Jak jsem opravoval památku - zpět na článek

Počet komentářů: 202

Přidat komentář
  1. Nj ale ono je ve výsledku lepší se na ty zmrdy vykašlat a udělat si to po svým. Následný právní tahanice jsou levnější než ty jejich nápady. Střecha chalupy v havarijním stavu, dva posudky potvrzující, že to je kaputt za hranicí jakékoliv záchrany. Nápad památkové péče byl to sanovat, obalit veškerou konstrukci do polykarbonátového kondomu s ochranou atmosférou a nějakým blíže nespecifikovaným způsobem kolem toho postavit novej krov. A tak se stalo, že ta střecha spadla, naštěstí nějakým zázrakem se celá složila mimo budovu a všechny ty památeční trámy následně za nejasných okolností shořeli.

    1. Bohužel je to tak, Jednodušší a i levnější je řešit právní tahanice potom, než se zkoušet nějak domluvit.
      Zažil jsem situaci, kde jedna německá firma stavěla halu a po vybagrování skrývky se zjistilo že tam něco starého je. To byl fofr, rychle na archeology, prachy jim na dřevo, během víkendu udělali nějaké zkoumání a sondy, v pondělí se lil beton. všichni spokojeni. Jen němec zaplatil drobet víc než plánoval (v celkové ceně haly nevýznamná částka), ale halu měl v termínu.

      1. a jsme zase zpět u dávné dávno smazané podnětné diskuse zde, asi před deseti (?) lety:

        každý hodiny a hodiny řeší jaký si koupí telefon, jaké si koupí lyže nebo kolo za méně než čistý měsíční příjem. každý týdny a týdny řeší, jakou si koupí ojetinu za méně než polovinu svého ročního příjmu, diskutuje na všelijakých fórech a neváhá si vozit po bazarech svého placeného odborníka.

        ale jak si umane utratit svůj příjem za desítky let, na třicet let se uvázat k řetězu hypotéky, tak na kolouška padne vlčí mlha, a rozhoduje se na základě emocí a činí nesmyslná rozhodnutí.
        takže je vhodné u pozemku či domu postupovat v tomto pořadí:

        1. vlastnictví čili katastr nemovitostí na internetech, včetně sousedních pozemků a přístupových cest. z toho vyplynou chráněná území přírodní a památková
        2. územně plánovací dokumentace aktuální a připravovaná a to včetně širších vztahů (z romantické samoty se může stát noční můra díky územní rezervě třeba pro obchvat města a najednou máme sto metrů od baráku hlučnou kapacitní komunikaci)
        3. inženýrské sítě
        4. geologie. můžeme začít třeba českou geologickou službou a geovědní mapou.
        5. archeologie. v prvním kroku stačí zadat do gůglu název obce a archeologie.
        6. skutečný stav nemovitosti. bacha na sádrák přes plesnivé cosi, uhnilá zhlaví trámů podepřená stojkou ve skříni a podobně.

        1. Přesně tak. U bodu 2. je třeba kontrolovat i vyšší územní celky včetně možných budoucích záměrů, u bodu 3. i podzemní kabeláž (ne jenom elektriku a vodu), u bodu 6. se hodí statik a v případě hodnotnějších nemovitostí i nějaká základní forma SHP.

          1. U bodu 3 je docela pruser, ze o tech nejvetsich problemech se nedovis ani tak. Znam storku jeste z konce devadesatych, kdy chlap pri kopani zakladu na barak prekopnul nejaky tajny kabel nalezici k protivzdusne obrane statu. Pruser intergalaktickych rozmeru, protoze ten kabel vedl jeste dokonce uplne jinak nez na tajnych mapach.
            Par let dozadu na kraji Prahy pri hloubeni zakladu pro nejakou prumyslovou halu vytahl bagr ze zeme optiku. Behem 10 minut tam meli snad vsechny bezpecnostni slozky statu. Vysetrovani jak prase, ale stavebnik byl z obliga, vsechny lejstra v poradku a kabely si nechaval vytycovat specializovane firme. Dodnes nevedi, co tehdy nasli, na staveniste je pustili za tyden.

            1. Nebyly to náhodou Počernice? :-)

        2. Máte nějaký interaktivní mapový portál, kde se univerzálně napříč obcemi a kraji dají najít plánované dopravní stavby, resp. územní rezervy na ně? Protože typicky v územně-plánovací dokumentaci to nenacházím.

          Jednou se mi to povedlo najít, a vyskočila na mne kupříkladu jakási plánovaná hooodně-budoucí spojka odněkud z Mníšku k Berounce. Stejně tak jsem kdysi našel nějaký interaktivní GIS s podrobnou klikací mapou, jaká je kdekoli zemina, jaké jsou kde záplavové oblasti a snad i spodní voda v zemině (ygorek promine), ale dohledat zpět se mi to nepovedlo…

          1. územní plán je navíc velmi flexibilní v návaznosti na majetnickych právech starosty a místních špiček. Jednou to tu došlo tak daleko, že bývalý místostarosta a zastupitel chtěl přeložit most, protože jeho dcerce z něj čumí do baráku. že tam ten most byl dřív? no a? neprošlo to, protože se to už moc rozkecalo a navíc už neměl takový vliv. V památkové oblasti si zas jiný místostarosta s barákem dělal co chtěl, památkáři ani necekli. Je to jako se vším do čeho se sere stát. myšlenka ochrany památek nemusí být špatně, špatně je systém, kdy se kdejaký ekspert příliš montuje do vlastnických práv, navíc podle subjektivních pravidel a mnohdy proti zdravému rozumu (viz ta střecha zde zmíněná).
            ad schodiště z 15. století… je-li to tak cenná památka, přijeďte si je památkáři odmontovat a dejte si je na výstavku nebo do depozitáře.

            1. je to úplně stejné, jako když nerozumíte autům a jdete si prohlédnout ojeté auto do bazaru – najmete si automechanika. když podepisujete smlouvu a nerozumíte jí, najmete si právníka. pro nákup nemovitosti tu jsou (kromě právníka co zkoukne smlouvu) projektanti, architekti, řemeslníci, geotechnikové, advokátní kanceláře a zejména poradenské firmy specializující se na stavební právo. není to pravda úplně laciné.

              1. A nějaký ten odkaz na GIS
                – územních rezerv,
                – plánovaných dopravních staveb,
                – geologie
                By byl?

                Já jen že když doporučujete si to vykoumat před koupí nemovitosti, tak o tom předpokládám znáte víc než třeba já,

                1. nejjednodušší je geologie. geology.cz. ale některé věci jsou placené – třeba archivní vrty.
                  na územně plánovací rešerši pro Vás úplně neznámého terénu je dobré si najmout odborníka.

                2. Jene, asi to bude roztříštěné pod jednotlivých krajích, nevím, že by existoval sjednocený celorepublikový. Namátkově:
                  https://gis.kr-vysocina.cz/
                  https://gis.kr-kralovehradecky.cz/
                  https://kusk.maps.arcgis.com/home/index.html
                  atd.
                  Někdy mívají vlastní GIS i městské weby.
                  Měly by se hledat „územně analytické podklady“, ale ne všude to takto pojmenují.

                  1. Územní plány obcí jsou obvykle zveřejněné na jejich internetových stránkách. Určitě jsou fyzicky k nahlédnutí na úřadě.

                    Ochrana přírody je tady:

                    https://aopkcr.maps.arcgis.com/home/gallery.html?mapid=mapomat9&view=grid&sortOrder=desc&sortField=modified

              2. děkuji za poučení o tom, jak do lesíka dříví nositi… jak to však souvisí s mým příspěvkem, tam bych poučení přivítal. Děkuji ;-)

                1. náhodné řazení, nikdy jsem se ve vláknitém moru moc nevyznal a preferuji chronologické jednovlákno.

        3. V zásadě souhlasím ovšem průser je když takovou věc zdědíte. Samozřejmě prodej je vždycky možnost ovšem někdy je citová hodnota příliš velká na to aby jste nad tím kvůli systému jen mávl rukou a prodal to.

        4. Ad 2, to jsem taky nechápal když si nedaleko lidi nakoupili domky a pak si libovali jaký je tam klid- a vůbec jim nevadilo, že 50 metrů od toho krajního domku je naplánovaná dálnice (a mimoúrovňová křižovatka), viditelná třeba i na mapy.cz.

          I když to může být i výhoda.
          Koupíte se slevou kvůli dálnici a při rychlosti výstavby pokud vám je alespoň 30-40 se dost možná té dálnice ani nedožijete.

      2. u nás platí že když při kopání najdeš tarou kost nebo střep, nic nehlaš nebo se ti stavba zdrží o min. 2 roky. Pokud máš kliku, že podobných střepů už mají dost, tak dřív. Takhke jeden našel kost, nahlásil to a několik let tam nalezali keltské pohřebiště… že mu stála stavba? no a co?

  2. S dovolením bych na okraj tématu shrnul dojmy ze včerejší debaty, která se pro mě stala zajímavou (a nezamýšlenou) sondou, byť jen do malé a specificky vyhraněné komunity. No, je to tedy zajímavé shromáždění. Jeden se baví, protože nic neví, druhý odhalil v památkové péči základy sociální demokracie, třetí si je jistý, že mluví s někým jiným, kterého si vymyslel, čtvrtý má radost, že našel třídního nepřítele, se kterým se ideologicky vypořádá ve svém zásadním projevu v rámečku ohaničujícím diskusní příspěvek na internetu, a pátý bojuje s úředníky tím, že nadává člověku, který je dlouhodobě prudí už mnoho let. Mnozí nedostatek informací nahrazují svou vírou, přesvědčeni, že z jednoho slova odhalili něčí myšlení, aniž by si připustili, že do reality to může mít echt daleko. Nezlobte se, ale mně to připadá spíš jako seskupení bláznů. Vážně si myslíte, že z vás potom má režim něco jiného, než prdel?

    Studovat, pracovat s informacemi a pak konat, pánové. Hulákáním na netu se nic nezmění.

    Nic, jdu něco dělat.

    Abych se vrátil úplně na začátek, dement je podle mě ten, kdo dlouhodobě poškodí svou nemovitost a ještě se tím chlubí. Zejména takové zasypání studny je v tomto ohledu dostatečně progresivním počinem.

    1. Internetový chat, co jste čekal? Asi Vám došlo, že popisované zkušenosti typu „viděl jsem u kamaráda“ budou nejspíš produktem imaginace, alespoň z větší části.

      1. Čekal bych na D-F lepší práci s informacemi. Každopádně je zajímavý ten mechanismus, jak se to z jednoho slova rozroste do mohutné šíře.
        Produkt imaginace je samozřejmě také možný, ale jak se společnost posouvá, dnes se běžně dějí věci, které si před pár lety nikdo nedokázal představit.

        1. Vašemu očekávání nerozumím. Jste v nemoderované diskusi, kterou čistí jen to, že se chodí specifičtí lidé, které vábí specifická témata. Pořád je to jen internetový chat. Mrcasík se alespoň pokouší zdrojovat své informace, Sysop je starý pábitel, který všechno o čem se kdy doslechl uvede slovy „mému kamarádovi se přihodilo“ a okoření dle momentální situace, i když je příjemné ho číst, nikterak mi to nevadí.

          Ovšem, staré časy, kdy sem chodil OC, anebo STK kteří jeli v rovině betonových faktů už jste prošvihl.

          1. To jsem sledovával. Možná není úplně marné to čas od času připomenout.

    2. ať si to za svoje prachy třeba zapálijou, co je tobě a jinejm stádním kurvám do toho?

      prej dlouhodobě poškodí nemovitost…pakáž levičácká, kurva, hned po ránu to člověka sere

      1. Ťuťu ňuňu, a bacha ať Ti nepraskne žilka :-)

    3. Jak se to říká? Levičák do domu, hůl do ruky?

    4. dement je úředník (a politici, kteří mají na svědomí dementní zákon)
      nechat nemovitost chátrat a zdemolovat a postavit novou je někdy nejlepší řešení a to jak z hlediska financí, tak z hlediska užitné hodnoty

      1. No samozřejmě. Už se o tom přesvědčili mnozí. I známější osobnosti, třeba B. Matragi, která by se jinak nemusela s ničím crcat, protože si to prostě může koupit. Ale na úředníka České republiky byla i Matragi krátká!

  3. Naprosto unikátní pro mě byl souboj malých a velkých památkářů v Praze. Jedni nařídili udělat repliku okna, druhý okno zazdít jako nepůvodní. Nedohodli se. Přesto oba byli s mým řešením spokojeni. Jeden měl okno, druhý zazděnou díru. Jen si nepamatuju to pořadí, v jakém to kontrolovali.

    1. Jednou jsem byl na prohlídce nějakého hradu/zámku a tam měli odkryté části zdí a zjistili že zámek byl několikrát přestavován. Ale nevěděli kterou tu přestavbu mají zachovat (nebyla úplně jasná časovost těch přestaveb), dvě party památkářů se hádali která ta varianta je správná. Děsně mi to tenkrát pobavilo :)

      1. Přitom řešení je tak jednoduché…
        Obě party se shodnou na nějakém nesporném starším stavu a do toho se hrad uvede…
        Takže nežádoucí novoty jako kamenné zdi strhnout a obnovit hliněný val s palisádou…

        1. Nejstarší stav je, že tam byl les a pár šutráků :D

          1. Žvížátka by měla radost.

          2. No, ještě že se ten evropský ledovec zastavil severně od českého masivu. To bych pak do původního stavu uvádět nechtěl.

            1. No a takové lávové pole už vůbec ne

          3. Ještě předtím snad mořské dno…

            1. jizlivec 15.6.2022 v 13:48

              Napřed snad prach nebo horniny, voda přišla až po nějaké miliardě let, ne?

      2. nejen hrady a zámky, stačí obyčejná roubenka ve velkoplošně chráněném území. dle tereziánského stavebního řádu musely být dřevostavby zevnitř opatřeny nespalitelnou omítkou („v kožichu“), v zastavěném území musela být omítka i zevně – kromě stavení, kde to nebylo možno spravedlivě požadovat (to se ovšem týká horských lučních enkláv bez cesty sjízdné pro trakař).
        takže jeden památkář požaduje u roubenky poválečný „chalupářský kýč“ (protože je to všude okolo), tj. pruhované zdi s tmavými (barevnými) trámy a bílým vyspárováním, a druhý křivolakou omítku s nátěrem vápnem se šmolkou.

        1. Sám jsem „pomáhal“ svému dědečkovi, velkou štětkou bílit, docela hustým vápnem s troškou „šmolky“, tehdy to byla prášková, ultramarinová barva z pytlíku. Každou chvíli se to klackem muselo promíchávat, bílili jsme hlavní chodbu v baráku, včetně vnitřní strany kamenné podezdívky vnější zdi a pak i pálenými cihlami zevnitř vyzděný, „slepičí“ sklípek s asi tak osmi „sicy“ pro slepice.
          Babička mě tam pak s košíkem posílala pro vajíčka a učila mě rozeznat „falešný“ podkladek od pravého vajíčka, podkladek tam musel zůstat :D Byl jsem smrad, ale bavilo mě to a měl jsem jednu ze slepic i „ochočenou“. Vždycky, když mě zmerčila, tak oproti ostatním přiběhla, přidřepla a nechala se pohladit. Babička mi poradila, že když jí za to přidřepnutí pokaždé nasypu na zem trošičku zrní, tak že za mnou bude běhat, jako pejsek. Což se ve výběhu i dělo, až do momentu, kdy už asi přestala nést – a pak naráz zmizela :D
          Nepamatuju si to už přesně, bylo mi tak devět-deset, ale minimálně v tom slepičáku, tam se to dělalo co chvíli.
          Ta velká štětka, namočená, byla na dětské ruce i docela těžká.
          Jsem přesvědčen, že to fungovalo jako nějaká forma dezinfekce, protože i ty kurníky se „sicy“ byly takto nabílené.

  4. Ochrana památky by měla záviset výlučně na rozhodnutí jejího vlastníka.

  5. dam něco do mlýna, v Praze v ČD, horní patro, půda, půlka půdy jako prádelna s velkou terasou předělaná v 68 na menší byt včetně udělaní vikýře, druha větší prázdna, v 93 půdní vestavba, jedna strana do rušné ulice kde jsou střešní okna, druha velký vikýř, teda taková nadstavba, obě vikýře relativně identické. Ted udělaná studie na přestavbu toho menšího, je v dezolátním stavu, začal se projekt pro stav. povoleni a návštěva památkářů, výsledek : …striktně se staví proti našemu návrhu rozšířit vikýř tak jak je na druhé polovině střechy, dále chce paní prohlídku místa před tím než se začne zabývat stanoviskem. Mluvila o tom, i že krov má svojí hodnotu a chtěla by ho zachovat, což se my zdá úplně scestné…Proste již to vidím že budou dělat pěkné obstrukce, a k tomu cela přestavba jenom zvětší současný vikýř, udělá menší terasu z velké, současně se bude dělat nova střecha. investice hezkých par mil. která se bude dlouho splácet, tak teď jsem zvědav jak na to. Jsou to zabedněnci a to studie nemění raz domu, malinko řeší členěni a snaží se využit potenciál místa.

  6. Vždycky jsem si chtěl zřídit půjčovnu syslů, to musí být dobrý kšeft. Ale jak tak na to koukám, prodávat spóry geneticky modifikované dřevomorky by bylo ještě výnosnější :-)

    1. pzukd 16.6.2022 v 9.16

      Znamenitý podnikatelský záměr!
      I když nebude úplně originální, mám dojem, že půjčovny žabiček fungují, i když na dobrovolnickém základě…

  7. Pracovník NPÚ: „Stejně by bylo nejlepší tu zeď obílit jenom vápnem, jak se to dělalo kdysi.“
    Já: „Podívejte se, jak je to velký, a to bysme museli dělat každý tři roky znovu.“
    Pracovník NPÚ: „Však oni to dělali každý tři roky.“

  8. Tady budu asi dost mimo téma, ale on se to dotýká státního úředníka také:

    Netušíte, nač mohl mít ministr školství, místostarosta Suché Lozi Gazdík, speciální mobil s kryptografickou ochranou?

    Sám už přiznal, že jej měl a že mu na něj několikrát volal jeden z hlavních obviněných. Údajně kvůli mediálnímu obrazu hnutí.
    K tomuto je bezpodmínečně potřeba mobil s kryptografickou ochranou??

    1. ber to jak oficiální odůvodnění, vše ostatní je nepodložená spekulace nebo spíš dezinformace. (podobnost s tvrzeními na jiné téma je čistě náhodná) :-)))

      jasně že to smrdí levárnou, stejně jako celej stan i s rakušanem

    2. Jiná média o tom diskrétně mlčí, tohle je z Aktuálně:

      „Michal Redl (…) zcela běžně komunikuje prostřednictvím mobilního telefonu s kryptografickou ochranou s místopředsedou hnutí STAN Mgr. Petrem Gazdíkem,“ píše policie. Redl byl loni v listopadu na návštěvě u Gazdíka v jeho domovské Suché Lozi na Uherskohradišťsku. Případně si domlouvali schůzku, která se měla odehrát v kanceláři, o níž Redl Gazdíka ujišťoval, že je „absolutně zabezpečená“.

      1. a to je rakušan na vnitru. on je takovej dement, že jeho ministerstvo potopí vlastní stranu. jo, vyhrožovat aniž bych tušil jak to funguje, se nevyplácí.

Napsat komentář

D-FENS © 2017