Předem chci upozornit, že nepropaguji žádnou firmu.
Chce se mi zvracet. A to dosti silně. Nějaký, podle mě zbytečný úřad, chce prověřovat firmu, za kolik prodává své služby! Co je komu do toho, do prkýnka?
Firma Student Agency nabízí několika prvním zákazníkům, kteří si objednají jízdné na určitý spoj, slevu. Sleva je až taková, že jízdné stojí místo původních dvouset devadesáti korun (což je podle mě i tak dost skvělý kauf za čtyři sta kilometrů cesty) celou českou korunu.
Pak se tu objeví nějakej Pecina a začne kecat něco o tom, že ceny jsou podnákladové (haha) a mohou zlikvidovat konkurenci!!! Chápete to? ZLIKVIDOVAT KONKURENCI. Já myslel, že tohle je princip trhu. Já měl za to, že takhle by to mělo bejt, do háje. Naivně jsem se domníval, že pokud se bude konkurence likvidovat ne nazouváním betonových polobotek nebo lázeňskými procedurami v koncentrovaných sloučeninách, ale soutěživostí o ceny a služby a hlavně o zákazníka, že je to tak v pořádku!
Pan Pecina z ÚOHS podle článku na serveru Novinky.cz argumentuje tím, že “později, AŽ BUDE MÍT FIRMA MONOPOL, může ceny zvednout do závratných výšin.” Ty vole…
Služeb Student Agency jsem nikdy nevyužil a tato firma je mi zatím ukradená. Neznamená to ovšem, že to tak musí býti nastálo. Zmíněného dopravce však využilo několik mých známých. Autobusy jsou čisté, klimatizované, s WC a videem, a stewardy, kteří se o pasažéry při nástupu a během cesty starají. Tedy alespoň podle zprostředkovaného líčení.
Nemohu nemyslet na to, že konkurence výše zmíněné firmy, t. j. různí jiní dopravci (dříve ČSAD) zuří. Já osobně jako zákazník bych dal přednost modernímu autobusu se službami na úrovni, než dvacet let staré, rozhrkané, smradlavé a dýchavičné herce s názvem třeba Karosa, kde při nástupu na vás hledí zpoza volantu rozmrzelej páprda ve stejnokroji ajznboňáka, kterej má z pocitu jakési nostalgie na předním skle cigaretovým kouřem zažloutlé vlaječky ROH, SSM a tak podobně.
Já tady nechci úřady, které budou určovat, co má kolik stát. Nemám ekonomické vzdělání. Ale můj selský rozum mi říká, že když budou v jedné ulici dva krámy a v jednom bude prodávat Franta Vomáčka a v druhém Pepa Peroutka a někdo jim bude diktovat, že jeden nesmí prodávat stejné zboží levněji než druhý, tak potom vím, že se na mě jako na zákazníka tak akorát vyprdnou. Když mě však oba dva pánové zmerčí, že si jdu něco kupovat, tak chci, aby mě každej z nich tahal na svou stranu za rukáv a předháněli se v tom, kdo mi co nabídne v poměru cena/kvalita. Já si vyberu.
Diktování cen je podle mě praktika veskrze mafiánská. Ať si za svoje služby a zboží stanoví cenu každej sám! Nevím, co je na tom divného? Máte na to jiný názor?
(Zatím nikdo nehlasoval)