Nutno říct, že z těch kolaborantských presstitutů nebyl nikdo po válce potrestanej. Pár jich dostalo akorát houpačku a zbytek přežil takřka beze ztráty kytičky (maximálně nesměli chvíli psát). No a bungeejumping s lanem kolem krku není pro ty zrůdy absolutně žádnej trest. Tohle by mělo být za odměnu, když třeba někdo mimořádně aktivně spolupracuje při vyšetřování, ale není to trest a zvlášť ne pro někoho, kdo rozeštvává lidi a deformuje svýma slovníma průjmama veřejné mínění. Nechápu, proč nebyly úřady tenkrát trochu kreativnější. Jen si představte, jak se třeba dalo zatočit s takovým Krychtálkem nebo Kožíškem. Takovej kvalitní matroš, a oni to jenom pověsí na špagát. A to ještě ani ne všechny. Třeba Křemen měl kliku, že se znal z předválečných let s Benešem. Tam nic jiného než milost ani nepřipadalo v úvahu. To byla parodie na retribuci.
servisdok
Protektorátní tisk jde do hajzlu zhruba od roku 2000. Tehdy se ještě občas někdo odvážil, napsat pravdu. Bylo-li to na celostátní úrovni, šlo v mnoha případech o tzv. staré psy, které novým kouskům už nešlo naučit a byli odejiti na krajskou úroveň, nebo spíše zcela. Rok 2000, to je celá jedna generace tzv. novinářů, dnes pohříchu často nedostudovaných, co byli vyházeni starými psy, nějakým omylem ještě vyučujícími na fakultách.
Všimněte si – třeba takový „krajský redaktor“ Kvasnička. Víte, proč nejde najít ani jediný jeho rozhovor s tzv. obyčejnými občany? Je to tím, že co se začal objevovat v televizi, s těmi svými fabulacemi z kraje, tak všude kam přijede, dostane po hubě – od toho ji má tak křivou.
Křivá huba byla vždycky holé neštěstí, v jakékoli době.
Docela by mě zajímalo – kdyby skutečně došlo k nějakému převratu, tak čím by se tihle lidi hájili? Co by odpověděli na otázku, proč to dělali, často podvědomě v rozporu se svým přesvědčením, nebo s obyčejnou výchovou z domova?
corona
servisdok:
„… Co by odpověděli na otázku, proč to dělali, často podvědomě v rozporu se svým přesvědčením, nebo s obyčejnou výchovou z domova?…“
– – –
Pro prachy, každý musí nějak vydělávat. Čí chléb, toho píseň a tak.
Značný zlom zaznamenávám 2003/2004 a nejen kolem novin. Do té doby jaksi v mém okolí frčelo, že když někdo třepe nesmysly, je poslán do P. Ale pak se čím dál víc rozvíjela jakási „korektnost“ k lidské blbosti – až do současné podoby…
Nutno říct, že z těch kolaborantských presstitutů nebyl nikdo po válce potrestanej. Pár jich dostalo akorát houpačku a zbytek přežil takřka beze ztráty kytičky (maximálně nesměli chvíli psát). No a bungeejumping s lanem kolem krku není pro ty zrůdy absolutně žádnej trest. Tohle by mělo být za odměnu, když třeba někdo mimořádně aktivně spolupracuje při vyšetřování, ale není to trest a zvlášť ne pro někoho, kdo rozeštvává lidi a deformuje svýma slovníma průjmama veřejné mínění. Nechápu, proč nebyly úřady tenkrát trochu kreativnější. Jen si představte, jak se třeba dalo zatočit s takovým Krychtálkem nebo Kožíškem. Takovej kvalitní matroš, a oni to jenom pověsí na špagát. A to ještě ani ne všechny. Třeba Křemen měl kliku, že se znal z předválečných let s Benešem. Tam nic jiného než milost ani nepřipadalo v úvahu. To byla parodie na retribuci.
Protektorátní tisk jde do hajzlu zhruba od roku 2000. Tehdy se ještě občas někdo odvážil, napsat pravdu. Bylo-li to na celostátní úrovni, šlo v mnoha případech o tzv. staré psy, které novým kouskům už nešlo naučit a byli odejiti na krajskou úroveň, nebo spíše zcela. Rok 2000, to je celá jedna generace tzv. novinářů, dnes pohříchu často nedostudovaných, co byli vyházeni starými psy, nějakým omylem ještě vyučujícími na fakultách.
Všimněte si – třeba takový „krajský redaktor“ Kvasnička. Víte, proč nejde najít ani jediný jeho rozhovor s tzv. obyčejnými občany? Je to tím, že co se začal objevovat v televizi, s těmi svými fabulacemi z kraje, tak všude kam přijede, dostane po hubě – od toho ji má tak křivou.
Křivá huba byla vždycky holé neštěstí, v jakékoli době.
Docela by mě zajímalo – kdyby skutečně došlo k nějakému převratu, tak čím by se tihle lidi hájili? Co by odpověděli na otázku, proč to dělali, často podvědomě v rozporu se svým přesvědčením, nebo s obyčejnou výchovou z domova?
servisdok:
„… Co by odpověděli na otázku, proč to dělali, často podvědomě v rozporu se svým přesvědčením, nebo s obyčejnou výchovou z domova?…“
– – –
Pro prachy, každý musí nějak vydělávat. Čí chléb, toho píseň a tak.
Značný zlom zaznamenávám 2003/2004 a nejen kolem novin. Do té doby jaksi v mém okolí frčelo, že když někdo třepe nesmysly, je poslán do P. Ale pak se čím dál víc rozvíjela jakási „korektnost“ k lidské blbosti – až do současné podoby…
.