Jak jsem vařil pivo - zpět na článek

Počet komentářů: 170

  1. sme se teda dozvěděli, že ste si postavili byznysplán na tom, že budete lidem z asi šesti chalup, a MOŽNÁ pár vsí vokolo, dodávat pivson a z toho uděláte ranec, a eště ste si ani nevyzkoušeli vydatnost studny, páč věřili nejakýmu kokotovi, a pak překvápko? plus hrooozně vás překvapilo, že sou to vokolo vlastně čuráci, a můžou nakonec za krach voni, jo?

    no tvl, jako dobrý no :D základní fakt, kterej by měl být tesanej do šutráků, je to, že lidi sou samej čurák, kokot, jenom támdle, vzádu…ste vy, dvá čuráci vedle sebe :o)

    1. Vy byste do naší vsi skvěle zapad ;)
      Stran studny – pozvaný hydrogeolog, který nám kolaudoval studnu, se vyjádřil, že provoz pivovaru v pohod utáhne.
      Ale jasně…věřte člověku, který si za to řekne patnáct litrů.

      1. přesně tak, a kerej vám na to dá akorát bezcennej papír (možná ani to ne); nebo snad za to ručí celým svým majetkem? pěkný hovno, že? :o)

        stavět takovej podnik na tak možná na prstech pár rukou zákaznících je kretenismus zralej na zavření do kulaté místnosti, a můžeš se vztekat jak chceš jak malej blbeček, že za to můžou vostatní…

        1. Mohu vědět komu byste si o posouzení studny řekl vy?

            1. Ale no taaaak. Zaprvé sem si poprskal screen a zadruhe nemůžeš takhle zhurta a prostě:-).

      2. Je to smutné, když uvážím kolik dřiny a peněz to stálo.
        Ale chca nechca do značné míry souhlasím tady s Behehe.

        Optimistické představy a naivní víra v lidi jsou spolehlivým zabijákem jakéhokoliv podnikání.
        Kolik takových už jsem viděl, co krachli na tom že vrazili miliony do „svého snu“ o podnikání, přičemž realita byla úplně někde jinde.

        Vidím tam jako zásadní problém, že neexistoval plán B. Tedy kde to pivo udat, když to s místními nevyjde.
        Udělat pivovar pro pár místních co si to v důsledku stejně dovezou kombíkem z Lidlu či Tesca, bo české prase všechno spase a kvalita mu nic neříká, jen cena a kvantita.

        Vlastně jste si udělal takovou soukromou „akci Z“ na vlastní náklady a na dluh z banky. Jenže jste se na výstavbě podílel sám, takže vám vohnouti akorát záviděli, podráželi nohy a nakonec vás ignorovali.
        Kdyby si místní vohnouti ničili vlastní záda na stavbě vesnického pivovaru a luxovali vlastní peněženku, tak by si toho setsakra vážili. A kdyby někdo chtěl dělat podrazy a udávat na hyhyenách apod, tak by ho zatraceně rychle srovnali do latě.
        Buď by došel z hospody pobouchaný nebo by mu samovolně vzplálo auto.

        On je to obecně problém vesnice a čím menší vesnice tím větší problém.
        Stačí pár kreténů a máte tam ze života peklo. Když vás někdo nasere ve městě tak se s nim prostě přestanete stýkat. Jenže sousedy na vesnici prostě nevyměníte.

      3. No, ona je to ale bohužel v podstatě pravda. :-(

      4. Britrik 15.7.2024 v 7:53

        Stran studny mám velkou pochybnost, že pozvaný hydrogeolog zkolauduje studnu.
        Hydrogeolog vypracuje hydrogeologický posudek, který je nutný k povolení studny a vydání povolení k nakládání s vodami.
        Pokud si „řekl o patnáct litrů“, tak udělal krátkodobou zkoušku běžnou pro zásobování RD, ale ne řádnou čerpací zkoušku nutnou pro pravidelný provoz pivovaru.
        Používali jste studniční vodu i k chlazení?
        Při návrhu vodního hospodářství potravinářských podniků se již využívá i dešťová voda…

        1. nojo. já mám na latifundiích kopanou studnu přes sto let starou, dělanou svépomocně středověkou technologií*), kde krátkodobá čerpací zkouška ukázala úplné hámotiny**).

          *) to je metoda kopání studny věru starobylá, která se používala do poloviny 20. století při kopání studní v extrémně balvanitých zeminách, kde jsou občas šutry velikosti prasete a šutr je obtížně rozbitelný – prostě se na místě studny kopá čtvercová jáma minimálně 2×2 metry (ve které se pohodlně pracuje s lopatou a krumpáčem a kde se dají kamenní pašíci rozštípat), která se tesařsky paží do čtverce dřevem, a po dosažení kýžené hloubky se uvnitř vyzdí nebo vybetonuje kruhový „komín“ (spodní metr-dva se zdí úmyslně netěsně) a za rub komína se nahází veškeré šutry, které se vytřídí jako nevhodné pro stavební použití a horní metr-dva se dosype vytříděnou zeminou bez šutrů, případně s vytvořením nějaké vodotěsné jílové clony.

          **) ono se čerpá a krásně přitejká „silnej pramen“, a ono to ve skutečnosti vytéká ze zásypu mezi komínem a (zkamenělým? shnilým?) pažením

          1. Hloubka ?

            V dnešní době jedové tam asi přitékají pěkné srač… z vrchních vrsrtev. To ve středověku nehrozilo.
            Mě přišlo vždy divné proč v pohádkách a skanzenech jsou ty studny roubené a čtvercové. Teď už vím proč.

            Docela by mě zajímala technologie hradních studní. To vyžadovalo asi solidní know-how a znalosti.

            1. kaBrnak 16.7.2024 v 16:58

              Asi ne.
              Mělká zvodeň byla a je u správně udělané studny (která není určena jen pro zalévání zahrádky) odstíněna nepropustným „límcem“ z jílovité zeminy.
              Komín studny je kruhový hlavně ze statických důvodů.

              1. moje studna je navíc na kopečku. tedy na bouli asi o třičtvrtě metru převýšené oproti ostatnímu svahu lokálně asi 10%, globálně asi 22% (sklon pozemku zprůměrovaný na 200m nakolmo na vrstevnice), a nade mnou je asi 300 výškových metrů lesa bez chalup, traktorem nedostupného. výsledky základního chemo-bio rozboru jsou velmi slušné, koliform na hranici přesnosti metody (dle pohovoru s laborantem, který byl v ceně rozboru, to je tak jeden utopený slimák ročně).

                no a komín mám betonový do taženého plechového bednění (ve dvacátých letech to byla technologie věru kosmická) a na rubu dusáno do kamenné rovnaniny.

            2. Pomerne dobre know-how ma studna na Kcharlsteinu. Tam se kopalo, hloubilo, kopalo, do velmi slusne hlouby. Paradni studna, festovni. Cista. Znacka ideal. Nojo, pro krale. Jako jo, jednu mousku to ma a sice, ze v ni neni voda, ale to bych neresil. Napustila se tam dirou a kanalem z reky a zase bylo dobre.

              1. he? se to snad dycky kopalo až pod hladinu řeky, aby se to tam prosáklo, ne?

                1. studna na skalním ostrohu v krasovém údolí není úplně tak jednoduchá úloha jako vykopat studnu na štěrkovém kvarteru v údolní nivě, kde opravdu platí, že úroveň spodní vody odpovídá hladině v řece.

              2. Úžasný systém sběru dešťové vody měl Landštejn, dodnes funkční.

              3. Stejně to musela bejt facha jak svině to tam v tej sklále vykutat. A pak ještě namísto odměny tě král nechá podříznout v lese.

                1. Což je ovšem jenom lidová báchorka. Btw, jestli si vzpomínám, tak je ožrali a upálili i s ubytovnou.

            3. Ve středověku byla v každým hospodářství hnojnice a srací jáma. Chemie sice do studny nepřitekla, ale fekálií bylo všude dost. K. H. Mácha by moh vyprávět, jak mu v Litoměřicích šmakovala voda ze studny

              1. to je otázka, odkud vlastně byla ta voda, co si jí Ignác (tak byl křtěný) loknul. dle pověsti básník kochaje se krajinou seděl na Radobýlu, a spatřiv požár na jeho úpatí seběhl dolů a účastnil se hasení coby člen lidského řetězu podávajícího vědra, a jak byl seběhnutím s kopce a podáváním věder uřícen, tak si z několika věder řádně zavdal.

                je samozřejmě otázkou, do jaké míry byla k hasebnímu zásahu používána studniční voda (s nějakých rumpálem či co, tam by to šlo asi příliš pomalu a lidský řetěz by se většinu času dloubal ve frňácích), jestli byla používána voda „labská“ (která v době před průmyslovou revolucí a rozšířením splachovacích záchodů byla velmi čistá, a kalná byla maximálně tak po dešti), nebo jestli nabírali nejbližší podezřelou tekutinu z nějaké strouhy či kachňáku kam přetékaly senkrouny v okolí. sroro bych očekával to poslední.

                1. Plus bůhvì jestli tu cholerinu chytil z vody. Pár dní před smrtí si do deníku zapsal něco ve smyslu, že mu zasmrádlo uzený, ale stejně ho sežral, panč byl švorc.
                  Jinak kvalita i studniční vody byl celkem problém až do masového rozšírení kanalizace. Takže tu poseru moh chytit kdekoliv, klidně u pumpy na dvoře.

                  1. Plus ta vzdálenost, kterou běžel.

                    1. To taky. I když Mácha byl vcelku trénovanej. Jak běžel celou noc z Litoměřic do Prahy, to rozhodně nebyl zanedbatelnej sportovní výkon, je to asi 65 kiláků.

                    2. Mácha, když byl pozván na husu k nedělnímu obědu od rodičů Lori, tak si vzal čtvrtek a pátek v úřadě volno, aby tam stopem dorazil včas.Stihnul to a ješte ji 2x „opical“.
                      Ale pokud máš špatnou stravu, bydlíš ve vlhké kobce, pak v euforii letíš, makáš a chlastáš bůhvíco, tak se to asi sečte a je vymalováno.Kor v tý době a hlavně nevíme, z jakýho byl vrhu.

                    3. Jo, únava a přetažení je svinstvo.

                  2. paradoxně – vynález kanalizace to zlepšil někde, kde byla kanalizace odvedena do moře nebo aspoň pod město, ale rozšíření splachovací záchodu situaci docela dramaticky zhoršilo. do poloviny 19. století se z vltavy v praze dalo pít bez velkého rizika, o padesát let později už by to nikoho příčetného nenapadlo.

      5. No, a udělal jste tomu člověku alespoň špatnou pověst v širokém okolí? Protože dokud nekompetentní odborníci beroucí těžké prachy bez odvedené služby budou beze strachu – tak se nic nezmění.

        Napsal jste danému odborníkovi, že udělal špatnou službu?

  2. Super článek, díky. Mohl jste se trochu víc rozepsat o podrobnostech, jak často jste vařili, jak velké dávky, jakými cestami jste prodávali, atp..

    Nedávno jsem se dostal do jednoho minipivovaru, asi dost podobného. Mladí manželé začali s vařením jako koníček, nyní už se tím živí. Překvapilo mě, v jak malém prostoru je možné to dělat.

    Na sousedy serte, vždycky se najde nějaký závistivec, obzvlášť na vesnici je to solidní ekl.

    1. Díky
      Vařil jsem cca dvakrát do měsíce. Hlavně ležáky, ale v poslední době jsem si hodně oblíbil norské kvasnice kveik. Piva to jsou pitelná i pro klasického konzumenta českých piv stylu ležák.
      Většinu produkce – mám 2.5 hl varnu, jsme prodali ve výčepu. Něco šlo do flasek, většina na místě. Zkoušeli jsme i do nedalekého obchodu v blízkém městečku, ale ten oser s plněním lahví výsledný zisk zdaleka nekomenzoval. Občas jsme vyjeli i na jarmark, nicméně tam se obvykle vyskytoval i stánek místních hospod a dalších minipivovaru, takže za ztracený den a prodaných pár piv to nestalo.
      Co jsme v článku nezmínil a mělo jistě taky významný vliv – lidi nemaj peníze. Pivo jsme sice měli levnější, než jinde, ale stejně ty doby, kdy přijde parta kámošu a za večer každý udělá deset patnáct škopků, je pryč. Začal to kovid, dorazila tahle skvělá vláda.
      Hospody obecně jdou do háje.
      Jinak, měl jsem to spíš jako koníčka. Živí me něco jiného.

      1. Já třeba peníze mám, ale chtít za pivo 50 kč je nehoráznost. Takže si dám jedno, maximálně dvě oproti dřívějšku, kdy jsem si dal dvě, maximálně čtyři.
        Je to znát, že hospody jsou prázdnější. Zajímavá cenová politika.

        1. jo, todle taky, k tomu, co píšu já vo kousek níž; dát za 15 kousků a neco k tomu pomalu litr je úplnej úlet, ti, co tímdle způsobem chlaščou, jedou v lahváčích, případně si s podobnejma průtokáčema pořídí vlastní výčep (stojí to kolem bůra?) a jedou na vlastní sudy, za ten litr potom můžou chlastat v pár lidech celej víkend, místo jednoho večera, to je takovej trend, že si toho všimli už ai hovináři, vodstartovala to rýmyčka s koncentrákama a následný zdražování hospod vo šílený desítky procent to jenom doráží

          1. Presne takhle to vali v nasi prdeli. Pote, co hospa byla behem EET zavrena, ji za kacku rocne dostal do pronajmu SDH, v ramci akce Z to uvnitr zrekonstruoval a ted tam hasi zizne sboru. Vstup jen pro zvane, klub voe. Slintajici pumpickari (knajpa je v supr kopci) maji smolika. No a jedna mensi parta predelala zastavku autobusu na pijatni misto, takze se tam vecer objevi kolecko se soudkem a vycepakem, kabel do okna nejblizsiho baraku a pak sousedu posedi a pokeca. Dneska rano jsem tam videl nejaky svicky, asi se jim scvrknul fanclub. No a v zime samozrejme frci garaze, nazyvane „myslivecka mistnost“.

            Zbytek ma doma lahvace. Bonus maji dole v udoli u samosky, ktera pro mistni funguje taky jako tankovaci stanice s lahvacema. V chladaku mezi jogurtama, mlikem, syrem a pastikama je vzdy standardni sortiment lahvacu.

            1. Jo, tohle maj u otce na chatě. Maj tam chlastací boudu pro osadníky, ale když jde kolem žížnivej tůrista, tak mu taky nalejou

              1. tam u sysopa v sudetách sou lepší sorta, tam mu tak nachčijou, naký lufťácíííííííí si tam na ně nepřídou :D by mě zajímalo, kolik tech dementů sou náplava po vodsunu co si teď hrajou na starousedlíky tvl

                1. nojo, vesnice, kde se totálně vyměnilo obyvatelstvo a jsou obecně „divné“ a jejich bazírování na tom, jak jsou děsně „místní“ je více než směšné. před lety mě pobavilo, když se chalupáři v jisté obci v českosaském švajcu nasrali, přehlásili se k trvalému pobytu, přečíslili místní agroalkoholiky a převzali vládu.

                  1. Se hosi neposerte. On ten duvod je uplne jinej, nez si myslite. Ve vesnici nedaleko se totiz stalo, ze takhle ve zrusene hospode nalili nejakymu cyklistovi a on se z nej vyklubal kontrolor. Pak v tom litaly jakysi odborny odhady, kolik takhle nacerno prodaji, jaka narodni ujma tim vznikne a kolotoc jako krava.

                    Takze u nas oficialne byla hospa zrusena a tim padem smula. Pokud nekdo zastavi a vypada, ze chcipne, asi by dostal vodu zadara a tim by to zvadlo. Dole pod kopcem je samoska, muze se napojit tam. S kopce to jede vzdycky.

                    1. takový kontrolor by samozřejmě zasloužil selský polní soud a po smýkání vepřem by měl být utopen v obecním zasinicovaném rybníčku a jeho zohavená mrtvola by měla být několik let v kleci pověšena u cedule označující začátek obce.
                      to je obecně otázka jestli se máme v reakci na hovadské zákony začít chovat jako hovada. za sebe tvrdím, že bychom měli znát rozumnou míru.

                      ostatně, to už by mohl přijít kontrolor na kdejakou oddílovou chlastačku s čárkováním piva. několikrát ročně se něčeho podobného účastním a buď se dělají čárky za pivo, za buřta, za plátek tlačenky etc, nebo každý platí rozumným odhadem a platí „sežer a vychlastej kolik chceš“ a nakonec to vyjde tak, že ten, kdo zajistí sud nebo točí rožněm má konzumaci zdarma nebo tak nějak.

                    2. Tak von bude trochu rozdíl, jestli ta neoficiální hospoda funguje jako normální hospoda, akorát na černo, nebo je to nějaká komunitní osadní nalejvárna, kde občas podají zbloudilému pocestnému lahváč s tím, že „sorry kámo, tohle je jen pro osadníky, ale když je to vedro, tak si jedno vemte a hoďte dvacku do kasičky“. Tohle se vždycky dá okecat.

                    3. Jinak ten kontrolor je obrčůrák. I když teda pochybuju, že jel náhodou kolem. Spíš ho tam někdo poslal.

                    4. jo, to také patří ke koloritu vesnice. buď se nasere někdo z přilehlých chalup, že mu tam osadníci v náladě řvou zrovna když uspává vnoučata, nebo spíš když se nějak rozhádají kvůli nějaké sousedské žabomyšárně a jednoho ze zasloužilých srdcařů stolní společnosti začnou ostrakizovat. jedna mě známá asi dvacet let svorně fungující hasičárna, kde funkce výčepáka rotovala po chalupách, se nedávno rozhádala a teď tam fungují nálevny dvě a posádky se navzájem nezdraví.

                    5. Bylo to behem EET, kdy lidi horekovali, ze kvuliva tomu zaviraj. Jasne, duvody se hromadily a bud to na EET slo svyst, nebo to byla posledni kapka. Jestli to byla nejaka aktivita soudruha, nebo teplej bonz, to nevim.

                      Kazdopadne, pro jistotu se u nas odstranily vsechny vnejsi hospodske pohlavni znaky a pokud se tam neco kona, tak prespolnim se hlasi, ze jde o soukromou akci. Verim tomu, ze i kdyby tam nekdo nekomu prodal dve piva a Tatranku, tak na tom se dneska nejakej danovej unik postavit neda.

                    6. jo, to bylo za kovidu vtipné, jak v jakési šumavské obci (nebylo to u Vás? hehehe.) brojili proti ošklivým parkujícím „pražákům“ (většinou z budějovic) a vlastními těly blokovali parkoviště u rozcestí značený cest, až se spolu svorně nakazili při garážové chlastačce.

                    7. Za covidu se vůbec děly věci. Vztahy mezi místníma a chatařema a chalupářema se leckde docela hrotily.

                    8. Re: Lukas B.19.7.2024 v 14:50
                      Ne, u nas ne. Budejcaci vetsinou tak daleko nejezdi, oni jsou spis na tom vychodnim konci u Lipna, max Modrava.

                    9. Ono je taky důležitý, za kolik mu to prodaj. Pokud to je plus mínus za nákupku, tak z toho aféru nikdo moc dělat nebude, když mu k tomu napálej hospodskou marži, bude to horší.

                    10. jednou ročně se účastním jakéhosi orientačního srandazávodu, kde je točené pivo čárkováno a je za zhruba dvojnásobek nákupky, a všichni jsou srozuměni s tím, že z „marže“ jsou dotovány cesty realizačního týmu na přípravné organizační práce (víceméně jen benzín), zapůjčení a doprava lavic, zapůjčení a doprava párty stanu, zapomenuté čárky a tak.

                    11. Re: Lukas B. 19.7.2024 v 14:47
                      Je tady na konci vsi jeden domek, patri nejakymu luftakovi od Pribrami. Bejva tam zvykem, ze prijede particka a dela v patek vecer bordel. Ale echt bordel, vcetne strileni nejakejch rachejtli vecer po desate. Mistni to puvodne resili tak, ze na majitele cuceli jak puci, coz mu teda fakt trhalo zily, ted jsem si dvakrat vsiml, ze v sobotu rano nedlouho po seste hodine jeden soused zacne delat drevo a druhej vedle tam ma nejaky ukrajinsky mastice a ti s Bobikem delaji novej vjezd. Nevim, jestli je to umysl, nebo je to nahoda, ale za posledni mesic se v chajdaloupce neslavilo.

                      Umim pochopit, ze obcas nekdo neco oslavi. Obejdu sousedy, nahlasim to mesic dopredu, abych tam pak nekomu nebudil decka, nebo neplasil kravy a kdyztak pozvu na oslavu, i kdyz vim, ze stejne neprijdou. Jednou, dvakrat do roka se to da. Takhle funguje jedna luftacka chajda kousek pode mnou. Nejsem z toho urvanej, protoze ta chajda nema zadny pozemky, prijedou dve tri auta a samozrejme parkuji na obecni ceste u te chajdy, takze pak traktory musej jezdit vsude mozne okolo. Majitel delal (nez umrel) kdesi v diplomatickych sluzbach a mistni byli dosrani mu neco rict. Tak si zavedl vlastni poradky. Ale budiz, mne to neobtezuje a kdo se neumi ozvat, at trpi. Kazdopadne prijedou, samozrejme zacne sekacka, pak nejaky rezani drivi, do toho radio z umejvanyho auta, okay, ale vecer je klid. Takze nikdo nema potrebu jim pod okno rano poslat kohouta.

                    12. obejít sousedy, dopředu se omluvit za bordel při oslavě a pozvat je základní slušnost. pak je taky potřeba soudnost, a reprodukovanou hudbu dělat jen tam, kde je to rozumné, a unplugged na dvě kytary, bendžo a basu taky nepidlikat do úsvitu deset metrů od sousedova okna do ložnice.

                    13. Presne.

                    14. Já mám zase dojem, že pro své sousedy nad sebou, co si udělali novou plovoucí podlahu bez tlumení – budu potřebovat asi tak 1 kW zesilovač. Neb už mě nebaví houpání židle pode mnou, kdykoli se někdo projde po podlaze, nebo rachot, kdykoli spadne cokoli na podlahu.

                    15. Alan.Cox
                      20.7.2024 v 1:22

                      žvaníš vo tom a hovno

                    16. Sousedka mě poslala do prdele, že právě uvalili za rekonstrukci 800 tisíc. Že jsem nelida, protože má doma malé dítě. A že jsem určitě agresivní.

                      Od řemeslníka, co jí dělal podlahu jsem se dozvěděl, že její podlaha má složení betonová stěrka + fermacell + rovnou nalepený vinyl. Krásná ozvučná deska o rozměrech asi 100 m2. To mi přijde až škoda nevyužít, když už musím trpět.

                      Ta ozvučná deska zvaná sousedovic podlaha dokonce rezonančně zesiluje i zvuky z okolí, nejen z jejich bytu. Asi to rozvibruje celé zdi. Když se někde vrtá do 20 metrů, vždy to slyším ze stropu.

                      Asi se podívám do hadexu ně najaké vhodné levné repráky na strop.

                    17. Behemot
                      20.7.2024 v 2:07

                      Alan.Cox
                      20.7.2024 v 1:22

                      žvaníš vo tom a hovno

                    18. Alan.Cox 20.7.2024 v 1:22

                      Podlahová voština FERMACELL s tloušťkou 30 nebo 60 mm se pokládá celoplošně na nosnou část stropu a následně se plní voštinovým zásypem FERMACELL. Touto konstrukcí se nosná část stropu přímo zatíží (cca 45 resp. 90 kg/m2) a podstatně se snižuje přenos zvuku.
                      Zdroj:
                      https://stavba.tzb-info.cz/podlahy/5660-suche-podlahove-prvky-fermacell-a-co-je-pod-nimi-a-nad-nimi

                      Fermacell je systém pro konstrukci suchých podlah.
                      Vinyl nalepený na fermacell není plovoucí podlah.

                    19. ygorek: To je možná spíše reklama výrobce.

                      Reálně slyším víc zvuku než předtím s komunistickou podlahou z parket.

                      Ale hlavně kročejový hluk a vibrace jsou k zbláznění. Cokoli se dotkne podlahy, tak mi vibrují zdi i židle pode mnou. Kroky sousedů nade mnou jsou, jako kdyby mlátili tyčemi do podlahy.

                    20. U nás na chalupě se pátek a sobota bere s nepsanou omluvenkou.Tady pařej všichni.Naopak já třeba ctím neděli a zásadně nedělám hluk.Místní klidně sekaj trávu nebo túrují traktor.Což mi nevadí, beru to.
                      My jsme tu byli dva roky v kuse za toho čínskýho moru a vztahy se upevnili.Našel se jeden pitomec, co mě nazval vychcaným pražákem, ale paradoxně mě tak nazvalo v Praze víc jedinců, anžto asi byli nasraný, že jsou na krátkým řetezu a nemůžou zdrhnout.

                    21. Je to o zpusobu chovani, nic vic. Sem jezdi jeden Plzenak, o kterym lidi rikaji ‚vytezit a odjet‘, kterej po prijezdu hned obehne sousedy, kde by byly domaci vejce, mliko, okurky, rajcata, brambory,… neco posolicha okolo chalupy, vecer rambajs a druhej den odpo Abfahrt.

                      Pak jsou luftaci, co o nich nevis. Dokonce primo ve vsi to koupil kdosi z Phy, ma tam nejaky mastice a dava to dokupy, ale jen pres den, vecer klid. Nikde nezebra vejce ani jiny produkty, v pohode clovek.

                    22. Sysop
                      19.7.2024 v 14:47

                      ET? to bylo nekdy v minulym životě, ne?

              2. několikrát jsem byl pohostěn jako cyklista na cestách v nouzi v podobné soukromé nálevně. dokonce jednou při průtrži mračen a krupobití jsem byl v jedné vesničce na Otavě místními (hasiči?) pohoštěn nejen sudovým pivem, ale byl jsem též zabalen do deky a počastován porcí pečeného prasete a pokus o zaplacení byl důrazně odmítnut s tím, že pomáhat pocestným je přeci samozřejmé.

                vzal jsem si z toho ponaučení, a na své hacientě občas také pohostím zbloudilého turistu či houbaře. samozřejmě tohle se může odehrávat pouze mimo velkou frekvenci lidí a mimo značené cesty a v zástavbě velmi rozvolněné.

                1. Jednou mi k baráku zabloudili dva skauti, holka a kluk. Vypadali zbědovaně a prosili o vodu, tak jsem je napojil a přidal i na cestu. Prý že to mají už jen půl hodiny do tábora, já sám bych tam šel hodinu a půl ostrým tempem, a to vím kudy jit…Nabízel jsem i kořalku, holka by si dala, ale kluk razantně odmítnul, asi se bál, že mu po cestě zdivočí a nakonec uhynou na totální vyčerpání někde v lese.

          2. Vlastní výčep je v celku levná záležitost. V zásadě je několik cest a nejlevnější a nejjednodušší je přestavba ledničky na výčep – anglicky kegerator, profi řešení koupíte za dvacet a výš, nicméně průměrnej běloch s vrtačkou to zvládne za čtvrtinu (starejch ledniček se všade válí kvanta). Pak je ,problém‘ jen biogon, nicméně v dnešní době už ani to ne.

            Jedinej problém je, byl a bude místo. Má-li někdo zlatou ženu jako já, lze samozřejmě řešit vždy a všude.

            1. na bombu máš hotovej výčep se zárukou za bůra, s kompresorem sou tak za 13k

              1. To jsem teda ještě neviděl. Nejmíň včíl vidím necelejch 9. Ale to se pořád bavíme o průtokáču, kterej nemá chlazenej sud, čili tam vám dva týdny naraženej nevydrží (nebo bych na to nevsázel). Když chladím celej sud, můžu jet v klidu na dovolenou a vrátim se k tomu, od čeho jsem odjel.

                Nicméně i tak těch 9 není tak hrozný, furt to mám v plánu pořídit na cesty.

                1. na malý soudky ai dokonce za štverku v datártu a chlazený to je https://www.datart.cz/vycepni-zarizeni-bomann-bz-6029-cb-cerne-nerez.html

                  jasně ty nejsou zas tak finančně zajímavý v přepoštu na pivson, i dyž možná je třeba nejakej malej pivovár rovnou natankuje, vlastních sudů si mužeš pořídit plnou prdel že

                  1. Ty 5litrovky maj ten problem, ze pokud nekdo lemta desinu, tak ma uplne na picu vyber. Ten malej objem je tak drahej na litr, ze slabsi piva se v tom nevyplati prodavat.

                    1. jak řikám, nenatankujou to v pivováru? jeden se taky nevyplatí, ale esli máš sklep, necháš si natankovat 10 beček naráz, tam už by to mohlo jít, v KEGu ai nepasterák musí vydržet pár měsíců ne?

                    2. KEG je pohoda, ale ty maly ludry plni malokdo. A pritom na ty je ten vycepni chladak za rozumny prachy.

                    3. Sysop
                      16.7.2024 v 23:54

                      pišou KEG

                    4. No prave. Pritom ty pidivycepaky s chlazenim jsou na ty neKEGy.

                    5. Sysop
                      19.7.2024 v 15:00

                      píšou KEG :D

          3. No a není to ta dokonalá neviditelná ruka trhu? V hospodě (pivnice není restaurace, pokud tam nevaří) stojí půllitr 50 Kč, v supermarketu 10 Kč, a ve štěněti teď nevím. Nevím, co si od toho hospody slibují za budoucnost.

            1. Ja nevim. Prijde mi ze hospody se proste chteji zahojit potom, co dostaly tri rany osudu (cigarety, eet, covid). Protoze nektery knajpy drzi dal celkem lidsky ceny, napriklad v brne za starobrno lze zaplatit 28 kc, za plzen 40 (nebavme se komu co chutna, to nikam nevede). U prahy mam informace o krakonosovi za 24. Ale normalni ceny jsou temer dvojnasobny. Starobrno v 5o kegu je za 16 vc DPH pokud vim. A pred lety kdy slo koupit v hospe za 20 na kazdym roze stavalo sudovy kolem 12 kc.

              Vynikajici pivov pulstovkovym kegu koupim za 24 kc kus. Tim pro me hospody ztraci lesk protoze za to samy tam dam klidne 60. Chodim tam uz jen za kamosema raz za dva mesice. Jejich volba..

              1. Tak ona ta knajpa neni provladni neziskovka, aby zila z dotaci. Navic, kdyz so domu dokulis keg, urcite za nim nepujde hygiena, pozarnik, kontrolor vytahu, bezpecak prace, kontrolor hospodareni s odpady,… takze jen udrzovani te knajpy na papirech neco stoji.

                Ja chci pristi rok mit svoje vejce. Mam pak vykladat, jaky jsou kurvy v krame, ze chteji sest kachli za kus? To jako ten kram a baba v nem jsou financovani cirkvi?

                V hospe vzdycky byly jednoduchy pocty. Naklady se vynasobily dvema a to byla prodejka. Tahle doba je ale nenavratne pryc, dneska jsou naklady na potraviny pulka prodejky a kde mas rezie.

                1. to sou hopsody kde se vaří, pak máš báááry kde pivson stojí 60-80 a paňác tak nejak podobně 80-120, přitom ale to dávno není decka, ale půlka, ai se ztrátama jich hodně přes stovku ze sedmičky naleješ, takže máš v klidu deset litrů z lampy…

                  co stojí průměrná lampa chlastu na bar? neřeším nejaký nóbl single malt 10letý vizoury, takže kolik, 500? to je pane maržička…

                  …hned sem neska zase zdražil hodinofky, kamkoli vlezu, pokud to nejsou nejaký vesnický desítky kilometrů mimo civilizaci, tak platím úplný nesmysle, a eště to vidim že v lednu opět pudu hore, na to mrdám tvl dělat armádu spásy

                  1. Jenže tahle hytlerinflace nakonec zařízne celou ekonomiku, protože se už nikomu nevyplatí nic od nikoho kupovat. Tím pádem všichni zkrachují, protože nikdo nic neprodá.
                    Stačí si vzpomenout na výmarskou republiku.

                    Já už teď kupuju jen to co nutně potřebuju a víc nic. Protože se nenechám odírat.

                    Jenomže ekonomika je založená na OBĚHU PENĚZ , ne na jejich syslení ve slamníku.
                    A když se oběh zastaví tak je to jako když se zastaví oběh krve v organizmu. Konečná a smrt jak organizmu tak ekonomiky.

                    1. Je potreba si koupit kufr na prachy, dokud ten nestoji milion.

                    2. Spíš se začít zajímat o diamanty.

                      Když zdrháš do zahraničí, tak zlato ti objeví celníci. Malý diamant ne.

                      Jen nevím jak se s tím kšeftuje, pokud člověk není nosatý pejzatý a ošábesdeklený.

                    3. tak pár starejch kufrů sem dostal za vodnos, to sem krytej, a kolečka dyžtak nejaký na voprávu/sestavení pár funkčních z dílů taky je

                      tesem si nechal zrepasovat na Saaba převodofku, manuál, v podstatě ložiska a přetěsnění (jo, dostal to teda trochu rozložený jak lego), mi řek 28, sem málem vomdlel tvl

                    4. My řemeslníci, co každý týden v sobotu prodáváme to, co jsme v týdnu vyrobili, prostě kopírujeme inflaci. To, co jsme před dvaceti lety prodávali za 49,-, dnes stojí 95,-. To, co stálo 95, stojí 195,-. A to za 145,- stojí dne 265,-. Příslušenství, co se dřív dávalo zadarmo, je dnes za malý příplatek. Taknějak to furt funguje, prodané počty kusů jsou asi stejné, na stejných místech a ve stejný čas. A lidé stále dávají sami víc, zaokrouhlují nahoru. Takže – pokud byly životní náklady na jednoho skromného člověka, se vším všudy, dejme tomu, dvacet tisíc měsíčně, dnes jsou čtyřicet a zase je z toho světa dostaneme. vše tedy, zdánlivě, funguje, jen se vkrádá myšlenka – proč se tedy musely ty cifry za ty roky změnit, co za tím je, vždyť je vše stejné jak bylo, jen se to jinak, číselně jinak, jmenuje. Tedy deset korun je furt ta „pětka“, jako za mocnáře. Všichni víme, že to postupné přečíslování je kvůlivá tomu, že z každé korunky ti každý den či měsíc či rok někdo pár haléřů vezme – jen tak. Dělá se to tak už tisíce let napříč civilizacemi. Prostě si někdo z upečeného koláče uhryzává. My jsme jen ti pekaři.

                    5. Jsem tudle koukal na rozpis praci a stavebniho matrijalu pro domek, ve kterem ted jsem (nepocitaje prifouknuti, ktere uz jsem delal ja), pri zadosti o stavebni povoleni v roce 56. Jo, to byly ceny… ale taky platy… celej barak sakumprask od zakladu po strechu, 4 cimry v prizemi, cely podsklepeny, 95000 Kcs.

                    6. h72
                      16.7.2024 v 16:03

                      dyby tvl, dyž se podivám na starý vobjednávky z doby před dvaceti lety a co to stojí dneska, aspoň srovnatelný (ne že to rejžák vočesal na kost a stojí to v absolutní částce stejně nebo míň)

                      jenže byť (výrazně nad to zdražení sledující inflacu) rostou tržby, přesto věčně firemní účet prázdnej jak stádní pokladna a sotva stíhám splatnosti tvl, jednoznačně vidim že je pořád hůř; čili eště jednou, daří se mně furt navyšovat tržby a to víc jak vo papírovou hytlerinflacu, ale stejně je všecko stále víc fpýči, páč reálná hytlerinflaca je úplně nekde jinde než stádní propaganda

                    7. Já se mám v poslední době líp než před dvaceti lety. Pocitově. Jednak je to tím, že si člověk na tu honičku za cashflow nějak zvykl, jednka je to tím, že ta inflace, ty větší objemy peněz, čísel, co ti projdou „rukama“, účtem, přecjen dávají větší volnost v rozhodování a způsobu života. Rytmus živnosti je pořád stejný, jen se zvyšuje kvalita surovin a konečného produktu, jasně, nemohu jinak, nedá mi to, dělám vše lepší, zároveň mám ale mnohem lepší cashflow – operuji průběžně s většími částkami. To, že ty peníze mají menší hodnotu, reálnou, je důležité, ale ne zas tak moc. Nejsilnějš se ty částky projevují právě v každodennosti. Tam, kde dřív člověk obracel každou tisícovku, dnes to je desítka sem, desítka tam …. nebohatneme, ale máme se líp, co se týče stylu života, pocitu z něj. Zmizel stres. Takovou sílu má cashflow – prachy k disposici. Je obrovský rozdíl nějakou dobu škudlit, utrhovat si vod huby, abys mohl utratit padesát tisíc, něco si koupit, nebo když ty padesátky průběžně točíš – jednou ji utržíš, podruhé vydáš.
                      Jinak, reálná inflace od začátku covidu je poctivých 30%, jde tedy o obrovskou částku. Pro chudou rodinu to je reálných 100.000 ročně. To je opravdu hodně peněz.

                    8. h72
                      17.7.2024 v 16:29

                      30 %? tvl možná na něčem, na tom vostatním 50-100

                      no akorát že ti teď mlho píšu vo tom, že dyž dycky nandám na účet příkazy na splatnosti všech dodavatelů, tak každej měsíc zbyde pár posledních šušňů a pokaváď tam eště udělám nejakej neplánovanej výdaj mrzkejch pár tisíc, tak su rád, že to vůbec vychází, takže leda hovno…točím sice větší částky, ale furt nic nezbejvá a dyž náhodou vobjednám nejaký nový věci na sklad, tak se dycky třepu, abych 2-3 měsíce vokolo toho vůbec vycházel, žádná supr volnost není

                      ta se právě začala vobjevovat za báby eště tak možná lehce na začátku rýmičky, od té doby to de doprdele tak rychle, že si kolikrát nestačím držet čepicu

                    9. Ja, ve srovnani s tim, kdyz jsem podnikal, jsem ted primo v raji, musim rict. Tehda jsem si sice sahl na vetsi prachy a pokud jsem vedel, ze treba na neco potrebuju mega, tak stacilo zatnout zuby, sehnat nejakej xeft a bylo to za par metru doma. Ale stres, stres, zadnej cas pro sebe,…

                      Ted nesrovnatelnej klid. Pokud dobre rozdelim praci a zvladam prusery driv, nez se stihnou poradne rozjet, tak mam furu casu. To ostatne vidite i tady, ze jsem tady pecenej smazenej. Pokud musim delat na pozadi nejakou praci, tak mi k tomu jedou diskuse. Pokud nemusim pracovat, jdu delat neco pro rodinu/barak/psy/konicky/whatever.

                      Ano, mam fix prijem, kazdej mesic prileti stejny prachy, ktery postupne lehce rostou, kdybych chtel neco za mega, musim si spocitat, za kolik metru si to koupim, kdyz jsou i fix vydaje, pokud nechci sahat do zasob. Jinej system.

                      Pokud se to neposere (coz se muze stat klidne zejtra), tak jsem spokojenej jako zelva. Inflaci samozrejme vnimam, ale zatim to neni neco, co bych nejak zasadne poznal. Spis cekam, ze mi stat zacne strkat hnaty do kapsy pres ruzny povolenky a dalsi kurvarny.

                    10. Sysop
                      19.7.2024 v 15:05

                      s tou inflační zvyšovačkou v rajchu seš fpohodě, kór dyž tam zrovna hytlerinflaca nebyla, jak tady…

                2. Já přece nechcu, aby to byly neziskovky .. jen řikám, že nekterý hospody to nějak udělají a ceny maj normální. Většina ale jede na vlně pivo pod 50 = 0.3 l. IMHO tolik nákladů tam není. Ale jak řikám, mě to je fuk :) lidi jim to očividně celkem žerou, tak ať se daří :)

                  1. Hospa nejlip vi, co si muze dovolit. Pokud je na nejakym provarenym miste, kde to lidi daj, tak ma kliku. Nelze se ale divit, ze stanek nekde fprdeli u turisticke piditrasy proste dava skopek za ranec, protoze uz mele z posledniho.

                    Ja treba, kdyz jsem nekam jel vlakem, rad jsem si v nadrazni knajpe dal pivo a gultr, nebo neco podobnyho. Trubky protazeny, gultr bublal furt ulezelej, ceny dostupny. Posledni dobou slysim od lidi, co vlakem porad jezdi, ze tamhle to zavreli, tamhle taky… pritom tech lidi jezdi vlakem plus minus porad stejne. Tak kde je chyba?

                    1. Já párkrát slyšel, že nesehnali lidi – starej personál skončil a novej není. Ale kolik platěj, pochopitelně nevím.

                    2. I to je mozny, staci se podivat, jakej je problem nekam sehnat kuchare/kucharku. A to dneska fura hospod neumi ani blby vareny brambory, vsechno hrnou fritakem.

                    3. vařený brambory jsou paradoxně nejobtížnější příloha pro hospodu, rejže se dá držet teplá, těstoviny jsou rychle hotový, fritovaný přílohy se nechávají okapat nedofritovaný a pár minut se dofritují před podáváním, ale ty brambory udržet vařené, horké a nerozvařené je hrozná honička.

                    4. Tos mi připomněl břeclavskou nádražku.
                      Z poloviny na stojáka, působila poněkud zaplivaně, byť fakticky nebyla, a vždy tam seděl 1 či 2 cikáni.
                      Ale ještě před 10 lety tam byl původní personál co tam nastoupil snad v 60. letech (podobně jako v cukrárně u mamlasů). A ten personál stále vařil předpisově dle ČSN a prakticky za socialistické ceny. Svíčková jak z podnikové jídelny.
                      Tou dobou už většina hostinských přešla na nějaké náhražky a sajrajty a friťáky.

                      Pak to převzala nějaká frančíza „Lokálka“, stylové designové prostředí. První 2 roky se snažili. Pak to šlo rapidně dolů a skončili na samoserné gulášovce z mikrovlnky a cikorek a podivných exstencí je tam 2x tolik.

                    5. Mozna je to pricinna souvislost – cim vic sracek… tim vic ‚sracek‘.

                    6. kaBrnak:

                      „…břeclavskou nádražku…“

                      – – –
                      Za starého režimu hodně dobré, kachna s knedlíkem zejména.

                      .

                    7. hodně záleží esli hopsoda chce nejak normálně fungovat, nebo nekdo má byt do roka multimylyjonárem

                      taky jedna věc je nejakej vlastní barák, druhej je předražená cimra nekde na náměstí za klidně statisíce měsíčně, a k tomu eště banda stádních ksindlů co čeká mazání, aby nebyly problémy

              2. Jako napsal jsi to sám. Nákupka cca 24 českejch kus (a to samozřejmě počítáč 100 piv z padesátky, což neuděláš ani na sudu vytočeném za večír, natož když dáš sud dvakrát, třikrát na vodu). Musíš rozsvítit, zatopit, zdanit, po čurácích uklidit hajzly a něco utržit. V jedné nedaleké velice tradiční knajpě, která nemá nouze o pijany ani během týdne, má „šéf“ spočteno, že prvních 200 piv nevydělává (servírka, elektrika – fakt jiná cena, než máš doma, nájem, topení, daně…). Ono jedna věc je cena piva, úplně jiná náklady na natočenou půlku. Takže pěkný hovno. Není to jejich volba. Je to reálná cena. Ono ne náhodou v Dublinskejch hospodách zaplatíš za dvě piva to, co za jídlo. Takže za mě, prodávat čepovnou dvanáctku pod pade je špatnej nápad vedoucí k bankrotu. Jak psal už Sysop, výčepáka církev neplatí a pajzl taky nepřijde vytřít armáda spásy.

                1. Díky za vhled dovnitř. Slyšel jsem už mockrát, že v gastronomii je určitá hranice počtu kusů, a zisk jhe až to co se prodá nad to. A že ta hranice je dost vysoká.

                  Nicméně já jako zákazník prostě vnímám, že pětinásobná cena proti obchodu je už trochu moc.

                2. dyž kouknu do velkáču, tak ai celkem slušný pivsony sou ve velké béče klidně za 1500, drtivá většina do dvou litrů, tak nevim, kam na to chodíš, možná v nejaké prdeli

                  tady to je nejdražší a zároveň sou tady desítky velkáčů jenom na pívo, k tomu každý makro má halu beček, atd., konkurence jak blázen, dyž toho vytočíš desítky měsíčně, určitě si šáhneš eště na nejakou zlevu bo tě třeba zaveze přímo pivovár

                  s tím topením, topíš hlavně dyž tam lidi nejsou, jakmile tam sou, tak všecky nálevny co znám bejvaly z těch lidí přehřátý na padnutí, eště že to pívo je studený (člověk topí asi 100 W v průměru, dyž chlastá tak klidně dvakrát tak), dvacítkový mrazy už fak dávno nejsou

        2. Co pivo za 50 ale ty kolotočáří….
          Byl sem opět na pouti. Ty kokoti maj i letos autíčka za kilo a na place jezdí jedno autíčko a pak 10 minut čekaj než jim přídou další lidi (třeba 3). Labutě – dítě plus rodič za 140 Kč. Samozřejmě labuťe všechny dole a čeká se na kušofta. Už druhej rok jim na to lidi serou a ty světský sou stejně tak blbý, že jim to ještě nedošlo.

          1. To taky nedokážu pochopit, že jim nedojde, že když dají poloviční cenu, přijde 3x tolik lidí, nebo klidně půjdou lidi 2x, když se jim to bude líbit.
            A nejde o to, že „tak si to na sebe nevydělá“. To je naprostá blbost, když člověk vidí, že to prostě furt stojí, nebo to jede prakticky prázdné… :-P

            1. Pritom ty vetsi atrakce stojej melouny. Treba je to cely jen jedna velka pracka na prachy :-)

              1. Teď jsem měl příležitost vidět něco jako centrifugy (POWER ENERGY – název atrakce) dva dny nonstop v akci (i v noci, do šesti do rána) – spali jsme v autě a na pouti :-). Vždy jsme hodil oko a říkám ženě – teď veze osm stovek (osm lidí). Žena je praktická – no, vidíš, osm stovek za tři minuty, dobrý, ne?

                1. h72:
                  Kočujou a někde na place jsou třeba měsíc.Dopoledne ve všední den mrtvo, odpoledne a večer v porovnání z dobou ještě před dvaceti lety přichcíplo.A střelnice se špejlema pod opičkama na gumě už je pryč.Ale pořád se jim to vyplatí.Jsou to velké rodiny s tradicí několika staletí a mají tudíž vedlejšáky.Poznal jsem jednoho a ten dělá koňskýho handlíře.Jiná rodina zase přes zimu vyrábí ty atrakce a provozuje stánky.
                  Navíc maj dost nasušíno z dob triček se Sandokanem a céček…

                  1. A jeste mezi nima frci cilej vnitrni obchod. Tenhle sezene padesat porazenejch kachen, tamhle ten zase vagon nejaky zeleniny, rakosnici by cuceli.

                    1. To je normální u všech velkejch a starejch rodin.

                    2. každopádně zlodějský mrdky sou to prakticky všici, zrovna včerá mi kolega řikal jak se u něj zjevila nejaká banda že by chceli zrevidovat přenosnej elektroměrák, tak to trochu učesal, udělal teda pravidelnou revizu…druhej den volá nejakej vod distributora že takovou kurvárnu fak jako připojovat nebude, rozvrtanej deon, zezádu přímo z něj vytáhlý dráty a narvaný za elektroměr do nejbližšího jističa…

                    3. Nechces snad rict, ze chteli krast elektrinu, ze ne? Protoze to by byla hen ta pomluva, to by ti ta Romela vysvetlila, todle.

                      Naproti sousedka, kdyz jeste zila bylo ji neco pres osmdesat, tak ji tam takhle prisly dve zencky jizniho vzezreni a ze nabizej deky. Nez babka stihla vysvetlit, ze jim na deky sere, uz byly v seknici. Respektive, ta jedna v seknici, kde carovala s dekama a druha se zdekovala do loznice, kde prosla proflakly mista. No, a kdyz se sousedce za mesic posrala lednice a potrebovala novou, sla do loznice pro prachy a hadejte, co? Takze si sla pujcit xousedum s brekem, ze ma kilo pade fprdeli…

      2. lidi v prvé řadě nejsou průtokáče vzniklý tím, že nic jinýho než chodit desítky let sedět do knajpy (případně jet na chatu) se nedá dělat, nekdo trochu zaspal dobu

        co by to měli vrozený, těch je naprostý minimum, a zbytek to netrénuje, pže může dělat v životě lepší věci, než toto

      3. Aha, díky. Dvakrát do měsíce, to je opravdu koníček. Ten minipivovar co jsem uváděl vaří 2-3 x týdně, tuším okolo kubíku piva na jedno vaření. Ono je pěkný něco dobrýho umět vyrobit, ale mnohem složitější je to umět prodat.

        Vodou pro pivovarnictví se zabývá Doc. Geršl, je i hydrogeolog a soudní znalec, tak kdyby ste potřboval, najdete ho na netu. Umí nakontaktovat i na další odborníky co se pivovarnictví týče, a to včetně ekonomiky pivovaru. Tam bych začal já, kdybych to myslel opravdu vážně.

        Jestli chcete nezávislý názor na tu studnu, dejte sem kontakt a já se Vám ozvu.

  3. Děkuji za článek. I já bych uvítal další podrobnosti. Je poučné číst, když někdo něco dělá a dotáhne to do produkce.

  4. Jo jo, to znám. Upřímnou soustrast autorovi. Seznámit se nepřipraven v dospělosti na vlastní kůži s „pravidly vesnické moštárny“, bývá tvrdej náraz do zdi asi často. Těchto historek už jsem kromě vlastního zážitku vyslechl mnoho.

    Zákeřný a docela nechutný je na tom, že to přichází pomalu a skrytě, člověk nic netuše šlape v minovým poli. Z vesnický sousedský idylky už jsem vyléčenej. Konkrétně mluvím o katolické jihomoravské vesnici s cca 1.000 obyvatel. Takový zaprděný peklíčko. Asi to tak mají rádi. Má to řadu absurdních podob, ale nechci na ty sračky vzpomínat. Co už. Co tě nazabije, to tě posílí.

    1. Červený trpaslík, série 6, epizoda 5 – Rimmerosvět

      DŮSTOJNICE: (Namíří na posádku svou zbraň) Ale, ale, jestlipak to nejsou staří známí, ta lidská havěť, prašiví slizouni, smradlavé zvratky, chodící žumpy hnusného odpadu.

      KOCOUR: Pamatuje si nás.

    2. v 1000 obyvatelích už máš šanci hospodu utáhnout, určitě né ve 20 tvl

  5. Vcera jsem delal nejakou praci na zahrade a prisel se ke me zaloupnout soused, hodinu vydrzel koukat, jak hazim lopatou. A taxme pokecali. On, mimo jine, nadaval na ostatni sousedy, kterak ti jemu kdy zivot kurvili. Kdykoli jsem mu na to rekl nejake reseni, tak preskocil radeji na jine tema a horekoval dal.

    Jedno z poslednich bylo:
    – „tamhle Vasek si na zahumenku udelal hnojiste, von si poridil dalsi kone, ale na pole uz s tim nemoh, prej by to bylo moc prehnojeny a sebrali by mu dotace. Jenze von je vejs a chcalo mi to do studny“
    – „hm, a co bylo, kdyzs mu to rekl?“
    – „celou studnu zkurvil, voda smrdela, museli jsme se pripojit na obec“
    – „jasne, ale on to vedel?“
    – „byla mela v hospode, rvali jsme tam na sebe kazdej tejden. Sem mu rek, ze to dam xoudu!“
    – „a dals?“
    – „sem mu rekl, si to za klobouk nedal“
    – „jasne, ale pozvals aspon hygienu, kdyz s nim nebyla rec?“
    – „by se na mne vysrali, jako tudle na Zdenka, kdyz mu na zahradu tekly ty sracky od kachen o Tondy“
    – „Zdenek ale hygienu nevolal, vyridil si to s Tondou sam, ze mu uz nebude orat zahumenek. Co ta hygiena, resils to nejak?“
    – „sem nechtel bejt za hajzla. Sem mu to pul roku rikal a on pak umrel“
    – „takze studnu mas fprdeli“
    – „jo. Ale muze za to Vasek“
    – „…

    Ta primitivni logika je k neuvereni, to se musi zazit.

    1. Některý lidi nemají potřebu věci řešit, stačí jim o nich mluvit. S vesnicí to podle mě nesouvisí. Spíš bych řekl, že to graduje s věkem.

      Když jsem neblahé paměti bydlel v Praze, tak jeden soused měl Škodu 125 (stodváca s pětikvaltem). No a ta pětka mu tam nějak blbla. Asi třikrát mi na potkání vyprávěl, jak ho ta převodovka zlobí. Pokaždé jsem mu doporučil servis-vrakáč, kde speciálně tohle uměli docela dobře řešit. Po čtvrtém vyprávění jsem se ho zeptal, jestli tam volal. Prej ještě ne… Když mi to vyprávěl popáté, tak už jsem se ho natvrdo zeptal, proč to prostě neřeší. Zatím prej ne, ona ta pětka beztak ve městě není potřeba…

      Za týden jsem si vyprávění vyslechl po šesté….

      1. To je, jak debata s moji lepsi polovinou. Behem jakekoli debaty stihne preskakat pres asi deset temat a nakonec to uzavre s tim, ze vsechno se vsim souvisi a muzu za to samozrejme ja.

        1. Spoustě lidem stačí zjistit, že to nemůžou oni. Vyvinit se.

    2. @Sysop
      jo tchán to je úplná studnice vesnické logiky.
      Ten strom co spadl Arnoštovi na chatu je Lojzy.
      To půjde z Arnoštovy pojistky, Lojza za nic nemůže.
      A ten strom tam teď nechá ležet, nestíhá, ale běda kdyby na něj Arnošt, ten zkurvený lufťák sáhnul.
      Ty kameny co má Zdena u obecní cesty u svého plotu tam dal správně. Ale ty kurvy obecní mu to nechtějí pořádně prohrnovat v zimě.
      A kdyby si tam někdo rozjebal auto, tak jen lufťáci, místní přece vědí.
      Ta maringotka do které vyhnala snacha se synáčkem starého Sikoru, co na ně přepsal barák je super útulná, i hajzl tam má a sprchu nepotřebuje, umyje se (pokud vůbec) v lavoru.
      A ty Petry mu tam fajně hajcujou.
      To už žena nevydýchala a suše poznamenala, hmm tak to kupím taky takovou maringotku a můžete se tam nastěhovat.
      Nastalo dlouhé, až dusné ticho.

      1. Jo, tak nejak to funguje. Musim ale uznat, ze to obcas ze zvedavosti posloucham, protoze vzdy se znova a znova necham prekvapit tou mentalni kreativitou.

      2. „to kupím taky takovou maringotku a můžete se tam nastěhovat“

        Vida toho kluka,
        nač by tvá to ruka uměla?!
        Až se tobě třásti bude ruka,
        koryto ti synek udělá

        1. Už nám ji synek vyřezává,
          dřevo si nakrad v panském lese,
          hlas vichřice podoba!

    3. To je Sysope vesnická logika někoho kdo tam žije už několik generací.
      Na sousedy se prostě soudy a hyhyeny nepoštvávají.
      To je základní vesnické pravidlo.

      Jinak to dělají jen náplavy, měšťáci a různí draví podnikavci.

      No každopádně „Slovácko sa nesúdí“ jak vidno frčí ve všech krajích dodnes.

      Jinak jsem zažil vesnici kde půlka byli katolíci a půlka komunisti.
      Čili taková půl století trvající zákopová válka.
      Přesto se všichni ještě snažili mírnit, jinak by se tam navzájem požrali. Protože dvě nesmiřitelné ideologie.
      Krom toho děcka tyhle půtky nezajímaly a kamarádili se bez ohledu na ideologii rodiny.

      On se to vlastně snažil rozesírat buď panáček z kazatelny nebo okresní soudruh předseda. Ti lidi by se nakonec nějak domluvili.

      1. Hele, jo a ne. Obcas nekdo neco xoudu hodi, mluvi se pak o tom veky, ale vznikne precedens, ze taamhle ten si na hlavu srat nenecha. Obvykle je to spojeno s vymenou mancaftu, protoze ti, co ho ted nemusej, jsou vymeneni temi, co mu ted fandej. A zivot jde dal. Nekdy se do zivyho riznout musi.

        Napriklad jsem koukal na takovy riznuti do zivyho u Buska, velhartickyho rybniku. Leta spadal pod svaz, ten na to sral, jen doloval prachy od svejch ovecek. Velharticti hasici a rybari to tam cistili, udrzovali… az prisel jeden novej typek do Velhartic, podnikatel, plzenak a rekl, ze je to cely picovina a je mu fuk, jaky janabrachismy tam poslednich padesat let funguji. Presvedcil zastupitelstvo, ze posle svaz do prdele, rybnik se udela pro mistni a kdo chce, at si koupi povolenku. Byla okolo toho docela mela, navic celorocky si koupili (ano, koupili) prevazne mistni, kteri tam nabrigadnicili fury hodin zdarma a pro luftaky zbyly jednodenky, ktere jsou navic casove omezene, plus omezene fleky, atd.

        No, a svet se nezboril. Ja osobne tam ryby lovit nechodim, ale podle mne tohle riznuti do zivyho bylo spravny. A mistni byli dosrani to udelat. Prisel nekdo zvenku a slo to raz na raz.

        1. První odstavec souhlas.

          Ten druhý je podle mě poněkud nešťastný příklad. Asi jako když nám ODSSáci tvrdili, jak když se zprivatizuje energetika, voda, sítě, tak bude konkurence a všechno bude levnější.
          Ve výsledku je vše mnohonásobně dražší, infrastruktura se neudržuje.

          A osobně ta privatizace rybníků mě dost štve. Protože za chvíli budem jak v Rakousku, kde týdenní povolenka na jednu pstruhovou řeku stojí to co tady celoročka na celý kraj a chytat je povoleno pomalu jen stylem „Glum“ – do rukou.
          Čili to co za socializmu fungovalo nevalně ale nějak, je dnes prakticky nepřístupné nebo absurdně drahé.
          A jak ti řekne většina rybářů soukromé rybníky nuda, přerybněné, pomalu je tam chytíš i na prst.

          Čili jak komerce a privatizace zničila jeden krásný koníček/sport.

          ps: v tom uvedeném příkladu si za to můžou vohnouti sami, bo jako členové organizace měli právo dozorovat, kontrolovat a ovlivňovat rybářský svaz. Pak přišel nějakej prachatej vykuk a to co měli součástí povolenky těžce platí jak kokoti.
          Ale hlavně že mají „svůj“ rybník.

          To je asi jako v USA kde každý má „svůj“ bazén 5×5 metrů protože ta stohektarová nádrž za městem je soukromá.

          1. To neni privatizaci. To je tim, ze svaz na to sral a hlavne bral poplatky. Ten Busek byl zanesenej, jakakoli oprava se delala v tejdnu mistnima, o vikendu v oblezeni luftaku, co si prisli zachytat. Luftak ti nevezme do ruky lopatu. Proc by, vsak je to svazova voda, tak co…

            A mistni jen delali kreteny.

            Podobny narky jsem poslouchal u Stankovaku. Ze pote, co to spadlo pod akciovku, tak je tam hovno a ne ryby, povolenka za ranec a odneses si hovno. Dobry, no, a kdo se tam o to bude zadara starat? Rybnik si muze vybudovat kazdej, i ty dotace se nakonec daji vybehat. V miste myho druhyho baraku je fura lidi (nestacily by mi prsty dvou ruk), co si udelaly fungl novy rybniky. Blby je, ze casto okolo jeste nejsou vzrostly stromy, takze zadna idylka, ale pristi generace uz to bude mit fajn. Muj soused si zrovna udelal novej rybnicek pet minut autem od baraku. Stalo ho to trojku na pozemku, kterej koupil nekdy pred patnacti lety za dvojku. Zatim tam ma nasadu, za par let pozve kamose na rybareni.

            Jenze fura lidi rada chodi chytat, ale nejlepe zadara (vcetne UKcek). Nojo, ale socik skoncil. A to za toho sociku se delaly brigady.

          2. Btw, Busek ma web, samozrejme se to pytlikuje amatersky, takze je to v plenkach https://rybnikbusek.cz/. Nicmene, ty rocni povolenky byly nastaveny tak, aby zaplatily naklady. To kazdej s chuti zaplatil a co vim, tak se vyprodaly vsechny.

            1. Na amatéřinu je ten web docela pěkný.

  6. Přečetl jsem jedním dechem. Jako náplava na malej dědině jsem udělal jedno zjištění (neplatí teda úplně na 100%)- s lidma, který se s náma začli okamžitě strašně kamarádit se už vůbec nestýkáme, zatímco s lidma co nás dlouhý leta ignorovali máme normální skoro až přátelský vztahy.

    1. Ještě vtipnější je bejt náplava generační. Udělá se nová ulice, parcely skoupí novomanželé a začne se stavět a později i bydlet. Nejdřív fungujou velmi těsný vztahy přes stavební aktivity, půjčování nářadí, společný nákup štěrku apod. Následuje fáze dvě, kdy se všichni znají „přes děti“. A pak se to celé najednou rozpadne a obnoví se přirozený stav věcí. :-)

      1. Jo, takhle jsem vyrustal na dedine a nikdo mi nerekl jinak, nez „mladej Josef“, protoze Josef byl muj otec a toho prece vsichni znali.

        1. U nás se říká po chalupě, takže manželka a švagrová byly dlouhou „holky Novákovi“, ačkoliv se tak v chalupě jmenovala naposledy dvacet+ let dozadu tchýně za svobodna. Konečně když umřel Jahoda, tak si jeho chalupu koupil naplavenec a interně je to „novej Jahoda“, křestní jméno má dost tuctové, ale tohle hned každej ví.

          1. Jo, presne takhle jsem byl pokrten i tady na Sumave. Bylo mi ale divny, ze ta prezdivka nekoresponduje se jmenem majitele, kterej mi to prodal. Behem hledani v archivu jsem pak to jmeno u domu na tomto miste nasel, v sedmnactym stoleti…

            1. A teď si představ anglický venkov, kde výměna obyvatel proběhla naposledy za Viléma Dobyvatele.

              1. Se bude kdejakej Mohamed divit, jaky kralovsky jmeno mu budou zbyli mistni kafiri davat.

              2. Jihočech Honza 15.7.2024 v 22:13
                Za Vildy proběhla výměna elit. Na venkově zůstali Sasové, Normanů tolik ani nebylo.

                1. Tím lépe, můžeme časovou linku prodloužit až k Hengistovi s Horsou.

      2. Ještě tam chybí ta fáze, kdy spolu všichni šukaj, čímž ty averze naberou ty správný grády. Ale nikdo samozřejmě nepřizná, že se nebaví s někým proto, že mu s ním zahnula žena, vždycky tam je nějakej „objektivní“ důvod.

  7. Máte pěknou obec, podravujte a hlavne tam zustante, nejlepe vsichni.

  8. Milý Britriku, díky za článek i za to, že jste na venkově něco zkusili vytvořit. Jak je to pěkné, když má chlap fortel…
    Snad ta zkušenost nenechala moc hořkosti. Co jste udělali s vybavením, vaříte v malém pro sebe, zakonzervovali jste to, nebo prodali?

  9. Ludia su kokoti.

    1. Jsi popleta. Cca polovina lidí má kokoty. Paradoxem ale je, že si to myslí i část z té druhé poloviny.

      1. Ta část tvrdí, že má kokota doma, což je absurdní. Čím potom jinde močí?

    2. Éééééééééj po Dunaji plavalííííí
      hovnááááá tríííííí
      ludia si myslelíííííí
      že sůůůůů to ondatrííííí

      1. Ta slovenština mi citelně chybí.
        V nadávkách a sprostonárodnostech nemá konkurenci.
        To se může i rus nebo polák se svýma chujama nebo kurwama zahrabat.
        https://www.youtube.com/shorts/U8J_nbeu0k4

    3. Problem s ludmi je v tom, ze im jebe miesto toho aby jebali oni.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017