Jaderná energetika - zpět na článek

Počet komentářů: 148

  1. „Výhody: … Nulová produkce CO2 a ostatních škodlivin … “ – CO2 neni skodlivina, jak rika nesmyslny soudoby narativ, ale latka klicova pro cely ekosystem. Vic tepla a vic CO2 proste chces.

    1. Přesně tak. Namluvit lidem, že uhlík je fuj, byl skutečný majstrštyk. „Carbon-free“ už je pomalu víc, než „bio“ a „eko“.

      Takto brutálně zjednodušný narativ může zabrat jen na úplně blbé, řekne si člověk. Ale ejhle, ono to funguje, masy hýkají, Overtonovým oknem fičí severák.

      To máte MiB jako s tou COVID hysterií. Naprostý základ IMO je, zůstat samostatný a v maximální míře nenechat zpovykané idioty rozhodovat o svém životě. Nasrat.

      U sebe to zvládám, ale z děcek je mi smutno. Ale jejich svět, jejich boj. Nějak to dopadne.

      1. Je to jako s tim drakem – abych mel proti cemu „bojovat“, musim nepritele pojmenovat a ideologicky to cele zpracovat, idealne kdyz je to neco uplne bezneho, ceho se nelze zbavit a proti cemu muzu za cizi penize „bojovat“ dokud Slunce nedohori.

        Robustni vyzkumy vlivu teploty a koncentrace CO2 na biocenozu k dispozici jsou a jsou jednoznacne. O nakrmeni Afriky to ale nikdy doopravdy nebylo, to bychom se nezaklinali ferovosti fair trade programu, ktere ty mistni sedlaky ve skutecnosti spis skrti a potravinovou pomoci, ktera se zpulky rozkrade a z te druhe ty mistni sedlaky jeste podrazi cenou.

        1. Výzkumů ti každej za ty správný grantečky nasere tři metry do vejšky.

          Že to má vazbu na jinak měřenou fyzikální realitu jenom velice volnou, spíš vůbec žádnou, tím se samozřejmě není třeba zatěžovat. Teď máme henten vjedeckej kozen-cuc.

  2. Relativně stabilní z OZE jsou vodní elektrárny. Tam se dá výkon měnit vcelku rychle dle potřeby (na turbínu se pustí více či méně vody) a v rámci mezí (množství vody co do přehrady přiteče je dané) může jet furt.

    1. Vodní elektrárny jsou taky špatně, protože zasahují do ekosystému. Zeleným se nezavděčíš.

      Skutečný problém je, že míst, která by splňovala požadavky na výstavbu, tady moc není. Rakusaci s Alpama jsou na tom líp.

      1. Ty co sou tak ale furt nejsou úplně plně využitý. A na přečerpávačky, který by šly používat k vykrytí těch šílenejch špiček z větráků, pár lokalit eště je. V zásadě stačí udělat vanu někde na kopcu a další vanu dole pod kopcem, jako sou DS, čím větší výškovej rozdíl, tím víc energie se tam schová.

        1. Dlouhé stráně jsou úžasné, pokud vím, tak se dostaly do deseti „nej“ moderních staveb u nás za posledních 100let. Nebo snad sedm divů?
          No a pár týdnů na to jsme narazil na článek, jaká je to ekologická pohroma, fňuk fňuk hora pryč. Aktivistům se nezavděčíš.

          1. Leda hovno, schválně je veškerá technologia vyhloubená uvnitř kopca.

        2. Behemot

          Ano, v zásadě to stačí.
          Jednoho výběrového řízení na ověření lokalit vhodných lokalit jsem se účastnil cca před deseti lety a troufám si řící, že v zásadě není v ČR lokalita žádná a pokud by někdo čirou náhodou nějakou našel, spustí se válka s mloky, jejíž výsledek si troufám předpovědět.

          1. Aktivistická pakáž nakonec v nějakým konfliktu, kterej pomůže sama vyvolat, zdechne mezi prvníma. Je celkem irelevantní, jestli to bude za rok, za deset nebo za sto, ale jsou k hovnu a nedokážou přežít (jejich nynější rozšíření a možnost škodit je dána největším blahobytem v historii).

            Pak to zas na nějakou tu desítku let nebude problém.

        3. Zrovna ty Dlouhé Stráně jsou příklad toho, co by dnes nešlo. Elektrárna v CHKO snad mohla projít jen za komunistů. Divím se, že se to vůbec podařilo dotáhnout do konce.

          1. Spousta věcí by dneska ani nikoho nenapadla a řada projektů se po roce 1989 zastavila… například vodní nádrž Nové Mlýny, což mělo snad původně sloužit na zavlažování, ale k tomu to dneska neslouží (a sloužilo vůbec někdy?). Elektrárna Chvaletice měla zásobovat teplem Kolín, parovod už se stavěl, v roce 1989 měla být uzavřena elektrárna Kolín, ale protože revoluce, tak elektrárna zůstala zachovaná a z parovodu zůstalo jen torzo.

            Do spousty projektů prostě převrat ’89 hodil vidle.

    2. Odporucam pozriet sucasnu situaciu s vodnymi elektrarnami v Kalifornii. Hyat power plant mimo prevadzku uz par mesiacov pretoze hladina vody v jazere klesla na historicke minimum, pred par rokmi tam zasa boli povodne ktore hrozili znicenim Oroville Dam. Nie je to take ruzove ako sa zda.

      1. Oroville byl průser asi v podobným stavu, jako Sayano-Shushenskaya, akorát ta teda (už zase) generuje víc jak osminásobek elektriky no :D to je hádám ten pověstnej americkej pořádek proti tomu ruskýmu bordelu, co? :o)

        1. Jak přesně souvisí sucho a různé výkony elektráren s americkým pořádkem a ruským bordelem?

          1. asi tak, jako že v obou případech srali na údžbu, v jedné federaci se jim rozemlel a rozsypal výlev a hrozilo to vymletím a protržením hráze, ve druhé federaci srali na údržbu a mimo jiný jim turbína vyletěla z futrálu, okamžitě to kompletně zrušilo strojovnu včetně 100 % vybavení, zaplavilo všechno a trvalo pár hodin ručně zavřít přivaděče; přičemž je to gravitační betonová hráz bez ocelovejch armatur, dno pod patou taky není nijak pevný a trochu se jim to posralo a místo 60 % zátěže na dně a 40 % na kaňonu je to obráceně a dno je poněkud vachrlatý (a taky než to naimpregnovali, tak jim hrází prosakovala kvanta vody)

        2. Slavjansko-Šušenská elektrárna byl úplně jiný průser. Měli tam turbínu a neustále s ní šachovali z podrezonanční do nadrezonanční oblasti. Trochu rostly vibrace až tak, že se celá budoba třásla, ale to jim bylo jedno.
          A jednoho krásného dne jim turbína proletěla střechou protože se utrhla.

          Samotná hráz byla naprosto v pořádku. Když zastavili šoupě od kanálu do vystřelené turbíny tak bylo po vodě. Mezitím zařvalo asi 80 lidí…..

          1. Jo jenže ta turbína vyletěla protože asi 4/5 šroubů, resp. matek vod deklu upadlo a bylo na to sráno.

            Ty obavy z hlediska problémové konstrukce jsou mimochodem validní doteď. Esli proběhlo zpevnění dna u paty si můžou místní hlavně přát :D

  3. je možno vzniklé teplo využít k ohřevu vody a tím pádem i k výrobě elektrické energie tak dyž to řikáš…

    Reaktory 4. generace, asis myslel rychlý reaktory (co to má společnýho se 4. generací víš asi jenom ty sám). A kdo že je aktuálně v provozu rychlejch reaktorů nejdál? Že by to Rusko, který jako brzdí henten vývoj?

    Dobrý, chvílu to trvalo, ale už sem se dosmál :D

      1. no právě :D a ani obráceně, rychlej reaktor neimplikuje 4. generaci, první prototypy začínaly někde na 2/2+, provozovanej BN-600 je asi taková (lepší) troječka a prototypově/komerční BN-800 je už teprve snad čtyřka

        BN-1200 bude první 100% komerční a čtyřkovej

  4. Pro úplnost budiž podotknuto, že takzvaný Sovětský Svaz použil jadernou zbraň proti vlastním obyvatelům, například v září 1954 v Tockém.

    1. to bylo oficiálně cvičení a byť nepopírám, jaký to bylo svinstvo, tak v zásadě nutno říct, že ty ach tak svobodný US of A se s tím taky nesraly, dlouholetý zamořování spadem je nebralo, po Columbii posílalí desítky let bambiliony vody plné velice aktivních izotopů, a tak; sovětský jaderný střelnice byly docela mimo obydlený oblasti (jistě, ne vždycky, ale časem ty lidi vystěhovali), to je výhoda rozsáhlýho území…

  5. „Zatímco USA jako první použily jadernou bombu, v SSSR dali sílu atomu do služeb míru. Ne že by SSSR nemělo jaderné zbraně, ale proti cizím národům je Rusové nikdy nepoužili. Ale to jen tak mimochodem.“

    What the hell? Nevím jestli to autor myslí těžce ironicky… Rusové během 2. světové války nepoužili jadernou bombu jenom proto, že ji neměli. Jinak se samozřejmě snažili nezůstat pozadu, resp. Američany předběhnout, což se jim v případě car-bomby i podařilo.

    Dále, výzkum jádra pro výrobu elektřiny probíhal samozřejmě i na západě.

    A k vlastnímu „použití jaderné zbraně proti cizím národům“: existoval plán pozemní invaze do Japonska s předpokládanými ztrátami (milion mrtvých amerických vojáků, ještě větší ztráty na japonské straně). Když měli v rukách alternativu, která ukončí válku bez toho, že by padl jediný americký voják, není divu, že ji použili a přes ztráty japonských životů, nakonec to vlastně ušetřilo Japonsko od mnohem větší zkázy. Japonci se totiž nevzdávali, bojovali třeba s klacky a do posledního muže, o čemž se přesvědčili Američani během války v Tichomoří, o ostrov Iwodžima, kde byla jen sopečná skála a letiště, proběhly neskutečně krvavé boje a přežilo asi jen 6 japonských vojáků… To si snad ani neumíme představit, jak by probíhala konvenční válka na japonských ostrovech, obránci s meči a klacky by beželi proti americkým puškám a v bezvýchodné situaci by se hromadně zasebevraždili… To byla japonská mentalita a hlavně se nevzdávat.

    To ustupující Němci se vzdávali často, i celé pluky, (přestože Hitler to zakázal), Japonci ale byli tvrdohlaví a za císaře by pomřeli třeba všichni.

    A mimochodem, Japonsko už bombardování zažilo a to klasickými bombami, které způsobily mmohem větší škody. Přesto odmítali se vzdát. Přišli prakticky o všechny lodě, docházely jim letadla i piloti… ale až hrozba „jednou bombou dokážeme zničit celé město a když budeme chtít, shodíme na Japonsko každý týden jednu“ dotlačila Japonce ke kapitulaci.

    Samozřejmě, že Hirošima a Nagasaki byl současně taky ostrý test, ale tak to je u každé zbraně, která dosud nebyla použitá. Ve finálu ale zachránily bez nadsázky miliony životů na obou stranách, které by si pokračující válka docela jistě vyžádala.

    1. V poslední době je historický narativ spíše takový, že jenom jaderné bombardování Japonsko ke kapitulaci nedotlačilo. Stejnou měrou prý přispěla obava z vyhlášení války SSSR.

      Ale pobavilo mě autorovo zdůvodnění, proč Rusáci nikdy nepoužili jadernou bombu. Až někdy se mě někdy někdo zeptá, na definici „Z nouze ctnost“, tak toto by perfektně sedělo. Ještě, že ji neměli včas, jinak bychom nelítali na Berlín-Templehof, ale pouze bychom míjeli Berlín-Kráter.

      1. Možná, rozhodně když už bojuješ s USA, hrozí ti, že se přidaj Rusové a pak ti na hlavu začnou nečekaně padat bomby, na který se nemůžeš ani připravit… jako když letí stovka letadel, lidi aspoň utečou do bunkrů, případně nějaká ta protiletecká obrana (pokud Japonci nějakou měli), ale jedno letadlo, to ani nebrali vážně, dokud se jim nad městem nerozsvítila ohnivá koule.

      2. SSSR totiž válku doopravdy vyhlásit, a hlavně smetl během několika dní „Kanto gun“, statisícovou armádu v Mandžusku, odkud začala japonská cesta ke světovládě, která byla hlavním hnízdem militarismu a kterou prošla řada ministrů i premiérů. Bomby by samy o sobě nestačili, stejně jako sovětský útok. Ale tak jak to přišlo několik dní po sobě….

        1. Nestačily, fuj. Každopádně daly japonské vládě jednoznačně na vědomí, že Spojenci jsou připraveni a odhodláni Japonsko naprosto zničit, a zároveň tak neúmyslně dali Japoncům možnost částečně si zachránit tvář.

          1. Tak i k porážce Německa byl potřeba útok z více stran. I ta ruská zima k tomu přispěla a přitom samotná by nestačila. Rusko by se taky nejspíš neubránilo bez pomoci západních spojenců.

            Jinak Japonsko mělo na výběr v zásadě ze dvou možností: kapitulace nebo žádné Japonsko… kdoví jestli by v tom druhém případě půlka Japonska nebyla dneska součást SSSR nebo nějaká obdoba severní Koreje.

            1. To je hezky rozebráno v té knížce, na kterou níže odkazuji. Japonci se svou kolektivistickou mentalitou by byli naprosto vzorovým komunistickým státem, ale ten sovětský útok v posledních týdnech války hodně lidí nakrknul, označili je za „zloděje při požáru“, což při materiálech, ze kterých se na ostrovech stavělo, má ještě horší konotace, než zde. Takže ty statisíce zajatců se sice vrátily notně zpracované propagandou a mávajíce rudými vlajkami, ale na moc úrodnou půdu to nepadalo.

            2. > Tak i k porážce Německa byl potřeba útok z více stran. I ta ruská zima k tomu přispěla a přitom samotná by nestačila.

              Já to teda vidím spíš obráceně: Německo by prohrálo tak jako tak (minimálně od léta 1941) a šlo jen o to, kdy a jak přesně.
              Němci prostě na vítězství ve válce neměli dost zdrojů.
              Na západě bylo rozhodující, že neměli na to vybojovat vzdušnou nadvládu nad Británií.
              A na východě teoreticky asi jediná naděje na vítězství Německa bylo rychlé obsazení Moskvy a následně zhroucení SSSR, což stejně nebylo moc pravděpodobné.
              Němci jednak neměli kapacity na obsazení tak velkého území a jednak SSSR měl sice obrovské ztráty, ale narozdíl od Německa měl i výrobní kapacity na to je nahradit.

              1. Joker: Těch důvodů, proč Německo prohrálo válku, je celá řada. Hitler udělal celou řadu taktických chyb, některé jeho rozkazy vypadaly jak trolling.

                https://zoommagazin.iprima.cz/historie/hitler-nejvetsi-chyby

                Ono to Německu na začátku celkem vycházelo a obsadili velké území. Kdyby v nějakou rozumnou dobu (třeba v r. 1941 před napadením Ruska) začali jednat o příměří a ukončení války, mohla by dnešní mapa Evropy vypadat podstatně jinak a Rusko by mělo společnou hranici s Německem…

                Nebo kdyby se podařilo Hitlera zabít aspoň při jednom z těch 30 atentátů. Kdyby bývala vyšla operace Valkýra, nemuselo být žádné východní Německo a železná opona by rozdělovala Evropu trošku víc na východ… jenže kdyby byly na silnici ryby…

                1. > Hitler udělal celou řadu taktických chyb, některé jeho rozkazy vypadaly jak trolling.

                  Ano, s trochou nadsázky na průběhu války po bitvě u Stalingradu mělo vliv i to, že Stalin se trochu uklidnil a nechal víc prostoru svým generálům, zatímco Hitler měl potřebu se víc a víc zapojovat do vedení bojů.

                  Ohledně alternativní historie je možná víc znepokojující představa, že by někdo odstranil Hitlera řekněme v létě 1939.
                  Mohla pořád existovat Říše zabírající zhruba území dnešního Německa, Rakouska, ČR a poloviny Polska.

                  1. Joker: A to by bylo špatně? Teda, za předpokladu, že bysme tu dneska jen mluvili německy, ne že bysme byli někam odsunuti…

                    Stalin dělal taky dost chyb, ta první byla, když nevěřil rozvědce, že Hitler chystá útok. Ruskej přístup „nás mnógo“, střílení do vlastních lidí, zákaz evakuace měst, vypadalo to, že proti sobě stojej dva psychopati.

        2. Jen bych doplnil, že Kwantungská armáda byla v té době už zcela vybrakovaná, bez vozidel a většiny zbraní, včetně ručních a bojová hodnota byla prakticky nulová. Japonci ji nebyli schopni zásobovat ani evakuovat, tak odvezli materiál a vojáky nechali svému osudu.
          A za druhé, SSSR neměl prostředky pro invazi do Japonska. Neměl dost plavidel.

          1. (Resp oni ji brakovali dost dlouho, potřebovali techniku a zbraně na frontě a Mandžusko byl týl. Některé pluky byly prý koncem války vybavené bambusovýmy oštěpy a holemi)

          2. To samozřejmě ano, ale symbolický význam byl pořád velký. Jak si to říkali, „ostří meče bránícího Japonsko“?

            1. Kwantungská armáda byl na vrcholu slávy vlastně stát ve státě, to už nebylo jen klasické vojenské těleso, vykonávali státní správu na dobytých územích a měli obrovskou míru autonomie. V roce 1945 už byli jen stínem své někdejší moci.
              Ano, dá se říct že symbol to byl a propagandistický význam to mělo. Nicméně mezi velká vítězství RKKA bych to neřadil.

              1. Ale blitzkrieg to byl pěkný, jak od Guderiana.

    2. Lidé odsuzující použití jaderných zbraní proti Japonsku, v době vedení totální války ze stran totalitních režimů, byly vždy demagogický debilové, sálóní levičáci a podobná špína.

    3. A ještě něco, každá akce vyvolá reakci. Němci nebrali ohledy na civilisty a při tažení na Rusko za nimi zůstávala spálená země (přitom kdyby nebyli úplně blbí, dost možná by se z Ukrajiny stal jejich spojenec proti Rusku…), takže když později postupovali Rusové na opačnou stranu, vraceli jim to.

      Japonci dtto, po masakru v Nankingu (a to je ten nejznámější) bylo o dost jednodušší odhlasovat jaderný útok na Japonce a určitě si všichni pamatovali i Pearl Harbor.

    4. Tady bych se spíše zeptal, proč nebyla Hirošima a Kokura do té doby bombardována?

      1. Panek: to je předpokládám jen řečnická otázka…?

        1. Tak určitě.

      2. Jako chceš naznačit, že si ty města šetřili od začátku jako cíle pro jaderné bomby? Byla to jediná města v Japonsku, kam dosud nespadla žádná bomba? Ofiko se to uvádí přesně naopak, prostě když chceš demonstrovat sílu, nemá smysl na městu, které už bylo vypáleno.

        1. Já nic nenaznačuji. Velká letecká kampaň přímo proti japonským ostrovům začala vlastně až s příchodem Curtise LeMaye na Mariany.
          Kjoto, Hirošima, Jokohama a Kokura neměla být bombardována konvenčním způsobem. Strašně smutným příběhem je pak Nagasaki, které nebylo Cílovým komisním výborem v Los Alamos ani probíráno. Naproti tomu Kokura měla z prdele kliku. U první bomby byla sekundárním cílem a u druhé byla primárním. Takže napřed ji zachránilo krásné počasí a pak špatné počasí.

      3. Všechny jaderné cíle byly předtím bombardovány. Ale poměrně lehce, Japonsko je veliký, už tenkrát lidnatý a bombardérů a posádek nebylo neomezené množství. A všechno to byly vojenské cíle. Byly tam fabriky, doky, vojenská velitelství…

        1. Nagasaki bylo bombardováno 2x (ocelárny a doky), ale Kokura a Hirošima byla náletů prosta.

          1. To je snad veřejně známý, že to bylo schválně pro možnost srovnat účinky.

            1. LeMay docela rozdýchával, když dostal zákaz vybombardovat sklady v Kokuře. Vlastně až ujištění, že zásoby z Kokury nebudou při vylodění probém.

    5. Myslím, že k tématu jaderných bomb se nejlépe vyjádřil kapitán Fučida, který vedl letecký útok na Pearl Harbor:
      „Kdyby Japonsko dokázalo takovou zbraň vyvinout, samozřejmě by ji použilo a každý japonský důstojník by považoval za čest, že může nepříteli zasadit tak ničivý úder.“
      Jeho životopis vyšel před časem, ale v antikvariátech bývá dobře dostupné, zajímavý člověk se zajímavým osudem:
      https://www.databazeknih.cz/knihy/bozi-samuraj-239686

      1. Samozřejmě. Japonci se dnes tváří jako jehňátka, dobráci od kosti a chudáci co to mysleli dobře a chtěli jen Zónu společné prosperity pro všechny, ale ve skutečnosti to byl nejbezohlednější a nejkrutější ksindl, proti kterému byla Brigade Dirlewanger parta dobrosrdečných lidumilů. Japonský metody se eklovaly i kovanejm nacistům. A to už je co říct.

        1. Jak sa Ti v hlave objavi myslienka, ze si ten jediny vyvoleny tak to vacsinou pre tych ostatnych nedopadne dobre.

          1. Ono většinou nejen pro ty ostatní.

            1. Když si ukousneš moc velký sousto.

              V takové Kambodži zvládli nějakej ten milionek vyhladit celkem v klidu.

              Turecká genocida na Arménech je i po staletí taky v zásadě pohodička, turci kopou a mají to v paži.

  6. Trošku mi u skladování elektřiny vyprodukované z OZE chybí kromě chemických baterií mechanické řešení uložení elektřiny. Ne že by to nějak dramaticky měnilo situaci nebo dokonce něco zlevnilo, spíš naopak. Je ale zajímavé popsat si i jiná řešení jako je třeba přečerpávací vodní elektrárna:

    https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99e%C4%8Derp%C3%A1vac%C3%AD_vodn%C3%AD_elektr%C3%A1rna

    Nebo „gravitační“ baterie

    https://en.wikipedia.org/wiki/Gravity_battery

    1. vodní přečerpávačka není nic nového, ale znamená zlikvidovat ekosystém dostatečně vysoké hory. Moc eko není, kapacita relativně omezená. Gravitační baterie je energeticky nesmysl, udělejte si odhad na výkon Dukovan na 1/2roku, kdy nesvítí nebo nefouká, ale v článku to autor zmínil. To co tam chybí je zelený+šedý vodík, který má potom další využití a jeho produkce může naběhnout relativně rychle (jako spotřeba přebytků). Ale ta cena se nikomu líbit nebude. Koukněte na http://www.osel.cz, relativně kulturní a ozdrojované informace.

      1. zlikvidovat? co? proč?

        1. Behemot 15.11.2021 v 8:46

          Odstraněním části hory se zákonitě zlikviduje celý ekosystém, respektive celá geobiocenóza.
          Druhou stranou mince je fakt, že se zlikvidovaný ekosystém nahradí eosystémem jiným, umělým.
          Ten je pak podle katechismu církve ekologické vždy horší než ekosystém zlikvidovaný a změna je tedy nežádoucí.

          1. Pamatuji budovatelské sci-fi, kde neměli problém srovnat vršek Everestu pro kosmodrom. To byly časy, zelení magoři byli ještě „neškodnými“ maoisty a lidstvo mělo odhodlání jít si za svým.

            1. Tak, nejak sem nevěděl, co mám jako na to napsat. Od doby, kdy je „ekosystém“ pod každým kamenem, má ta náboženská šaškárna hodně málo co společnýho s vědou.

              U nás zpravidla není jeden kopec uprostřed ničeho, jak v paprikášově, ale kopec vedle kopca, že někde na jednom udělají vanu je leda tak hovno změna, když na vokolních patnásti kopcách vokolo to bude furt to samý, tudíž ten EKOSYSTÉM celýho toho POHOŘÍ zůstává furt stejnej. OMG…

    2. Drábová v DTVT vyslovila názor, že pro ní představitelnou alternativou je ukládání přebytků do vodíku (s tím souvisí i jiný dotaz moderátorky a to ten jak nahlíží (Drábová) na eletromobilitu, z její odpovědi byla zcela zřejmá preference vodíkového pohonu). Mě to připadá smysluplné taky.

      1. NET4GAS se pripravuje na vyuziti transmission systemu na prenos vodiku. Obecne se na tom pracuje. Vodik by se mel vyrabet na severu a jihu Evropy prevazne ze slunecni energie, pripadne na vychode, na Ukraine.

        Z dlouhodobeho hlediska je ale otazka neco jineho. Kolik energie lze extractovat ze solarni energie dopadajici na Zemi v realnem case? Jakou civilizaci je takove mnozstvi energie schopne sustainovat? BTW, zadnou jinou energii nez solarni na Zemi nemame krome jaderne energie, a ta je taky finite – jaderne palivo taky jednou skonci. Proste a jednoduse neco z niceho produkovat nelze. Dalsi faktor je jaky by byl environmentalni dopad vyuziti skutecne velkeho mnozstvi solarni energie – at uz ve forme slunecniho zareni, vetru, nebo cehokoli jinyho na lidsky aktivity. Ta energie by proste a jednoduse chybela tam kde ted nejak slouzi a neco dela. Nejsem environmentalista a nevim do jaky miry lze tohle propocitat, nicmene to jsou klicovy uvahy. Zcela urcite z dlouhodobyho a – podle toho kolik zbejva fossil fuels – i strednedobyho pohledu. Pokud se lidstvu nepodari prechod od fossil fuels k rozumny nahrade ukocirovat, pujde vsecko do pici. Par lidi mozna prezije v jeskynnich. Zatim to moc dobre nevypada protoze ti KRETENI naprosto idioticky zavrhli jadernou energii, coz je jediny zdroj ktery dava smysl, aspon v tuhle chvili.

        1. „jaderné palivo taky jednou skončí“ – za předpokladu, že se podaří ve větším měřítku rozchodit thoriové reaktory, máme paliva na pár století – za tu dobu se snad podaří rozlousknout fúzi, která je už pár dekád „30 let daleko“

          1. Tak snad je nejakej fyzikalni zakon o zachovani energie, n’est-ce pas. Vzhledem k tomu ze nelze produkovat neco z niceho, tak jednoducha uvaha rika ze kdyz se energie nejak spotrebuje – treba na to aby si lidi tahali prdel autama sem a tam – tak ta energie je v pici. Muze se nejak ziskat jina energie tim ze se spali neco jinyho, treba v jadernym reaktoru, ale ta energie zase bude v pici. Treba vjedci prijdou na to jak rozlousknout todle nebo tamto, nicmene i kdyby ta energie kterou spalime zustala v uzavrenym systemu Zeme tak bude potreba dalsi energii na to ji pretvorit v neco pouzitelnyho. Nakonec nula vod nuly pojde. Perpetuum mobile neexistuje. Driv nebo pozdejc jaderny palivo proste dojde taky. Smytec. Jediny co dlouhodobe svet ma je slunicko. Taky ne na veky.

            1. Taky neříkám, že je to definitivní řešení, ale rozhodně je udržitelnější, než ropa (která dochází v další dekade už posledních 40 let) nebo Uran, kterého je řádově méně. S fúzi by bylo palivo deuterium a tritium, kterého už je na planetě tolik, že se stává de facto neomezeným.
              Solární energie je na masovou výrobu energie k ničemu, už jen kvůli závislosti na počasí a poměru plocha/výkon. Možná jediné kdyby každý barák měl solary na střeše a baterky ve sklepě.
              Nebo kdyby byly kolektory na oběžné dráze a nějakým způsobem převáděly energii na povrch – to už je ale hodně sci-fi.

              1. V našich podmínkách to s bídou vyrobí tolik energie, co se vloží do výroby všeho toho bordelu vokolo. Při započtení dopravy nejspíš za celou životnost ne, a to eště nikdo nezapočítal likvidaci. Přičemž půlka té elektroniky a akun okolo je v podstatě spotřebka. Ekonomický je to jenom velice málo, spíš vůbec.

            2. > Tak snad je nejakej fyzikalni zakon o zachovani energie, n’est-ce pas.

              Mno, akorát fyzikální limit je cca 25 GWh energie na gram látky.
              To je cca tuna paliva na celosvětovou roční spotřebu.
              Čili pořád ještě zbývá obrovský prostor pro techniku, než narazíme na fyziku :-)

              > Driv nebo pozdejc jaderny palivo proste dojde taky.

              Podle odhadů by uran při současné spotřebě měl vydržet alespoň tak stovky let.
              V případě množivých a fúzních reaktorů jsou zásoby paliva fakticky neomezené.
              (Při srovnání jak vypadal život třeba před 500 lety nemá smysl řešit, jestli by palivo pokrylo spotřebu na tisíce nebo miliony let.)

              1. Přechod na množivý thoriový reaktory by měl zajistit dostatek na nějakou tu desítku tisíc let.

          2. Nějakej komerční reaktor na „nízkoteplotní“ fúzi se má ve Stádech začít stavět nějak napřesrok, aktuálně shání financování pže je každýmu jasný, že první pokusně-komerční reaktor bude stát několikanásobek odhadu a bude mít furt malej kapacitní faktor, že ;-)

            1. Projektu, co maji docílit fúze je hromada. Některé ji i dosáhnou (na zlomky sekund), ale spotřebují více energie, než kolik vyrobí. ITER, který má být dostavěný za nějakých 10 let, má vyrobit nepatrně více energie, než spotřebuje, ale výroba musí být tak desetinásobná, aby z toho byla elektrárna. A to je ještě hodně daleko.

              1. Zkus si doštudovat, horký fúze jsou eště daleko, to jo.

              2. Jeden aktuální projekt. Třeba z toho časem něco bude.

                https://www.osel.cz/12015-helion-energy-slibuji-fuzni-reaktor-vyrabejici-elektrinu-jiz-v-roce-2024.html

                Nebo něco z Německa

                https://www.osel.cz/11912-slibny-stellarator-wendelstein-smeruje-k-fuzi-o-teplote-dvojnasobku-nitra-slunce.html

                ITER nemusí být jediná cesta, ale kdo ví kolik z nás se dožije nějakého komerčního nasazení fúze.

      2. Jo ono dává smysl udělat z vody elektrolýzou vodík, jen nevím na kolik vyjde velkokapacitní skladování vodíku, přece jen musí být pod značným tlakem nebo sražen na nízkou teplotu.

        1. EROI – https://en.wikipedia.org/wiki/Energy_return_on_investment

          Pravdepodobne to bude dost na hovno. Z dlouhodobyho hlediska bude vysledek asi zalostnej. Premisa je takova ze slunicko sviti, z toho se udela elektrika, z toho se udela vodik, s tim se bude muset nejak mrdat aby byl pouzitelnej, a ve vysledku na to bude vsechno drandit. Taky je mozny ze akorat kulovy hovno. Ztraty budou asi pomerne velky, kdovi jestli tam nebude energy deficit.

          Asi by bylo lepsi nejak zavonacit aby clovek tu energii z toho slunce ziskal primo. Idealni by bylo zmutovat cloveka v rostlinu aby se zivil photosynthesis.

        2. Vždycky musíš něco postavit a provozovat, nádrž na kopci, solnou díru, bateriovou úložnu…výrobnu vodíku.

          1. Akurat ten vodik je previt malinkaty a zovsadial uteka. Ja by som sa priklanal skor k nejakym alkoholom ako skladovaciemu mediu, ma vyssiu hustotu a kvapalne paliva mame zmaknute lepsie.

          2. Nebyl on problém s tím, že vodík dokáže proniknout skrz krystalické mřížky snad všech běžně používaných materiálů pro nádrže a proto se musí pro jeho dlouhodobé uchování používat nádrže ze speciálních materiálů? Tohle snad měl být největší problém vodíkového výrobního řetězce, pokud se dobře pamatuju.

            1. Tak dalsi problem je hydrogen embrittlement a je pomerne dost dalsich problemu.

              Zasadni dlouhodoba otazka ale je to jestli energie ze slunce je dostatecna na to vyrobit dost vodiku na to aby vodikovy ecosystem mohl fungovat sobestacne. A to se aplikuje i na jiny ecosystemy. Vcetne jaderne energie.

              Zatim vsechno co lidstvo ma, ma z fossil fuels.

            2. Mimochodem, pokud by vyresily problemy s tim ze molekula hydrogenu je znatelne mensi nez molekula methanu a proto jsou treba closing valves and takovy srandy k hovnu a bylo by mozny pouzivat existujici gas supply infrastructure na transport hydrogenu, tak by ta soustava sama o sobe fungovala jako ulozny prostredek. V tom by mela velkou vyhodu proti elektrice kde power grid pouze prenasi ale neda se v nem nic akumulovat.

            3. Tak nejako.

  7. Nejvíce mi fascinuje fenomén, kde se podařilo lidem nakukat že co2 je špatně. Dneska už se nikdo nad tím nezamýšlí, neřeší se jestli to náhodou není blbost. Je to brané jako platný fakt ze kterého se vychází. čína s ruskem se musí za břicha smíchy popadat, když vidí jak se sami likvidujeme k jejich prospěchu (třeba v tom mají prsty).

    1. Ty vole, lidem nakukali do hlavy ze je nebe a peklo, ze za nemoc muzou viry, ze WTC7 spadnul protoze par set metru vod nej spadnul nejakej jinej barak, etc. etc. Proc by nemohli nakukat ze CO2 je spatne? Lidi maj vymrdany mozky na cimprcampr.

    2. Seš nějakej zbožímilostimenovanej, že tvrdíš, jak všichni?

      Tady to většina diskutérů bere jako naprostou kokotinu a stupidní propagandu, tak klídek :o)

  8. Možná by pomohl nějaký black out třeba tak alespoň na měsíc. Lidi už dlouho neřešili skutečné problémy a tohle by je mohlo trochu zaměstnat.

    1. Tak to je masakr. Snad chcípnu dřív na násilím aplikované dávky vakcín proti (korona)viru než abych se dožil masového použití takovýhle kokotiny.

      Nicméně doporučuji novou knihu Neviditelní od Vlastimil Vondrušky.

      1. Ale na druhou stranu moje zvědavost mne motivuje k tomu, abych toto zařízení důkladně otestoval. Třeba větou: „Za většinu násilných trestných činů v USA můžou občané s nejsilnějším odstínem šedé.“

        1. Já bych to řádně otestoval kladivem.

          1. A já se těším.
            Až bude od sousedů houkat alarm, tak na vystrašené pohledy svých hostů řeknu: „Nebojte se, nehoří. To se jen soused snaží přemluvit manželku k sexu.“

            1. Behem televiznich novin by to rvalo v kazdym baraku.

    2. Máte pokutu 5 kreditů za porušení slovního statutu. Buďte dobrý!

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017