„Lidl je levný!“ aneb jak jsem k bolestivému zranění přišel - zpět na článek

Počet komentářů: 150

  1. No ty seš teda jantar.

  2. Lidl má už dost dlouho bez akce veškerou dopravu u zboží nad litr zdarma. Ta síť stojí 1.199, čili doprava nebyla akce. To jen tak na okraj.
    Že se pod tebou přetočila síť….každý, kdo jenom jednou byl v houpací síti ví, že nástup a výstup musí být fakt opatrný, to není případ jenom tohoto výrobku.
    A absentující posltrování….proč by ho tam měli dávat? To mají očekávat, že každý kupující do toho bude nasedávat jako to, čím tě celkem trefně nazvala manželka? Nemyslím.
    Ale hlavně že článek titulkem cílí na Lidl.

    1. Mam kamose, co v houpaci siti pres noc spal na vandru, aby demonstroval, ze jen blbci spi na zemi, kdezto on je mentalne i de facto nad nama. Ze ovsem my jsme nepotrebovali overovat tisice let provereny fakt, ze clovek si v noci pod sebou vyhreje zem, to on ve svych uvahach zanedbal. Takze zatimco my jsme dalsi vikend jeli na dalsi vandr, on se doma bal i pohnout a resil brutalni ledvinovou koliku.

      1. Kazdej bezdomovec vi ze nejlip se spi na kartonech. Vetsinou si lidi do te hamaky berou spacak. Si pod sebou mel udelat ohnicek. :)

        1. @zceyee — izoluje tě objem něčeho kolem těla, kterej drží teplo; ten spacák pod tebou splaskne na tenkou vrstvičku a protože pod tebou fučí, tak to absolutně neizoluje. Spacák v síti / hamace tak má řekněme nahoře komfort -10 a pod prdelí +5°C. To nechceš. Prodává se na to věc jménem underquilt. Tj. taháš spacák, underquilt, síť a hledáš stromy, kde budeš síť věšet. Někde to má asi smysl, mezi nějakou tropickou havěť bych si fakt lehat nechtěl, ale u nás …

          1. Existuje aj spacák na hamaku, vypadá jako kokon, vobalí člověka v síti aj s tó síťó.

          2. @alfonz19: Že izoluje objem něčeho co udrží teplo … s tím bych uplně nesouhlasil. Teplo nevodí materiál který má póry, např. dutá vlákna, polystyren. Pokud budu mít kvalitní spacák, bude mi teplo, ale profoukne (zda splaskne je irelevantní, furt tam bude stejně dutejch vláken) … (musí profouknout, jinak by se blbě sušil, proto hádám tu mezivrstvu). Teoreticky by stačilo mezi spacák a hamaku roztáhnout tu folii z lekarnicky, pote by to neprofouklo a spacak by izoloval „tak akorát“. Nikdy jsem spat takhle venku nezkousel, ale laka me to, https://youtu.be/_ezTEwkpbpI

            1. @zceyee: můžu to chápat špatně. Ale rozumím tomu takto: termoska funguje tak, že máš 2 stěny, mezi nimi (doufejme) vyčerpaný vzduch, který nevede teplo. Čím větší tento prostor bez vzduchu bude, tím méně to povede teplo. Spacák s dutým vl. či péřák funguje podobně; vymezuje prostor, kde drží tebou ohřátý vzduch. Čím větší ten prostor bude, tím teplejší spacák bude. Místo, kde na spacáku ležíš, je spláclé a hřeje výrazně méně, to je důvod, proč musíš mít karimatku(kromě šutrů). V opačném případě bys ji nepotřeboval. Nevím jak alu folie izoluje[1], zkus to a reportuj!, ale vidím to černě. Je to moc tenký, aby ti tam nevznikal tepelnej most. Ale bál bych se, aby ti tam nevznikala kondenzace, tak jak se to děje ve žďárákách(taková nepromokavá šprcka na spacák). Pokud má někdo tip jak řešit kondenzaci „v málo“ dýchavém žďáráku či jakákoli doporučení, jsem jedno ucho. Jeden tu mám, a nikdy jsem to neodladil, abych se na něj byl ochoten spoléhat.

              [1]
              https://www.4camping.cz/clanky/dalsi-informace-k-produktum/tepelny-odpor-r-value/

              1. „Čím větší tento prostor bez vzduchu bude, tím méně to povede teplo.“
                Spacák není termoska, ale tohle je blbost. Termoska odsáním vzduchu odstraní ztráty tepla vedením (kontaktem) a prouděním. Zbyte sálání. Je tedy jedno jak velký prostor bez vzduchu v termosce bude. Nula krát cokoliv je pořád nula.

                V případě spacáku to jedno není. Tam je cíl odstranit vedení tepla prouděním vytvořením malých „kapes“ vzduchu který se nemůže nijak hýbat. Tedy splácnutím spacáku je toho vzduchu na izolaci méně a ty samotná vlákna a textil spacáku vedou teplo mnohem lépe než vzduch, proto spacák ze spoda tolik nehřeje.

                Alumatka pro změnu potlačuje ztráty sáláním. K tomu ještě obsahuje slabou vrstvu pěny stejně jako karimatka. Dohromadu to funguje, pár let jsem ji vozil místo karimatky (kvůli rozměrům) a od země mě zima nebyla.

                1. v termosce není vakuum, rozhodně nenásobíme nulou, tedy objem roli hraje. Ale pojďme do teoretické úvahy; venku mám -100°C, ať se nám lépe počítá/uvažuje, čaj má 100°C. Termoska má dokonalé vakuum a síla kapsy s vakuem je metr. Bude to chladnout? Jak? A kdybych měl normoš termosku s trochu odsátým vzduchem, větší objem bude taky fungovat ne? Protože normální termosce se zahřeje plášť sakra snadno a rychle (nemám žádnej aušus, ale dělá to každá). Pokud bych měl litrovou termosku, která by ale měla obvod jako 200L vzduch, TIPUJU, že se ten obvod nezahřeje stejně, i když budu kompenzovat větší povrch sudu.

                  No takže s tím spacákem jsem to snad napsal dobře, i když ne přesně; slehnutím budeš mít menší vrstvu kde neproudí vzduch a bude v ní lépe probíhat tepelná výměna.

                  borec ale nepsal o alumatce. Psal o alu fólii z lékárničky vloženou do hamaky. Tj. ano, sálání je trochu potlačeno, teplo se odráží zpět, ale proudění není ošetřeno nijak a nejde ani vyhřát prostor pod alu fólií, protože tam fučí. Venku zima, vevnitř teplo + zcela neprostupný materiál, já bych se té kondenzace trochu bál.

                  1. *200L sud

              2. Na tu termosku vim o super videu, mam doma par termosek od YETI, https://youtu.be/zVPLX6LY5HM … Ta folie neprofoukne a reflektuje salani (zabrani unikani tepla), dava se na vnitrek termosek (aspon u YETI, viz video). Jo co se kondenzace tyce, to je prave ten problem s outdoorovym oblecenim, kazdej by chtel bejt v teple a suchu. :D

      2. Pořídil jsem to nedávno děckám, a je pravda že záda dobře prochládají, když jsem to zkoušel, ale jinak pohodlné mi to přišlo. Takže minimálně něco teplého pod sebe resp na sebe v tom to chce…

      3. tak zrovna nějaký ty dobrý hamaky nemusí být vůbec špatný. Ale ty jsou za úplně jiný prachy než karimatka; klíďo za to člověk koupí bombastickej péřák. A zejména u těch levnějších ta kolika vyjde ještě levno. Pokud se v tom nedá spat šikmo či rovnou kolmo, člověk se velice snadno ráno probudí a zjistí, že se mu kolena otáčí na obě strany (zveličuju, ale výlet může snadno skončit). Já zkoušel ležet šikmo i s podložením kolen ve velmi dlouhé i široké síti — a — možná to dělám blbě, ale dost nahovno. Kromě toho když už někdy venku chrápu, tak je tam většinou míň stromů než účastníků zájezdu, a nutno říci, že většinou chodím sám. Viděl jsem nějakýho borce, kterej na vejletě montuje konstrukci z turistickejch hůlek(asi nejde o nějaký 200g hůlky), ale na to asi nemám elán.

          1. znám to(přesto díky za link), ale prostě jsem to nesvedl udělat tak, abych ležel pohodlně a ani trochu si nic neprasil. Při ležení šikmo mi to minimálně trochu přiškrcovalo žíly vnitřní nohy na vnější straně. Na čtení v garáži vpohodě (můj usecase), ale na plnohodnotný odpočinek po 12+h chůzi na to spoléhat nechci. Potřebuju se ráno probudit a být OK, a ne řešit, jak pomocí paracordu, firesteel křesadla(a jiných tacticool pičovin), placáku a suché větve fixovat vytahaný vazy v koleni :D

            1. „mi to minimálně trochu přiškrcovalo žíly vnitřní nohy na vnější straně“ … kurva to je konstrukt, žíly vnitřní nohy .. na vnější straně. Sem se v tom asi ztratil. :D

              1. šmarjá! Ležíš v síti šikmo, jedna noha je blíž středu sítě. Její vnější strana je blíž středu sítě. Tož tam.

      4. Já si zase pamatuju puťák na pionýrském táboře. Jedna ze zastávek byla horská bouda, kde byly palandy a asi tři houpací sítě – po příchodu okamžitě boj, seru na palandu, tohle je karibik bizár cool – samozřejmě dvě si vzali vedoucí a jednu si za dva lančmíty koupil jistej kolega pionýr.
        Ani jeden z těch tří druhý den nedošli a musel si pro ně přijet svojí Š105 vedoucí tábora – nešlo o teplotu a prochladnutí. Prostě v houpací síti se musí umět spát a kolikrát to fakt nejde. Tělo je nepřirozeně prohnutý, šlachy a kosti dostávají zabrat, navíc při každém pohybu se probereš, trošku to rozhoupáš a máš tendenci to řešit a když to uděláš 30x za noc, je po vyspání. Rozlámaný byli tak, že je do umývárky podpírali a byli zralí na krční límec.

        1. Přesně. Tohle pro moje záda prostě nejde. Zásadně beru ke spacáku pončo a když je místo, tak i karimatku. Ale do spodu vždycky velký pončo, věci na něj, takže sou v suchu a když chčije, stačí se přikrejt(pokud to neni nějakej monzum). Nejlepší je spát na zemi.

      5. Joo, taky jsem takhle na prvni nocovacce v hamace podcenil zimu odspoda.
        Veci s sebou vzhledem k foceni hvezd a vychodu slunka…
        Fotaky, trojnozka, dalkova spoust s casovacem, jasne, svetla, flaska, jidlo, spacak, vsecko mame, jenom ta karimatka se mi uz nevlezla. Prostredek leta, predpoved pry 30 pres den, 18 pres noc… toz to neni dvakrat kosa, to bez karimatky musi jit…
        Kua ze neslo! Ale nastesti zadna hruza, aspon jsem diky nemoznosti spat nad ranem vstal, vychod videl hezky na vlastni bulvy a jeste neco nacvakal na druhej aparat.

        Jinak po pouceni z krizoveho vyvoje mam spanek (nebo jen odpoedni oddych) v hamace dost rad, zvlast kdyz je velka cast lesu nejaky CHKO nebo NP, kde cloveka se stanem pozvou do mistne prislusne kancelare AOPK, jak mi povidal kamarad, co taky dela do ruznych timelapsu a oblohy.
        Kamarad v zime zkousel nocovat pod vrcholem, ochranar ho vyhmatnul hned rano: na rozhledne na vrcholu je webka, takze sel na jistotu…. sice pod kamaradem byly dva metry snehu, poskodit tak asi nemohl nic, ale stejne… (fakt blby, ze kamerovej bigbrother je i v 1400+ metrech nad hranici lesa). A co s tehda s AOPK mluvil, a nocovanim v lufte nebo pod celtou pry snad nejak extra problemy nedelaji.
        Jinak samo, kamarad je slusny turista, po kterym krom stop ve snehu nezbyde zadna jina stopa.

        1. @jk_ ale budou mít kecy kvůli poškození stromů šňůrama, a je jedno jaký šňůry máš, i ty, který jsou ke stromu 100% OK. Ti borci tě tam prostě nechcou, můžou srat a tak si piš, že srat taky budou. Je to pro ně něco jako zaměstnanecký benefit. Já si většinou lehnu rovnou na cestu, která je vyšlapaná a o „poškození“ nemůže být řeč. Pokud si to nevysvětlíme, což předpokládám, beru pokutu jako cenu za nocleh. V rakousku bych do toho asi nešel, max 15k eur je docela drahej nocleh.

          1. další stádní buzeranti, takovejch je na každým rohu pět

            prej kde se vole bere ten milion stádních a jinejch příživníků – no kurva přesně tady: úplně všude!!

            1. Hovno. V NP prvni zone nemas proste co delat, ani slapat mimo cestu. Neumis si predstavit, jak to vypada, pokud povolis oprate. Bez se podivat treba k jezeru Laka. Staci, aby tam ranger jeden den nezasel a uz mas nasrano vsude okolo (luftak hovno zasadne nezahrabava), hlavne se vsude valeji ty zkurveny snuptichle z plastovejch vlaken, takze bilyu fleky na par let siroko daleko, obaly od tycinek, plechovky, PETky. To ti dokazou curaci vygenerovat za jeden den.

              Existuje mnohem rozumejsi postup – s rangerem se proste domluvit, rict mu presne kam chci jit, co tam chci delat, atd. V drtive vetsine jsou to rozumni lidi a prave proto, ze je prakticky minimalni sance, ze nekdo dalsi bude chtit totez, tak to neni zadna hromadna zalezitost. Kdyz jim do lesa vlitne parta na prorizku, s kombajnama a vyvazeckama, tak je bordel mnohem vetsi a jeste jsou po nich flasky od levny vodky vsude okolo.

              Prave proto, ze dneska minimum lidi chodi pesky, radeji si vozej prdele (autama, ctyrkolkama, kolama) vsude mozne a delaji bordel, tak je potreba tu prirodu aspon nekde chranit. Ta priroda ma z tech luftaku uplny HOVNO. Uplny. Luftaci si myslej, jak na ne kazdej ceka a jak vozej prachy. Leda hovno. Diky luftakum se akorat kurvi dalsi kusy prirody cyklostezkama, staneckama s obzerstvenim, parkovistema a dalsima vecma, ktery priroda ale fakt nepotrebuje.

              Podotykam, ze zeleni by se meli po stromech veset a curaky, co agitovali za brouka bych nahazel do mravenist. Ale ta doba, kdy se lidi umeli v lesich chovat, je nenavratne fpici. Navic, kdyz tam driv nejaky prase zahodilo plechovku od Majky nebo lansrotu a papirovej pytlik od chleba, tak to behem maximalne par let bylo na prach.

              1. a di do vole prdele s nejakejma přírodama, jakoukoli další větší událost, třeba až za za pár tisíc let příde menší doba ledová (už se blíží konec cyklu) nepřežijou desítky procent druhů, jak dyž zamete

                dyž to není dost vodolný aby to vydrželo že tam někdo šmajdá, tak tomu patří že to chcípne – tak to tady funguje už nejakou miliardu let

                1. Ale ono nejde o odolnost prirody. Jde o to, ze pro samej bordel se neni kam podivat. Nerad bych se dopracoval na uroven argentinskych skladek. A pokud dojde k vymirani druhu, tak clovek pujde jako jeden z provnich. Uz dnesni omladina neumi zasadit ani blbej hrasek.

                  1. @sysop —— jakkoli mne samozřejmě sere, že mi někdo může zvedat mandle za přespání někde — sysop má pravdu. Na „lace“ jsem byl tak před 10 lety a už tenkrát byla šumava trochu problém, a to tam asfaltovači ještě ani neskončili(teď se začná dobře kurvit bílé karpaty). Zrovna u laky jsem to neviděl, ale možná to je jen tím, že jsem se nedíval; ale taková cesta např. na březník/pramen vltavy je totálně obsraná, je to hrozná škoda. Nebyl problém vidět např. plnou pemprsku na lavičce přístřešku. Přece se s tím smradem nebude tahat!

                    Na domluvu s rangerem nevěřím, protože on mi nemůže věřit; já bych v jeho botách taky nevěřil. Lidi jsou hajzli. A i řada z těch, co by jinak byli OK, se kvůli pokutě rozbije; klidně by spali na cestě jako já, aby nic nezkurvili, ale protože se bojí pokuty, tak radši zalezou a udělají si stan v trávě, kterou zbytečně poserou. (před kecama o ničení trávy čti další odstavec!)

                    Totiž dokud chodilo 5 lidí, šlo o hovno. Ale pokud by se každej jen vychcal kus od přístřešku, aby se mohl pořádně nažrat a napít, tak to jsou takový hektolitry močoviny na jednom místě, že se to kytkám prostě líbit nebude. Takže nějaký zahrabávání hoven to moc neřeší, protože jich prostě je moc, když tam každej přežranej pupkáč dojde ujít 5km s 4 řízkama. A většina lidí tam chodí přinejlepším s návyky ze skauta a 100 let starými pravidly: „můžeš zahodit petku? — ne! — správně. A můžeš zahodit jabko? — ano, protože se rozloží! — správně!“ jsem slyšel s dcerou ve skautu, ale hovno správně. Při množství lidí se takto budeme brodit v bioodpadu. A lidí, kteří po sobě v přírodě nenechají nic(protože fakt není problém i ohryzek/šlupku od banánu/skořápky hodit do k tomu určeného pytle), snaží se nesrat a nechčijou kde je napadne jak starej čokl, těch fakt moc není.

                    1. no tak samozřejmě, pokud všichni serou na jednu hromadu a hážou vohryzky na jednu hromadu…von je ten les ale docela velkej, žejo?

                    2. les je docela velkej. Ale lidi nechodí po celým lese. Vezmi si třeba zmíněnou šumavu,krkonoše a teď to čeká bílé karpaty. Tam ten les lidi tak sral, že to tam museli mega vyasfaltovat. Přece nebudou chodit přes kořeny! Takže chodí po takto vzniklém asfaltu. Nejvíce je nasráno/nachcáno kus od „turistických“ přístřešků. Bude se žrát, musím utvořit místo, ale přece nebudu srat hned vedle. Nebo třeba cesta na praděd, udělejte 5 kroků bokem a uvidíte to. Tatry totéž. Dobrý je to jen všude tam, kam nevede lanovka a jde se tam alespoň půl dne pěšky a nedá se tam koupit žádný žrádlo/pivo.

                    3. +1

                      Kousek za jednou chatou v Alpách byl malý kousek cesty veden sestupem skalní průrvou, žádná hodnotná lezecká cesta, prostě se tam muselo sáhnout rukama na skálu. Až k ní bylo lidí ako…, za ní pár. Od delšího pololezeckého travezu jsme byli na zbytek cesty na vrchol Reichensteinu sami.

          2. Jak mi to kamarad povidal, tak to predavam dal; tohle konkretne je info z Jeseniku.
            On je docela ukecanej a velice rad debatuje, tak s nema dal rec i na tema pravidel a one materialni stranky veci atd…
            Byli tam pry celkem v pohode, rozumni a vlastne i tolerantni – byt tam bez stanu, jeste by to dali na domluvu, ale takhle a v dohledu kamer to „proste jinak neslo“.

            No z toho, jak mi to vypravel, byla veskrze nejhorsi zprava tato:
            Ano, clovek tam muze prespat aji legalne, nebo proste nespat a tvorit. Jde to na zaklade vyjimky. Tu vyjimku za ucelem profi tvorby s cenou v radu snad vyssich jednotek tisic (?) doposud udelili toliko jednomu cloveku, ktery se tim fakt zivi, coby snad dokumentarista.

            Takze po hobbystu v podstate nepruchozi.

            1. Po letech jsem se vrátil k focení a problém nocování „všude“ zrovna řeším. Zatím to vidím na něco takového https://www.army-surplus.cz/povlak-na-spaci-pytel-usmc–spacak–zdarak–obal–bivak–original-us-ecwcs-trilaminat-gore-tex–bivy-cover-woodland/ jen mám trošku obavu jak do toho narvu techniku a osobní věci.
              Se žďárákem jsme dřív projeli hodně a nikde s noclehem nebyl problém, mám pocit že i dnes je nouzový bivak povolen všude (kde máš legál přístup), proto jak psal někdo výše natáhnout se na cestě by neměl být problém.
              Žďárák je taková hranice mezi bivakem a tábořením.

              1. Já bych to moc nedoporučoval. Všechno v tom navlhne (možná jestli je to opravdový goretex, tak to bude lepší). Praktické to moc není, třeba si představte, že prší a lezete ven se vyčůrat a zase dovnitř. Proti tarpu vidím z praktické stránky jen samá negativa. Pokud se bojíte, že tarp už je přístřešek, tak velké pončo.

                Před lety systém v této věci vytrolil Martin Hyťha z Dětí Země a tak se systém musel aspoň nějak vyjádřit, co se smí. Žďárák by měl být de iure bezpečný (ale má praktické nevýhody). Podstatné asi bude, že tam „nocujete“ (nejlépe neplánovaně :-) a hlavně ne „táboříte“. S každou další dodatkovou činností nad rámec spaní si to u orgánů komplikujete, a to obzvlášť u činností, se kterými jste evidentně počítal (např. si tam nanosil stan, gril a sud s pivem :-). Žel, někteří orgánové (NP České Švýcarsko) hubí trampy obzvlášť důsledně a snaží se zakázat věci i nad rámec zákona a neštítí se ničeho.

                Nestavěl bych stan, nerozdělával oheň a trochu přemýšlel nad výběrem místa. Ještě jsem se nesetkal s problémem tam, kam orgán nemohl dojet autem nebo z nějakého důvodu nemohl vyrazit najisto (třeba za ohněm, na vyloženě profláklá a problematická místa apod.). Je třeba být tichý jako myš, ostražitý jako kočka a lstivý jako Afgánec. Tak jako jsou vlci pastýři sobů, jsou orgánové pastýři trampů.

                1. Jj kdysi když jsme měli žďáráky lepený z čeho to šlo tak pokud tam člověk zalezl i s hlavou tak se to rosilo dost. Ale pořád lepší než déšť a pokud šel člověk hřebenovku a pár dní neslézal dolů tak to byla (kromě stanu) jediná možnost.Tady celkem věřím té membráně, je jasné že když tam se tam vleze i s hlavou tak to neodvětrá ani ta membrána, ale jak jsem psal výše, násobně lepší než déšť. Jinak běžný deštík člověk snese i při tom venčení a pro případ slejváku asi nosit vodu v petce od mlíka a operativně použít jinak :D
                  S různými celtami a plachtami jsem toho projel dost, vlastně většinu „normálních“ trempů a v drtivé většině případů v tom stejně člověk skončí zabalený a přístřešek nestaví.
                  Na unikání orgánům jsem trénovaný ze socíku z Ivančeny a podobných exponovaných akcí, ale přece jen už jsem staroch a chci být spíše v klidu než na misi.
                  Jinak pravda, na lstivé Afgánce pozor Goodbody!

                  1. @gogan @Storch já jsem před mnoha lety kupoval ždárák k2 od josepha. Mockrát jsem v tom nespal, ale byť goráč, tak to prostě nedýchá. I s hubou ven je kondenzace velkej problém. Ale možná jsem to používal v moc optimálních podmínkách, kdy prostě nebyla dostatečná kosa. Nevím. Nicméně je to rozhodně nepraktické, protože pod tarpem se dá i sedět a kecat, něco uvařit. V pytli nic. Jen přežít a ráno zase jít. Na druhou stranu jsem v tom jednou spal v extra bouřce a šíleném větru. Celou noc jsem neusnul od krávalu, jak vítr rval kolegův tarp. Centimetrovou škvírkou na povinné dýchání mi dovnitř solidně nechcalo, ale byl jsem schopen tu kaluž nějak uřídit, aby mi to nenateklo na spacák. Takže v pohodě. Spacák byl zlehka vlhkej od kondenzace, přes den bych ho někde usušil. Telefon jsem bohužel utopil. Ale kolega s tarpem na tom byl podobně, protože jeho tarp bouřka s brutálním větrem potrhala, takže mu dovrnitř chcalo víc, protože jeho dírka byla fakt větší než 1-2cm. Další noc, na kterou už nedošlo, by pytel vyhrával ;)

        2. esli fouká větor, tak až tak 30 je optimální :D

      6. Na vandru v hamace občas spím, v teplém létě to není špatný (když je půda kamenitá/kořenitá). Chce to alumatku právě kvůli prochladnutí odspoda a neležet v ose. Je třeba si lehnout šikmo, pak lze spát na zádech, na boku a s výhradou i na břiše. Pohupování příjemně uspává, kdo trpí na kinetózy, možná to bude snášet hůř.
        Pro případ deště natahuji na další špagát plachtu nad hamaku. Tam je vhodné založit na obou koncích provázek, který nepustí vodu stékající po laně nad spáče

        1. Jo, ten leh šikmý bych řekl že je základ.. Já v tom teda nenocoval, ale párkrát jsem to zkoušel na zdřímnutí, a i v tom co jsem koupil děckám, a to je hodně podobné tomu, co tu je na té fotce. Jen to stálo asi 5 litrů, ale ještě jsme z toho nevypadli, a to jsme do toho lezli i dva se ženou proti sobě nebo s děckama, takže nevím… :D

          Je to myslím tohle, už od pohledu mi to přijde tak nějak stabilnější, než to na fotce v článku – https://www.nakoupitezde.cz/detail/vivere-double-houpaci-sit-se-stojanem-salsa/

          1. Ta z Lidlu je stabilní dost. Akorát hovno nosnost, tuším jen do sto kilo.

          2. Keď porovnám fotku toho Lidl-zázraku s fotkou tej hojdacej siete čo si ty linkoval, tak vidím zásadný rozdiel hneď. Ta hojdacia sieť je hlboká ako koryto a ten Lidl-zárak je takmer „plochý“. No a aj ten rám a uchytenie mi príde na tej hojdacej sieti jednoznačne festovnejšie.
            A si pamätám ako sme na jednej grilovačke (čítaj: bezuzdná chastačka) mali klasickú závesnú sieť medzi dvomi stromami. Nikto z toho nevypadol a to sme boli všetci parádne najebaní. Aby niekto z tej hojdacej siete vypadol tak mu musel nejaký hajzlík poriadne pomôcť a tú sieť nakloniť.
            Takže nieje závesná sieť ako závesná sieť…….

            1. Jo, vidím že jsem to napsal jak debil. Podobné to je teda, co se týká koncepce – držák na prádlo a k tomu síť, ale co se týká nějaké stability je to od pohledu jinde. To co fotil autor, tak na to se podíváš a už vidíš jak se v tom protočíš a spadneš na čuňu… Na té mé fotce, to fakt vypadá stabilněji, kupoval jsem to děckám, tak jsem asi trochu zvažoval do čeho je dám, i tak, jak byly menší, jsme jim pod to dávali nějakou starší matraci…

      7. Učinil jsem stejnou zkušenost. Ovšem mimo to mě ještě extrémně bolela záda, jak jsem celou noc spal prohnutý a nemohl reálně změnit polohu.

      8. Na tuhle zkušenost nepotřebuju hamak. Bohatě stačí spartakiádní lehátko.

    2. náhodou je dobrej, napsat to sem chtělo sebereflexi ;)
      Jinak je to samozřejmě píčovina, chodit kupovat cement do masny. Totéž platí pro aušus síť a aušus vercajk. Určitě se dá koupit stojan/síť, kde to nebude stát tak moc za vyliž, ale bude potřeba sáhnout hlouběji do kapsy [1], anebo to prostě pověsit mezi stromy / nějak to vymyslet sám, abych padal do vhodného prostoru. Doskok na tenkou trubku, to je kvalita odpovídající ceně. Jinak předpokládat, že nikdy nespadnu, není moc bezpečný.

      [1] https://www.la-siesta.cz/stojan-na-houpaci-sit-la-siesta-elipso-do-160kg-v4643?gclid=CjwKCAiArOqOBhBmEiwAsgeLmd3yQziFcq9p9KPn2XQrkfULd94z4wWnaBRyReOuFG6NdEXwBEUXtBoCh48QAvD_BwE

      1. Pracovní vercajk z Lidlu není aušus. A že bych se před deseti lety divil, že to vypustím z klávesnice. Jenže za těch deset let mne tahle „značka“ ani jednou nevypekla.

        1. ale jo, žádná hitparáda to není, i dyž na to seš vopatrnej (na kladivu chcípl regulátor a v drtiču vypraskal futrál zevnitř, tak se tam šprajcujou větve, navíc zřejmě ten slavnej šroub na přitahování je strhlej a nic to nedělá; sice to za ty prachy nadrtilo vagon, ale je to prostě klump; sice to eště nějakou prácu udělá, než se to definitivně rozsype, ale…)

          1. Poměr cena/výkon, posílený poměrně dobrou spolehlivostí pro to mluví.
            Já nejsem profík, vtipný je, kolik profíků s tím přijelo, když mi něco dělali. Skleník, komín, střechu na pergolu.
            Osobně mám aku utahovačku už desátým rokem a jede, kratší dobu šukalku, flexu (malou i velkou), vrtačku, brusku a nějaký pilky. Nuo problemo, spotřební materiál taky za hubičku – ale je to víkendovka samozřejmě.

            1. @misaka neznám to, nekoupil bych to z principu. Ale existuje cheat, proč to „profíci“ používají, nebo mohou. Znám jednoho, jestli čte tak se omlouvám, co si za studenstkých let s jistým kutilským záměrem nakradl spojky na kolejnice, a jal se to řezat nejlevnější flexou z baumaxu nebo odkud. Přeřízl dvě a flexa shořela. Vyreklamoval, přeřízl další tři, vyreklamoval, přeřízl poslední tři, a donesl to zpět, že už to zase jiskří. Je to aušus: s každou přeřízl max tři tyčky a shořelo to. Vyinkasoval zpět 100% ceny, práce hotova a vyšlo to levnějš než půjčovné skutečné brusky.

              1. A ten princip je??

                1. Princip je, že na přeříznutí 8 spojek zabil den nebo dva neustálým ježděním do krámu na reklamaci flexi. A to se vyplatí.

                  Nevím, řezal jsem běžnů flexou 6m profil I asi 120 mm na metrové kusy, spotřeboval na to několik řezných kotoučů, ale flexa přežila bez problémů.

                  1. dyž na tom neležíš tak je to cajk; cheat je pak koupit 2 ks a ty točit na reklamaci průběžně

                    vono co bys chtěl, dyž jako „značka“ si nevidí do huby a chce za cajk, co je možná trochu úspornější na eletriku a o 40 % lehčí, klidně pětinásobek, ale nakonec se vysere zrovna tak, ne, že ne (a úplná obskurnost sou různý ty hiltmrdky se SW blokací chodu a vymrdaně drahým servisem po n najetejch hodinách, kde vyměnijou volej a zase vodblokujou; nasrat a rozmazat – v životě to nechcu do baráku)

                  2. zjevně každý řeže něco jiného, jak říká Rosenberg

                    1. Vrtaci kladivo Parkside z Lidlu koupil muj predchudce, a 14 der, pro sedm dual drzaku velkych LED TV, do betonoveho stropu, vyvrtal jako nic. Kolega to pouziva casto, uz je to 2 roky a furt to frci jako drak. Za me tedy, cena/vykon, dobry.

      2. V čem se bude lišit dopad na trubku stojanu z Lídlu od dopadu na hranu dřevěného stojanu z odkazu výše ? Dle fotek obou budou hrany zhruba stejně daleko od země, síla působící na žebra bude tedy zhruba stejná. Reálně ta ostřejší dřevěná hrana bude nebezpečnější.

        Na druhou stranu neztlumit pád dostatečně zadkem, nohama či rukama bude chtít dost velkou smůlu/nešikovnost takže naprostá většina pádů neskončí zlomeným žebrem.

        Pro autora: Se zlomeným žebrem se dá spát na zádech jako člověk, jen při ulehnutí člověk pár minut tiše nadává a první den, dva, tři se pak zvedá i 2-3 minuty. Pak se to zlepší. Mimochodem prý naražené žebro bolí víc než zlomené. S odstupem 3 týdnů jsem si před pár lety vyzkoušel obojí a není tomu tak. Zlomenina bolí víc.

        1. všechny stojany jsou napiču(já pod sebou nic mít nechci), ale stojan co váží 30kg je určo stabilnější než pár tyček, takže pád je méně pravděpodobný než z vratké konstrukce. A při použití venku se Lidl stojan bude zařezávat do země výrazně ochotněji. To dřevo asi ostrou hranu má, ale padat budeš většinou kolmo dolů a ty 3 tyčky budou mít šířku tam 10cm určitě. Navíc ta spojka je tady prohlá, takže bude více u země. Pokud bych měl na něco padat, padal bych spíše na to dřevo… Ale jak jsem říkal, myslím, že stojan je špatně vždy.

    3. Koupil jsem teď novou mikrovlnku. I pravila mi její uživatelka – a píše se v manuálu, že tam nesmíme sušit kočku?

      Prolistoval jsem a – nepíše!

      Na to konto jsem konstatoval, že k nám Čechům má výrobce zjevně větší důvěru, než k Američanům.

      (Fakticky vzato se pouze nemusí jistit proti t.zv. „Class Action Lawsuits“, ale všeho dočasu – CAL nařizuje EU implementovat všem členským zemím, aby i u nás byl každý výrobce, který v manuálu výslovně nevaruje před zákazem sušení kočky, křečka, kyseliny sírové, akumulátorů a kovových pilin, občanskoprávně odpovědný a oškubatelný až do bankrotu.)

      1. U nás ale rozhoduje soudce a nikoli poroto složená z nám stejně rovných tupců.

        1. Dvanáct „nám stejně rovných tupců“ vs. jeden erární tupec. Já fakt nevím.

          1. Porota je anonymní dav. Soudce, který přisoudí odškodné za „usušenou“ kočičku v mikrovlnce, by byl jmenovitě znám.

            1. A jste si jistý, že známost jeho jména by zajistila, že soudce nepřisoudí odškodné 10,000 žalujícím zastupovaným konsorciem Sokol, Lžičař & spol?

              (Nevím jak budou nastavené podmínky CLS EU, zda bude možné podávat hromadnou žalobu za různé nesmysly, keré však mají společný jmenovatel „manuál před tím nevaroval“.)

              1. Já mluvím o bizáru typu Cena Stelly a Vy hned 10.000 žalujících, což je spíše kauza dieselgate. Jinak CLS EU spíše míří na tabákové firmy, lihovary a hazard. Kde EU chce zavést u těchto věcí další stupeň regulace (tzv. trhem). Firmy začnou prohrávat soudy s kuřáky, alkoholiky a gamblery. Náklady pak zahrnou do cen svých produktů.

                1. Hm super… takže to bude všechno ještě méně kvalitní a dražší. Cigarety už se deset let nedaj kouřit…

                  1. furt si můžeš koupit kartáč a balit, ale holt to tak je, tažení proti všemu je evidentní už dvě desetiletí, brzo si všímáš

                    https://www.youtube.com/watch?v=c3yaR4pZqdE

                    1. Hele a kartáč čeho? Dyť i ty tabáky sou hnusný proti tomu co bylo… Demolition Men je muj oblíbenej film už dávno a všímam si toho dlouho, jen nemam potřebu to ssem furt dokola psát.
                      Dneska je to tak o dobrým doutníku.

                    2. to tam taky pan vedoucí odboja řikal žejo :D

                      opakování je matka, očividně na vohnouty funguje, dyž jim furt ty samý vepřový hlavy v idiotboxu melou dokola ty samý žvásty, k vymytí jejich palic to stačí

                    3. Tak jasný. Já myslel, že mi doporučíš karton nějakejch dobrejch cíg.. mladá kouří Davidoffky, matka Kentky a ani jedno neni nic moc. A to bejvaly fakt lahodný, třeba před 20-ti lety. Jenže to se ještě řešila kvalita i u cigaret a tabáků…teď je to prostě zlo, takže je to odporný a podle mě mnohem škodlivější a každej na to sere.

                    4. shifty
                      10.1.2022 v 12:29

                      mě se pté vole, já to neberu

                      naposled servisdok tu psal jak si vozí dobrej matroš z UK, zkus nažhavit nejaký příhraniční kontakty, ať ti seženou pár kartonů z toho ach tak špatnýho východu?

                    5. Z UK? United Kingdom? Jestli Ukrajina, tak ta je UA.

                    6. shane
                      10.1.2022 v 21:02

                      sem taky nikde neřekl nic vo tom, že to je británská zkratka, žejo? :D

                    7. Nemci balej docela dost. A neni to o cene. Klidne si da luxusni doutnik a po nem bali a bali. A to je i vedeni firmy. V Cesku tohle vidam spis u UKcek, v Nemecku celkem standard. Prej je to lepci tabak.

                  2. Cigaret se to dotkne nejvíce. Ceny chlastu by mohly tlačit dolů výrobci ze zemí mimo EU. A kasína půjdou do ilegality.
                    Mimochodem za prd stojí dnes už i doutníky. Třeba má oblíbená značka ve velikosti No.5 už je z 5 doutníků 1 zacpaný a 2 jsou měkký a dají prd.

                    1. Ja jedu Cohiby, ale pravdou je, ze jsem nekupoval v Cesku. Dost jsi mne ted vystrasil.

                    2. hm cohiby, dobrej nápad, asi si pro pár sjedu. docela bych si zakouřil…

                    3. Já Montecristo. Cohiba je zbytečně předražená, protože ji kouřil Fidel.

                    4. Vyzkousim.

                    5. Já byl dneska v mym oblíbeným krámu F.L.Věk a tam měl cohiby, ale nakonec jsem si jako elév vzal na doporučení prodavače obyčejnější, nějaký Perdomo Fresco. Prý jsou taky good, jeden stál 200, ale je to docela už slušný žváro, tak uvidíme.
                      Já nejsem znalec, tak jsem zvědavej…

                    6. Taky nejsem znalec, jen mi Cohiby chutnaji. Zasobuje mne kamarad, vozi je z Kuby. Co stojej, to nevim. Zkousel jsem i jiny, ale nebylo to ono. Nakonec jsem zase skoncil u Cohiby.

                    7. To Perdomo fresco nic moc. Příště zkusim ty Cohiby a nebo ty Montecrista…

                      Dalo se to bafat, ale chuťově mi to moc zajímavý nepřišlo. Taky je ale možný, že na to prostě nejsem…

                    8. No tak mít zdroj z Kuby, kde si člověk může na cestu domů zabalit dvě krabice z malé domácí dílničky, nebo 4 krabice oficiální značky.
                      Některé ty rodinné dílničky jsou prý nejlepší. Nevím, nebyl jsem, neochutnal jsem, jen jsem slyšel.

                    9. Byl jsem na Kubě ještě za Raúla, 2 týdny, 5 kluků s batohama, jen letenka do Santiaga, a pak z Havany domů, zbytek stopem apod.

                      Mimo spoustu místního (později zjištěno pančovaného) rumu, kterým jsme se pravidelně přiotravovali jsme samozřejmě chtěli zkusit i doutníky. Na náměstí jsme si vyhlídli týpka, který nám slíbil že něco sežene. Tak jsme za ním šli do jednoho obydlí, že něco přinese. Během čekání jsem nakoukl do kuchyňky, tam jsem na vlastní oči viděl jak tam slívali z oslizlého sudu bílej „rum“ do nových lahví, vedle v tašce byly víčka. Kolky byly už na lahvích zboku. Okamžitě jsme se pakovali, žejo. Když tam dělali tohle, tak jsme si ty doutníky rozmysleli.

                      Na konci výletu jsme byli na severu mezi tabákovýma plantážema kolem Viňales, odkud si pamatuju tohle: Všechny rostliny tabáku jsou tam státní. Rostlina tabáku má několik pater, odshora dolů, od nejvyšší kvality po nízkou. Ty listy nejvýše jsou na Cohiby, druhé patro Montecristo, R&J, a ještě jedna značka. (přesné pořadí „binování“ si už nepamatuju, ale tu první Cohibu si pamatuju). Ty první 4 patra jsou konfiskované státem, ty spodky si můžou místní nechat. Nakoupili jsme toho hafo, kvalita průměrná, cena lidová. Vzal jsem si jich domů asi 60 nebo 70, v ledničce mám v sáčku ještě poslední kousek. Předposlední jsem si dal na přelomu roku, pořád byl naprosto OK (teď tomu bude 4 roky co jsem je přivezl)

                      Celá Kuba byla zážitek na celý život, tohle je jen střípek. Socialismus v praxi. Doporučuji to všem mladším jako já zažít, protože něco takového už asi nikde jinde nezažijete.

                    10. BonfireCZ
                      11.1.2022 v 16:05

                      checht, dyť se to tady instaluje v přímým přenosu :-/

                    11. Behemot 11.1.2022 v 22:43

                      Ani nemas predstavu ako si mimo.

                    12. Wildcat
                      11.1.2022 v 22:52

                      rád bych byl mimo, ale s ohledem na to, že to vidím všude kolem ty levičácký sračky, a veškerý levičácký sračky dycky vedou přesně k tomu znárodňování a tomu, že se nakonec většina fláká a veze na menšině, tak přesně, jak sem napsal

                  3. Cigarety už se deset let nedaj kouřit…

                    Že jo? Tabák je už docela dlouho dobrý tak akorát na pálení trávy.

                    1. Přesně tak…

                    2. Vždycky jsem si říkal, že mi to nechutná, protože už jsem starej chrchel. Jenomže právě proto, že mi to nechutná, posledních 20 let kouřím výrazně méně. A protože jsem klasický kuřák a ne jenom nikotinový závislák, bylo mi ze všech nikotinových náhražek vždycky akorát hodně špatně a s potřebou si zakouřit to ani nehlo.

                    3. Já už kouřím jen když piju, myšleno když je nějaká párty nebo akce třeba u nás a pije se i ostřejší nebo míchajdy. K pivu cígo nemusím, ale jak se přehoupnu do určitýho stavu (:o)), tak pak kouřím jako dřív a třeba 5 – 10 za večer občas dám. A musím říct, že mi je vždycky tak strašně blbě z těch cigár, že se spíš snažím to nedělat. Ale občas to nejde, třeba na akcích venkovních atd, to si prostě cígo dát chci…
                      Cigarety šli do řitě, ale možná by stálo za to zkusit nějaký lepší tabáky. Zkurvená unie… pamatuju si, když mi bylo 15, jak jsme sehnali malborka z ukrainy a jak ty naše byly o tolik lepší… jenže tamty stály asi 24 korun, a ty naše tenkrát už asi 40. Dneska počítám, že z východu by ty cigára byly snad i lepší.

                2. Ale to je právě CLS. Jedna žalující u nás v ČR nemá šanci aby to bylo rentabilní, ale veškerá pointa CLS je, že se spojí tolik žalujících, aby se advokátním kancelářím vyplatilo spamovat hromadnými žalobami s tím, že pokud se jedna náhodou ujme, vydělají si podílem z „odškodného“.

  3. :) sem se aspon zasmal..

  4. Aaano… pomer cena/vykon… vzdy mne pobavi nekdo, kdo je blbej jak ten Hlavenka a rostouci efektivitu zobrazuje klesajicim indexem. Cim nizsi pomer cena/vykon, tim je to lepsi.

    1. poměr cena/výkon se ujal jako mantra lidí, kteří jsou švorc, ale nemůžou se donutit odpustit si koupit každou píčovnu. Pak vynuceně kupují ten nejlevnější aušus co existuje, a nedostatečnou kvalitu produktu skrývají za úvahu o zlomcích.

      1. Jo, take to vidam pomerne casto, ti lidi maji tu vec pak 3x a kazda stoji za picu, typicky naradi.

      2. Ale kulový, když potřebuju flexu 3x do roka, tak vím že flexa z Lidlu bohatě stačí a ergonomicky je vyřešená líp, než lowcost produkty o dvojnásobné ceně. Ale pokud si někdo potřebuje dokázat, že je hogo fogo a žádná socka, tak ať ho ten jeden šmik flexou vyjde v přepočtu klidně na litr, jeho věc.

        1. Nebylo by lepší si v tomto případě tu flexu půjčit?

          1. 3x do roka deset let – ne nebylo by lepší si ji půjčit.

            1. Půjčovna žere čas. To už bych mohl koupit nářadí v eschopu, o víkendu použít a v pondělí vrátit bez udání důvodu.

              1. a každej normální obchod takovýho ksindla stáhne o pár desítek procent snížení hodnoty, plus za balení, pže udat potom vojetej šmejd bez velkýho zlevnění se rovná zázraku

                1. Já to nedělám, ale u Lidlu si to ani nedovedu představit, tam to dodat v původním obalu není problém (kufřík). A když to člověk nezaprasí, tak použití ani není znát.
                  Mimochodem. Z důvodu „jednou za rok potřebuju a nemám to“ jsem koupil takové to aku multifunkční udělátko (šroubovák, ocaska, bruska a špachtle). A chyběl tam pilový list na železo a vibrační neozubená špachtle. V rámci reklamace mne odkázali a teď nekecám na zástupce HECHT pro ČR a ti mi poslali od každého něco. Takže jsem dostal navíc 2x list na kov, 2x na dřevo, sadu vrtáků a 2x zubatou špachtli, jen tu plochou neposlali.

                  1. když to člověk nezaprasí…no, to zrovna u takové flexy nebo vrtacího kladiva moc nehrozí, že? :D

                    věc v kufříku budiž, zboží zavařený v blistrech a podobnejch kravinách je konečná, jak to rozpářeš, tak smůla, prodejce fakt nemá formu co výrobce, aby to zas zavařil

                    1. A tak lidi jsou různí. Jsem slyšel urban legend, jak jednomu eshopu někdo vrátil „naplněnou“ umělou vagínu.

          2. Flexa do zásuvky stojí 500 nebo 800 Kč (https://www.lidl.cz/p/parkside-uhlova-bruska-pws-115-a1/p100325632, https://www.lidl.cz/p/black-decker-uhlova-bruska-710-w-115-mm/p100338242).

            Opravdu má cenu něco takového půjčovat i kdybych to použil jen 1x ročně ? To půjčovné nebude zadarmo, dojet do půjčovny nebude zadarmo a ten ztracený čas cestováním do půjčovny taky zamrzí.

            Jo, když budu potřebovat rozřezat půl montážní haly, tak si půjčím pořádnou flexu, s pořádným průměrem brusného kotouče, ale pro běžné domácí práce se nářadí do jednotek tisíc vyplatí koupit svoje. Při tom občasném provozu to vydrží dlouho a člověk ušetří čas a z dlouhodobého pohledu i peníze.

            1. ai celkem jako-tako flexa stojí kolem litru a makita 1300, to není nic, na čem bys zbankrotoval

              solidní vrtací kladivo je ale v hajzlu, začíná to kolem deseti litrů…nebo holt vo dvě kila těžší market s o 40 % větším příkonem, ale za litr, to je kuuuurva rozdíl

              1. Vrtací kladivo by si „hobík“ kupovat neměl. Stará si musí dobře rozmyslet uspořádání -> půjčovna -> poslední konzultace se ženou -> navrtat díry -> půjčovna -> „Neser Božka! Teď už je pozdě.“

                1. V panelaku je lepci sousedovi kutilovi vrtaci kladivo pujcit, nez celej den poslouchat, jak to tam hrne 600W vrtadlem a jeste u toho sikovne prehriva a lame vrtaky quli 4em diram na policku.

                  1. 600W kladivo je špatný v čem? důležitý je, že to má pneumatickej buchar, co dádá přírazy v řádech jednotek J, ne elektromagnetický vrnítko s 00nic

                    1. Nemyslim kladivo, myslim klasicky vrtidlo.

                    2. no ale 800W kladivo co má 1+ J už koupíš normálně v marketu z akci za 800 vočí, snad nemá smysl žádný vrnítka už dneska ani kupovat

                    3. Tyhle vrnitka ma v panelaku kdekdo ve spajzu, protoze prece vrta jednu policku za tri roky. Mnohdy jsou to bezpriklepove Narexky.

          3. Nebylo. Mám ji, když ji náhodou potřebuju.

          4. Leda bych hodnotu svyho casu otaxoval na korunu za den.

  5. Pobavilo :-)
    Sice ne tak jako nanoroboti vysílající MAC adresy, ale oceňuju předávanou zkušenost!
    A navíc hláška „Nikdy nevíš, od jakého neštěstí tě zachránila obyčejná smůla…“ by se skoro dala tesat jako motto celoživotního optimisty :-)

  6. Tvl. To tě pánbůh trestá, že se nemodlíš :-P :-D
    Story, kterak si vyhnout koupil za litr houpací síť a pak si na ní zlomil žebra, je spektakulární.
    Nicméně – já příznivcem těch sítí nejsem, ale třeba žena si nějakou koupila. Stála taky kolem litru, ale bez železný konstrukce – zaváže se třeba mezi stromy nebo trámy, nebo třeba nezi sěžeň a stěh na lodi. Je z takovýho materiálu, jako jsou padáky – ultratenkej a ultrapevnej a je charakteristická tím, že do ní „zapadneš“ (uzly na oobou koncích), zavře se za tebou a nemáš šanci vypadnout, pokud ti někdo nepomůže. Když lezeš ven, tak to trochu opatrnosti a cviku chce, ale né zas tak moc.
    Tohle vypadá jako nějaká verze věšáku na prádlo.

  7. Technická, není náhodou lídl suprmárket? hytlermarket je až nad 1000 bo tak nejak, ne?

    1. Autor psal Hitlermarket, tam bych to viděl spíše na množinu majitelů (akcionářů) z německy mluvících zemí.

      Naproti tomu definici hytlermarketu jsi vyložil přesně ;-).

      1. rájt…máš bludišťáka :o)

        1. Je zábavný, jak se tu na všechno musej používat zkomoleniny. Už nestačí například ani „vohnout“, musí to bejt „vyhnout“. Prostě jinak by to nebyla dostatečně úderná ta sdělení, žejo. Nebo to je tim, že máte oproti mainstreamu tak bohatou slovní zásobu? :D

  8. Je to radost vidět článek, který se vymyká běžného obsahu tohoto webu, zaměřeného na vakcinaci.

    1. Jediny dobry covid related clanky tu sou od challengera, jinak to taky preskakuju.

  9. No na jedný straně chápu frustraci po zranění, na druhý straně, když já si například koupím hoverboard a zjistím, že ta koordinace pohybů už zdaleka není to co bývala za mlada, tak je to spíš moje chyba.
    Nerad bych se dožil toho, že obchodník bude povinen zjišťovat, zda jsem duševně i fyzicky schopný posoudit a zvládnout rizika zakoupeného produktu.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017