Jak se jezdí v Německu (Bericht von Insider) - zpět na článek

Počet komentářů: 147

  1. Poturčenec horší Turka….

  2. k jízdě po dálnici:
    Češi nechápou větu: V Česku se jezdí v pravo po směru jízdy a to při pravém okraji vozovky, češi nepředjíždějí, ale jezdí v levém pruhu a to v pravo při středové čáře,

    1. To jsou ale kecy, proč to takto přehánět? Že je toto forum mírně negativní? Mi připadá, že si lidi vždy vyhoví, pokud na sebe nějak mrknou či předvídají reakce druhého, zabývají se jím …. Moje žena řídí 30 let, 10 – 15.000 ročně, naprosto bez jí zaviněné nehody, jezdí velmi svižně, rozhoduje se rychle, řešila i defekty na autě, v plné rychlosti, které zaváněly bouračkou, vždy správně …. nikdy jsem ji neslyšel si stěžovat na druhé lidi, na silnici. Ani V praze, ani na dálnici. Německo nebo Itálie nebo Polsko, neřeší to. Jede tak, jak je provoz, nic osobního.
      Učme se od ní. Prostě řídit a nepyskovat. A nesrat se do druhých.

      1. Krásně napsáno, kvituji!

      2. Přesně tento druh uvědomělé přemoudřelosti mi zvedá pajšl. Mravokárné pokrytectví Vašeho komentáře vynikne, zejména srovnáme-li jej s jiným, který jste napsal v téže diskusi:

        „Já přidám zase zkušenost z desítek let pořádání zábav a koncertů zde u nás a dále ze stovek jarmarků po celé ČR. Na dámskejch nechce nikdo uklízet, je to tam vžycky strašný, naprosto strašný, nebudu ani vymenovávat, jaký zrůdnosti tam sou … po dámách. Vono to nebude ani pohlavím, ani národností. De vo to, že sem na cizím … a seru na to. Někdy i doslova.“

        Možná bych Vám měl odpovědět, že „moje žena chodí na dámské záchody 40 let a nikdy jsem ji neslyšel stěžovat si na druhé. Ani v Praze, ani u pump na dálnici. Německo nebo Itálie nebo Polsko, neřeší to. Uleví si tak, jak je to v dané chvíli možné, nic osobního. Učme se od ní. Prostě ulevit si a nepyskovat. A nesrat se do druhých.“
        Ale neodpovím tak, protože kdybych na kokotismus reagoval kokotismem, tak bychom se z toho kokotismu nevyhrabali.

        Co se chvalozpěvu na řízení Vaší ženy týče, nebudu tvrdit, že dobrá řidička neexistuje, přestože jsem ji během svých cca 2 mil. najetých km ještě nepotkal. Mohl jsem mít prostě jen smůlu. Typická řidička (tedy ne ta s hormonální poruchou) řídí podle mých zkušeností mizerně, alespoň pokud do „dobrého řízení“ zahrnujeme i schopnost kooperace, předvídavost, ohleduplnost a schopnost nepodléhat panice v krizových situacích.

        Myslím, že mám za volantem dostatek zkušeností k tomu, abych mohl s jistotou tvrdit, že zatímco chlapi se k sobě na silnici v naprosté většině chovají buď agresivně (do čehož patří i poměrně běžné měření pindíků) nebo naopak kooperativně (například jeden blikne pravým na znamení, že druhý může předjet, ten po dokončení manévru poděkuje rovněž bliknutím; jeden vidí, že v protisměru chce jiný předjíždět, pročež zajede k pravé straně, načež opět zpravidla dojde na bliknutí nebo pozdrav rukou, atd.), ženy se naopak neprojevují agresivně prakticky vůbec, za to bezohledně jezdí takřka bez výjimky. Zde musím ovšem zdůraznit, že patolízalsky a ostentativně najevo dávanou lásku k předpisům za ohleduplnost nepovažuji ani náhodou. (Prudké zastavení před přechodem z důvodu zdáli se k vozovce blížícího chodce, zcela bez ohledu na plynulost jízdy a ty, již jedou za ní, včetně čekání s rozjezdem, dokud se přešedší na druhé straně nevzdálí aspoň dva metry od vozovky. Servilita nikoli výjimečná.)

        Ale možná je zakopaný pes ve Vašem „Moje žena řídí 30 let, 10 – 15.000 ročně, naprosto bez jí zaviněné nehody„. Řidička, která mi včera dupla na brzdu v okamžiku, kdy jsem se za ni zařazovat po předjetí jiného vozu, by případnou nehodu podle pravidel silničního provozu zřejmě taky nezavinila. To se ovšem nijak nevylučuje s tím, že to byla píča, svojí jízdou ohrožující ostatní. Řídit dobře a řídit podle befehlu jsou totiž dvě naprosto různé (a mnohdy se dokonce vzájemně vylučující) věci, což málokterá řidička chápe.
        Ženy nejsou za volantem konfliktní ani agresivní, jen svojí bezohledností a soustředěním na předpisy místo na druhé ohrozí a naserou fůru ostatních.

        1. Zkuste si někdy zajet do města, tam jsou ženy vyježděnější :-)

          1. No nevim, na vesnici si mnohdy holky uz od trinacti neberou servitky.

        2. Dle mých zkušeností řídí ženská tak, jak jí k tomu vychovává chlap. Takže když řídí jak píča, tak ten její je zcela jistě kokot (buď sám řídí jak kokot, nebo jí řídit nenechává a ženská je tak furt začátečník, tehdy je to kokot tuplovanej). Pokud jí žádnej nevychovává, ať už proto že žádnýho nemá, nebo proto, že on na to nemá, no tak to potom škoda slov.

        3. Myslím, že ses dotkl zajímavého problému.
          Ona samozřejmá bezohlednost je typickým genderovým projevem.
          Je zajímavé, snad až nepochopitelné, že se projevuje i po ukončení fertilního období.

          Příklad: před podkladnou ve velkém obchodě nebo ve frontě na zastávce MHD se žena postaví před muže ve vzdálenosti, kterou by v opačném případě neakceptovala, případně ji hlučně označila za obtežování.
          (Možná se to děje i jinde, ale mám to odpozorováno takhle.)

          1. Myslím, že to souvisí s genetickou výbavou žen, konkrétně s jejich ochotou podvolit se autoritám.
            A protože autoritami jsou v tomto případě kurvy bez odpovědnosti, vypadají podle toho i pravidla, potažmo chování podle nich. Ono totiž není možné plně se soustředit na ohleduplnost i na předpisy, podobně jako se nelze plně soustředit na ohleduplnost a čtení novin nebo psaní SMS. Jedno nebo druhé, přičemž volba většiny řidiček je zřejmá – ostatní jsou tím posledním, co je zajímá, alespoň dokud mají pocit, že tento zájem nepředepisují pravidla.
            Myslím, že ženy mají větší tendenci přimknout se k silnějšímu, což je vždy stát, jeho pravidla a jeho poskoci. Proto taky v konfliktních situacích málokdy argumentují selským rozumem nebo slušností, ale téměř výhradně odkazem na to či ono nařízení nebo zákaz.

            Tomu, že ženy uvažují spíš v intencích práv a nároků, než podle logiky, nasvědčuje i Tvůj příklad s narušením intimní zóny.

            1. A teď to jaro a minisukně, tobě z toho hrábne….

              1. Proc to? Vzdyt minisukne, jez by za provozu bylo mozno videt, byvaji na bocich ridicek prave praktikujicich instalovany jen zcela vyjimecne.

  3. Je těžké napsat článek, každý pohled je individuální. Jen mě to přijde jak chování dvacetiletých, kteří odejdou do Prahy a za půl roku jsou světáci jako prase. Nasadí přízvuk a mají tendenci všechno mimo Pražské hanět.

  4. Alfonz19 – všechno co jsi napsal tak podepisuju. Nejlepsi je ale stejne tohle: jedu po D1, v pravym, dojedu auto, který jede tachometrových 130, v tu chvili chci jet taky v klidu, dam si od toho auta odstup 100m , nastavim tempomat a jedeme za sebou třeba 5-10 minut. Potom ho chci predjet, protože se k nemu přibližuju moc blizko, a v tu chvili když jsem vedle nej tak koukam a on jede porad soubezne se mnou…rychleji a rychleji 135, 140, 150, 155…pak ho predjedu, poodjedu mu na 100m, zpomalim na 130, dam tempomat a vidim ho jak mi pomalu mizi v zrcatku…Nekdy se při tomhle predjizdeni na to zrychlovani taky vykašlu, zpomalim a vratim se zase za nej…a je asi tim padem spokojeny, zpomalí a zase jedeme za sebou tech 130. Vzdycky si rikam, ze bych se toho ridice strasne rad zeptal proc to dela, protože k tomu bude mit urcite neskutecne logicky důvod. Je to v blede modrym to co jsi popsal když zrychlujes, aby jsi nekomu a nikomu neprekazel a oni mají stejne porad potrebu te predjet.

    1. Hmmm, akorát že tohle nejčastěji pozoruju v Rakousku na těch dálnicích, co mají omezení na 100kmph – všichni jedou těch svých 96 kmph a já se bojím trochu míň, tak jedu 109 kmph na tempomat. Jakmile auto dojedu, tak jedeme půl minuty vedle sebe, tak se probere a vrátí se vše do původních kolejí…
      To není české specifiku, to jsou prostě lidi.

  5. Krásná pohádka.

    V popisu toho „jak se jezdí v Německu“ jsme se dozvěděli, že pracujete v zahraničí, máte BMW a jací jsou Češi (špatní!), jak se tu blbě jezdí a policajti pruděj. Jak se teda v tom Německu jezdí a proč se tak článek jmenuje? Také jste se prý v Bavorsku naučil „císařsko-pruskou němčinu“ :))) Ne, že bych Vás nějak podceňoval, nebo hanil, ale myslím, že se tomu Němci spíš říkali: „Kanakisch“/“Kanak-Sprak“.

    Mějte se hezky a trochu rozumu do hrsti, už na to máte věk.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017