A já myslel, že takto se „prodávají“ jen Alfy Romeo!
Sice nemůžu říci, že bychom v Imofě čekali hodinu na prodejce, to je pravda. Ale taky je tam všechno problém.
Svézt se můžete jen s tím, co je venku, protože zevnitř dostat auto je těžký a nemá to cenu… a proč chcete zrovna tohle auto, když tamto je mnohem lepší? A vy určitě nejste Alfisti, když vám vadí neslícovaná kastle a okousaný kotouče u novýho auta… ano, tenhle model má jiný podvozek, brzdy, převodovku, výkon i výbavu, ale jinak je to vlastně stejná kára… ta auta jsou totiž dokonalá, zato vy jste nějaký divný lidi…
A tak se kupovalo za hranicema. Pravděpodobně dráž, ale zato na lidské úrovni.
A když jsem se šel ve Frankfurtu jen tak podívat, co bych za služebák do limitované ceny mohl dostat, musel jsem se na velmi příjemný a vstřícný nátlak prodejce svézt s polovinou aut, co tam měli. A kdybych to výslovně asi pětkrát neodmítl, tak by mi objednal i svezení s autem, které tam momentálně neměl. Prý to není žádný problém. To jen k tomu „votravování vohnoutama, co stejně nic nekoupěj“. Prodejce jsem min. pětkrát upozorňoval, že pravděpodobnost nákupu (nástupu do zaměstnání) je velmi malá. Prý je tam právě od toho, aby nabízel a předváděl… taky ten vozový park na ulicích podle toho vypadal.
Abych ale někomu nekřivdil, zkušenosti z Imofy jsou staré (cca rok a půl až něco přes dva roky. Připouštím možnost vývoje a třeba je to dnes lepší, protože horší to snad být ani nemůže).
Ice cream
V Imofě je to pořád stejné a ne jen při prodeji, ale i při servisu. Jednání s nimi je vždy takové, že si člověk připadá, že co nevidět dostane špinavým hadrem po hubě. Navíc perlička je v tom, že na jednom Grandu se vysral motor, udělali záruční opravu a vynulovali počítadlo servisního intervalu aniž by se servis udělal. Tím pádem opravený motor udělal pápá, tentokrát definitivně, a musel být vyměněn. Pokud si někdo myslí, že s tímto máslem na hlavě se začali chovat k zákazníkovi lépe, tak je na velkém omylu.
masiton
Mě tyhle lidi nikdy nepřestanou udivovat. Oni prostě chtěj, aby s nima někdo vymrdal, pak o tom napíšou takovejhle canc a všem známejm vysvětlujou, jak to bylo hrozný a jak to všechno protrpěli. Kristapána, když si domluvím schůzku ve 14 hodin a ve 13:55 mi asistent-ka oznámí, že můj protějšek odjel na oběd, tak popřeju dobrou chuť, otočím se a jdu do prdele. Schopnost přijít včas, nebo se slušně omluvit, je ukazatel vývoje takového obchodního vztahu. Tahle bizarní story, kdy se celý ansábl choval k zákaznici jako ke kusu hovna a zákaznice vytrvale a zarputile trvala na tom, že prostě chce nakupovat právě tam, to mě prostě hlava nebere. Aut je jako sraček, stačí jenom přijít a ukázat prstem a přesto se najdou lidi, který cíleně vyhledávaj tyhle špatný obchodníky, jako by to byl jejich fetiš. Moji rodiče nedávno kupovali nové auto v Hradci Králové. Šli od jednoho salonu k druhému, dokud nepřišli do takového, kde je někdo pozdravil a ochotně uvedl. Koupili si Suzuki a nákup auta pro ně byl příjemně strávený den, na který mají jen dobré vzpomínky.
Ko-za
Bohužel, když výrobci nevadí, že je jeho značka potápěna neschopnými a línými hovady v prodejnách, tak s tím těžko něco lze dělat. Leda jít jinam. Když je pro prodejce důležítější jít žrát oběd, než prodat auto za milión, pak je to vůl.
Jan Gutbayer
Tristní čtení, ale bohužel tak nějak vím, že není moc přibarvené. Já kupoval v r. 2011 nového Opla u Srby a se zastoupením v Řepích (neblahé paměti) to byl podobný příběh, naprostá prodejní katastrofa, věděl jsem o autě, modelových rokách a dalších procesech z netu 10x víc než prodejce, co tam za to bral mzdu. Auto mi navíc dodali v jiné konfiguraci než bylo objednáno a zkoušeli to zdůvodňovat tím, že se tohle a tamto přestalo dělat a mám si to vzít a vypadnout. Hasila to pak (profi) vrchní prodejkyně přímo od Srby a já si odvezl auto v objednané konfiguraci. Léta jsem pak tu historku dával k lepšímu.
No a loni jsem si kupoval z lásky 14 let staré Volvo ve Volvo Auto Průhonice. Absolutně profi jednání, a to jsme jednali o autě za pár drobných. Naprostá vstřícnost, perfektní domluva, předávací rituál dokonale vyleštěného auta, jak kdybych kupoval V90 XC za dvě mega. Takže nejen, že jsem spokojen s autem, ale ještě mám hezkou vzpomínku na akt prodeje, protože to opravdu stálo za to. Ono to jde, když se chce.
Integrale
Jestli to třeba nebude tak, že kdo prodává starý auta, tak to je fanda, zatímco ty nový přitahují zoufalce, kteří doufají, že ten navoněný prd dodá najkou image jejich celoživotní bezvýznamnosti.
A já myslel, že takto se „prodávají“ jen Alfy Romeo!
Sice nemůžu říci, že bychom v Imofě čekali hodinu na prodejce, to je pravda. Ale taky je tam všechno problém.
Svézt se můžete jen s tím, co je venku, protože zevnitř dostat auto je těžký a nemá to cenu… a proč chcete zrovna tohle auto, když tamto je mnohem lepší? A vy určitě nejste Alfisti, když vám vadí neslícovaná kastle a okousaný kotouče u novýho auta… ano, tenhle model má jiný podvozek, brzdy, převodovku, výkon i výbavu, ale jinak je to vlastně stejná kára… ta auta jsou totiž dokonalá, zato vy jste nějaký divný lidi…
A tak se kupovalo za hranicema. Pravděpodobně dráž, ale zato na lidské úrovni.
A když jsem se šel ve Frankfurtu jen tak podívat, co bych za služebák do limitované ceny mohl dostat, musel jsem se na velmi příjemný a vstřícný nátlak prodejce svézt s polovinou aut, co tam měli. A kdybych to výslovně asi pětkrát neodmítl, tak by mi objednal i svezení s autem, které tam momentálně neměl. Prý to není žádný problém. To jen k tomu „votravování vohnoutama, co stejně nic nekoupěj“. Prodejce jsem min. pětkrát upozorňoval, že pravděpodobnost nákupu (nástupu do zaměstnání) je velmi malá. Prý je tam právě od toho, aby nabízel a předváděl… taky ten vozový park na ulicích podle toho vypadal.
Abych ale někomu nekřivdil, zkušenosti z Imofy jsou staré (cca rok a půl až něco přes dva roky. Připouštím možnost vývoje a třeba je to dnes lepší, protože horší to snad být ani nemůže).
V Imofě je to pořád stejné a ne jen při prodeji, ale i při servisu. Jednání s nimi je vždy takové, že si člověk připadá, že co nevidět dostane špinavým hadrem po hubě. Navíc perlička je v tom, že na jednom Grandu se vysral motor, udělali záruční opravu a vynulovali počítadlo servisního intervalu aniž by se servis udělal. Tím pádem opravený motor udělal pápá, tentokrát definitivně, a musel být vyměněn. Pokud si někdo myslí, že s tímto máslem na hlavě se začali chovat k zákazníkovi lépe, tak je na velkém omylu.
Mě tyhle lidi nikdy nepřestanou udivovat. Oni prostě chtěj, aby s nima někdo vymrdal, pak o tom napíšou takovejhle canc a všem známejm vysvětlujou, jak to bylo hrozný a jak to všechno protrpěli. Kristapána, když si domluvím schůzku ve 14 hodin a ve 13:55 mi asistent-ka oznámí, že můj protějšek odjel na oběd, tak popřeju dobrou chuť, otočím se a jdu do prdele. Schopnost přijít včas, nebo se slušně omluvit, je ukazatel vývoje takového obchodního vztahu. Tahle bizarní story, kdy se celý ansábl choval k zákaznici jako ke kusu hovna a zákaznice vytrvale a zarputile trvala na tom, že prostě chce nakupovat právě tam, to mě prostě hlava nebere. Aut je jako sraček, stačí jenom přijít a ukázat prstem a přesto se najdou lidi, který cíleně vyhledávaj tyhle špatný obchodníky, jako by to byl jejich fetiš. Moji rodiče nedávno kupovali nové auto v Hradci Králové. Šli od jednoho salonu k druhému, dokud nepřišli do takového, kde je někdo pozdravil a ochotně uvedl. Koupili si Suzuki a nákup auta pro ně byl příjemně strávený den, na který mají jen dobré vzpomínky.
Bohužel, když výrobci nevadí, že je jeho značka potápěna neschopnými a línými hovady v prodejnách, tak s tím těžko něco lze dělat. Leda jít jinam. Když je pro prodejce důležítější jít žrát oběd, než prodat auto za milión, pak je to vůl.
Tristní čtení, ale bohužel tak nějak vím, že není moc přibarvené. Já kupoval v r. 2011 nového Opla u Srby a se zastoupením v Řepích (neblahé paměti) to byl podobný příběh, naprostá prodejní katastrofa, věděl jsem o autě, modelových rokách a dalších procesech z netu 10x víc než prodejce, co tam za to bral mzdu. Auto mi navíc dodali v jiné konfiguraci než bylo objednáno a zkoušeli to zdůvodňovat tím, že se tohle a tamto přestalo dělat a mám si to vzít a vypadnout. Hasila to pak (profi) vrchní prodejkyně přímo od Srby a já si odvezl auto v objednané konfiguraci. Léta jsem pak tu historku dával k lepšímu.
No a loni jsem si kupoval z lásky 14 let staré Volvo ve Volvo Auto Průhonice. Absolutně profi jednání, a to jsme jednali o autě za pár drobných. Naprostá vstřícnost, perfektní domluva, předávací rituál dokonale vyleštěného auta, jak kdybych kupoval V90 XC za dvě mega. Takže nejen, že jsem spokojen s autem, ale ještě mám hezkou vzpomínku na akt prodeje, protože to opravdu stálo za to. Ono to jde, když se chce.
Jestli to třeba nebude tak, že kdo prodává starý auta, tak to je fanda, zatímco ty nový přitahují zoufalce, kteří doufají, že ten navoněný prd dodá najkou image jejich celoživotní bezvýznamnosti.
Sága pokračuje, Louise koupila auto synovi k narozeninám: https://www.novinky.cz/koktejl/clanek/nespokojeny-oslavenec-poslal-do-reky-luxusni-auto-od-rodicu-si-pral-jine-40292794