..tvle, tam je ale možností, jak „přijmout výzvu“ a „sdílet“ svoje prachy s neziskovkama. Budou Vánoce, tak HLPčkama se to všude jen hemží..
cool
Potom se zebliou ze šampusu až ho bouchnou.
alefzero
Článek zajímavý, na mě možná trochu moc hypotéz. Je škoda, že se žádné prameny nedochovaly.
Chtěl bych zmínit ještě archeologické průzkumy z poslední doby (Vražkov, Straškov), potvrzující zvláštní způsob využívání krajiny okolo Řípu už od neolitu. V blízkém okolí Řípu nebyla identifikována žádná sídla, pouze pohřebiště a mohyly. Lidé, kteří tu žili v té době, evidentně hoře a jejímu okolí přisuzovali rituální význam. Přitom by dávalo smysl Říp využít jako ideální opevněný bod, podobně jako blízký Házmburk.
„Přitom by dávalo smysl Říp využít jako ideální opevněný bod, podobně jako blízký Házmburk.“
Předci nebyli blbí a to, že nepostavili na Řípu žádný hrad, mělo nejmíň jeden praktický důvod. Zásadní faktor ve využitelnosti kopců pro opevnění je dostupnost pitné vody. Říp k tomuhle není moc vhodný, prameny jsou jen na úpatí, hora samotná je v podstatě mohutný sloup nepropustného čediče. Tam by se obležená posádka moc dlouho neudržela.
Lukas B.
těžko říci. na jiných podobných kopcích hrady stály (jakkoli již v pozdním středověku zpravidla opuštěné). třeba na takovém Ralsku je na vršku vylámaná cisterna, a ještě dneska jsou v ní i v nejsušším létě tak tři kubíky vody (pokryté zeleným slizem, ale při pravidelné údržbě a středověkých hyggi standardech). dále namátkou Bezděz, Falkenburg, Bezděz, Kuňka – všechno vyvřelé suky. Oškobrh je svou geologií samozřejmě lepší, o tom žádná.
shane
Jsou i hrady bez zdroje vody, jen s cisternou. Bych řek, že Říp prostě neměl strategický význam, aby se vyplatilo tam postavit hrad. Na většině kopců nikdy hrad nestál.
Lukas B.
no a z vyprávění starých Mukařovských tetek (ten Mukařov na severozápad od Mnichova hradiště): nuzní němečtí sedláci ze Židlova ještě v třicátých letech každý den (pokud ten den nepršelo) jezdili s povozem pro vodu k potoku do Jablonečku, aby měli co pít a především čím napojit dobytek. jednotlivá hospodářství se střídala ve službě, bylo to čtyři kilometry tam a čtyři nazpátek.
člověk potřebuje na pití a vaření tak pět litrů vody na den, na mytí si tenkrát moc nepotrpěli. praní a chov dobytka se dá outsourcovat do podhradí.
shane
Jentak na okraj, ve středověku se lidi na hygienu v rámci možností celkem potrpěli, i když samozřejmě ne tak často jako dnes. Čistota těla měla odrážet čistotu duše/mysli. Odpor k mytí přišel až s morovými ranami 16. století, kdy se začlo věřit, že voda smývá ochrannou vrstvu.
Hradní posádce nejspíš stačil kýbl s vodou a žínka.
V míru jo, ale hrozí-li obležení, tak hospodářská zvířata jsou docela dobré „živé konzervy“, kvalitní maso, které se nekazí. Navíc vesměs žerou jiné věci než lidé, takže si s nimi nekonkurují o potraviny. Vyplatí se je na tom hradě mít. Ale chce to vodu.
shane
Většinou byly někde v podhradí a když hrozilo obležení, tak je zabili a nasolili. Chovat je uvnitř hradu by bylo problematické, hrady byly celkem malý. Ještě tak slepice.
Goro
Třeba při obléhání pevnosti Hohensalzburg (město Salzburg) měli krávy uvnitř. Obléhací vojska nakonec odtáhla, protože obránci měli ještě dost jídla. Mysleli si to proto, že obránci vodili (a ukazovali) posledních pár krav po hradu tak, aby to vypadalo, že jich tam mají ještě minimálně desítky.
shane
Předpokládám, že před obléháním nacpal velitel pevnosti dovnitř vsechno jídlo z širokého okolí. Jednak aby měl zásoby a jednak aby o ně připravil nepřítele. Logistika tenkrát nestála za řeč a vojska žily z krajiny. Nedostatek jídla kolikrát trápil obléhatele víc, než obléhané. Ostatně, co si vybavuju, tak k bitvě u Kresčaku došlo i proto, protože Angličané neměli co žrát a tak radši riskli bitvu dřív, neź padnou hlady.
Jinak každá fortifikace měla v okolí hospodářské budovy, které produkovaly obživu i pro tu posádku.
Lukas B.
je to tak. pěší a hipomobilní armáda historicky vždy narážela na zásadní problém, že unesla/uvezla zásoby jen na pár dní, maximálně týdnů (ostatně to zná každý turista co si kdy švihnul přechod nějakého odlehlého pohoří, třeba v rumunsku, kdy batoh zásobami na týden vproklatě ztěžkne). do napoleonských válek nezbývalo vojsku nic jiného, než žít z krajiny (a proto se válčilo od května do října, protože se nemusela vozit píce, proto se vyvinula taktika spálené země, která zastavila postup jakékoli armády). to změnila až železnice (plus samozřejmě války podél vody, kde se dalo zásobovat po vodě). ostatně proto se na cesty z východního na západní pobřeží používali nikoli koně, ale voli, kromě toho, že byli/jsou levnější a klidnější, tak metabolismus přežvýkavce je mnohem efektivnější a kromě krytých vozů uveze píci na větší porci kilometrů na překonání kamenitých pouští.
Prasata se taky vyplatí, protože sežerou skoro všechno. A nezapomínejme na husy, asi nejdokonalejší biologický poplašný systém. Silně teritoriální, zvědavé, pozorné, hlasité a agresivní.
A – na rozdíl od psů – celkem chutné, navíc produkují i vejce.
Lukas B.
jasně. a dobytek potřebuje vody zatraceně hodně, skot zhruba dvojnásobek na kilogram hmotnosti než člověk (holt přezvýkavec, vysokoprodukční kráva v laktaci i dvojnásobně, ale holt když má málo vody tak tu laktaci omezí), kůň zhruba srovnatelně jako člověk, koza je skromná, ale jako živá konzerva nenasytí zas tak moc. a pokud je děsné horko nebo velká fyzická zátěž, potom spotřeba dobytka docela roste, ještě víc než u člověka (holt menší poměr povrchu ke hmotnosti). nicméně hrady na vysokých kopcích nikdy nebyly sídla s funkcí města, vždy to byly spíš varty s posádkou jednotky nebo málo desítek mužů.
rozum mi moc nebere ta sídla z 5-8 století, závist, mikulčice a podobné – to byly skutečně města s stovkami (ne-li tisícovkou) obyvatel a na místech úplně blbých na uživení (kopec kde není voda a prsti je jen pár centimetrů, studená bažina a podobně).
Pro Maďary a podobné stepní nájezdníky byly ty bažiny docela problém. Oni měli malé a hbité koně, kteří ale snadno zapadávali. )
Mikulčice v době velkomoravské byly patrně chráněny hlavně tou vodou všude okolo.
shane
A u těhle center se s potravinovou soběstačností asi ani nepočítalo, důležitá byla poloha u obchodních cest.
shane
Tenkrát ty plemena byly menší, krávy snad až třetinový, prasata se od divočáků skoro nelišily. Stájový chov neexistoval, max ohrada na noc, jinak se to páslo venku, včetně prasat. Na zimu se stádo vybilo a nechal se chovný kanec a nějaký svině. Krávy se držely na mlíko, na maso byly akorát telata a starý vydojený kusy. Voli sloužili jako tažná zvířata. Jateční vůl byl luxus pro zámožnou nobilitum
Netvrdím, že by to nešlo vůbec. Ale byl to velmi významný negativní faktor při rozhodování, jestli radši neopevnit jinou lokalitu. Asi jako kdyby dneska stavěl člověk přístav v nějakém mělkém a sedimenty zaneseném zálivu. Dá se to odbagrovávat, ale lepší je poohlídnout se po jiné lokalitě.
alefzero
Tak on ten Házmburk je taky sopečného původu a taky bez vody. Na hradě byla vykopaná hluboká studna/cisterna. Podobné řešení by šlo určitě udělat i na Řípu. Strategičtější umístění má ale samozřejmě blízký roudnický hrad (zámek).
DF
No, ještěže ten kopec není na Moravě..
Panelákovej Pičus
Jak řikáš
Malej Jarda
Tam se nabízí rozpitvat hypotézu jak „Prafotr Morava vyhópl na Špilas a kázal fachčit škopek!“
O těch češích, to je pěknej narativ.Kosmas napsal: „o pater, diceris Boemus, dicatur et terra Boemia“
Panelákovej Pičus
Co to je za pičovinu?
DF
No, že podle Kosma tam jako první byli cikáni..
tenton
Ztraceno v překladu.
cool
Čech a Leh (práce neuteče není zajíc), ten měl rozum a nezůstal tu a od té doby tady kmitáte jak vzteklí, že jo. :-)))
Hele DF cítil konkurenci, byl prozřetelnej a nechte si ty hlody jo. A od té doby tu blbost kvete.
ScythianAres
Leh pobavil :))))))
Chramostejl
Pekne napsano, diky!
Jan Mrcasik
Moc hezké, kvalitka. Bylo mi potěšením to číst.
Pár reakcí vylovených z paměti, nevím teď ze které knihy a mohu se mýlit v chronologii:
– „Čech“ prý až snad do 14. století znamenalo totéž, co ekvivalent pozdějšího „pan“ nebo „pán“, tedy titul. Nemuselo tedy jít o jméno.
– v (severo)české kotlině byla knížata už před Velkou moravou, Frankové totiž oblehli hrad knížete, o kterém prohlásili, že to byl „kníže všech čechů“.
– likvidace pohanských kultovních míst Franky bych spojoval spíše s politickou ideologií Franků. Ta byla založena na tom, že jelikož Frankové přijali křesťanství a sami sebe prohlásili za jeho protektory, v jejich představě jim to automaticky dávalo i nárok vládnout všem křesťanům – how convenient.
Jo, tahle teorie byla dlouho považovaná za jedno z těch nejpravděpodobnějších, ale co vím, tak už je přijímána spíš vlažněji. Vycházela z předpokládaného praslovanského kořene kel–/kol– ve významu „rod, generace, klan, plemeno“, který se dodnes vyskytuje ve slovech pokolení nebo koleno. Počáteční hláska se měla změnit na „č“, čímž vznikla slova jako člověk (původně čelověk, jak se dochovalo v ruštině), nebo čeleď/čeledín, což ve staročeštině znamenalo celá rodina včetně služebnictva, až mnohem později pouze služebnictvo a nájemní pracovníci v zemědělství. Konečnou podobu tomuto kořeni měla dát domácká přípona –ch (přesněji –chь), ve významu „člen rodu, našinec“. Příkladem takového tvoření slova může být ženich od slovesa ženit se, smích od slovesa smát se, brach od slova bratr, kmoch od slova kmotr. Příkladů, kdy se nějaké uskupení lidí nazvalo prostě „lidé, našinci“ je ostatně dost – Eskymáci se ve vlastní řeči nazývají Innuit ve významu „lidé“, Němci se ve vlastní řeči nazývají Deutsche, což je odvozeno ze starogermánského slova diutisc/thiudiskaz ve významu „lidový, prostý“. Jenže celá tato teorie má jednu podstatnou vadu. Eskymáci a Němci jsou celé národy, kdežto Češi pouze jedním z mnoha slovanských kmenů. V tom případě by název Češi musel korespondovat s pojmenováním všech Slovanů, což nečiní. Nejstarší názvy, které lze spojit s předslovanskými etniky, jsou Veneti, Antové a Sklavini, až po nich se objevují Slovani (Slověni) a jednotlivé kmeny. Položme si tedy upřímnou otázku, proč by se zrovna právě Češi jako jediní ze všech ostatních měli nazývat „lidé“? Nehledě na to, že slovo Čech/Čechy jako název není až tak výjimečný. Leckoho může překvapit, že se jako toponymum objevuje nečastěji v Polsku (22x), o něco méněkrát na Ukrajině nebo v Bělorusku. Některé lokality sice jde spojit s mnohem pozdější migrací Čechů, ale většinu z nich rozhodně ne. Vesměs se jedná o země, odkud pravděpodobně přišla první vlna slovanského osídlení. Naopak na Balkáně nebo v Karpatské kotlině (včetně Slovenska) je takové toponymum velice vzácné, v Srbsku, Bosně, Makedonii nebo Bulharsku dokonce vůbec žádné takové není.
shane
Tak ona ta teorie, že si Češi začli říkat podle svého náčelníka nebo podle místa pobytu nereálná není a etymologie staroslovanštiny je spíš otázka extrapolace, slovanské písemné texty z té doby neexistují. Nejstarší jsou ze kdy? Desáté století? A spíš fragmenty.
Což ovšem neznamená, že to potvrzuje tu pověst o praotci Čechovi a Řípu. Kosmas to nejspíš obšleh z Bible (Mojžíš a putování do Země zaslíbené)
ScythianAres
Je teorie, že si začali říkat podle svého náčelníka reálná. Klidně ano. Spíš než „našinec“ nebo „náčelník“ to podle mě opravdu bylo jméno nebo přezdívka. Doplním sem jednu z těch novějších teorií snažících se o vysvětlení významu. Slovo „čeh“ ve slovinštině neoznačuje jen příslušníka národa Čechů, ale také „pastevce, pohůnka“, v přeneseném významu také „chlapce ve věku kolem 10-15 let“. Zdrobnělina „čêško“ pak údajně znamenala „duch ochraňující krávy“. Podobně slovo „čexь“ v kašubštině, což je jazyk příbuzný polštině, kterým dodnes mluví lidé na severu Polska v okolí Gdaňsku, znamená „výrostek, malé dítě“. Ve slovinštině (prý, ale nedokázal jsem to ověřit) dokonce existuje rčení „Si pa res Čeh“, což by mělo znamenat „Jsi pitomý/hloupý/praštěný jako Čech“. Údajně nikdo neví, proč a jak toto přísloví vzniklo. Takže když zaměníme Čecha s pastevcem, pak už je jasnější, odkud vítr vane a pojmenování kmene Čechů by pak znamenalo pasáky dobytka ;)
Co se týče Kosmase a jeho opisování z Bible, o tom ostatně píšu, že byl znalcem nejen Bible, ale několika antických děl. Nicméně detail o pohanských bůžcích naznačuje starší tradovanou pověst. Není to však důkaz, koneckonců si tento detail mohl vypůjčit z tehdejších lidových báchorek. Ale že by si celou pověst vycucal z prstu, proti tomu mluví pár drobností, z nichž nejpodstatnější je existence rotundy na Řípu. Co je mě známo, tak žádný podobný ekvivalent u nás neexistuje, všechny dochované rotundy stávaly v místech velmožských nebo panovnických sídel.
To by dávalo smysl, koneckonců Valaši taky nosí „pastevecké“ jméno.
ScythianAres
Valaši jsou původem jednak Rusíni, jednak umunští Valaši z území zhruba mezi Karpatami a Dunajem. Název Valašsko začali používat pro tuto oblast příchozí němečtí osadníci, kteří podobně nazývali všechny země v sousedství, kde žilo obyvatelstvo mluvící románskými jazyky, což snad vychází ze starší tradice Germánů nazývat jako Valachy romanizované Kelty. No a jelikož se Valaši živili pastevectvím, stalo se jejich pojmenování synonymem pro pastevce. Je možná nějaká paralela u názvu Čechů? Proč ne ;)
Jan Mrcasik
A my víme s jistotou, že tehdejší slovanští obyvatelé/příchozí do českých zemí sami sebe nazývali Čechy, a že tím měli na mysli unikátní identitu svého kmene/skupiny?
Pokud ne, nebál bych se teorie, že např. neměli vymyšlený vlastní název, proto se nazývali prostě „lidmi“, a teprve zpětně to adaptovali jako název pro svůj kmen/knížectví/království/národ.
Jen se ptám na základě pár útržků s knihy o historii českých zemí od jednoho českého historika a jednoho bulharského čechoslovakisty. Je mi potěšením číst vaše erudované odpovědi – úroveň tohoto serveru jimi a vaším článkem rázem stoupla o několik příček.
ScythianAres
Ve skutečnosti nevíme, jak sami sebe nazývali a máme pouze několik teorií. Co je jisté, že název Češi/Čechy je doložený až pro 10. století, navíc ne stoprocentně. K roku 940 je datován vznik První Staroslověnské legendy, kde se tento název objevuje ve formě „Česěxь“. Před tímto rokem se o českém území a jeho obyvatelích mluví pouze jako o Beheimos nebo Boemanos. Nicméně existují náznaky, že co českých zemí přišly kmeny náležící k větším kmenovým konfederacím Srbů a Chorvatů, kteří snad vzešli ze Sklavinů. Rád bych na toto téma přidal ještě jeden článek.
Že se prostě nazývali „lidmi“, to samozřejmě možné je. Ale pokud je mi známo, tak neexistuje jediná paralela kdekoli jinde na světě, aby si malá kmenová jednotka původem z většího etnického celku uzurpovala podobný název. I z čistě praktického hlediska je to nesmysl. Člověk má přirozenou potřebu vše kolem sebe i sebe samého nějak pojmenovávat a odlišovat od „tamtěch sousedů z vedlejšího údolí“. Proč by se jedni nazývali lidmi a druzí, mluvící stejným jazykem nikoli? Tohle může fungovat u vzájemně cizích etnik – podobně jako je třeba společné pro všechny slovanské jazyky pojmenování Němců jako němých, tedy těch, co nerozumí naší řeši.
Jinak díky za kladné přijetí článku. Ve skutečnosti mě inspiroval pan domácí svým výstupem na Říp a napadlo mě trochu rozčeřit stojaté vody aut a politiky, ačkoli historie není něco, co by „běžného čtenáře“ příliš zajímalo. To ale není výtka, jenom konstatování.
shane
Jen tak dál. Výborný článek
Jan Mrcasik
Mě historie zajímá nesmírně, byť jsem jen nadšeným diletantem který ví, že celkově ale naprosto nic neví.
Jak říkají moudří mužové – historie je nauka o tom, jak se zdarma poučit z cizích chyb, protože co se stalo dříve, to se stane zase. Jen trochu jinak.
ScythianAres
Důležité je si také uvědomit, že jako Češi se mohli nazývat pouze ti, kteří žili v a kolem Pražské kotliny. Teprve po ovládnutí celých Čech, a to až s definitivní platností v 10. století knížetem Boleslavem I., se takto mohli začít nazývat i ostatní územně-kmenová společenství, která tu vznikla s příchodem Slovanů – Zličané, Hbané, Lemuzi a mnozí další. Nemluvě o jižních Čechách, které k původnímu kmeni Čechů na základě jazykového a archeologického poznání rozhodně přiřadit nemůžeme a s velkou pravděpodobností přišli teprve až s druhou vlnou.
shane
Co se týče knížete, tak Frankové nejspíš použili latinský výraz dux, což znamená něco jako Vůdce, Náčelník. Slovanský ekvivalent byl nejspíš vojvoda. Kníže vzniklo ze slovanského knjaz, což není kněz, ale zase něco jako vůdce, náčelník.
Slovanský kníže byl prostě náčelník, šéf, vůdce. Ne kníže ve feudálním systému.
Celkem logicky měly slovanské kmeny svá knížata už před Sámem. Předpokládám, že každý druhý se považoval i za knížete všech Slovanů.
Problém s těmihle kronikami od gramotných nepřátel je v tom, že jednak o svých protivnících hovno věděli a jednak jsou tendenční. Bitva s Knížetem všech Čechů je rozhodně prestižnější událost než šarvátka s partou nemytejch drbanů. Zvlášť pokud by drbani vyhráli.
Jan Mrcasik
Zlí jazykové by řekli, že party nemytých drbanů bojovaly na obou stranách, takže nemytí drbani nemohli nevyhrát v každém případě :)
Jinak ano, byl to dux, a ano, v prvním kole nevyhráli (oblehli hrad, ale odtáhli s nepořízenou). Nějaký větší vliv ale asi měl, protože pokud se dobře pamatuji (ale to už je opravdu na hraně), myslím, že pak uzavřel jakýsi tribut i za ostatní česká knížata. Ale to už mi opravdu nevěřte, to už je vzpomínka-nevzpomínka na úrovni informačního šumu :)
shane
Jo, klidně moh, ony tyhle předfeudální kmeny byly schopný se sdružovat a i mívali nějakýho toho capo di tutti capi. Problém obvykle byl v tom, jak donutit ty kmeny, aby toho kápa poslouchali, i když se jim to zrovna nehodilo. Tenhle problém z velké části vyřešil feudální systém vzájemných závazků, ale bez zádrhelů se to taky neobešlo.
ScythianAres
Jestli Čech znamenalo totéž co pán, o tom nic nevím. Nicméně staroslověnské slovo čelnik (přesněji čelьnikъ) sice vychází ze slova „čelo“ a znamenalo vůdčí osobu (tj. osobu stojící v čele), ovšem později se významově posunulo do „majitele velkého množství zvířat“. V albánštině, která přejala množství slovanských slov, má slovo çelnik dodnes význam „vůdce stáda“. Že takový člověk měl ještě dlouho významné postavení, dokládá titul vysokého dvorského hodnostáře ve středověkém Srbském království, který zněl čelnik a původně měl na starosti soudní záležitosti mezi aristokracií a od 15. století navíc získal na významu přiblížením se říšskému falckraběti, což byl zástupce panovníka při správě určitého území. Ozvěnu těchto slov pak můžeme vidět i v ruském načáľnik nebo polském naczelnik, které čeština ve významu „vůdce“ přejala až velmi pozdě v 18. století jako náčelník. Slovem náčelník totiž čeština původně označovala ozdobu na čele (čelenka), zvláště u žen. V Čechách titul „čelnik“ doložen není.
HonzaV
Pěkné čtení! Jen bych doplnil dvě věci:
– Říp prý není typická vyvřelina, ale vlastně obsah vnitřku sopky, který ztuhnul, a ta vlastní sopka nad tím nějak časem odprýskala (jak jsem koupil, tak prodávám, nejsem geolog)
– kultovní česká hora je v držbě Američanů – viz katastr nemovitostí; je to spíš takový fun fact a rozhodně s tím nemám vlastenecký problém.
cool
Rozprodali do vlastnictví „mjesíc ale jsou majitelem, cože? :-) A potom nemají mít majetky na 50. planet s miléniem produkce. Tedy jestli jim zelené papírky budou „brát. Defraudanti
DF
@HonzaV: Jj, Lobkowicové. A PePa jim teď prej domlouvá výjimku z Benešových dekretů. Takže se toho bude do katastru zapisovat daleko víc..
DF
..teda pardon, jedná se o Lichtenštejny, ne Lobkowice.
Cca do raného středověku bylo zemědělství na sever od Alp dost znevýhodněno tehdejší technologií orby. Rádlo, používané už od doby bronzové, nemělo ve zdejších těžkých a mokrých půdách moc velkou účinnost. Líp fungovalo ve Středomoří, kde jsou půdy lehčí a sušší.
V raném středověku dorazil do střední Evropy podstatně dokonalejší asymetrický pluh, latinsky pojmenovaný carruca, který půdu obracel. Větší produktivita, více potravin, nárůst populace, vznik prvních státních útvarů v pravém slova smyslu, jako byla Velkomoravská říše.
ScythianAres
Velice bystrá poznámka!
Jan Mrcasik
Mariane, máte vy vůbec tušení, co jste mi právě provedl?!
A ta nejenže stojí minimálně 50 dolarů z antikvariátu když budu mít štěstí, ale je 1000 stran tlustá – takže se mi nepovede to nenápadně propašovat a doma dostanu čočku, že už zase přeplňuji knihovnu, vytlačuji jiné knihy a hodlám to vršit na sebe, což je neestetické.
Děkuji :o)
__
*Z podobného ranku je naprosto úžasná série „The engines of our ingenuity“ z University of Houston, zde konkrétně díl o tom, jak Cisterciáci objevili vodní pohon: https://engines.egr.uh.edu/episode/1311 Moje jediné štěstí je, že to nevydali jako soubor knižně.
Hehe, zkusím to zpracovat do ZP7 na deset stran :)
Jan Mrcasik
Hm? Já myslel, že jsou jen ty tři, co mám v knihovně. Vidím, že svět letí kupředu…
Ti cisterciáci s horizontální integrací všeho od vodovodu přes pohon po odvod žumpy na umělý vodní kanál jsou mimochodem také materiál na ZP. A vlastně i většina ostatního z Engines of Ingenuity. Tam mají ukrutně zajímavá témata pohříchu rozpracovaná jen asi tak na půl normostrany, aby jim vydržel s pozorností průměrný Američan…
cool
Nešlo by to vofotit? Mám v debilu dvě tery. :-)))
dubraro
Bravo, pánové. Už dlouho jsem nečetl tak inspirativní a informačně bohatý text. Včetně diskuse.
Смерть 128-й бригаді…!
.
@corona:https://1url.cz/su37B Pošli! Došly.. :)
..tvle, tam je ale možností, jak „přijmout výzvu“ a „sdílet“ svoje prachy s neziskovkama. Budou Vánoce, tak HLPčkama se to všude jen hemží..
Potom se zebliou ze šampusu až ho bouchnou.
Článek zajímavý, na mě možná trochu moc hypotéz. Je škoda, že se žádné prameny nedochovaly.
Chtěl bych zmínit ještě archeologické průzkumy z poslední doby (Vražkov, Straškov), potvrzující zvláštní způsob využívání krajiny okolo Řípu už od neolitu. V blízkém okolí Řípu nebyla identifikována žádná sídla, pouze pohřebiště a mohyly. Lidé, kteří tu žili v té době, evidentně hoře a jejímu okolí přisuzovali rituální význam. Přitom by dávalo smysl Říp využít jako ideální opevněný bod, podobně jako blízký Házmburk.
„Přitom by dávalo smysl Říp využít jako ideální opevněný bod, podobně jako blízký Házmburk.“
Předci nebyli blbí a to, že nepostavili na Řípu žádný hrad, mělo nejmíň jeden praktický důvod. Zásadní faktor ve využitelnosti kopců pro opevnění je dostupnost pitné vody. Říp k tomuhle není moc vhodný, prameny jsou jen na úpatí, hora samotná je v podstatě mohutný sloup nepropustného čediče. Tam by se obležená posádka moc dlouho neudržela.
těžko říci. na jiných podobných kopcích hrady stály (jakkoli již v pozdním středověku zpravidla opuštěné). třeba na takovém Ralsku je na vršku vylámaná cisterna, a ještě dneska jsou v ní i v nejsušším létě tak tři kubíky vody (pokryté zeleným slizem, ale při pravidelné údržbě a středověkých hyggi standardech). dále namátkou Bezděz, Falkenburg, Bezděz, Kuňka – všechno vyvřelé suky. Oškobrh je svou geologií samozřejmě lepší, o tom žádná.
Jsou i hrady bez zdroje vody, jen s cisternou. Bych řek, že Říp prostě neměl strategický význam, aby se vyplatilo tam postavit hrad. Na většině kopců nikdy hrad nestál.
no a z vyprávění starých Mukařovských tetek (ten Mukařov na severozápad od Mnichova hradiště): nuzní němečtí sedláci ze Židlova ještě v třicátých letech každý den (pokud ten den nepršelo) jezdili s povozem pro vodu k potoku do Jablonečku, aby měli co pít a především čím napojit dobytek. jednotlivá hospodářství se střídala ve službě, bylo to čtyři kilometry tam a čtyři nazpátek.
člověk potřebuje na pití a vaření tak pět litrů vody na den, na mytí si tenkrát moc nepotrpěli. praní a chov dobytka se dá outsourcovat do podhradí.
Jentak na okraj, ve středověku se lidi na hygienu v rámci možností celkem potrpěli, i když samozřejmě ne tak často jako dnes. Čistota těla měla odrážet čistotu duše/mysli. Odpor k mytí přišel až s morovými ranami 16. století, kdy se začlo věřit, že voda smývá ochrannou vrstvu.
Hradní posádce nejspíš stačil kýbl s vodou a žínka.
„chov dobytka se dá outsourcovat do podhradí.“
V míru jo, ale hrozí-li obležení, tak hospodářská zvířata jsou docela dobré „živé konzervy“, kvalitní maso, které se nekazí. Navíc vesměs žerou jiné věci než lidé, takže si s nimi nekonkurují o potraviny. Vyplatí se je na tom hradě mít. Ale chce to vodu.
Většinou byly někde v podhradí a když hrozilo obležení, tak je zabili a nasolili. Chovat je uvnitř hradu by bylo problematické, hrady byly celkem malý. Ještě tak slepice.
Třeba při obléhání pevnosti Hohensalzburg (město Salzburg) měli krávy uvnitř. Obléhací vojska nakonec odtáhla, protože obránci měli ještě dost jídla. Mysleli si to proto, že obránci vodili (a ukazovali) posledních pár krav po hradu tak, aby to vypadalo, že jich tam mají ještě minimálně desítky.
Předpokládám, že před obléháním nacpal velitel pevnosti dovnitř vsechno jídlo z širokého okolí. Jednak aby měl zásoby a jednak aby o ně připravil nepřítele. Logistika tenkrát nestála za řeč a vojska žily z krajiny. Nedostatek jídla kolikrát trápil obléhatele víc, než obléhané. Ostatně, co si vybavuju, tak k bitvě u Kresčaku došlo i proto, protože Angličané neměli co žrát a tak radši riskli bitvu dřív, neź padnou hlady.
Jinak každá fortifikace měla v okolí hospodářské budovy, které produkovaly obživu i pro tu posádku.
je to tak. pěší a hipomobilní armáda historicky vždy narážela na zásadní problém, že unesla/uvezla zásoby jen na pár dní, maximálně týdnů (ostatně to zná každý turista co si kdy švihnul přechod nějakého odlehlého pohoří, třeba v rumunsku, kdy batoh zásobami na týden vproklatě ztěžkne). do napoleonských válek nezbývalo vojsku nic jiného, než žít z krajiny (a proto se válčilo od května do října, protože se nemusela vozit píce, proto se vyvinula taktika spálené země, která zastavila postup jakékoli armády). to změnila až železnice (plus samozřejmě války podél vody, kde se dalo zásobovat po vodě). ostatně proto se na cesty z východního na západní pobřeží používali nikoli koně, ale voli, kromě toho, že byli/jsou levnější a klidnější, tak metabolismus přežvýkavce je mnohem efektivnější a kromě krytých vozů uveze píci na větší porci kilometrů na překonání kamenitých pouští.
Pro doplnění http://www.nezdolny.cz/viewtopic.php?f=63&t=270.
Prasata se taky vyplatí, protože sežerou skoro všechno. A nezapomínejme na husy, asi nejdokonalejší biologický poplašný systém. Silně teritoriální, zvědavé, pozorné, hlasité a agresivní.
A – na rozdíl od psů – celkem chutné, navíc produkují i vejce.
jasně. a dobytek potřebuje vody zatraceně hodně, skot zhruba dvojnásobek na kilogram hmotnosti než člověk (holt přezvýkavec, vysokoprodukční kráva v laktaci i dvojnásobně, ale holt když má málo vody tak tu laktaci omezí), kůň zhruba srovnatelně jako člověk, koza je skromná, ale jako živá konzerva nenasytí zas tak moc. a pokud je děsné horko nebo velká fyzická zátěž, potom spotřeba dobytka docela roste, ještě víc než u člověka (holt menší poměr povrchu ke hmotnosti). nicméně hrady na vysokých kopcích nikdy nebyly sídla s funkcí města, vždy to byly spíš varty s posádkou jednotky nebo málo desítek mužů.
rozum mi moc nebere ta sídla z 5-8 století, závist, mikulčice a podobné – to byly skutečně města s stovkami (ne-li tisícovkou) obyvatel a na místech úplně blbých na uživení (kopec kde není voda a prsti je jen pár centimetrů, studená bažina a podobně).
Pro Maďary a podobné stepní nájezdníky byly ty bažiny docela problém. Oni měli malé a hbité koně, kteří ale snadno zapadávali. )
Mikulčice v době velkomoravské byly patrně chráněny hlavně tou vodou všude okolo.
A u těhle center se s potravinovou soběstačností asi ani nepočítalo, důležitá byla poloha u obchodních cest.
Tenkrát ty plemena byly menší, krávy snad až třetinový, prasata se od divočáků skoro nelišily. Stájový chov neexistoval, max ohrada na noc, jinak se to páslo venku, včetně prasat. Na zimu se stádo vybilo a nechal se chovný kanec a nějaký svině. Krávy se držely na mlíko, na maso byly akorát telata a starý vydojený kusy. Voli sloužili jako tažná zvířata. Jateční vůl byl luxus pro zámožnou nobilitum
Netvrdím, že by to nešlo vůbec. Ale byl to velmi významný negativní faktor při rozhodování, jestli radši neopevnit jinou lokalitu. Asi jako kdyby dneska stavěl člověk přístav v nějakém mělkém a sedimenty zaneseném zálivu. Dá se to odbagrovávat, ale lepší je poohlídnout se po jiné lokalitě.
Tak on ten Házmburk je taky sopečného původu a taky bez vody. Na hradě byla vykopaná hluboká studna/cisterna. Podobné řešení by šlo určitě udělat i na Řípu. Strategičtější umístění má ale samozřejmě blízký roudnický hrad (zámek).
No, ještěže ten kopec není na Moravě..
Jak řikáš
Tam se nabízí rozpitvat hypotézu jak „Prafotr Morava vyhópl na Špilas a kázal fachčit škopek!“
a hlasíl: tady hodíme sicnu; a dal fachčit škopek
si taky pyču pamatujou!!
Pěkná pověst! :)))))))))))))))
Reklama na Starobrno. Tak 20 let stará.
O těch češích, to je pěknej narativ.Kosmas napsal: „o pater, diceris Boemus, dicatur et terra Boemia“
Co to je za pičovinu?
No, že podle Kosma tam jako první byli cikáni..
Ztraceno v překladu.
Čech a Leh (práce neuteče není zajíc), ten měl rozum a nezůstal tu a od té doby tady kmitáte jak vzteklí, že jo. :-)))
Hele DF cítil konkurenci, byl prozřetelnej a nechte si ty hlody jo. A od té doby tu blbost kvete.
Leh pobavil :))))))
Pekne napsano, diky!
Moc hezké, kvalitka. Bylo mi potěšením to číst.
Pár reakcí vylovených z paměti, nevím teď ze které knihy a mohu se mýlit v chronologii:
– „Čech“ prý až snad do 14. století znamenalo totéž, co ekvivalent pozdějšího „pan“ nebo „pán“, tedy titul. Nemuselo tedy jít o jméno.
– v (severo)české kotlině byla knížata už před Velkou moravou, Frankové totiž oblehli hrad knížete, o kterém prohlásili, že to byl „kníže všech čechů“.
– likvidace pohanských kultovních míst Franky bych spojoval spíše s politickou ideologií Franků. Ta byla založena na tom, že jelikož Frankové přijali křesťanství a sami sebe prohlásili za jeho protektory, v jejich představě jim to automaticky dávalo i nárok vládnout všem křesťanům – how convenient.
Slovo Čech pravděpodobně vzniklo odvozením od slova čeleď a znamená něco jako Našinec.
https://cs.m.wiktionary.org/wiki/Čech
Jo, tahle teorie byla dlouho považovaná za jedno z těch nejpravděpodobnějších, ale co vím, tak už je přijímána spíš vlažněji. Vycházela z předpokládaného praslovanského kořene kel–/kol– ve významu „rod, generace, klan, plemeno“, který se dodnes vyskytuje ve slovech pokolení nebo koleno. Počáteční hláska se měla změnit na „č“, čímž vznikla slova jako člověk (původně čelověk, jak se dochovalo v ruštině), nebo čeleď/čeledín, což ve staročeštině znamenalo celá rodina včetně služebnictva, až mnohem později pouze služebnictvo a nájemní pracovníci v zemědělství. Konečnou podobu tomuto kořeni měla dát domácká přípona –ch (přesněji –chь), ve významu „člen rodu, našinec“. Příkladem takového tvoření slova může být ženich od slovesa ženit se, smích od slovesa smát se, brach od slova bratr, kmoch od slova kmotr. Příkladů, kdy se nějaké uskupení lidí nazvalo prostě „lidé, našinci“ je ostatně dost – Eskymáci se ve vlastní řeči nazývají Innuit ve významu „lidé“, Němci se ve vlastní řeči nazývají Deutsche, což je odvozeno ze starogermánského slova diutisc/thiudiskaz ve významu „lidový, prostý“. Jenže celá tato teorie má jednu podstatnou vadu. Eskymáci a Němci jsou celé národy, kdežto Češi pouze jedním z mnoha slovanských kmenů. V tom případě by název Češi musel korespondovat s pojmenováním všech Slovanů, což nečiní. Nejstarší názvy, které lze spojit s předslovanskými etniky, jsou Veneti, Antové a Sklavini, až po nich se objevují Slovani (Slověni) a jednotlivé kmeny. Položme si tedy upřímnou otázku, proč by se zrovna právě Češi jako jediní ze všech ostatních měli nazývat „lidé“? Nehledě na to, že slovo Čech/Čechy jako název není až tak výjimečný. Leckoho může překvapit, že se jako toponymum objevuje nečastěji v Polsku (22x), o něco méněkrát na Ukrajině nebo v Bělorusku. Některé lokality sice jde spojit s mnohem pozdější migrací Čechů, ale většinu z nich rozhodně ne. Vesměs se jedná o země, odkud pravděpodobně přišla první vlna slovanského osídlení. Naopak na Balkáně nebo v Karpatské kotlině (včetně Slovenska) je takové toponymum velice vzácné, v Srbsku, Bosně, Makedonii nebo Bulharsku dokonce vůbec žádné takové není.
Tak ona ta teorie, že si Češi začli říkat podle svého náčelníka nebo podle místa pobytu nereálná není a etymologie staroslovanštiny je spíš otázka extrapolace, slovanské písemné texty z té doby neexistují. Nejstarší jsou ze kdy? Desáté století? A spíš fragmenty.
Což ovšem neznamená, že to potvrzuje tu pověst o praotci Čechovi a Řípu. Kosmas to nejspíš obšleh z Bible (Mojžíš a putování do Země zaslíbené)
Je teorie, že si začali říkat podle svého náčelníka reálná. Klidně ano. Spíš než „našinec“ nebo „náčelník“ to podle mě opravdu bylo jméno nebo přezdívka. Doplním sem jednu z těch novějších teorií snažících se o vysvětlení významu. Slovo „čeh“ ve slovinštině neoznačuje jen příslušníka národa Čechů, ale také „pastevce, pohůnka“, v přeneseném významu také „chlapce ve věku kolem 10-15 let“. Zdrobnělina „čêško“ pak údajně znamenala „duch ochraňující krávy“. Podobně slovo „čexь“ v kašubštině, což je jazyk příbuzný polštině, kterým dodnes mluví lidé na severu Polska v okolí Gdaňsku, znamená „výrostek, malé dítě“. Ve slovinštině (prý, ale nedokázal jsem to ověřit) dokonce existuje rčení „Si pa res Čeh“, což by mělo znamenat „Jsi pitomý/hloupý/praštěný jako Čech“. Údajně nikdo neví, proč a jak toto přísloví vzniklo. Takže když zaměníme Čecha s pastevcem, pak už je jasnější, odkud vítr vane a pojmenování kmene Čechů by pak znamenalo pasáky dobytka ;)
Co se týče Kosmase a jeho opisování z Bible, o tom ostatně píšu, že byl znalcem nejen Bible, ale několika antických děl. Nicméně detail o pohanských bůžcích naznačuje starší tradovanou pověst. Není to však důkaz, koneckonců si tento detail mohl vypůjčit z tehdejších lidových báchorek. Ale že by si celou pověst vycucal z prstu, proti tomu mluví pár drobností, z nichž nejpodstatnější je existence rotundy na Řípu. Co je mě známo, tak žádný podobný ekvivalent u nás neexistuje, všechny dochované rotundy stávaly v místech velmožských nebo panovnických sídel.
To by dávalo smysl, koneckonců Valaši taky nosí „pastevecké“ jméno.
Valaši jsou původem jednak Rusíni, jednak umunští Valaši z území zhruba mezi Karpatami a Dunajem. Název Valašsko začali používat pro tuto oblast příchozí němečtí osadníci, kteří podobně nazývali všechny země v sousedství, kde žilo obyvatelstvo mluvící románskými jazyky, což snad vychází ze starší tradice Germánů nazývat jako Valachy romanizované Kelty. No a jelikož se Valaši živili pastevectvím, stalo se jejich pojmenování synonymem pro pastevce. Je možná nějaká paralela u názvu Čechů? Proč ne ;)
A my víme s jistotou, že tehdejší slovanští obyvatelé/příchozí do českých zemí sami sebe nazývali Čechy, a že tím měli na mysli unikátní identitu svého kmene/skupiny?
Pokud ne, nebál bych se teorie, že např. neměli vymyšlený vlastní název, proto se nazývali prostě „lidmi“, a teprve zpětně to adaptovali jako název pro svůj kmen/knížectví/království/národ.
Jen se ptám na základě pár útržků s knihy o historii českých zemí od jednoho českého historika a jednoho bulharského čechoslovakisty. Je mi potěšením číst vaše erudované odpovědi – úroveň tohoto serveru jimi a vaším článkem rázem stoupla o několik příček.
Ve skutečnosti nevíme, jak sami sebe nazývali a máme pouze několik teorií. Co je jisté, že název Češi/Čechy je doložený až pro 10. století, navíc ne stoprocentně. K roku 940 je datován vznik První Staroslověnské legendy, kde se tento název objevuje ve formě „Česěxь“. Před tímto rokem se o českém území a jeho obyvatelích mluví pouze jako o Beheimos nebo Boemanos. Nicméně existují náznaky, že co českých zemí přišly kmeny náležící k větším kmenovým konfederacím Srbů a Chorvatů, kteří snad vzešli ze Sklavinů. Rád bych na toto téma přidal ještě jeden článek.
Že se prostě nazývali „lidmi“, to samozřejmě možné je. Ale pokud je mi známo, tak neexistuje jediná paralela kdekoli jinde na světě, aby si malá kmenová jednotka původem z většího etnického celku uzurpovala podobný název. I z čistě praktického hlediska je to nesmysl. Člověk má přirozenou potřebu vše kolem sebe i sebe samého nějak pojmenovávat a odlišovat od „tamtěch sousedů z vedlejšího údolí“. Proč by se jedni nazývali lidmi a druzí, mluvící stejným jazykem nikoli? Tohle může fungovat u vzájemně cizích etnik – podobně jako je třeba společné pro všechny slovanské jazyky pojmenování Němců jako němých, tedy těch, co nerozumí naší řeši.
Jinak díky za kladné přijetí článku. Ve skutečnosti mě inspiroval pan domácí svým výstupem na Říp a napadlo mě trochu rozčeřit stojaté vody aut a politiky, ačkoli historie není něco, co by „běžného čtenáře“ příliš zajímalo. To ale není výtka, jenom konstatování.
Jen tak dál. Výborný článek
Mě historie zajímá nesmírně, byť jsem jen nadšeným diletantem který ví, že celkově ale naprosto nic neví.
Jak říkají moudří mužové – historie je nauka o tom, jak se zdarma poučit z cizích chyb, protože co se stalo dříve, to se stane zase. Jen trochu jinak.
Důležité je si také uvědomit, že jako Češi se mohli nazývat pouze ti, kteří žili v a kolem Pražské kotliny. Teprve po ovládnutí celých Čech, a to až s definitivní platností v 10. století knížetem Boleslavem I., se takto mohli začít nazývat i ostatní územně-kmenová společenství, která tu vznikla s příchodem Slovanů – Zličané, Hbané, Lemuzi a mnozí další. Nemluvě o jižních Čechách, které k původnímu kmeni Čechů na základě jazykového a archeologického poznání rozhodně přiřadit nemůžeme a s velkou pravděpodobností přišli teprve až s druhou vlnou.
Co se týče knížete, tak Frankové nejspíš použili latinský výraz dux, což znamená něco jako Vůdce, Náčelník. Slovanský ekvivalent byl nejspíš vojvoda. Kníže vzniklo ze slovanského knjaz, což není kněz, ale zase něco jako vůdce, náčelník.
Slovanský kníže byl prostě náčelník, šéf, vůdce. Ne kníže ve feudálním systému.
Celkem logicky měly slovanské kmeny svá knížata už před Sámem. Předpokládám, že každý druhý se považoval i za knížete všech Slovanů.
Problém s těmihle kronikami od gramotných nepřátel je v tom, že jednak o svých protivnících hovno věděli a jednak jsou tendenční. Bitva s Knížetem všech Čechů je rozhodně prestižnější událost než šarvátka s partou nemytejch drbanů. Zvlášť pokud by drbani vyhráli.
Zlí jazykové by řekli, že party nemytých drbanů bojovaly na obou stranách, takže nemytí drbani nemohli nevyhrát v každém případě :)
Jinak ano, byl to dux, a ano, v prvním kole nevyhráli (oblehli hrad, ale odtáhli s nepořízenou). Nějaký větší vliv ale asi měl, protože pokud se dobře pamatuji (ale to už je opravdu na hraně), myslím, že pak uzavřel jakýsi tribut i za ostatní česká knížata. Ale to už mi opravdu nevěřte, to už je vzpomínka-nevzpomínka na úrovni informačního šumu :)
Jo, klidně moh, ony tyhle předfeudální kmeny byly schopný se sdružovat a i mívali nějakýho toho capo di tutti capi. Problém obvykle byl v tom, jak donutit ty kmeny, aby toho kápa poslouchali, i když se jim to zrovna nehodilo. Tenhle problém z velké části vyřešil feudální systém vzájemných závazků, ale bez zádrhelů se to taky neobešlo.
Jestli Čech znamenalo totéž co pán, o tom nic nevím. Nicméně staroslověnské slovo čelnik (přesněji čelьnikъ) sice vychází ze slova „čelo“ a znamenalo vůdčí osobu (tj. osobu stojící v čele), ovšem později se významově posunulo do „majitele velkého množství zvířat“. V albánštině, která přejala množství slovanských slov, má slovo çelnik dodnes význam „vůdce stáda“. Že takový člověk měl ještě dlouho významné postavení, dokládá titul vysokého dvorského hodnostáře ve středověkém Srbském království, který zněl čelnik a původně měl na starosti soudní záležitosti mezi aristokracií a od 15. století navíc získal na významu přiblížením se říšskému falckraběti, což byl zástupce panovníka při správě určitého území. Ozvěnu těchto slov pak můžeme vidět i v ruském načáľnik nebo polském naczelnik, které čeština ve významu „vůdce“ přejala až velmi pozdě v 18. století jako náčelník. Slovem náčelník totiž čeština původně označovala ozdobu na čele (čelenka), zvláště u žen. V Čechách titul „čelnik“ doložen není.
Pěkné čtení! Jen bych doplnil dvě věci:
– Říp prý není typická vyvřelina, ale vlastně obsah vnitřku sopky, který ztuhnul, a ta vlastní sopka nad tím nějak časem odprýskala (jak jsem koupil, tak prodávám, nejsem geolog)
– kultovní česká hora je v držbě Američanů – viz katastr nemovitostí; je to spíš takový fun fact a rozhodně s tím nemám vlastenecký problém.
Rozprodali do vlastnictví „mjesíc ale jsou majitelem, cože? :-) A potom nemají mít majetky na 50. planet s miléniem produkce. Tedy jestli jim zelené papírky budou „brát. Defraudanti
@HonzaV: Jj, Lobkowicové. A PePa jim teď prej domlouvá výjimku z Benešových dekretů. Takže se toho bude do katastru zapisovat daleko víc..
..teda pardon, jedná se o Lichtenštejny, ne Lobkowice.
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-lichtenstejni-chteji-obejit-benesovy-dekrety-prezident-pavel-jim-pomaha-40449851
Malá poznámka k hustotě osídlení.
Cca do raného středověku bylo zemědělství na sever od Alp dost znevýhodněno tehdejší technologií orby. Rádlo, používané už od doby bronzové, nemělo ve zdejších těžkých a mokrých půdách moc velkou účinnost. Líp fungovalo ve Středomoří, kde jsou půdy lehčí a sušší.
V raném středověku dorazil do střední Evropy podstatně dokonalejší asymetrický pluh, latinsky pojmenovaný carruca, který půdu obracel. Větší produktivita, více potravin, nárůst populace, vznik prvních státních útvarů v pravém slova smyslu, jako byla Velkomoravská říše.
Velice bystrá poznámka!
Mariane, máte vy vůbec tušení, co jste mi právě provedl?!
Vaše poznámka mě nasměrovala k popisu https://stravaganzastravaganza.blogspot.com/2012/04/agriculture-in-europe-eleventh-and.html, což mě přesně zajímá a je to přesně můj šálek kondenzované systematizované historie*. Jenže je to přímá citace z knihy Western civilization: A history of European society od Hauseho a Maltbyho…
A ta nejenže stojí minimálně 50 dolarů z antikvariátu když budu mít štěstí, ale je 1000 stran tlustá – takže se mi nepovede to nenápadně propašovat a doma dostanu čočku, že už zase přeplňuji knihovnu, vytlačuji jiné knihy a hodlám to vršit na sebe, což je neestetické.
Děkuji :o)
__
*Z podobného ranku je naprosto úžasná série „The engines of our ingenuity“ z University of Houston, zde konkrétně díl o tom, jak Cisterciáci objevili vodní pohon: https://engines.egr.uh.edu/episode/1311 Moje jediné štěstí je, že to nevydali jako soubor knižně.
Hehe, zkusím to zpracovat do ZP7 na deset stran :)
Hm? Já myslel, že jsou jen ty tři, co mám v knihovně. Vidím, že svět letí kupředu…
Ti cisterciáci s horizontální integrací všeho od vodovodu přes pohon po odvod žumpy na umělý vodní kanál jsou mimochodem také materiál na ZP. A vlastně i většina ostatního z Engines of Ingenuity. Tam mají ukrutně zajímavá témata pohříchu rozpracovaná jen asi tak na půl normostrany, aby jim vydržel s pozorností průměrný Američan…
Nešlo by to vofotit? Mám v debilu dvě tery. :-)))
Bravo, pánové. Už dlouho jsem nečetl tak inspirativní a informačně bohatý text. Včetně diskuse.
no, přetím byly docela na úrovni i ty články vo Římu :)