New suit of clothes, same emperor
Some people think
Think that they’re superior
But you can cut them down
With a rusty knife
This is no joke
Yeah, this is my life
This is my life
(Firewater – This is my life)
Kocourkov má další atribut, které činí naši zemi v zahraničí tak těžko zapomenutelnou. Prezidenta zastřeleného zblízka airsoftovou zbraní při naprosto spektakulárním útoku. Kdyby měl skutečnou zbraň, byl by Klaus v pánu, a kdyby ochranka nebyla tak neuvěřitelně neschopná, byl by dávno mrtvý útočník. Ale to by se v Kocourkově nestalo. Zde jsou i atentáty hlavně vo pohodě, protože pohoda je nejvyšší hodnotou, nejcennějším statkem a metou veškerého konání.
Málem jsem to taky schytal, protože jsem se u toho málem uchechtal. Jediný, kdo se zmohl na nějakou akci proti útočníkovi, byl sám Klaus, který se na něj zaškaredil. Velmi zábavný byl výraz papaláše, který kráčel hned za Klausem. Ten setinu vteřiny jevil jisté znepokojení, ale když shledal, že on i prezident (v tomto pořadí) nadále žijí, usoudil, že s tím naloží „hezky česky“ stejně jako s každou jinou aférou a bude se tvářit, že se nic nestalo. Nasadí tedy ten blazeovaný ksicht lokálního činovníka a chystá se pokračovat v pochodu, jenže Klaus se zastaví a vypadá to, že hledá útočníka, aby mu nafackoval. Papalášovi dojde, že je třeba opět změnit masku, protože prezident je znepokojen a tak i on musí být znepokojen, a tak se jeho maska už potřetí během několika zlomků sekundy změní.
Následně se objeví holohlavý muž se sluchátkem v uchu, který připomíná prodejce ojetých vozidel nebo někoho takového. Je z „ochranné“ služby, usilovně žvýká, asi Klausova ochranka fasuje Pedro, Bajo nebo nějakou jinou tu obludně velikou žvýkačku z dob totality. Ale ani on se příliš nenamáhá, jeho nasazení je zhruba takové, jako kdyby hlídal v Lidlu regál s prošlými sušenkami. Děs. Žádné krytí prezidenta vlastním tělem a vlečení VIP z místa činu do auta jako v akčních filmech, pohoda jak řemen. Nejsme přece žádný Kevini Costnerů a jedem to hlavně na pohodu!
Přítomná veřejnost se přes celý akt také velmi dobře přenesla. Až na tu drobnou ženu se zrzavou hlavou, která jeví jisté znepokojení, nikoho evidentně příliš nerozhodilo, že nějaký vořežprut vytáhl na prezidenta zbraň. Útočníka po celém aktu nikdo nechytil, nezbil, pohyboval se na veřejných místech, pokuřoval, poskytoval vyjádření novinářům a byl zadržen státní a městskou policií později nedaleko od místa incidentu. A tak zatímco jsou pachatelé banálních trestných činů a skoro přestupků vláčeni v poutech před televizními kamerami a městská policie obce Lázně Bohdaneč mlátí lidi a vytlačuje je ze silnice, „atentátník“ odchází středem ochrannou službou neobtěžován.
Absurdní show završil poslanec Boris Šťastný, to je ten pseudokomunistický protikuřácký militant. Klaus měl podle něj absolvovat kompletní toxikologické vyšetření, protože kuličky mohly být napuštěny jedem nebo radioizotopem.
Nabízí se otázka, jaký výstup vlastně Klaus očekává od státní ochranné služby, spadající pod Policii České republiky. Jakživ nepochopím, proč se ho hned po té události nesnažili dostat někam pryč a naopak se od něho vzdalují, místo aby ho chránili, zatímco Klaus tam stojí a kouká, zda nemá poškozené sako. Kde brali jistotu, že mu nic není a že nepotřebuje pomoc? A kde brali jistotu, že útok skončil a útočník je jen jeden? To by přece byla skvělá taktika pro takový útok, nejdřív klamným útokem odlákat strážce a pak chráněnou osobu zastřelit nebo unést a pak ji vydat mezinárodnímu klimatickému panelu třeba.
Ten pošetilý muž, jehož nářek vláda neslyší, měl velké štěstí. Kdyby prezident republiky měl alespoň průměrnou ochrannou službu, patrně by ho někdo zabil nebo přizabil bezprostředně poté, co vytáhl zbraň. Jinak nerozumím tomu, proč útočil na Klause a současně si stěžoval na vládu, protože Klaus není členem vlády a naopak je s ní v celkem výrazném a dlouhodobém sporu. Také nelze říci, že by byl Klaus k potřebám lidu hluchý, naopak, už několikrát odmítl podepsat zákony, které rozšiřovaly chudobu způsobovanou evropskými regulacemi (a byl poté vždy přehlasován jeho vlastní stranou).
Měli jsme tu článek o efektu motýlích křídel. Problém je, že Systém většinou neprávem přeceňujeme. Máme dojem, že je vysoce organizovaný, pracuje bezchybně a není v něm ani jediná mezera. Systém takový dojem vytváří a pěstuje, aby zakryl svoji slabost. Ve skutečnosti Systém stojí na hliněných nohou nebo spíše nožičkách představovaných krajně neprofesionálními jedinci, které si Systém najímá a kteří jsou pohodlní a hloupí. Někdy ho i malá nepříliš silná a nepříliš dobře mířená rána složí na kolena. Jakej pán, takovej krám.
(4x známkováno, průměr: 2,00 z 5)