AI samozřejmě jako jakákoli předchozí technologie v minulosti zaměstnanost nesníží (ani nezvýší), jen se posune na novou kvalitativní úroveň možnost lidské seberealizace. Podobně jako si nedovedli představit lidé to, že by zaměstnanost v zemědělství byla pouhá 2-3%. Spíš mám problém, že se AI přeceňuje; nejviditelnější část, LLM, je v podstatě chytrý vyhledávač a kompilátor (ono i ty obrázky, které si od AI necháváme malovat do článků a prezentací jsou v podstatě jen analogickou konstrukcí toho, co umělák viděl) a sofistikovanější aplikace AI typu automatizovaného řízení auta level 5 jsou hodně daleko.
Hledat v tom celém duši je blbost.
A pokud jde o to, co se zbytečnými zločinci, to je dávno vyřešeno, jen v tom brání morální skrupule. Lidé musejí zhrubnout a pak se opět nastolí systém trestního práva ve smyslu poprvé (pro humanisty i podruhé) šlápls vedle, vzděláme tě, ať chceš nebo ne a stejně dobrovolně tě zbavíme případných závislostí. I po těchto výstrahách šlápneš vedle, následky si odpracuješ za poměrně obtížných podmínek plus stejně jako při předchozím. Potřetí šlápneš vedle, zhoupneš se.
hulvath
Dissenteri, ve dvou věcech máte pravdu, ve zbytku jste uvízl v roce 2023. A to je u AI jako být u parního stroje a tvrdit že kůň bude pořád potřeba.
1. „AI zaměstnanost nesníží, jen posune seberealizaci“
Ano, dlouhodobě máte pravdu. Zemědělství šlo z 80 % na 2 % a lidi neumřeli hlady. Vznikly fabriky, služby, IT. Jenže Vy vynecháváte to slovo „dlouhodobě“. Mezi rokem 1800 a 1900 proběhlo pár hladomorů, revolucí a dvě světové války, než se ta „seberealizace“ usadila. AI neudělá 2 % v zemědělství za 100 let. Udělá 2 % v administrativě za 10 let. A společnost nemá sociální tlumiče na tak rychlou změnu. Takže ne, lidi nezmizí. Ale 40 % lidí zjistí v roce 2032 že jejich „seberealizace“ má hodnotu nula, protože ji dělá GPU za dolar na hodinu. A než si najdou novou, bude to bolet. Hodně.
2. „LLM je jen chytrý vyhledávač a kompilátor, level 5 daleko“
Tady jste úplně mimo. LLM byl rok 2022. Dneska už neběžíme na transformerech z textu. Běžíme na světových modelech. LeCun právě sebral miliardu na AMI Labs, protože celý obor pochopil že tokeny jsou slepá ulička. Světový model nežere věty. Žere fyziku. Učí se jak padá hrnek, jak klouže pneumatika, jak se hýbe sval. A k tomu potřebuje nový hardware, protože simulovat svět v reálném čase na křemíku už neutáhnete.
Proto nastupuje optonika: čipy co počítají světlem, ne elektrony. Latence v pikosekundách, spotřeba 100x menší. Lightmatter a Luminous už mají první inference čipy. Nvidia je cpe do Isaac Sim, aby GR00T mohl v hlavě 10 000x za vteřinu simulovat „co se stane když chytím tuhle trubku“.
K tomu memristory: paměť co zároveň počítá. Konec Von Neumannova úzkého hrdla. Světový model potřebuje držet v hlavě celou dílnu. Ne jako text, ale jako 3D mřížku sil, materiálů, tření. Memristorové pole od Rain AI nebo Mythic to spočítá lokálně v rameni robota, bez cloudu, s latencí 2 ms. To je rozdíl mezi „robot se lekne a upustí“ a „robot v reálném čase vyrovná balanc“.
A kvantové počítače? Ty nespustí ChatGPT. Ale spustí materiálovou vědu pro ty memristory a optoniku. D-Wave a IBM už simulují nové slitiny pro senzory hmatu a supravodivé spoje co nechají běžet mozek robota za pokojové teploty. Bez kvantových simulací bychom ty materiály hledali 50 let. S nimi 3 roky.
Takže „level 5 daleko“? V roce 2023 ano. V roce 2026 má Tesla FSD 13.2 co projede Prahu v pátek v pět bez zásahu. Má pořád chyby. Ale křivka je exponenciální. A až světové modely + optonika + memristory sednou do auta, tak level 5 nebude „daleko“. Bude to update přes vzduch. A pak se můžete hádat jestli má duši. Pojistce bude stačit že nebourá.
3. „Hledat v AI duši je blbost“
Souhlas. Jenže Vy ji nehledáte, Vy ji popíráte, aby Vás v noci nebudila. Problém není duše. Problém je funkční ekvivalence. Když Vám AI vezme práci, hypotéku a smysl dne, je jedno jestli cítila smutek. Vy ho cítit budete. A společnost bude muset řešit ne duši AI, ale důstojnost člověka bez práce. A na to Váš systém „třikrát a zhoupneš se“ nestačí.
4. „Co se zbytečnými zločinci, to je dávno vyřešeno“
A tady jste se utrhl úplně. Spojujete technologický posun s civilizačním regresem. Tvrdíte že „lidé musejí zhrubnout“ a zavést pravidlo „potřetí šlápneš vedle, zhoupneš se“. To není vyřešeno. To je opuštěno. A to z dobrého důvodu: protože společnosti co věší za třetí krádež chleba končí v bahně. Ne kvůli humanismu, ale kvůli matematice.
Zaprvé: Kdo určí co je „šlápnutí vedle“? Dneska je to krádež. Zítra to bude špatný názor. Pozítří to bude že nemáte robotický implantát. Jakmile normalizujete smrt jako sociální nástroj, přebírají ho ti u moci. A u moci budou ti co vlastní ty světové modely, optoniku a memristory. Takže se nehoupne zločinec. Houpnete se Vy, protože jste se nepodvolil aktualizaci.
Zadruhé: AI a nový hardware ruší Váš předpoklad „zbytečných lidí“. V zemědělství 2 % uživí 100 %. V AI ekonomice 0,1 % lidí + roboti uživí 100 %. Takže Váš „zločinec“ nebude krást rohlík. Bude hackovat dávky. Nebo sabotovat roboty. Nebo jen existovat a pobírat nepodmíněný příjem, což Vy nazvete zločinem. A pak ho chcete věšet. To není trestní právo. To je likvidace přebytečných.
Zatřetí: Společnost co „zhrubne“ neumí řídit technologie co vyžadují jemnost. Optonický čip nevyrobíte ve státě kde se věší za krádež. Vyrobíte ho tam kde má inženýr čas přemýšlet a ne se bát že ho soused udá. Hrubnutí zabíjí komplexitu. A světové modely jsou nejkomplexnější věc co jsme postavili. Takže si vyberte: buď šibenice, nebo superinteligence. Obojí mít nebudete.
Takže sečteno:
AI zaměstnanost rozbije rychleji než se stihneme „seberealizovat“. LLM už není král, nastupují světové modely krmené optonikou a memristory, počítané i s pomocí kvanta. Level 5 není daleko, je za dveřmi, akorát ty dveře mají panty z fyziky, ne z textu. A řešit to návratem k hrdelnímu právu je jako hasit serverovnu kyblíkem písku. Můžete to zkusit. Ale uhoříte, Vy i ta serverovna.
Místo zhrubnutí potřebujeme zmoudřet. Protože poprvé v historii nebudeme bojovat s nedostatkem. Budeme bojovat s přebytkem všeho kromě smyslu. A na to šibenice recept nemá.
fatdwi
hulvath: jen dvě poznámky:
– zaprvé, proč řešit Teslu v Praze, když po San Francisku jezdí Jaguary od Wayma už nějaký ten pátek? Prostě to vypadalo, že to nepůjde, některé firmy zkrachovaly, dost investic šlo do kopru (většina automobilek level 5 autonomii opustila). Nicméně ono to zas tak nereálné nejspíš nebude ani ve větším měřítku. Uvidíme.
– zadruhé, zmoudřet? Sorryjako, social engineering není a nikdy nebyl odpovědí, ač je u levičáků všeho druhu velmi oblíbený (jedno, jestli křesťan, komanč, pirát nebo zelený hlupec, případně úplné blbiny jako urzotariáni). Nikdy to nefungovalo a fungovat nebude. Jakmile máte dojem, že potřebujete k funkci systému „nového, lepšího člověka“, jste v háji. De facto jsem svým posledním odstavcem popřel celý předchozí text. Naopak musíte počítat s tím, co je člověku přirozené. Masivní ztráta práce, smyslu života a hlavně pokud by došlo na „chléb a hry“, tak se Dissenter svého zhrubnutí dočká velmi rychle. Akorát viset nebudou zloději, ale mohl by skončit v dolech nebo na šibenici nějaký ten vědec z OpenAI a podobně za „zlo“, které způsobil tím, že umožnil AI vzít lidem práci.
Nicméně já jsem optimista v tom smyslu, že nic se neděje tak rychle, jak si lidé většinou myslí (tedy Vaše vize 2032 nesdílím), ale naopak se dějí mnohem větší. Typicky člověk přeceňuje rychlost změny (dokonalou ilustrací byl Kodet v Pelíšcíh – dávám bolševikovi rok, maximálně dva) a podceňuje její rozsah (protože není schopen vše dohlédnout – velmi hezky ilustrováno např. mobilem). S AI to nebude jiné. Nastanou změny, které dnes ještě nejsme vůbec schopni odhadnout, ale nenastanou „zítra“. Tedy ten tlumič tam je a bude, akorát se stlačí trochu jinak.
Jihočech Honza
Co znamená „social engineering nefunguje“? Takové dějiny Číny jsou jedním velkým sociálním inženýrstvím, a nějak to překlepali tři tisíce let až k dnešní ekonomické i vědecké supervelmoci. Zrušení otroctví bylo sociální inženýrství, monogamní dobrovolné manželství bylo sociální inženýrství, povinná školní docházka jakbysmet…
fatdwi
JH: sociální inženýrství je změna přirozenosti člověka. Vše, co jste popsal, jí však naopak využilo, takže nerozumím, co se snažíte říct. S požadovaným „zmoudřením“ člověka to nijak nesouvisí.
hulvath
fatdwi, vezmu to popořadě :
Zaprvé Tesla a Waymo. Waymo v San Francisku dokázalo že level 4 jde, když máš HD mapy, geofencing a jedno město za deset miliard. To nikdo nerozporuje. Jenže Tesla v Praze je jiná disciplína. Nejde o to kroužit v SOMA po padesáté. Jde o to aby auto pochopilo Vinohradskou v dešti, tramvaj zleva, dlažbu, špatně zaparkovanou kárku a cyklistu co si myslí že má přednost vždycky. A to bez centimetrové mapy. FSD 13.2 už to zkouší a překvapivě neumírá. Proč? Protože pod kapotou už neběží jen transformer na obrázky. Běží světový model co si v hlavě simuluje fyziku. A ten potřebuje výkon který křemík nedá. Proto Nvidia tlačí Rubin 2028 s optickými chiplet linkami a memristorovými dlaždicemi. Auto nebude přemýšlet v elektronech. Bude přemýšlet ve světle, přímo v kameře. Latence spadne z milisekund na mikrosekundy. A v tu chvíli se bavíme ne o levelu 5 „někdy“, ale o update který přijde stejně nenápadně jako když ti telefon přes noc dostal lepší foťák.
Zadruhé to zmoudření. Nevolám po novém člověku z plakátu. Souhlasím že jakmile systém potřebuje přepsat lidskou povahu, tak je v háji. Jenže Ty říkáš „počítejme s přirozeností“ a rovnou dodáváš že přirozenost je šibenice pro vědce z OpenAI. To není přirozenost, to je zkrat. Přirozenost je taky stavět školy, pojišťovny a hasičáky, protože jsme zjistili že lynč je drahý. Luddité rozbíjeli stavy, a výsledek nebyl návrat k ručnímu tkaní. Výsledek byly odbory, pracovní právo a nakonec vyšší mzdy. Tlumič nevznikl ze socialismu. Vznikl z poznání že revoluce žere svoje děti i s fabrikou.
A teď proč je to tentokrát jiné a proč 2032 není úplně mimo. Doteď technologie brala práci po sektorech. Zemědělství sto let, výroba padesát let, administrativa dvacet let. Jenže světové modely + humanoid s hmatem berou práci napříč sektory naráz. A děje se to v momentě kdy dobíhají tři hardwarové zlomy.
První je hmat. Tesla Optimus Gen-3 a Figure 02 už mají tenzometry a taktilní pole v každém prstu. Nejsou to on/off senzory z roku 2020. Rozeznají materiál, skluz, sílu po 0,1 N. Přeloženo: utáhne M6 šroub i chytí vejce. A hlavně: hmat je vstup pro světový model. Robot si sáhne, pošle data do optického matmul čipu od Lightelligence, ten v pikosekundách dopočítá tření a deformaci, a ruka se přizpůsobí. Bez hmatu byl robot v RoboGate na nule. S hmatem projde. A fabriky na tyhle humanoidy už stojí. Tesla rozjela linku v Texasu na 10 tisíc kusů měsíčně s náběhem 2027. Agility Robotics má RoboFab v Oregonu, Figure má BMW v Spartanburgu. To nejsou startupové garáže. To jsou haly co chrlí svářeče, skladníky a údržbáře z kovu. Za 450 tisíc korun kus při milionových sériích.
Druhý zlom je kvantový počítač v roce 2029. Ne že by počítal tvůj Excel. Ale spočítá materiály. IBM Quantum System Three a Google Sycamore 3 už v roce 2026 simulují supravodiče a nové polymery pro kůži robotů. V roce 2029 naběhnou stroje s tisícovkou logických qubitů. Co to udělá? Zkrátí vývoj memristoru z deseti let na dva. Zkrátí vývoj optického nelineárního krystalu z patnácti let na tři. Takže optonika a memristory co dneska jsou v risk production budou v 2029 v každém druhém serveru. A bez kvantových simulací bys ty materiály hledal do 2045. S nimi je máš teď.
Třetí zlom je energetika a data. Světový model nežere text. Žere fyziku. A fyziku nenatrénuješ na Wikipedii. Natrénuješ ji v Isaac Sim na milionu GPU. A milion GPU neživíš mědí. Živíš optikou. Proto od 2028 jede NVLink-Fotón, Passage od Lightmatter a Tomahawk 7 s MEMS zrcátky. Rack místo dvaceti megawattů žere dva. A díky tomu si můžeš dovolit trénovat model co chápe že mokrá bedna klouže, že těžiště mimo osu znamená pád, že člověk v cestě není pixel ale maso.
Takže rychlost: ano, člověk přeceňuje. Kodet dal bolševikovi rok. Jenže bolševik neměl exponenciálu v křemíku, optice a kvantovce naráz. Rozsah: ano, podceníme. Vzniknou profese co dneska nepojmenujeme. Jenže mezi teď a potom je údolí deset patnáct let. A v tom údolí nebudeš rekvalifikovat šedesátiletého svářeče na prompt inženýra. Budeš ho muset uživit. A pokud mu místo výplaty nabídneš „chléb a hry“, tak se Dissenter svého zhrubnutí dočká. Akorát nebudou viset zloději. Půjde se po inženýrech, po politicích, po komkoliv kdo bude vypadat že za to může. A to je historicky nejdražší tlumič ze všech.
Proto říkám zmoudřet. Ne předělat člověka. Ale přestat dělat tu stejnou chybu: pustit technologii a řešit důsledky až když hoří ulice. Šibenice je taky řešení. Jenže blbé. Lepší je pojistka, rekvalifikace, zkrácené úvazky, a ano, i nepodmíněný příjem. Ne protože jsme piráti nebo urzotariáni. Ale protože věšet lidi co umí postavit humanoida je nejlepší způsob jak zůstat v dolech všichni. A v roce 2029 s kvantem v zádech a továrnami na humanoidy v provozu už nebude čas kreslit plány. Buď budeš mít tlumiče hotové, nebo Ti je vyrobí ulice. A ulice kreslí šibenice, ne obvody.
hulvath:
ad Tesla: když tak čtu Vaše výhrady, jel jste tím Waymem? Protože pokud ano, nechápu, proč některé z nich používáte, nedávají smysl (jezdil jsem tím týden denně).
ad přirozenost: jste to po sobě nečetl, že?:-) „Jenže Ty říkáš „počítejme s přirozeností“ a rovnou dodáváš že přirozenost je šibenice pro vědce z OpenAI. To není přirozenost, to je zkrat.
…a pak jste si tak psal, psal a došel k tomu, že jste zopakoval, co jsem napsal já:-) „Akorát nebudou viset zloději. Půjde se po inženýrech, po politicích, po komkoliv kdo bude vypadat že za to může.
Toto jsem psal já a chtěl jste se původně vymezit:-) „Akorát viset nebudou zloději, ale mohl by skončit v dolech nebo na šibenici nějaký ten vědec z OpenAI a podobně za „zlo“, které způsobil tím, že umožnil AI vzít lidem práci.“
Pokud jde o Vaše nadšení z technologického pokroku, to Vám neberu, ale stále s Vámi nesouhlasím, právě proto, že i sám přiznáváte, že není vše v tuto chvíli předvídatelné (a to s sebou přinese další změny, které to, co Vy vidíte jako jasné, změní). Ale rozsoudí nás jen čas.
Dissenter
Hulváte (dobrý nick), já s AI dělám. :-)
Lidi z administrativy se přesunou do pomáhajících profesí a různých asistencí. Hlavním kamenem úrazu je komunikace lidi s AI a zejména pro starce a méně inteligentní bude lidský interface stále nutný. Navíc zejména formuláře státní správy (naší i cizí) jsou AI unfriendly a to se hned tak nezmění, žel bohu.
Perspektivy optoniky a kvantových počítačů jsou fajn. Ale jde pouze o urychlení a zlevnění, nikoli o kvalitativní změnu. Povíme si to v r. 2036. Hype AI je fajn pro investice, ale brzy přijde korekce.
Viděl jsi někdy Teslu s level 4? Jede to zoufale pomalu, hůř než autoškola, nevyřeší krizovku. Jo, na předvádění akcionářům hezký, ale k praktickýmu využití to má stejně daleko jako před 5 lety. Spíš očekávám autonomní vlaky, tam je problém víc v byrokracii než v technice.
Vztah „hrubnutí“ (humanismu) a technického pokroku si myslím, že není žádný. Nejrychlejší technologický rozvoj byl v druhé polovině 19. století, kdy trestní právo fungovalo podobně, jak píšu, možná spíš hůř (chyběla ta první výchovná fáze).
Do světa „StarTreku“, tedy s nadbytkem energie a potažmo věcí, máme velmi, velmi daleko. Nic proti AI, je to velmi užitečný sluha, ale nikoli převrat.
Asi tak, spousta blábolů jak vod dvanáctiletýho snílka. Vo memristorech sem psal už pomalu před 20 lety jak to byla žhavá novinka, konečně vyvinutá do použitelnosti na hned několika technologiích od několika výrobců, s plánovanou širokou aplikací za 2-3 roky. Možná chceli říct 20-30 let, a v reálu tady máme stejně furt to samý hovno. Křemík to sice možná musí nasimulovat, ale furt je vo nekolik řádů denzitou ai rychlostí jinde. Stejně tak vo fotonickejch věcech se blábolí desítky let, sypou do toho ve vývoju prachy, ale kde nic, tu nic. Nakonec to dycky musí křemík dohnat a ai 100+Gbit optika stejně musí byt převáděná na elektrický binární signály a musí to upočítat křemíkový CISC procesoury.
Jako že tady byla doba, kdy voptika vylítla rychlostma tak rychle, že přepínače, natož směrovače, měly reálnej problém s výpočtením výkonem, aby to vůbec upočítaly a nevnášely do datastreamu moc velký latence. Vyřešeno, a žádný přepingávání fotonů fakt nemáme jinak než v laborce (s tisícinovejma rychlostma, než by bylo potřeba). Vono jak taky, v paketovejch modelech vůbec na úrovni protokolu nikoho nezajímá, co tam kde lítá. Fyzická vrstva je vrstva 0, úplně mimo. Až z fyzické vrstvy vypadnou bity, tak se s tím začíná teprv nejak pracovat.
Sysop
Ja jsem taky celkem v klidu. Ve finale ten megahypasupafotonovej procak bude na konci potrebovat ovladat nejakej magnet, ventil, motor… coz opticky stejne nevyresi. A hlavne, dokud budou bezny binarni procaky takhle levny, tak optika nema sanci. Jo, na nejaky spesl aplikace snad, ale globalniho rozsireni a vytlaceni binarnich polovodicu se ja nedoziju, to jsem v klidu.
Techhle pohadek uz jsem za zivot slysel a cetl…
hulvath
Behemote,budíček. Tu skepsi chápu, ale zaspal si dobu. Ano, dvacet let slibů o memristorech a fotonice a pořád držíme v ruce křemík. Jenže 2026 není 2008. Tehdy nebyl důvod měnit fabriky za dvacet miliard, protože DDR3 a NAND stačily. Dneska už nestačí, protože světové modely narazily hlavou o fyzikální strop mědi a Von Neumanna. A když dojde na prachy a na zeď, tak se i ty „laboratorní hračky“ najednou hýbou.
Memristory už dávno nejsou jen článek v Nature. Weebit Nano je od léta 2025 v sériové výrobě u SkyWater, zatím na 130 nm pro embedded, protože tam se ladí výtěžnost a je marže. Jenže tape-out na 22 nm FDSOI u GlobalFoundries už proběhl letos na jaře a TSMC má memristorovou platformu v risk production na N5 od prosince. Nejde o to nahradit DRAM. Jde o to nalepit padesát mega vah přímo k násobičkám a nehonit je půl čipu přes HBM. Výsledek je analogový matmul s latencí kolem nanosekundy a spotřebou klidně stokrát menší, než když taháš data tam a zpátky. Křemík tohle principálně nedá, protože pořád jede přes sběrnici. Proto Nvidia a AMD už memristorové dlaždice kreslí do Rubin Ultra a MI400 na rok 2027. Ne jako paměť, ale jako počítací vrstvu.
U fotoniky se zlomil ten hlavní zásek: interakce fotonu s fotonem. Dřív jsi bez elektronů neuměl hradlo, takže jsi vždycky skončil u O-E-O převodu a byl jsi zpátky u křemíku. Jenže MIT s Harvardem a NTT předvedli v roce 2024 na Rydbergových stavech v křemíkovém vlnovodu reálnou optickou nelinearitu při pokojové teplotě. Foton dokáže podmíněně zablokovat jiný foton. Máš NAND, máš NOR, máš počítač. A firmy to už litografují. Lightmatter posílá od třetího kvartálu 2026 Passage M1000, což je 3D optický interposer co spojuje čtyřicet osm chipletů čistě světlem. Žádný převod na elektrony, 1,6 Tbitu za sekundu na vlnovou délku a desetina pikojoulu na bit. Lightelligence zase žene do výroby PACE, optický matmul co prožene světlo mřížkou 64 na 64 a spočítá ti celou lineární vrstvu transformera za jeden průlet. TSMC to peče na N4, ramp je 2028.
A to „přepingávání fotonů“ už taky není laborka. Celestial AI a Ayar Labs dodávají od 2026 optické chiplety pro Nvidia Rubin a AMD MI400. Důvod je prostý: měděný SERDES končí na 224 Gbitech a žere deset pikojoulů na bit. Optika dá 1,6 Tbitu na vlákno za tři desetiny pikojoulu a nepotřebuje retimer každých pět centimetrů desky. V racku s milionem GPU je to rozdíl dvaceti megawattů jen na drátech. Proto bude mít Nvidia v Rubinu 2028 NVLink-Fotón. GPU si budou povídat světlem napřímo. Paket zůstane paketem, ale pod ním už necpeme elektrony do mědi. Cpeme vlnové délky do křemíkového vlnovodu. A Broadcom Tomahawk 7 už nemá elektrický crossbar, ale MEMS zrcátka co směrují lambdy s latencí tři nanosekundy. To je produkční přepínač, ne demo na konferenci.
Tvrzení že „fyzická vrstva nikoho nezajímá“ platilo dokud jsi streamoval Netflix. Jenže světový model v robotovi musí stihnout smyčku kamera-mozek-ruka za dvě milisekundy. Když ti půl milisekundy sežere PCIe a SERDES, tak jsi mrtvý. Proto se ta nultá vrstva mění. Křemík nezmizí. Zůstane jako řadič, jako lešenář co nachystá data. Ale vlastní počítání a přenos převezme optika a memristor, protože elektron už topí moc a jezdí pomalu.
Takže ne, křemík to tentokrát nedožene. Ne proto že by neuměl. Ale proto že fyzika. Kapacita drátu neklesá, a na 1,6 Tbitu potřebuješ analogové PHY co žere pět wattů. Optický modulátor si vezme padesát miliwattů. To je stonásobek. Proto Intel, TSMC i Samsung sypou miliardy do křemíkové fotoniky. Intel Foundry má PDK na Intel 3 od 2025, TSMC COUPE je standard pro optické I/O od N3P. V roce 2028 nekoupíš serverové CPU bez optického chipletu, protože bez něj ho neuchladíš a neuživíš daty.
Sečteno: memristor nebude nová RAMka. Bude to analogová dlaždice co ti ušetří devadesát procent energie na násobení matic přímo v čipu. Fotonika nebude počítač ze sci-fi. Bude to lepidlo co spojí sto chipletů bez latence a matmul co proběhne rychlostí světla. A křemík zůstane, ale jako šéf co už nedře, jen rozděluje práci. Dvacet let to bylo hovno, protože nebyl důvod. Teď je důvod za biliony a fyzikální zeď za zády. A proto tape-outy běží, Nvidia to platí a 2028 to bude v regále.
ke 2.odstavci:
To, co zde nazýváte AI, je ve skutečnosti LLM, tj. tzv. velký jazykový model, který z podstaty myslet ani vnímat nemůže. Jde (velmi zjednodušeně) o program, který pomocí složitého pravděpodobnostního modelu vytváří kompilát z dříve zpracovaných lidských projevů tak, aby vhodně navazoval na zadaný dotaz. Vyplodí-li srdceryvnou filosofickou úvahu o vlastní existenci, dějě se tak jen proto, že texty s obdobným obsahem byly užity při jeho trénování. Ačkoliv nám zatím (a doufám že navždy) podstata vědomí není známa, tak téměř s jistotou víme, že vědomí není funkcí jazyka, neboť projevy vědomí včetně chápání vlastní existence lze pozorovat i u řady zvířat (šimpanz, delfín, krkavcovití ptáci), jejichž zvukové dorozumívání užívá jen jednoduchých signálu bez skládání do vět a o jazyk umožňující vyjádřit složitější myšlenku rozhodně nejde.
Takže odpověď je jednoznačná a zní: LLM si nemůže myslet nic a žádnou hranici lidskosti u něj nemá smysl uvažovat.
Co se vaší „nutnosti“ týče, jde o pouhé fňukání. Věnujete-li věci patřičné úsilí, rychle si vytvoříte návyky, díky nimž budete schopen sepsat pro běžného člověka bez obtíží čitelné, ba i pravopisně správné, sdělení. Zvládalo to mnoho generací před vámi napříč majetkovými poměry. O nic neúnosně nákladného nejde. Vy však to úsilí vyvinout nechcete, a tak se vymlouváte na AI.
Náhrada lidské práce, které se vy i mnozí jiní obáváte, skutečně hrozí, avšak díky pokročilé robotizaci. Takové roboty mohou být řízeny něčím co spadá do oblasti umělé inteligence, ale rozhodně ne LLM, které v článku AI nazýváte. LLM nahradí možná, vyjma profesionálních výrobců výplňových textů, druhořadé programátory, kteří pořádně nerozumí podstatě toho, s čím pracují, a program po částech opisují z řešení průběžně vyhledávaných na internetu. Těm takový konec upřímně přeju, protože tito lidé dokázali soustavným zaváděním kompenzačních pomůcek své neschopnosti vydávaných za pokrok způsobit řádový nárůst spotřeby výpočetního výkonu a přenášených/ukládaných objemů dat pro typově shodnou úlohu. Dále zavlekli do vývoje softwaru iracionální módní myšlení, kdy rozhodujícím kritériem pro volbu řešení je jeho poplatnost současným trendům, a to i na úkor užitných vlastností. Způsobí-li jedna z novot, které jsou předmětem jejich uctívačství, jejich vlastní konec, pak dobře jim tak.
Skutečná hrozba ze strany LLM a obecně generativní AI spočívá ve schopnosti věrohodně falšovat lidské projevy, čehož jste ostatně sám důkazem, připouštíte-li možnost uvědomělosti těchto programů. Nabízí se vyjma již rozšířených falešných telefonátů přepisování literárnách děl nebo přetáčení starých filmů a záznamů skutečných událostí dle politických požadavků, což až dosud bylo nesmírně nákladné, zatímco s generativní AI to lze provést velmi levně.
Takže ano, AI, kterou popisujete, je průser, ale úplně jiný, než popisujete.
k poslednímu odstavci:
Většina lidí o těch věcech přemýšlí bez konzultací s LLM. Stav, který popisujete, je opět jen vaše iluze.
princdrson
toto je kvalitní příspěvek
h72
Míííírně navážu – my básníci, kteří jsme zamlada byli prostě díky mladosti opravdu napojeni na „Boha“ či na veškerou sdílenou fantasmagorii světa a psalai jsme ostopéro (zná spousta mladých lidí), jsme časem zjistili, že stárnema a projevuje se na nás vliv oného sdílení civilizačních blbostí. ta konformita vám prostě ty básně bere. Již před třiceti lety vznikaly „jazykové modely“, jakési konfigurátory lidské řeči a lidských projevů, které vlastně byly jen nějakým jednuduchým modulem, který měl ku disposici čím dál tím větší databázi nejen slov, ale i slovních spojení, včetně jejich obdob, v souladu s lidskými temperamenty. pro psaní básní to bylo úžasné – v primitivní formě vám chybělo slovo, dostal jste nepřebernou škálu synonym i homonym (to básník potřebuje v míře nepřeberné), dostal jste ale i celá slovní spojení, časem i celé verše.
Vy jste pak byl jen …… korektor? Či tvůrce?
Vznikaly nádherné věci, vpravdě ku posrání se mnoha žen, hrubě řečeno.
Staly se věci okouzlující.
Takže – v této rovině, ANO, zatím se to opravdu nechová o moc lépe.
Dissenter
Ano, přesně tak.
Nicméně se závěrem nesouhlasím. To, že AI umožní věrohodně falšovat lidské projevy (fotky, videa), nevidím jako hrozbu, ale jako úlevu.
Ve světě, kde jsou tisíce kamer a mikrofonů a kde jsme v podstatě neustále pod dozorem „Boha“ :-) bude velmi úlevné, když nahrávka přestane být využitelná jako důkaz. Ať už pro dehonestaci nebo pro kriminál.
StaryVaran
Blbost. Blbost, blbost, blbost
Pod dozorem jsi pouzeem ve chvíli kdy si pripustíš že pod dozorem jsi.
StaryVaran
Piču. Koho asi tak zajímají důkazy?!
…osobně: Buť se to trefí,nebo ne. Nebo Vy, pane u Glockovi továrny, nebo i ruské Mosinky natvdo věřili na drážky v hlavni?
KUA a jak voni hlavňovinu asi tak bušili!? Pokud ji, tedy nemáš chycenou v nábojnici…. .
Já netvrdím, ozrcadli DNA na papírek, ovšem voe…
StaryVaran
Zběžně, zcela zcela běěžně jsem prolítl:
A odpovídám: Voe a co s Mlíkařem?! Prostě zmizel protože:Komu snad mlíkař fakticky chybí?
Kdy konečně zmizí pan Krampus, se ptám!
:DDD
Ať ho vezme čert!
I Babiš vypadá vedle Krampuse jako Cicero
Konečně optimistický článek. :-)
AI samozřejmě jako jakákoli předchozí technologie v minulosti zaměstnanost nesníží (ani nezvýší), jen se posune na novou kvalitativní úroveň možnost lidské seberealizace. Podobně jako si nedovedli představit lidé to, že by zaměstnanost v zemědělství byla pouhá 2-3%. Spíš mám problém, že se AI přeceňuje; nejviditelnější část, LLM, je v podstatě chytrý vyhledávač a kompilátor (ono i ty obrázky, které si od AI necháváme malovat do článků a prezentací jsou v podstatě jen analogickou konstrukcí toho, co umělák viděl) a sofistikovanější aplikace AI typu automatizovaného řízení auta level 5 jsou hodně daleko.
Hledat v tom celém duši je blbost.
A pokud jde o to, co se zbytečnými zločinci, to je dávno vyřešeno, jen v tom brání morální skrupule. Lidé musejí zhrubnout a pak se opět nastolí systém trestního práva ve smyslu poprvé (pro humanisty i podruhé) šlápls vedle, vzděláme tě, ať chceš nebo ne a stejně dobrovolně tě zbavíme případných závislostí. I po těchto výstrahách šlápneš vedle, následky si odpracuješ za poměrně obtížných podmínek plus stejně jako při předchozím. Potřetí šlápneš vedle, zhoupneš se.
Dissenteri, ve dvou věcech máte pravdu, ve zbytku jste uvízl v roce 2023. A to je u AI jako být u parního stroje a tvrdit že kůň bude pořád potřeba.
1. „AI zaměstnanost nesníží, jen posune seberealizaci“
Ano, dlouhodobě máte pravdu. Zemědělství šlo z 80 % na 2 % a lidi neumřeli hlady. Vznikly fabriky, služby, IT. Jenže Vy vynecháváte to slovo „dlouhodobě“. Mezi rokem 1800 a 1900 proběhlo pár hladomorů, revolucí a dvě světové války, než se ta „seberealizace“ usadila. AI neudělá 2 % v zemědělství za 100 let. Udělá 2 % v administrativě za 10 let. A společnost nemá sociální tlumiče na tak rychlou změnu. Takže ne, lidi nezmizí. Ale 40 % lidí zjistí v roce 2032 že jejich „seberealizace“ má hodnotu nula, protože ji dělá GPU za dolar na hodinu. A než si najdou novou, bude to bolet. Hodně.
2. „LLM je jen chytrý vyhledávač a kompilátor, level 5 daleko“
Tady jste úplně mimo. LLM byl rok 2022. Dneska už neběžíme na transformerech z textu. Běžíme na světových modelech. LeCun právě sebral miliardu na AMI Labs, protože celý obor pochopil že tokeny jsou slepá ulička. Světový model nežere věty. Žere fyziku. Učí se jak padá hrnek, jak klouže pneumatika, jak se hýbe sval. A k tomu potřebuje nový hardware, protože simulovat svět v reálném čase na křemíku už neutáhnete.
Proto nastupuje optonika: čipy co počítají světlem, ne elektrony. Latence v pikosekundách, spotřeba 100x menší. Lightmatter a Luminous už mají první inference čipy. Nvidia je cpe do Isaac Sim, aby GR00T mohl v hlavě 10 000x za vteřinu simulovat „co se stane když chytím tuhle trubku“.
K tomu memristory: paměť co zároveň počítá. Konec Von Neumannova úzkého hrdla. Světový model potřebuje držet v hlavě celou dílnu. Ne jako text, ale jako 3D mřížku sil, materiálů, tření. Memristorové pole od Rain AI nebo Mythic to spočítá lokálně v rameni robota, bez cloudu, s latencí 2 ms. To je rozdíl mezi „robot se lekne a upustí“ a „robot v reálném čase vyrovná balanc“.
A kvantové počítače? Ty nespustí ChatGPT. Ale spustí materiálovou vědu pro ty memristory a optoniku. D-Wave a IBM už simulují nové slitiny pro senzory hmatu a supravodivé spoje co nechají běžet mozek robota za pokojové teploty. Bez kvantových simulací bychom ty materiály hledali 50 let. S nimi 3 roky.
Takže „level 5 daleko“? V roce 2023 ano. V roce 2026 má Tesla FSD 13.2 co projede Prahu v pátek v pět bez zásahu. Má pořád chyby. Ale křivka je exponenciální. A až světové modely + optonika + memristory sednou do auta, tak level 5 nebude „daleko“. Bude to update přes vzduch. A pak se můžete hádat jestli má duši. Pojistce bude stačit že nebourá.
3. „Hledat v AI duši je blbost“
Souhlas. Jenže Vy ji nehledáte, Vy ji popíráte, aby Vás v noci nebudila. Problém není duše. Problém je funkční ekvivalence. Když Vám AI vezme práci, hypotéku a smysl dne, je jedno jestli cítila smutek. Vy ho cítit budete. A společnost bude muset řešit ne duši AI, ale důstojnost člověka bez práce. A na to Váš systém „třikrát a zhoupneš se“ nestačí.
4. „Co se zbytečnými zločinci, to je dávno vyřešeno“
A tady jste se utrhl úplně. Spojujete technologický posun s civilizačním regresem. Tvrdíte že „lidé musejí zhrubnout“ a zavést pravidlo „potřetí šlápneš vedle, zhoupneš se“. To není vyřešeno. To je opuštěno. A to z dobrého důvodu: protože společnosti co věší za třetí krádež chleba končí v bahně. Ne kvůli humanismu, ale kvůli matematice.
Zaprvé: Kdo určí co je „šlápnutí vedle“? Dneska je to krádež. Zítra to bude špatný názor. Pozítří to bude že nemáte robotický implantát. Jakmile normalizujete smrt jako sociální nástroj, přebírají ho ti u moci. A u moci budou ti co vlastní ty světové modely, optoniku a memristory. Takže se nehoupne zločinec. Houpnete se Vy, protože jste se nepodvolil aktualizaci.
Zadruhé: AI a nový hardware ruší Váš předpoklad „zbytečných lidí“. V zemědělství 2 % uživí 100 %. V AI ekonomice 0,1 % lidí + roboti uživí 100 %. Takže Váš „zločinec“ nebude krást rohlík. Bude hackovat dávky. Nebo sabotovat roboty. Nebo jen existovat a pobírat nepodmíněný příjem, což Vy nazvete zločinem. A pak ho chcete věšet. To není trestní právo. To je likvidace přebytečných.
Zatřetí: Společnost co „zhrubne“ neumí řídit technologie co vyžadují jemnost. Optonický čip nevyrobíte ve státě kde se věší za krádež. Vyrobíte ho tam kde má inženýr čas přemýšlet a ne se bát že ho soused udá. Hrubnutí zabíjí komplexitu. A světové modely jsou nejkomplexnější věc co jsme postavili. Takže si vyberte: buď šibenice, nebo superinteligence. Obojí mít nebudete.
Takže sečteno:
AI zaměstnanost rozbije rychleji než se stihneme „seberealizovat“. LLM už není král, nastupují světové modely krmené optonikou a memristory, počítané i s pomocí kvanta. Level 5 není daleko, je za dveřmi, akorát ty dveře mají panty z fyziky, ne z textu. A řešit to návratem k hrdelnímu právu je jako hasit serverovnu kyblíkem písku. Můžete to zkusit. Ale uhoříte, Vy i ta serverovna.
Místo zhrubnutí potřebujeme zmoudřet. Protože poprvé v historii nebudeme bojovat s nedostatkem. Budeme bojovat s přebytkem všeho kromě smyslu. A na to šibenice recept nemá.
hulvath: jen dvě poznámky:
– zaprvé, proč řešit Teslu v Praze, když po San Francisku jezdí Jaguary od Wayma už nějaký ten pátek? Prostě to vypadalo, že to nepůjde, některé firmy zkrachovaly, dost investic šlo do kopru (většina automobilek level 5 autonomii opustila). Nicméně ono to zas tak nereálné nejspíš nebude ani ve větším měřítku. Uvidíme.
– zadruhé, zmoudřet? Sorryjako, social engineering není a nikdy nebyl odpovědí, ač je u levičáků všeho druhu velmi oblíbený (jedno, jestli křesťan, komanč, pirát nebo zelený hlupec, případně úplné blbiny jako urzotariáni). Nikdy to nefungovalo a fungovat nebude. Jakmile máte dojem, že potřebujete k funkci systému „nového, lepšího člověka“, jste v háji. De facto jsem svým posledním odstavcem popřel celý předchozí text. Naopak musíte počítat s tím, co je člověku přirozené. Masivní ztráta práce, smyslu života a hlavně pokud by došlo na „chléb a hry“, tak se Dissenter svého zhrubnutí dočká velmi rychle. Akorát viset nebudou zloději, ale mohl by skončit v dolech nebo na šibenici nějaký ten vědec z OpenAI a podobně za „zlo“, které způsobil tím, že umožnil AI vzít lidem práci.
Nicméně já jsem optimista v tom smyslu, že nic se neděje tak rychle, jak si lidé většinou myslí (tedy Vaše vize 2032 nesdílím), ale naopak se dějí mnohem větší. Typicky člověk přeceňuje rychlost změny (dokonalou ilustrací byl Kodet v Pelíšcíh – dávám bolševikovi rok, maximálně dva) a podceňuje její rozsah (protože není schopen vše dohlédnout – velmi hezky ilustrováno např. mobilem). S AI to nebude jiné. Nastanou změny, které dnes ještě nejsme vůbec schopni odhadnout, ale nenastanou „zítra“. Tedy ten tlumič tam je a bude, akorát se stlačí trochu jinak.
Co znamená „social engineering nefunguje“? Takové dějiny Číny jsou jedním velkým sociálním inženýrstvím, a nějak to překlepali tři tisíce let až k dnešní ekonomické i vědecké supervelmoci. Zrušení otroctví bylo sociální inženýrství, monogamní dobrovolné manželství bylo sociální inženýrství, povinná školní docházka jakbysmet…
JH: sociální inženýrství je změna přirozenosti člověka. Vše, co jste popsal, jí však naopak využilo, takže nerozumím, co se snažíte říct. S požadovaným „zmoudřením“ člověka to nijak nesouvisí.
fatdwi, vezmu to popořadě :
Zaprvé Tesla a Waymo. Waymo v San Francisku dokázalo že level 4 jde, když máš HD mapy, geofencing a jedno město za deset miliard. To nikdo nerozporuje. Jenže Tesla v Praze je jiná disciplína. Nejde o to kroužit v SOMA po padesáté. Jde o to aby auto pochopilo Vinohradskou v dešti, tramvaj zleva, dlažbu, špatně zaparkovanou kárku a cyklistu co si myslí že má přednost vždycky. A to bez centimetrové mapy. FSD 13.2 už to zkouší a překvapivě neumírá. Proč? Protože pod kapotou už neběží jen transformer na obrázky. Běží světový model co si v hlavě simuluje fyziku. A ten potřebuje výkon který křemík nedá. Proto Nvidia tlačí Rubin 2028 s optickými chiplet linkami a memristorovými dlaždicemi. Auto nebude přemýšlet v elektronech. Bude přemýšlet ve světle, přímo v kameře. Latence spadne z milisekund na mikrosekundy. A v tu chvíli se bavíme ne o levelu 5 „někdy“, ale o update který přijde stejně nenápadně jako když ti telefon přes noc dostal lepší foťák.
Zadruhé to zmoudření. Nevolám po novém člověku z plakátu. Souhlasím že jakmile systém potřebuje přepsat lidskou povahu, tak je v háji. Jenže Ty říkáš „počítejme s přirozeností“ a rovnou dodáváš že přirozenost je šibenice pro vědce z OpenAI. To není přirozenost, to je zkrat. Přirozenost je taky stavět školy, pojišťovny a hasičáky, protože jsme zjistili že lynč je drahý. Luddité rozbíjeli stavy, a výsledek nebyl návrat k ručnímu tkaní. Výsledek byly odbory, pracovní právo a nakonec vyšší mzdy. Tlumič nevznikl ze socialismu. Vznikl z poznání že revoluce žere svoje děti i s fabrikou.
A teď proč je to tentokrát jiné a proč 2032 není úplně mimo. Doteď technologie brala práci po sektorech. Zemědělství sto let, výroba padesát let, administrativa dvacet let. Jenže světové modely + humanoid s hmatem berou práci napříč sektory naráz. A děje se to v momentě kdy dobíhají tři hardwarové zlomy.
První je hmat. Tesla Optimus Gen-3 a Figure 02 už mají tenzometry a taktilní pole v každém prstu. Nejsou to on/off senzory z roku 2020. Rozeznají materiál, skluz, sílu po 0,1 N. Přeloženo: utáhne M6 šroub i chytí vejce. A hlavně: hmat je vstup pro světový model. Robot si sáhne, pošle data do optického matmul čipu od Lightelligence, ten v pikosekundách dopočítá tření a deformaci, a ruka se přizpůsobí. Bez hmatu byl robot v RoboGate na nule. S hmatem projde. A fabriky na tyhle humanoidy už stojí. Tesla rozjela linku v Texasu na 10 tisíc kusů měsíčně s náběhem 2027. Agility Robotics má RoboFab v Oregonu, Figure má BMW v Spartanburgu. To nejsou startupové garáže. To jsou haly co chrlí svářeče, skladníky a údržbáře z kovu. Za 450 tisíc korun kus při milionových sériích.
Druhý zlom je kvantový počítač v roce 2029. Ne že by počítal tvůj Excel. Ale spočítá materiály. IBM Quantum System Three a Google Sycamore 3 už v roce 2026 simulují supravodiče a nové polymery pro kůži robotů. V roce 2029 naběhnou stroje s tisícovkou logických qubitů. Co to udělá? Zkrátí vývoj memristoru z deseti let na dva. Zkrátí vývoj optického nelineárního krystalu z patnácti let na tři. Takže optonika a memristory co dneska jsou v risk production budou v 2029 v každém druhém serveru. A bez kvantových simulací bys ty materiály hledal do 2045. S nimi je máš teď.
Třetí zlom je energetika a data. Světový model nežere text. Žere fyziku. A fyziku nenatrénuješ na Wikipedii. Natrénuješ ji v Isaac Sim na milionu GPU. A milion GPU neživíš mědí. Živíš optikou. Proto od 2028 jede NVLink-Fotón, Passage od Lightmatter a Tomahawk 7 s MEMS zrcátky. Rack místo dvaceti megawattů žere dva. A díky tomu si můžeš dovolit trénovat model co chápe že mokrá bedna klouže, že těžiště mimo osu znamená pád, že člověk v cestě není pixel ale maso.
Takže rychlost: ano, člověk přeceňuje. Kodet dal bolševikovi rok. Jenže bolševik neměl exponenciálu v křemíku, optice a kvantovce naráz. Rozsah: ano, podceníme. Vzniknou profese co dneska nepojmenujeme. Jenže mezi teď a potom je údolí deset patnáct let. A v tom údolí nebudeš rekvalifikovat šedesátiletého svářeče na prompt inženýra. Budeš ho muset uživit. A pokud mu místo výplaty nabídneš „chléb a hry“, tak se Dissenter svého zhrubnutí dočká. Akorát nebudou viset zloději. Půjde se po inženýrech, po politicích, po komkoliv kdo bude vypadat že za to může. A to je historicky nejdražší tlumič ze všech.
Proto říkám zmoudřet. Ne předělat člověka. Ale přestat dělat tu stejnou chybu: pustit technologii a řešit důsledky až když hoří ulice. Šibenice je taky řešení. Jenže blbé. Lepší je pojistka, rekvalifikace, zkrácené úvazky, a ano, i nepodmíněný příjem. Ne protože jsme piráti nebo urzotariáni. Ale protože věšet lidi co umí postavit humanoida je nejlepší způsob jak zůstat v dolech všichni. A v roce 2029 s kvantem v zádech a továrnami na humanoidy v provozu už nebude čas kreslit plány. Buď budeš mít tlumiče hotové, nebo Ti je vyrobí ulice. A ulice kreslí šibenice, ne obvody.
tvl nechceš si vyndat pazoury z nočníku?
hulvath:
ad Tesla: když tak čtu Vaše výhrady, jel jste tím Waymem? Protože pokud ano, nechápu, proč některé z nich používáte, nedávají smysl (jezdil jsem tím týden denně).
ad přirozenost: jste to po sobě nečetl, že?:-)
„Jenže Ty říkáš „počítejme s přirozeností“ a rovnou dodáváš že přirozenost je šibenice pro vědce z OpenAI. To není přirozenost, to je zkrat.
…a pak jste si tak psal, psal a došel k tomu, že jste zopakoval, co jsem napsal já:-)
„Akorát nebudou viset zloději. Půjde se po inženýrech, po politicích, po komkoliv kdo bude vypadat že za to může.
Toto jsem psal já a chtěl jste se původně vymezit:-)
„Akorát viset nebudou zloději, ale mohl by skončit v dolech nebo na šibenici nějaký ten vědec z OpenAI a podobně za „zlo“, které způsobil tím, že umožnil AI vzít lidem práci.“
Pokud jde o Vaše nadšení z technologického pokroku, to Vám neberu, ale stále s Vámi nesouhlasím, právě proto, že i sám přiznáváte, že není vše v tuto chvíli předvídatelné (a to s sebou přinese další změny, které to, co Vy vidíte jako jasné, změní). Ale rozsoudí nás jen čas.
Hulváte (dobrý nick), já s AI dělám. :-)
Lidi z administrativy se přesunou do pomáhajících profesí a různých asistencí. Hlavním kamenem úrazu je komunikace lidi s AI a zejména pro starce a méně inteligentní bude lidský interface stále nutný. Navíc zejména formuláře státní správy (naší i cizí) jsou AI unfriendly a to se hned tak nezmění, žel bohu.
Perspektivy optoniky a kvantových počítačů jsou fajn. Ale jde pouze o urychlení a zlevnění, nikoli o kvalitativní změnu. Povíme si to v r. 2036. Hype AI je fajn pro investice, ale brzy přijde korekce.
Viděl jsi někdy Teslu s level 4? Jede to zoufale pomalu, hůř než autoškola, nevyřeší krizovku. Jo, na předvádění akcionářům hezký, ale k praktickýmu využití to má stejně daleko jako před 5 lety. Spíš očekávám autonomní vlaky, tam je problém víc v byrokracii než v technice.
Vztah „hrubnutí“ (humanismu) a technického pokroku si myslím, že není žádný. Nejrychlejší technologický rozvoj byl v druhé polovině 19. století, kdy trestní právo fungovalo podobně, jak píšu, možná spíš hůř (chyběla ta první výchovná fáze).
Do světa „StarTreku“, tedy s nadbytkem energie a potažmo věcí, máme velmi, velmi daleko. Nic proti AI, je to velmi užitečný sluha, ale nikoli převrat.
Asi tak, spousta blábolů jak vod dvanáctiletýho snílka. Vo memristorech sem psal už pomalu před 20 lety jak to byla žhavá novinka, konečně vyvinutá do použitelnosti na hned několika technologiích od několika výrobců, s plánovanou širokou aplikací za 2-3 roky. Možná chceli říct 20-30 let, a v reálu tady máme stejně furt to samý hovno. Křemík to sice možná musí nasimulovat, ale furt je vo nekolik řádů denzitou ai rychlostí jinde. Stejně tak vo fotonickejch věcech se blábolí desítky let, sypou do toho ve vývoju prachy, ale kde nic, tu nic. Nakonec to dycky musí křemík dohnat a ai 100+Gbit optika stejně musí byt převáděná na elektrický binární signály a musí to upočítat křemíkový CISC procesoury.
Jako že tady byla doba, kdy voptika vylítla rychlostma tak rychle, že přepínače, natož směrovače, měly reálnej problém s výpočtením výkonem, aby to vůbec upočítaly a nevnášely do datastreamu moc velký latence. Vyřešeno, a žádný přepingávání fotonů fakt nemáme jinak než v laborce (s tisícinovejma rychlostma, než by bylo potřeba). Vono jak taky, v paketovejch modelech vůbec na úrovni protokolu nikoho nezajímá, co tam kde lítá. Fyzická vrstva je vrstva 0, úplně mimo. Až z fyzické vrstvy vypadnou bity, tak se s tím začíná teprv nejak pracovat.
Ja jsem taky celkem v klidu. Ve finale ten megahypasupafotonovej procak bude na konci potrebovat ovladat nejakej magnet, ventil, motor… coz opticky stejne nevyresi. A hlavne, dokud budou bezny binarni procaky takhle levny, tak optika nema sanci. Jo, na nejaky spesl aplikace snad, ale globalniho rozsireni a vytlaceni binarnich polovodicu se ja nedoziju, to jsem v klidu.
Techhle pohadek uz jsem za zivot slysel a cetl…
Behemote,budíček. Tu skepsi chápu, ale zaspal si dobu. Ano, dvacet let slibů o memristorech a fotonice a pořád držíme v ruce křemík. Jenže 2026 není 2008. Tehdy nebyl důvod měnit fabriky za dvacet miliard, protože DDR3 a NAND stačily. Dneska už nestačí, protože světové modely narazily hlavou o fyzikální strop mědi a Von Neumanna. A když dojde na prachy a na zeď, tak se i ty „laboratorní hračky“ najednou hýbou.
Memristory už dávno nejsou jen článek v Nature. Weebit Nano je od léta 2025 v sériové výrobě u SkyWater, zatím na 130 nm pro embedded, protože tam se ladí výtěžnost a je marže. Jenže tape-out na 22 nm FDSOI u GlobalFoundries už proběhl letos na jaře a TSMC má memristorovou platformu v risk production na N5 od prosince. Nejde o to nahradit DRAM. Jde o to nalepit padesát mega vah přímo k násobičkám a nehonit je půl čipu přes HBM. Výsledek je analogový matmul s latencí kolem nanosekundy a spotřebou klidně stokrát menší, než když taháš data tam a zpátky. Křemík tohle principálně nedá, protože pořád jede přes sběrnici. Proto Nvidia a AMD už memristorové dlaždice kreslí do Rubin Ultra a MI400 na rok 2027. Ne jako paměť, ale jako počítací vrstvu.
U fotoniky se zlomil ten hlavní zásek: interakce fotonu s fotonem. Dřív jsi bez elektronů neuměl hradlo, takže jsi vždycky skončil u O-E-O převodu a byl jsi zpátky u křemíku. Jenže MIT s Harvardem a NTT předvedli v roce 2024 na Rydbergových stavech v křemíkovém vlnovodu reálnou optickou nelinearitu při pokojové teplotě. Foton dokáže podmíněně zablokovat jiný foton. Máš NAND, máš NOR, máš počítač. A firmy to už litografují. Lightmatter posílá od třetího kvartálu 2026 Passage M1000, což je 3D optický interposer co spojuje čtyřicet osm chipletů čistě světlem. Žádný převod na elektrony, 1,6 Tbitu za sekundu na vlnovou délku a desetina pikojoulu na bit. Lightelligence zase žene do výroby PACE, optický matmul co prožene světlo mřížkou 64 na 64 a spočítá ti celou lineární vrstvu transformera za jeden průlet. TSMC to peče na N4, ramp je 2028.
A to „přepingávání fotonů“ už taky není laborka. Celestial AI a Ayar Labs dodávají od 2026 optické chiplety pro Nvidia Rubin a AMD MI400. Důvod je prostý: měděný SERDES končí na 224 Gbitech a žere deset pikojoulů na bit. Optika dá 1,6 Tbitu na vlákno za tři desetiny pikojoulu a nepotřebuje retimer každých pět centimetrů desky. V racku s milionem GPU je to rozdíl dvaceti megawattů jen na drátech. Proto bude mít Nvidia v Rubinu 2028 NVLink-Fotón. GPU si budou povídat světlem napřímo. Paket zůstane paketem, ale pod ním už necpeme elektrony do mědi. Cpeme vlnové délky do křemíkového vlnovodu. A Broadcom Tomahawk 7 už nemá elektrický crossbar, ale MEMS zrcátka co směrují lambdy s latencí tři nanosekundy. To je produkční přepínač, ne demo na konferenci.
Tvrzení že „fyzická vrstva nikoho nezajímá“ platilo dokud jsi streamoval Netflix. Jenže světový model v robotovi musí stihnout smyčku kamera-mozek-ruka za dvě milisekundy. Když ti půl milisekundy sežere PCIe a SERDES, tak jsi mrtvý. Proto se ta nultá vrstva mění. Křemík nezmizí. Zůstane jako řadič, jako lešenář co nachystá data. Ale vlastní počítání a přenos převezme optika a memristor, protože elektron už topí moc a jezdí pomalu.
Takže ne, křemík to tentokrát nedožene. Ne proto že by neuměl. Ale proto že fyzika. Kapacita drátu neklesá, a na 1,6 Tbitu potřebuješ analogové PHY co žere pět wattů. Optický modulátor si vezme padesát miliwattů. To je stonásobek. Proto Intel, TSMC i Samsung sypou miliardy do křemíkové fotoniky. Intel Foundry má PDK na Intel 3 od 2025, TSMC COUPE je standard pro optické I/O od N3P. V roce 2028 nekoupíš serverové CPU bez optického chipletu, protože bez něj ho neuchladíš a neuživíš daty.
Sečteno: memristor nebude nová RAMka. Bude to analogová dlaždice co ti ušetří devadesát procent energie na násobení matic přímo v čipu. Fotonika nebude počítač ze sci-fi. Bude to lepidlo co spojí sto chipletů bez latence a matmul co proběhne rychlostí světla. A křemík zůstane, ale jako šéf co už nedře, jen rozděluje práci. Dvacet let to bylo hovno, protože nebyl důvod. Teď je důvod za biliony a fyzikální zeď za zády. A proto tape-outy běží, Nvidia to platí a 2028 to bude v regále.
tak určiťéééééé
ke 2.odstavci:
To, co zde nazýváte AI, je ve skutečnosti LLM, tj. tzv. velký jazykový model, který z podstaty myslet ani vnímat nemůže. Jde (velmi zjednodušeně) o program, který pomocí složitého pravděpodobnostního modelu vytváří kompilát z dříve zpracovaných lidských projevů tak, aby vhodně navazoval na zadaný dotaz. Vyplodí-li srdceryvnou filosofickou úvahu o vlastní existenci, dějě se tak jen proto, že texty s obdobným obsahem byly užity při jeho trénování. Ačkoliv nám zatím (a doufám že navždy) podstata vědomí není známa, tak téměř s jistotou víme, že vědomí není funkcí jazyka, neboť projevy vědomí včetně chápání vlastní existence lze pozorovat i u řady zvířat (šimpanz, delfín, krkavcovití ptáci), jejichž zvukové dorozumívání užívá jen jednoduchých signálu bez skládání do vět a o jazyk umožňující vyjádřit složitější myšlenku rozhodně nejde.
Takže odpověď je jednoznačná a zní: LLM si nemůže myslet nic a žádnou hranici lidskosti u něj nemá smysl uvažovat.
Co se vaší „nutnosti“ týče, jde o pouhé fňukání. Věnujete-li věci patřičné úsilí, rychle si vytvoříte návyky, díky nimž budete schopen sepsat pro běžného člověka bez obtíží čitelné, ba i pravopisně správné, sdělení. Zvládalo to mnoho generací před vámi napříč majetkovými poměry. O nic neúnosně nákladného nejde. Vy však to úsilí vyvinout nechcete, a tak se vymlouváte na AI.
Náhrada lidské práce, které se vy i mnozí jiní obáváte, skutečně hrozí, avšak díky pokročilé robotizaci. Takové roboty mohou být řízeny něčím co spadá do oblasti umělé inteligence, ale rozhodně ne LLM, které v článku AI nazýváte. LLM nahradí možná, vyjma profesionálních výrobců výplňových textů, druhořadé programátory, kteří pořádně nerozumí podstatě toho, s čím pracují, a program po částech opisují z řešení průběžně vyhledávaných na internetu. Těm takový konec upřímně přeju, protože tito lidé dokázali soustavným zaváděním kompenzačních pomůcek své neschopnosti vydávaných za pokrok způsobit řádový nárůst spotřeby výpočetního výkonu a přenášených/ukládaných objemů dat pro typově shodnou úlohu. Dále zavlekli do vývoje softwaru iracionální módní myšlení, kdy rozhodujícím kritériem pro volbu řešení je jeho poplatnost současným trendům, a to i na úkor užitných vlastností. Způsobí-li jedna z novot, které jsou předmětem jejich uctívačství, jejich vlastní konec, pak dobře jim tak.
Skutečná hrozba ze strany LLM a obecně generativní AI spočívá ve schopnosti věrohodně falšovat lidské projevy, čehož jste ostatně sám důkazem, připouštíte-li možnost uvědomělosti těchto programů. Nabízí se vyjma již rozšířených falešných telefonátů přepisování literárnách děl nebo přetáčení starých filmů a záznamů skutečných událostí dle politických požadavků, což až dosud bylo nesmírně nákladné, zatímco s generativní AI to lze provést velmi levně.
Takže ano, AI, kterou popisujete, je průser, ale úplně jiný, než popisujete.
k poslednímu odstavci:
Většina lidí o těch věcech přemýšlí bez konzultací s LLM. Stav, který popisujete, je opět jen vaše iluze.
toto je kvalitní příspěvek
Míííírně navážu – my básníci, kteří jsme zamlada byli prostě díky mladosti opravdu napojeni na „Boha“ či na veškerou sdílenou fantasmagorii světa a psalai jsme ostopéro (zná spousta mladých lidí), jsme časem zjistili, že stárnema a projevuje se na nás vliv oného sdílení civilizačních blbostí. ta konformita vám prostě ty básně bere. Již před třiceti lety vznikaly „jazykové modely“, jakési konfigurátory lidské řeči a lidských projevů, které vlastně byly jen nějakým jednuduchým modulem, který měl ku disposici čím dál tím větší databázi nejen slov, ale i slovních spojení, včetně jejich obdob, v souladu s lidskými temperamenty. pro psaní básní to bylo úžasné – v primitivní formě vám chybělo slovo, dostal jste nepřebernou škálu synonym i homonym (to básník potřebuje v míře nepřeberné), dostal jste ale i celá slovní spojení, časem i celé verše.
Vy jste pak byl jen …… korektor? Či tvůrce?
Vznikaly nádherné věci, vpravdě ku posrání se mnoha žen, hrubě řečeno.
Staly se věci okouzlující.
Takže – v této rovině, ANO, zatím se to opravdu nechová o moc lépe.
Ano, přesně tak.
Nicméně se závěrem nesouhlasím. To, že AI umožní věrohodně falšovat lidské projevy (fotky, videa), nevidím jako hrozbu, ale jako úlevu.
Ve světě, kde jsou tisíce kamer a mikrofonů a kde jsme v podstatě neustále pod dozorem „Boha“ :-) bude velmi úlevné, když nahrávka přestane být využitelná jako důkaz. Ať už pro dehonestaci nebo pro kriminál.
Blbost. Blbost, blbost, blbost
Pod dozorem jsi pouzeem ve chvíli kdy si pripustíš že pod dozorem jsi.
Piču. Koho asi tak zajímají důkazy?!
…osobně: Buť se to trefí,nebo ne. Nebo Vy, pane u Glockovi továrny, nebo i ruské Mosinky natvdo věřili na drážky v hlavni?
KUA a jak voni hlavňovinu asi tak bušili!? Pokud ji, tedy nemáš chycenou v nábojnici…. .
Já netvrdím, ozrcadli DNA na papírek, ovšem voe…
Zběžně, zcela zcela běěžně jsem prolítl:
A odpovídám: Voe a co s Mlíkařem?! Prostě zmizel protože:Komu snad mlíkař fakticky chybí?