velmi silný příběh… doufám jen že voják na konci nebyla autorova fikce.
budou i další?
Vosisko
Asi něco ještě stvořím, pokud bude zájem. Bo těch silných příběhů je okolo převaděčů dost. Byť jsou ty příběhy temný, plný nenávisti, zášti a zrady s mnohdy velmi smutnými konci.
kaBrnak
My chceme HLP !
my chceme HLP !
jen více takových HLP !
Jack Torrance
Stačilo nebránit v odchodu těm, co odejít chtěli, i s tím, co jim legitimně patřilo a chtěli si to vzít s sebou a nebyly by žádné HLP, tedy aspoň ne v tomto smyslu. Ale těžko to vysvětlovat někomu jako jsi ty. To takhle přesvědčuješ svět, že jsi jedinou správnou alternativou k NS režimu (teda vlastně „fašismu“:-)), co, mimo jiné, od jisté doby znemožňoval vlastním občanům vycestovat či se dokonce vystěhovat, a po pár letech od převzetí moci uděláš, mimo jiné, co? No zadrátuješ hranice a znemožníš vlastním občanům vycestovat nebo se vystěhovat. Di do vole prdele.
kaBrnak
Takoví ti nevinní jako Milada Horáková co předávala tajné dokumenty západní rozvědce ?
CIA přesně po takových pásla. Třeba ani nemuseli vyvézt tajné dokumenty. Ale takový ředitel či náměstci velkého podniku toho věděli hodně.
A toho pak CIA využívala k různým sabotážím a poškozování našeho průmyslu.
Nejhorší to bylo ale paradoxně v 70-80 letech kdy tu prováděli žhářské útoky na klíčové průmyslové podniky.
Ikdyž SSSR na tom byl hůř, tam ty sabotáže klíčových chemických a jiných podniků důležitých pro cjod státu a zejména vojenskou výrobu, odneslo i dosta lidí na životech.
My jsme si tu jen nemohli utřít prdel když nám sabotéři podpálili papírny.
Ačkoliv… ten tragický důlní požár, kde zahynulo spousta horníků, přičemž nějak záhadně „selhaly“ všechny bezpečnostní opatření, to už bylo jiné kafe.
Těžba černého uhlí byla pro průmysl klíčová. A taky to mělo psychologický dopad na horníky a celou populaci. A výraznbě to zvyšovalo nsranost lidí na režim.
To ale vysvětluju marně tržním svazákům, husákovým dětem, co budou hájit „pravici“ dokud se sami neocitnou na ulici a dokud z naší země nezůstane zaostalá díra ne nepodobná Rumunsku či Ukrajině.
Jarda K
No jasně. A za Černobyl taky můžou agenti CIA.
Alan.Cox
Ne, za ten mohou ukrajinští nacisti, pohrobci Bandery.
Childeater
Wow, tohle bylo počtení.
Navíc v noci, sám a na posedu, dokonalá kulisa.
To muselo dát docela kotel práce posbírat, co šlo potvrdit, co nešlo doplnit .. klaním se.
Zajímalo by mě co to těm děckám dal za pilule? V té době bylo myslím v lékárnách ledasco :)
Dachsmeister
@itchy355
pervitin po Němcích?
Sysop
Taky bych to tak videl. A nebo neco fasoval od Amiku a nechaval si to i pro tyhle pripady.
Hroch_bahenni
Tipnul bych na ty Američany. Němci by to těžko nechali válet někde na mezi a i kdyby jo, podlehlo by to zkáze.
shane
V tomhle případě určitě od Američanů. Ale v pětačtyřicátým se tu po Němcích válelo všechno a jelikož geny lovců a sběračů nezanikly, tak lidi nasyslili všechno, co by se aspoň vzdáleně mohlo hodit a leckdy i to, co se normálně ani hodit nemohlo. Vojenský lékárny i s různě kompletní výbavou se občas daly najít po půdách ještě na přelomu milénia a možná ještě i dnes. V roce 1952 se na černým trhu pervitinový tablety daly sehnat zcela určitě.
shane
Metamfetaminy v tý době používali všichni, nejen Němci. Běžný to bylo hlavně u letectva, zvlášť bombardovacího. To jen na okraj.
Lukas B.
o rok později vystoupal Herman Buhl na Nangaparbat a cestou zbaštil pervitinu pro celou rotu. pravděpodobně díky tomu přežil bivak vestoje v osmi kilometrech.
shane
Nj. Člověk si musí uvědomit, že v tý době se metamfetaminy nebraly jako droga, ale jako stimulant, navíc poměrně neškodnej, protože nevytváří fyzickou závislost. I když jeho dlouhodobá konzumace organismu samozřejmě neprospívá.
Lukas B.
samozřejmě. taková věc použitá kvalifikovaně a v pravý čas může být velmi nápomocná. je samozřejmě otázkou, do jaké míry je nějaký „stimulant“ v každé kápézetce toho, kdo musí podávat nonstop výkon (speciálními jednotkami počínaje přes jachtaře/horolezce po špičkové odborníky, po chirurgy po byznysmeny) – ono za výkladní skříní pervitinem zhuntovaných asocializovaných trosek s vyžranými zuby a na hranici kolapsu organismu je obrovská masa rekreačních uživatelů a kvalifikovaných příčetných občasných uživatelů, jejíž počty se dají jen velmi nepřesně odhadovat jen podle spotřeby. takovému účetnímu před uzávěrkou nikdo dopingové testy nedělá.
čili za mě je úplně jedno, jestli si takovej dá redbula nebo perník. akorát musí mít soudnost. a samozřejmě to nesmí bejt sport a chtít za to medaili.
shane
Asi tak. Ostatně, mnohem problematictější byly opiáty, kde vzniká fyzická závislost velmi snadno a velmi rychle. Akorát holt v tý době holt nic moc jinýho na potlačení silný bolesti nebylo. Nejznámější připad je Goering, ale raněných co z lazaretu odešli jako feťáci byly stovky tisíc.
itchy355
Já su samozřejmě ten poslední, komu by vadilo kdo co z jakého důvodu žere :) osobně jsem to taky tipoval na ten perník, nicméně podání dětem mi přišlo dost zvláštní. Asi se vědělo.
shane
Vědělo se, že to funguje. Nějaký vedlejší účinky se tolik neřešily a v situacích jako byla tahle už vůbec. I kdyby potom měly ty děti tejden zácpu, halucinace, zčernalo jim bělmo a vypadaly zuby, tak furt lepší, než bejt zastřelenej péesákem.
Dachsmeister
@itchy355
děti mladší dostaly něco na spaní a Král je nesl, stimulant dostaly ty starší.
Je to popsáno v tom odkazu na publikaci USTR.
Vosisko
To se právě neví, je to založený pouze na jedné výpovědi jeho sestry. A zdá se to nepravděpodobný, zkus si nést bezvládné tělo pětiletého a staršího dítěte a ještě ve volném terénu, kde máš kontrolovat výmětnice, hlídky. V jiné výpovědi zmiňuje jeden z vyšetřovaných, že mu Král řekl, že se děti po celou dobu pochodu chovali statečně a nebyl s nimi žádný problém na rozdíl od jiné skupiny dospělích chlapů.
Darkside
Spojenci pouzivali tusim benzedrin.
Panek
Dexamfetamin. Po Pervitinu by mohl nastat euforický stav a zejména děti by mohly mít zvukové tiky (zpěv, pobrukování, samomluva).
Lukas B.
nejsem odborníkem, dokonce ani (ta vostuda) nemám s podobnými věcmi přímou zkušenost. předpokládám, že ani ti piloti nešli prvoplánově po něčem, co jim snižovalo bojeschopnost, a spekuluji, že mluví-li se v souvislosti s německými vojáky o „pervitinu“, je asi na mysli celá širší skupina rozličných sajrajtů.
Panek
Velký rozdíl mezi metamfetamin a amfetaminem (bereme-li v potaz jen čistou látku) je právě v tom, že metamfetamin lépe prochází z krve do mozkové tkáně a rozdíl není jen v rychlosti nástupu (meth je o dost rychlejší), ale dochází i k euforii. To může vést ke zvukovým tikům. Jedinec pak může nevědomky trpět samomluvou, případně má potřebu někomu něco pořád sdělovat (vypravěčství). Také si může pobrukovat, pomlaskávat, či vyťukávat do rytmu.
Jinými slovy. Ať si posádky letadel/tanků klidně prozpěvují (meth), ale průzkumáci a paragáni, ať jsou zticha (dexetrin, benzedrin). Na Pervitinu ale pro jeho vlastnost navodit euforii vzniká závislost rychleji a i rekreačními uživateli je více oblíben.
O zobání benzedrinu píše P. Clostermann ve Velkém cirkusu.
Sysop
Nahodou, proc si behem bombardovani i nezazpivat?
princdrson
Silný příběh, bez okázalosti.
Jack Torrance
Přečteno jedním dechem. Díky za super článek, autore! Byl by to skvělý námět na film v domácí produkci.
Chramostejl
Pekny cteni, diky. Kdyz si clovek predstavi, ze ta tura do Bavorskyho luhu mela nekde kolem 50 kilaku, s peti celkem malejma detma, klobouk dolu.
Hanes
Hezkej příběh a hezky napsanej. Ale jedna věc mne praštila do očí jako dost nedůvěryhodná. Opravdu se to tak stalo a mohlo stát? Jde o tu skladbu – ženská a 5 dětí, nejmladší kolem 5 let. To je naprosto vražedná kombinace pro takovou túru a převaděč musí být šílenec, aby tohle riskoval. Reálně hrozí, že některé malé dítě odpadne, zraní se, ženská ho sice může táhnout, ale tím odrovná i sebe. Tohle není víkendové korso v okresním městě… Fakt šílenost. Kdybych byl převaděč a taková parta neměla aspoň 3 fyzicky solidní dospěláky, tak bych se na ně vykašlal.
Nomad
Nesmíš to brát dnešní optikou. Pětileté dítě na začátku padesátých muselo být fyzicky i mentálně na jiné úrovni než dnes, kdy po dětech nikdo nic nechce.
shane
Nebo taky ne, jelikož nedostatečná výživa, životní podmínky a (z dnešního pohledu) zdravotní péče. Dětská úmrtnost byla výrazně vyšší než dnes, i když se už situace oproti minulosti výrazně zlepšovala. A rozhodně nešlo jen o předčasně narozené děti. Ono celkově byl tehdy zdravotní stav společnosti mnohem horší než dnes.
V případě tohohle útěku šlo o klasický případ „zoufalá situace vede k zoufalým činům“.
Lukas B.
těžko říci. jestli bylo dítě od přírody zdravé a z (relativně) maloměsta, v krajině zemědělsky využitelné, kde byl nedostatek potravin něco úplně jiného než v praze nebo liberci a kde byl přístup k zelenině, králíkům a vejcím ze záhumenků vždycky lepší, tak mohlo být fyzicky v mnohem lepším stavu než dnešní obrazovkoví gaučáci.
JASAN
Jen tak mmch. – Mýho nedonošenýho fotříka dopejkali po porodu pár dní v troubě. Takhle se řešily inkubátory na konci války.
shane
Pratetu taky. Někdy okolo roku 1930. A dokrmovali kozím mlíkem.
Nomad
Jistě, ale zdravotní péče a nemocnost kosila hlavně malé děti do 1-2 let. Starší děti už měly to nejhorší za sebou a byly zvyklé se hýbat a chodit, a to i ty městské. Ty z venkova ještě k tomu byly zvyklé už i fyzicky pracovat.
shane
Udává se, že jeden z věkových prahů byl právě těch pět let. Kdo přežil do pěti let, měl už celkem slušnou šanci dožít se dospělosti. Většina dětských úmrtí spadá právě do toho rozmezí 0-5.
Venkovské děti měly obecně lepší kondici než městské, kde se k nedostatečné výživě přidalo i průmyslové znečistění a horší epidemiologická situace. I vesnická chudina měla obecně pestřejší stravu než městský proletariát. Tam si ani toho ježka nebo vránu nesehnal.
shane
Nemluvě i o kvalitě života, pracovních podmínkách a pobytu na čerstvém vzduchu. Určitě bylo lepší někde u sedláka pást prasata, než v sirkárně namáčet sirky do fosforu.
Sysop
Zato dneska ti vesnicky parchanti uz neumi ani kotrmelec, pricemz ty mestsky treba aspon chodi do fitka, nebo delaji jinej sport. V prdelich je problem sport predevsim pro holky. Takze dneska mestska holka miva vic pohybu, nez ta z vesnice.
Lukas B.
to záleží kus od kusu. některým dětem pověsíte na strom houpačku a šplhací lano a na louku dáte míč, a ony na to vydrží dovádět jak vopice den co den do zemdlení – zvlášť, když jim umožníte vytvořit smečku a necháte je na pokoji. no a taky je fajn jim nejdřív dát ochutnat endorfiny z pohybu a obrazovku ukázat až pak. to je podmínka, řekl bych, poměrně zásadní.
Alan.Cox
S dobrou rušičkou Wi-Fi a dobrou rušičkou mobilního signálu si i dnešní děti vydrží hrát stejně jako předchozí generace dětí.
Vosisko
Jo, jo. Stalo se to. Je to doložený z několika výpovědí a jsou složky STB na uprchlou Šulovou i Šulu. Jen se nám nedaří je najít a nemáme žádný kontakt, který by je znal. Snad něco dopátráme. Trochu k tomu má sloužit i tenhle článek. Oni by mohli totiž ty nejmladší děti ještě žít. Jinak díky za pochvalu.
Hanes
Pak panu Královi všechna čest, že tohle vzal, protože, jak říkám, něco jiného zjevně bylo převádět dospěláky a něco jiného tuhle mateřinku. Tohle riziko nějak přepočítávat na peníze, jako se o to snaží pánové níže, to je strašně individuální a těžko dneska představitelné.
Lukas B.
naopak. většinou se shodujeme, že to dělal za pakatel, za tolik peněz by to dělal pro peníze jen zuřivý blázen, tam muselo hrát hlavní roli přesvědčení – a ty peníze byly víceméně jen na režie a test odhodlání převáděných.
Hanes
To není nic ve zlém:-)
Dachsmeister
@Hanes
20.000 l.p. 1949 nebylo málo peněz, i když jen pro prachy to nedělal…
shane
V roce 1949, před měnovou reformou, nebylo 20 000 „ve starejch“ žádná ohromující částka. Průměrná měsíční mzda v tý době (mimo zemědělství) byla kolem 6000. V roce 1953 se mzdy přepočítaly 5:1 a bylo z toho asi 1200.
shane
1:5. Prostě se to vydělilo pěti, stejně jako ceny a dluhy. Zlodějna spočívala v tom, že úspory nad 300 Kčs se dělily padesáti.
quadra
Podobne to bolo aj pri reforme v zapadnom Nemecku v 1949, platy a najmy sa preratali 1:1, hypoteky a starobne sporenie sa preratali 10:1, uspory sa preratavali v kurze 100 RM -> 6,5 DM, oficialny kurz bol sice 1:10, ale pri vymene dostal Nemec za kazdych 100 RM iba 5 DM, zvysnych 5 DM bolo viazanych, z nich sa 3,50 DM skrtlo a v 1954 dostal slavnostne zvysnych 1,50 DM.
Rovnako platilo ako u nas, ti informovanejsi a s lepsimi znamostami (a bohatsi, ako byvali nacisti s Persilscheinom) si vedeli zamenit majetky v RM vyhodnejsie :-)
Lukas B.
za 20 tisíc se před měnovou reformou mohla koupit slušná chalupa v sudetech (tedy to spíš 46-49, potom už jen mimo vyhlášené rekreační lokality typu špindlerův mlýn a podobné, tam to po převratu rychle zabraly závodní výbory erohá), nebo taky dvacet vykrmených hus nebo dvě nová jízdní kola nebo jedna ojetá motorka. jestli je to hodně peněz za riskování života pro člověka, kterého osobně neznám…
Sysop
Ty Sudety jsou trosku zavadejici, protoze za dvacku s mel barak, ovsem taky sis stavebni matrijal nasbiral na chalupach okolo, s cimz stat pocital. Plus to obvykle byl konec sveta jak pro praci, tak dostupnost cehokoli.
Muj pradeda si nechal postavit v roce 30 prizemni domek nedaleko Brna na klic a stal ho s pozemkem 36000 Kc na 4% hypo.
Lukas B.
ale před válkou a po válce to byly úplně jiný peníze. můj pradědeček koupil chalupu v roce 1947 víceméně omylem (jeho kamarád Mareš říkal – Jardo, jedu do sudet kout barák, abych měl loveckou chatu, pojeď se mnou, cestou si dáme oběd a vykoupeme se v Máchově jezeře, a tak dědeček jel a neudržel se a taky jednu chalupu koupil – asi za setinu toho co měl na vázaném vkladu, a to bylo všechno, co mu z vázaného vkladu zůstalo) za 22 tisíc (mohl ji mít za polovinu, kdyby jako všichni ostatní slíbil, že se natrvalo přistěhuje, ale to mu bylo proti mysli, taky jej prababička za to náležitě zpucovala). vyprávěl, že vykrmená husa tenkrát na volném trhu stála tisícovku, boty pět stovek, oběd v Doksech tenkrát zaplatil Mareš dvěma stovkama. ceny byly po válce bláznivé.
Jenže s těma platama to nesedí. Podle mýho už je to nominálně převedený na koruny po měnový reformě. Tady dole je celá tabulka a všimni si, že tam není žádný osmdesátiprocentní propad po roce 1953. Zjevně to kdysi někdo přepočítal na jednotnou měnu, aby to bylo přehledný. Jinak by nemohly bejt předměnový platy prakticky stejný jako poměnový. Jestliže plat za rok 1954 je cca 1100, tak plat v roce 1952 musel bejt cca 5500, když se platy v roce 1953 prokazatelně dělily pěti. A to samý bude s těma cenama.
Jeden mistni mi vypravel, ze Werich mu rikal, ze za tu chatu, co si nechal u Velhartic tehdy v 36 nebo kdy postavit, dal 80000 Kc vcetne pozemku, planu i vseho okolo. Jen pozemek pry stal nejak 28000 Kcs a to ma cca 4000 m2. Takze za dvacku se po valce zrejme dalo pul hektaru slusnyho pozemku sehnat.
shane
To zcela jistě dalo. Zvlášť někde v nějaký prdeli, odkud půlku obyvatel odsunuli. V pohraničí se chalupy po Němcích dávaly i zadarmo. A nejen pohraničí.
Takový Kunratice jsou dnes lukrativní část Prahy, ale v roce 1945 to byla prdel, odkud bylo na nejbližší nádraží hodinu a půl pěšky. Z nádraží tak dvě, panč furt do kopce. Práce akorát tak na poli, takže stavební parcela musela stát pár šupů.
Lukas B.
ještě jednou – ceny před válkou a po válce se nedají srovnávat. v roce 1930 plat dělníka 600kč, úředníka 1500kč, těsně před měnovou reformou byl průměrný plat maličko přes 5000 kč. a domy sudetech byly za hubičku – z české části československa bylo odsunuto 30% (!) obyvatelstva a bytová krize byla pouze v praze (a okolí) a pár dalších nesudetských větších městech
shane
Jj. Nejen v sudetech. Velkej odsun proběh i třeba na Jižní Moravě.
velmi silný příběh… doufám jen že voják na konci nebyla autorova fikce.
budou i další?
Asi něco ještě stvořím, pokud bude zájem. Bo těch silných příběhů je okolo převaděčů dost. Byť jsou ty příběhy temný, plný nenávisti, zášti a zrady s mnohdy velmi smutnými konci.
My chceme HLP !
my chceme HLP !
jen více takových HLP !
Stačilo nebránit v odchodu těm, co odejít chtěli, i s tím, co jim legitimně patřilo a chtěli si to vzít s sebou a nebyly by žádné HLP, tedy aspoň ne v tomto smyslu. Ale těžko to vysvětlovat někomu jako jsi ty. To takhle přesvědčuješ svět, že jsi jedinou správnou alternativou k NS režimu (teda vlastně „fašismu“:-)), co, mimo jiné, od jisté doby znemožňoval vlastním občanům vycestovat či se dokonce vystěhovat, a po pár letech od převzetí moci uděláš, mimo jiné, co? No zadrátuješ hranice a znemožníš vlastním občanům vycestovat nebo se vystěhovat. Di do vole prdele.
Takoví ti nevinní jako Milada Horáková co předávala tajné dokumenty západní rozvědce ?
CIA přesně po takových pásla. Třeba ani nemuseli vyvézt tajné dokumenty. Ale takový ředitel či náměstci velkého podniku toho věděli hodně.
A toho pak CIA využívala k různým sabotážím a poškozování našeho průmyslu.
Nejhorší to bylo ale paradoxně v 70-80 letech kdy tu prováděli žhářské útoky na klíčové průmyslové podniky.
Ikdyž SSSR na tom byl hůř, tam ty sabotáže klíčových chemických a jiných podniků důležitých pro cjod státu a zejména vojenskou výrobu, odneslo i dosta lidí na životech.
My jsme si tu jen nemohli utřít prdel když nám sabotéři podpálili papírny.
Ačkoliv… ten tragický důlní požár, kde zahynulo spousta horníků, přičemž nějak záhadně „selhaly“ všechny bezpečnostní opatření, to už bylo jiné kafe.
Těžba černého uhlí byla pro průmysl klíčová. A taky to mělo psychologický dopad na horníky a celou populaci. A výraznbě to zvyšovalo nsranost lidí na režim.
To ale vysvětluju marně tržním svazákům, husákovým dětem, co budou hájit „pravici“ dokud se sami neocitnou na ulici a dokud z naší země nezůstane zaostalá díra ne nepodobná Rumunsku či Ukrajině.
No jasně. A za Černobyl taky můžou agenti CIA.
Ne, za ten mohou ukrajinští nacisti, pohrobci Bandery.
Wow, tohle bylo počtení.
Navíc v noci, sám a na posedu, dokonalá kulisa.
to si ještě pošetřim..dík …
Snad to bude fungovat
https://www.google.com/url?sa=t&source=web&rct=j&opi=89978449&url=https://www.ustrcr.cz/wp-content/uploads/2017/10/Cesty-za-svobodou_pdf.pdf&ved=2ahUKEwjU2Kq3x9yHAxUHSvEDHRNVDDUQFnoECCQQAQ&usg=AOvVaw3NwMkgZdT22Pi6Ys3G86rs
Diky, tohle jsem jeste necetl.
To muselo dát docela kotel práce posbírat, co šlo potvrdit, co nešlo doplnit .. klaním se.
Zajímalo by mě co to těm děckám dal za pilule? V té době bylo myslím v lékárnách ledasco :)
@itchy355
pervitin po Němcích?
Taky bych to tak videl. A nebo neco fasoval od Amiku a nechaval si to i pro tyhle pripady.
Tipnul bych na ty Američany. Němci by to těžko nechali válet někde na mezi a i kdyby jo, podlehlo by to zkáze.
V tomhle případě určitě od Američanů. Ale v pětačtyřicátým se tu po Němcích válelo všechno a jelikož geny lovců a sběračů nezanikly, tak lidi nasyslili všechno, co by se aspoň vzdáleně mohlo hodit a leckdy i to, co se normálně ani hodit nemohlo. Vojenský lékárny i s různě kompletní výbavou se občas daly najít po půdách ještě na přelomu milénia a možná ještě i dnes. V roce 1952 se na černým trhu pervitinový tablety daly sehnat zcela určitě.
Metamfetaminy v tý době používali všichni, nejen Němci. Běžný to bylo hlavně u letectva, zvlášť bombardovacího. To jen na okraj.
o rok později vystoupal Herman Buhl na Nangaparbat a cestou zbaštil pervitinu pro celou rotu. pravděpodobně díky tomu přežil bivak vestoje v osmi kilometrech.
Nj. Člověk si musí uvědomit, že v tý době se metamfetaminy nebraly jako droga, ale jako stimulant, navíc poměrně neškodnej, protože nevytváří fyzickou závislost. I když jeho dlouhodobá konzumace organismu samozřejmě neprospívá.
samozřejmě. taková věc použitá kvalifikovaně a v pravý čas může být velmi nápomocná. je samozřejmě otázkou, do jaké míry je nějaký „stimulant“ v každé kápézetce toho, kdo musí podávat nonstop výkon (speciálními jednotkami počínaje přes jachtaře/horolezce po špičkové odborníky, po chirurgy po byznysmeny) – ono za výkladní skříní pervitinem zhuntovaných asocializovaných trosek s vyžranými zuby a na hranici kolapsu organismu je obrovská masa rekreačních uživatelů a kvalifikovaných příčetných občasných uživatelů, jejíž počty se dají jen velmi nepřesně odhadovat jen podle spotřeby. takovému účetnímu před uzávěrkou nikdo dopingové testy nedělá.
čili za mě je úplně jedno, jestli si takovej dá redbula nebo perník. akorát musí mít soudnost. a samozřejmě to nesmí bejt sport a chtít za to medaili.
Asi tak. Ostatně, mnohem problematictější byly opiáty, kde vzniká fyzická závislost velmi snadno a velmi rychle. Akorát holt v tý době holt nic moc jinýho na potlačení silný bolesti nebylo. Nejznámější připad je Goering, ale raněných co z lazaretu odešli jako feťáci byly stovky tisíc.
Já su samozřejmě ten poslední, komu by vadilo kdo co z jakého důvodu žere :) osobně jsem to taky tipoval na ten perník, nicméně podání dětem mi přišlo dost zvláštní. Asi se vědělo.
Vědělo se, že to funguje. Nějaký vedlejší účinky se tolik neřešily a v situacích jako byla tahle už vůbec. I kdyby potom měly ty děti tejden zácpu, halucinace, zčernalo jim bělmo a vypadaly zuby, tak furt lepší, než bejt zastřelenej péesákem.
@itchy355
děti mladší dostaly něco na spaní a Král je nesl, stimulant dostaly ty starší.
Je to popsáno v tom odkazu na publikaci USTR.
To se právě neví, je to založený pouze na jedné výpovědi jeho sestry. A zdá se to nepravděpodobný, zkus si nést bezvládné tělo pětiletého a staršího dítěte a ještě ve volném terénu, kde máš kontrolovat výmětnice, hlídky. V jiné výpovědi zmiňuje jeden z vyšetřovaných, že mu Král řekl, že se děti po celou dobu pochodu chovali statečně a nebyl s nimi žádný problém na rozdíl od jiné skupiny dospělích chlapů.
Spojenci pouzivali tusim benzedrin.
Dexamfetamin. Po Pervitinu by mohl nastat euforický stav a zejména děti by mohly mít zvukové tiky (zpěv, pobrukování, samomluva).
nejsem odborníkem, dokonce ani (ta vostuda) nemám s podobnými věcmi přímou zkušenost. předpokládám, že ani ti piloti nešli prvoplánově po něčem, co jim snižovalo bojeschopnost, a spekuluji, že mluví-li se v souvislosti s německými vojáky o „pervitinu“, je asi na mysli celá širší skupina rozličných sajrajtů.
Velký rozdíl mezi metamfetamin a amfetaminem (bereme-li v potaz jen čistou látku) je právě v tom, že metamfetamin lépe prochází z krve do mozkové tkáně a rozdíl není jen v rychlosti nástupu (meth je o dost rychlejší), ale dochází i k euforii. To může vést ke zvukovým tikům. Jedinec pak může nevědomky trpět samomluvou, případně má potřebu někomu něco pořád sdělovat (vypravěčství). Také si může pobrukovat, pomlaskávat, či vyťukávat do rytmu.
Jinými slovy. Ať si posádky letadel/tanků klidně prozpěvují (meth), ale průzkumáci a paragáni, ať jsou zticha (dexetrin, benzedrin). Na Pervitinu ale pro jeho vlastnost navodit euforii vzniká závislost rychleji a i rekreačními uživateli je více oblíben.
https://www.youtube.com/watch?v=vcnos78NtH0
Odborníka tam moc chlast nerozhazuje.
O zobání benzedrinu píše P. Clostermann ve Velkém cirkusu.
Nahodou, proc si behem bombardovani i nezazpivat?
Silný příběh, bez okázalosti.
Přečteno jedním dechem. Díky za super článek, autore! Byl by to skvělý námět na film v domácí produkci.
Pekny cteni, diky. Kdyz si clovek predstavi, ze ta tura do Bavorskyho luhu mela nekde kolem 50 kilaku, s peti celkem malejma detma, klobouk dolu.
Hezkej příběh a hezky napsanej. Ale jedna věc mne praštila do očí jako dost nedůvěryhodná. Opravdu se to tak stalo a mohlo stát? Jde o tu skladbu – ženská a 5 dětí, nejmladší kolem 5 let. To je naprosto vražedná kombinace pro takovou túru a převaděč musí být šílenec, aby tohle riskoval. Reálně hrozí, že některé malé dítě odpadne, zraní se, ženská ho sice může táhnout, ale tím odrovná i sebe. Tohle není víkendové korso v okresním městě… Fakt šílenost. Kdybych byl převaděč a taková parta neměla aspoň 3 fyzicky solidní dospěláky, tak bych se na ně vykašlal.
Nesmíš to brát dnešní optikou. Pětileté dítě na začátku padesátých muselo být fyzicky i mentálně na jiné úrovni než dnes, kdy po dětech nikdo nic nechce.
Nebo taky ne, jelikož nedostatečná výživa, životní podmínky a (z dnešního pohledu) zdravotní péče. Dětská úmrtnost byla výrazně vyšší než dnes, i když se už situace oproti minulosti výrazně zlepšovala. A rozhodně nešlo jen o předčasně narozené děti. Ono celkově byl tehdy zdravotní stav společnosti mnohem horší než dnes.
V případě tohohle útěku šlo o klasický případ „zoufalá situace vede k zoufalým činům“.
těžko říci. jestli bylo dítě od přírody zdravé a z (relativně) maloměsta, v krajině zemědělsky využitelné, kde byl nedostatek potravin něco úplně jiného než v praze nebo liberci a kde byl přístup k zelenině, králíkům a vejcím ze záhumenků vždycky lepší, tak mohlo být fyzicky v mnohem lepším stavu než dnešní obrazovkoví gaučáci.
Jen tak mmch. – Mýho nedonošenýho fotříka dopejkali po porodu pár dní v troubě. Takhle se řešily inkubátory na konci války.
Pratetu taky. Někdy okolo roku 1930. A dokrmovali kozím mlíkem.
Jistě, ale zdravotní péče a nemocnost kosila hlavně malé děti do 1-2 let. Starší děti už měly to nejhorší za sebou a byly zvyklé se hýbat a chodit, a to i ty městské. Ty z venkova ještě k tomu byly zvyklé už i fyzicky pracovat.
Udává se, že jeden z věkových prahů byl právě těch pět let. Kdo přežil do pěti let, měl už celkem slušnou šanci dožít se dospělosti. Většina dětských úmrtí spadá právě do toho rozmezí 0-5.
Venkovské děti měly obecně lepší kondici než městské, kde se k nedostatečné výživě přidalo i průmyslové znečistění a horší epidemiologická situace. I vesnická chudina měla obecně pestřejší stravu než městský proletariát. Tam si ani toho ježka nebo vránu nesehnal.
Nemluvě i o kvalitě života, pracovních podmínkách a pobytu na čerstvém vzduchu. Určitě bylo lepší někde u sedláka pást prasata, než v sirkárně namáčet sirky do fosforu.
Zato dneska ti vesnicky parchanti uz neumi ani kotrmelec, pricemz ty mestsky treba aspon chodi do fitka, nebo delaji jinej sport. V prdelich je problem sport predevsim pro holky. Takze dneska mestska holka miva vic pohybu, nez ta z vesnice.
to záleží kus od kusu. některým dětem pověsíte na strom houpačku a šplhací lano a na louku dáte míč, a ony na to vydrží dovádět jak vopice den co den do zemdlení – zvlášť, když jim umožníte vytvořit smečku a necháte je na pokoji. no a taky je fajn jim nejdřív dát ochutnat endorfiny z pohybu a obrazovku ukázat až pak. to je podmínka, řekl bych, poměrně zásadní.
S dobrou rušičkou Wi-Fi a dobrou rušičkou mobilního signálu si i dnešní děti vydrží hrát stejně jako předchozí generace dětí.
Jo, jo. Stalo se to. Je to doložený z několika výpovědí a jsou složky STB na uprchlou Šulovou i Šulu. Jen se nám nedaří je najít a nemáme žádný kontakt, který by je znal. Snad něco dopátráme. Trochu k tomu má sloužit i tenhle článek. Oni by mohli totiž ty nejmladší děti ještě žít. Jinak díky za pochvalu.
Pak panu Královi všechna čest, že tohle vzal, protože, jak říkám, něco jiného zjevně bylo převádět dospěláky a něco jiného tuhle mateřinku. Tohle riziko nějak přepočítávat na peníze, jako se o to snaží pánové níže, to je strašně individuální a těžko dneska představitelné.
naopak. většinou se shodujeme, že to dělal za pakatel, za tolik peněz by to dělal pro peníze jen zuřivý blázen, tam muselo hrát hlavní roli přesvědčení – a ty peníze byly víceméně jen na režie a test odhodlání převáděných.
To není nic ve zlém:-)
@Hanes
20.000 l.p. 1949 nebylo málo peněz, i když jen pro prachy to nedělal…
V roce 1949, před měnovou reformou, nebylo 20 000 „ve starejch“ žádná ohromující částka. Průměrná měsíční mzda v tý době (mimo zemědělství) byla kolem 6000. V roce 1953 se mzdy přepočítaly 5:1 a bylo z toho asi 1200.
1:5. Prostě se to vydělilo pěti, stejně jako ceny a dluhy. Zlodějna spočívala v tom, že úspory nad 300 Kčs se dělily padesáti.
Podobne to bolo aj pri reforme v zapadnom Nemecku v 1949, platy a najmy sa preratali 1:1, hypoteky a starobne sporenie sa preratali 10:1, uspory sa preratavali v kurze 100 RM -> 6,5 DM, oficialny kurz bol sice 1:10, ale pri vymene dostal Nemec za kazdych 100 RM iba 5 DM, zvysnych 5 DM bolo viazanych, z nich sa 3,50 DM skrtlo a v 1954 dostal slavnostne zvysnych 1,50 DM.
Rovnako platilo ako u nas, ti informovanejsi a s lepsimi znamostami (a bohatsi, ako byvali nacisti s Persilscheinom) si vedeli zamenit majetky v RM vyhodnejsie :-)
za 20 tisíc se před měnovou reformou mohla koupit slušná chalupa v sudetech (tedy to spíš 46-49, potom už jen mimo vyhlášené rekreační lokality typu špindlerův mlýn a podobné, tam to po převratu rychle zabraly závodní výbory erohá), nebo taky dvacet vykrmených hus nebo dvě nová jízdní kola nebo jedna ojetá motorka. jestli je to hodně peněz za riskování života pro člověka, kterého osobně neznám…
Ty Sudety jsou trosku zavadejici, protoze za dvacku s mel barak, ovsem taky sis stavebni matrijal nasbiral na chalupach okolo, s cimz stat pocital. Plus to obvykle byl konec sveta jak pro praci, tak dostupnost cehokoli.
Muj pradeda si nechal postavit v roce 30 prizemni domek nedaleko Brna na klic a stal ho s pozemkem 36000 Kc na 4% hypo.
ale před válkou a po válce to byly úplně jiný peníze. můj pradědeček koupil chalupu v roce 1947 víceméně omylem (jeho kamarád Mareš říkal – Jardo, jedu do sudet kout barák, abych měl loveckou chatu, pojeď se mnou, cestou si dáme oběd a vykoupeme se v Máchově jezeře, a tak dědeček jel a neudržel se a taky jednu chalupu koupil – asi za setinu toho co měl na vázaném vkladu, a to bylo všechno, co mu z vázaného vkladu zůstalo) za 22 tisíc (mohl ji mít za polovinu, kdyby jako všichni ostatní slíbil, že se natrvalo přistěhuje, ale to mu bylo proti mysli, taky jej prababička za to náležitě zpucovala). vyprávěl, že vykrmená husa tenkrát na volném trhu stála tisícovku, boty pět stovek, oběd v Doksech tenkrát zaplatil Mareš dvěma stovkama. ceny byly po válce bláznivé.
@shane
neověřoval jsem to když jsem to psal, spoléhavše na svou vetchou paměť a zdá se, že jsem se nemýlil! ;-)
https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/platy-ceny-sluzby-v-roce-1948
Jenže s těma platama to nesedí. Podle mýho už je to nominálně převedený na koruny po měnový reformě. Tady dole je celá tabulka a všimni si, že tam není žádný osmdesátiprocentní propad po roce 1953. Zjevně to kdysi někdo přepočítal na jednotnou měnu, aby to bylo přehledný. Jinak by nemohly bejt předměnový platy prakticky stejný jako poměnový. Jestliže plat za rok 1954 je cca 1100, tak plat v roce 1952 musel bejt cca 5500, když se platy v roce 1953 prokazatelně dělily pěti. A to samý bude s těma cenama.
https://www.google.com/url?sa=t&source=web&rct=j&opi=89978449&url=https://is.ucp.cz/th/z2hgc/Bakalarska_prace_Jindrich_Kubla_12195.pdf&ved=2ahUKEwjNqNLykOCHAxV70gIHHYPuB6QQFnoECBgQAQ&usg=AOvVaw35sj-j1EfqtzOSil7MAa7i
to by odpovídalo. někde jinde jsem našel, že průměrná mzda před měnou byla něco málo nad 5 tisíc.
@shane
ano pravda je někde uprostřed.
20 litrů l.p. 1949 bylo tedy cca 8 měsíčních platů
https://sreview.soc.cas.cz/pdfs/csr/1967/05/01.pdf
Jeden mistni mi vypravel, ze Werich mu rikal, ze za tu chatu, co si nechal u Velhartic tehdy v 36 nebo kdy postavit, dal 80000 Kc vcetne pozemku, planu i vseho okolo. Jen pozemek pry stal nejak 28000 Kcs a to ma cca 4000 m2. Takze za dvacku se po valce zrejme dalo pul hektaru slusnyho pozemku sehnat.
To zcela jistě dalo. Zvlášť někde v nějaký prdeli, odkud půlku obyvatel odsunuli. V pohraničí se chalupy po Němcích dávaly i zadarmo. A nejen pohraničí.
Takový Kunratice jsou dnes lukrativní část Prahy, ale v roce 1945 to byla prdel, odkud bylo na nejbližší nádraží hodinu a půl pěšky. Z nádraží tak dvě, panč furt do kopce. Práce akorát tak na poli, takže stavební parcela musela stát pár šupů.
ještě jednou – ceny před válkou a po válce se nedají srovnávat. v roce 1930 plat dělníka 600kč, úředníka 1500kč, těsně před měnovou reformou byl průměrný plat maličko přes 5000 kč. a domy sudetech byly za hubičku – z české části československa bylo odsunuto 30% (!) obyvatelstva a bytová krize byla pouze v praze (a okolí) a pár dalších nesudetských větších městech
Jj. Nejen v sudetech. Velkej odsun proběh i třeba na Jižní Moravě.