Omlouvám se všem, kterým při četbě titulku naskočila kopřivka, ale cítím potřebu se k tématu vyjádřit, neboť předchozí články i diskuse pod nimi zcela opomíjejí jeden zásadní aspekt problému.
Jak asi tušíte, stojím na straně odpůrců zákona o RP, a to z důvodů, které níže podrobněji objasním.
Mám totiž pocit, že příznivci zákona naprosto demagogicky opakují stále dokola svou mantru o diskriminaci a homofóbii (jako třeba pan Zvěřina na dnešním Neviditelném psu) a neobtěžují se zjistit, z čeho vyvěrá u jeho odpůrců nechuť k tomuto zákonu.
Znovu zdůrazňuji, zákonu. Nikoliv k homosexuálům jako takovým.
Už tento zásadní fakt opomíjí třeba Challenger, když se ve svém článku diví, proč poslanci Karasovi nevadí transsexuálové. Nevadí mu, Challengere, protože pro sebe nevyžadují speciální zákon.
Za odporem k registrovanému partnerství osob téhož pohlaví stojí totiž celý filosofický systém a přístup ke světu. A ne, jak se někteří světlonoši pokroku domnívají, homosexuální zneužívání některých současných poslanců v mládí na internátních záchodcích.
Abych mohl objasnit ten filosofický pohled, musím začít poněkud zeširoka.
Jsou přírodní zákony, které dnes nikdo nezpochybňuje.
Hezký příklad je třeba Newtonův gravitační zákon, který autor údajně objevil, když mu spadlo na hlavu jablko. Není pochyb o tom, že tělesa se k sobě přitahovala i před Newtonem, on ten vztah pouze zformuloval. A mnozí před Newtonem ten zákon dokonce využívali, byť jej ještě neuměli zformulovat. Tak třeba nakloněná rovina, kterou používali stavitelé pyramid, je praktickou aplikací tohoto zákona. K nahlédnutí v učebnici fyziky pro základní školy.
Čili první teze, dosud ještě značně vzdálená zákonu o RP:
Svět se řídí objektivními zákony, nezávisle na tom, co si o tom kdokoliv myslí.
Představte si, že by někdo, říkejme mu třeba Neznámý idiot, zkonstroval stroj, který by objektivní existenci Newtonova gravitačního zákona ignoroval. Například by počítal s tím, že v určité fázi práce stroje poteče voda vlastní silou směrem vzhůru.
Asi se zase všichni shodneme, že takový stroj by v lepším případě nefungoval a v horším případě způsobil povodeň v širokém okolí.
No a teď dále.
Lidská společnost je součástí tohoto světa a těžko předpokládat, že by se zrovna ona vymykala z jeho obecných pravidel a žádným objektivním zákonům se nepodřizovala. Respektive předpokládat to lze, ale pak by bylo potřeba doložit, proč právě ona je z obecných zákonů světa vyjmuta. My budeme předpokládat, že tomu tak není, v souladu se zásadou Occamovy břitvy je to jednodušší vysvětlení pravdivé, a tudíž lidská společnost, stejně jako cokoliv jiného, nějakým zákonům podléhá. Že ty zákony třeba zatím ještě neznáme, vůbec nic neznamená. My ty společenské zákony tušíme, takže je můžeme podobně jako stavitelé pyramid gravitační zákon využívat, popřípadě jako onen hypotetický Neznámý idiot ignorovat. Pak se ovšem nesmíme divit, že nám ta společnost nefunguje. Takže teze dvě zní:
Společnost se také řídí objektivní zákony, nezávisle na tom, jaké píčoviny si vymyslí zákonodárci.
Velice křiklavé případy ignorance přírodních zákonů mají ještě mnozí z nás v živé paměti z dob, kdy se u nás roztahoval bolševik. A ti starší ještě z dob, kdy se u nás roztahoval nacista. Oba režimy se domnívaly, že stačí přijmout libovolný legislativní zákon a společnost se mu podřídí. Třeba, že topit lidmi v peci nebo jim brát majetek se smí.
Nefungovalo to.
Všiměte si, že čím křiklavěji společnost porušovala normy, tím dříve skončila.
Teze tři:
Čím víc se legislativa odchyluje od přirozených zákonů, tím slabší je společnost, která je přijímá.
Pro životaschopnost libovolné, nejenom lidské společnosti je zcela nezbytné, aby se reprodukovala. O tom snad nemůže být sporu.
U lidí se v tomto směru v průběhu věků nejvíce osvědčila rodina typu otec-matka-děti jako základní společenská jednotka. Pokusy o jinou organizaci rodiny selhávají a společnost ve svém důsledku oslabují. Z tohoto hlediska není tudíž sociálním inženýrem pan poslanec Karas, nýbrž paní poslankyně Fišerová.
Podívejte se, ve kterých státech je nejnižší natalita. Nezávisí to vůbec na náboženství nebo ateismu, protože v bezbožných Čechách je natalita stejně hluboce záporná jako v katolické Itálii.
Natalita společnosti je nepřímo úměrná síle sociálního státu.
Socialisti oslabili rodinu tím, že předali její funkce státu. A když nyní vykřikují, že rodina je v krizi, chovají se jako někdo, kdo kope ležícího do hlavy a diví se, že se nehýbe.
Ergo socialisté jsou sociálními inženýry a liberálové se to celé rozhodli dokurvit registrovaným partnerstvím.
Homosexualita není přirozená. Byť někdy vzniká přirozenou cestou, je to patologická odchylka od normy, způsobující při svém nárůstu kolaps systému. Kdo o tom pochybuje, ať si představí, co by se dělo, kdybychom byli všichni homosexuály – vyhynuli bychom během jedné generace. Tudíž podporovat tuto odchylku je sebevražda. Je to stejně nebezpečný nesmysl, jako konstruovat stroj, „využívající“ pohybu vody zdola-nahorů.
V časech materiálního nadbytku a klidu nastává krize hodnot a dekadence ničí zdánlivě silnou společnost zevnitř. Řím měl na svém vrcholu neporazitelnou armádu, ale neměl už pro co bojovat a tudíž jej roznesli barbaři. Pak následovalo dlouhé období chaosu a temna, které by bylo mnohem delší, nebýt křesťanství, které se v jistém smyslu ke starým hodnotám vrátilo.
Z toho opět plyne, že tmářem není ten, kdo se snaží vrátit ke tradičním a přirozeným hodnotám, nýbrž ten, kdo je boří, protože se na nás snaží hodit do temnoty a chaosu.
A to je odpověď na otázku nechápajících liberálů, koho poškodí zákon o registrovaném partnerství:
Poškodí nás všechny, včetně těch homosexuálů, kteří si jej vydupali. Protože překrucuje normalitu ve prospěch nenormality a tím nás všechny oslabuje.
Liberálové se domnívají, že svoboda je tou hlavní a nejdůležitější hodnotou. Není tomu tak, svoboda je jen prostředkem a tomu, kdo s ní neumí zacházet, není k ničemu.
Důležitější, než žít svobodně, je žít pravdivě, tedy ve shodě se zákony světa. Ne s těmi lidskými, ty jsou mnohdy se zákony světa v rozporu.
(4x známkováno, průměr: 2,25 z 5)