Hylotrupes bajulus (Linnaeus, 1758) stage 1 - zpět na článek

Počet komentářů: 38

Přidat komentář
  1. Od te doby, co se drevo neplavi a reze rovnou mokre, tak videt tram, ktery po jednom roce na novostavbe nema prasklinu, se rovna vyhre v loterii. A ne male. Proste se na to sere a tesari to neresi. By mne zajimalo, kolik by stala krokvovina z dva roky susene kulatiny, pri dnesnich cenach reziva.

    Drua vec, mikrovlny. Ano, to funguje, pouziva se dokonce i profesionalne k osetrovani nabytku. Drobna vada na krase ovsem je, ze se pak stejne musi krov naimpregnovat nejakym humusem, jinak se do nej nastehuje broucek znovu.

    Nater vyjetym olejem ma hned tri vyhody:

    – brouk ho nenapadne
    – kuna se vystehuje bo ten smrad, zejmena v lete, odmita cichat
    – manzelka udela totez, co kuna.

    1. Pozor, abyste svými neopatrnými prohlášeními nadměrně nezvýšil poptávku po býčí krvi!

      1. Myslíte Egri bikavér?

      2. Nevím, co teď s býčí krví dělají, ale neměla použití jen na trámy, ale potřeba i na mlat. Teď to podle mne vylejou do kanálu.

    2. Aktuálně mám tento problém. Jak aplikovat olej do trámů, aby to brouka vyhnalo ale nezasvinil jsem si obytné podkroví? Injekšní stříkačku a valit do děr, co se vejde?

      1. Já jsem pochopil, že pokud tam jsou díry, tak už je pozdě… ;-)

  2. Pánové,asi se shodneme,že každé řešení ochrany je jen tak dobré jak se dodržuje technologie a postupy.Chemie není všespásná jak si zpravidla uživatelé myslí,ale může dost pomoci.Bohužel staré postupy které snižují atraktivitu dřeva pro škůdce jako žrádlo,jako je plavení dřeva,ruční tesání nebo použití dřeva ze zimní těžby je v dnešní době utopie a i ta býčí krev k ošetření byla vyhrazena nejmajetnějším stavitelům nebo církvi.Ovšem 1300 larev tesaříka v jednom trámu jsem neviděl ani náznakem a to jsem za dobu 22 let praxe v tomto oboru viděl už ledacos.A vyjetý olej do interiéru baráku…no nevím,každého věc a Sysop následky popsal dobře.

    1. Tak to jste asi viděl málo. 8 metrový trám 3 praskliny v průměru 1,5m po vlákně. Samice klade v průměru 300 vajec. I kdyby byla mortalita larev 80% / což může být, ale při správné vlhkosti dřeva nebude/ stačí 22 samic, které nakladou. Tesaříkům když se daří tak jsem je sbíral na kila:-)

  3. Nerozumím větě, že po pár letech je impregnace dřeva k ničemu. Samozřejmě, nevím jak jste vůbec přišel na to, že by nějaká impregnace – výjma gurmanských specialit jako fenol, který bych tedy rozhodně nedoporučoval – byla doživotní. Ta zelená blbina, nejspíš myslíte Lignofix v zelené barvě má v exteriéru životnost 5 let a v interiéru 10. Kdy v exteriéru je doporučeno impregnaci po 5. letech opakovat, v interiéru postačí jen zkontrolovat jestli bylo dřevo vystaveno vlhkosti a impregance se vymyla.

    Každopádně nejlepší cesta jak ochránit dřevo před dřevokazným hmyzem, je mít správně zhotovenou konstrukci tak aby do ní vlhkost neprostupovala. Jak jste správně napsal, suché dřevo dřevokazný hmyz nepřitahuje jelikož larvy tohoto hmyzu vyžadují určitou vlhkost ke správnému vývoji.Impregnace pak slouží pouze jako pojistka pro případ kdy vlhkost z nějakého důvodu do dřeva vstoupí.

  4. No koukám že sud vyjetého oleje co mám, se mi bude hodit. Letos kvůli tomuhle broukovi musím udělat rekonstrukci střechy vč. krovu, komplet znova. Trámy sežrané, prohýbají se. I tak ale střecha vydržela dlouho. Barák původně z roku 1916, v roce 1932 do střechy práskl blesk a ta se dělala znovu. V roce 1984 výměna krytiny a laťování, trámy nechali ty původní z roku 1932. Jestli to bylo kdysi něčím natřené, už nemám šanci poznat. Dokonce si jeden brouk pochutnal na kousku vchodových dřevěných dveří. Jo starý baráky jsou super, nikdy nevíte co tam najdete. Jestli mrtvýho partyzána v žumpě, špagina za trámem a nebo brouka v krovu.

    1. Já mám kolaudaci 1939. Dům ošizen, nebyl cement – ten se šetřil na bunkry. zatím ale celkem drží. Já v jednom vlhkém místě zase našel dřevomorku a to je také pěkné svinstvo. Nakonec jsem ji odhalil včas a zlikvidoval mikrovlnami. Nestačí ale otevřené dveře jak píše autor ale použije se celá trouba u které se komplet odřízne část s dveřmi a zbyde jen kvádr s elektronikou a výstupním otvorem ( plast, slída ). Na otvor jsem umístil dělaný trychtýř a namířil v mnoha bodech na poškozené dřevo. Jednou jsem dal dlouhý čas a málem vlhké dřevo chytlo. Do vysušeného dřeva jsem pak opakovaně aplikoval shit na dřevo. Něco jsem vyměnil ale trám zachránil.
      Mikrovlny jsou poměrně nenápadně nebezpečné a tak je třeba se jim zbytečně nevystavovat a za provozu být raději v odstupu, ale maká to… :o)

      1. Já měl mikrovlnky v rukou odborníků, dal jsem za to tenkrát asi 25k dva dny mikrovlnování. To byl taky drýmdžob: dva chlapíci přenesli 2 bedny vo půl metru a pak měli půlhodiny pauzu a takhle to jeli dva dny dokola než vobešli jednu a půl místnosti.

    2. Já mám na baráku krov dělanej tak před cca 70 lety ze staršího krovu, asi prostě nebylo na nový dříví. Ve stodole je zase pár trámů ohořelejch. Ono dřív nebylo moc z čeho vybírat. Třeba se to zase vrátí.

  5. Slyšet jsou. Jako ve stodole bych na to čekat nechtěl, ale když máte spaní v podkroví, tak to uslyšíte. Dá se potvora pak i +- lokalizovat, ale jak autor píše, maj vy zvyku přestat, když se člověk vochomejtá vokolo. Pak může přijít na řadu ten insekticid ve stříkačce atd.

    1. Kolega, když byl ještě doktorand na VUT, s dalšími doktorandy lokalizovali broučky pomocí mikrofonů. Nainstalovali je přes noc na opačné konce trámu, časově synchronizovali a pak podle časového posunu chroustání věděli poměrně dost přesně, kam namířit mikrovlnku :-) Tato optimalizace samozřejmě funguje jen v případě, že broučků je malé množství, při zmíněných tisíci a víc to je jedno.

  6. 30% vlhkost je docela dost. U trámů ze střešní otevřené konstrukce to bude o něco míň než těch „vzduchosuchejch“ 18%. A jak se píše o příspěvek výše – nejlepší obrana proti houbám/hmyzu je prostě udělat to dobře. Osobně jsem vytrhal vlastnoručně udělanou 2 roky starou podlahu s dřevomorkou, takže třeba s podlahou už vím, jak se to nemá dělat. Když jsem našel za kredencí pěknou plodnici, tak jsem myslel že mi doslova mrdne.

    1. Tak nevím, co je lepší: broučci nebo houbičky…

      1. Já osobně jsem spíš pro brouky. S těma se dá alespoň trochu bojovat. Na tý dřevomorce je zvráceně zajímavý, že vona se zabydlí na jednom místě, kde má dobrý podmínky a pak se rozrůstá dál i na sušší místa a pumpuje si tam krásně vodu sekundárnim mycéliem. Viděl jsem tu struktůru v celý svý kráse, když jsem vytrhal podlahu. Škvára suchá jak troud ale na prknech nad ní si hověla houba a k ní se táhly hadičky až do rohu místnosti.

        1. Navíc ta svině – dřevomorka – dokáže prolézt cihlovou zdí; proroste maltou a jede dál.
          Na druhou stranu, jeden známej tesař po 50 letech práce dřevomorku neznal ani neviděl – u nás na chalupě v podhůří, kde je hodně starých dřevěných baráků. Ale vesměs nepodsklepených a hodně větraných stavení, bez uzavřených vlhkých míst.

        2. Blblé na dřevomorce je že její spóry vydrží aktivní spoustu let. Na druhou stranu opravdu to ke svému uchycení potřebuje nějakou nemalou vhlkost, takže když se prostředí udržuje suché, nemá šanci se projevit. Dobré je že nepřežije mráz, což sice v domě vám je vlastnost k ničemu, ale třeba opravit plot z potenciálně napadeného dřeva je vlastně bezpečné.

          V domě kde bydlím se před 30 lety objevila dřevomorka v podlaze v přízemí nad sklepem. Skončilo to výměnou podlady za beton, výměnou škváry, prolitím chemií. V podlaze tedy už nehrozí, patro je v pořádku, ale před cca 10 lety se znovu objevila ve sklepě. Spálil jsem na zahradě vše co bylo viditelně napadené, zbytek se pokusit zvednout do vzduchu nebo podložil něčím 100% izolačním a začal jsem to postupně spalovat v kamech. Nic než stopit to dřevo nejde, protože spóry dřevomorky tam jsou ve všem, ale viditelně napadené věci nacházím jen občas. Většina toho dřeva je stále pouze ve stavu potenciálně napadená, viditelně bezezměn. Ta izolace od zdroje vlhkosti tedy funguje i když ve sklepě neklesá vlhkost vzduchu pod 60% (dům cca 110 let starý). Zajímavé je, že co je výrazně častěje viditelně napadené je překližka a sololit. Masiv je asi sušší, tak tam má dřevomorka větší problém se chytit.

          Takže dřevomotka je velký problém, ale menší než jakou má pověst.

          1. Inu dobrá, dřevomorku jsem tu nechtěl řešit, ale víte co jí sere? Zásada. Co máme doma jako zásadu? Jedlou sodu. Pokud mám podlahu napatlám roztokem jedlé sody a mám klid na x let, dřevomorka nemá šanci. Mám už napadeno dřevomorkou? vykutej, vysuš, polož nově a zasyp zásadou, vápno, soda. Mám i vyzkoušené silikonové kuličky, k nezaplacení. Za předpokladu, že je barák suchý, tzn.
            nevalí ti tam vlhkost.

    2. to Jasan, někde jsem četl že plodnice dřevomorky je jedlá houba :o)

      1. Kámoš si jí jednou usmažil – přímo z podlahy – a říkal že je chutná.

  7. Hmmm, Ukrajina je tiez nasiaknuta peknym svinstvom uz par rokov a Tesarik tam nalozil plnu. Uvidime ako dopadne osetrovanie.

  8. Já mám zkušenosti s červotočem, což je taky pěkně odolnej brouk. Nevadí mu ani louh, přežije dost.

    1. Červotoč nepřežije horko. Tuším, že 37°C. V největších vedrech jsem zatopil v kamnech, pustil elektrický teplomet a za odpoledne bylo hotovo. Jenom jsem pak týden spal ve stanu na zahradě, než dům vychladnul na snesitelnou teplotu. Pak samozřejmě chemie na podlahu a injekční stříkačkou napustit díry. Už několik let mám klid.

      1. jestli je to pravda, tak jste mě potěšil. Na půdě mívám v létě i okolo 40. Je fakt, že jsem nějaké náznaky červotoče nenašel, ale do některých míst se nedostanu (kdo má malou půdu a hodně věcí, ví o čem mluvím)

  9. A co třeba arzén? Na jednom zámku se chlubili tím že mají zdi sice vlhké, ale barva na nich už vydržela 300 let. A jen ze stropu občas spadne mrtvý pavouk.
    Kdyby se vzal nějaký přípravek na moření dřeva, do něho přidal arzen a tím se to natřelo a vsáklo do dřeva, tak by se do toho žádný brouček ani dostat nechtěl.

Napsat komentář

D-FENS © 2017