Mám trochu podezření, že si viděl munici akorát v muzeu, ale…:D
deacon
DNes uz je situace ovsem jina, diky HPA systemu neni problem dosahovat vykonu pres 200 m/s. Lidi jsou schopni tyhle veci ladovat cimkoliv a uz se objevuji prvni prusery v podobe prostrelenych skel vozidel a celkove velmi nepeknych zraneni.
Krome HPA kokotu tu pak mame plynove zbrane, ktere s klidem daji 180 m/s, nicmene to jeste ustoji nejtezsi plastove kulicky, takze se nekona vyrazna skoda.
Elektriky lze bez problemu potunit na nejakych 170 m/s taky.
Porad tim cloveka nezabijete, ale neprijemne je to kurevsky a nechava to pekne stopy. A jo, lame to zuby.
Vetsina komercnich akci(o ano, i to uz mame) proto zbrane testuje a i namatkove v prubehu, protoze specificky HPA umi s vykonem manipulovat bez nutnosti rozebirat zbran.
Ale pozitivni je, ze zatim se nenaslo dost kokotu na to, aby po tom fizlove nejak masivne sli.
Jo, čuráci co šli s vyměněnou pružinou s elektrikou střílet na lidi ze dvou metrů dovnitř do baráku byli už před patnácti lety. Jizvu na prstu mám dodnes.
Co se týče plynovek, to sou ale skoro výhradně pušky, používaný jako odstřelovací, s tím se už rozumně dá krejt pozice třeba na nějakou tu stovku metrů. Nikdo soudnej takovou věc s sebou nebude vláčet na krátkou vzdálenost.
Felly
Jako my jsme byli normální banda, ale ještě někdy v roce 2015 jsem se přesně přichomýtl mezi takové debily, kteří byli schopni přesně tohle udělat a měli z toho radost.
Za nás jsme měli omezení – chceš do budovy? Kup si manuál a pojď. Ten „fun factor“ byl stejně nejlepší :)
Vůbec, s takovými zbraněmi byla ta nejlepší zábava, člověk se aspoň naučí pořádně krýt a mířit. A přemýšlet nad tou střelbou.
Nějak mám pocit, že už to dnes nefrčí, v okolí se už nic tkaového neděje, Aukro nezaplavilo tolik zbraní a airsoftforum.cz, kde to denně žilo, tak jsou vesměs staré příspěvky.
Ono je to totiž tím, že spousta lidi to vnímá jako „dětskou hru“, pak člověk začne chodit do práce, najde si ženskou…a už to padá. A hlavně najít funkční partu, kdy se všichni slezou „v neděli v 10 na statku u lesa“, už je taky těžké. Dříve jsem se tomu názoru smál, ted to beru jako realitu.
Dnešní generace nehraje CoD, ta šmatlá po prkýnku vod masa. Vopičáci taky buzerujou podstatně víc, prostor ubylo, lidi jsou bonzácký svině, takže moc nejde chodit do lesa nebo do nějaké ruiny, aby nejpozděj během pár akcí nějakej udavač nezačal žhavit linku a ti nepřijely mladý zbuzerovat.
S prostorama a buzerací by se to mohlo vyřešit teď po bankrotu :D
shifty
Jako že dnešní generace nepaří na pc nebo na konzolích a nehraje online? :DDDD
Velice výrazně míň, PCčka jsou dlouhodobě dost skomírající segment, k tomu je nabídka dost rozplizlá a střílečky už taky tolik netáhnou. Dost to kupujou ti, co hráli právě jako mladý ucha ty předchozí díly.
shifty
No nevim, playstation 5 se vyprodal během asi 2 tejdnů a dodání je teď tak přelom srpna/září. Co tak vidím ve svým okolí, tak šmatlafoun má hodně dětí, ale doma maj většinou pc nebo konzoli. Že by doma mladý pařili na mobilech je kravina.
mimo seš tak akorát ty, myslíš, že lidi na PSku nehraju Far Cry, COD, Battlefieldy, Destiny, Fortnity a další FPS akce? omg nehádej se furt jak malej jantar vo každou debilitu…
x-f
PSko doma máme. Kvůli dětem. Já už jsem z toho vyrostl, ale jsem odkojený hraním na PC.
Na PS se střílečky absolutně nedají hrát. Nějakej gamepad s páčkou, kterou míříš palcem je šílenost. Není v tom absolutně žádný cit.
S myší se to absolutně nedá strovnávat.
Gamepad a střílečka je jako snažit se čurákem chytit propisku a podepsat se.
shifty
Já si ho občas pujčím kvůli exkluzivitám typu Uncharted atd. a je fakt, že mi to ovládání taky nesedí. Doma mam kompa, ale potřeboval bych už pomalu dělat upgrade, což teď aktuálně vzhledem k dostupnostem grafik a celkově cenám je prostě nesmysl.
Nicméně jsou lidi, co na tom střílečky normálně hrajou, naučit se to dá. Já jsem si ty žebříčky nejhranějších her na
PS4 nevymyslel, prostě jsou v top 10 single i online z poloviny FPS akce. A i ve hrách typu Tomb Raider, Uncharted, RDR, GTA se míří a střílí. A všichni to na PSkách hrajou. A taky hodně her na PS4 vyjde třeba o rok, o dva dřív než na PC. Viz. třeba GTA5, RDR2 a další. A pak tu máme exkluzivity…
shifty
U jednoho kámoše jsem koukal, jak hraje Doom Ethernal na střední obtížnost na PS4 pro. A teda já sem se proti němu na PC nechytal, když sem viděl, jak to umí.
Felly
Nemyslím si, mně teda to hraní vydrželo dodnes, i když už to nejsou ty pařanský časy „od pěti do půlnoci“. Hodně lidí se uchýlilo k PC, protože je ten „covid“, lidi byli přes zimu zalezlí doma a chtěli se bavit. Když pominu těžební mánii, tak vůbec nejsou k sehnání grafiky za „inteligentní“ cenu.
Máš dojem, že všichni nakoupí kuličkofky a pudou běhat do lesa?
Mr. Mr.
Říct, že nic nevím, je regulérní výpověď. Pozor na to.
shifty
Ahoj, článek fajn, úplně jsem si vzpomněl na dobu před 20 – 25 lety, taky jsme jezdili, sbírali vietnam…. hlavně Praha a okolí, nebo Zábělá v Plzni.
Jen by bylo fajn si to po sobě přečíst a ideálně nechat na někom korekci. Chybí tam strašně slov a dost to tahá za oči. Bohužel se to takhle číst moc nedá. Ale dávam za 2 a příště to určitě nech někoho překontrolovat :)
Felly
Díky, co tedy konkrétního zlepšit? příklad?
shifty
To už jsme věděli na základce základní principy fyziky.
z toho jeden kamarád jsme měli a dodnes má „otce u armády“
Řekněme si narovinu, za nás kupovali rodiče.
Já nechci rejpat, sám jsem sem článek nepsal, ale tyhle věty mě fakt tahaly za oči. Prostě jen to po sobě projet :)
Vanguard
Jsem ročník 1973, takže my jsme jak kluci okolo 12 let používali samostříly střílející špilky/špejle. Vzala se stará hokejka a uřezala se na délku cca půl metru. Jako hlaveň sloužila vyprázdněná klasická šedivá fixka, přilepená k hokejce omotanou sportpáskou. Střílelo se pomocí teplákové nebo podobné silné gumy, připevněné jedním nebo dvěma rýsováčky na každou stranu hokejky. Jako munice sloužily špilky (špejle), na konci omotané kouskem měděného drátku, aby pořádně letěly…mělo to docela švunk. Ostřejší týpci si špilky naostřili anebo přidělali na konec špendlík, to jsme ale kolektivně zakázali. Ochranné pomůcky samozřejmě žádné.
Zpětně viděno se docela divím, že nikdo z nás nepřišel o oko.
Arnold J Rimmer
Za měsíc přijímače by vás to počítám dokonale přešlo, ale nakonec co už, mladý lidi mají mít pohyb. Za mne palec. Zvedli jste zadek a šli něco dělat a to se počítá.
corona
Arnold J Rimmer
„Za měsíc přijímače by vás to počítám dokonale přešlo…“
– – –
S flintičkama a pistolkama na hraní se za nás končilo tak v 5. třídě, dál už to hraničilo s nebezpečnými zbraněmi.
Ve 4. jsem si u spolužáka prohlédl celkem funkční domovýrobu jeho o dva roky staršího bráchy. Dřevěná pažba, lauf z kovové trubičky přichycený přišroubovanými pásky plechu. Pokračovala dalším kouskem trubky na pantíku, odklopném do strany. Za ním opět pevná trubička, v té jezdil velký hřebík, zahnutý u konce s hlavou o 90°, tažený dopředu pružinou. Při natažení dozadu se zaklesl za ohnutý delší šroubek. Po zamíření se ukazovákem postrčil proti směru hodinových rafiček, až se uvolnil a pružina ho dorazila dopředu. Tam klepl špicí do poplágru, nebo taky .22LR.
Možná bylo dobře, že jsem ten pantík, který mi chyběl jakožto jediná součást, nesehnal, bo jsem zcela vážně zamýšlel výrobek použít cestou z odpoledního vyučování proti pakáži ze zvláštní školy, která často napadala mladší děti…
Arnold J Rimmer
No hezký. My jsme s kámošema působili spíš v oblasti IED a improvizovaných ženijních nástrah.
Vlastně je s podivem že mam dodneška všecky prstíky.
corona
Arnold J Rimmer:
„.. improvizovaných ženijních..“
– – –
Ty začaly u nás zhruba v 6. třídě. Nejprve dýmovnice, různé buchkule, ale pak už slavný travex, 1 kg za 8 Kčs.
První akce jsem se zúčastnil spíš náhodným nachomýtnutím. Intenzita mě docela učarovala – a to houknutí letící střepiny z konce trubky…
Asi bylo dobře, že jsem se do toho vložil. Původní autor konec trubky zaklepával(!) v naplněném stavu. Prosadil jsem navaření velké matice a plnění probíhalo až v „technickém postavení“.
Pro věk 12-13 let to bylo něco šíleně nebezpečného, ale ten pocit z dobrodružství, ta partyzánština a obdivný „cejch“ nezúčastněných, který tak vnitřně hřál – kdo nezažil, těžko pochopí. Vyrazit za soumraku na akci a po setmění dát najevo několikatisícovému městečku, že tam někde jsme „MY“, to byl zážitek. Výjezdy hlídek VB a činnost jejich pomocníků tomu všemu dávala váhu až skutečného konfliktu. Občas byl i někdo vyslýchán ve škole, ale obvykle se nic horkého neprofláklo.
Několik let tak vše s přestávkami běželo. Nejvíce akcí bylo na podzim a přes zimu. K nejatraktivnějším datumům patřil 7. listopad a 25. únor – to kvůli veřejným shromážděním, po jejichž skončení se obvykle šlo na věc.
Po skončení základky se možnosti rozšířily. Možnost získat i zpracovat kovový materiál prostřednictvím školních dílen či učňovských pracovišť, vybavených svářečkami a bruskami, přinesla dokonalejší a také nebezpečnější verze. Silnostěnné coulky až dvoucoulky, matice M30 i víc, perfragmentace…
Vše skončilo vojnou. Po ní už nikdo ze zučastněných s ničím takovým neblbnul, žádné zábavné pyrotechniky a podobné sračky. Nějak jsme z toho vyrostli…
/*/
Arnold J Rimmer
Travex, suřík, alobal, hnojivo z JZD, nafta! Výbušný fugasy s matkama a kuličkama do ložisek… Joo, partyzáni nejmíň, MY nejsme žádný vořezávátka, zrovna jako ty chlapi z fronty, co jsou dneska dědci. Nebo aspoň stejně dobrý jako otec, co si hrál v opravdovým haklu s opravdovým sturmgewehrem a zažil příkopy plný pancrfaustů.
Drogerie hned vedle školy, esenbáci u ředitele, z toho by se dneska všichni posrali tři metry do vejšky. :)
Jo, na vojně to všechno skončilo. Dejte mi s tim už pokoj. Probíhalo to u nás obou nemlich stejně.
Mrk002
Jooo suřík..
Kde jsou ty časy :-)
corona
„…Jooo suřík…“
– – –
Mišung s hliníkem, křemínky, alobal, elektrikářská páska.
Neměl jsem s ním moc zkušeností. Fungoval ale dobře. Na brizolech bytovek dlouho držela stopa, průměr až 30 cm.
servisdok
On se dá, dneska naprosto nedostupný oranžový suřík, ve směsi s hliníkovým pudrem docela efektivně nahradit. Ale blbě to zapaluje, těch křemínků se pak musí dát, do toho čtverečku alobalu 6-8ks, aby byla jistota, že některá dvojice křísne. A to už je o dost nebezpečnější, než jenom 3, letí to docela velkou rychlostí na všecky strany.
Obyčejná černá izolačka blbě lepila – my používali šedou technickou pásku, což bylo krom barvy totéž, jako volně prodejná páska kobercová, nebo páska na hokejky.
Od čtyř vrstev nahoru, popřípadě po vymáchání v tom rychlejším epoxidovém lepidle, už to bylo slušný.
Když se udělala šikovná směs /jak je šikovná, se poznalo podle rychlosti jejího hoření na zapáleným kousku papíru/, do alobalu se dalo objemově tak deci té směsi, k tomu ty křemínky a třeba ještě pár matic M10, tak to mělo skoro potenciál zabíjet :D
Jeden dement tady od nás, absolvent tří tříd jednoho z okolních Oxfordů, dal asi do dvou deci té směsi, kromě tří fest velkých křemenů i dvě omačkaná sklíčidla z malých vrtaček do 6mm.
Prásknul s tím o kamennou podezdívku fízlárny – jedna hlavička vyhodila z podezdívky asi tak 10kg pískovcový šutr, druhá prolítla až do vchodu protějšího baráku, kde ještě urazila schránku, plus k tomu asi 20 vysklených oken v ulici. Nebyl jsem u toho, ale musela to být pěkná pecka.
No jasněže ho chytili. Protože to byl úplný dement, tak šel pěšky a až vyletěli ven fízlové, tak na ulici dělal, jakože on nic, že to někdo hodil z auta, co jelo okolo. Přitom se mu pracky ještě třpytily od toho Al pudru. A protože to byl dement, tak rodiče nedostali ani podmínku, jen všecko zaplatit. Ale protože s rodinou dementů nikdo nechtěl nic mít, byli takoví docela agresivní, tak k nim ani nikdo nešel s účtem od sklenáře.
Byla s tím docela sranda a přitom to bylo dost bezpečný. Nepamatuju nikoho, komu by hliník se suříkem ublížil – naproti tomu ti konkurenční cukráři /Travex+cukr/ sice bývali hlasitější, ale už tak v sedmičce postrádali kousek některé z končetin – a stejně si nedali pokoj..
Bezpečný to bylo v tom, že to nebylo schopno explodovat bez opravdu silného podnětu. Dokonce to nebouchalo, ani když kulička z kapsy vypadla na zem. Muselo se s ní fest mrštit o zeď, aby to prostě pořádně kříslo. Později jsme to metali z pořádného praku, co byl vyřezaný z osmičky duralového plechu, nahoře do pěkného U a dole opatřený tlustou dřevěnou „ručkou“ – násadou z velkého pilníku. Na každé straně zdvojené čtyřky letecké gumy, kapsa z koženého jazyka nějaké pevné boty – sotva to šlo natáhnout. To už pak nebylo nutný házet nadvakrát či natřikrát :D
corona
servisdok:
Suřík s Al frčel, ale spíš u ročníků cca o 2-6 let starších. Já sám už ho nedělal, jen jsem zažil jeden odpal o stěnu bytovky.
U travexu byl důležitý správný poměr složek – vždy jsme nejprve kontrolovali vzorky. Po spálení muselo zůstat co nejméně hmoty. Inicializace finálního výrobku se dělala zapálením – někdy prskavky, někdy voskované provázky, někdy sypaná cestička. Byly ovšem i malé táboráčky, kdy plášť neměl ani navrtaný otvor a zážeh nastal až od teploty trubky (tu metodu jsem spíš zavrhoval).
Odpaly byly obvykle min. 100 m od intravilánu, někdy i kilometr daleko, zvláště u větších kalibrů a perfragmentací.
Do složitějších směsí jsem se nepouštěl, ale o ves dál byl jeden „zkumavčík“, který přišel o oko.
K jednomu z dobrodružství došlo po odpalu dále od obce. Bylo to bohužel ještě před soumrakem a pravděpodobně nás prásknul hajný – čučel nejspíš z posedu na okraji lesa a činnost skupiny tří osob v rozoraném poli vzbudila příliš jeho pozornosti. Tehdy šlo o dvoucoulku bez perfragmentace, 35 cm, kvalitní svary. Po ráně hajnej dobrblal na pionýru někam k telefonu a nahlásil to. Vyjelo na nás kuřátko, tj. služební Š-120 v autožluti bez majáku a ještě jeden civilní žigul. Vycházeli jsme z indicie, že pionýr se zeleným mužikem brblal k městečku, a prchali jsme hned na opačnou stranu. tato včasná reakce dost pomohla. Terén byl tím směrem příznivý, akorát trochu problém s bahnem. Nedostali nás, akorát jsem doma dostal sankce za příchod po půlnoci a modlil se, aby nevzniklo podezření…
Sysop
Jo, taky nase parta dostala pomrd, ze „nekdo“ dava poplagry na vlakovy koleje… asi nas nekdo zmercil. Tak jsme je od te doby uz jen pichali do Pepa ruzne po vesnici.
Sysop
Btw, ve meste mi kluci ukazali, ze jsou o level dal, daji poplagr do cigaretovy dutinky, povytahnou a naslinej filtr, pak opacnej konec zapalej a hodej to treba na salinu. Detskej duvtip neznal mezi.
servisdok
Tyhle „dovednosti“ se dřív předávaly doslova z generace na generaci. Sice táta mi ukázal tak maximálně plechovku s troškou karbidového vápna, ale na ty pokročilejší jsem měl strejdu, který musel být, ve svém vlastním dětství teda pěkný dacan :D Jenže jeho generace měla přístup ke spoustě krámů z války, válela se toho všude spousta a nikdo to nepokládal za nebezpečný, lidi byli zvyklí. A s odstupem času si myslím, že to byl právě on, kdo nám tenkrát šlohnul ty německý kvéry v lesní boudě. Abysme si tím neublížili. Sice už jsme stejně neměli patrony, ale on věděl líp než my, že by nás časem mohlo napadnout, nějaký další si „vyrobit“, jako to dělali v mládí oni..V každé páté chalupě byly všelijaký lisy na broky a pikslu se střelným prachem sehnat, to taky nebyl tenkrát problém.
Já už to nemám komu předat. Možná naštěstí. Dnešní děcka, jak je tak sleduju, jsou dost nešikovný a zajímají je jenom čínský tretky, šmatlafóny, video, YT, tiktoky a takový píčoviny, který třeba moje generace, ale ještě ani generace mých dětí za nějakou zábavu vůbec nepovažuje.
Navíc mám okolo sebe, z mý strany rodiny jen holky. Oba synovci jsou úplně utopení v internetu a jinak jsou schopní si šroubovákem či kombinačkama leda tak vážně ublížit. Škoda.
corona
servisdok:
Je fakt, že to nebezpečný bylo. Ale tehdá jsme nedělali jen tyhle pyro-blbiny.
Třeba tajný sjíždění části řeky na nafukovacím gumočlunu, 10 a 12 let věku…
No a pokus o stavbu rogalla, kterej se nakonec proflákl a já si poslechl odbornou přednášku, co je to plošný zatížení křídla a pochopil jsem, že bysme se fakt asi zabili. Trubky od záclon, latě i prostěradla byly zabaveny a s nimi jsme museli pohřbít i šance na pozdější projekt, který měl využívat dokonce pulsační motor (fakt už měl bratránek připravený roury…).
Sysop
Chlorecnan sodny aka Travex byl optimalni s cukrem 2:1. Obvykle jsme smes rozpustili v trosce vody a naslednej med namatlali na vatu. Lzickou se to vyhladilo do cca 2 mm vstvy a nechalo uschnout. Nasledny produkt sel strihat nuzkama a vyrabet z toho cokoli, od kulicek, zapalnic, zabek…
Sysop
Pro uplny nemehla se hodil poutovej balonek nafouknutej acetylenem a vhozenej do taboraku. To zvladl kazdej. Ti chytrejsi si hned napoprve obalili usi rucnikem, ti blbejsi az napodruhe.
Sysop
Na stredni uz jsme byli dal a odpalovali tatp zarovkama. Tehdy jsem si postavil prijimac k Modele s tim, ze to budu odpalovat dalkove… Pojmy jako ‚superheterodyn‘ jsem tehdy jeste nebyl plliben a jake bylo moje preqapeni, kdyz to bouchlo, aniz bych mel zaplej vysilac. Nojo, ale jinej adrenalin jsme neznali.
Sysop
Tak to ja mam dodnes v prsteniku sklo ze zkumavky, od svych 12 let, kdy jsem objevil triperoxid acetonu.
Mefayor
Pro spoustu prazaku staci jeden vyraz: „vápenka“ ;)
Kdyz clovek premejsli a ma dostatecnou ochranu tak si myslim ze airsoft nebo paintball sou naprosto dokonaly: pozna novy lidi, fyzicky se vyblbne, nasaje atmosferu.
Dodneska kdykoliv mi zavoni v nose zacatek jara si vzpomenu na doby airsoftu – podle me nejlepsi kombinace traveni volneho casu, jen skoda ze pokud je proti elektrikam tak to taky chce elektriku no a uz to pak sou celkem penize, hm.
SkReT
Taky jsem hrával, dostla jsem jednou pecku od kokota s vyměněnou pružinou přímo do čela. Fakt půl minuty jsme nic neviděl a řval všechny nadávky na světě, protože jsem si myslel, že je fakt po mě. Neskutečná bolest. Až dneska se dočtu, že jsem s kokotem s vyměněnou pružinou neměl hrát. Škoda, že jsem to tenkrát nevěděl.
Nicméně jednou jsme byli taky v lese, my chudáci s manuálama a plynovkama, proti borcům co měli elektriky za 12 tisíc plus a pořád s tím machrovali. Když jsme šli někde po vesnici, všichni na nás čuměli jak na debílky. V lese jsem pak trefil borca s elektrikou, on se otočil a osmahl mě full auto z blízka. Řekl jsem mu co dělá, že to dostal, proč to neuznal a on že on má elektriku ať jsi du stěžovat mamince. Tenkrát jsem vzal tu zbraň, hodil jsem ju po kamošovi a nasraně jsem odešel a od té doby jsem zanevřel nad airsoftem, protože vždycky jsem se setkal jen s namcharovanejma cápkama co musí mít přesně vojenské oblečení vzor 95 a kdo nemá vzror 95 a k tomu přesně vlaječky a přesně elektrickou m4a1 tak je pičus a mě prostě to povyšování strašně vadilo.
A to jsem byl schopen ustát a přežit i takovou věc, že pičus si tu brzdu nastavil do boku a ty kuličky pak stříleli za roh, takže jsem byl skovanej za stromem a stejně mě kulička trefila. Bral jsem to, jako že při normálním konfliktu by třeba část stromu mohl prostřelit.
Dneska když vidím ty airsoftové války, kdy už to probíhá opravdu jak válka, každej má v mobilu apku a velitel akce, ví kde kdo je, to už jsou hodně promyšlené akce. Jenže tam je tisíc chlapů, tisíc párků, a nejsem buzna, tisíc lidí který neznáš a jak říkáš, kteří ti namrdaj z bezprostřední blízkosti kuličky po celém tělě full auto, že vypadáš jak kdybys dostal podruhé neštovice. A nic nenaděláš.
Spíš bych bral nějaké výcvikové akce s menším množstvím lidí, kteří by byli třeba nějak ověření. Lidi by to hráli, to jo, ale prostory už musejí být tématické a zbraně otestované a bez úsťových brzd. Sám bych nějakou takovou akci chtěl udělat, ale prostory jsou dneska velmi omezené, dneska jsou nemovitosti drahé a do 20km od brna je všechno někoho a pod nějakou správou a prostě si tam nelajzneš udělat nějakou akci a vystavět tam nějaký kulisy. Ale chce se mi to dělat? Přijedou tam akorát namistrovaní cápci kterým když řeknu příběh a jejich roli, tak si mi vysmějou že si přišli zastřílet a né hrát nějaký divadlo.
Možná jsem špatnej já v tom, že jsem prostě naivně hodnej a optimista, že se najdou slušní, poctiví lidé… najdou, ale je jich kurevsky málo a když už se nějací najdou, nebudou s vámi běhat po lese.
Felly
Proti elektrice musíš s elektrikou, jinak nemáš šanci a ono je to docela už pak drahý špás, vesměs za to máš nové kolo nebo lepší dovolenou. Bohužel to je to nejhorší, nepřiznávání,s takovými lidmi nemá smysl hrát.
x-f
Obycejnou elektriku koupis dneska za 4 tisice.
Seriovky maj obvykle ustovku tak 100-110 m/s.
S minimalnimi naklady se da zvednout na 120-130 m/s. Staci trochu silnejsi pruzina a pretesnit (nova triska,mozna pist).
Jsou to radove stokoruny. Trochu zrucnej clovek to udela sam. Kdyz to delas poprve, tak pocitej, ze ten mechabox budes pulit tak 3x az 5x :D
Nebo si to nechas udelat a firma te zinkasuje o castku skoro rovnajici se cene te cinske zbrane.
Ale vetsinou tam stejne neco zkurvej. Zrovna dneska jsem s kamosem řešil jeho SVD, kde bylo treba po firme doresit neco vodflaknutyho.
Vetsi vykony nez tech 120-130 uz jsou na vetsi upgrade, ale na akcich uz se tyhle ustovky vetsinou nesmi.
x-f
Boze tryska. Parfon.
Sysop
A to nemuzes lidi nechat picnout pres hradla?
Sysop
To tak je, ze lidi postupne zkurvej kazdou zabavu. Ja osobne jsem to nikdy nehral a nijak mne to nelaka (vojenska katedra stacila), ale naprosto chapu, co te sere.
Nomad
Proti tomuhle koníčku bych vůbec nic neměl, jenže pak vlezu za barákem do lesa a narazím tam na závěje kuliček za každým křovím a stromem. To mě fakt vytáčí.
corona
Nomad:
„…závěje kuliček za každým křovím a stromem. To mě fakt vytáčí…“
– – –
A co dvojice či trojice detonací, zhruba půl hodiny po večerní manifestaci či lampionovém průvodu? Místo vysypaných kuliček bys našel leda dulík velikosti umyvadla až dětské vaničky, při troše štěstí i rozšklebené fragmenty pláště…
:OD
Nomad
Předpokládám, že za tímhle příspěvkem mělo být nějaké sdělení, jenže se ti v průběhu psaní někam ztratilo. No nic, to se stává.
corona
Nomad:
Copak by ti míň vadilo? Kuličky, nebo občas nějaký dulík, ale k tomu ty detonace?
Nic se mi neztratilo, jen jsem chtěl od tebe informaci – a dobře vím, proč…
Nomad
Nějak nevím, proč bych si měl z toho něco vybírat. Většina lidí se časem naučila, že svůj bordel si z lesa zase odnesou, airsofťáci by se to mohli naučit taky. Dokonce i ten myslivec se občas ohne a tu hilznu po sobě sebere.
Sysop
Dneska jsem slysel a koukal, ze mi sousedovy slepice obrabeji EPS, co mam ve stodole pripraveny na fasadu. Zrejme makaji na nepotopitelnych hovnech. Kadopadne hejno cvicenych slepic ala Tri vorechy pro Popeluchu (nesezrat, alebrz do osatky premistit) by mohlo byt resenim.
servisdok
Ta vajíčka omotaná špagátem jsme zeveťákům vždycky záviděli a pokoušeli se to napodobit.
Tehdy ty ohňostroje mohli fakticky dělat jen lidi, nějak spojený se Zevetou Bojkovice, která jediná to směla vyrábět a odpalovat. Nikdo jiný neměl šanci.
Sysop
Neslo jen o vyrobu, ono neco se zkouselo i v Semtine (prskavky) a v Policce (vojenska pyro), ale skokeni za komara delala jen Zeveta. Cili tech jejich cca 8 vyrobku, co tehdy delali, mohli odpalovat i jini, ale vyskolit se museli v Zevete.
Mám trochu podezření, že si viděl munici akorát v muzeu, ale…:D
DNes uz je situace ovsem jina, diky HPA systemu neni problem dosahovat vykonu pres 200 m/s. Lidi jsou schopni tyhle veci ladovat cimkoliv a uz se objevuji prvni prusery v podobe prostrelenych skel vozidel a celkove velmi nepeknych zraneni.
Krome HPA kokotu tu pak mame plynove zbrane, ktere s klidem daji 180 m/s, nicmene to jeste ustoji nejtezsi plastove kulicky, takze se nekona vyrazna skoda.
Elektriky lze bez problemu potunit na nejakych 170 m/s taky.
Porad tim cloveka nezabijete, ale neprijemne je to kurevsky a nechava to pekne stopy. A jo, lame to zuby.
Vetsina komercnich akci(o ano, i to uz mame) proto zbrane testuje a i namatkove v prubehu, protoze specificky HPA umi s vykonem manipulovat bez nutnosti rozebirat zbran.
Ale pozitivni je, ze zatim se nenaslo dost kokotu na to, aby po tom fizlove nejak masivne sli.
Jo, čuráci co šli s vyměněnou pružinou s elektrikou střílet na lidi ze dvou metrů dovnitř do baráku byli už před patnácti lety. Jizvu na prstu mám dodnes.
Co se týče plynovek, to sou ale skoro výhradně pušky, používaný jako odstřelovací, s tím se už rozumně dá krejt pozice třeba na nějakou tu stovku metrů. Nikdo soudnej takovou věc s sebou nebude vláčet na krátkou vzdálenost.
Jako my jsme byli normální banda, ale ještě někdy v roce 2015 jsem se přesně přichomýtl mezi takové debily, kteří byli schopni přesně tohle udělat a měli z toho radost.
Za nás jsme měli omezení – chceš do budovy? Kup si manuál a pojď. Ten „fun factor“ byl stejně nejlepší :)
Vůbec, s takovými zbraněmi byla ta nejlepší zábava, člověk se aspoň naučí pořádně krýt a mířit. A přemýšlet nad tou střelbou.
Nějak mám pocit, že už to dnes nefrčí, v okolí se už nic tkaového neděje, Aukro nezaplavilo tolik zbraní a airsoftforum.cz, kde to denně žilo, tak jsou vesměs staré příspěvky.
Ono je to totiž tím, že spousta lidi to vnímá jako „dětskou hru“, pak člověk začne chodit do práce, najde si ženskou…a už to padá. A hlavně najít funkční partu, kdy se všichni slezou „v neděli v 10 na statku u lesa“, už je taky těžké. Dříve jsem se tomu názoru smál, ted to beru jako realitu.
Dnešní generace nehraje CoD, ta šmatlá po prkýnku vod masa. Vopičáci taky buzerujou podstatně víc, prostor ubylo, lidi jsou bonzácký svině, takže moc nejde chodit do lesa nebo do nějaké ruiny, aby nejpozděj během pár akcí nějakej udavač nezačal žhavit linku a ti nepřijely mladý zbuzerovat.
S prostorama a buzerací by se to mohlo vyřešit teď po bankrotu :D
Jako že dnešní generace nepaří na pc nebo na konzolích a nehraje online? :DDDD
Velice výrazně míň, PCčka jsou dlouhodobě dost skomírající segment, k tomu je nabídka dost rozplizlá a střílečky už taky tolik netáhnou. Dost to kupujou ti, co hráli právě jako mladý ucha ty předchozí díly.
No nevim, playstation 5 se vyprodal během asi 2 tejdnů a dodání je teď tak přelom srpna/září. Co tak vidím ve svým okolí, tak šmatlafoun má hodně dětí, ale doma maj většinou pc nebo konzoli. Že by doma mladý pařili na mobilech je kravina.
Počkej, to mě máš fakt za debila, nebo seš už úplně mimo? Co má jakej pléstéšn společnýho se střílečkama? Jako WTF…
https://www.pushsquare.com/guides/best-ps4-online-multiplayer-games
https://www.psu.com/news/here-are-the-top-100-most-played-ps4-games-in-january-2021/
mimo seš tak akorát ty, myslíš, že lidi na PSku nehraju Far Cry, COD, Battlefieldy, Destiny, Fortnity a další FPS akce? omg nehádej se furt jak malej jantar vo každou debilitu…
PSko doma máme. Kvůli dětem. Já už jsem z toho vyrostl, ale jsem odkojený hraním na PC.
Na PS se střílečky absolutně nedají hrát. Nějakej gamepad s páčkou, kterou míříš palcem je šílenost. Není v tom absolutně žádný cit.
S myší se to absolutně nedá strovnávat.
Gamepad a střílečka je jako snažit se čurákem chytit propisku a podepsat se.
Já si ho občas pujčím kvůli exkluzivitám typu Uncharted atd. a je fakt, že mi to ovládání taky nesedí. Doma mam kompa, ale potřeboval bych už pomalu dělat upgrade, což teď aktuálně vzhledem k dostupnostem grafik a celkově cenám je prostě nesmysl.
Nicméně jsou lidi, co na tom střílečky normálně hrajou, naučit se to dá. Já jsem si ty žebříčky nejhranějších her na
PS4 nevymyslel, prostě jsou v top 10 single i online z poloviny FPS akce. A i ve hrách typu Tomb Raider, Uncharted, RDR, GTA se míří a střílí. A všichni to na PSkách hrajou. A taky hodně her na PS4 vyjde třeba o rok, o dva dřív než na PC. Viz. třeba GTA5, RDR2 a další. A pak tu máme exkluzivity…
U jednoho kámoše jsem koukal, jak hraje Doom Ethernal na střední obtížnost na PS4 pro. A teda já sem se proti němu na PC nechytal, když sem viděl, jak to umí.
Nemyslím si, mně teda to hraní vydrželo dodnes, i když už to nejsou ty pařanský časy „od pěti do půlnoci“. Hodně lidí se uchýlilo k PC, protože je ten „covid“, lidi byli přes zimu zalezlí doma a chtěli se bavit. Když pominu těžební mánii, tak vůbec nejsou k sehnání grafiky za „inteligentní“ cenu.
Máš dojem, že všichni nakoupí kuličkofky a pudou běhat do lesa?
Říct, že nic nevím, je regulérní výpověď. Pozor na to.
Ahoj, článek fajn, úplně jsem si vzpomněl na dobu před 20 – 25 lety, taky jsme jezdili, sbírali vietnam…. hlavně Praha a okolí, nebo Zábělá v Plzni.
Jen by bylo fajn si to po sobě přečíst a ideálně nechat na někom korekci. Chybí tam strašně slov a dost to tahá za oči. Bohužel se to takhle číst moc nedá. Ale dávam za 2 a příště to určitě nech někoho překontrolovat :)
Díky, co tedy konkrétního zlepšit? příklad?
To už jsme věděli na základce základní principy fyziky.
z toho jeden kamarád jsme měli a dodnes má „otce u armády“
Řekněme si narovinu, za nás kupovali rodiče.
Já nechci rejpat, sám jsem sem článek nepsal, ale tyhle věty mě fakt tahaly za oči. Prostě jen to po sobě projet :)
Jsem ročník 1973, takže my jsme jak kluci okolo 12 let používali samostříly střílející špilky/špejle. Vzala se stará hokejka a uřezala se na délku cca půl metru. Jako hlaveň sloužila vyprázdněná klasická šedivá fixka, přilepená k hokejce omotanou sportpáskou. Střílelo se pomocí teplákové nebo podobné silné gumy, připevněné jedním nebo dvěma rýsováčky na každou stranu hokejky. Jako munice sloužily špilky (špejle), na konci omotané kouskem měděného drátku, aby pořádně letěly…mělo to docela švunk. Ostřejší týpci si špilky naostřili anebo přidělali na konec špendlík, to jsme ale kolektivně zakázali. Ochranné pomůcky samozřejmě žádné.
Zpětně viděno se docela divím, že nikdo z nás nepřišel o oko.
Za měsíc přijímače by vás to počítám dokonale přešlo, ale nakonec co už, mladý lidi mají mít pohyb. Za mne palec. Zvedli jste zadek a šli něco dělat a to se počítá.
Arnold J Rimmer
„Za měsíc přijímače by vás to počítám dokonale přešlo…“
– – –
S flintičkama a pistolkama na hraní se za nás končilo tak v 5. třídě, dál už to hraničilo s nebezpečnými zbraněmi.
Ve 4. jsem si u spolužáka prohlédl celkem funkční domovýrobu jeho o dva roky staršího bráchy. Dřevěná pažba, lauf z kovové trubičky přichycený přišroubovanými pásky plechu. Pokračovala dalším kouskem trubky na pantíku, odklopném do strany. Za ním opět pevná trubička, v té jezdil velký hřebík, zahnutý u konce s hlavou o 90°, tažený dopředu pružinou. Při natažení dozadu se zaklesl za ohnutý delší šroubek. Po zamíření se ukazovákem postrčil proti směru hodinových rafiček, až se uvolnil a pružina ho dorazila dopředu. Tam klepl špicí do poplágru, nebo taky .22LR.
Možná bylo dobře, že jsem ten pantík, který mi chyběl jakožto jediná součást, nesehnal, bo jsem zcela vážně zamýšlel výrobek použít cestou z odpoledního vyučování proti pakáži ze zvláštní školy, která často napadala mladší děti…
No hezký. My jsme s kámošema působili spíš v oblasti IED a improvizovaných ženijních nástrah.
Vlastně je s podivem že mam dodneška všecky prstíky.
Arnold J Rimmer:
„.. improvizovaných ženijních..“
– – –
Ty začaly u nás zhruba v 6. třídě. Nejprve dýmovnice, různé buchkule, ale pak už slavný travex, 1 kg za 8 Kčs.
První akce jsem se zúčastnil spíš náhodným nachomýtnutím. Intenzita mě docela učarovala – a to houknutí letící střepiny z konce trubky…
Asi bylo dobře, že jsem se do toho vložil. Původní autor konec trubky zaklepával(!) v naplněném stavu. Prosadil jsem navaření velké matice a plnění probíhalo až v „technickém postavení“.
Pro věk 12-13 let to bylo něco šíleně nebezpečného, ale ten pocit z dobrodružství, ta partyzánština a obdivný „cejch“ nezúčastněných, který tak vnitřně hřál – kdo nezažil, těžko pochopí. Vyrazit za soumraku na akci a po setmění dát najevo několikatisícovému městečku, že tam někde jsme „MY“, to byl zážitek. Výjezdy hlídek VB a činnost jejich pomocníků tomu všemu dávala váhu až skutečného konfliktu. Občas byl i někdo vyslýchán ve škole, ale obvykle se nic horkého neprofláklo.
Několik let tak vše s přestávkami běželo. Nejvíce akcí bylo na podzim a přes zimu. K nejatraktivnějším datumům patřil 7. listopad a 25. únor – to kvůli veřejným shromážděním, po jejichž skončení se obvykle šlo na věc.
Po skončení základky se možnosti rozšířily. Možnost získat i zpracovat kovový materiál prostřednictvím školních dílen či učňovských pracovišť, vybavených svářečkami a bruskami, přinesla dokonalejší a také nebezpečnější verze. Silnostěnné coulky až dvoucoulky, matice M30 i víc, perfragmentace…
Vše skončilo vojnou. Po ní už nikdo ze zučastněných s ničím takovým neblbnul, žádné zábavné pyrotechniky a podobné sračky. Nějak jsme z toho vyrostli…
/*/
Travex, suřík, alobal, hnojivo z JZD, nafta! Výbušný fugasy s matkama a kuličkama do ložisek… Joo, partyzáni nejmíň, MY nejsme žádný vořezávátka, zrovna jako ty chlapi z fronty, co jsou dneska dědci. Nebo aspoň stejně dobrý jako otec, co si hrál v opravdovým haklu s opravdovým sturmgewehrem a zažil příkopy plný pancrfaustů.
Drogerie hned vedle školy, esenbáci u ředitele, z toho by se dneska všichni posrali tři metry do vejšky. :)
Jo, na vojně to všechno skončilo. Dejte mi s tim už pokoj. Probíhalo to u nás obou nemlich stejně.
Jooo suřík..
Kde jsou ty časy :-)
„…Jooo suřík…“
– – –
Mišung s hliníkem, křemínky, alobal, elektrikářská páska.
Neměl jsem s ním moc zkušeností. Fungoval ale dobře. Na brizolech bytovek dlouho držela stopa, průměr až 30 cm.
On se dá, dneska naprosto nedostupný oranžový suřík, ve směsi s hliníkovým pudrem docela efektivně nahradit. Ale blbě to zapaluje, těch křemínků se pak musí dát, do toho čtverečku alobalu 6-8ks, aby byla jistota, že některá dvojice křísne. A to už je o dost nebezpečnější, než jenom 3, letí to docela velkou rychlostí na všecky strany.
Obyčejná černá izolačka blbě lepila – my používali šedou technickou pásku, což bylo krom barvy totéž, jako volně prodejná páska kobercová, nebo páska na hokejky.
Od čtyř vrstev nahoru, popřípadě po vymáchání v tom rychlejším epoxidovém lepidle, už to bylo slušný.
Když se udělala šikovná směs /jak je šikovná, se poznalo podle rychlosti jejího hoření na zapáleným kousku papíru/, do alobalu se dalo objemově tak deci té směsi, k tomu ty křemínky a třeba ještě pár matic M10, tak to mělo skoro potenciál zabíjet :D
Jeden dement tady od nás, absolvent tří tříd jednoho z okolních Oxfordů, dal asi do dvou deci té směsi, kromě tří fest velkých křemenů i dvě omačkaná sklíčidla z malých vrtaček do 6mm.
Prásknul s tím o kamennou podezdívku fízlárny – jedna hlavička vyhodila z podezdívky asi tak 10kg pískovcový šutr, druhá prolítla až do vchodu protějšího baráku, kde ještě urazila schránku, plus k tomu asi 20 vysklených oken v ulici. Nebyl jsem u toho, ale musela to být pěkná pecka.
No jasněže ho chytili. Protože to byl úplný dement, tak šel pěšky a až vyletěli ven fízlové, tak na ulici dělal, jakože on nic, že to někdo hodil z auta, co jelo okolo. Přitom se mu pracky ještě třpytily od toho Al pudru. A protože to byl dement, tak rodiče nedostali ani podmínku, jen všecko zaplatit. Ale protože s rodinou dementů nikdo nechtěl nic mít, byli takoví docela agresivní, tak k nim ani nikdo nešel s účtem od sklenáře.
Byla s tím docela sranda a přitom to bylo dost bezpečný. Nepamatuju nikoho, komu by hliník se suříkem ublížil – naproti tomu ti konkurenční cukráři /Travex+cukr/ sice bývali hlasitější, ale už tak v sedmičce postrádali kousek některé z končetin – a stejně si nedali pokoj..
Bezpečný to bylo v tom, že to nebylo schopno explodovat bez opravdu silného podnětu. Dokonce to nebouchalo, ani když kulička z kapsy vypadla na zem. Muselo se s ní fest mrštit o zeď, aby to prostě pořádně kříslo. Později jsme to metali z pořádného praku, co byl vyřezaný z osmičky duralového plechu, nahoře do pěkného U a dole opatřený tlustou dřevěnou „ručkou“ – násadou z velkého pilníku. Na každé straně zdvojené čtyřky letecké gumy, kapsa z koženého jazyka nějaké pevné boty – sotva to šlo natáhnout. To už pak nebylo nutný házet nadvakrát či natřikrát :D
servisdok:
Suřík s Al frčel, ale spíš u ročníků cca o 2-6 let starších. Já sám už ho nedělal, jen jsem zažil jeden odpal o stěnu bytovky.
U travexu byl důležitý správný poměr složek – vždy jsme nejprve kontrolovali vzorky. Po spálení muselo zůstat co nejméně hmoty. Inicializace finálního výrobku se dělala zapálením – někdy prskavky, někdy voskované provázky, někdy sypaná cestička. Byly ovšem i malé táboráčky, kdy plášť neměl ani navrtaný otvor a zážeh nastal až od teploty trubky (tu metodu jsem spíš zavrhoval).
Odpaly byly obvykle min. 100 m od intravilánu, někdy i kilometr daleko, zvláště u větších kalibrů a perfragmentací.
Do složitějších směsí jsem se nepouštěl, ale o ves dál byl jeden „zkumavčík“, který přišel o oko.
K jednomu z dobrodružství došlo po odpalu dále od obce. Bylo to bohužel ještě před soumrakem a pravděpodobně nás prásknul hajný – čučel nejspíš z posedu na okraji lesa a činnost skupiny tří osob v rozoraném poli vzbudila příliš jeho pozornosti. Tehdy šlo o dvoucoulku bez perfragmentace, 35 cm, kvalitní svary. Po ráně hajnej dobrblal na pionýru někam k telefonu a nahlásil to. Vyjelo na nás kuřátko, tj. služební Š-120 v autožluti bez majáku a ještě jeden civilní žigul. Vycházeli jsme z indicie, že pionýr se zeleným mužikem brblal k městečku, a prchali jsme hned na opačnou stranu. tato včasná reakce dost pomohla. Terén byl tím směrem příznivý, akorát trochu problém s bahnem. Nedostali nás, akorát jsem doma dostal sankce za příchod po půlnoci a modlil se, aby nevzniklo podezření…
Jo, taky nase parta dostala pomrd, ze „nekdo“ dava poplagry na vlakovy koleje… asi nas nekdo zmercil. Tak jsme je od te doby uz jen pichali do Pepa ruzne po vesnici.
Btw, ve meste mi kluci ukazali, ze jsou o level dal, daji poplagr do cigaretovy dutinky, povytahnou a naslinej filtr, pak opacnej konec zapalej a hodej to treba na salinu. Detskej duvtip neznal mezi.
Tyhle „dovednosti“ se dřív předávaly doslova z generace na generaci. Sice táta mi ukázal tak maximálně plechovku s troškou karbidového vápna, ale na ty pokročilejší jsem měl strejdu, který musel být, ve svém vlastním dětství teda pěkný dacan :D Jenže jeho generace měla přístup ke spoustě krámů z války, válela se toho všude spousta a nikdo to nepokládal za nebezpečný, lidi byli zvyklí. A s odstupem času si myslím, že to byl právě on, kdo nám tenkrát šlohnul ty německý kvéry v lesní boudě. Abysme si tím neublížili. Sice už jsme stejně neměli patrony, ale on věděl líp než my, že by nás časem mohlo napadnout, nějaký další si „vyrobit“, jako to dělali v mládí oni..V každé páté chalupě byly všelijaký lisy na broky a pikslu se střelným prachem sehnat, to taky nebyl tenkrát problém.
Já už to nemám komu předat. Možná naštěstí. Dnešní děcka, jak je tak sleduju, jsou dost nešikovný a zajímají je jenom čínský tretky, šmatlafóny, video, YT, tiktoky a takový píčoviny, který třeba moje generace, ale ještě ani generace mých dětí za nějakou zábavu vůbec nepovažuje.
Navíc mám okolo sebe, z mý strany rodiny jen holky. Oba synovci jsou úplně utopení v internetu a jinak jsou schopní si šroubovákem či kombinačkama leda tak vážně ublížit. Škoda.
servisdok:
Je fakt, že to nebezpečný bylo. Ale tehdá jsme nedělali jen tyhle pyro-blbiny.
Třeba tajný sjíždění části řeky na nafukovacím gumočlunu, 10 a 12 let věku…
No a pokus o stavbu rogalla, kterej se nakonec proflákl a já si poslechl odbornou přednášku, co je to plošný zatížení křídla a pochopil jsem, že bysme se fakt asi zabili. Trubky od záclon, latě i prostěradla byly zabaveny a s nimi jsme museli pohřbít i šance na pozdější projekt, který měl využívat dokonce pulsační motor (fakt už měl bratránek připravený roury…).
Chlorecnan sodny aka Travex byl optimalni s cukrem 2:1. Obvykle jsme smes rozpustili v trosce vody a naslednej med namatlali na vatu. Lzickou se to vyhladilo do cca 2 mm vstvy a nechalo uschnout. Nasledny produkt sel strihat nuzkama a vyrabet z toho cokoli, od kulicek, zapalnic, zabek…
Pro uplny nemehla se hodil poutovej balonek nafouknutej acetylenem a vhozenej do taboraku. To zvladl kazdej. Ti chytrejsi si hned napoprve obalili usi rucnikem, ti blbejsi az napodruhe.
Na stredni uz jsme byli dal a odpalovali tatp zarovkama. Tehdy jsem si postavil prijimac k Modele s tim, ze to budu odpalovat dalkove… Pojmy jako ‚superheterodyn‘ jsem tehdy jeste nebyl plliben a jake bylo moje preqapeni, kdyz to bouchlo, aniz bych mel zaplej vysilac. Nojo, ale jinej adrenalin jsme neznali.
Tak to ja mam dodnes v prsteniku sklo ze zkumavky, od svych 12 let, kdy jsem objevil triperoxid acetonu.
Pro spoustu prazaku staci jeden vyraz: „vápenka“ ;)
Kdyz clovek premejsli a ma dostatecnou ochranu tak si myslim ze airsoft nebo paintball sou naprosto dokonaly: pozna novy lidi, fyzicky se vyblbne, nasaje atmosferu.
Dodneska kdykoliv mi zavoni v nose zacatek jara si vzpomenu na doby airsoftu – podle me nejlepsi kombinace traveni volneho casu, jen skoda ze pokud je proti elektrikam tak to taky chce elektriku no a uz to pak sou celkem penize, hm.
Taky jsem hrával, dostla jsem jednou pecku od kokota s vyměněnou pružinou přímo do čela. Fakt půl minuty jsme nic neviděl a řval všechny nadávky na světě, protože jsem si myslel, že je fakt po mě. Neskutečná bolest. Až dneska se dočtu, že jsem s kokotem s vyměněnou pružinou neměl hrát. Škoda, že jsem to tenkrát nevěděl.
Nicméně jednou jsme byli taky v lese, my chudáci s manuálama a plynovkama, proti borcům co měli elektriky za 12 tisíc plus a pořád s tím machrovali. Když jsme šli někde po vesnici, všichni na nás čuměli jak na debílky. V lese jsem pak trefil borca s elektrikou, on se otočil a osmahl mě full auto z blízka. Řekl jsem mu co dělá, že to dostal, proč to neuznal a on že on má elektriku ať jsi du stěžovat mamince. Tenkrát jsem vzal tu zbraň, hodil jsem ju po kamošovi a nasraně jsem odešel a od té doby jsem zanevřel nad airsoftem, protože vždycky jsem se setkal jen s namcharovanejma cápkama co musí mít přesně vojenské oblečení vzor 95 a kdo nemá vzror 95 a k tomu přesně vlaječky a přesně elektrickou m4a1 tak je pičus a mě prostě to povyšování strašně vadilo.
A to jsem byl schopen ustát a přežit i takovou věc, že pičus si tu brzdu nastavil do boku a ty kuličky pak stříleli za roh, takže jsem byl skovanej za stromem a stejně mě kulička trefila. Bral jsem to, jako že při normálním konfliktu by třeba část stromu mohl prostřelit.
Dneska když vidím ty airsoftové války, kdy už to probíhá opravdu jak válka, každej má v mobilu apku a velitel akce, ví kde kdo je, to už jsou hodně promyšlené akce. Jenže tam je tisíc chlapů, tisíc párků, a nejsem buzna, tisíc lidí který neznáš a jak říkáš, kteří ti namrdaj z bezprostřední blízkosti kuličky po celém tělě full auto, že vypadáš jak kdybys dostal podruhé neštovice. A nic nenaděláš.
Spíš bych bral nějaké výcvikové akce s menším množstvím lidí, kteří by byli třeba nějak ověření. Lidi by to hráli, to jo, ale prostory už musejí být tématické a zbraně otestované a bez úsťových brzd. Sám bych nějakou takovou akci chtěl udělat, ale prostory jsou dneska velmi omezené, dneska jsou nemovitosti drahé a do 20km od brna je všechno někoho a pod nějakou správou a prostě si tam nelajzneš udělat nějakou akci a vystavět tam nějaký kulisy. Ale chce se mi to dělat? Přijedou tam akorát namistrovaní cápci kterým když řeknu příběh a jejich roli, tak si mi vysmějou že si přišli zastřílet a né hrát nějaký divadlo.
Možná jsem špatnej já v tom, že jsem prostě naivně hodnej a optimista, že se najdou slušní, poctiví lidé… najdou, ale je jich kurevsky málo a když už se nějací najdou, nebudou s vámi běhat po lese.
Proti elektrice musíš s elektrikou, jinak nemáš šanci a ono je to docela už pak drahý špás, vesměs za to máš nové kolo nebo lepší dovolenou. Bohužel to je to nejhorší, nepřiznávání,s takovými lidmi nemá smysl hrát.
Obycejnou elektriku koupis dneska za 4 tisice.
Seriovky maj obvykle ustovku tak 100-110 m/s.
S minimalnimi naklady se da zvednout na 120-130 m/s. Staci trochu silnejsi pruzina a pretesnit (nova triska,mozna pist).
Jsou to radove stokoruny. Trochu zrucnej clovek to udela sam. Kdyz to delas poprve, tak pocitej, ze ten mechabox budes pulit tak 3x az 5x :D
Nebo si to nechas udelat a firma te zinkasuje o castku skoro rovnajici se cene te cinske zbrane.
Ale vetsinou tam stejne neco zkurvej. Zrovna dneska jsem s kamosem řešil jeho SVD, kde bylo treba po firme doresit neco vodflaknutyho.
Vetsi vykony nez tech 120-130 uz jsou na vetsi upgrade, ale na akcich uz se tyhle ustovky vetsinou nesmi.
Boze tryska. Parfon.
A to nemuzes lidi nechat picnout pres hradla?
To tak je, ze lidi postupne zkurvej kazdou zabavu. Ja osobne jsem to nikdy nehral a nijak mne to nelaka (vojenska katedra stacila), ale naprosto chapu, co te sere.
Proti tomuhle koníčku bych vůbec nic neměl, jenže pak vlezu za barákem do lesa a narazím tam na závěje kuliček za každým křovím a stromem. To mě fakt vytáčí.
Nomad:
„…závěje kuliček za každým křovím a stromem. To mě fakt vytáčí…“
– – –
A co dvojice či trojice detonací, zhruba půl hodiny po večerní manifestaci či lampionovém průvodu? Místo vysypaných kuliček bys našel leda dulík velikosti umyvadla až dětské vaničky, při troše štěstí i rozšklebené fragmenty pláště…
:OD
Předpokládám, že za tímhle příspěvkem mělo být nějaké sdělení, jenže se ti v průběhu psaní někam ztratilo. No nic, to se stává.
Nomad:
Copak by ti míň vadilo? Kuličky, nebo občas nějaký dulík, ale k tomu ty detonace?
Nic se mi neztratilo, jen jsem chtěl od tebe informaci – a dobře vím, proč…
Nějak nevím, proč bych si měl z toho něco vybírat. Většina lidí se časem naučila, že svůj bordel si z lesa zase odnesou, airsofťáci by se to mohli naučit taky. Dokonce i ten myslivec se občas ohne a tu hilznu po sobě sebere.
Dneska jsem slysel a koukal, ze mi sousedovy slepice obrabeji EPS, co mam ve stodole pripraveny na fasadu. Zrejme makaji na nepotopitelnych hovnech. Kadopadne hejno cvicenych slepic ala Tri vorechy pro Popeluchu (nesezrat, alebrz do osatky premistit) by mohlo byt resenim.
Ta vajíčka omotaná špagátem jsme zeveťákům vždycky záviděli a pokoušeli se to napodobit.
Tehdy ty ohňostroje mohli fakticky dělat jen lidi, nějak spojený se Zevetou Bojkovice, která jediná to směla vyrábět a odpalovat. Nikdo jiný neměl šanci.
Neslo jen o vyrobu, ono neco se zkouselo i v Semtine (prskavky) a v Policce (vojenska pyro), ale skokeni za komara delala jen Zeveta. Cili tech jejich cca 8 vyrobku, co tehdy delali, mohli odpalovat i jini, ale vyskolit se museli v Zevete.
Pics or didn’t happen.
Jakože ty kila plastu rozesetýho po mým lese zmizí, když ti nepošlu fotku? Fajn, můžeme to zkusit.
kila plastu že závěje? tvoje problémy bych chtěl mít ty vole
No, já bych zase nechtěl mít ty tvoje.
no vidíš, tak šoupej nohama :D
Myslím, že šoupání nohama je z tvých problémů ten nejmenší.