SimonR je vidiet ze si nemal stastie na ucitelov a na tvojej vychove sa podielali tebou popisovane individua. Realita je taka ze nie vsetci spadaju do tejto kategorie. Je to ako vsade, schopni a pracoviti dostanu nalozene a flakaci, kurvy a idioti sa vezu.
cywe, hospodské ve vobušku zvládl udělat jitrnicu ze vzduchu, udělat ju z kokota by zvládl levou zadní
pelanj
Článek ukazuje na to, že autor nemá vůbec ponětí o tom, co obnáší práce učitele. A pak taky, že měl smůlu na „učitele“. Já měl naopak štěstí, od základky po VŠ. A dokázal jsem vyjít i s těmi horšími.
CzechDave
Já měl smůlu na soudružky učitelky na základce v první až třetí třídě. Buď to byly zapšklé baby s nezvládnutým anger managementem, nebo alkoholičky. Já byl tehdy hodně hyperaktivní, číst jsem uměl od pěti let a psát od šesti a to, co ty baby učily, mne nebavilo, protože jsem to už uměl. Navíc bylo utrpení zpomalovat můj krok tak, aby mi zbytek třídy stačil. A tak jsem ty učitelky ignoroval. Baby mne nenáviděly celým srdcem a dávaly mi to sežrat, několikrát museli zasahovat i mí rodičové a vrátit baby do patřičných mantinelů, jinak by se ten babí teror nejspíš úplně vymkl kontrole. A to mi naši rozhodně proti škole nenadržovali. Jeden z mnoha šikanózních trestů, který jsem dostal ve druhé třídě (a který se minul plánovaným výchovným účinkem) byl ten, že jsem byl násilně zařazen do dívčího kroužku vyšívání. Bude mezi holkama kmitat jehlou, to bude rána na jeho mužské ego, myslelo se. No, ono mne to vyšívání bavilo, dodnes umím vyšívat klasickým i křížovým stehem; třeba si v důchodu budu přivydělávat vyšíváním krajinek :).
Až od čtvrté třídy jsme měli mladou učitelku, která to se mnou uměla. Na druhém stupni, na střední a na vysoké byli už učitelé až na výjimky fajn a uměli opravdu učit takovým způsobem, že mne bavilo.
jbb
Což mi připomíná moji poznámku – cca – ve druhé či třetí třídě ZŠ.
„Při hodině čtení si četl pod lavicí!“
A co jsem měl dělat? Se četl Bobeš nebo Crusoe (v Plevově převyprávění) a mě to šíleně nudilo! A spolužáci četli tak pomalu a blbě. No tak jsem holt měl vlastní čtivo, tehdy zřejmě nějaký brak typu Májovky. Ale doma to vzali s humorem.
CzechDave
Jo, poznámky typu „Čte si o hodině pod lavicí!“ jsem nosil domů každou chvíli. Táta jednou pod takovou poznámku naštvaně napsal „Tak ty děti učte tak, aby si pod lavicí číst nemusely“ a měl pak dost dlouho problém jak s tou babou soudružkou, tak ředitelkou školy, kovanou komunistkou. V první třídě jsem donesl i poznámku „Běhá o hodině po lavicích, žádám přísné potrestání!!!!“. Ale jinak hodiny čtení a psaní – to fakt bylo utrpení. Neskutečně mě tehdy vytáčelo, jak si děcka okolo mne nejprve text nanečisto kulhavě šeptem přelouskala a pak to přečetla nahlas. Dodnes si pamatuju údiv jednoho mého spolužáka ve druhé třídě, který nemohl pochopit, že si při čtení u toho neslabikuju text.
Někde tady – v první až třetí třídě – jsem se naučil respektovat jen skutečné přirozené autority a bránit se vůči těm, co si na autority jen hráli nebo to o sobě tvrdili. Autoritou je pro mne od té doby člověk, který na to má charakterově a vědomostně. Pseudoautority, kupříkladu dopravní policajti, tupí šéfové, správní orgány, politici a podobný odpad, jsou mi k smíchu a dělám vše proto, abych jejich vliv na mne co nejvíce omezil.
ygorek
CzechDave 23.3.2022 v 10:07
Omlouvám se, ale nemohu nepřipomenout ukázkovou dvojicí zápisů v žákovské knížce:
– Váš syn fajčí!
— Viem. Čo mám robiť?
Vraví sa, že boli v žiackej knižke Mariána Vargu.
jbb
Otcův kamarád měl prý v žákajdě toto:
„Na školním výletě sebral velkou jahodu. Přinesl mi ji ukázat, řekl Ta je dobrá a snědl ji sám!“
pcsped
X let jsem dělal v logistice a dopravě.Díky krizi, ze zdravotních důvodů a mimo jiné jsem stavěl barák, jsem dopravu dočasně opustil. Bylo mi nabídnuto jestli bych nešel neaprobovaně na základku učit matiku, fyziku a chemii, neboť zoufale sháněli. Matka je matikářka a fyzikářka(nyní v důchodu) a oni dobře veděli, že mi může poskytnou zpočátku kvalifikovanou pomoc, co se metodiky týče. V té době už měla jen částečný úvazek a pokud měla volné okno, tak seděla v poslední lavici a po každé odučené hodině mne tepala, co bylo dobře , co špatně, co jsem měl říci jinak.Pokaždé očíhla moji přípravu na hodinu.Není na tom celkem nic složitého, je to jen cvik a praxe.Pokud toto řemeslo člověk dělá poctivě a s nadšením, pak to po dvou měsících výcviku může vypadat lépe než od skutečných profíků pedagogů s papírem, kteří to mají na háku.
Teď jen pár slov k pracovní náplni.
Ráno nástup mezi 7-7:15h. 1 týdně dozor v šatnách. Pak je nutné si připravit učebny. V učebně fyziky připravit pokusy a pomůcky na veškeré hodiny na ten den. To stejné se týká učebny chemie.
Pokud na mne nevyšel dozor v šatně, tak jsem vyfasoval dozor na patře. Dále je nutné si připravit pomůcky a další věci(opravené domácí sešity, rýsovací potřeby atd.) na první tři vyučovací hodiny,to byly obvykle matiky, které se vyučovaly ve třídách. O malé přestávce se nedá stihnout nic. Po hodině vás obvykle zdrží ambiciózní žáci svými všetečnými dotazy, které nelze odmítnout.V kabinetě následuje kousnutí do svačiny dva loky kafe posbírat připravenou kupičku věcí a můžete vyrazit na další hodinu matiky. Pokud vyučujete paralelky jednoho ročníku, je napůl vyhráno. Ale ne vždy jsou paralelky stejně daleko v učivu anebo jsou jen žáci pomalejší v chápaní, takže papouškování látky nefunguje. Matika je specifická v tom, že to jsou schůdky, po kterých žák stoupá nahoru. Nezřídka se stává, že matikář v šestce odhalí, že 60% žactva má problém s malou násobilkou. V neposlední řadě se na nich podepíše nedůsledný učitel na národce. Takže repeté, jinak budete dětičky v prdeli a jsme tu úplně zbytečně. Následuje třetí hodina to je opět matika, ale v sedmičce – takže jiná příprava, jiný výklad, jiné příklady. Notabene vyučovat matiku podle moderních učebnic je pekelné, neboť je píšou kokoti, které jsou mimo realitu. Mají zajímavou schopnost vysvětlovat novou látku na poměrně složitých příkladech a text může být někdy i pro nadprůměrného žáka nesrozumitelný. Takže vyhrabat staré učebnice z 80.-90. nebo si příklad vymyslet sám.
Interaktivní tabule- fajn věc, jen se to nesmí přehánět. Dětičky rádi šoupou s obrázky, ale matika je o cviku,ovládání a schopnosti použít dostupný matematický aparát. Ten se zdokonaluje pouze množstvím vypočítaných modelových příkladů. Interaktivka je dobrá pro učitele. Na kompu si doma v klidu promyslím připravím příklady k nové látce,ve třídě mi krásně svítí zadání, ale vedle počítám s dětmi na konvenčnín černé tabuli s křídou v ruce.
Testy a čtvrthodinovky z matiky 1-2x týdně poskytnou zpětnou vazbu. Opravení jedné třídy trvá 30-40 minut( ve třech třídách to může být až 4 hodiny týdně po pracovní době) Čtvrtletky z matiky- neexistuje je vytáhnout loňskou, je třeba pokaždé přizpůsobit nebo předělat z gruntu. Udělat lehkou písemku je fajn, ale pak si vlastně uměle vytváříme pedagogický úspěch a máme 60% adeptů na gymnázia. Průměrní žáci mají za dvacet minut hotovo a bijou se v prsa, jak jsou dobří.
Fyzika-po dvou hodinách týdně (2x šestka, 2x sedmička, 1x osmička a 1x devítka) Jednu hodinu v týdnu musí být pokus, který demonstruje učitel (drtivá většina fyzikářů to má na háku). Minimálně jednu hodinu za 14 dní chtějí žáci pracovat samostatně s pomůckami a provádět měření, pozorování nebo pokus-tomu předchází docela náročná příprava. Říali jsme tomu takové malé laborky. Velké laborky se provádějí 4x do roka. Příprava pomůcek žákům do lavic se opět provádí po pracovní době. Sem tam nějaká písemka, aby měli žáci dostatek známek.
Chemie- po dvou hodinách týdně ( 1x osmička + 1x devítka) 4x do roka laborky- příprava ještě náročnější s ohledem na bezpečnost a zvyšující se nešikovnost a neukázněnost žactva. 1 hodinu v týdnu opět musí být nějaký pokus prováděný učitelem.
Suplování, vždy přišlo v tu nejblbější chvíli, kdy měl učitel volné okno a měl naplánované pořešit nějaké resty. Jednorázové suplovaní šlo pořešit nějakou improvizací. Obvykle jsem si udělal hodinu chemie nebo fyziky navíc. Dlouhodobé suplování bylo třeba již řešit plnohodnotnou výukou. Takže jsem po večerech studoval močové ústrojí savců.
Fyzikální kroužek pro děti 6-9 tříd. Jednou týdně od 14-15:30. Řešily se věci, na které není o hodinách fyziky a chemie čas. Zakázané pokusy,které se dříve normálně prováděly a dnes by mě kamenovali. Např. můj oblíbený torricelliho pokus.
Projektové dny- obvykle přiblblé a k ničemu. Nicméně na to byla vždy nějaká dotace. Podmínka je, že z toho musí být nějaký obsáhlý a hodnotný papírový výstup nebo alespoň prezentace v powerpointu.
Dozor na večerním lyžování- obvykle vyšel jednou za 14 dní a neřešilo se jestli dozírající je tělocvikář. Pokaždé jsem měl hrůzu, jestli si někdo nepřeláme hnáty. Naštěstí žactvo je líné a nabídka 2x dvou hodin lyžování týdně zdarma je moc neoslovila.
Tvorba digitálních učebních materiálů a jejich sdílení- bylo nepovinně povinné. Chceš do školy interaktivní tabule a noťas? Tak koukej mazat vytvářet a testovat při výuce DUM. Nezapomeň vytvořit papírový výstup, jak žactvo přijalo na tvé výtvory a jak se to pozitivně projevilo na znalostech.
Školení- to přijde žvanil pověřený ministerstvem a káže o zdravé atmosféře na škole. Po 10 hodinách mlácení již několikrát vymlácené slámy obdrží pedagog certifikát. Bohužel pravidlo posledního chlebíčku zde nefunguje.
Celkem úpřímně mohu říci, že jako pracovník bez pedagogického vzdělání jsem měl nejnižší platovou třídu. To ale není důležité, mě ta práce bavila a dělal jsem ji naplno, přestože jsem věděl, že to je jen na tři roky a vrátím se zpět k dopravě. Jako neprofesionál si nemohu dovolit nějaký amatérismus. Někteří rodiče by se toho mohli chytit.
PS: Nemám pocit, že bych se flákal. V dopravě se občas mohu flákat více a za úplně jiné peníze. Ať to autor článku řekne nějakému učiteli na plnou hubu. Existuje nejméně 75% učitelů, kteří tu práci nedělají kvůli prachům. Máma to dělala poctivě celej život a nikdy kvůli penězům neskuhrala. Několikrát ji bylo nabízeno ředitelské místo a pokaždé odmítla se slovy.“ Já nestudovala pajďák, kvůli tomu, aby ze mne byla úřednice. Vždycky jsem chtěla učit děti.“
kokrhel123
Článek individua SimonR je typický závistivě nenávistný výplod českého ducha. Chci tím říci, že je zcela mimo realitu. Vaše obhajoba je sice pěkná, ale vzhledem k nízké kvalitě předlohy zcela zbytečná. Autora zjevně zajímají jen pomluvy, nikoli skutečnost. Další ukázka úpadku D-Fensova webu.
servisdok
Hele, třeba já na weby, který už nějakou dobu viditelně a objektivně upadají, přestávám chodit.
Ještě jde taky o to, definovat ten „úpadek“.
Co ty?
kokrhel123
Přestat chodit je krajní a konečná varianta. Než k ní dojde, snažím se analyzovat a filtrovat jednotlivé články. Vyhodnocuji procento těch tendenčně úchylných. Zde to bylo do 50%, v poslední době ale neználkovské výblitky lezou odhadem přes 80%.
Definice úpadku? Ten nastává, když jsou s realitou korelující informace nahrazovány spekulacemi bez argumentů.
jbb
Náhodou je fajn, že Dfens sem pouští i takovéhle perly. On je dobré nahlédnout do lebky úplně jiné sociální skupiny. Každý máme svou sociální bublinu a já mám sice kamarády napříč různými skupinami a profesemi, ale všechno jsou to spokojení, úspěšní a charakterní lidé. Kde já bych se bez dfense seznámil – s dovolením – s takovýmhle zakomplexovaným hovadem?
ModrýKlokan
to jbb: ty máš dost ty sociální bublino
Proč vlastně nejsi rád, že před ostatními hovady vyniká tvoje excelence?… umíš si představit že by každej byl takovej spokokojenej genius jako ty?… vždyť by z toho byl každej druhej úplně blbej…
Jihočech Honza
Krásně napsáno. Přesně typ příspěvků, kvůli kterým sem chodím. A mamka je taky matikářka :-)
Ko-za
Když si vzpomenu na dobu předchozí totality, kdy se učitelů a ředitelek ze základek báli jak žáci tak i rodiče, protože oni měli moc špatným posudkem zkazit člověku život, tak při pohledu na dnešní stav, kdy už se lidi neváhají jejich sadismu účinně bránit, si říkám: Karma, bitches.
servisdok
To nebyl jenom jakýsi strach, ale taky respekt. Ty posudky, to byla bezesporu hajzlovina. Ale jestliže škola, díky výsledkům z prvního stupně doporučila absolvovat druhý stupeň v praktické škole (říkalo se jim zvláštní), tak o tom nikdo nediskutoval. Rodiče věděli, že jestliže měla ratolest problém prolézt 1. stupněm na hranici propadnutí, tak druhý stupeň by pro tahle děcka byl utrpení a propadli by s nesmírnou ostudou už v šestce, nejpozději v sedmičce. Praktická škola byla nepoměrně lepší, získali tam často základy řemesla a často temhle děckám co Pán ubral na hlavě, přidal na rukách, z naprosté většiny z nich byli/jsou šikovní řemeslníci.
Dnes rodiče takovou „potupu“ odmítnou a děcko půjde do inkluze a dostane asistenta. Doplácejí na to všichni, školský systém a ta ostatní děcka, protože výuka je skrz dva inkludované zpomalená, chytřejší děcka se nudí a jsou z toho otrávené.
Zvláštní a praktické školy bylo jedno z mála, co tu po komunistech zbylo fakt dobrý – uznává to i ségra, 50 roků ve školství a na starý kolena šla se svou kvalifikací dělat služku dvěma retardům, co už dávno měli být jinde. Segra má aprobace na dvě speciálky, vždycky ji to sice bavilo, ale dnes prohlásila, že tak blbý děcka nebyla ani v šedesátkách.
Krom toho, frustrace těch dětí z toho, že i s asistentkou mají výsledky průměrné až podprůměrné, se v 90% případů projevuje agresivitou, mnozí z nich totiž mají něco na způsob ADHD a k tomu ještě nějaké přidružené „syndromy“.
Uvědomuju si, že teď to bude vypadat blbě, ale tohle všechno (zlobení) se u naší generace, bezezbytku, spolehlivě a zatraceně účinně řešilo pár fackami, nebo 60cm lískovou hůlkou přes ty neklidné ruce, které pak byly až do konce vyučování naprosto klidné.
Neexistovalo v žádném případě (píšu o 60. a 70. letech), aby se žák při výuce zvedl a začal se procházet po třídě, dělat na zemi kliky a při tom některá děcka i nahlas vykecávají. Údajně jim to říká nějaký vnitřní hlas a nemohou si pomoct.
Dneska je to normální, „protože ADHD“, jsou politovány a je jim dovoleno naprosto všechno, protože ona jsou jiná.
Jenže i tahle děcka mají grify na zkoušení hranic, co si ještě ke kantorovi lze dovolit. Zajímavé taky je, že jakmile na některou z těch hranic fakt tvrdě narazí, tak tento konkrétní problém, se buď už neobjeví vůbec, anebo zdaleka ne v takové míře, anebo – což je mnohem častější – začne to zkoušet jinde, na někoho jiného.
Segra je fakt zkušený mazák s až neskutečnou přirozenou autoritou, kterou si u dětí buduje např. i tím, že dokáže naprosto na všechno odpovědět. „Paní učitelko, co je to kunda?“ „Petříku, to je takové sprosťácké označení, co používají jenom dospělí sprosťáci pro to, co mají holky mezi nohama.“
Zpotí se vždycky až na prdeli, protože dnešní děcka jsou schopný, v rámci provokace učitele (a vždy to někdo točí) se zeptat naprosto na všecko. Kór puboši z osmiček a devítek. Co nastoupila, tak se švíca chodí ptát na výrazy, co slyšela u děcek a nerozuměla jim :D
Fogyn
Ukázkový názor pro výrobu poslušného stáda. „ale tohle všechno (zlobení) se u naší generace, bezezbytku, spolehlivě a zatraceně účinně řešilo pár fackami, nebo 60cm lískovou hůlkou přes ty neklidné ruce, které pak byly až do konce vyučování naprosto klidné.“ Prostě do vole prdele DĚTI NEJSOU KLIDNÉ a usadit je na x hodin denně aby seděly na prdeli, držely hubu a „nezlobily“ je proti přírodě. Tady nejsou „špatně“ ty „neklidné“ děti, tady je špatně ten systém, že to dítě MUSÍ být klidné.
CzechDave
Na druhou stranu, jak chcete vyučovat někde, kde je chaos a hluk takový, že není slyšet vlastní myšlenky, natož nějakého řečníka? Tady by bylo na místě umožnit zkrácení vyučovací hodiny nebo ji prokládat větším počtem krátkých přestávek. Většina dětí přirozeně nevydrží soustředěná celých 45 minut v kuse, je to vyčerpávající.
Fogyn
Slyšel jste někdy slova jako Montessori nebo Waldorf..? :-) Což samozřejmě neříkám, že je správně, taky mají své mouchy. Ono aby člověk věděl, že je systém špatný nemusí znát jeho řešení. Já nejsem luxusně placený Ministr školství…
treb
Montessori? nevím… učil jsem jich málo na to, abych z toho vyvodil relevantní závěr, ale slovy mé babičky: „po čem hovno“… nepoužitelní. Ale říkám, nelze to zobecnit ani náhodou, obzvlášť když ty děti byly odrazem svých rodičů. Vliv primární rodiny na děti škola jen velmi těžko zvrátí, a je vcelku šumafuk, jaký typ to je.
Fogyn
Takže přeloženo „Nic o tom nevím, ale je to na hovno“. Díky za názor…
servisdok
Mám už informace z první ruky. Jak jsem se již zmínil, segra v.v. od ledna, kvůli tragickému nedostatku učitelů a taky proto, že je „zachovalá“, nastoupila na 1. stupeň, zatím na jeden rok.
Místní devítiletka už teď absorbovala na 1. stupeň celkem 25 dětí, na 2. stupeň zatím jen 7.
Zatím se nechávám informovat a koncentruju ty informace. Až toho bude dost, napíšu samostatný příspěvek.
Zatím snad jen tolik, že hodně větších dětí z 1. stupně (konkrétně nejvíc je páťáků) nemá ani potuchy, že my Češi a zvlášť starší učitelé, rozumíme velmi dobře ruštině. Někteří z těch starších učitelů proto nemají vážnější potíže, porozumět ukrajinštině. Ty děti se mezi sebou baví naprosto otevřeně a přesně tak, jakoby snad byly v Japonsku, kde jim nikdo a spolehlivě nebude rozumět.
Je to samozřejmě ještě brzy (na všecko), děti s rodiči jsou tu ještě krátce a dělat z toho všeho nějaké závěry je předčasné.
Jedna zajímavost – jeden pár UA rodičů bydlí a stará se, kromě páru vlastních dětí, o další dva páry různě starých dětí z jiných rodin, jejichž rodiče na Ukrajině z různých důvodů zůstali. Zajímavé je, že jeden ten pár dětí, při vyplňování jakéhosi evidenčního dotazníku školy uvědl, že rodiče zůstali na UA proto, aby nepřišli o dobře placenou práci. Naše lidi tohle trochu zarazilo a až čas a postup Rusů na UA ukáže, jaký měli skutečný důvod odloučit od sebe děti a poslat je s jinou rodinou sem.
Mimochodem – jsme pro ně Čechaslavákija, nikoli češskaja respublika. Taky zajímavý, učitelé kromě výuky češtiny zatím ještě pořád sondují, co všecko a do jaké úrovně, se ty děti (na obou stupních) na UA učily.
A stále si myslím, že sborovna/kabinety/jídelna jsou místa, kam by se kvůli informovanosti v této věci, vyplatilo dát štěnice :D
Sysop
Tak oni dneska taky umi deckam dokurvit zivot. Kamarad z vedlejsi prdele ma kluka v sedme tride a ted v patek delali Klokanka, takovej celorepublikovej test znalosti a logiky. Zajimavy bylo, ze decka z PORGu a podobnych skol to sfoukly casto za plnej pocet bodu, zatimco v prdelakovech se placaly nekde v dolni tretine. Proc? No treba proto, ze v sedmicce neumely sestavit rovnici, nic jim nerikaly mnoziny… ucitel si proste jede podle svych soukromych hodne proridlych osnov a polibte mi prdel. Jestli se vam tady na to vyseru, stejne nikoho nesezenete. Takze klidek a ve finale mi ty decka jednou budou vdecny, az se budou ucit na tesare.
Ja bych z toho blil.
martin_100
Učetelé jsou většinou profesinální fňukny. Dědpvo brácha byl ředitel na vesnický základce a jeho žena učitelka. Oba spokojený. Nikdy si na oraci ani prachy nestěžovali. Tolik volna v tejdnu a dovolený neměl snad nikdo jinej v republice.
Sysop
Moje zena je z ucitelsky rodiny. Tchan rediteloval, ucil a inspektoroval, tchyne ucila, jeji bracha ucil a rediteloval a takhle to slo dal a dal. Bych mohl dlouze vypravet. Vsichni svorne volili socany a vzdy uprostred leta u rybnika dva mesice nadavali, jak maj malo penez. Pritom kdyz se prdli a zpivali sovetske pisne, tak z nich lezlo, ze by nikdy nemenili, protoze pripravy byly rok co rok stejny a krome oprav pisemek to jinak vzdycky byl jen lalac.
RMick
Po prvním odstavci, jsem zjistil že jsi idiot.
Daktari
Ty blbe, cos to psal, kdes vzal obvoďáka, – toto zrušeno spolu s obvody IV/Q 1992. Od té doby obvody NE, volná registrace podle názoru a zkušeností pacientů ano!Kde žiješ ty stará komunistická nádhero: Víš co my musíme vydržet a jako praktiční lékaři sloužit druhým? Urážet PRL se stalo zase módou. Přitom začínáte u nás a tam po vyčerpání péče pánů Challengerů končíte buď na hřbitově, neb nechutně opět u nás.n V mých 65. lewtech urologa, ZRPúRLP, MSM a PORL se třemi atestacemi mi je zle z takových frikulínů v medicíně! Přijďte za mnou do Svitzavy, 3. „obvod“ poliklinika 1. patro MUDr,. Vítězslav Podivínský-. natrhnu vám hemorrhoidy!
Daktari
Omlouvám se za nedotažené pžeklepy- nic ale na obsahu neměním a je mi Vás líto, to Vaše myšlení je z mrdské a ubohé. Bez 1. linie byste sakončili v prdelích. Ostataní „spesialistů Nezvládnou, co by praktik nechal opakov
SimonR je vidiet ze si nemal stastie na ucitelov a na tvojej vychove sa podielali tebou popisovane individua. Realita je taka ze nie vsetci spadaju do tejto kategorie. Je to ako vsade, schopni a pracoviti dostanu nalozene a flakaci, kurvy a idioti sa vezu.
ti co to dělají z přesvědčení jsou ale obvykle ti schopnější a pracovitější, co fakt za ten všechen čas tomu věnovanej dostanou celkem hovno
pro ty, co se hlavně vezou, to je docela fajn, ne o moc horší, než dělat na ouřadě
V zásedě máš pravdu, ale číst se to moc nedá. Je to takové… neurovnané. Tvoje úča na češtinu byla asi vulva, no.
Nemusela být nutně špatná učitelka, ale z kokota jitrnici neudělá ani Komenský….
cywe, hospodské ve vobušku zvládl udělat jitrnicu ze vzduchu, udělat ju z kokota by zvládl levou zadní
Článek ukazuje na to, že autor nemá vůbec ponětí o tom, co obnáší práce učitele. A pak taky, že měl smůlu na „učitele“. Já měl naopak štěstí, od základky po VŠ. A dokázal jsem vyjít i s těmi horšími.
Já měl smůlu na soudružky učitelky na základce v první až třetí třídě. Buď to byly zapšklé baby s nezvládnutým anger managementem, nebo alkoholičky. Já byl tehdy hodně hyperaktivní, číst jsem uměl od pěti let a psát od šesti a to, co ty baby učily, mne nebavilo, protože jsem to už uměl. Navíc bylo utrpení zpomalovat můj krok tak, aby mi zbytek třídy stačil. A tak jsem ty učitelky ignoroval. Baby mne nenáviděly celým srdcem a dávaly mi to sežrat, několikrát museli zasahovat i mí rodičové a vrátit baby do patřičných mantinelů, jinak by se ten babí teror nejspíš úplně vymkl kontrole. A to mi naši rozhodně proti škole nenadržovali. Jeden z mnoha šikanózních trestů, který jsem dostal ve druhé třídě (a který se minul plánovaným výchovným účinkem) byl ten, že jsem byl násilně zařazen do dívčího kroužku vyšívání. Bude mezi holkama kmitat jehlou, to bude rána na jeho mužské ego, myslelo se. No, ono mne to vyšívání bavilo, dodnes umím vyšívat klasickým i křížovým stehem; třeba si v důchodu budu přivydělávat vyšíváním krajinek :).
Až od čtvrté třídy jsme měli mladou učitelku, která to se mnou uměla. Na druhém stupni, na střední a na vysoké byli už učitelé až na výjimky fajn a uměli opravdu učit takovým způsobem, že mne bavilo.
Což mi připomíná moji poznámku – cca – ve druhé či třetí třídě ZŠ.
„Při hodině čtení si četl pod lavicí!“
A co jsem měl dělat? Se četl Bobeš nebo Crusoe (v Plevově převyprávění) a mě to šíleně nudilo! A spolužáci četli tak pomalu a blbě. No tak jsem holt měl vlastní čtivo, tehdy zřejmě nějaký brak typu Májovky. Ale doma to vzali s humorem.
Jo, poznámky typu „Čte si o hodině pod lavicí!“ jsem nosil domů každou chvíli. Táta jednou pod takovou poznámku naštvaně napsal „Tak ty děti učte tak, aby si pod lavicí číst nemusely“ a měl pak dost dlouho problém jak s tou babou soudružkou, tak ředitelkou školy, kovanou komunistkou. V první třídě jsem donesl i poznámku „Běhá o hodině po lavicích, žádám přísné potrestání!!!!“. Ale jinak hodiny čtení a psaní – to fakt bylo utrpení. Neskutečně mě tehdy vytáčelo, jak si děcka okolo mne nejprve text nanečisto kulhavě šeptem přelouskala a pak to přečetla nahlas. Dodnes si pamatuju údiv jednoho mého spolužáka ve druhé třídě, který nemohl pochopit, že si při čtení u toho neslabikuju text.
Někde tady – v první až třetí třídě – jsem se naučil respektovat jen skutečné přirozené autority a bránit se vůči těm, co si na autority jen hráli nebo to o sobě tvrdili. Autoritou je pro mne od té doby člověk, který na to má charakterově a vědomostně. Pseudoautority, kupříkladu dopravní policajti, tupí šéfové, správní orgány, politici a podobný odpad, jsou mi k smíchu a dělám vše proto, abych jejich vliv na mne co nejvíce omezil.
CzechDave 23.3.2022 v 10:07
Omlouvám se, ale nemohu nepřipomenout ukázkovou dvojicí zápisů v žákovské knížce:
– Váš syn fajčí!
— Viem. Čo mám robiť?
Vraví sa, že boli v žiackej knižke Mariána Vargu.
Otcův kamarád měl prý v žákajdě toto:
„Na školním výletě sebral velkou jahodu. Přinesl mi ji ukázat, řekl Ta je dobrá a snědl ji sám!“
X let jsem dělal v logistice a dopravě.Díky krizi, ze zdravotních důvodů a mimo jiné jsem stavěl barák, jsem dopravu dočasně opustil. Bylo mi nabídnuto jestli bych nešel neaprobovaně na základku učit matiku, fyziku a chemii, neboť zoufale sháněli. Matka je matikářka a fyzikářka(nyní v důchodu) a oni dobře veděli, že mi může poskytnou zpočátku kvalifikovanou pomoc, co se metodiky týče. V té době už měla jen částečný úvazek a pokud měla volné okno, tak seděla v poslední lavici a po každé odučené hodině mne tepala, co bylo dobře , co špatně, co jsem měl říci jinak.Pokaždé očíhla moji přípravu na hodinu.Není na tom celkem nic složitého, je to jen cvik a praxe.Pokud toto řemeslo člověk dělá poctivě a s nadšením, pak to po dvou měsících výcviku může vypadat lépe než od skutečných profíků pedagogů s papírem, kteří to mají na háku.
Teď jen pár slov k pracovní náplni.
Ráno nástup mezi 7-7:15h. 1 týdně dozor v šatnách. Pak je nutné si připravit učebny. V učebně fyziky připravit pokusy a pomůcky na veškeré hodiny na ten den. To stejné se týká učebny chemie.
Pokud na mne nevyšel dozor v šatně, tak jsem vyfasoval dozor na patře. Dále je nutné si připravit pomůcky a další věci(opravené domácí sešity, rýsovací potřeby atd.) na první tři vyučovací hodiny,to byly obvykle matiky, které se vyučovaly ve třídách. O malé přestávce se nedá stihnout nic. Po hodině vás obvykle zdrží ambiciózní žáci svými všetečnými dotazy, které nelze odmítnout.V kabinetě následuje kousnutí do svačiny dva loky kafe posbírat připravenou kupičku věcí a můžete vyrazit na další hodinu matiky. Pokud vyučujete paralelky jednoho ročníku, je napůl vyhráno. Ale ne vždy jsou paralelky stejně daleko v učivu anebo jsou jen žáci pomalejší v chápaní, takže papouškování látky nefunguje. Matika je specifická v tom, že to jsou schůdky, po kterých žák stoupá nahoru. Nezřídka se stává, že matikář v šestce odhalí, že 60% žactva má problém s malou násobilkou. V neposlední řadě se na nich podepíše nedůsledný učitel na národce. Takže repeté, jinak budete dětičky v prdeli a jsme tu úplně zbytečně. Následuje třetí hodina to je opět matika, ale v sedmičce – takže jiná příprava, jiný výklad, jiné příklady. Notabene vyučovat matiku podle moderních učebnic je pekelné, neboť je píšou kokoti, které jsou mimo realitu. Mají zajímavou schopnost vysvětlovat novou látku na poměrně složitých příkladech a text může být někdy i pro nadprůměrného žáka nesrozumitelný. Takže vyhrabat staré učebnice z 80.-90. nebo si příklad vymyslet sám.
Interaktivní tabule- fajn věc, jen se to nesmí přehánět. Dětičky rádi šoupou s obrázky, ale matika je o cviku,ovládání a schopnosti použít dostupný matematický aparát. Ten se zdokonaluje pouze množstvím vypočítaných modelových příkladů. Interaktivka je dobrá pro učitele. Na kompu si doma v klidu promyslím připravím příklady k nové látce,ve třídě mi krásně svítí zadání, ale vedle počítám s dětmi na konvenčnín černé tabuli s křídou v ruce.
Testy a čtvrthodinovky z matiky 1-2x týdně poskytnou zpětnou vazbu. Opravení jedné třídy trvá 30-40 minut( ve třech třídách to může být až 4 hodiny týdně po pracovní době) Čtvrtletky z matiky- neexistuje je vytáhnout loňskou, je třeba pokaždé přizpůsobit nebo předělat z gruntu. Udělat lehkou písemku je fajn, ale pak si vlastně uměle vytváříme pedagogický úspěch a máme 60% adeptů na gymnázia. Průměrní žáci mají za dvacet minut hotovo a bijou se v prsa, jak jsou dobří.
Fyzika-po dvou hodinách týdně (2x šestka, 2x sedmička, 1x osmička a 1x devítka) Jednu hodinu v týdnu musí být pokus, který demonstruje učitel (drtivá většina fyzikářů to má na háku). Minimálně jednu hodinu za 14 dní chtějí žáci pracovat samostatně s pomůckami a provádět měření, pozorování nebo pokus-tomu předchází docela náročná příprava. Říali jsme tomu takové malé laborky. Velké laborky se provádějí 4x do roka. Příprava pomůcek žákům do lavic se opět provádí po pracovní době. Sem tam nějaká písemka, aby měli žáci dostatek známek.
Chemie- po dvou hodinách týdně ( 1x osmička + 1x devítka) 4x do roka laborky- příprava ještě náročnější s ohledem na bezpečnost a zvyšující se nešikovnost a neukázněnost žactva. 1 hodinu v týdnu opět musí být nějaký pokus prováděný učitelem.
Suplování, vždy přišlo v tu nejblbější chvíli, kdy měl učitel volné okno a měl naplánované pořešit nějaké resty. Jednorázové suplovaní šlo pořešit nějakou improvizací. Obvykle jsem si udělal hodinu chemie nebo fyziky navíc. Dlouhodobé suplování bylo třeba již řešit plnohodnotnou výukou. Takže jsem po večerech studoval močové ústrojí savců.
Fyzikální kroužek pro děti 6-9 tříd. Jednou týdně od 14-15:30. Řešily se věci, na které není o hodinách fyziky a chemie čas. Zakázané pokusy,které se dříve normálně prováděly a dnes by mě kamenovali. Např. můj oblíbený torricelliho pokus.
Projektové dny- obvykle přiblblé a k ničemu. Nicméně na to byla vždy nějaká dotace. Podmínka je, že z toho musí být nějaký obsáhlý a hodnotný papírový výstup nebo alespoň prezentace v powerpointu.
Dozor na večerním lyžování- obvykle vyšel jednou za 14 dní a neřešilo se jestli dozírající je tělocvikář. Pokaždé jsem měl hrůzu, jestli si někdo nepřeláme hnáty. Naštěstí žactvo je líné a nabídka 2x dvou hodin lyžování týdně zdarma je moc neoslovila.
Tvorba digitálních učebních materiálů a jejich sdílení- bylo nepovinně povinné. Chceš do školy interaktivní tabule a noťas? Tak koukej mazat vytvářet a testovat při výuce DUM. Nezapomeň vytvořit papírový výstup, jak žactvo přijalo na tvé výtvory a jak se to pozitivně projevilo na znalostech.
Školení- to přijde žvanil pověřený ministerstvem a káže o zdravé atmosféře na škole. Po 10 hodinách mlácení již několikrát vymlácené slámy obdrží pedagog certifikát. Bohužel pravidlo posledního chlebíčku zde nefunguje.
Celkem úpřímně mohu říci, že jako pracovník bez pedagogického vzdělání jsem měl nejnižší platovou třídu. To ale není důležité, mě ta práce bavila a dělal jsem ji naplno, přestože jsem věděl, že to je jen na tři roky a vrátím se zpět k dopravě. Jako neprofesionál si nemohu dovolit nějaký amatérismus. Někteří rodiče by se toho mohli chytit.
PS: Nemám pocit, že bych se flákal. V dopravě se občas mohu flákat více a za úplně jiné peníze. Ať to autor článku řekne nějakému učiteli na plnou hubu. Existuje nejméně 75% učitelů, kteří tu práci nedělají kvůli prachům. Máma to dělala poctivě celej život a nikdy kvůli penězům neskuhrala. Několikrát ji bylo nabízeno ředitelské místo a pokaždé odmítla se slovy.“ Já nestudovala pajďák, kvůli tomu, aby ze mne byla úřednice. Vždycky jsem chtěla učit děti.“
Článek individua SimonR je typický závistivě nenávistný výplod českého ducha. Chci tím říci, že je zcela mimo realitu. Vaše obhajoba je sice pěkná, ale vzhledem k nízké kvalitě předlohy zcela zbytečná. Autora zjevně zajímají jen pomluvy, nikoli skutečnost. Další ukázka úpadku D-Fensova webu.
Hele, třeba já na weby, který už nějakou dobu viditelně a objektivně upadají, přestávám chodit.
Ještě jde taky o to, definovat ten „úpadek“.
Co ty?
Přestat chodit je krajní a konečná varianta. Než k ní dojde, snažím se analyzovat a filtrovat jednotlivé články. Vyhodnocuji procento těch tendenčně úchylných. Zde to bylo do 50%, v poslední době ale neználkovské výblitky lezou odhadem přes 80%.
Definice úpadku? Ten nastává, když jsou s realitou korelující informace nahrazovány spekulacemi bez argumentů.
Náhodou je fajn, že Dfens sem pouští i takovéhle perly. On je dobré nahlédnout do lebky úplně jiné sociální skupiny. Každý máme svou sociální bublinu a já mám sice kamarády napříč různými skupinami a profesemi, ale všechno jsou to spokojení, úspěšní a charakterní lidé. Kde já bych se bez dfense seznámil – s dovolením – s takovýmhle zakomplexovaným hovadem?
to jbb: ty máš dost ty sociální bublino
Proč vlastně nejsi rád, že před ostatními hovady vyniká tvoje excelence?… umíš si představit že by každej byl takovej spokokojenej genius jako ty?… vždyť by z toho byl každej druhej úplně blbej…
Krásně napsáno. Přesně typ příspěvků, kvůli kterým sem chodím. A mamka je taky matikářka :-)
Když si vzpomenu na dobu předchozí totality, kdy se učitelů a ředitelek ze základek báli jak žáci tak i rodiče, protože oni měli moc špatným posudkem zkazit člověku život, tak při pohledu na dnešní stav, kdy už se lidi neváhají jejich sadismu účinně bránit, si říkám: Karma, bitches.
To nebyl jenom jakýsi strach, ale taky respekt. Ty posudky, to byla bezesporu hajzlovina. Ale jestliže škola, díky výsledkům z prvního stupně doporučila absolvovat druhý stupeň v praktické škole (říkalo se jim zvláštní), tak o tom nikdo nediskutoval. Rodiče věděli, že jestliže měla ratolest problém prolézt 1. stupněm na hranici propadnutí, tak druhý stupeň by pro tahle děcka byl utrpení a propadli by s nesmírnou ostudou už v šestce, nejpozději v sedmičce. Praktická škola byla nepoměrně lepší, získali tam často základy řemesla a často temhle děckám co Pán ubral na hlavě, přidal na rukách, z naprosté většiny z nich byli/jsou šikovní řemeslníci.
Dnes rodiče takovou „potupu“ odmítnou a děcko půjde do inkluze a dostane asistenta. Doplácejí na to všichni, školský systém a ta ostatní děcka, protože výuka je skrz dva inkludované zpomalená, chytřejší děcka se nudí a jsou z toho otrávené.
Zvláštní a praktické školy bylo jedno z mála, co tu po komunistech zbylo fakt dobrý – uznává to i ségra, 50 roků ve školství a na starý kolena šla se svou kvalifikací dělat služku dvěma retardům, co už dávno měli být jinde. Segra má aprobace na dvě speciálky, vždycky ji to sice bavilo, ale dnes prohlásila, že tak blbý děcka nebyla ani v šedesátkách.
Krom toho, frustrace těch dětí z toho, že i s asistentkou mají výsledky průměrné až podprůměrné, se v 90% případů projevuje agresivitou, mnozí z nich totiž mají něco na způsob ADHD a k tomu ještě nějaké přidružené „syndromy“.
Uvědomuju si, že teď to bude vypadat blbě, ale tohle všechno (zlobení) se u naší generace, bezezbytku, spolehlivě a zatraceně účinně řešilo pár fackami, nebo 60cm lískovou hůlkou přes ty neklidné ruce, které pak byly až do konce vyučování naprosto klidné.
Neexistovalo v žádném případě (píšu o 60. a 70. letech), aby se žák při výuce zvedl a začal se procházet po třídě, dělat na zemi kliky a při tom některá děcka i nahlas vykecávají. Údajně jim to říká nějaký vnitřní hlas a nemohou si pomoct.
Dneska je to normální, „protože ADHD“, jsou politovány a je jim dovoleno naprosto všechno, protože ona jsou jiná.
Jenže i tahle děcka mají grify na zkoušení hranic, co si ještě ke kantorovi lze dovolit. Zajímavé taky je, že jakmile na některou z těch hranic fakt tvrdě narazí, tak tento konkrétní problém, se buď už neobjeví vůbec, anebo zdaleka ne v takové míře, anebo – což je mnohem častější – začne to zkoušet jinde, na někoho jiného.
Segra je fakt zkušený mazák s až neskutečnou přirozenou autoritou, kterou si u dětí buduje např. i tím, že dokáže naprosto na všechno odpovědět. „Paní učitelko, co je to kunda?“ „Petříku, to je takové sprosťácké označení, co používají jenom dospělí sprosťáci pro to, co mají holky mezi nohama.“
Zpotí se vždycky až na prdeli, protože dnešní děcka jsou schopný, v rámci provokace učitele (a vždy to někdo točí) se zeptat naprosto na všecko. Kór puboši z osmiček a devítek. Co nastoupila, tak se švíca chodí ptát na výrazy, co slyšela u děcek a nerozuměla jim :D
Ukázkový názor pro výrobu poslušného stáda. „ale tohle všechno (zlobení) se u naší generace, bezezbytku, spolehlivě a zatraceně účinně řešilo pár fackami, nebo 60cm lískovou hůlkou přes ty neklidné ruce, které pak byly až do konce vyučování naprosto klidné.“ Prostě do vole prdele DĚTI NEJSOU KLIDNÉ a usadit je na x hodin denně aby seděly na prdeli, držely hubu a „nezlobily“ je proti přírodě. Tady nejsou „špatně“ ty „neklidné“ děti, tady je špatně ten systém, že to dítě MUSÍ být klidné.
Na druhou stranu, jak chcete vyučovat někde, kde je chaos a hluk takový, že není slyšet vlastní myšlenky, natož nějakého řečníka? Tady by bylo na místě umožnit zkrácení vyučovací hodiny nebo ji prokládat větším počtem krátkých přestávek. Většina dětí přirozeně nevydrží soustředěná celých 45 minut v kuse, je to vyčerpávající.
Slyšel jste někdy slova jako Montessori nebo Waldorf..? :-) Což samozřejmě neříkám, že je správně, taky mají své mouchy. Ono aby člověk věděl, že je systém špatný nemusí znát jeho řešení. Já nejsem luxusně placený Ministr školství…
Montessori? nevím… učil jsem jich málo na to, abych z toho vyvodil relevantní závěr, ale slovy mé babičky: „po čem hovno“… nepoužitelní. Ale říkám, nelze to zobecnit ani náhodou, obzvlášť když ty děti byly odrazem svých rodičů. Vliv primární rodiny na děti škola jen velmi těžko zvrátí, a je vcelku šumafuk, jaký typ to je.
Takže přeloženo „Nic o tom nevím, ale je to na hovno“. Díky za názor…
Mám už informace z první ruky. Jak jsem se již zmínil, segra v.v. od ledna, kvůli tragickému nedostatku učitelů a taky proto, že je „zachovalá“, nastoupila na 1. stupeň, zatím na jeden rok.
Místní devítiletka už teď absorbovala na 1. stupeň celkem 25 dětí, na 2. stupeň zatím jen 7.
Zatím se nechávám informovat a koncentruju ty informace. Až toho bude dost, napíšu samostatný příspěvek.
Zatím snad jen tolik, že hodně větších dětí z 1. stupně (konkrétně nejvíc je páťáků) nemá ani potuchy, že my Češi a zvlášť starší učitelé, rozumíme velmi dobře ruštině. Někteří z těch starších učitelů proto nemají vážnější potíže, porozumět ukrajinštině. Ty děti se mezi sebou baví naprosto otevřeně a přesně tak, jakoby snad byly v Japonsku, kde jim nikdo a spolehlivě nebude rozumět.
Je to samozřejmě ještě brzy (na všecko), děti s rodiči jsou tu ještě krátce a dělat z toho všeho nějaké závěry je předčasné.
Jedna zajímavost – jeden pár UA rodičů bydlí a stará se, kromě páru vlastních dětí, o další dva páry různě starých dětí z jiných rodin, jejichž rodiče na Ukrajině z různých důvodů zůstali. Zajímavé je, že jeden ten pár dětí, při vyplňování jakéhosi evidenčního dotazníku školy uvědl, že rodiče zůstali na UA proto, aby nepřišli o dobře placenou práci. Naše lidi tohle trochu zarazilo a až čas a postup Rusů na UA ukáže, jaký měli skutečný důvod odloučit od sebe děti a poslat je s jinou rodinou sem.
Mimochodem – jsme pro ně Čechaslavákija, nikoli češskaja respublika. Taky zajímavý, učitelé kromě výuky češtiny zatím ještě pořád sondují, co všecko a do jaké úrovně, se ty děti (na obou stupních) na UA učily.
A stále si myslím, že sborovna/kabinety/jídelna jsou místa, kam by se kvůli informovanosti v této věci, vyplatilo dát štěnice :D
Tak oni dneska taky umi deckam dokurvit zivot. Kamarad z vedlejsi prdele ma kluka v sedme tride a ted v patek delali Klokanka, takovej celorepublikovej test znalosti a logiky. Zajimavy bylo, ze decka z PORGu a podobnych skol to sfoukly casto za plnej pocet bodu, zatimco v prdelakovech se placaly nekde v dolni tretine. Proc? No treba proto, ze v sedmicce neumely sestavit rovnici, nic jim nerikaly mnoziny… ucitel si proste jede podle svych soukromych hodne proridlych osnov a polibte mi prdel. Jestli se vam tady na to vyseru, stejne nikoho nesezenete. Takze klidek a ve finale mi ty decka jednou budou vdecny, az se budou ucit na tesare.
Ja bych z toho blil.
Učetelé jsou většinou profesinální fňukny. Dědpvo brácha byl ředitel na vesnický základce a jeho žena učitelka. Oba spokojený. Nikdy si na oraci ani prachy nestěžovali. Tolik volna v tejdnu a dovolený neměl snad nikdo jinej v republice.
Moje zena je z ucitelsky rodiny. Tchan rediteloval, ucil a inspektoroval, tchyne ucila, jeji bracha ucil a rediteloval a takhle to slo dal a dal. Bych mohl dlouze vypravet. Vsichni svorne volili socany a vzdy uprostred leta u rybnika dva mesice nadavali, jak maj malo penez. Pritom kdyz se prdli a zpivali sovetske pisne, tak z nich lezlo, ze by nikdy nemenili, protoze pripravy byly rok co rok stejny a krome oprav pisemek to jinak vzdycky byl jen lalac.
Po prvním odstavci, jsem zjistil že jsi idiot.
Ty blbe, cos to psal, kdes vzal obvoďáka, – toto zrušeno spolu s obvody IV/Q 1992. Od té doby obvody NE, volná registrace podle názoru a zkušeností pacientů ano!Kde žiješ ty stará komunistická nádhero: Víš co my musíme vydržet a jako praktiční lékaři sloužit druhým? Urážet PRL se stalo zase módou. Přitom začínáte u nás a tam po vyčerpání péče pánů Challengerů končíte buď na hřbitově, neb nechutně opět u nás.n V mých 65. lewtech urologa, ZRPúRLP, MSM a PORL se třemi atestacemi mi je zle z takových frikulínů v medicíně! Přijďte za mnou do Svitzavy, 3. „obvod“ poliklinika 1. patro MUDr,. Vítězslav Podivínský-. natrhnu vám hemorrhoidy!
Omlouvám se za nedotažené pžeklepy- nic ale na obsahu neměním a je mi Vás líto, to Vaše myšlení je z mrdské a ubohé. Bez 1. linie byste sakončili v prdelích. Ostataní „spesialistů Nezvládnou, co by praktik nechal opakov
fakt se nedá pochopit, co pan velikán chtěl říct, šlo by to napotřetí? předpokládám, že ten text má ještě pokračovat
(i když, pravda, řada lék. zp. je nějak takto psaná, asi to bude ta profesní deformace)