Je vakcína lékem na „pandemii“ nebo je „pandemie“ skvělou předprodejní kampaní vakcín(y)? - zpět na článek

Počet komentářů: 54

  1. Dělal jsem u distributora léčiv na zhruba střední pozici ( provozní a kvalitář – ne úplněn běžec ve skladu, ale ne top kafíčko ), a co mohu posoudit z této strany zrcadla, je to přesné, jen někdy ještě horší. Například firemní repíci někdy vynechávali kecy a říkali pravdu o novinkách ( hele, dej mi kafe, tohle si objednej na tři měsíce a pak ani kus, a hlavně to neber, tohle bylo například Tamiflu ( ptačí chřipka ) a tahle info mi dost ušetřila starostí, když měli ostatní provozáci hlavu v péru )

    1. Proč na 3 měsíce a pak ani kus? Tomu doporučení nerozumím. Bylo třeba koupit alespoň něco aby nebylo podezření a 3 měs stačí, nebo jak to funguje? Jaký byl další životní cyklus objednaného?
      Proč vám to ušetřilo a z jakého důvodu?

      1. Protože zhruba tři měsíce se dařilo udržovat odpovědné v domnění, že je třeba udržovat vysoké zásoby léku, neboť se blíží megapandemie a léku bude málo. Po třech měsících všem došlo, že Tamiflu je sice funkční, ale v dané situaci leštěný prd a pandemie se nekoná, a zároveň byly sklady plné nevydaného léku, a to soukromé i se státními smlouvami, který se už nikdy nevydá. Tamiflu mělo expiračku cca rok, první tři měsíce se prodávalo na bedny, po té již jen na kusy, a po krátké době téměř vůbec. Po dalším cca půl roce šla většina Tamiflu do spaloven. A platil to poslední, tj. komu zůstal na skladě, měl peška. Mě téméř nezůstal, takže mi nazabral většinu limitu na spalovnu, takže jsem mohl v klidu hospodařit s několika málo promile odpisů, ne s procenty. A prémie tím padem co? Byly.

  2. Kapitalismus s lidskou tvari.

    1. Kde přesně spatřujete ve zdravotnictví kapitalismus? :-)

      Hradí se to z daní, o platbách rozhoduje politbyro, kolik výkonů se udělá se rozhoduje nikoliv podle potřeby zákazníka, ale podle objednávky shora. Cena se neurčuje na trhu, ale příkazem úředníka z ministerstva. Systém je svázán milionem regulací, kdo není v cechovní společnosti, ten nemůže poskytovat službu. Volné poskytování služby mimo systém je trestné. Mě to přijde jako socialismus/komunismus. Ještě bych se nechal přemluvit na fašizmus, ale kapitalismus – kde?

      1. Tak ja davno neziju v ilusi, ze v kapitalismu je snad neco urceno trhem. V kapitalismu je vsechno urceno zajmy kapitalistu. A stran toho fasismu, ale samozrejme, ze ano, fasismus je prece konjunkce kapitalismu (imperialismu) a vladni moci. Socialismus je naopak toho dalek. Proto taky za sociku to tady fungovalo/nefungovalo ve zdravotnictvi dost jinak. Jedna vec je lidskej faktor a mira vzdelani, kde jsme byli sakra dobre, druha vec je zpusob financovani a zajem na tom, prodavat produkty. Socik mel u prdele, jestli vakcina stoji tolik, nebo tolik. Pokud se neco melo prodavat na zapad, tak se ceny cucaly z prstu. Tomu se dneska neblizime ani omylem.

        1. 2 Sysop:

          „Tak ja davno neziju v ilusi, ze v kapitalismu je snad neco urceno trhem.“
          Aha. Takže jste si nadefinoval vlastní význam slova „kapitalismus“ a z toho usuzujete, že ten skutečný nefunguje. :-D

          „A stran toho fasismu, ale samozrejme, ze ano, fasismus je prece konjunkce kapitalismu (imperialismu) a vladni moci. Socialismus je naopak toho dalek.“

          Fašismus a socialismus jsou v podstatě stejné. Jediný rozdíl je v nominálním vlastníkovi. Zatímco v socialismu výrobní prostředky vlastní stát a podle toho s nimi nakládá, ve fašismu je vlastnictví údajně soukromé, ale stát určuje, prostřednictvím regulací, jak se bude s výrobním prostředkem nakládat. Fašismus má přirozeně o něco lepší vyhlídky na fungování, protože existuje alespoň nějaký důvod k příčetné správě, ale u obou prostředí se jedná o centrálně plánovanou (a tedy nefunkční) ekonomiku.

          „Proto taky za sociku to tady fungovalo/nefungovalo ve zdravotnictvi dost jinak. Jedna vec je lidskej faktor a mira vzdelani, kde jsme byli sakra dobre, druha vec je zpusob financovani a zajem na tom, prodavat produkty. Socik mel u prdele, jestli vakcina stoji tolik, nebo tolik.“

          Jak tady fungovalo zdravotnictví za socíku asi každý ví. Materiální vybavení bylo žalostné a když už, tak vesměs dovezené ze západu (zejména přístroje), protože to, co produkoval socík, bylo těžko nepoužitelné. Že by zdejší vzdělanost byla lepší, než na západě, je dost iluze – nějak jsem nezaznamenal zástupy západních lékařů, přijíždějící se, hned po revoluci, přiučit do ČR.

          „Pokud se neco melo prodavat na zapad, tak se ceny cucaly z prstu.“

          Mariá pano! A tohle má volební právo. :-( Když se něco prodávalo na západ, tak se to prodávalo za tržní ceny. Za západní tržní ceny, protože tam nebyla komise, která by socialistické ceny určila. Proto se to také prodávalo tak špatně a proto měl také východ takový nedostatek prostředků na nákup zboží ze západu. Protože kdyby to tady dokázali vyrobit levněji a lépe, tak by jaksi nebyl problém to prodat. Proto taky firmy po konci socíku zkrachovaly, protože nedokázaly čelit kvalitnější a levnější konkurenci západu.

          1. Prodávalo se to samozřejmě lehce pod tamní tržní cenou, protože by to jinak nikdo nekoupil, a samozřejmě výroba byla levnější, protože třetí svět. Současně metodou výběru bylo možno jim tam poslat dostatečně kvalitní kusy, aby to vůbec někdo vzal…pak si to tady přebrala eště armáda a na zbytek trhu zůstal ten odpad.

            1. Druhy svet vole …

              Prvni svet – Kapitalisticky zapad
              Druhy svet – Kommunisticky bloc
              Treti svet – Rozvojove zeme

              1. negerstány aspol. byly tak štvrtej a pátej svět, tady to na konci reálsocialismu byl skoro třetí

            2. V Přelouči by s Tebou nesouhlasili.
              Jediné, co bylo vytýkáno Tesle Přelouč u jejich magnetofonů, byl bohužel zastaralý design a neschopnost ho operativně změnit podle tehdejších trendů trhu – což bylo způsobeno ne socialismem jako takovým, ale pětiletým plánováním materiálů i výroby. A nepomohla tomu ani mnohokrát, seriózními testy západních časopisů potvrzená skutečnost, že přeloučské stroje střední třídy, válcovaly technicky i parametrově i střední třídu od pana Maxe Grundiga. Srovnávání s vyššími japonskými třídami nemělo žádný smysl, Japonci krom toho, že potřebovali převálcovat Grundiga i Philips s Dualem, dělali jen vyšší třídu, prodávanou za podstřelené ceny, například oproti Willymu Studerovi.
              Tahle skutečnost (zastaralé designy a neschopnost je rychle změnit) nám na západních trzích podrážela nohy celou 2. půlku šedesátek a celý sedmdesátky. Pak už nemělo smysl cokoli měnit, neboť svět z cívek přešel na CC kazety a byl to takový nářez, že se tomu ani konkurovat nedalo.
              Ty to nemůžeš pamatovat, ale já se slzou v oku vzpomínám na skoro legendární bitvu výrobců casette-decků, odehrávající se mezi Matsushitou-Technicsem, Sony/Philips a NipponColumbia(Denon) a sváděnou o to, kdo do stolní mašiny třídy HiFi napere víc Dolby systémů, víc přepínačů režimů, lepší HX Pro, víc motorů, víc hlav a samozřejmě lepší parametry. Vyhrála Matsushita-divize Technics a bohatě z toho těžil tehdejší zákazník. Za opravdu našlapanou mašinu, s parametry dobrého HiFi cívkového stroje, běžícího na 19,05cm/s, zaplatil tehdejší zákazník Matsushity jen tolik, co by stál u jiných, bitvy nezúčastněných evropských výrobců horší podprůměr střední třídy.
              Pár strojů z té tehdejší bitvy mi naštěstí zůstalo, vše je samozřejmě nadupaný Technics, jeden z nich třímotorový tříhlavý stroj Fe-Cr-FeCr-Me, Dolby B-C-S, HX Pro, skloferitový hlavy a střelhbité vakuové indikátory, s možností plynulého omezení špiček v rozsahu od 0dB do +12dB. K tomu ještě jeden Denon, který má zase jiný vychytávky, třeba regulaci rychlosti převíjení podle délky kazety a naprosto dokonalé vyhledávání podle 22kHz značek na pásku. Kupoval jsem je až rok po skončení té bitvy a dodnes to všecko chodí, jako švýcary – dávali si záležet.

              ČSSR v té době, vlastně celý osmdesátky, sotva co prodávala do RVHP. To už i východní Němci a hlavně Poláci se svými nakoupenými licencemi, uměli udělat mnohem pohlednější strojky a s docela ucházejícími parametry.
              Pohřbila nás neschopnost pružné reakce. Designéři i konstrukční-prototypová oddělení, byli schopni reagovat okamžitě, problém byla plánovaná výroba na pětiletky.
              I kdyby někdo fofrem vyrobil formy na výlisky hezčích kastlí ala B400, tak ale co potom s těma stovkama tun granulovaného polystyrenu původní šedé barvy, určeného na lisování kastlí ala B4 až B47? Prostě vyloučeno a tak to bylo i s jiným materiálem. Chtěli bychom kvůli parametrům osadit Si tranzistory, ale na skladě máme nakoupený na 5 let dopředu milióny germaniových…
              Když máš na začátku pětiletky už v jejích prvních měsících na skladech nakoupený materiál na 5 let dopředu, tak je beze ztrát nemožné jakkoli reagovat. Bohužel.

              1. Já si zase živě pamatuju, jak začátkem devadesátek všichni se svazáckým nadšením vyhazovali staré teslácké grama, kazeťáky a hlavně skvělé dřevotřískové reprobedny, a kupovali asijské plastové uchrchlané šmejdy, které měly ale „úžasný“ design a všude možně švindlchrom či blikátka a podsvícení.

                1. To dělali ti blbější. Chytřejší kupovali jen to, co mělo prokazatelně lepší parametry, než některé komponenty Tesly/RFT/Unitry. A ty vyřazené nevyhodili do popelnice, ale uložili do krabice na půdu.
                  Poslední dobou se k nim zase rádi vracejí, ale už to potřebuje odborný repase, po který a následným pečlivým seštelování, to má lepší parametry, než čínskej šrot.
                  Původní teslácké dýhované minibedýnky ARS810 či ARS710 stačilo stříknout černým sprejem a vypadají zase moderně a hrají líp, než párek čínských PC beden vyšší třídy, okolo 2.000 a víc.
                  Zesilovač k těm ARS (stačí jim 2x15W z nějakých dvou TPA3116) se dá dneska zastrčit jako karta do PC, anebo se dají koupit jako krabička, 20x15x5cm i se zdrojem za 29 babek. Tou se třeba podloží stojánek monitoru a která krom zesílení signálu ze zvukovky má zpředu i USB zásuvku, do které se dá pohodlně strčit mp3 player a nahrát si do něj, co je třeba – s následným kvalitním poslechem. S PC se to dá propojit buď USB, SPDIF, nebo koaxem.

              2. Mám doma Technics tape deck RS-BX 727, tříhlavý s ruční kalibrací. Pak už byla snad jen 828 s dálkovým ovládáním. Hraje spolehlivě.

                https://www.cassettedeck.org/technics/rs-bx727

              3. No takže vyjma toho vzpomínkovýho optimismu sám potvrzuješ, že komouši zůstali zamrzlí v pravěku, protože to jelo akorát setrvačností, což potrzují všechny ostatní obory a drtivá většina používanejch mašin až do samotnýho konce, eště furt někdy z předválečné doby. Ne že by na desítky let starým soustruhu bylo něco špatnýho, má to samozřejmě svoje použití, akorát že jaksi žaponci v té době už měli automatizovaný roboty, že. Na konci se to sesypalo pže zbytek (vyspělýho) světa byl o 10-20 let napřed.

                No takže po letech objahování neobhajitelnýho začínáš konečně chápat, že centrální plánování je naprostý zlo, který zkurví všechno, na co šáhne?

            3. 2 Behemot 16.8.2021 v 17:23
              „Prodávalo se to samozřejmě lehce pod tamní tržní cenou, protože by to jinak nikdo nekoupil,…“

              Prodávalo se to samozřejmě za tržní cenu. Že to byla cena nižší, než cena za podobné zboží ze západu, je celkem logické. Já si taky radši koupím hodinky ze Švýcarska než „stejně dobré“ z Číny. Tržní cena těch čínských je prostě nižší. Stejně tak tržní cena zboží z ČSSR byla nižší než obdobného zboží ze západu.

              1. Sorryjako, fakt nechápu, co to furt žvaníš. Když si japonští výrobci odebírali tady teslácký repráky, tak to bylo proto, že v adekvátní kvalitě byly levnější. Kdyby stály stejně, jako žaponský, tak se akorát vyserou na to aby to tahali přes půl zeměkoule. Seš zas nějakej profesor ekonomie nebo co?

                Stejně tak stodvacítky/stotřicítky, co se vozily do británie. Proti tamním autům sice stály celkem za hovno, ani střední třídě neměly šanci konkurovat, ale díky výbavě, která tady ani neexistovala, to nebylo úplně špatný vozítko. Hlavně rapidy tam šly, jako social-edition funcar, pže stály o dost míň, než srovnatelný auta západních značek. A to byl naprostej vrchol socanskýho strojírenství. Když se ale koukneš, kde byl v té době třeba Mercedes, BMW, Audi (třeba Quattro), Saab (třeba 900 Turbo, 900 Aero), tak to je jak srovnávat motyku s traktorem.

                1. Jen jsem upozorňoval, že se výrobky z ČSSR na západních trzích neprodávali „pod tržní cenou“ ale „za tržní cenu“ – to proto, že tržní cena výrobků z ČSSR byla nižší než tržní cena výrobků ze západu. Jak na tom ty výrobky byly s kvalitou (technologickou či provedením) nekomentuji.

                  1. Takove turbiny, nebo teplarenske soustavy svoji kvalitou celkem v pohode natrhly prdel Siemensu, ABB, Alstomu a dalsim. Metalurgii jsme umeli hodne dobre, ostatne jeste dodnes jsou videt posledni pozustatky techto znalosti vychodniho bloku treba u ruskych raketovych motoru. Tehdy byly veci, ktere zapad jeste neumel (samozrejme to platilo i obracene) a tyto veci mely venku proste zvuk. Nemyslim zed zrovna kristal, ale treba tryskove stavy.

                    Stran toho cucani cen z prstu se staci i podivat, jak se tvorily ceny v ramci tabora, ani nemuselo jit o export na zapad. Takovy uran do Ruska je zarny priklad. Mudrovalo se nad tim hodne dlouho, nez z nas cena vypadla, protoze proste nebyla na trhu reference a zapocitat jen naklady na tezbu, jaxi to predstavovali Rusaci, by bylo, i tehdy, hodne debilni.

                    1. No a jak se tvoří cena na trhu? Není to náhodou tak, že si výrobce určí cenu, za kterou je to někdo (ve výrobcem požadovaném množství) ochoten koupit a tím je cena hotová? Z toho se pak určí, jestli to má vůbec cenu vyrábět/těžit a co k tomu mohu použít za výrobní prostředky?

                      Já chápu, že u uranu Rusákům to asi nebylo na pořadu dne, ale všude kolem to takhle funguje. ;-)

                      Kvalitu nekomentuji, někde to možná bylo lepší než na západě, někde to bylo stěží srovnatelné a většinou to nestálo za nic. Určitě se ale dá najít pár příkladů, kde se prostě západu vyplatilo to koupit tady. To je jaksi princip komparativní výhody – i kdyby jsi uměl všechno líp, je lepší se specializovat jen na to, co umíš nejlépe.

                    2. Ale to je prave to, kde nam chybi stycny bod: ty mluvis stale jen o trhu. Jiste, pokud budes brat trh jako prostrednika a – rekneme – regulatora cen, pak to tak to funguje.

                      Ale on, zejmena pak imperialismus, muze fungovat i bez onoho trhu. Vyrobce chce neco vyrobit, do nakladu zapocita i drzhubne pro cloveka, kterej podepisuje objednavky. Tim padem cena se tvori bez trhu. A nebo, vyrobek nabizen monopolnim dodavatelem, takze trh neni potreba, pokud ten vyrobek proste koupit musis, protoze te k tomu nekdo donuti. Viz treba takove pojisteni na auto. Zde je cena tvorena fasisticky, naprosto perfektne. Spoluprace pojistovackeho kartelu a statu. Jo, jasne, ony ty pojistovny si konkurujou. Jo. Ale ja ten produkt nechci VUBEC. Cili se zde o trhu nebavime, protoze ja, jako spotrebitel, do toho nemuzu plnohodnotne kecat.

                      Jinak zbytek samozrejme souhlas.

                    3. Nemyslím si, že jsme úplně ve při. :-) Pokud si to rozdělím na 2 skupiny, kdy u jedné je cena určována tržně a u druhé jakkoliv jinak, tak mě moc nenapadá, proč i o té druhé mluvit jako o kapitalismu, když to úplně stejně (pro tuto skupinu) může fungovat ve feudalismu, socialismu a čemkoliv jiném. Jediné, co můžu spolehlivě říct je, že u té druhé skupiny to bude fungovat od deseti k pěti – z pohledu spotřebitele rozhodně. :-)

                    4. Sysop 19.8.2021 v 9:59

                      Kapitalismus je způsob zacházení s výrobními prostředky a silami.
                      Trh je prostředí, ve kterém se s výrobními prostředky a silami zachází.
                      V kapitalismu je samozřejmě možné využít výrobní síly a prostředky k tvorbě zisku i v případě regulovaných nebo dokonce pevných cen. Ale o tom je zde zvytečné diskutovat – mnohokrát jsem přítomné žádal o definici kapitalismu, nikdo mi až dosud nevyhověl.

          2. Muj subjektivni nazor na vzdelanost na Zapade a Vychode ziskany abruptnim presunem z druheho sveta do prvniho (pun intended), je ten ze zakladni a stredni vzdelani bylo obecne jasne mnohem lepsi v Prvnim Svete, vcetne CSSR, zatimco na universitni urovni to bylo spis opacne, hlavne kvuli zaostalym technologiim, R&D, etc.

            Nicmene obecna vzdelanost byla treba v CSSR urcite lepsi nez vicemene kdekoli v Severni Americe (priznam se ze Zapadni Evropu nevim, pravdepodobne tam bylo o dost mensi mnozstvi veritabilnich kretenu nez treba v USA).

            V CSSR mel i ten nejvetsi lajdak relativne slusne obecne znalosti. A ucnovske skolstvi bylo excelentni.

            Jak je to dnes, uplne nevim. Myslim ze je to v pice uplne vsude.

          3. Zastupy lekaru? Inu, ono staci, kdyz ted sleduju Bavoraky, jak si nechavaji delat ruzne lekarske zakroky v Cechach. A neni toho malo. Nejde o to, ze by hrali na cenu, plati to nemecka zdravotka, ale pokud je potreba nejaky zakrok udelat opravdu precizne a pritom jsou v Nemecku leky dostupne stejne, jako u nas, jdou Bavoraci radi do Ceska. Priklad: kolega leci svoje dite s leukemii. Lek na to je francouzsky. Tedy ani v Cesku, ani v Nemecku dostupny. Zcela vazne chtel jet do Ceska, protoze ma dobre reference, ze my tohle umime. Nakonec to ale resi v Nemecku, protoze dite je male a dojizdeni az do Brna/Prahy by bylo nahovno. Nicmene jeho otec se v Cesku lecil s ledvinama a je neskutecne rad, ze nebyl v Nemecku. Podotykam, ze kolegova matka je zdravotni sestra…

            Co se tyce ceskeho vyzkumu ve zdravotnictvi, tak v ramci toho, na co vubec byly prachy, jsme meli vysledky vynikajici. Ostatne ne pro prdel dneska bezi ruzne granty na vyvoj prave v Cesku. Prachy z venku, patenty pak taky ven, ale dela se to u nas.

            No a nakonec, nevim, jestli je nejaka nova definice kapitalismu, ale ta, co si ji pamatuju ja, rika, ze kapitalismus je system, v nemz je soukrome vlastnictvi vyrobnich prostredku a to za ucelem tvorby zisku. Tedy trh neni mediator, je to jen medium. Kapitalista klidne muze podplatit urad, aby vzal vyrobky od nej. Trh nepotrebuje a zisk vykaze. Cili trh neni bezpodminecne nutny. Ty mi chces tvrdit, ze trh urcuje a reguluje kapitalismus? :-)

            1. 2 Sysop:
              „…ted sleduju Bavoraky, jak si nechavaji delat ruzne lekarske zakroky v Cechach.“
              TEĎ! Co to znamená pro naší diskuzi o kapitalismu? V Německu je ve zdravotnictví stejný socík jako v ČR. Jakou má relevanci současná úroveň českého zdravotnictví ke stavu před 30 lety?

              „Kapitalista klidne muze podplatit urad, aby vzal vyrobky od nej. Trh nepotrebuje a zisk vykaze.“
              Co má společného státní nákup s kapitalismem? Stát nebude nikdy nakupovat hospodárně, není toho vůbec schopen. Jak souvisí přesměrování peněz ze státního do soukromého s kapitalismem a trhem?

              „Cili trh neni bezpodminecne nutny.“

              Jedině díky trhu (neregulovanému) je možná ekonomická kalkulace. Bez trhu nejsou ceny – ty vznikají na trhu – to je právě problém centrálního plánování. Proto všechny centrálně řízené ekonomiky končí kolapsem – nemají trh, nejsou schopné ekonomické kalkulace a tak není možné hospodárně využívat výrobní prostředky, suroviny a práci.
              Já chápu, že je to novinka, je to teprve 101 let, co Ludwig von Mises tento argument publikoval v „Economic Calculation in the Socialist Commonwealth“ a od té doby se nespočet národů aktivně zasadilo o praktickou ukázku, ale ne ke všem to evidentně ještě došlo.
              Praktická ukázka problémů centrálně plánované ekonomiky je např. za jinak stejných podmínek mohu vyrobit řekněme 500 litrů řepkového oleje nebo 300 litrů vinného moštu. Stačí určit, co mám vyrábět a nepoužít při tom ceny. ;-)

              1. Nesmyslne smesujes pojmy free market a capitalism.

              2. Koukam, ze co se ti argumentacne nehodi, snaziz se vypreparovat. Jenze ono to tak neni. Nas stat je soucasti kapitalisticke spolecnosti, dokonce je jejim dozorcim a regulacnim organem. Ostatne tok penez, ktery pres nej jde dovnitr a ven, neni uplne zanedbatelny. Pokud chces priklad netrzniho obchodovani mimo statni aparat, pak se podivej treba na neziskovky, ty maji ruzne zdroje, dokonce i ty ryze kapitalisticke a funguji na naprosto netrznim principu. Ty jsou ale soucasti systemu, za sociku jsme je nemeli.

                Dalsim prikladem budiz dumpingy, kartely a dalsi, ktere se neridi trhem ani omylem.

                Ze centralni ekonomika stoji za hovno, vubec nezpochybnuju, ale to neni merito debaty. Bavime se o tom, ze kapitalismus je podminen existenci trhu a ja rikam, ze neni. Trh je jen jedna z platforem, ktera existenci kapitalismu podporuje.

                Pokud mam firmu, vlastnici vyrobni prostredky a provadim treba upravu zelene vyhradne pro obecni urady, jsem kapitalista, nebo ne?

                Pokud mam firmu, vlastnici vyrobni prostredky a stavim silnice a dalnice, vyhradne vlastnene statem, kde na uzemi statu jsou takoveto firmy ctyri, vsichni se zname a chodime spolu na golf, kde se domluvime, kldo bude delat co, jsme kapitaliste, nebo ne?

                Kdyz mam farmafirmu, vyrobim prvni Viagru a tu si patentuju, cenu si vycucam z prstu, protoze je to novinka bez konkurence, jsem kapitalista, nebo ne?

                A takto muzu pokracovat. Kapitalismus neni jen prodavani sroubku, kde na trhu je vicemene prirozena konkurence.

                1. To, že něco negeneruje zisk, ještě neznamená, že to není kapitalistickou společností. Zákazníkem neziskovky není ten, komu neziskovka pomáhá, ale dárce neziskovky. Ten si kupuje „dobrý pocit“ a neziskovka mu ho dodá tím, že někomu pomůže. V rámci toho si polepší i provozovatel neziskovky, obvykle mnohem více, že jeho klienti. :-)

                  „Dalsim prikladem budiz dumpingy, kartely a dalsi, ktere se neridi trhem ani omylem.“

                  Dumping – co je na něm špatného? Prosím, mohl by mě někdo zahrnout spoustou dumpingových výrobků? :-) To je ukázka naprostého nepochopení ekonomie. To, že někdo prodá něco pod výrobní cenou, znamená jen to, že na tom tratí (např. za účelem propagace nebo zisku tržního podílu). A s velikostí trhu na tom tratí o to víc. Když budu mít 99% trhu, tak moje ztráta z dumpingu bude významně větší než ztráta toho s 1% podílem. Proto taky bude dost těžké najít nějaký příklad, kde by někomu dumping pomohl – napadají mě České dráhy, ale tam jaksi je na druhé straně stát, který zalepí díru v rozpočtu a tak se může rozhazovat donekonečna.

                  Kartely obvykle končí tím, že se rozpadnou. A mimochodem, kde je nějaký funkční kartel společností, u kterého nefiguroval stát buď jako zákazník, nebo tím, že by bránil ve vstupu konkurence?

                  „….kde na uzemi statu jsou takoveto firmy ctyri, vsichni se zname a chodime spolu na golf, kde se domluvime, kldo bude delat co, jsme kapitaliste, nebo ne?“

                  Komu to prodáváte? Státu? To je právě ukázka státního selhání. Soukromníkům a není bráněno vstupu konkurence? Kde se to vyskytuje?

                  Ve vašem případě bych mohl argumentovat, že Česká pošta je kapitalistická společnost, protože prodávají dopisy na trhu – co na tom, že jsou tam ze zákona sami (u dopisů).

                  1. anderson 19.8.2021 v 10:06

                    Česká pošta je kapitalistická společnost. Neprodává dopisy, ale přepravní služby. Monopol má pouze na některé druhy zásilek.
                    Soukromé firmy nějakou dobu služeb České pošty nepoužívaly, ale již nějakou dobu si lze objednat zboží a nechat si je dopravit libovolnou zásilkou službou včetně České pošty.

                    Příklad kolegy Sysopa jste nepochopil zcela, možná proto, že podal neúplný popis.
                    Vězte, že na otázku „Komu to prodáváte?“ lze odpovědět i „Soukromníkům“.
                    Velké stavební zakázky může nabízet a dodávat jen ten, kdo má kromě výrobních prostředků, jak uvedl Sysop, i potřebné finanční krytí. To je ten prvek, který brání vstupu konkurence, na potřebné finance věru nedosáhne každý.
                    Firma totiž nakupuje materiál, platí režii ze svého (s využitím úvěru) a až po předání dohodnutého objemu prací fakturuje.
                    Pokud mi do poskytnutého vysvětlení dokážete doplnit státní selhání, budu rád, jako za každé poučení.

  3. A nenastala právě doba konce výzkumu a vývoje léků?
    Proto se farmaceutické firmy hromadně vrhly na „vakcíne“. Teď už byla prolomena ochrana pacientů povinným letitým testováním léků před uvedením na trh. Tedy firmy ty vakcíne mohou sekat jak baťa cvičky, co půl roku nová a vytuněnější. S nulovou zodpovědností za zdravotní důsledky. Tudíž menší farmaceutické firmičky co zůstaly zaseklé ve vývojí léků půjsou do kopru.
    Na všechno bude v budoucnu vakcína.
    Sice s 10% úmrtností a 20% šancí na trvalé postižení, ale vohnoutovi to zjevně nevadí.

    1. Asi to k tomu směřuje, nicméně to asi nejhorší je, že jsou z rozhodování o léčbě eliminováni lékaři. Ať je to s individuální úrovní jak chce, ale pořád je účast lidského faktoru lepší.

      1. Tezko rict. Kolega ted resi leukemii u sveho 4leteho ditete. Vysetreni sice dela spital, ale jinak vsechny vysledky z celeho Nemecka jdou do jedne laboratore v Kielu, kde to resi odbornici a odtud jdou pak jen instrukce pro toho felcara, kterej dela odbery a aplikuje chemii. Dle hesla „kdyz vidim, jakej ja jsem inzenyr, mam strach jit k zubari“.

      2. Když vidím Prymulu & co. , tak bych spíš hovořil o ne-lidském faktoru. A bohužel se k nim přidala značná část řadových felčarů.

        Kromě toho, lékaře z toho eliminovali sami vohnouti, když naklušou do ̶v̶y̶h̶l̶a̶z̶o̶v̶a̶c̶í̶h̶o̶ očkovacího centra aniž by se s obvoďákem poradili.
        A někteří obvoďáci v tom samozřejmě jedou taky.

        Holt to chce najít rozumného obvoďáka. Což nebylo snadné ani předtím.

  4. Výborné napsané a shrnuté. Nějak to člověk tuší, ale info od zdroje je zajímavější.
    Myslím že jsou pro nás připravený ještě další scénáře vývoje tzn pandemie. Třetí dávkou to končit nebude, ani čtvrtou. Cítím tam ještě další sviňárny za rohem. Na podzim se začnou ukazovat, lecjaké vyjádření je takové mnohoznačné s otevřeným koncem.
    Sice kasa je plná nyní a chvilku bude, ale akcionáři chtějí ještě víc. Obávám se že přijde další level, který si zatím netroufám ani odhadnout. Možná odhadnete další potenciál přesněji..

    Nicméně pokud budete psát podobné články, můžete mít problémy. ;) Dehonestace zastrašování apod. Záleží jak moc se to dostane k veřejnosti

  5. Zdravím pane doktore,
    neměl byste nějaký odhad, nakolik je pravděpodobný Markův scénář, tzn. že se podaří farmaceutické mafii vypěstovat z té Rýmy něco o hodně horšího obrácením evolučního tlaku? Stejná věc se totiž stala s tímto „oparem“ u kuřat, jehož mortalitu se povedlo pomocí mizerných vakcín vyšponovat nějakých 10 % na rovných 100 během asi 40 let:
    https://en.wikipedia.org/wiki/Marek's_disease
    https://www.youtube.com/embed/TeyxhehhEuo

    Už se i jistý prominentní zkurvený skřet se co se objevuje v kontrolovaných médiích nechal slyšet, že napíchaný člověk může Rýmu nadále roznášet a vakcína v zásadě jen zmírňuje symptomy, viz
    https://www.youtube.com/embed/5tGRjsH4RvA
    a https://www.bitchute.com/video/kKZyqW6AwM3T/
    Druhé video za boha nemůžu najít z lepšího zdroje (vyhledávač na Tubě najde pouze propagandu, sračky a psyop). Co si o tomto scénáři jakožto veterinář myslíte? Pokud by něco takového bylo možné, byly by to pro tento typ „lidí“ parazitujících na lidském neštěstí daleko lepší žně než následné léčení nežádoucích účinků které zmiňujete v článku.

    1. * z nějakých 10 %
      * skřet co se objevuje

    2. Popravde nevim. Otazkou je, zda to co se tady objevuje jako dalsi vlny jsou mutace, nebo nove viry. Na druhou stranu, pokud za tim budu hledat jen byznys, tak asi nebude ucelem vypestovat/rozsirit nejakou supersmrtelnou chorobu…ty se blbe leci a nevydela se tolik…
      Spis si myslim, ze se bude dale omezovat vliv lekaru, pojede se nejaka forma telemediciny a budou se misto kauzalnich leku vyvijet vakciny…

      1. Každý kdo o vakcínu měl zájem, je již pravděpodobně napíchaný a jakmile se začne otevřeně mluvit o boosterech, vyserou se jim na to i ti nejtěžší televizní zombíci. Pokud by se ale povedlo smrtnost Rýmy vytáhnout výš, lidi jim utrhají ruce klidně každého půl roku a ještě by s těma vakcínama mohli vydírat celé vlády. Lepší byznys snad existovat nemůže.

        Předpokladem ale samozřejmě je, že vakcíny fungují (reps. včasně vyvinuté a distribuované iterace fungovat budou) aspoň v tom smyslu, že zabrání horším průběhům Rýmy. Zatím to tak nevypadá, podle dat z Pissraele a Kingdom of Condom je to v lepším případě prašť jak uhoď, v horším se dostáváme do teritoria ADE.

  6. Bé je správně. Už víme, že vachcína byla patentovaná dřív, než vypukla plandemie. Hitler tomu říkal prozřetelnost.

    1. Hlavně prozřetelně s tisícovkami jeho nacistických soukmenovců před koncem války zdrhl do latinské ameriky.
      To je teprve pořádná prozřetelnost!

  7. Tak pánové, chcete se podívat na vzrůstající počty úmrtí po začátku očkování? Nebo na otázku, kam se ztratilo 32.000 českých důchodců za období od června 2020 do června 2021? Prostě Česká správa soc. zab. v červnu 2021 vyplatila o 32.000 méně důchodů, než ze stejný měsíc v roce 2020. Podívejte se na velmi hezky zpracované video s ověřenými grafy ze zdroj. ČSS a ČSSZ. Tak například poče úmrtí za leden až květěn:
    2018 – 40508
    2019 – 38991
    2020 – 39301
    2021 – 55145 – začátek očkování, nárůst 15.840
    Když si hodíte do kalkulačky 32.000 důchodů po cca 15.000 Kč/měs., dojdete k zajímavé částce cca 5 miliard za rok ušetřenýých na důchodcích.
    https://rumble.com/vl4zoa-zprvy-troku-jinak.html

  8. No jo, když farmaceutický reprezentant uplatí a udělá žranici doktorovi, tak se nestane nic. KDyž ale farmaceutický reprezentant (a je jedno, že se jedná o člověka na jiném levelu v big pharma) uplatí poradce premiéra, je to mazec, ze kterého se tato zěmě bude dlouho vzpamatovávat.

    1. Nic moc se nestane jen dokud z vás farmaceutičtí reprezentanti nezkorumpují podstatnou část. Pak to začne vypadat jako v USA kde je předávkování nejčastější příčinou smrti u lidí pod 50 let.
      https://www.southparkstudios.com/episodes/wrnwv5/south-park-hummels-heroin-season-21-ep-5

    2. Je fakt, ze mnoho lekaru i kdyz jim byla usporadana zranice, nebo byli pozvani na vylet, pardon vedecky kongres, do ameriky, si stejne leci po svem…
      Na druhou stranu znam lekare, kteri byli ochotni za sponzoring kongresu prevest pacienty ze zavedene a vytitrovabe lecby na jiny lek, i kdyz k tomu nebyl medicinsky duvod…

  9. Pokud bych chtěl spekulovat, tak zájmem může být vytvoření velkého množství pacientů, u kterých propuknou komplikace po aplikaci vakcíny. Třeba autoimunitní onemocnění. A takové pacienty bude třeba léčit. Třeba drahou biologickou léčbou. Tedy potenciální druhá vlna zisku.

    dočerta co řikal mrcasík v blogísku vedle hele?????????

    Jenže určitá sorta lidí trpí neodolatelnou potřebou se nespokojit s nudnou pravdou, protože není dost cool – potřebují ji „vylepšit“ něčím fakt bombastickým, potřebují rozvést pravdivý základ až do absurdních teorií a domněnek.

    Jenže tím se z pravdy, která by ještě mohla být skousnutelná pro Normies pokud se správně podá a mohla by vyústit v exposé zločinů vlád či korporací a nápravu stavu, stane doočíbijící opravdu trapný extrém a pitomá báchorka, která v očích Normies naopak vylije vaničku i s dítětem a zdiskredituje celou pravdu včetně pravdivého objektivního základu.

    1. Vyse napsane je prosta realita. Ekonomicky model zdravotnictvi kdy poskytovatel (medikalni mrdka) dostava zaplaceno za lecbu zakaznika (pacient) inherentne vybizi k tomu aby lidi byli idealne co nejvic nemocni – at uz skutecne nebo predstirane (viz finta s asymptomatickou nemoci) – a co nejdyl vydrzeli. Super nemoci na leceni jsou diabetes, deprese, hypertension, a dalsi a dalsi na ktere lidi do sebe laduji prasky kontinualne a jsou na nich zavisli a generuji pravidelny prijem. Kontinualni vakcinace je super model taky. A pokud lidi budou potrebovat lecbu na side-effects, so much the better.

      Dost dobre nechapu proc by lidi meli mit zaraznou hlavu do pisku a tyhle prosty fakta ignorovat. Ono je sice hezke walk on eggshells okolo normies aby se nahodou z nejake pravdy neposrali, ale ma to svoje meze.

      1. Jacq:
        Medikal mrd inherent asymptomatic depres, hypertens kontinual finta super. Ekonomic diabet vakcin, walk real ideal on eggshells. Gener better pléblé.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017