Jak ČAK a bolševicko-feministická justice bojuje proti vinklářství aneb o vinklářství, odbornosti, fundamentalismu a postranních úmyslech - zpět na článek

Advokát vám nikdy neřekne, že soudit se nemá smysl (pokud to není úplná blbost).

Dovolím se dotázat, advokát Vám řekl, abyste se soudil? Já se třeba držím toho, že klientovi popíšu šance, popíši předpokládané náklady v případě neúspěchu (co do výše a struktury) a řeknu, co si o věci myslím. Skutečně nevím, jak to kvantifikovat na procenta, ale řekněme, že to píšu slovně (převážná, malá, velká pokud – třeba svědek potvrdí, znalec řekne že atd.)

Dost často říkám, že statistika v malých číslech nefunguje (i když je pravděpodobost 80% pro Vás, je šance, že nakonec nebudete ten šťastný a že jsem prohrál věci, o kterých jsem myslel, že prohrát nejdou a vyhrál věci, kde jsem si myslel, že to vyhrát nejde, ovšem mimo tyto extrémy mám poměrně slušný odhad.

Podáme žalobu a uvidíme.

Pokud je to jediné hodnocení rizika úspěch/neúspěch, tak bych doporučil vyměnit právního zástupce. Existují věci, u nichž (zejména na začátku, pokud druhá strana nevyloží karty předem) není odhad jednoduchý, ale sám nesnáším u automechaniků jejich oblíbené „jezděte a uvidíte“ – byl to jeden z důvodů, proč jsem kdysi po letech měnil lokál. Pokud však nějaký kolega racionálně zdůvodní, proč netuší, jak věc dopadne, je ke zvážení, zda to není lepší (zejména pokud je logické, že věc záleží na budoucích událostech, které advokát ani klient nemohou (zcela nebo úplně) ovlivnit, nebo jde o věc s širokým rozsahem soudcovského nebo správního uvážení. Nedávno mi jedna lékařka řekla, že možná ano, možná ne, ale navzdory veškerým dostupným údajům si není jistá a já hluboce poděkoval za odvahu říci „nevím“. Spousta lidí to neumí.

Jinak je postatně lepší, když občas klient odejde za jiným kolegou, nebo se na to vykašle, než když celé okolí ví, že mu advokát sliboval a pak to projel (stejně se stane, že vývoj sporu je přes veškerý odhad jiný, než se čekalo, nikdo nevyhraje všecho) a často do toho klient jde i s tím, že naděje je malá, nebo že je to kasíno, nebo do toho naopak nejde, i když řeknete, že to vidíte víceméně na jasný úspěch, riziko je jen v detailech, pokud byste tedy měl kvantifikovat, tak třeba 5% nejistoty (přes dvacet let jsem nikomu neřekl, že to určitě na 100% vyhrajeme, protože si vždy dovedu představit, proč ne, i když jde o naprosto minimální pravděpodobnost neúspěchu), zase jsou i klienti, kteří podepíšou, že nevidíte šanci na úspěch a jdou do toho (takové před tím upozorňuji, že možná by byl jiný kolega optimističtější, ať zváží jít do toho s pesimistou).

Takže myslím, že ve skutečnosti řada kolegů, zejména těch, co si mohou vybírat, odmítnou věc, než by riskovat, že jiní nepřijdou. Konkrétně nedávno jsem mluvil s pomalu končícím kolegou, co říkal, že už bere jen věci s převážnou šancí).