Jak jsem opravoval památku - zpět na článek

Ano, účel svého sdělení jste opravdu nepochopil :-)
Zkusím se zeptat jinak – když budu citovat zákon o obecním zřízení, napadnete mě, že jsem starosta? :-)

Ale kdybyste ani tuto řečnickou otázku nepochopil, tak Vám musím prozradit, že se plamenně přete s osobou, kterou jste si sám vymyslel. Ale vyvracet Vám to nehodlám, protože víra je silnější a lidé jsou nervózní, když se jim něco vyvrátí, a mohou pak jednat zkratkovitě. Taková je doba.

K tomu dalšímu, co píšete, není třeba nic dodávat, snad jen že Vás lituju, že musíte žít v tak strašném příkoří. Jako řešení navrhuju revoluci, na nějakou dobu to prý pomáhá.

Měli bychom se vrátit k nějaké smysluplnější diskusi.

Ne, to je omyl. Stav je daný zákonem, na kterém se usnesla většinová reprezentace společnosti a který vychází ze stavu poznání a mj. též z nějakého civilizačního kontextu. Rozhodně nevychází z přání jednotlivců a ani kolektivu a už vůbec se nemůže řídit „vyšším principem“, ten dává pouze obecný kontext. Čili Vaše stížnosti by měly směřovat především na společnost, která chce něco jiného, než Vy osobně. Ale přitom máte stále volbu se toho neúčastnit, tady to jde vcelku dobře (vhodným výběrem nemovitosti).
Jinak ten kontext začal u nás už kolem roku 1776. Ale nejspíš si toho ne každý dosud všiml.
Dál se mi podle té „části věty“ zdá, že Vy si pletete aktivistické entity s úřady. Vše, co dělá úřad, musí být nějak podloženo a zdůvodněno, zatímco tyto entity se ničím takovým zdržovat nemusí a mohou vyvíjet nátlak (a zdravá společnost je dokáže kvalifikovaně poslat do řiti). Památková péče je úřední záležitosti a není spojena s aktivistickými nátlakovými entitami, jako tomu je často v jiných oborech (typicky ochrana přírody). Každý úkon proto musí být proveden kvalifikovaně a obstát při přezkumu. Obecné a velmi nekvalifikované povědomí však obojí hází do jednoho pytle a zanadává si, domnívaje se, že v hospodě a na internetu se nejlépe řeší veřejné věci.
Samozřejmě bohužel žijeme ve státě, který má od určité vrstvy úřednictva výš spíše povahu mafiánského sdružení, jehož základním cílem je bojovat proti členům všech ostatních sdružení. Nemyslím si, že se to v dohledné době nějak podaří vyřešit, je to holt post(neo?) totalitní dědictví a setrvačnost je obrovská.
Co se týče korupce, k tomu se nijak vyjádřit nemůžu, zkušeností nemaje. Nevím, nakolik to je záležitost výlučně pražská nebo větších měst.

Možná se Vám stále nedaří pochopit prezentované postoje. Zkuste vystoupit z tunelového vidění a vypněte předsudky. Češi věří, že vědí, co si myslí někdo jiný, leč zapomenou se ho zeptat. To je ta otázka víry, jak jsem už dneska několikrát psal. A fakt nejsem ani Pavel Dostál, ani Zdeněk Wirth, i když používám výraz „památková péče“, ani Yvona Strecková, když používám slovo „pověřený úřad“ :-)