Jak nám úředníci prodražují bydlení - zpět na článek

Počet komentářů: 307

  1. Autor několikrát zdůrazňuje, že tohle musí chápat úplně každý, kdo má základní vzdělání něbo co. Věřte tomu nebo ne, ale i já do školy chodil, a přesto si myslím, že článek je z větší části mimo.
    Nebudu mluvit o těch výpočtech, které tam předvádí. Jsou použité ve špatném kontextu a s na první pohled špatnými konstantami, viz inflace 5 %. Chci mluvit o tom, proč si myslím, že příčinou drahého bydlení není primárně problém na straně nabídky, ale hlavně poptávky. A budu mluvit pouze o Praze, protože o tom jak je to jinde nemám páru.

    1) Migrace – Do prahy se stěhuje spousta lidí nejen z východu, ale i z jiných částí republiky a dokonece i ze západu. Až by se jeden divil. Navíc náš vízový systém zařídil, že v některých částech města je Ruštia domininantní jazyk. Zatím jsou to pouze jednotlivé bloky domů, ale mladá česká rodina ruského byznyzména prostě nepřeplatí, tak je potřeba si na to začít zvykat.
    2) Levné peníze – v reakci na finanční krizi z 2008 centrální banky snížily svě sazby na minimum. A to trvá dodnes. COVID celou situaci ještě zhorší. Pamětnící vědí, že úroková sazba 2 % na hypotéce byla v devadesátých letech čirá utopie. Dneska můžete mít i 1.5%. To znamená, že je možné si půjčit skutečně úctyhodné peníze. Takže i ty absurdní ceny jsou lidé často ochotni platit. Schválně si porovnejte splátku u hypotéky s úrokovou sazbou 2 % a 8 %. Ten rozdíl je obrovský. Z toho také plyne, že sazby nahoru už nikdy jít nemohou. Spousta lidí i podniků by to totiž najednou neutáhla.
    3) Není do čeho investovat – rostoucí cený nemovistostí a zajímavý výnos přilákaly řadu investorů s volnými prostředky. Nejen těch institucionálníácha, ale předevšim soukromých osob. Není neobvyklé, že máte na ruce volných 5M, a místo akcií a dluhopisů vezmete pět hypoték na pět dva kákáček a těšíte se na výnosy. V novostavbách se jako investiční prodává nadpoloviční většina bytů.

    1. „Na ceny bytů pak samozřejmě působí více faktorů, jejichž popis by byl nad rámec tohoto článku.“ V textu, ke konci článku.
      Migrace zvyšuje poptávku. Poptávku standardně uspokojí nabídka. Ve stavebnictví ale nabídku omezují regulace. Výsledkem je růst cen. Základy (mikro)ekonomie https://cs.wikipedia.org/wiki/Nab%C3%ADdka_a_popt%C3%A1vka
      Levné peníze vedou k tomu, že kupujícího tolik netrápí cena, ale výše měsíční splátky. To dále zvyšuje poptávku. Tu by uspokojila nabídka, kdyby mohla… atd. viz předchozí bod.
      Není do čeho investovat. Souhlas, státní dluhopisy nic nenesou, korporátní taky skoro nic, u většího výnosu reálně hrozí, že dostanete jen pár splátek úroků a pak už nic. Akcie jsou rizikové, takže kdo chce investovat, často volí nemovitosti. To dále zvyšuje poptávku (dál už to znáte, že?)
      Všechny tyto vlivy by trh dokázal vyřešit, ale nemůže, respektive mu to trvá mnohem déle, než v případě, že by ubylo byrokracie.
      Nebo byste řekl, že řešením by bylo:
      1) Zakázat migraci? Kromě toho, že by to moc nefungovalo, v rámci státu to asi nechceme (že byste se z Klatov nemohl přistěhovat do Prahy)…
      2) Levné peníze – to má v rukou ČNB. Tak si pojďme představit, že zvedne sazby tak, že na spořícím účtu bude výnos 3 % p.a. a hypotéky budou běžně za 5-6 % p.a. Jak píšete, to by spousta lidí i podniků neutáhla.
      3) Investiční alternativy – dražší peníze by to vyřešily, např. dluhopisy by zase nabízely zajímavý výnos. Ale jak píšete, dražší peníze by spousta lidí neutáhla.
      Takže? Co si z toho vyberete?

      Když to porovnáme s jednodušší výstavbou pro všechny:
      ad 1) Bude dost bytů pro všechny, migrace z venkova do Prahy není problém.
      ad 2) Úroky mohou zůstat nízké, stávající dlužníci je snadněji utáhnou
      ad 3) I při absenci investičních alternativ bude dost bytů pro všechny.
      Ano, ze zvýšené výstavby mohou vznikat lokální problémy, jak je v diskusi několikrát zmíněno. Článek ale byl o něčem jiném…

      Inflace 5 % je k diskusi. Na výpočet nemá tak velký vliv jako požadovaná výnosnost developera. Nenechte se zmást celým spotřebitelským košem, je v něm třeba elektronika, zatímco stavební materiály prakticky vůbec. Nemyslím si, že by 5% inflace ve výpočtech byla výrazně mimo ohledně stavebních materiálů, ale můžete si k tomu něco zkusit dohledat na stránkách ČSÚ a hodit to sem.
      P.S. V rovnicích opravdu jedna drobná matematická chyba je. Je tam záměrně, zajímalo mě, kdy se ozve nějaký hnidopich. Zatím tu na ni nikdo nepoukazoval…

      1. Teď koukám, že admin tam jednu tabulku (tu předposlední) vložil špatně… Nevadí, pozornější čtenář si ji dokáže v Excelu zreplikovat za 5 minut. Poslední tabulka je vložena správně, závěry pak vycházejí z ní.

        1. Co si z toho vyberu? Asi vás překvapím, ale můj názor je, že situace je neřešitelná. Možná nastane nějaké samovolné splasknutí bubliny, ale ačkoli jsem nad tím přemíššlel hodně, tak nevím kdy a ani jestli. Já Prahu hustší ani větší nechci. Elasticita nabídky je nízká a nízká by měla zůstat, když už mi linkujete wikipedii. Když to doženeme do absurdna,ne že bych to přímo srovnával, tak Hong Kong ani Londýn pro mě nejsou místa k žití. Navíc, jak tu už někdo psal, v ČR je nás pořád stejně, takže pro koho by to bylo.
          Vydávání našich víz směrem na východ je plné korupce. To by se mělo odstranit, ale nedělám si iluze. V rámci ČR se migrace dá řešit určitou daňovou autonomií krajů, ale nevím jak moc by to fungovalo a co jiného negativního by to přineslo. Další možností je vydat se cestou měst jako Vídeň, Vencouver nebo Berlín, ale to je u nás politicky neprůchozí. Ne každý vnímá drahé bydlení jako problém. Viz někteří diskutující, kteří v tom vidí spíše neschopnost/lenost svých spoluobčanů, kterým to jako problém připadá.

          1. Berlín prosím ne, vyvlastňování a zastropování nájemného jsou cestou do pekel.
            Vídeňská cesta je zajímavá, asi jediné fungující socialistické řešení, i když na počátku byla zlodějna. Bohužel je k tomu málo materiálů v angličtině a Mein Deutsch ist schlecht.
            Řešení existují, není to nic složitého extra složitého, jen to vyžaduje rozumné zapojení úředníků města:
            1) Zjednodušit povolovací proces
            2) Zastavět brownfieldy – Praha má prostor pro 80-100 tisíc nových bytů v dosahu metra, zahuštění Prahy dává smysl – pokud do práce dojdete pěšky a nepotřebujete auto, nemusí vznikat zácpy. Bývalá nádraží (NN Žižkov, Bubny, Smíchov) úplně volají po rozumném mixu kancelářských, komerčních a rezidenčních budov. Smutné je, že plány na zastavění n. Bubny byly už v roce 2008 a dodnes tam nic nestojí. A jsme zpět u šíleného povolovacího procesu…
            3) Investovat do páteřní infrastruktury – metro, dráhy, dálnice, silnice I. a II. třídy, záchytná parkoviště
            4) Flexibilnější práce z domova – to v praxi spousta z nás zkouší, vidím to jako jednu z mála pozitiv Koronáče. Pak nepotřebujete jezdit do práce, ale vzrostou požadavky na bydlení. Už to není noclehárna, ale místo, kde trávíte celý den…

            1. V čom je to riešenie Viedne natoľko zaujímavé? Kľudne môžeš dať aj odkazy po nemecky.

              1. No já bych právě potřeboval odkazy v angličtině…
                Vídeň je všech socanů vzor v tom, že je v ní dostatek dostupného bydlení pro všechny, protože spoustu bytů vlastní město.
                Googlete Rote Wien, případně Warum ist wohnung in Wien billig.

                1. Niečo som vygooglil, ale momentálne na to nemám čas a ani žalúdok aby som to prelúskal.

            2. Se všemi body v zásadě souhlasím. Jen k těm brownfieldům jsem možná o něco skeptičtější.
              Nové byty se zatím stavějí především pro movitější klientelu – například to má šatnu, ale nemá to dětský pokoj. Pak se také staví všelijaké budget noclehárny, když mezi dvěma lofty zbude místo. Nebo dům plný 2kk, protože na těch se při pronájmu dá nejlépe vydělat. Nechci nikomu říkat co má nebo nemá stavět, je to jeho věc, jen to konstatuji. Bytů zamýšlených pro rodinné býdlení je menšina. Na brownfieldech se určitě stavět má, ale otázka je, co tam PPF, Penta, J&T a já nevím kdo ještě chce mít. Ale určitě by jejich zastavění nějak pomohlo.

              1. Bola tu spomínaná Viedeň a podľa toho čo som počul resp. mi bolo odporúčané ako dobrá investícia bola práve kúpa nejakého jedno či dvojizbáku vo Viedni a následný prenájom, lebo proste mladý ľudia neriešia svoje množenie a tak im stačí niečo malé za rozumnú cenu. Ale na druhú stranu som sa dozvedel ako sú postavené zákony vo vzťahu majiteľ-podnájomník tak mi to neprišlo až ako taký skvelý nápad. v princípe je v tom socialistickom rakúsku podľa zákonov ne tom lepšie podnájomník ako majiteľ nehnuteľnosti a to aj napriek tomu, že podnájomník nebude určitú dobu za nájom platiť.

                1. Ano, právě kvůli těm zákonům a tomu že město vlastní větší část bytového fondu ten pronájem může být méně výhodný. Tudíž i méně lidí bude kupovat na investici. Ale zas tolik o tom nevím, abych posoubdil jestli je dobrý nápad tam investovat. Zajímavá otazka…

                2. Ano, i to jsem se dočetl. Jak jsem psal – socanů vzor. Svým způsobem funkční. U nás by podle mě nefungoval – viz kauza Stoka v Brně.
                  Zkusím k tomu něco sepsat, třeba se v diskusi najdou lidé, kteří to doplní. Ve Vídni jsem nikdy nebydlel, ani nikdo ze známých a Google mi k tomu v angličtině taky nic uceleného nevyplivnul.

                  1. To o tých lacných podnájmoch som mal skúsenosť aj z druhej ruky.
                    Mali sme vo firme mlaďasa, ktorý mal vo Viedni v podnájme také sociálne / socialistické bývanie a aj napriek tomu, že tam nebýval tak si to vydržiaval. Sa mi zdá, že to mal prenajaté spolu s jeho mamou, lebo ona to mala najprv prenajaté spolu s manželom (ten bol sa mi zdá rakúšan) a potom po manželovej smrti sa odsťahovala naspäť do maďarska, ale ten byt si prenajímali naďalej.

                  2. Základ třeba tady: https://dspace.vutbr.cz/bitstream/handle/11012/51931/77-82_kozelouhova.pdf
                    Když na to v Praze teď vlítnem, tak za takových 60-70 let na tom budeme zhruba tak, jako jsou na tom teď ve Vídni :)

                    1. Díky. Bohužel je to spíše o urbanismu a shrnutí právních předpisů, detaily právního a ekonomického fungování systému z materiálu nejdou vyčíst.
                      Co by mě zajímalo, je:
                      – Chápu to správně, že Vídeň „prodá“ pozemky developerovi s tím, že splatnost je odložená do doby postavení bytů a developer jí „zaplatí“ po dokončení bytů tím, že část bytů převede na Vídeň?
                      – Jak je to s byty, které si developer nechá? Je nějak omezen v tom, za jakou cenu je bude pronajímat? Je nějak omezen, co se týče prodeje bytů?
                      – Jaké jsou parametry pro posuzování projektů?
                      – Spoustu bytů údajně vlastní družstva. Kdo je zakládá (jen občané nebo jsou členy i developeři či město)? Mohou družstevníci byty pronajímat nebo je musí obývat jen sami?
                      Chápu, že regulace je obsáhlá. Našel jsem spoustu materiálů k tomu, jaká práva má nájemce, ale odpovědi na otázky výše ne…

            3. Nejenom nádraží, vokolo je i spousta tzv. průmyslovejch areálů, různý takový ty polorozpadný baráky po nějakejc bývalejch bolševickejch podnicích apod., to taky jenom čeká až někdo konečně přinese ranec s miliardama, nasype nynějším majitelům a začne mazat.

              Druhá věc je, jak sqělej hospodář je stád a město. Baráky kde by mohly být v součtu stovky kilometrů čtverečních obchodních, nebo bytovejch prostor, ale stád to nechává chátrat, aby to po dvaceti letech prohlásili za pamádku a ovčani zacálují miliardy za uvedení ruiny do vyhovujícího stavu. A nastěhují tam zas ouřadníky, protože ti nemají nikdy dost kanclů.

              Na druhé straně, proč tolik kancelářskejch prostor? Vím v Pze o desítkách baráků, kde sou volný co kancly, klidně celý patra a nikdo tam nende, protože majiteli si představujou za to nesmysle. Jeden nechápe, jak se jim může vyplatit mít z toho ROKY jenom fixní náklady, místo aby šli s cenou dolů a měli sice menší, ale furt kladnej výnos, ale to je holt mimo moje chápání. Ale nový prostory určitě nebudou levnější, ostatně ceny sem párkrát viděl a je to eště zdaleka horší.

      2. No von os tím stěhováním do Phy to není tak žhavý. S ohledem na co, se tady vtom hnoji poslední dobou děje, tak roste všechno kolo Phy, ale ta oficiálně ztrácí tisíce i desítky tisíc obyvatel ročně.

        V důsledku se ale lidi stěhují, to jo – každej den několik stovek tisíc lidí ráno do Phy, a odpoledne zase ven. A taky je to čímdál horší, protože pokud se nějaká dopravní infrastruktura konečně postaví, už tak zhruba při otevření je nedostačující a po dalším desetiletí by mohli přistavět eště jedno patro.

    2. Nechci se nějak autora zastávat, taky mě to napadlo s těma hypo a rusákama, ale pokud je článek ve smyslu kalkulace ceny vlivem byrokracie, tak není nikde napsáno (a autor ani netvrdí opak), že když se vyplatí developerovi/investorovi prodat za 5 mega a přijde nějakej týpek a dá mu 10 mega, že to je špatně. Problém je v té spodní hranici, za kterou vůbec je ochoten investor do takového rizika jít, Zbytek je jen bonus.

    3. fghfgh:
      „Navíc náš vízový systém zařídil, že v některých částech města je Ruštia domininantní jazyk. Zatím jsou to pouze jednotlivé bloky domů, ale mladá česká rodina ruského byznyzména prostě nepřeplatí, tak je potřeba si na to začít zvykat.“

      Evidentně nemáte ani tušení, jak náš vízový systém funguje:
      1. pravidelné odebírání otisků prstů
      2. pravidelné hlášení o pobytu
      3. jednání ze strany cizinecké polocie s presumpcí viny
      4. zvýšený dohled policie
      5. neuznávání vzdělání (i přes jeho vyšší úroveň)

      Skutečnost, že ruština je mnohde dominantní jazyk má zcela odlišné – až opačné důvody:
      1. rusky mluvící lidé jsou ochotni pracovat za nižší mzdy než česky mluvící a podstatně nižší mzdy než anglicky mluvící lidé
      2. rusky mluvící lidé jsou ochotni pracovat bez právních „jistot“, případně na dohodu, tedy za „pravicových“podmínek (co se domluví, to platí, stát je out)
      3. rusky mluvící lidé jsou ochotni pracovat přesčas, a to často i bez nároku na zvláštní odměny, a zpravidla ani navyšování objemu práce za konstatní plat nijak neodporují
      4. rusky mluvící lidé častěji pracují na dobu určitou nebo bez nároku na jakékoli odstupné a podobně; obvykle chápou, že když je práce, mají job, když není práce, musí se poiohlédnout jinde
      5. mezi programátory či různými počítačovými operátory najdete podstatně více rusky mluvících leaderů, než anglicky mluvících. To samé se týká reklamních agentur, digitálních společností atd. Důvodem nejsou ani tak peníze, kterých je v těchto oborech poměrně dost, ale spíš ochota a zejména schopnost odvést žádanou práci ve stanoveném termínu.

      Suma sumárum: rusky mluvící občané Vás vytlačují z realitního trhu proto, že jsou pravicovější než Vy. Proto, že více pracují a nevyžadují žádnou „ochranu“ státních socialistických „vymožeností“. Žijí na principu zásluh a nikoli potřeb, jak tu předvádíte a žádáte Vy. Navíc značná část těchto lidé je vysoce vzdělaná, ale myslím tím reálné vzdělání, nikoli nějaké pofiderní tituly z pavědeckých iracionálních oborů, jakými oplývá naše mládež. Uvědomte si, že nároky zejména v přírodních vědách jsou na absolventy ex-sovětských škol podstatně vyšší než u nás a v západní Evropě (my starší to pamatujeme na vlastní kůži).

      V principu totéž můžeme napsat o asiatech, kteří vlastní nemalé majetky, k nimž ale v drtivé většině přišli díky vlastní práci a píli a nečekali na spasení od socialistického státu, jako očekáváte Vy! V mnoha oborech tvoří páteř vzdělávacího systému, protože bez nich bychom mnohé vzdělávací obory mohli pro nezájem českých studentů zavřít.

      Oni Vás přeplatí proto, že jsou užitečnější. To je skutečné jádro problému.

      1. Johoooo… presne tohle rikam brecicim Nemcum. A oni se divi, divi, divi.

      2. +1 Dobře Vy, moc hezky napsáno!

      3. Integrale: nemůžu s Vámi úplně souhlasit. Problém není v Rusovi, který více maká, ale v tom, že sem „uklízí“ peníze kdejaký xindl, který je vydělal způsobem, který byste u Čecha nejspíš taky neschválil. A ano, i takové Čechy máme, ne že ne. Jen jich tady není tolik, stejně jako v tom Rusku to není každý druhý.

        Jestli je ruský dojič státu nebo mafián užitečnější než český programátor bych skutečně neřekl. Že ale vydělá řádově víc, no tak jistě, to i ten český dojič státu nebo mafián.

        IT firmy znám docela dobře, podíl ruských programátorů a manažerů neodpovídá situaci na realitním trhu a tím, že říkáte, že jsou schopní dělat za méně poněkud podrážíte argument, že pak snadno přeplatí líného Čecha, který ale dělá za víc.

        Diskuse je spíš o škodlivosti státní ochrany občanů, např. dříve si tady nemovitost mohla koupit jen firma, dnes už může kdejaký Serjoža, tedy je to levnější a jednodušší a o to atraktivnější. Můžete se zkusit poptat v Malajsii nebo v Singapuru, jak se dívají na Číňany, kteří tam skoupili kde co. Jsou opravdu o tolik „užitečnější“ než „líní domorodci“? Nebo prostě jen přišli s miliony, které nahrabali typicky na komunistických tunelech (taková stavební nebo IT firma je úspěšná prakticky jen s požehnáním vlády a ne, není to zadarmo) a mohou tak zaplatit mnohem víc než místní? A situace u nás je úplně stejná, ne každý, kdo má peníze je pochopitelně dealer nebo dojič dotací, ale realita je taková, že průměrný Němec průměrného Čecha přeplatí kdykoliv – kde je potom ta Vaše vyšší ochota makat? Jako že Němec je „užitečnější“? Maká víc? Jak kde, Sysop dle mého moc nepotvrzuje. Důvody vyšších platů v Německu nejsou v tom, že dnešní Němec nás válcuje svou ochotou dělat přesčasy zdarma.

        Rozhodně to nevidím tak černobíle a to, co popisujete jsem sice zažil na stavbě, ale ne v IT firmě.

        1. Asi tak nějak. Makáči si tady rozhodně nekoupí půl bytovky. To sou všechno nějací zbhatlíci z dálnýho východu, kde se radši neptat, jak k těm penězům přišli.

          Makáč si tady buď vydělává na to, aby se pak vrátil domů a mohl dobře žít tam, anebo ti nejlepší si tady založí firmu a můžou si dovolit tak nějakej vlastní domek nebo byt. Furt ne skupovat celý novostavby.

        2. fatdwi: „uklízí“ peníze kdejaký xindl
          Proč tak hrubě? Rusko má v zemi ohromný nerostný bohatství a tí těžaří só v vatě, např. A že sce negdo ulit peníze mimo Rusko, to je snaď pochopitelný, tam se „zaklekává“ fest.

          1. vltava: protože jsem chtěl dát jasný protiklad k integraleho příkladu s „užitečnějším Rusem“.

            Že je to Ruský těžař, který tady schovává peníze, má tomu argumentu o „užitečnosti“ pomoci jak? Je takový Rus co tady skoupí pár bytů na horší časy „užitečnější“ než český programátor? Máte tam v Integraleho příspěvku 5 důvodů, proč je ten údajný Rus tak skvělý – které z těchto důvodů splňuje ten Váš „těžař“?

            1. fadtwi: „Za peníze v Praze dům“. To je celý, žádný „ale xindlovi nic“ tam néni.
              Čem je užitečné ruské těžař nebo jiné cizinec s penězama keré přijede k nám je investovat nebo utratit? Tem že je u nás investuje nebo utratí.
              S Integralem to nemá společnýho nic, von psál vo lidech co sem přijeli hoknit, já vo lidech co investovat nebo utrácet.

              1. Seš si jistej, že tady někdo nějak výrazně vydělá tím, že sem někdo přijete utratit balík za něco, čeho je už tak málo a ovčani na to mnohdy nemají? Zisk de většinou za zahraničním kapitálem, těch pár českejch developerskejch firem sou stejně členové portfolia těch různejch korupčních šmejdů jako např. Bakala a další, a za bankama, takže za zahraničním kapitálem. Ehm.

                1. No esi investice nese zisk tak ten (po zdanění) de za investorem. Esi je investor ze zahraničí tak do zahraničí, jasně.
                  Pro zajímavosť, ve vosmým roce byly americký akcie v prdeli, mňél sem nejaký love, zainvestovál, a zisk mňe normálně z té Ameriky došél sem do ČR. Esi nejaké americké brók pytlík rady všeho druhu mňél tenkrát plnó hubu řečí vo „zbohatlíkách z východu“, tak co. Myslél bych si akorát neco vo prdeli a vo lóbání.

                  1. To je hnus, to se neda cist…

                    1. Jo, a to buďte hoší rádí že mně nevidíte protože su eště k temu nevoholené…

                  2. Proč píšeš jako dement?

        3. Nejsem si jist, jestli je to jenom o „xindlu“. Znám novostavbu v Praze, kterou postavil a rozprodal přes českého developera Rus jako investici. Nevím, kde to bylo inzerováno, ale žije tam poměrně dost rusky mluvících lidí. Nevypadají moc na xindl, normální lidi, normální auta, chodí do práce. Tedy to, že některé části Prahy mluví rusky neznamená, že ty byty nutně vlastní. On možná ruský xindl koupil celou novostavbu, ale taky ji může celou pronajímat a díky svým kanálům pronajímá rusky mluvícím. Tedy se to jeví, že sem proudí davy bohatých Rusů skupující byty a ono jich až tolik být nemusí.

      4. Tak když začneme u toho vzdělání tak bych se rád přiučil, kde že na východě mají to kvalitní vzdělání. Každopádně v ČR je drtivá většina pracujících z východu v hotelnictví, pohostinství či stavebnictví a živí se rukama za mrzkou mzdu. Ti si byty za 10mio nekoupí i kdyby dřeli 24/7. Pak tu máme ten tu malou část vzdělaných (často již v ČR) a schopno se kvalifikovat, kteří pracují zejména v IT, opět jako levná pracovní síla. Ambice a pracovitost (občas tím kompenzují defitní schopnosti či intelekt) některým nechybí, to je pravda, leadují však za českou průměrnou mzdu a opět jich to dělá zlomek.
        Ekonomická situace. Ruská střední a vyšší třída, poděl jejich platy a úspory třemi a získáš jejich českou kupní sílu, jejich děti tu na VŠ mají holej zadek. Ani ti byty za 10 mio nekupují.
        Stejný závěr mají i realitní experti, kteří tvrdí, že 70% prodáváných novostaveb jsou investiční byty velmi bohatých investorů. Ono to ani jinak nejde, když současné novostavby se prodávají v rozmezí 6-15mio. Tedy byty tu nekupuje ruská/ukrajinská ani dělnická ani střední třída, ale bohatí lidé, kteří tu zhusta ani nepracují. Pronásob si 15mio třemi a dojde ti to.
        Otisky prstů či hlášení pobytu je nic oproti tomu trčet třeba na Donbase, ale to úplně s problémem nedostatků bytů v ČR nesouvisí.

        1. Ono to chce umět taky umět rozlišovat mezi rusy a ukrajinci. Rus (vyjma pražské zlaté mládeže) má nějakou úroveň (ačkoliv chlastají a hulí), ikdyž je třeba z kyrgyzstánu. Zatímco ukrajinec ze Lvova nebo Kyjeva, to je prostě lidská sběř. Ten rozdíl člověk trochu šikovný pozná na první pohled. Rusáci se banderovskou ukrajinu těch 70 let snažili zcivilizovat marně. Ta mentalita lidské sebranky je tam prostě příliš vrytá pod kůži. Jakmile zanikl SSSR tak se tam vše hned vrátilo do starých banderovských kolejí a mafiánství tam bujelo o dost víc než v Rusku.

      5. I přez ty osobní útoky budu reagovat. Ne proto, že bych si myslel, že Vás o něčem přesvědčím, ale Váš komentář mi vkládá do úst věci, které jsem neřekl. Je třeba to uvést na pravou míru. Já popisuji skutečnost. Máte pocit že je to jinak? Fajn, argumentujte. Budu poslouchat.
        Nevkládejte mi do úst, že vyžaduji „ochranu“ státních socialistických „vymožeností“, že někdo na něco má, nebo nemá nárok. A už vůbec ne, jaký mám vztah ke státu a jestli má věc nějak řešit. Nic z toho jsem nenapsal.
        Takhle mi to připadá, že jsem Vám spíš šlápl na kuří oko s těmi rusky hovořícími. Hledáte jak mi to vrátit.

  2. Docela se divím, že se tu ještě nevyvětil zrg1, že za vysoké ceny nemovitostí u nás můžou hlavně ELITY, Soroš a Ročild!
    :-)

  3. Lepší to už v tomto bolševickém státě asi nebude. Připočítáme si vylepšováky na „ochranu přírody“ a ochranu spotřebitele. Vlivy různých obskurních spolků. Pocit budoucích sousedů, že oni jsou ti poslední, kdo na daném místě měl právo stavět. K tomu úžasné nápady typu regulované nájemné, nebo sociální byty budované v rámci developerských projektů. Asi je dobrý nápad pořídit králíkárnu někde Ústí ….

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017