Dálniční známka, která stojí ročně jako nádrž paliva, je naprosto zanedbatelný výdaj proti ostatním daním.
Mýtné pro kamióny ano, ale na dálnice a jedničky, které jsou pro ně postavené, bych dával slevu, aby si nezkracovali cestu přes šoustky a vísky.
CzechDave
Jasně. To máme tady poplatek v rovině jedné nádrže paliva, támhle jiný poplatek v ceně několika kafí, tuhle zase jiný poplatek v ekvivalentu… a když se to nasčítá, tak chudák končí na ulici a střední třída si to jde hodit, protože na to už nemá.
Tyhle řeči „vždyť to je jen jako kafe / nádrž / jedna noc v bordelu“ mne neskutečně sejří.
Dissenter
Sejřit tě to může. Ale nepřiměřené je věnovat článek zrovna dálniční známce, což je marginálie, a ne spotřební dani a DPH z paliv, které tvoří cca 55% ceny (natankuješ-li více než dvakrát, platíš další dálniční známku).
A to už vůbec nemluvím o DPPO/DPFO/socku, které většina z nás odvádí v šestimístných nebo sedmimístných částkách.
2 litry za známku nebo 5 litrů za nemovitost je proti tomu prostě zanedbatelné.
h72
Je to přesně tak. jakmile natankuji dvě nádrže (což je u mne každý měsíc), automaticky na dani odvedu cenu třetí. Což je zároveň cena dálniční. Místo 52 nádrží ročně tedy kupuji 53 (obrazně řečeno).
martin_100
Což o to. Ve ckánku he to zmíněno. Kdo jezdi casto po dálnici s roční známkou toho vyjde kazda cesta dráž o par drobných. Největší svinstvo je cena a platnost jednodenní známky. Když se o ní zacalo uvažovat měl jsem radost. Pak to dojebali. Kdyby stála 50,- a platila 24 hodin od nákupu tak nemam námitek ale takhle? Zbytečnost. To si radši koupim 10 denní a mam jistotu že krom cesty TAM můžu jet i Z5 aniž bych mzsel o půlnoci zmizet z dalnice.
Spazik
To jo, ale je velká část lidí co potřebují dálnici 2x,3x za rok, nebo mají víc aut.
A to vám pak ta dálniční známka cestu prodraží docela citelně.
dr_z
Nějak mi v těch výpočtech chybí:
a) Rychlost – to srovnání osobáků a kamionů asi platí za jinak stejných podmínek, tj. při stejné rychlosti, že? V praxi jedou osobáky ale rychleji (je-li kudy teda).
b) Třída silnice (nebo spíš nějaká technická kategorie podle „únosnosti“). Myslím, že ten vzoreček by se měl hodnotit zvlášť pro každou z nich zhruba v duchu „nakolik průjezd jedné takové nápravy zničí tu silnici – nebo třeba udusanou hlínu či v blátě poházené panely – k bodu nutné opravy.
c) Vliv četnosti brzdění a rozjezdů, popř. prudkých zatáček – ale to možná lze nějak zahrnout pod (b).
Argent
Rychlost nema vliv, co ma vliv je zrychlovani/zpomalovani.
Rychlost nema vliv, pokud je asfalt rovny, pokud tam jsou diry nebo vlny, tak rychlost ma, protoze krome statickyho zatížení delaji vertikalni pohyby vozidla jeste vyssi zatizení.
Kdyz je kamion o 4 rady jinde nez osobak, musel bys ho házet z hodně velký vejšky, aby se to vyrovnalo ..
Argent
B) nechybí, tohle jen porovnává vozidla na stejné silnici. V podstate ti to rika, kolik aut ti musí projet, aby to udelalo stejnou deformaci vozovky (stejne velkou díru) jako kamion.
Jasne že dálnice je něco jiného než lesní cesta, ale stačí se podívat dolesa když jede kamion se dřevem, v podstatě i na takovém povrchu výpočet platí.
Jasne, po dalnici projede 100 000 kamionu a nic se nestane, lesni cestu propluzi jednou kamion se drevem a mas pul netru hluboky rygóly. Podobný efekt by si ale dostal kdyby tam projelo 1000 aut.
IS250-2GR-FSE
Vzhledem ktomu kolik transitu pres Cechunov projizdi vidim Jen Logicke to kamionum osolit a dostavit urychlene zbytek tranzitnich dalnic (okruh Praha, vetsi D1, dalnice Brno Polsko, zapomnel jsem Brno Viden). Uz ted jsme totalne za opicema a treba z takovyho Mexika SE stava svetova velmoc a neni to jenom jejich geografickou pozici, ale treba Tim,ze masivne investujou do dopravy.
Vzdycky jsem si myslel, ze pro opotrebovani nejake plochy je dulezity tlak, tedy podil sily na plochu. A ejhle… ona je to pouze sila.
Zajimave.
Takze uz neplati, ze baba na jehlovych steklech kurvi asfalt vic, nez BVP.
To jsou veci.
Argent
Běžná díra v silnici vzniká hluboko, ne na povrchu. Je o tom hromada vudeí na YT. Tam v hloubce je ale rozhodující celkové zatížení místa a ne lokální efekt.
Abych to zjednodusil, ano podpatek ti na povrchu rozbije dlaždici, ale neovlivní ti základ podlahy pod dlažbou jako když se ti pro ni projde třeba slon.
Dalo by se to zohlednit, ale leda tak na drolení povrchu asfaltu, ne na díry, vlny a jiné známé efekty.
Sysop
Ok, diky za vysvetleni. Zni to logicky.
Hroch
Určitě má na trvanlivost povrchu vliv materiálu spodních vrstev.
Pokud je místo kvalitního (samozřejmě drahého) kameniva správné frakce použit nějaký recyklát nebo dokonce zemina, musí to skončit brzy nákladnými opravami.
Lukas B.
ono se to nazývá pružný poloprostor (ještě navíc nějak vrstvený) a historicky nějaké analytické řešení bylo dosti obtížné ne-li prakticky nemožné. ono i numerické řešení „na sílu“ nějakými konečnými prvky je dosti ošidné, zejména proto, že tam nemůžeme počítat jen s pružností, ale i s nějakou plasticitou, kumulací poškození, atakdále, a tyhle parametry těžko hledat u zeleného stolu. tak nějak se vždy intuitivně cítilo, že to má cosi společného s kumulací poškození podle starého Wohlera a se sčítáním dílčích poškození dle Palgrem-Minera. a ejhle, ono se časem experimentálně zjistilo, že to tak skutečně je. problémem jsou zejména příčná tahová napětí a smyk (hlavní tah) někde na spodnější vrstvě u rozhraní vrstev. no a výsledkem je, že to nikdo nepočítá, ale máme nějaký katalog konstrukcí vozovek.
no a styčná plocha pneumatika/asfalt je překvapivě větší, než by se zdálo, v případě zvědavosti a potřeby si problém osahat si zkuste v garáži najet na papírový ubrousek a pak jej otrhat podle dole zdeformované pneumatiky. samotné kontaktní napětí na povrchu asfaltu je dost nezajímavé (a to i pro kamion, jakkoli byste asi nechtěl nechat si přejet nárt, ale úplně stejně byste si nechtěl nechat dupat po nártu nějakou macandu na jehlových podpatcích)
BHj
To je zajímavá úvaha. Jen by mě ještě zajímal další dopad podobného algoritmu. Je naprosto jasné, že tyto náklady (kamiony) nezaplatí dopravce ale spotřebitel. Tak mě napadlo, zda by to ve finále nebylo dražší než ta dálniční známka. Mám na mysli to co bych zaplatil navíc v koncových cenách. Během procesu účtování by se na to nabalovaly další náklady (vyčíslení, přeúčtování, odvod daně apod.), takže by se to nakonec mohlo prodražit. Nicméně, pokud by efektem bylo rozšíření nebo zkvalitnění dálniční sítě pak už by to byla jiná otázka.
Argent
Nejčastěji přepravované komodity v české kamionové dopravě lze zhruba rozdělit takto (orientační údaje):
Stavební materiály – 25 %
Potraviny, nápoje a tabák – 20 %
Automobilové díly a součástky – 15 %
Spotřební zboží (elektronika, domácí potřeby) – 10 %
Chemické výrobky a plasty – 8 %
Zemědělské produkty (obilí, krmiva) – 5 %
Dřevo, papír – 5 %
Textil a oděvy – 4 %
Pohonné hmoty a oleje – 3 %
Ostatní – 5 %
(Jedná se o hrubé odhady, které se v čase mohou měnit.)
Argent
Celkové vybrané peníze budou stejné víceméně, takže i kdyby to neco zmenilo tak to na cenach nepoznas… Jen budou penize vice adresneji rozpocitane a v prumyslu se rozpusti.
Spíše by to mělo mít efekt, že nebudou zbytečně jezdit poloprazdne kamiony.
Naše firma ma treba externi sklad 20km daleko, ktery nas zasobuje beznym dennim spotrebnim materialem. Mame nasmlouvane kamiony. Jeden den jede kamion treba 5x plnej, jiny den veze treba jen jednu krabici velikosti 50x50x50cm. A tohle kdyby videli ekologove, tak se z toho poserou. Zpet neveze nic, takze je to fakt uplne zbytecna cestta zbytecne velkym autem.
Proc nemame sklad v arealu? Protoze ma mesto limit zastavene plochy, musí být v areálu zeleň. Proto jezdí denně 5 kamionů 365 dní v roce. Kvůli trávníku v prumyslovym arealu…
Jinak co se vozi v čr (chatbot)
Nejčastěji přepravované komodity v české kamionové dopravě lze zhruba rozdělit takto (orientační údaje):
Stavební materiály – 25 %
Potraviny, nápoje a tabák – 20 %
Automobilové díly a součástky – 15 %
Spotřební zboží (elektronika, domácí potřeby) – 10 %
Chemické výrobky a plasty – 8 %
Zemědělské produkty (obilí, krmiva) – 5 %
Dřevo, papír – 5 %
Textil a oděvy – 4 %
Pohonné hmoty a oleje – 3 %
Argent
Celkové vybrané peníze budou stejné víceméně, takže i kdyby to neco zmenilo tak to na cenach bepoznas… Jen budou penize vice adresneji rozpocitane a v prumyslu se rozpusti.
Spíše by to mělo mít efekt, že nebudou zbytečně jezdit poloprazdne kamiony.
Naše firma ma treba externi sklad 20km daleko, ktery nas zasobuje beznym dennim spotrebnim materialem. Mame nasmlouvane kamiony. Jeden den jede kamion treba 5x plnej, jiny den veze treba jen jednu krabici velikosti 50x50x50cm. A tohle kdyby videli ekologove, tak se z toho poserou. Zpet neveze nic, takze je to fakt uplne zbytecna cestta zbytecne velkym autem.
Proc nemame sklad v arealu? Protoze ma mesto limit zastavene plochy, musí být v areálu zeleň. Proto jezdí denně 5 kamionů 365 dní v roce. Kvůli trávníku v prumyslovym arealu…
Jinak co se vozi v čr (chatbot)
Nejčastěji přepravované komodity v české kamionové dopravě lze zhruba rozdělit takto (orientační údaje):
Stavební materiály – 25 %
Potraviny, nápoje a tabák – 20 %
Automobilové díly a součástky – 15 %
Spotřební zboží (elektronika, domácí potřeby) – 10 %
Chemické výrobky a plasty – 8 %
Zemědělské produkty (obilí, krmiva) – 5 %
Dřevo, papír – 5 %
Textil a oděvy – 4 %
Pohonné hmoty a oleje – 3 %
Hroch
Určitě by byl zajímavý výzkum vlivu technického stavu kamiónů na opotřebení vozovek.
Mám na mysli především stav tlumičů pérování, které na STK nikdo nekontroluje.
Po dálnicích a ostatních silnicích se tak pohybují kymácející a houpající se obludy s nájezdem klidně okolo mega km, na původních, dávno vyteklých tlumičích.
Dalším hlediskem je bezpečnost – při krizovce, nutnosti intenzívně brzdit, vyhnout se takové vozidlo tak akorát odskáče do příkopu.
Odskakující nápravy také samozřejmě způsobují zbytečný hluk, tedy zátěž životního prostředí.
Vykolébaný řidič ke konci nekonečné šichty taky není pro bezpečnost provozu zrovna přínosem.
Místo buzerace provozovatelů osobáčků na STK za píčovinky donutit majitele kamiónů občas vyměnit tlumiče.
Nyní se výměnám tlumičů úporně vzpěčují a pokládají je za zbytečné náklady.
Jistě by to něco stálo, pořídit na STK stavy na kontrolu tlumičů, ale v konečném důsledku by to přineslo úsporu.
S tlumiči mám jako dlouholetý řidič z povolání rozsáhlé zkušenosti – u posledního zaměstnavatele to dospělo po dlouhých hádkách až tak daleko, že jsem si výměnu tlumičů zaplatil ze svého…(!)
Hroch
Pravidelné výměny tlumičů přinesou úspory i provozovatelům vozidel – jenom blbec (ekonom) nechápe souvislost stavu tlumičů s poruchami měchů pérování, praskáním listových per, sníženou životností pneumatik a dílů podvozku obecně.
Argent
Docela sleduju stav kamionu a prijde mi, ze se dost obnovuji a velmi rychle. Nevim odkdy jsou povolene kamery misto zpetnych zrcatek (2018), ale na dalnici je ma vic jak dobra polovina vsech kamionu.
Na vesnicich budou ty kamiony urcite jezdit dalsich 30 let, ale dalnice jsou plne novych kamionu ..
Lukas B.
tahač+návěs nasazený na mezinárodní dálniční dopravě najede ročně jednotky stovek tisíc kilometrů. kdyby jel 8 hodin denně osmdesátkou 300 dní v roce, tak to dělá necelých 200 tisíc. je to samozřejmě konstruované na jinou životnost než osobák, ale pa nějakých osmi letech je to zralé do šrotu.
Hupert
Hmm, neotřelý pokus o získání podílu ve firmě.
moravan
Nejsem hardcore, anarcho ani kapitalista, ale přesto se mi líbí zápal s jakým se ten mladý muž zamýšlí nad jedním z mnoha projevů stupididy v současném Absurdistánu.
Chyběly mi v tom ( nejméně ) dvě další dimenze.
Za prvé výpočty a zdroje financování výstavby a oprav silnic. Ano, kravaťáci v přilbách ( zejména venku ) jsou k zblití. A lžou. A kradou. A nepracují. Ale přesto je pravdou, že do cest investuje stát. Soukromá výstavba veřejných cest a dálnic ? A mohl bych ji vidět ?
Za druhé, a to asi ještě více, úvaha, odkud se vzal a pro koho je výhodný systémový, politický ( až skoro módní ) tlak na individuální automobilismus, který je problémem sám o sobě, než řešením.
Ada
„Soukromá výstavba veřejných cest a dálnic ?“
Když je něco zákonem zakázané, případně to má alternativu, které nelze konkurovat (z daní postavená silnice), tak toho moc nenajdete.
V Británii a USA soukromý sektor vybudoval kompletní železniční síť. Kdyby se do toho stát nesral, šlo by to i s tím asfaltem.
Ada
Jinak tlak na individuální dopravu nikde nevidím, spíš podporu MHD a všelijaké regulace a omezování IAD. Za mě je auto výhodné především pro moje potřeby. Nikdo mi ho nevnucoval a dlouho jsem žádné nevlastnil. Omezit IAD lze leda za cenu návratu k socialismu, práci na směny, přidělování míst atd. Dokud mají lidé možnost volby práce, nákupu zboží a trávení volného času, logicky se tam potřebují nějak dostat. Občas to lze otočit tím, že zboží přijede autem ke mě domů.
Hupert
Na tom něco bude. Komunisti eliminovali část potřeby dopravní obslužnosti tím, že stavěli či udržovali při životě fabriky v periferních oblastech, např. v pohraničí. Postavili k tomu v městečku pár paneláků a hned měli, nejen VŠ Pražáci, důvod k emigraci z bytu s hajzlem na pavlači, který sdíleli s rodiči, do civilizace. Většina lidí ve fabrice byla místních a ti z okolí dojížděli na směny autobusy a vlaky, jejichž jízdní řády byly s vedením fabrik dojednávány. Neměl jsem ty bolševiky rád pro mojí rozdílnou představu o nesraní se lidem do života, ale chce-li někdo budovat stát jako celek, neměl by nechat rozbujet zaostalé a chudé regiony.
Dissenter
Každá mince má dvě strany (a každá strana má minimálně dvě mince :-)). Nebýt chudých regionů, kam po gentrifikaci vymístit nepřizpůsobivé (hlučné, debilní, nepřizpůsobivé) obyvatelstvo?
ModrýKlokan
Myslím, že v Dolním Prdelákově bys našel pro sebe to správné místo.
VasaZeli
Co třeba D4 od odbočky na Příbram po Mirotice?
A po a před závorkou se nedává mezera, tahá to za oči. Dík
Dálniční známka, která stojí ročně jako nádrž paliva, je naprosto zanedbatelný výdaj proti ostatním daním.
Mýtné pro kamióny ano, ale na dálnice a jedničky, které jsou pro ně postavené, bych dával slevu, aby si nezkracovali cestu přes šoustky a vísky.
Jasně. To máme tady poplatek v rovině jedné nádrže paliva, támhle jiný poplatek v ceně několika kafí, tuhle zase jiný poplatek v ekvivalentu… a když se to nasčítá, tak chudák končí na ulici a střední třída si to jde hodit, protože na to už nemá.
Tyhle řeči „vždyť to je jen jako kafe / nádrž / jedna noc v bordelu“ mne neskutečně sejří.
Sejřit tě to může. Ale nepřiměřené je věnovat článek zrovna dálniční známce, což je marginálie, a ne spotřební dani a DPH z paliv, které tvoří cca 55% ceny (natankuješ-li více než dvakrát, platíš další dálniční známku).
A to už vůbec nemluvím o DPPO/DPFO/socku, které většina z nás odvádí v šestimístných nebo sedmimístných částkách.
2 litry za známku nebo 5 litrů za nemovitost je proti tomu prostě zanedbatelné.
Je to přesně tak. jakmile natankuji dvě nádrže (což je u mne každý měsíc), automaticky na dani odvedu cenu třetí. Což je zároveň cena dálniční. Místo 52 nádrží ročně tedy kupuji 53 (obrazně řečeno).
Což o to. Ve ckánku he to zmíněno. Kdo jezdi casto po dálnici s roční známkou toho vyjde kazda cesta dráž o par drobných. Největší svinstvo je cena a platnost jednodenní známky. Když se o ní zacalo uvažovat měl jsem radost. Pak to dojebali. Kdyby stála 50,- a platila 24 hodin od nákupu tak nemam námitek ale takhle? Zbytečnost. To si radši koupim 10 denní a mam jistotu že krom cesty TAM můžu jet i Z5 aniž bych mzsel o půlnoci zmizet z dalnice.
To jo, ale je velká část lidí co potřebují dálnici 2x,3x za rok, nebo mají víc aut.
A to vám pak ta dálniční známka cestu prodraží docela citelně.
Nějak mi v těch výpočtech chybí:
a) Rychlost – to srovnání osobáků a kamionů asi platí za jinak stejných podmínek, tj. při stejné rychlosti, že? V praxi jedou osobáky ale rychleji (je-li kudy teda).
b) Třída silnice (nebo spíš nějaká technická kategorie podle „únosnosti“). Myslím, že ten vzoreček by se měl hodnotit zvlášť pro každou z nich zhruba v duchu „nakolik průjezd jedné takové nápravy zničí tu silnici – nebo třeba udusanou hlínu či v blátě poházené panely – k bodu nutné opravy.
c) Vliv četnosti brzdění a rozjezdů, popř. prudkých zatáček – ale to možná lze nějak zahrnout pod (b).
Rychlost nema vliv, co ma vliv je zrychlovani/zpomalovani.
Rychlost nema vliv, pokud je asfalt rovny, pokud tam jsou diry nebo vlny, tak rychlost ma, protoze krome statickyho zatížení delaji vertikalni pohyby vozidla jeste vyssi zatizení.
Kdyz je kamion o 4 rady jinde nez osobak, musel bys ho házet z hodně velký vejšky, aby se to vyrovnalo ..
B) nechybí, tohle jen porovnává vozidla na stejné silnici. V podstate ti to rika, kolik aut ti musí projet, aby to udelalo stejnou deformaci vozovky (stejne velkou díru) jako kamion.
Jasne že dálnice je něco jiného než lesní cesta, ale stačí se podívat dolesa když jede kamion se dřevem, v podstatě i na takovém povrchu výpočet platí.
Jasne, po dalnici projede 100 000 kamionu a nic se nestane, lesni cestu propluzi jednou kamion se drevem a mas pul netru hluboky rygóly. Podobný efekt by si ale dostal kdyby tam projelo 1000 aut.
Vzhledem ktomu kolik transitu pres Cechunov projizdi vidim Jen Logicke to kamionum osolit a dostavit urychlene zbytek tranzitnich dalnic (okruh Praha, vetsi D1, dalnice Brno Polsko, zapomnel jsem Brno Viden). Uz ted jsme totalne za opicema a treba z takovyho Mexika SE stava svetova velmoc a neni to jenom jejich geografickou pozici, ale treba Tim,ze masivne investujou do dopravy.
Jinde se s úžery nebaví a buď jim dopravu vrazí na železnice nebo budují vodní cesty s mnoha přidanými hodnotami pro všechny a nejen pro hrabivce na úkor společnosti korporátníků mamona zmar devast beznaděj, defraudantů čehokoliv.
https://www.youtube.com/watch?v=oTEFxp2lWd0
https://www.youtube.com/watch?v=TYAYA_30DRc
https://www.puzzlemania.cz/renoir-breakfast-of-the-rowers-1000-dilku-eurographics
Vzdycky jsem si myslel, ze pro opotrebovani nejake plochy je dulezity tlak, tedy podil sily na plochu. A ejhle… ona je to pouze sila.
Zajimave.
Takze uz neplati, ze baba na jehlovych steklech kurvi asfalt vic, nez BVP.
To jsou veci.
Běžná díra v silnici vzniká hluboko, ne na povrchu. Je o tom hromada vudeí na YT. Tam v hloubce je ale rozhodující celkové zatížení místa a ne lokální efekt.
Abych to zjednodusil, ano podpatek ti na povrchu rozbije dlaždici, ale neovlivní ti základ podlahy pod dlažbou jako když se ti pro ni projde třeba slon.
Dalo by se to zohlednit, ale leda tak na drolení povrchu asfaltu, ne na díry, vlny a jiné známé efekty.
Ok, diky za vysvetleni. Zni to logicky.
Určitě má na trvanlivost povrchu vliv materiálu spodních vrstev.
Pokud je místo kvalitního (samozřejmě drahého) kameniva správné frakce použit nějaký recyklát nebo dokonce zemina, musí to skončit brzy nákladnými opravami.
ono se to nazývá pružný poloprostor (ještě navíc nějak vrstvený) a historicky nějaké analytické řešení bylo dosti obtížné ne-li prakticky nemožné. ono i numerické řešení „na sílu“ nějakými konečnými prvky je dosti ošidné, zejména proto, že tam nemůžeme počítat jen s pružností, ale i s nějakou plasticitou, kumulací poškození, atakdále, a tyhle parametry těžko hledat u zeleného stolu. tak nějak se vždy intuitivně cítilo, že to má cosi společného s kumulací poškození podle starého Wohlera a se sčítáním dílčích poškození dle Palgrem-Minera. a ejhle, ono se časem experimentálně zjistilo, že to tak skutečně je. problémem jsou zejména příčná tahová napětí a smyk (hlavní tah) někde na spodnější vrstvě u rozhraní vrstev. no a výsledkem je, že to nikdo nepočítá, ale máme nějaký katalog konstrukcí vozovek.
no a styčná plocha pneumatika/asfalt je překvapivě větší, než by se zdálo, v případě zvědavosti a potřeby si problém osahat si zkuste v garáži najet na papírový ubrousek a pak jej otrhat podle dole zdeformované pneumatiky. samotné kontaktní napětí na povrchu asfaltu je dost nezajímavé (a to i pro kamion, jakkoli byste asi nechtěl nechat si přejet nárt, ale úplně stejně byste si nechtěl nechat dupat po nártu nějakou macandu na jehlových podpatcích)
To je zajímavá úvaha. Jen by mě ještě zajímal další dopad podobného algoritmu. Je naprosto jasné, že tyto náklady (kamiony) nezaplatí dopravce ale spotřebitel. Tak mě napadlo, zda by to ve finále nebylo dražší než ta dálniční známka. Mám na mysli to co bych zaplatil navíc v koncových cenách. Během procesu účtování by se na to nabalovaly další náklady (vyčíslení, přeúčtování, odvod daně apod.), takže by se to nakonec mohlo prodražit. Nicméně, pokud by efektem bylo rozšíření nebo zkvalitnění dálniční sítě pak už by to byla jiná otázka.
Nejčastěji přepravované komodity v české kamionové dopravě lze zhruba rozdělit takto (orientační údaje):
Stavební materiály – 25 %
Potraviny, nápoje a tabák – 20 %
Automobilové díly a součástky – 15 %
Spotřební zboží (elektronika, domácí potřeby) – 10 %
Chemické výrobky a plasty – 8 %
Zemědělské produkty (obilí, krmiva) – 5 %
Dřevo, papír – 5 %
Textil a oděvy – 4 %
Pohonné hmoty a oleje – 3 %
Ostatní – 5 %
(Jedná se o hrubé odhady, které se v čase mohou měnit.)
Celkové vybrané peníze budou stejné víceméně, takže i kdyby to neco zmenilo tak to na cenach nepoznas… Jen budou penize vice adresneji rozpocitane a v prumyslu se rozpusti.
Spíše by to mělo mít efekt, že nebudou zbytečně jezdit poloprazdne kamiony.
Naše firma ma treba externi sklad 20km daleko, ktery nas zasobuje beznym dennim spotrebnim materialem. Mame nasmlouvane kamiony. Jeden den jede kamion treba 5x plnej, jiny den veze treba jen jednu krabici velikosti 50x50x50cm. A tohle kdyby videli ekologove, tak se z toho poserou. Zpet neveze nic, takze je to fakt uplne zbytecna cestta zbytecne velkym autem.
Proc nemame sklad v arealu? Protoze ma mesto limit zastavene plochy, musí být v areálu zeleň. Proto jezdí denně 5 kamionů 365 dní v roce. Kvůli trávníku v prumyslovym arealu…
Jinak co se vozi v čr (chatbot)
Nejčastěji přepravované komodity v české kamionové dopravě lze zhruba rozdělit takto (orientační údaje):
Stavební materiály – 25 %
Potraviny, nápoje a tabák – 20 %
Automobilové díly a součástky – 15 %
Spotřební zboží (elektronika, domácí potřeby) – 10 %
Chemické výrobky a plasty – 8 %
Zemědělské produkty (obilí, krmiva) – 5 %
Dřevo, papír – 5 %
Textil a oděvy – 4 %
Pohonné hmoty a oleje – 3 %
Celkové vybrané peníze budou stejné víceméně, takže i kdyby to neco zmenilo tak to na cenach bepoznas… Jen budou penize vice adresneji rozpocitane a v prumyslu se rozpusti.
Spíše by to mělo mít efekt, že nebudou zbytečně jezdit poloprazdne kamiony.
Naše firma ma treba externi sklad 20km daleko, ktery nas zasobuje beznym dennim spotrebnim materialem. Mame nasmlouvane kamiony. Jeden den jede kamion treba 5x plnej, jiny den veze treba jen jednu krabici velikosti 50x50x50cm. A tohle kdyby videli ekologove, tak se z toho poserou. Zpet neveze nic, takze je to fakt uplne zbytecna cestta zbytecne velkym autem.
Proc nemame sklad v arealu? Protoze ma mesto limit zastavene plochy, musí být v areálu zeleň. Proto jezdí denně 5 kamionů 365 dní v roce. Kvůli trávníku v prumyslovym arealu…
Jinak co se vozi v čr (chatbot)
Nejčastěji přepravované komodity v české kamionové dopravě lze zhruba rozdělit takto (orientační údaje):
Stavební materiály – 25 %
Potraviny, nápoje a tabák – 20 %
Automobilové díly a součástky – 15 %
Spotřební zboží (elektronika, domácí potřeby) – 10 %
Chemické výrobky a plasty – 8 %
Zemědělské produkty (obilí, krmiva) – 5 %
Dřevo, papír – 5 %
Textil a oděvy – 4 %
Pohonné hmoty a oleje – 3 %
Určitě by byl zajímavý výzkum vlivu technického stavu kamiónů na opotřebení vozovek.
Mám na mysli především stav tlumičů pérování, které na STK nikdo nekontroluje.
Po dálnicích a ostatních silnicích se tak pohybují kymácející a houpající se obludy s nájezdem klidně okolo mega km, na původních, dávno vyteklých tlumičích.
Dalším hlediskem je bezpečnost – při krizovce, nutnosti intenzívně brzdit, vyhnout se takové vozidlo tak akorát odskáče do příkopu.
Odskakující nápravy také samozřejmě způsobují zbytečný hluk, tedy zátěž životního prostředí.
Vykolébaný řidič ke konci nekonečné šichty taky není pro bezpečnost provozu zrovna přínosem.
Místo buzerace provozovatelů osobáčků na STK za píčovinky donutit majitele kamiónů občas vyměnit tlumiče.
Nyní se výměnám tlumičů úporně vzpěčují a pokládají je za zbytečné náklady.
Jistě by to něco stálo, pořídit na STK stavy na kontrolu tlumičů, ale v konečném důsledku by to přineslo úsporu.
S tlumiči mám jako dlouholetý řidič z povolání rozsáhlé zkušenosti – u posledního zaměstnavatele to dospělo po dlouhých hádkách až tak daleko, že jsem si výměnu tlumičů zaplatil ze svého…(!)
Pravidelné výměny tlumičů přinesou úspory i provozovatelům vozidel – jenom blbec (ekonom) nechápe souvislost stavu tlumičů s poruchami měchů pérování, praskáním listových per, sníženou životností pneumatik a dílů podvozku obecně.
Docela sleduju stav kamionu a prijde mi, ze se dost obnovuji a velmi rychle. Nevim odkdy jsou povolene kamery misto zpetnych zrcatek (2018), ale na dalnici je ma vic jak dobra polovina vsech kamionu.
Na vesnicich budou ty kamiony urcite jezdit dalsich 30 let, ale dalnice jsou plne novych kamionu ..
tahač+návěs nasazený na mezinárodní dálniční dopravě najede ročně jednotky stovek tisíc kilometrů. kdyby jel 8 hodin denně osmdesátkou 300 dní v roce, tak to dělá necelých 200 tisíc. je to samozřejmě konstruované na jinou životnost než osobák, ale pa nějakých osmi letech je to zralé do šrotu.
Hmm, neotřelý pokus o získání podílu ve firmě.
Nejsem hardcore, anarcho ani kapitalista, ale přesto se mi líbí zápal s jakým se ten mladý muž zamýšlí nad jedním z mnoha projevů stupididy v současném Absurdistánu.
Chyběly mi v tom ( nejméně ) dvě další dimenze.
Za prvé výpočty a zdroje financování výstavby a oprav silnic. Ano, kravaťáci v přilbách ( zejména venku ) jsou k zblití. A lžou. A kradou. A nepracují. Ale přesto je pravdou, že do cest investuje stát. Soukromá výstavba veřejných cest a dálnic ? A mohl bych ji vidět ?
Za druhé, a to asi ještě více, úvaha, odkud se vzal a pro koho je výhodný systémový, politický ( až skoro módní ) tlak na individuální automobilismus, který je problémem sám o sobě, než řešením.
„Soukromá výstavba veřejných cest a dálnic ?“
Když je něco zákonem zakázané, případně to má alternativu, které nelze konkurovat (z daní postavená silnice), tak toho moc nenajdete.
V Británii a USA soukromý sektor vybudoval kompletní železniční síť. Kdyby se do toho stát nesral, šlo by to i s tím asfaltem.
Jinak tlak na individuální dopravu nikde nevidím, spíš podporu MHD a všelijaké regulace a omezování IAD. Za mě je auto výhodné především pro moje potřeby. Nikdo mi ho nevnucoval a dlouho jsem žádné nevlastnil. Omezit IAD lze leda za cenu návratu k socialismu, práci na směny, přidělování míst atd. Dokud mají lidé možnost volby práce, nákupu zboží a trávení volného času, logicky se tam potřebují nějak dostat. Občas to lze otočit tím, že zboží přijede autem ke mě domů.
Na tom něco bude. Komunisti eliminovali část potřeby dopravní obslužnosti tím, že stavěli či udržovali při životě fabriky v periferních oblastech, např. v pohraničí. Postavili k tomu v městečku pár paneláků a hned měli, nejen VŠ Pražáci, důvod k emigraci z bytu s hajzlem na pavlači, který sdíleli s rodiči, do civilizace. Většina lidí ve fabrice byla místních a ti z okolí dojížděli na směny autobusy a vlaky, jejichž jízdní řády byly s vedením fabrik dojednávány. Neměl jsem ty bolševiky rád pro mojí rozdílnou představu o nesraní se lidem do života, ale chce-li někdo budovat stát jako celek, neměl by nechat rozbujet zaostalé a chudé regiony.
Každá mince má dvě strany (a každá strana má minimálně dvě mince :-)). Nebýt chudých regionů, kam po gentrifikaci vymístit nepřizpůsobivé (hlučné, debilní, nepřizpůsobivé) obyvatelstvo?
Myslím, že v Dolním Prdelákově bys našel pro sebe to správné místo.
Co třeba D4 od odbočky na Příbram po Mirotice?
A po a před závorkou se nedává mezera, tahá to za oči. Dík
Kabrňákovi a skřetovi skřeků. :-)
hodinu 40, hotovo 20
https://www.svobodny-vysilac.cz/2025-01-02-m-misunl-domas_kalejdoskop_26/
https://www.youtube.com/watch?v=UWzA_VGcOKw
https://www.youtube.com/watch?v=EgT_us6AsDg
A všem jak je ctěná libost.