Okresní policejní náčelník, major Skopal, slavil padesátiny. Byla to veliká událost, k níž se sjeli policisté nejen z okresu, ale také z okolí. Nechyběla ani hlídka sestávající z nadstrážmistra Matlafouse a strážmistra Novotného.
Oslava byla v plném proudu, když si k Novotnému s Matlafousem přisedla hlídka nehodovky ze sousedního okresu. Ještě nebyli příliš opilí a dali řeč. Policisté z nehodovky pochopitelně říkali, že nehodovost stoupá a je to problém a zmínili, že nedávno potkali řidiče, kterej poskytnul na velmi slušné úrovni první pomoc.
„Měl takovýho červenýho favorita a byl tady od vás. Jak von se jenom menoval? Moment.“
Policista z nehodovky chvíli koukal do notesu „Ááááá, už to mam. Nějakej Evžen Vocásek, devatenáctýho kvěětna, tady to mám.“
„Vocásek, Vocásek… Něco mi to říká.“ odpověděl nadstrážmistr Matlafous.
„Jo, to je přece ten, co jsme mu nechali sebrat ty papíry za ty chybějící žárovky, škrtidlo, ajatýn a vobvaz. Takový piráti přece na silnice nepatří, jsi říkal, vzpomínáš?“ připoměl Novotný.
„Cože? Kdy?“
„No, zastavili jsme ho v sobotu večer, jo, asi to bylo toho devatenáctýho.“
Policisté z nehodovky ze sousedního okresu si se slovy „Takový blbci, jako ste vy dva, dělají těmhle uniformám akorát vostudu“ znechuceně odsedli. Matlafous i Novotný se na sebe nechápavě podívali. Vždyť přece pouze prosazovali zákon. I náčelník je už dokonce pochválil za snaživost.
„Hele, Franto, já si myslim, že bysme pro tu bezpečnost měli udělat něco víc. Přijít s nějakym vlastnim návrhem, jak ji zlepšit.“
„To jo, to bysme mohli náčelníka potěšit.“
„Nojo. Jeden prej slušnej řidič kvuli nám přišel vo papíry. Musíme vymyslet něco s těma lékarničkama, aby kvuli lékarničkám lidi nepřicházeli vo noty.“
„Jo, něco mě napadlo. Zejtra s tim zajdeme za náčelníkem dopravky.“
Pak se zvedli a protože měli jen tři piva a jednoho panáka, rozváželi služebním VW Transportérem své opilejší kolegy domů. Transporter vrátili jen mírně poblitý a s rozbitým blinkrem, což lze považovat za docela slušný výsledek.
Náčelník dopravky, nadporučík Zbořil, byl nadšen. Jeho podřízení konečně projevili nějakou vlastní iniciativu. Samotný návrh sice nečetl, protože na takové věci neměl čas, ale přesto byl nadšen.
„My potřebujem, aby příslušníci, co slouží přímo v ulicích a na silnicích, přicházeli s vlastníma návrhama, co zlepšit. Jasně, sepište mi to, předám to na prezídyjum. Třeba vás pozvou i do Prahy.“
„Fakt šéfe?“
„Jasně chlapi, doporučim to. Potřebujem vokres taky trochu reprezentovat nahoře.“
„Vy idioti! Co jste to zase vymysleli za volovinu?!?!“ řval nadporučík Zbořil na Matlafouse a Novotného dva týdny po té. „Jaký dvě podělaný povinný lékárničky?“
„No, vycházeli sme z toho, že někdo při nehodě tu lékárničku použije.“ odpověděl Matlafous.
„A i dyž jí použije, tak bude mít eště jednu náhradní.“ dodal Novotný.
„A kontrolovat byste chtěli kterou?“ hřímal se zuřící nadporučík.
„No vobě. Dyby se ta druhá nekontrolovala, nikdo by jí nevozil!“ vysvětloval Matlafous.
„A kompletní bude muset bejt kerá?“
„No vobě přece. K čemu by byla u bouračky nekompletní lékárna, náčelníku.“
„A co dyž už jí u tý bouračky použil a zatim jí nestihl doplnit?“ optal se Zbořil.
„Hmmm, máte recht, šéfe, na to dvě lékárničky nestačej. Tak to upravíme tak, že budou povinný tři.“ odvětil Novotný.
„Hmmm, a když ta třetí bude použita při nehodě, tak zase bude jedna kompletní lékarnička chybět, vy tupci!“
„Tak dobře, tak budou povinný čtyři!“ prohlásil Matlafous.
„Idiote!“
„Tak pět?“ ptal se nejistě Novotný.
„Kreténe!“
„Šest?“ táže se už pološeptem Matlafous
„Hovada! Pane bože, za co mě trestáš? Ať bude těch lékárniček povinných sebevíc, vždycky v takovém případě jedna bude chybět, tupci! To máte jako s tou chronickou mnohoprstostí, blbouni.“
„Fakt šéfe?“ ptal se Matlafous, netuše, že jeho uvažování lze popsat snad jedině rovnicí X = X + 1.
„Ven! Hned! A nelezte mi na voči, vy pitomci!“
A tak nový progresivní návrh, jak pomocí více povinných lékárniček zvrátit nepříznivý vývoj dopravní nehodovosti, zcela zapadl.
19.07.2007, Root
(2x známkováno, průměr: 1,50 z 5)