Jak zkoušky pokračovaly průměr se nikdy výrazně nezvýšil, vše se zvrhlo v následné hašteření, obviňování a nadávky.. Nikdo nechtěl studovat ve prospěch někoho jiného. K jejich velkému překvapení všichni propadli.
    Profesor konstatoval, že socialismus už z principu nemůže fungovat, protože odměna za práci může být skvělá, lidé mohou mít motivaci uspět, ale když vláda vezme většinu nebo dokonce celou odměnu, nikdo se nebude snažit, nebo nebude chtít uspět.

    Pět vět, které se vztahují k experimentu:

    1. Nemůžete legislativou udělat z chudých prosperující a prosperující legisaltivně odstavit od přijmů.
    2. Co dostane jeden člověk, aniž by si to odpracoval, to musí odpracovat jiný člověk, aniž by za tuto činnost obdržel odměnu.
    3. Vláda nemůže dát nikomu nic, aniž by si to dříve nevzala od někoho jiného.
    4. Nelze rozmnožit bohatství tím, že se přerozdělí!
    5. Jestliže si polovina lidí představuje, že nemusí pracovat, protože se druhá polovina o ně postará, a když druhá polovina zjistí, že není dobré pracovat, protože někdo jiný bezpracně dostane to co oni vytvořili, tak to je začátek konce každé společnosti.

    1. socanům todle nevysvětlíš

      1. Oni to vedi, neboj.

        1. Co, vědí … Někteří na to dokonce hrají!

          K tomu se pojí jedna biblická parafráze:

          – dej člověku rybu a zasytíš ho na jedne den,
          – nauč člověka ryby chytat a zasytíš ho na celý život,
          – slib člověku, že pro něj budeš krást ryby ostatním a získáš voliče sociální demokracie.

        2. Kapitalistický soudruh profesor sice dokázal, co chtěl, ale možná mu uniklo, že společnost nebude prosperovat, pokud hlavní motivací schopnějších bude jen čnít nad ostatní. Jak ale dnes vidíme, k otrokářské společnosti nebude z kapitalismu (spíš z korporatismu) o nic dál než ze socialismu.

          1. opravdu je tou motivací to vyčnívání?

            1. Máš z toho ikonického příběhu snad jiný dojem?

          2. Co je teda motivaci shopnejsich ve fungujici spolecnosti? A co je to vlastne ta fungujici spolecnost?

            1. Fungující společnost nejspíš bude dlouhodobě stabilní a pak bude jistě dobrou motivací pro ty schopnější daný stav udržet.

          3. to hupert, behemot

            – nejstabilnější rekordní nepřerušená sociální lidská struktura je prý 30.000 let u Sanů (Křováci)
            – mají jednu výraznou kulturní antropologickou odlišnost, která je favoritem při hledání příčin jejich „úspěšné kulturní dlouhověkosti“… institucionalizovanou „závist“… vždy očekávají automatické rozdělení se o cokoliv navíc od ostatních… výrazný úspěch např. v lovu odměňují spíš posměchem a urážkami… dokud si nevynutí inhibici své závisti rozdělením kořisti mezi všechny, i neúspěšné lovce
            – takže jde asi o zajímavé dilema… dlouhé přežití kmene bez výrazného pokroku… páč chybí motivace úspěchu… nebo krátkodobé cykly mezi sobeckým obrovským úspěchem menšiny a následným všeobecným rozvratem celého kmene/civilizace… páč ta neúspěšná většina se úspěšným mistrům světa na to budování vesmíru a kapytaklysmu může taky pěkně vysrat

            1. ModrýKlokan:
              Tenhle princip / postup tak nějak sedí na Rusa.

              1. Klobouk dolů před takovou jasnozřivostí. Jak dlouho se na to dnes studuje?

              2. to misaka, hupert

                vytvořit analogii toho co jsem napsal, k „souboji civilizací“ Západ vs. Rusko… by mohlo hodně ozřejmit a být zajímavý… třeba se toho někdo dopustí

            2. To se navzájem vylučuje, ni? Když to vede k rozvratu, tak jak to že úspěšně existují 30 000 let ?
              Zatímco předlužený a rozkradený kapitalizmus se poroučí do pekep po 200 letech.

              Naopak kmen prosperuje tehdy, pokud se ti úspěšní rozdělí s méně úspěšnými, ale tím způsobem, aby i jim pomohli stát se úspěšnými a postavit se na vlastní nohy. Ne aby se z nich stali „pobírači dávek“.
              Čili se s nimi rozdělí kromě úlovky i o svoje knowhow.
              Zatímco v kapitalismu si každý svůj knowhow ochraňuje tak, aby trvale zůstal úspěšný jen on, a ta lůza dole by ho nijak nemohla ohrozit a vyhrabat se na jeho místo.

              1. Myslím, že jsi sdělení ModréhoKlokana převrátil.

              2. to kabrnak

                no jak se snažím vyvarovat dlouhým traktátům… tak u složitých témat je výsledný příspěvek asi kostrbatý… když to jen přelítneš tak vidíš třeba opak toho co myslím, jak uvedl Hupert… de vo hovno… ser na to nebo si to přečti znova pomaleji

                1. Nemůžu si pomoct, ale mě to o těch křovácích připadá jako blábol nějakého obřezaného neomarxistického antropologa.
                  Protože kmenové společenství buďto vykazuje patologické chování (závist a parazitování na úspěšných) a tím pádem degeneruje a upadá, až zcela zanikne.
                  A nebo vykazuje chování progresivní, a pak prosperuje klidně tisíce let.

                  Že nějaká kultura vykazuje patologcké rysy a přitom prosperuje 30 000 let, je naprostý oxymoron. Jedno vylučuje to druhé.
                  Naopak máme mraky historických důkazů, že když se ve společnosti rozšíří patologické chování, tak společnost zaniká velmi rychle. Kultura která fungovala a prosperovala 3 000 let, pak projde úpadkem k totálnímu zániku během 300 let. Myslím že zrovna tohle byl případ egypťanů.

                  1. No ja teda nevim, jak to ctes. Tech zminovanych 30.000 let se urcite netyka prosperity, ale prave jen prezivani/skomirani. Za to ale „stabilniho skomirani“. To by melo byt z toho textu jasne. A ta „stabilita“ byla umoznena jet proto, ze ti krovaci celou tu dobu nestali nikomu za to je destabilizovat.

                    1. A to je právě totální nesmysl. Neexistuje aby ti kultura 30 000 let stagnovala. Buď jde nahoru a prosepruje, a nebo jde do sraček, a to velmi rychle, a nahradí ji kultura jiná. Úpadek kultury/civilizace se datuje maximálně na staletí, jde to velmi rychle do kopru.

                      Klasický výplod neomarxistických antropologů. Podobná kravina jako to, že člověk se vyvinul v Africe. Kdo ovládá elementární logiku a má minimální selský rozum, tak takovou kravinu nezbaští.

                      Stejná blbost je, že kultury jsou zničeny zvenku. Naopak vždy vyhnijí zevnitř. A napadení nějakou primitivnější jinou civilizací už je poslední hřebíček do rakve. Nikoliv příčina zániku dané kultury.

                      Je to děs, jaké kraviny nám ve školách nacpali do hlav, a jak urputně se tam drží.

                    2. A terazky mi povedzte, Kabrnák a Praetorian, čo vy si predstavujete pod takým slovom prosperita? Že denně můžete na dfens sázet plky do klávesnice?

                    3. Hupert 5.8.2022 v 15:06

                      Prosperita z hlediska ekologického (o které například v případě Křováků jde především) znamená minimálně udržení se v nice, která je k dispozici. Z hlediska kulturního (civilizačního) jde o stagnaci.

                    4. to ygorek

                      souhlas… uff, konečně další kdo to pochopil

                    5. to kabrnak

                      – nechci se s tebou hádat… ale přečti si laskavě znova co jsem psal… Křováci nejsou žádná antropologická teorie nebo hypotéza… je to zcela reálná existující „zaostalá civilizace“… podle uhlíkovýho datování jejich archeo nálezů a jeskynních maleb jejich genofond i kultura sahá 60.000 let zpátky (těch 30.000 jsem si blbě pamatoval)

                      – a jejich kulturní projevy tam sledovali a sledují naživo nějací vědátoři dodnes… to taky není žádná hypotéza

                      – všechno jsi překroutil… nehodil jsem to do placu jako nějakou intelektuálskou polemiku o nedokázané hypotéze a jejích teoretických virtuálních dopadech

                      – tvý vývody jsou pro Sany chybný… jejich postupný zánik není vnitřní věcí – jde o přímou reakci na vnější aktuální „historický“ tlak moderní civilizace… a pokud je cílem nevymřít, nebo „udržet kulturu“, tak evidentně tvůj „patologický“ prvek – jejich kulturní projev „závisti“… byl pro Křováky pozitivní (možná i progresivní – kdo ví jak dlouho by v té poušti obstál kmen kabrňáků)

                      – to hlavní co je na tom zajímavý je skutečná relativita řady pojmů, morálka, prosperita, úspěch… na lidskou morálku, progresivitu, inteligenci atd. má přírodní ontogeneze, evoluce, nebo jak se ty krámy jmenují… svůj vlastní názor… Sanové jsou toho dosud živým důkazem

                      – když potkávám ty moderní civilizovaný uzlíčky nervů… „vzdělaný absolventy škol“… v nejlepším případě fachidioty co rozumí jedný věci… jinak blbý jak pulštok… tak nevím kam taková „progresivní“ civilizace může dojít… svou stávající komplexnost si podle mě nemůže udržet… to se musí vrátit k základům a nějakým ideologiím… stav školství je průvodní jev, ne příčina ani to nezachrání

                    6. kaBrnak 4.8.2022 v 21:27

                      Kultura může stagnovat v pohodě i těch 30 000 let.
                      Příkladem jsou Křováci, Australci, Inuité, Čamakokové…

                      Kultury mohou být zničeny zvenku, zevnitř i kombinovaně.
                      Napříkad dotčení Křováci jsou po třiceti tisících letech jako kultura zničeni.
                      Třicet tisíc let běhali nahatí po poušti, dnes leží či dřepí v tričkách Adidas u odpadových jam, do kterých házejí zbytky z potravinové pomoci.

                    7. to ygorek

                      – tak tak… dobrý je možná pokorně si uvědomit… jak často víme kulový

                      – třeba ta „závist“… podle kabrnáka patologická vlastnost (bez ironie)… jenže podle mě to taky může být adaptační hluboký a nevědomý mechanismus

                      – kterej má přehnaně chytrý živočichy (což byli i jsou Sanové také – oproti jiným druhům) uchránit od vyhynutí způsobené přehnanou individuální soupeřivostí… tím že je donutí ke spolupráci

                      – no a u některých moderních lidí, který jsou jednodušší a neumí „správně“ zacházet s emocemi (jako děti)… se ten adaptační mechanismus viditelně projeví jako emoce které říkáme závist… což je neslušné, v našem krásném, novém, naleštěném, kapytalysmu

                    8. Nechápu ygorku, proč místo toho hnusného pojmu „stagnace“ nepoužiješ raději libozvučný „stabilita“?

  4. Jelikoz jsem ku sve skode kdysi umel pocitat z hlavy, priblizne 5x rychlejc nez zbytek tridy (pisemku na hodinu jsem zvladl za 10 minut), tak vim ze skolstvi tady neni od toho aby nekoho naucilo pocitat, ale aby kluky a holky naucili, ze nejdulezitejsi je „dolozit postup“ – coz se u pocitani z hlavy tezko doklada, a matikari mi to davali sezrat, pricemz jsem pochopil ze ve skole vubec nejde o „matematiku“, ale o to „donutit toho parchanta, aby delal vsechno presne tak, jak ucitel rika“. Je to takovy „trenink otroku“, ve kterem je nejaky „rozvoj schopnosti“ az sekundarnim cilem: Primarni cil skolstvi je naucit deti „poslouchat autority za kazdou cenu“. Skolni leta povazuju za nejhorsi leta meho zivota.

    1. nejde tam o to pochopení problematiky?

      1. Jake pochopeni problematiky? Kdyz umim vyresit jakykoliv matematicky problem, ktery na me hodi, tak jsem tu problematiku myslim pochopil.

        1. Postup je dulezity k overeni toho pochopeni.

          Kdyz ti ucitel da vyresit 6x – 3 = 15 a ty mu napises 3, proste to vidim, tak vi hovno, jestli mas reseni od predchozi tridy, nebo jsi to opsal, nebo tomu rozumis :) Samozrejme tohle je primitivni, ale u slozitejsich veci uz se nejevi tak jednoznacne. Navic postup zachranuje pitomce, kteri to umi s pismenky, ale poserou cisla, protoze je nutne mit vysledek. Tzn. v tomto pripade bych napsal, ze 6x = 18, x = 18/6, x = 4(treba, znova, jde o primitivni priklad, ktery bych neposral ani ja), nacez pri rozdavani pisemek bych byl otazan, kolik je 18/6 a proc jsem teda napsal 4 :)

          1. Pointa je v tom, že na zákl. a střední škole musel být použit vždy postup učitele, žádný jiný. To je dáno naprosto špatnou výukou matematiky (která na zákl. a stř. školách není matematikou – ale obvykle pouze numerikou), naprostým nepochopením co matematika je na úřednických místech, často také nízkou kvalitou učitelů (ale co si budeme povídat – kdo by to šel dělat po X letech výšky za plat menší než má uklízečka v Lidlu). Pokud někdo použil libovolnou numerickou metodu (Metoda sečen, tečen, etc.), došel k výsledku, ale dostal za 5.

            Na výšce už situace byla o poznání lepší – ale numerika se tam nevyskytuje – jelikož u matematiky jde od začátku o hlubší porozumění teorie, kterou pak lze aplikovat obecně na řešení různých (prakticky všech) problémů.

            1. Já jsem se na základce s úplně blbou matikářkou o postupu řešení pohádal (bylo mi 11), a donutil jsem ji změnit polovině třídy známky. Nenáviděla mě úplně hystericky, a dávala mi to sežrat, ale protože jsem tu matematiku 5. třídy ZŠ uměl lépe jak ona, nezanechalo to hlubší následky, a na konci roku dala výpověď.

    2. Za svých několik dekád VŠ a SŠ kantořiny mám zkušenost přesně opačnou – v drtivé většině ti, kteří nebyli schopni vysvětlit postup, se nakonec ukázali jako uživatelé více, či méně sofistikovaných taháků, či opisů. Naproti tomu student, který uměl vysvětlit postup, ale seknul se v numerice, se mnou neměl nikdy problém. Ono totiž, za mých poctivých šest křížků života, ty „génie“, co uměli počítat bleskově z hlavy, postupně nahradily takové malé krabičky na dvě tužkové baterky. Ale s pochopením principů řešení úloh to nehnulo.

      1. Měl jsem to podobně jako vlaštovka, taháky jsem nikdy nepoužíval, přišlo mi to nedůstojné a když už jsem se k vypracování taháku uchýlil, byl mi k ničemu protože jsem se to při jeho psaní naučil. Na co otrocky vypisovat postup výpočtu? Na co má vůbec základka 9 let, taky nejhorší léta života, strašná nuda a nutnost poslouchat umělé „autority“. Když na to tak vzpomínám, až na výjimky byli učitelé na základnce náramní pitomci.

      2. Kolik takových individuí, kteří uměli perfektně sčítat, odčítat a násobit z hlavy a přitom nerozuměli principům a postupům používaným v matematice, jste za ty roky potkal?

        Počítání z hlavy mi šlo bez problémů na základní škole a většinou i na střední škole. Na VŠ už to moc nešlo. Pokud dostanete k řešení diferenciální rovnici, jejíž řešením popíšete 2 stránky, tak pak je prakticky nemožné tohle dát z hlavy. To samé soustava 5ti lineárních rovnic o 5ti neznámých.

        1. Ale jo, pár jo. Jenže škola je o pochopení principů, ne o dosažení výsledku za každou cenu. Ba naopak, příklad se správně zpracovaným postupem, ale numericky chybně spočítaný, má svoji vypovídací hodnotu. Na druhé straně student, který přímo pod zadání, bez čárky postupu, napíše „vosum“, je minimálně podezřelý. No a na ten postup se ho, jakožto fér kantor, nakonec stejně zeptáte osobně. A tam mu už matematický koprocesor v mozku nepomůže …

          1. „škola je o pochopení principů, ne o dosažení výsledku za každou cenu.“

            Proc tam mate to „za kazdou cenu?“ – proc nenapisete jen ze skola neni o dosazeni vysledku?

            1. Protože se mi to chtělo napsat právě takhle.

              1. Zeptal jsem se, protoze jste mi timto potvrdil, ze v ceskem skolstvi se nehodnoti podle „vysledku“. Ba naopak, spravny vysledek jeste neznamena dobre znamky. Proto jsem skolu nesnasel.

                1. To ani nesmí. Dosažení správného výsledku je, za určité míry pravděpodobnosti, možné i volbou zcela náhodného čísla. Naopak ověření znalosti postupu řešení jest metodou, narozdíl od výše uvedeného, zcela objektivní. Asi proto jsem nikdy školu neměl v nenávisti …

                  1. Sveho casu pry u Ceskoslovenskeho letectva lital jisty pilot, znamy tim ze casto boural. Ale za to mel pry pilotak na vsechno na co mohl. „Nejdulezitejsi je mit papiry“ bylo jeho heslo. Na zkousce by vam principy a postupy pristavani s Migem popsal za 1 s hvezdickou, papiry mel – jenom casto boural. Tak to si o vasi odpovedi myslim: „To je jedno ze uz sesrotoval 5 letadel, protoze svoje postupy dokazal vzdycky spravne vysvetlit!“

                    Omlouvam se, ale asi se neshodneme, vy jste skolu mel rad tak ze jste v ni zustal, ja jsem skolu bytostne nesnasel.

                    1. Nemusíte se omlouvat, lidé nejsou stejní. Vlastnictví formálních papírů (piloťák, zbroják, diplom, whatever) ještě není důkazem, že někdo něco umí. Je to polovina. Profík umí principy a umí je hbitě a správně aplikovat. Tu první půlku by ho měla naučit škola (a taky si to ověřit), tu druhou si už musí člověk vypracovat sám. Možná je to i tím, že, kromě ZŠ, jsem měl pak už (SŠ, VŠ, další vzdělávání) měl kolem sebe více dobrých kantorů, než špatných.

                    2. To jsou takové kece o tom papírovém „pilotovi“. Když nevíte, jak to bylo u československého letectva, tak si raději neberte piloty do huby.

                    3. kdyz nedokazete pochopit, ze se jedna o alegorii pouzitou k popisu jistych jevu ve skolstvi, tak radeji nekomentujte.

                    4. Barn Swallow:
                      „… pry u Ceskoslovenskeho letectva lital jisty pilot,…“
                      – – –
                      Jako když jsi tu plácal, že MiG-15 je dílo německých konstruktérů…

                      :OD

                    5. corona – ja sem nekde rikal, ze mig 15 je dilo nemeckych konstrukteru? To jen opet zle prekrucujete co sem rikal, ze bez nemeckych konstrukteru by se rusti konstrukteri ve sve dobe nezmohli na tak pokrocily design jakym byl Mig 15 a nezbyvalo by jim nez litat nejakou obdobou Jaku 15 nebo Migu 9. To co jsem rikal ostatne pisou i na ceske vikipedii, takze nejsem sam kdo v migu 15 vidi inspiraci focke wulfem, muzete nesouhlasit, ale rad bych vas corono poprosil, abyste se zase nechoval jako zmrd, a neprekrucoval co jsem napsal.

                    6. Zeptej se ho na rozdíl mezi hodem (gumovým) granátem a kriketovým míčkem a bude jasno, kdo tady plácá.

                    7. misaka:
                      Tak plácal seš hlavně ty, „noční bojovníku“ za Prahu…

                      :OD

                    8. To cocrona:
                      Jasně, krikeťáčku….z tohoto se nevykecáš ani odváděním jinam.
                      Toto ti zůstane. Stejně jako Servisákovi práskačství.
                      Neokecáte.

                    9. Jako ty, když jsi tady plácal, jak sis to užil s protiletadlovou obranou v Maďarsku na cvičení, aby se pak ukázalo, že o tom víš kulový hovno?
                      Krikeťáčku, drž se svého, domovní důvěrnictví….

                    10. misaka:
                      „…ak sis to užil s protiletadlovou obranou v Maďarsku na cvičení,…“
                      – – –
                      Jenže jaksi nenajdeš, že bych já něco takovýho psal.

                      Řeč byla o tom, že se konalo cvičení s mezinárodní účastí v MLR, kdy se vytahovala technika z uloženek i NZ, jednotky sestavené z 80% ze záloh.
                      Taky o tom, že záklaďáci působili v pohotovostním systému PVOS, každou noc se cvičilo nabíjení a i malé opomenutí mohlo unamenat prokurátoru, bo studená válka.
                      Nu a třeba šikan, kde byly smrťáky, taky cvičení se stovkami kusů techniky a situacemi bez spánku a žrádla, zakopáváním do věžových postavení atd.

                      To bylo a dost z toho jsem zažil, jenže ti nedocvakne, že velitel tanku nemohl nabíjet protiletecké rakety na rampy, spojař na stálici nemohl stavět pontonový mosty a průzkumák od dělostřelců nehlídal státní hmotné rezervy…

                      :OD

                    11. jojojo…
                      Sedí.
                      Wagnerovský styl, mohutný nástup a potom nuda.

                    12. To Corona:
                      raději tuhle kapitolu asi nebudeme rozvádět, že….aby se neukázalo, že ti velel pomocný kuchař a tys ty rozumy zaslechl v kantýně.
                      Pak se řekne vojna..

                    13. misaka:
                      „…aby se neukázalo, že ti velel pomocný kuchař a tys ty rozumy zaslechl v kantýně….“
                      – – –
                      Už dle tvých výrazů patrno, že vůbec netušíš, jak vypadala ZVS za starého režimu.

                      Pomocný kuchař neexistoval, pouze kuchař a starší kuchař.
                      Kantýna je možná někde ve fabrice.

                      Zkus to jako ten s tím dlouhým nosem, to byl podobněj týpek, jak ty…

                      :OD

                    14. Ne, nevím, já jí měl za nového režimu, což jsem opakovaně psal.
                      Kantýna nebyla….třeba za mého otce…tak to jo….je vidět, že se vyznáš.

                    15. Misaka: Neměj to coronovi za zlé, že neví, když na vojně akorát nabíjel, vybíjel a pak celý den chrápal, dokonce i když byl nástup, tak ho nebudili a víš proč? To on sám neví, proto se na to už roky každýho, kdo byl na vojně, ptá :-)

                    16. Ice cream:
                      „… na vojně akorát nabíjel, vybíjel a pak celý den chrápal, dokonce i když byl nástup, tak ho nebudili …“
                      – – –

                      A co ty? Modrá, civilka…?

                      :O)

                    17. Ice cream:
                      čertví, jak říkal krikeťáček kantýně…možná jídelna. Jako na cedulích.

                    18. misaka:
                      „… kantýně…možná jídelna…“
                      – – –
                      Žádná kantýna tam nebyla.

                      .

                    19. To Corona: ZVS 1988 – 1990 a kantynu jsme meli. Mam to nejak reklamovat jako podvod, bo Corona rikal…??

                    20. ukatoto ukulele:
                      „…ZVS 1988 – 1990 a kantynu jsme meli…“
                      – – –
                      Buďto:

                      a) tvoje špatná paměť

                      nebo:

                      b) něco fungujícího v poněkud méně obvyklém režimu, rozdílném od běžných útvarů, např. tzv. „Výzkumný ústav chemických zařízení“, VVÚ 010 Záhorie apod.

                      Co to bylo…?

                    21. 70.léta, říkalo se tomu obecně Arma a dalo se tam koupit/objednat prakticky cokoliv, pokud jste na to měli. Armařka, obvykle ženská těsně před důchodem, si ráda přivydělala propašováním pár flašek něčeho ostřejšího do kasáren. Nebo lepších cigaret, pokud jste se služebně nemohli dostat ven a koupit si je v trafice. To byl zrovna můj případ, takže jsem se už někdy okolo čísla 400 domluvil s armařkou, aby mi vzala na krám ty modré s lodičkou.
                      V 70.letech se tam dala koupit flašková sedmička či osmička pivo, což prý bylo později zrušeno. To nechápu proč, protože ze sedmičky by se bez příslušného výdeje potu, běžný člověk určitě dřív pochcal, než by se tím někdo dokázal opít.
                      Osobně si nepamatuju nikoho, kdo by prodejně v uzavřeném vojenském areálu řekl kantýna. Jídelna mužstva byla jídelna, důstojnická jídelna byla jídelnou pro důstojníky. Tečka.
                      Do Army si chodili např. pro cigarety a během služby i nižší důstojníci, pokud jim stačila úroveň max. do značky Marica/Clea/BT.

                    22. servisdok:
                      „…nepamatuju nikoho, kdo by prodejně v uzavřeném vojenském areálu řekl kantýna. Jídelna mužstva byla jídelna, důstojnická jídelna byla jídelnou pro důstojníky. Tečka…“
                      – – –
                      Ano.
                      Někdo ví, někdo neví…

                      Já bych „kantýnu“ připustil možná u toho „Výzkumného ústavu chemických zařízení“…

                    23. Krásně píšeš abstraktně, Coronko. Přesně takto manipulativně jsi vyvolal falešný dojem, že jsi sloužil i PVO, když jsi barvitě popisoval službu o PVO – a potom řekneš „ale já jsem nikdy nenapsal, že jsem u nich sloužil, já jsem to jen viděl!“

                      No tak u čehopak jsi tedy sloužil – bez vytáček. Byl jsi ten velitel tanku? Byl jsi ten spojař? Byl jsi ten průzkumák? … Nebo jsi byl jen motospojka, který zato všechno viděl a všude byl dvakrát?

                      Stavíš se zde do pozice autority ohledně všeho spojeného s ČSLA a velkými cvičeními 80. let, tak svou autoritu prokaž.

                    24. Jan Mrcasik:
                      „… jsi vyvolal falešný dojem,…“
                      – – –
                      Hovno.
                      Tehdá jsem popsal, co zažila moje generace. Tu netvořím jen já. Jsem někde v tom, co jsem popsal. Chceš to vyvracet? Jen směle do věci – házej kontrolní dotazy a ověřuj, kde mám slabé místo. Ale musí být konkrétní, žádné „kdes byl?“, ale třeba jak se co nazývalo, co se jak nosilo, cos směl nebo nesměl, atd. Pak uvidím, že seš profík aspoň ve sbírání informací.

                      Mimochodem, „jen motospojka“ – pročpak že „jen“…?

                      :O))

                    25. Nikoli. Psal jsi tu cíleně o PVO takovým způsobem, že si z toho takřka všichni odnesli dojem, že popisuješ svou službu u PVO a že jsi na PVO expert. Protože tak jsi se vysloveně stylizoval – byť ano, tak šikovně, že nikdo nemůže říci že jsi lhal, pouze manipuloval. Když se ukázalo, že to tak není, bylo to velké překvapení.

                      Viz např. použití „nočních raketových střeleb a přebíjení“ jako argumentu, proč má tvůj názor vyšší váhu než osobní zážitky z vojny jiných – pokud srovnáváš s cizími osobními zážitky noční rakety, logicky tím vytváříš dojem, že je to také tvůj zážitek a nikoli pouhé pozorování.

                      Je to stejné, jako kdyby někdo argumentoval svými zážitky z Rally Horní Dolní v tovární Fabii s navařenou klecí a ty jsi zasvěceně oponoval, že to se nedá srovnávat s řízením Lanceru VI který se chová tak a onak. Když na osobní zkušenost oponuješ popisem jiné zkušenosti, každý předpokládá že je to symetrická reakce osobní zkušenost vs. osobní zkušenost, a nikoli Pytlíkovské osobní zkušenost vs. pozorování.

                    26. Jan Mrcasik:
                      „…si z toho takřka všichni odnesli dojem,…se ukázalo, že to tak není, bylo to velké překvapení…“
                      – – –
                      Nojo, Neználkovy vánoce… :OD

                      Mimochodem, tohle: „„nočních raketových střeleb a přebíjení“..“
                      – jsi vzal KDE…? Fabulace, hospoda…???

                      (?)

                    27. Když jste si měřili… Životní zkušenosti s Misakou aj. Jo, možná jsi tam neměl ty střelby, jen noční přebíjení. Merit věci to nemění. Cíleně jsi to popisoval tak, jako kdybys u toho sloužil a nikoli jako kdybys jen očumoval.

                    28. Jan Mrcasik:
                      „…jsi to popisoval tak, jako kdybys u toho sloužil…“
                      – – –
                      To je docela možný, protože tu činnost znám.
                      A jakpak vůbec víš, že jsem zrovna u toho nesloužil…?
                      Zase jen z toho, co jsem tu já sám napsal.

                      * * *

                      Fakta nezměníš – já znám, ty neznáš. Protože neznáš, nemůžeš hodnotit – stejně jako ví úplný hovno misaka, jak to za starýho režimu v armádě chodilo…

                    29. To jsou perly :D Co jsi dělal vím „jen z toho, co jsi ty sám napsal“ – ne asi, vím to ze své křišťálové koule :D

                      Neutíkej od téma. Nikdo se tu nebaví o zná nezná, nýbrž o Corona se tváří že dělal, i když v reálu tomu jen očumoval.

                      Kdybys neměl potřebu dělat machýrka a ředitele zeměkoule, na férovku bys přiznal, že jsi to jen viděl a netvářil by ses, že ses na tom podílel. Jenže to by to machrování nebylo tak efektní, co? Zašťiťovat se něčím, co dělali jiní, úplně nejde. A ty potřebuješ být majstr ze všech největší – jak ostatně předvádíš i v posledním svém postu.

                    30. Jan Mrcasik:
                      Ano, víš to jen z toho, co zase jen já napíšu.
                      Proč?
                      Protože ty nemáš znalosti na to, jako něco takového OVĚŘIT.

                      Můžu tu psát, jak se rektifikovala miřidla a zastřeloval kanon u 5.slp, ukážu kde přesně. Můžeš si tam vyhrabat střelu, když budeš mít detektůrek a lopatku.
                      Co dovodíš?
                      Byl jsem ve stavu 5.slp. nebo nebyl?

                      Zkrátka jsem v tom žil, někde jsem se na souboru těch činností, o kterých jsem psal, podílel.
                      Ty těžko poznáš, kde jsem byl a kde vůbec ne, dokud ti sám neřeknu.

                      :OD

                      .

                    31. corona je prostě debilní trol a tebe baví ho tady takhle vykrmovat… s touhle ředitele zeměkoule dělat nepřestane….

                    32. shifty:
                      Běž si pokecat na palba.cz, tam je to přesně pro tebe…

                      :OD

                    33. Barn Swallow:
                      „…mig 15 je dilo nemeckych konstrukteru…“
                      – – –
                      Ano, přesně tohle z tebe vypadlo, dokonce jsi se snažil vnutit mi blud, že Ta-183 bylo totéž.
                      Pak jsem tě dokopal k tomu, aby ses podvoli kontrolní otázce, kde jsi vyšuměl na totální neznalost.
                      (K řízení kolem které osy se používají interceptory?)

                      :OD

                    34. je nepodstatné, co a jak jste napsal, důležité je omlátit vám to o hlavu :-)

                    35. to platilo vlaštovce

                    36. treb:
                      A co ty?
                      Stále máš zapotřebí blebtat nesmysly, že elektron není trojroměrné těleso…?

                      :O))

                    37. s vámi bleptat nemá ysl, ale nechal jsem vám v tom vlákně odkaz. Nečekám od vás jeho pochopení, ale třeba mě překvapíte :-)

                    38. treb:
                      Ano, odkaz na nějaké povídání, samej pámbů to tam bylo. Zřejmě jsi chtěl zase vypustit nějaký tajemno, abys vypadal záhadně.
                      Až budeš něco vědět o elektronech a nebudeš se snažit mlžit a vypouštět blbosti, že elektron není trojrozměrné těleso, pak se máme o čem bavit.
                      Pámbíčkařina není zajímavá…

                      :OD

                    39. tak jste nepřekvapil… co nadělám ;-)

                    40. Myhra činí závěry z podobnosti stroje, ale Yefim Gordon spolehlivě prokázal, že Mig-15 sovětská konstrukce (včetně křídla) s anglickým motorem.

            2. Ja to zkusim jinak – napsani postupu je vedecky postup, matematika je veda a skolstvi je predavani vedeckych poznatku lidem. dejme tomu, ze jako vedec objevis Boha. Bez postupu tveho Boha nikdo nemuze overit a jako takove to nebude vedecky uznany objev :)

              1. Vsak ja to vsechno vseobecne chapu, ale kdybych se v tom chtel rypat jeste vic, tak bych napsal ze kalkulacky se na postup taky nikdo nepta, a je vedecky prokazatelne, ze funguje opakovane a bez chyby. :-)

                Ja komentoval jen to co chapu jako jistou nespravedlnost, ktera se mi stala opakovane na zakladce i na gymplu, kdyz clovek dostane za 5 jenom protoze na papir nenapsal vsechno tak jak si ucitel predstavoval, ackoliv jsem mel vysledky spravne a znatelne rychlejc nez cela trida, protoze jsem se nezdrzoval psanim. Po te co se mi to stalo i na gymplu se mi z matematiky jako „vyzvy“ stalo utrpeni srovnetelne s Bartem Simpsnem jak po skole pise za trest na tabuli.

                1. mě to přijde, že jste akorát narazil na blbce učitele. Výjimeční počtáři jsou lehce rozpoznatelní a pak není problém se s takovým děckem domluvit, jak písemky psát. každopádně psaní zápisu při výpočtech má nesporný benefit ve vytvoření návyku, protože dříve či později tato nutnost nastane. A je dobré psát zápis nějak srozumitelně pro ostatní.

                  1. Ja vim ze jsem narazil na blbce ucitele, proto si do dneska stezuju a hazu je tady vsechny do jednoho pytle, ale je mi jasne ze ne kazdy to tak ma.

                    Vytah jsem to jen ze mi to ten clanek pripomnel, jak na skole uspech trestaj, Anglictinarku co davala trojky ctyrky rodilym mluvcim, ackoliv ona sama se anglicky ani nedomluvila, nemcinarku co davala klukum trojky za to, za co holkam davala jedniky, a matikare co ho nezajimaly vysledky, ale kvantita popsanych papiru… To byly takove nejhorsi prohresky proti memu „studentskemu“ chapani sveta, co jsem zazil.

                    1. Ja si u6 vlastne ani nespomínam, že by som mal nejakého vyslovene blbca učiteľa – zrejme už efektívne zabúdam. Skôr mi ostali v pamäti spomienky na pedagógov či situácie, ktoré mi vtedy prišli nespravodlivé či nepochopiteľné, ale z dnešného pohľadu ich chápem a som za ne vďačný.

      3. Kadel_II – mezi slovy „dolozit“ a „vysvetlit“ je rozdil. Ja s vysvetlenim postupu nikdy nemel problem. Naopak, docela casto jsem dostal za 5 protoze jsem k reseni pouzil jiny postup nez ucitel chtel, ala vtip s barometrem nahore. Ostatne ta „ucitelka“ z toho vtipu – to podle me padne na 90% ucitelskeho sboru, a toho „reditele“ z toho vtipu jsem nikdy nepotkal.

        1. Pak je to o nuancích předložené studentovy práce. Pokud (jak jsem napsal výše) napíše přímo pod zadání výsledek bez čárky postupu, dobrý kantor se stejně zeptá. U řešení s popsaným postupem se ptát nemusí. Samozřejmě, opačným extrémem by bylo, například, vypsání „žížaly“ iterativního výpočtu :-) Zase je to o lidech a porozumění, ne o resolutních soudech.

          Naopak, studenta s barometrem bych si s chutí „podal“ a nechal ho rozpitvat navržená alternativní řešení, například z hlediska omezení metod a přesnosti. Pro příklad, co mne tak narychlo napadá: Jestlipak jsi, například, hošku, započítal dobu šíření zvuku křápnutí barometru pod věží o zem nahoru na věž, když jsi počítal ten volný pád? Ne? Alealeale :-)))) To není zloba, to je přistoupení na kočkování. Samozřejmě se za to nevyhazuje …

          1. Tak to jste mozna ten jeden z deseti, ktereho jsem nikdy na skole nemel.

            1. Škoda. Oboustranně.

          2. A ještě k popsanému dodám – na takovéhle kočkování, samozřejmě, musí mít obě strany. Tedy jak student, tak kantor. Jinak to skončí nafrněnou pančitelkou, neboo nafrněným samolibcem. Ale zastřílet si s odpovídajícím protějškem (samozřejmě při respektování jeho handicapu) mne vždycky bavilo. A baví dodnes. Také mne dodnes bývalí studenti na ulici zdraví.

            1. Otázka je, kdo má ten handicap.
              Chápu, že přebystřelý student je výzva a je super ho v tom vyráchat, otázkou je, kde jsou hranice. Pokud kluk / holčina chápe zdánlivě složité věci násobně rychleji a nepotřebuje k tomu Bělouna, je to čas ho posunout kam patří a ne ho ztrapňovat před třídou, kterou předbíhá.
              Jako kantor matematiky (či čeho) bys měl být schopný prohlédnout, zda jenom frajeří či to umí, chápe a pak ho netrápit popisem postupu, když to má dobře.

              1. Handicap máte viditelně především Vy. Hovořil jsem snad někde o „vyráchání“, či dokonce „ztrapňování“? Ne. Hovořil jsem o tom, že pokud se student chce kočkovat, jest třeba mu tuto libůstku přiměřeně a laskavě dopřát i z druhé strany. Ono to, totiž, obdobně chodí i v životě. Takže doporučuji naopak Vám něco udělat s Vaším handicapem neschopnosti porozumění psanému textu, případně s lehkým Minderwertigkeitskomplexem. A stejně, jako já neradím zedníkovi, kolik vajíček má dát do malty, když mi opravuje garáž, neraďte ani Vy orlovi, jak má létat (tedy čeho „by měl být schopen“ učitel). Věřte mi, připomíná to jednoho brouka, který žil v kině a všude byl dvakrát.

          3. Tak ona se pry nabizi jakasi neoverena metoda, ze u paty domu zmerit atmotlak, pak vylezt nahoru na barak a udelat totez. Pak nejakym slozitym vypoctem pres rotaci slunce a dalsi parametry dosici vysky budovy, nicmene predpokladam, ze tato metoda zanedbava fakt, ze nez vylezeme na budovu, muze se zmenit picasi, takze… ;-)

            Domenou skolni fyziky prece je, zanedbavani promennych, ktere se nam momentalne nehodi :-)

            1. Nejlevnejsi barometr na zbozi.cz: 690,-
              Nejlevnejsi lasermetr: 656,-

              Nejpresnejsi asi bude vymenit barometr za metr :-)

              1. No a právě o tom to je :-)
                S tímhle mi student přijít, zeptám se ho – OK, měříme Petřínskou rozhlednu. Takže blikátkem z Lídlu dolů nedosvítíš. Zato ty třiapůl sekundy letu barometru dolů už dokážeme docela změřit. Tak jak to uděláme s tím zpožděním zvuku? Á, už jsi pochopil, že do rovnice je třeba doplnit člen, závislý na rychlosti šíření zvuku … umíš? Bezva? Neumíš? Stane se, zkus jinou metodu, co ta s provázkem … a jeho elasticitou, natáhne se vahou barometru, kurva jedna … jak to spočítáme, případně jak si činitel průtažnosti změříme?
                A tak …

                1. Takže buď ti student jak cvičená opice přepapouškuje přesně to, cos jim dal, aby se zpaměti naučili, nebo si ho s chutí podáš, jak jsi psal výše. Tedy vychováváš z dětí cvičené opice místo samostatně myslících lidí. No a pokud přijde náhodou s jiným řešením, než se měl nabiflovat, tak to tvoje, že si ho s chutí podáš znamená, že se točíš na píčovinách jako elasticita provázku apod. což na samotné měření ani v případě Petřínské rozhledny nemá prakticky vliv. Každej dospělej, který nemá v hlavě piliny, by tě kvapně poslal do prdele, ale dítě, které si není jisté v kramflecích, to je něco, co ti vystřelí ego do výšin, když ho sejmeš viď?

                  Jsi chudák komunistickej demente.

                  1. Piš aspoň pod svým nickem.

                    1. Já jsem tu pro tebe holt moc dlouhou dobu, abych si pamatoval, co jsi v tom nicku měl a proč, komouši.

                  2. u tak vysokýho objektu ta elasticita už hraje docela kurva vliv, hňupe :o)

                    1. Znatelně vyšší, jak nepřesnost měření toho barometru? No jo další blb, co by si honil ego na děcku, proto, že nechce, nebo neumí odříkat básničku.

                    2. vzhledem k tomu, co kadel psal o několik příspěvku výše, mu nyní neprávem nasazujete psí hlavu. Naopak tímto dokope studenta přemýšlet o věcech v ještě širších souvislostech, než uvažoval doposud. Škoda, že mě neučil.

                    3. Dyž von mě nemá rád, fňuky fňuk. Jinak děkuji za kompliment, tak jsem to celý život myslel a dělal. S chápajícím protějškem by mi bylo ctí. Zkřížit kord s dobrým žákem je pro učitele potěšením – a nemusí ho zapíchnout hned na místě, že.

                    4. Nic si z toho blba nedělej. Z vlastní zkušenosti, například, vím, že takový výtah na Cukrák tubusem je řešen jako vrátek, takže nahoře je jen kladka. A když člověk vleze dole (cca 250 m lana) do klece, klec poklesne o dobrých půl metru. Dva chlapi a měřáky a je problém z ní vylézt :-))) Zkrátka, serte na elasticitu, jinak jste komouši!

                    5. Ohledně elasticity tu bylo krásné psaní od Redguy. Jak psal o tom dole v Kanadě.

                    6. A to je slovo do pranice. Kdo se tu chce ohánět relevancí elasticity pro danou úlohu, nechť tedy spočítá, o kolik % se natáhne běžný provázek na délce 60m, když na něm bude zavěšen barometr o hmotnosti 200 gramů.

                    7. to mrcasik

                      vo vo vo kylometr?

                    8. Jan Mrcasik: Ale o to přeci nejde, točit se na konkrétnostech. Jde o to upozornit studenta, že řešení technické úlohy nespočívá v tupém dosazení do vzorečku a rychlém spočítání, ale v technické úvaze v širších souvislostech. Tak vzniká dobrý technik, ne rychlým počítáním podle nabiflovaných vzorečků. No a výsledkem takové úvahy může být, například, i rozvaha toho, jaké vedlejší efekty se ve výsledku projeví a jak silně. Takové odpovědi si u studenta vážím daleko více, než že to dokázal spočítat z hlavy stejně rychle, jako kalkulačka za dvě kila.

                      Podíval jsem se po údajích o elasticitě běžných provázků a nenašel jsem jediného dodavatele, který by ji specifikoval v datasheetu produktu (možná jsem jen blbě hledal). Takže pokud to zafinancujete, rád Vám takovou studii komerčně udělám … mám, mimochodem, možnost použít i několikasettunovou laboratorní trhačku :-)

                  3. to icecream

                    nic takovýho kadel nepsal… s tebou už jsem měl tu čest… pořád seš stejně tupej retard

                    1. Žádnou čest jsi zatím neměl, akorát jsi sepsal kupu blbostí, navzájem si odporujících argumentů a hromadu vulgarit. Dále jsi prokázal, že i tak jednoduchá věc, jako je tlačítko odpovědět, je nad tvoje chápání. Táhni zpátky na Aeronet, či odkud jsi to přivezl, burane.

                    2. Jediný, kdo tu sepisuje hromady blbostí, vulgarit a napadá ostatní, jsi Ty. Pod to Klokanovo označení za retarda se podepisuji.

                    3. Já tu sepisuji hromady vulgarit? Komunistický dement jsi měl ty sám přímo v nicku, navíc třeba v dubnu letošního roku jsi tu tak sám o sobě psal. Neboj ten tvůj komentář, kde jsi se tak sám nazval se dá dohledat jednoduše. Ale když se v tom furt šťouráš, tak ti to napíšu explicitněji. Ten, kdo si v pozici učitele s chutí podává děti, jak jsi sám napsal výše, je dle mého morální mrzák a odpad lidské společnosti nezasluhující ani ždibec úcty, i kdyby komunistickým dementem nebyl. Ty milej Kadle zvládáš obojí.

                      Příště, až si zase budeš chtít nahonit ego, tak si jako soupeře místo dítěte najdi někoho sobě rovného, ale dej si bacha, protože až tě sejme, tak se mu nebudeš moct mstít ani známkami, ani poznámkami či domácími úkoly apod. jak vy svině učitelský máte v oblibě.

                    4. Impozantní výstřik nenávisti, jak od Squirting Jenny na stařičké VSHce. Líbilo. A líbilo se mi to dokonce dvojnásobně, protože jsem si nikdy nebyl úplně jistý tím, že platí pravidlo, že čím blbější dítě, tím více nenávidí učitele. Potvrdil jsi mi to vlastním svědectvím. Děkuji.

                    5. Máme sousedku, která má papíry na hlavu a učitele má v hluboké úctě, já mám jen FEL na ČVUT a musím říct, že mezi učiteli jsou takové svině v tak hojné míře, že to není ani u policie. A na nenávist nevsázej, učitelkou je i moje manželka a lepšího člověka bych těžko někde našel.

                      Tedy tvoje dedukční schopnosti mi jen potvrzují, že v tvém případě nejspíš velmi dobře sedí, že kdo neumí, ten učí.

                    6. Chudák ženská.

                    7. to icecream

                      svině jsou všude… i mezi učiteli… ovšem Kadel k nim, podle toho co píše, nepatří… takoví jako on dělali školu snesitelnou… spíš je zvláštní, jak absolvent FEL ČVUT, tedy teoreticky jelita národa… nechápe psanej text… seš autista? dislektik?… nebo jen dement co si koupil diplom?

                    8. Odbornou úroveň Zmrzliňáka bych neposuzoval, na to máme málo indicií. K čemu ale máme indicií dost, je psychický stav, který připomíná Bílou horu 9.11.1620 ráno. Směs iracionální nenávisti, touhy útočit a křupanství. To vše slepeno dohromady komplexem méněcennosti, protože ho, jako mlaďocha, nejspíš učitelé málo obdivovali (možná ho i znásilnila fousatá tělocvikářka na branném cvičení). Mimochodem FEL ČVUT bejvala hodně dobrá škola (K336, K331, K332, K337, co si vzpomínám), spolupracoval jsem s ní. Jestli z ní dnes padá tohle, tak bych zvažoval, jestli by se nechtěli dát na genderová studia konstrukčních řešení přebalovacích stolů pro nebinární matky. Koneckonců nacistický rektor ČVUT už cestu ukazuje ( https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/cvut-vut-rusko-ukrajina-motivacni-dopis-studium-zakaz-technicke-pomoci-eu.A220607_161518_domaci_ised )

                    9. Jsem taky dyslektik, tak jsem si diplom z FEL vylovil z klobouku od králíků harpunou na laně, co jsem si po večerech upletl z taháků. Když je dement trochu zručnej, ani to vzdělání moc nestojí.

                    10. to hupert

                      já vím… ten dotaz na případný icecreamův dislektismus nebyla urážka dislektiků ani tebe ani šikovných dementů, tudíž ani samohana

                2. Ja bych se vas jako student zeptal jestli k tomu muzu pouzit 2x iPhone se zrychlenym zaznamem, protoze jinak nevim jak si jinak obstarat dost solidni data k takovym vypoctum, aby byly presne?

                  Dva iPhony na slow motion maji presnost 1/240 sekundy, a z toho uz by mozna sel spocitat i ten zvuk od dopadliste zpet k odhodisti s tim, ze aktualni tlak bych znal z toho barometru, a nejvetsi problem bych videl v synchronizaci casu odhozu na „dopadovy iPhone“, a dopadu na „odhazovy iPhone“, protoze si nejsem jisty jak dobre to na videu pujde videt a jestli bych na to nepotreboval neco lepsiho, treba video zrcadlovku se zoomem?

                  Kdyz uz kvuli tomu mam znicit funkcni barometr, tak at je ten vypocet co nejpresnejsi :-)

                  1. Dobrá konstrukce :-))) S těmi Iphony by to, naopak, šlo velmi hezky s docela slušnou přesností. Dokonce jen s jedním. Budu Vám, studente, tu časovou rozlišovačku věřit, protože takové věci, jako šmrdlafón, nepoužívám a nemůžu se tedy k tomu vyjádřit. Takže pustím slow motion video record, na něm bude hezky vidět rozevření prstů, držících barometr a se slušnou časovou přesností a pak v audiostopě bude slyšet křápnutí. Na nějaké 4 msec, když to tvrdíte :-) Ve videoeditoru odečtu dobu. Fajn. Tak si teď postavíme tu rovnici, samozřejmě dva členy, jeden volný pád dolů a druhý zvuk nahoru. Známe součet … Jedna rovnice o jedné neznámé, šupity hopity, matematický génie! A máme to pod střechou. I bez nadávek do komunistů od blbých.

                    1. Hm, jestli jsem to nepřehlédl, tak za celou dobu nepadlo, jestli ničíme aneroid, nebo rtuťák. S kapkama rtuti by jistě taky něco šlo vymyslet.

                3. barometr můžeme propít a změřit výšku budovy dílcovou metodou (palec a přemrkávání). to je stará empirická dělostřelecká záležitost a má při kvalifikovaném použití chybu do 10% (každý má od sebe oči jinak daleko a jinak dlouhou ruku, nakalibrováním člověka se dá zpřesnit univerzální koeficient 10), což tak zhruba odpovídá různým metodám použití barometru. občas s tím machruji někde na staveništi na mladší kolegy a na jeřábníky (oni zpravidla přesně na decimetr znají délku a šířku svého jeřábu).

      4. ano, chápat co počítám je důležité. nesporně. stejně důležité je chápat, co jsem to vlastně vypočítal. v aplikovaných vědách, které mají blíže k řemeslu než k vědě, je argumentace „mám správně postup a pouze špatně výsledek, zasloužím si aspoň dvojku“ na pár facek. (ostatně, správně vždy složitému výpočtu předchází kvalifikovaný odhad nebo výpočet na lístku od tramvaje, kdy je se zanedbáním méně rozhodujících parametrů použito něco podobně náročného jako trojčlenka)

        v mém oboru (aplikované mechanice ve stavařině) byl běžný usus a někdy i povinnost končit výpočet v písemce takzvanou „diskusí výsledku“ – čili dvakrát podtrhnout výsledek a potom například napsat, že vyšly-li mi betonové sloupy podpírající desetipatrovou budovu průřezu 8×8 milimetrů, došlo během výpočtu k numerické chybě a řád výsledku hrubě nesouhlasí ale časové důvody neumožňují výpočet zopakovat – a potom by snad mohl být nárok na hodnocení výborně. pamatuji na pana docenta, který (myslím že v předmětu speciální zakládání 2 nebo něco takového) vyhazoval od zkoušky studenty, kteří vypočtenou únosnost piloty uváděli na více než dvě platné číslice.

        1. u nas bylo soucasti pisemnych praci overovani vysledku – tzv. zkouska. SAmozrejme tupejsi jedinci ji casove nestihali. Nebyla nutna, ale kdo ji tam mel a overil, ze ma priklad blbe, byt nestihl opravit vysledek, byl hodnocen lepe nez ten, kdo se na to vysral a mel to taky blbe :) Overeni vysledku je nutnosti a pokud se prestala ucit, potes koste. Ja treba uzival oboje(na zacatku odhad, kolik to tak muze bejt, na konci zkouska).

          1. zkouška výsledku je fajn věc, ale může se v ní udělat numerická chyba. diskuse výsledku znamená zjednodušení výsledku úplně na dřeň a zanedbání všech nepodstatných parametrů a nezanedbání žádného kruciálního a odhad horního a dolního ohraničení toho, kde se výsledek může nalézat.

            typicky první semestr opravdické matematiky a diferenciální počet. standardní lehká písemková úloha je třeba stanovení výšky kužele vepsaného do koule tak, aby měl jehlan maximální objem (výsledek jako násobek poloměru koule). diskuse výsledku je ověření, zda výsledek leží v intervalu pí*r3/3 (kužel výšky poloměru se základnou v řezu středem) a 4/3*pí*r3 (objem koule), s tím, že to pocitově asi bude někde mezi, tak nějak okolo pí*r3*2/3 nebo o fous méně.

            a potom v odborných předmětech by neměla hřídel stroje nebo průměr vodiče mít v průměru desítky metrů, betonový sloup vycházet v milimetrech, napočtená betonářskýá výztuž by se měla vejít do průřezu a podobně, čili snaž se cítit řemeslo a koukej kolem sebe jak se to dělá a mysli u toho.

    3. Tak logicky, cíl výuky matematiky není naučit se správné výsledky školních příkladů, ale naučit se, jak ty správné výsledky vypočítat.

      Proto není tak podstatné znát správný výsledek jako znát správný postup.

      1. Při přípravě studentů na přijímačky na MÚ v Brně mi jedna studentka tvrdila, že její postup řešení příkladu je správný a hlavně rychlejší. Snažil jsem se jí dokázat, že správný výsledek trefila jen náhodou, která se v jiné variantě testu TSP nemusí opakovat. Takže jsem ji dal jinou variantu testu (stejné zadání, jiná čísla) a ona si ten postup upravila a zase jí to vyšlo. Když jsem jí ukázal, že ty její postupy nejsou ve vzájemné shodě a při jejich prohození by se dostala úplně jinam, nevěřila mi. Nakonec ji nepřijali.

        1. Přinesla mi dcera spočítaný případ. Chytil jsem se za hlavu a začal jí vysvětlovat, jak to počítat. No a výsledek byl stejný… naštěstí při změně hodnot se ukázalo, že můj postupu je univezálně použitelný, zatím co ten její sedí jen na jednu konkrétní situaci.

          1. Přesně tak, občas se dá chybným postupem náhodou získat stejný výsledek jako tím správným.

            Někdy se dá výsledek prostě tipnout (když vsadíte na to, školní úloha většinou dá nějaký hezky zaokrouhlený výsledek, občas není možností zase tolik).

  5. Ten sarkastickej ton asi leckoho odradi, ale v zakladu chapu tu myslenku.
    To ze pilny a pracovity lidi (a hlavne slusny lidi) to nemaj v zivote vubec lehky me sere uz od detstvi.
    Uz od mala sem moc nechapal smysl toho jakej ma vyznam v zivote vsechno delat poradne a furt jen makat kdyz ve vysledku z toho mas kundu protoze system a lidi sice tvrdi ze je to tak spravne, realita je ale takova ze tomu tak vubec neni.

    Posledni dobou si tak rikam ze tomu je hlavne tak pac je spoustu debilnich zakonu, narizeni a tak dale a aby se clovek moh necemu branit nebo neco resit soudne apod. tak to vyzaduje vcelku hodne vedomosti a ne kazdymu se chce se v tedlech picovinach orientovat protoze podle me je vymrdanost abych neco co ma fungovat se snazil pochopit tak aby to nekdo nemoh pouzit proti me nebo aby to vubec fungovalo.

    Proste: ses slusnej clovek pracovitej? Tak se priprav ze s tebou budou vsichni vyjebavat a budou te pojebavat, pokud si teda nenajdes zpusob jak se ozvat nebo se tomu postavit.

    Ses grazl, podvodnik, zlodej, smejd? No ty vole vitej v nasi zemi, ta je pro takovy uplne totalne stvorena!

    1. Mefayor:
      Ano, byls pilný a pracovitý, sklízels ale posměch. Tak ses jednoho dne nasral a utekl na západ.
      Nyní vše vidíš s nadhledem, máš mnoho peněz a je z tebe velká osobnost, vládnoucí jazky všeho světa…

      :OD

    2. Je to tak.

    3. ale ve vztahu občan-stát to tak bylo vždycky, v rovině pracovní to za komančů bylo snad ještě horší. dnešní doba není zase tak jiná.
      Pravdu máte v tom, že je důležité nebát se postavit se protivenství. Někdy je to sice o nervy, ale každý, i ten hajzl, se snaží jít cestou nejmenšího odporu, a kladete-li odpor, obvykle vás nechá na pokoji. Neříkám, že to tak funguje vždy a všude, ale když si nabijete hubu je to furt lepší, než být za vola.

  6. Hupert: Důležité téma konkurence vs spolupráce na systémové a celospolečensky plošné úrovni.
    Trochu s tím souvisí i témata dřina vs talent, tvorba vs komerční činnost, tvorba osobnosti prostředím/výchovou vs genetika/rodová pamět.
    Dokonalý systémový souboj dnes vidíme na bázi USA, EU, Čína, Rusko. Je celkem zřejmé, kdo a co vítězí.
    Spolupráce naprosto nutně v celkovém souhrnu (ne dílčím) nakonec přejede konkurenci, stejně jako systematická drilová dřina přejede až na menšinu činností talent (všude, kde je to reálně možné, protože např. zpívat se na vyšší úrovni dřinou nenaučíš, pokud nemáš talent, zatímco vyšší výskok, síla apod se vydřít dá, i když talent nemáš). Nejvyšším typem úspěšného jedince v každém oboru je vždy výjimečně talentovaný dříč s psychopatickými rysy (psychopacie je opět jen prostředek jako nůž a záleží na tom, jak s ní naložíme – dává nám obrovské možnosti skrz vůli, odolnost, cílevědomost, jednání pod tlakem, absenci bolesti v boji apod).
    Dokonale lze všechny systémové i lidsky-sociální jevy sledovat na kolektivních sportech a jejich zákonitostech. Úspěšný tým vždy potřebuje tyto věci:
    -týmovou spolupráci
    -výjimečně talentovaného lídra, který umí i dřít
    -vysoce inteligentního, vzdělaného i rozumného trenéra, který zvládá práci s lidmi na hřišti i mimo něj
    -dlouhodobou strategii + jednorázovou taktiku na míru aktuálního utkání + schopnost spontánního správného a rychlého řešení aktuální situace
    -schopnost hlavních lídrů týmu v případě potřeby kreativně, neomezeně, chladnokrevně, rychle a úspěšně jednat pod tlakem ve prospěch týmu, jakýmkoliv k vítězství vedoucím způsobem + zároven se mimo to stále držet dlouhodobé strategie
    -velkou míru přímé pozitivní energie od masy podporovatelů (tento zásadní jev energetického působení na lidi i mezi lidmi je značně opomíjený a nechápaný, proto týmy řádově více vyhrávají doma a prohrávají venku, proto někdo na lidi hodně působí a někdo ne atd)
    -mít shodu okolností časoprostoru na své straně (nemám rád slova jako štěstí/smůla, v mé filosofii neexistují a řídím se principem „máme svůj osud ve svých rukách“, ale pokorně respektuji, že některé klíčové roviny jdou mimo nás a jsme jen jejich částečnými ovlivnovateli či pozorovateli, ale ne hybateli, krom svými osobnostními parametry „vyvolených“ jedinců schopných předefinovat pravidla stávajících nižších „matrixů“ )
    –přesně ty samé atributy potřebuje úspěšná vláda i úspěšné vojenské vedení
    *
    Kdysi kdosi rétoricky zdatný, o kom se taky nesmí moc mluvit, to řekl dokonale stručně: Vůdce musí být obdařen charakterem, vůlí, schopnostmi a štěstím. Pokud se tyto čtyři charakteristiky spojí v harmonické jednotě v jednom brilantním jedinci, dostane se nám člověka povolaného historií.
    *
    Tím nutně nezavrhuji konkurenční/tržní prostředí.
    Ono jde dost o to, jak se systémově nastaví, protože regulace ani deregulace nejsou sprostá slova, ale nutné systémové prostředky k optimalizaci Systému. Někde je tedy potřeba určitá míra regulace, jinde deregulace – hlavní jsou pro Architekta Systému optimální výsledky (zde opět nalézáme zásadní paralely ke společenskému systému u webových systémů, kde se dá s masou lidí mnohé otestovat v praxi).
    Ale vysvětlujte tohle fanatickým, dogmatickým kapitalistům na straně jedné a anarchokapitalistům na straně druhé (jedny i druhé řadím do stejné roviny jako fanatické rusofoby vs rusofily, koronafašisty vs antiallfuckcináře, neomarxisty/fašisty vs antikomunisty/antinacisty apod. – prostě proudy, kterým fanatické ideologické a úzké světonázorové zastínění neumožnuje logický pohled a snahu o nalézání pravdy i efektivních řešení systémových problémů).

    Ps: Vše, co jsem popsal, se právě u výchovy malých a později velkých géniů či blbců zásadně podepisuje.

  7. https://1iq.cz/img/j3zDM/V6y4s.png možná stačil míso toho obrázek… :-)

      1. Někteří, kdyby tydlencty Marxy, Englse a komunisty neměli, museli by si je vymyslet. Já jen doufám, že si ta jejich odkazovaná díla nebo základní myšlenky přečetli a není to jen na bázi „komunista/nacista/kapitalista/anarchokapitalista/ista hodný/špatný“.
        Tady např. v obrázku (natož v korelaci s mým o jiných rovinách pojednávajícím textem) došlo k základnímu popletení nacismu, s komunismem a kapitalismem. Chápu, že to leckomu splývá a škatulky jsou hrozně pohodlné, ale jsou tam menší, podstatné rozdíly. Ale dneska už lidem splývá i nacismus a fašismus, školy vůbec nic krom propagandy nevyučují. Už se pořádně neučí ani číst, psát, počítat – abych přispěl k tématu textu.
        Jinak, nemá smysl odstřelovat bohaté, ale vládnoucí bohaté svině – to je rozdíl. :,)
        Především proto, že když v rámci nějak nastaveného Systému odstraníte nějakou jeho součást, zcela logicky bude znovu zaplněna úplně stejnou součástí se shodnými parametry.
        Proto když v současném Systému dokola měníte vlády, jsou dokola měněny jen jedny kurvy za jiné, zpravidla horší.
        Změnit je tedy třeba Systém, aby generoval do výkonných pozic kvalitní lidi, bez ohledu na volbu občanů. Ne vlády-kurvy, které změnit v principu nelze a jsou ve špatném Systému delegovány, opět bez ohledu na volbu občanů.
        Je ovšem problém cokoliv měnit, když všichni slušní a odborně zdatní lidé na systémové otázky, kteří chtějí něco měnit oproti současné totalitě, jsou označeni za komunisty nebo fašisty. To jsme zase u cz mučednického syndromu „budu pořád nadávat, ale zásadně nikdy nic neudělám pro jakoukoliv změnu, a pokud to kdokoliv zkusí pro mě a mé děti udělat za mě, budu první, kdo ho udá a popraví“.
        To už je tak nějak problém od zrad z dob Husitství a pak Bílé hory. Přežívali tady do značné míry zbabělci, kolaboranti a udavači, zatímco statečné rody bojovaly a padly za vlast a národ. Když už přežil ty opakované genocidy proti českému národu a Slovanům nějaký hrdina, musel to být skutečně výjimečný kádr. Proto je také česká občanská elita celosvětově svými kvalitami výjimečná, zatímco průměr opravdu tragický.

        1. Alien: a jéje, další sociální inženýr. Můžete popsat období, ve kterém platilo, že „generoval do výkonných pozic kvalitní lidi, bez ohledu na volbu občanů“?

          Co jsem se tak díval do historie, nic takového dlouhodobě neexistovalo. Sem-tam se objevil osvícený panovník, ale vždy to byla pouze výjimka. Touha po moci nad ostatními ani jinak dopadnout nemůže.

          Tj. bez sociálního inženýringu se něco, co je základní vlastností lidí, nezmění. Normálního člověka nijak neláká být dalším estébákem, hradním ožralou nebo fialovým hnusem. Proto tam taky nikdo normální není a být nemůže, jak by se tam – mimo krátká a specifická období – dostal?

          S neodstranitelnými vlastnostmi systému je nutné se smířit a úsilí je třeba napnout k jeho projevům, protože ty lze ovlivňovat. Možná je Vám to málo, ale cokoliv jiného je na úrovni urzotariánských bludů.

        2. Aliene, proč tak plkáš a meleš vše dohromady? Nacismus, marxismus, fašismus, komunismus, a současné eurounijní sračky, byly vždy a budou extzrémní levicové úchylky a systémy. Tůlik terminologie a podstata věci.
          Dále – volání po Systému, který by generoval —- blbost nakvadrát, kamaráde.
          Nelze vytvořit mezi lidmi funkční systém, který by šel proti lidem, lůidské povaze, a byl úspěšný. Nemůžeš měnit lidi.
          Mezi lidmi NIKDY nebude Systém, který by do vedení lidí generoval lidumily, lidi, snažící se o blaho celku, ve smyslu tom, že budou úspěšní žádaní, podporovaní. To se nestna enikdy. Protože to je nelidské. Lidé to nechcou.
          Je vyšší řád na světě, nežli Tvá zbožná přání. A mimochodem, cokoliv „bohulibého“ a zdánlivě smysluplného, je spolehlivě asociální, nefunkční, a pro lidstvo zcela tragické, z dlouhodobého hlediska.
          Věř mi, kamaráde.

          1. tak, zrovna tak by to dopadlo monstrózním průserem s těma jeho příjmama

            von je v tom už tak zaslepenej, že vůbec nechápe, odmítá si připustit holej fakt, že by to kritické většině vzalo motivaci něco dělat a systém by se tak celej sesypal, protože když nikdo nic nedělá, jenom čeká na Základní Dáfku, tak ovšem není co přerozdělovat a Základní Dáfku není z čeho platit

            to je problém se zaslepenejma fanatikama a dalšíma věřícíma – zcela ignorujou to, co ostatní považujou za objektivní realitu, co je v ní i třeba už vyzkoušený, a prostě si jedou svou klačenku, že ne, bude to tak, jak voni tvrdí, protože proto…

            1. Behemot: Technická a vnímej to. Nejsem vynálezcem Nepodmíněného příjmu (neoznačuj ho tedy demagogicky jako „jeho příjmy“). Nepropaguji ho ani v případě, že by měl být nasazen bez nutných souvisejících ekonomických a ústavních opatření.
              Tvé výtky byly dávno mnoha odborníky vyvráceny teoreticky, i prakticky v testech s lidmi (že někdo přestane pracovat apod. nesmysly, to řeší tzv. rozevřené nůžky + navíc v době kdy musí v ČR většina důchodců makat dvanáctky, aby přežili a neskončili na ulici, to je absurdní).
              *
              Laskavě vůbec nemluv o tom, co já zastávám nebo propaguji, když to netušíš nebo překrucuješ.
              Mám na téma NP jak komplexní delší, tak stručně shrnující text, kde tyhle roviny systémově a argumentačně pokrývám. Chtěl jsem ho na df dát, ale po posledním vývoji infikace diskusí systémovými provokatéry, jsem to zatím přehodnotil. Takové články jsou pracné a důležité, neslouží jako pole pro seberealizaci placených i neplacených agentů režimu k dehonestaci daných řešení. Můžeš si to přeložit jednoduše tak, že df už kvůli nekvalitě nemoderovaných diskusí resp. flamů není místo, kam by mělo smysl dávat kvalitnější články.
              NP bude do praxe prosazen bez ohledu na mé i tvé postoje, o tom už bylo rozhodnuto jinde. Můžeš si na má slova vzpomenout. Stávající mocenská vrstva to musí udělat, jinak by se její Systém zhroutil (tedy NP řeší přesný opak, než by sis ty myslel).
              Já bojuji za to, aby se tak stalo co nejvýhodněji pro české občany a ne nevýhodně. Takže lidi jako ty trochu zaspali – neřeší se, jestli, ale jak. Pokud půjdete švejkovsky zas i proti lidem jako já, taky vám taky můžou zrušit důchody i dávky, zvýšit daně, a dát NP ve výši 5k pro vás a 15k pro menšiny a cizince.
              Tvou nadšenou loajalitu ke stávajícímu zvrácenému režimu a obdiv ke kapitalismu, fakt nesdílím a považuji obojí za dávno evolučně ukončené utopistické, nesmyslné teze. V tom se výjimečně s nadnárodními prediktory naprosto shodneme a jsem připraven využít co nejvýhodněji jejich účel pro náš účel.
              *
              Horší než současný asociální cz bordel je jen válka a hladomor. Určitě si s NP většinový český občan nepohorší. Ohledně NP je tady naprosto jednoduchá premisa, kterou by měl pochopit každý, kdo není někým placen.
              ***
              Dnes dostává od státu český občan úplné hovno a NP v nějaké formě z jeho daní a práce dostávají jen cizinci, nepřizpůsobiví a oligarchové.
              Po zavedení NP konečně něco od státu garantovaně dostane zpět i ten český občan. Není to dávka, je to přerozdělení zisků z jeho daní a práce, nic víc.
              Navíc, já navrhuji po zavedení NP v odpovídající výši zrušit všechny dávky.
              ***
              Lidé jako ty chtějí tento protičeský stav zachovávat, ptám se proč, pokud se označuješ za vlastence nebo kritizuješ režim?
              Ale tys už tyhle mé argumenty a návrhy četl a pořád blábolíš tyhle nesmysly jako zaseklý kapitalistický kolovrátek. To bych se jen zbytečně unavoval.
              Chováš se v tom jako lidi, co ještě dnes hájí roušky.
              Kdo tohle nechápe, není mu pomoci a navrhuji, aby se demokraticky, svobodně NP vzdal a neotravoval život ostatním, kterým zásadně pomůže. A i kdyby měl NP vyřešit „jen“ otázku bezdomovectví, je to pro normální lidi dostatečný argument. Pro koho ne, nemá smysl se s ním bavit, je vědomý či nevědomý agent režimu nebo kapitalistický fanatik a dogmatik.

              1. JEDINÁ správná a DLOUHODOBĚ UDRŽITELNÁ cesta je, aby ovčan do stáda platil co možná nejmíň, ne to, aby ho stád vodíral vo všecko možný a pak mu milostivě menšinu přerozdělil zpátky

                PŘEROZDĚLOVÁNÍM BOHATSTVÍ JENOM ZANIKÁ, VŽDYCKY A VŠUDE, to je v podstatě možno brát jako axiom, a z toho nutně plyne, že NEEXISTUJE absolutně ŽÁDNÁ podoba tady těch všeobecnejch dávek, která by byla dlouhodobě funkční a efektivní

                potřebuješ to furt dokola nějak rozebírat, nebo seš schopnej pochopit, že přes todle vlak nejede?

                1. A on ti někdo brání odstěhovat se do ráje kde po tobě STÁD nic nechce? Třeba do Somálska nebo na Haiti.
                  Tam o nějakém STÁDu ani neuslyšíš.
                  Ale zároveň tam neuvidíš taky žádnou infrastrukturu, žádné právo, protože kolik práv a svobod máš, závisí jen na tom, nakolik si je dokážeš obhájit pomocí kalašnikovu a mačety.
                  Tak proč už tam dávno nejsi ?

                  1. vsechno je podminkach. Pokud za soucasne situace nekde zacne tisknout vice penez a ty rozhazovat bez ohledu na protihodnotu, tak to v soucasnem systemu muze tezko fungovat.

                    Nicmene predstavme si teoretickou situaci (pomineme detaily, jinak se v nich utopime):

                    – vsechnu praci na planete udelaji roboti. Vykutaji materialy, zasadi na poli, vyrobi, zabali, upecou, dovezou. Neresme jestli to je nebo neni mozne, to je pro tento pripad irelevantni.
                    – nekdo spocita vytvorenou hodnotu, tj zbozi v obchodech (+el, voda, atd), odecte od ni naklady a ve vytvorene nadhodnote vytiskne papirky.
                    – pak uz jenom zbude papirky podle nejakeho klice rozdelit mezi lid, aby si to zbozi z obchodu mohli vyzvednout

                    Podle mne, by tento futuristicky system mohl fungovat a mozna jednou bude. Ale urcite ne v soucasne dobe a v soucasnem systemu. Je spousta veci, ktere by musely byt vyreseny – kdo bude vlastnit roboty a majetek vubec, kdo zajisti produkci a podle jakeho klice, kdo dostane kolik papirku, jestli vsichni stejne, nebo podle nejakeho klice nekdo vic a nekdo min atd.

                    Nemyslim si ani tady, ze by to fungovalo bezchybne, treba uz jen u prostitutek – zadarmo to delat nebudou, ze by v budoucnu dala kazda kazdymu je asi taky nerealny a roboti na sex vsem asi taky stacit nebudou. Takze uz jenom tady se najdou ti, co nebudou papirky menit v obchode, ale u prostitutky. Nicmene ta si pak do obchodu zajde vickrat. Nebo se na to nabali pasaci atd. A uz se ten cely kolotoc bohatych a chudych roztaci. Nicmene papirky = vytvorena nadhodnota by teoreticky mohl byt spravne.

                    Ale to je jeste scifi na hodne dlouho, tam zdaleka jeste nejsme. A kdovi, jestli to nezastavi technologie nebo fyzika, nebo treba taky jaderna valka apod.

                    1. netlife: systém, o kterém mluvíte nikdy fungovat nemůže a nebude, dokud bude člověk člověkem. Řešíte technikálie (komu bude patřit robot) a neřešíte to podstatné, tedy kdo a proč ho vyrobí (ve světe, jaký malujete). Musel byste nejdřív „vyřešit“ „problémy“ jako je motivace, intelekt, schopnosti atd. Sociální inženýrink je tu koukám stále oblíbenější i bez svědků ankapových.

                    2. diky, ze jste opet k nicemu neprispel, zato nejlip vite, ze to nebude fungovat. Mate u mne klicenku.

                    3. netlife: doufal jsem, že jste pochopil, že ve Vašich úvahách zejí obrovské díry a že si je třeba půjdete dostudovat, abyste svou chiméru buď opustil nebo zkusil vylepšit s použitím reality. Zjevně marně. Klíčenku si ovšem příležitostně vyzvednu.

          2. h72: Pokud nezvládáš číst nebo nečíst, co se ti líbí nebo nelíbí, navštiv s tím svého psychoterapeuta.
            Nikdo ti taky nebrání napsat cokoliv, jak uznáš za vhodné. Proč s těmito bláboly otravuješ mě, prober opět se svým psychoterapeutem, ne se mnou.

          3. h72. S tím, že nemůžeš měnit lidi bych si nebyl tak jistý. Systém určuje majoritní vlastník. Většinu lidí lze ovládat propagandou a nastavením podmínek. Ostatní zpravidla drží hubu a krok, nicméně slabou zpětnou vazbou korigují parametry systému. Postupně ale dojde k většinovému přijetí i změně jeho vnímání, přičemž pud sebezáchovy spolu se schopnostmi a možnostmi každého jedince přispěje k stabilizaci vzniklých hierarchických struktur. Stejně jako se měníš s propagandou covidu, LGBTQ, grýndýlu nebo islámu v dokumentech v MSM, změníš se poté, co Alien získá přízeň globálního prediktora či vlastníka a ten nám naordinuje pro všechny příznivější verzi NP. Pak budeš volit Aliena prezidentem, neboť jeho komplexní uvažování s jistou mírou zodpovědnosti za běh zeměkoule nebo alespoň zdejší kotliny se bude jevit snesitelnější než sešup na korbě pětikolky.

  8. Zbrrr blujte ty jó rektycy :-)))
    ctrl
    Mikelo 1.8.2022 23:32:59 Odpovědět
    By mně zajímalo, kteří lidi mohli za to, že v době dinosaurů bylo oxidu uhličitého v atmosféře mnohem více než teď, průměrná teplota byla vyšší a celá planeta při tomto stavu doslova kypěla životem.

    sergej 2.8.2022 11:42:41 Odpovědět
    Dokonce to období nazvali klimatické optimum a všude ch, teda furt pršelo.

    sergej 2.8.2022 11:47:39 Odpovědět
    Faktem je že fauna flora „trpěla gigantismem.
    https://aluska.org/obrovske-hory-jsou-ve-skutecnosti-stromy-z-predchoziho-veku-7-dil-ode-dneska-uz-nikdy-neuvidite-svet-stejnyma-ocima/
    Vydlabanti :mail: a datlišéni
    https://earth.google.com/web/search/devils+tower/@44.59086999,-104.71556951,1462.30735189a,1617.23516657d,35y,-175.19695253h,45.00566289t,0r/data=CncaTRJHCiUweDUzMzMwNjNmZjM1NDNlMzk6MHhhOTI0OWQxM2Q0OWRjNzdhGaxjpv6LS0ZAIQVLGki8LVrAKgxkZXZpbHMgdG93ZXIYASABIiYKJAn20WgqqotKQBG-wQ6B_W1EQBmrjzcKEyhDQCGnnrNnhIUYwA

    1. Vyzíři, můžete si to napolohovat a přiblížit.

  9. Víte co?
    Mně nepřijde, že by současný systém byl zaměřený proti chytrým schopným lidem.
    Resp. někdy ano, ale často to jen tak na první pohled vypadá.
    Často jen stačí se naučit v tom chodit a člověk může proplouvat aniž by ho systém moc obtěžoval.

    Podle mě ten systém nejvíc dopadne na takové ty průměrné občany, kteří makají někde ve fabrice a většinu výdělku odevzdají státu.
    Jenže zrovna tihle ten stát většinou podporují, protože je přece chrání před zlými kapitalisty.

    Podle mě tohle je na tom to geniální:
    Ti řekněme průměrní to podporují, protože nevidí, že právě oni nesou tu hlavní zátěž.
    A ti chytří a schopní to leckdy podporují taky, protože naopak vidí, že oni tu hlavní zátěž nenesou- eventuálně na tom dokonce vydělávají na úkor těch průměrných.

    Samozřejmě blbý na tom je, že ti chytří a schopní pak používají svůj talent na proplouvání systémem místo na dělání něčeho užitečného.

    1. k poslední větě – to právě geniálně sumarizuje to přerozdělováním bohatství pouze zaniká, z čehož nutně plyne všecko ostatní

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017