Díky za osvětu, konečně vím odkud se berou Jourové, Černochové, Pekarové, Němcové a další krávy v politice.
Jan Mrcasik
Orná půda se může automaticky změnit na trvalý travní porost? Aniž by se řešila povolení a BPEJe? Jak?
LD
v realitě se orná půda mění klidně i na les, sama od sebe …
Funes
můžete ornou změnit na TTP, ale zpět už to nejde.
jinrys
Řeší se skoro všechny změny (např. paragraf louka->ornice *) a ke všemu musí být souhlasy nějakých orgánů, viz formulář **.
Chyták: ornice zaroste loukou nebo louka zaroste stromy. Když to chce člověk zvrátit, tak už většinou nesmí, protože les má přednost před loukou a ta před ornicí. Les požírající louku/pole je nutné vymýtit včas.
Les je krajinotvorný prvek. Můžete půdě odejmout plnění funkce lesa, ale není to administrativně jednoduché. V mém konkrétním případě zabralo odejmutí plnění funkce lesa malému kousku pozemku pod chatou (sic!) cca 1,5 roku.
jinrys
To sedí. V článku je zmíněno zarůstání pole travou, já jsem se setkal se zarůstáním louky křovím a stromky. Obojí je potřeba rychle řešit, jinak se člověk při papírování načeká nebo mu dokonce návrat k předchozímu stavu zatrhnou.
kaBrnak
No moment, takže když mi pole samovolně zaroste trávou, tak ouřada si svévolně rozhodne, že je to TTP louka a už ji nikdy nesmím zorat a v katastru to pak ouřada přepíše na TTP ??
V tom případě je to New Green Deal v praxi !!!
To byla cílená agenda.
Proto ty idioty nalákali na dotační zemědělství trvalých travních porostů !
Pak dotace vyschnou a ti idioti se budou tlouct do hlavy že přišli o pole ze kterého mohli mít výnosy, a teď mají hovno, a ještě se o to musí starat.
Jan Mrcasik
Já vím, jak se mění žádostí a povolením. Ale nikdy jsem se nesetkal s tím, že pokud orná půda zaroste loukou, nebo louka lesem, jak píšete, automaticky se to bez žádosti majitele pozemku změní na TTP resp. les.
Nezpochybňuji, jen mne to zarazilo a překvapilo. Byl by nějaký paragraf k té automatičnosti formální změny OP -> TTP -> les?
nedržte se tak ortodoxně sudého počtu kopyt a nebojte se ubrat. pak specifický profil hlavy v černé a bílé barvě jasně charakterizuje, o jaký to bordel na kolečkách se jedná.
a propos… českou červinkou patrně míníte český strakatý skot neboli čestr.
ygorek
treb 5.6.2023 v 14:34
Česká červinka zase tak moc strakatá není, tedy není strakatá vůbec: https://www.agropress.cz/3531-2/, v tom se podobá slezské červince, a níž sdélí velmi podobný osud.
Český strakatý skot vznikl křížením české červinky s celou řadou hlavně „švejcarských plemen, zvlášť dovezených“ (Josef Mach, 1956).
treb
máte recht, to není, ale chová ji někdo? kdežto čestr se pořád ještě drží, ačkoliv se za 30 let řádně posunul v užitkovosti. Proto ten dotaz.
jinrys
Jak se píše i v ygorkově odkazu, tak ve VÚŽV Uhřiněves chovají červinky, ne ČESTR. V roce 2010 červinky téměř vyhynuly (osm zvířat v jednom chovu), dnes jich bude tak sto v osmi chovech. https://www.cestr.cz/cs/plemeno/ceska-cervinka
jinrys
Ech, hledím do špatné tabulky. Červinek bylo v roce 2010 163ks v 17 chovech, dnes to asi bude dvojnásobná populace. Pořád je to hipsterské plemeno.
treb
díky za info. měl jsem červinku za mrtvé plemeno
ygorek
treb 5.6.2023 v 16:27
No, když jsem je posledně v Lánech viděl, tak byly docela živé. Vzhledem k tomu, že se chovají za účelem zachování genofondu, jsou docela plaché, větší legrace je paralelně chovanými jerseykami…
treb
jerseyky jsou elegantní kravičky…
ale stejně, z jakého důvodu se uchovává genofond červinek? K čemu je to dobrý? Plemena se vyvíjí, třeba čestr je úplně jinde než před 40 lety a pochybuju, že by někdo uchovával tehdejší genofond. Nebo se pletu?
ygorek
treb 5.6.2023 v 21:03
Genofond hospodářských zvířat a rostlin se uchovává.
Případně se v přírodě hledá původní rostlina nebo zvíře.
Semena se (semeno se) uchovávají v genetických bankách.
Skladovatelnost není neomezená, takže se materiál obnovuje.
Praktické použití a konkrétní postupy přikřižování při „osvěžování krve“ neznám, je to jiný obor.
Genová manipulace je sice nadějná a rychle se rozvíjejí metoda, ale tradiční metody stále ještě fungují.
A „Pojistka proti apokalypse“ je v okurkové sezóně hedlajn, jako když ji najdete, ne?
Funes
ale prd. v Uhříněvsi samozřejmě chovají I čestry.
Funes
znám spoustu lidí, co chovají červinky. já například chovám genovou rezervu čestru.
Funes
nee, červinka je úplně jiné plemeno než „čestr“ -neboli český strakatý
kidal
To mi připomíná naší skvělou příspěvkovku „Kancelář architektury města Karlovy Vary“ :D Tam taky sedí blázni, rozdávaj veřejný zakázky kámošům, pomáhají zpřízněným duším v realizaci vlastních zájmů a do toho budují své PR, aby lidi neremcali.
Dachsmeister
Zrušit bez náhrady, vydražit, časy jsou zlý, je třeba šetřit.
sergej
Na blítadla po dva 30.
moussa
nejlepší by bylo zrušit většinu SPO hned zítra, jsou zbytečné a drahé. Problém je, že většina lidí ani netuší, kolik jich je.
na článku mě pobavilo, že autor by tam mohl z fleku dělat ředitele, protože úplně přesně ví, co by se mělo a jak. A protože už několik let poslouchám hloupé výkřiky do tmy, jak se má cokoliv soutěžit jinak než na cenu, tak mi autor určitě vysvětlí, jak by soutěžil třeba hnojiva jinak než na cenu.
treb
pro začátek by stačilo kritérium cena/výkon, jelikož ve státním se na jmenovatel tak nějak zvysoka….
… mimochodem, vy si jste jista, že autor neví přesně, jak by se to mělo a nemohl by toho říďu vskutku dělat?
moussa
kritérium cena/výkon je takový mediální tlach, protože tak snadné to není. Když chcete soutěžit něco jiného než cenu, musíte slovně popsat, jak se to bude hodnotit a pak to také podle toho slovně vyhodnotit tak, aby to bylo nenapadnutelné, což je prakticky nemožné.
u hnojiva přece víte, jaké potřebujete, takže si napíšete do dokumentace, jaké hnojivo chcete, v jakém množství a balení a pak už soutěžíte jen cenu. Ale zkuste nahodit, jak budete u průmyslového hnojiva hodnotit cenu a výkon.
nevím, jestli by to autor mohl z fleku dělat, ale vím, že zaměstnanců, kteří přesně vědí, jak podnik řídit lépe a radostněji, je dvanáct do tuctu. To nevylučuje, že tahle SPO je zralá na zrušení, stejně jako většina SPO pod MZe a dalšími ministerstvy.
treb
když myslíte… nemám ambici vám cokoliv vyvracet, ale vím svoje.
těch 12 do tuctu bezpochyby ano, ale zkuste zauvažovat i o tom, že jsou mezi nimi tací, kteří to dovedou nejen ústy (obzvlášť ve státní správě). Ovšem zaříznout každého předem jako jednoho z tuctu je typický znak „managera“ ve státním podniku, protože co kdyby to náhodou fakt uměl? Zkrátka nemám rád a priori odmítání tak jak jste to předvedla, protože mám tu zkušenost.
Britrik
Souhlasím. Ideálně zrušit.
Autor by ředitele dělat samozřejmě nemoh – nesplňuje kritéria, jež jsou zmíněna v článku.
Stran soutěží – inu, to vám opravdu neporadím. Nenabízím řešení tam, kde je neznám. Pouze popisuji stav, který je živnou půdou pro korupční jednání.
Dissenter
Prodat v dražbě. Z logiky věci státní dospěje do neefektivna v okamžiku, kdy z vedení zmizí nadšenci. Pokušení exploatovat něco, co nikomu nepatří + kritéria kvality výběru státních zaměstnanců jako důvody postačují.
Díky za osvětu, konečně vím odkud se berou Jourové, Černochové, Pekarové, Němcové a další krávy v politice.
Orná půda se může automaticky změnit na trvalý travní porost? Aniž by se řešila povolení a BPEJe? Jak?
v realitě se orná půda mění klidně i na les, sama od sebe …
můžete ornou změnit na TTP, ale zpět už to nejde.
Řeší se skoro všechny změny (např. paragraf louka->ornice *) a ke všemu musí být souhlasy nějakých orgánů, viz formulář **.
Chyták: ornice zaroste loukou nebo louka zaroste stromy. Když to chce člověk zvrátit, tak už většinou nesmí, protože les má přednost před loukou a ta před ornicí. Les požírající louku/pole je nutné vymýtit včas.
* https://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pravni-predpisy-mze/tematicky-prehled/100076299.html
** https://www.cuzk.cz/getattachment/18f5b995-6142-4279-8860-adbd565331b4/Ohlaseni-zmeny-udaju-o-pozemku.aspx
Les je krajinotvorný prvek. Můžete půdě odejmout plnění funkce lesa, ale není to administrativně jednoduché. V mém konkrétním případě zabralo odejmutí plnění funkce lesa malému kousku pozemku pod chatou (sic!) cca 1,5 roku.
To sedí. V článku je zmíněno zarůstání pole travou, já jsem se setkal se zarůstáním louky křovím a stromky. Obojí je potřeba rychle řešit, jinak se člověk při papírování načeká nebo mu dokonce návrat k předchozímu stavu zatrhnou.
No moment, takže když mi pole samovolně zaroste trávou, tak ouřada si svévolně rozhodne, že je to TTP louka a už ji nikdy nesmím zorat a v katastru to pak ouřada přepíše na TTP ??
V tom případě je to New Green Deal v praxi !!!
To byla cílená agenda.
Proto ty idioty nalákali na dotační zemědělství trvalých travních porostů !
Pak dotace vyschnou a ti idioti se budou tlouct do hlavy že přišli o pole ze kterého mohli mít výnosy, a teď mají hovno, a ještě se o to musí starat.
Já vím, jak se mění žádostí a povolením. Ale nikdy jsem se nesetkal s tím, že pokud orná půda zaroste loukou, nebo louka lesem, jak píšete, automaticky se to bez žádosti majitele pozemku změní na TTP resp. les.
Nezpochybňuji, jen mne to zarazilo a překvapilo. Byl by nějaký paragraf k té automatičnosti formální změny OP -> TTP -> les?
Automatický převod neoraného pole na TTP po 5 letech vyžaduje EU: http://www.agris.cz/clanek/206626/automaticka-zmena-kultury-g-na-kulturu-t
Automatický převod TTP na les jsem nedohledal, ale řešili jsme to a jeden lesník povídal.
Pokud na ní pět let máte trávu, „spadne“ do TTP – trvalého travního porostu. Je to jiná kategorie. Mrkněte na SZIF.
to máte na mysli Uhříněves?
Jakou instituci ten clanek popisuje?Nebo jde Vazne o kravin s.p.?
Trošku vám napovim :) Chovají se tam dva druhy krav. Bílé a černé se specifickým tvarem hlavy.
Skoro bych to tipoval na nějaký hřebčín.
že by tyhle?
https://www.nhkladruby.cz/
Černostrakatý je Holštýnský skot, ten bývá bezrohý a má českou variantu – chová se ve VÚŽV na Praze 22. https://vuzv.cz/publikace/index-zdravi-holstynskeho-skotu .
Ten druhý by byla Česká červinka http://genetickezdroje.cz/publikace/ .
nedržte se tak ortodoxně sudého počtu kopyt a nebojte se ubrat. pak specifický profil hlavy v černé a bílé barvě jasně charakterizuje, o jaký to bordel na kolečkách se jedná.
a propos… českou červinkou patrně míníte český strakatý skot neboli čestr.
treb 5.6.2023 v 14:34
Česká červinka zase tak moc strakatá není, tedy není strakatá vůbec: https://www.agropress.cz/3531-2/, v tom se podobá slezské červince, a níž sdélí velmi podobný osud.
Český strakatý skot vznikl křížením české červinky s celou řadou hlavně „švejcarských plemen, zvlášť dovezených“ (Josef Mach, 1956).
máte recht, to není, ale chová ji někdo? kdežto čestr se pořád ještě drží, ačkoliv se za 30 let řádně posunul v užitkovosti. Proto ten dotaz.
Jak se píše i v ygorkově odkazu, tak ve VÚŽV Uhřiněves chovají červinky, ne ČESTR. V roce 2010 červinky téměř vyhynuly (osm zvířat v jednom chovu), dnes jich bude tak sto v osmi chovech. https://www.cestr.cz/cs/plemeno/ceska-cervinka
Ech, hledím do špatné tabulky. Červinek bylo v roce 2010 163ks v 17 chovech, dnes to asi bude dvojnásobná populace. Pořád je to hipsterské plemeno.
díky za info. měl jsem červinku za mrtvé plemeno
treb 5.6.2023 v 16:27
No, když jsem je posledně v Lánech viděl, tak byly docela živé. Vzhledem k tomu, že se chovají za účelem zachování genofondu, jsou docela plaché, větší legrace je paralelně chovanými jerseykami…
jerseyky jsou elegantní kravičky…
ale stejně, z jakého důvodu se uchovává genofond červinek? K čemu je to dobrý? Plemena se vyvíjí, třeba čestr je úplně jinde než před 40 lety a pochybuju, že by někdo uchovával tehdejší genofond. Nebo se pletu?
treb 5.6.2023 v 21:03
Genofond hospodářských zvířat a rostlin se uchovává.
Případně se v přírodě hledá původní rostlina nebo zvíře.
Semena se (semeno se) uchovávají v genetických bankách.
Skladovatelnost není neomezená, takže se materiál obnovuje.
Praktické použití a konkrétní postupy přikřižování při „osvěžování krve“ neznám, je to jiný obor.
Genová manipulace je sice nadějná a rychle se rozvíjejí metoda, ale tradiční metody stále ještě fungují.
A „Pojistka proti apokalypse“ je v okurkové sezóně hedlajn, jako když ji najdete, ne?
ale prd. v Uhříněvsi samozřejmě chovají I čestry.
znám spoustu lidí, co chovají červinky. já například chovám genovou rezervu čestru.
nee, červinka je úplně jiné plemeno než „čestr“ -neboli český strakatý
To mi připomíná naší skvělou příspěvkovku „Kancelář architektury města Karlovy Vary“ :D Tam taky sedí blázni, rozdávaj veřejný zakázky kámošům, pomáhají zpřízněným duším v realizaci vlastních zájmů a do toho budují své PR, aby lidi neremcali.
Zrušit bez náhrady, vydražit, časy jsou zlý, je třeba šetřit.
Na blítadla po dva 30.
nejlepší by bylo zrušit většinu SPO hned zítra, jsou zbytečné a drahé. Problém je, že většina lidí ani netuší, kolik jich je.
na článku mě pobavilo, že autor by tam mohl z fleku dělat ředitele, protože úplně přesně ví, co by se mělo a jak. A protože už několik let poslouchám hloupé výkřiky do tmy, jak se má cokoliv soutěžit jinak než na cenu, tak mi autor určitě vysvětlí, jak by soutěžil třeba hnojiva jinak než na cenu.
pro začátek by stačilo kritérium cena/výkon, jelikož ve státním se na jmenovatel tak nějak zvysoka….
… mimochodem, vy si jste jista, že autor neví přesně, jak by se to mělo a nemohl by toho říďu vskutku dělat?
kritérium cena/výkon je takový mediální tlach, protože tak snadné to není. Když chcete soutěžit něco jiného než cenu, musíte slovně popsat, jak se to bude hodnotit a pak to také podle toho slovně vyhodnotit tak, aby to bylo nenapadnutelné, což je prakticky nemožné.
u hnojiva přece víte, jaké potřebujete, takže si napíšete do dokumentace, jaké hnojivo chcete, v jakém množství a balení a pak už soutěžíte jen cenu. Ale zkuste nahodit, jak budete u průmyslového hnojiva hodnotit cenu a výkon.
nevím, jestli by to autor mohl z fleku dělat, ale vím, že zaměstnanců, kteří přesně vědí, jak podnik řídit lépe a radostněji, je dvanáct do tuctu. To nevylučuje, že tahle SPO je zralá na zrušení, stejně jako většina SPO pod MZe a dalšími ministerstvy.
když myslíte… nemám ambici vám cokoliv vyvracet, ale vím svoje.
těch 12 do tuctu bezpochyby ano, ale zkuste zauvažovat i o tom, že jsou mezi nimi tací, kteří to dovedou nejen ústy (obzvlášť ve státní správě). Ovšem zaříznout každého předem jako jednoho z tuctu je typický znak „managera“ ve státním podniku, protože co kdyby to náhodou fakt uměl? Zkrátka nemám rád a priori odmítání tak jak jste to předvedla, protože mám tu zkušenost.
Souhlasím. Ideálně zrušit.
Autor by ředitele dělat samozřejmě nemoh – nesplňuje kritéria, jež jsou zmíněna v článku.
Stran soutěží – inu, to vám opravdu neporadím. Nenabízím řešení tam, kde je neznám. Pouze popisuji stav, který je živnou půdou pro korupční jednání.
Prodat v dražbě. Z logiky věci státní dospěje do neefektivna v okamžiku, kdy z vedení zmizí nadšenci. Pokušení exploatovat něco, co nikomu nepatří + kritéria kvality výběru státních zaměstnanců jako důvody postačují.
Výžívné, ale pro vyorané myši marné. :-)
https://www.youtube.com/watch?v=CKG48APOvFo