Před mnoha lety jsem viděl v nějaké talkshow rozhovor se sexuoložkou, která s vážnou tváří tvrdila, že k uspokojení ženy stačí penetrace do hloubky čtyř centimetrů. Měla pro své tvrzení nějaké vědecké důkazy, ale už si nepamatuji jaké.
Ještě si ale pamatuji, že toto téma se pár týdnů v okruhu mých známých těšilo značné oblibě, a z reakcí našich poloviček se dalo vytušit, že tvrzení paní sexuoložky nepřikládají moc velkou váhu. Vzpomněl jsem si na to ve chvíli, kdy ke mně dorazila informace, že komsomolci v EU právě rozhodují o zákazu hluboké orby pro zemědělce.
Mám kamaráda farmáře. Před lety, kdy bylo opravdu extrémní sucho, mi povídal u piva o orbě. Vysvětlil mi, že nové obří traktory od Johna Deera vážící patnáct až dvacet tun(!) sice zvládnou hodně práce, ale zároveň nevyhnutelně dusají zeminu v poli. Protože se běžně oře do hloubky kolem 30 centimetrů, velmi brzy se stane, že pod takto ošetřenou zeminou začíná vznikat krusta zhutnělé hlíny ne nepodobná betonové desce. Co pak s takovým polem udělá přívalový déšť, je zřejmé. Proto kamarád jednou za dva až tři roky provede na svých polích hlubokou orbu, která rozruší zhutnělou vrstvu a obnoví průsak vody tam a zpět i ve větších hloubkách.
Hluboká orba má však některá specifika. Jedním z nich jsou zcela evidentně zvýšené náklady. Půda rytá do větších hloubek klade logicky větší odpor. V oněch suchých letech narážel kamarád na skutečnost, že se pluh velmi rychle zahříval a ničil. Stačilo jedno pole a mohl si jít koupit novou sadu radlic. Dokonce někde sehnal použitý tankový pás a nechal z něj ukovat ostří ruchadel. Nic nepomohlo, tření o vysušenou a ztuhlou zeminu zničilo i takovou ocel. Naštěstí už zase prší a hluboká orba, která pomáhá udržet vláhu na poli, je jen otázkou větší spotřeby nafty. Nicméně tento způsob ošetření půdy hodlají byrokrati z EU sankcionovat.
Pokud tenhle pamflet čte nějaký zemědělec, jistě namítne, že hluboká orba má svá rizika a vedou se o ní odborné spory. Jedním z argumentů je mimo jiné to, že hlubokou orbou se na povrch dostává nekvalitní půda, ničí se půdní fauna a flora a míchají se aerobní a neaerobní procesy v půdě, což může mít za následek celkové snížení produkce. Proto se taková orba musí provádět s uvážením a tam, kde má své opodstatnění, což podle mého dokáže rozhodnout především ten, kdo půdu obdělává, a ne nějakej debil, co ouřaduje v Bruseli a bramboru viděl jen ve formě pomfritu z bufetu vedle v ulici. Mám za to, že se jednoho dne zemědělci naserou a vyrazí do Brusele, aby odměnili kreténské nápady zpovykaných byrokratů zavedením svých vidlí do análů pánů úředníků, a rozhodně nebudou brát v potaz doporučení sexuoložky zmíněné v úvodu článku. Holandští farmáři k tomu už nemají daleko. Hovězí nápady s likvidací hovězích chovů mají rozhodně svůj původ v mozcích eurokomisařů.
Začínám mít neodbytný pocit, že projekt Národně Eliminovaných Socialistických Evropských Republik (NESER) pomalu ale jistě umírá a je načase vzít nohy na ramena. Bohužel si ještě pamatuji laviny nařízení, příkazů, omezení, kterými nás zahrnoval komunista před rokem 89, i když tehdy mi to bylo (kromě zákazu cestování) celkem putna. Tahle banda neokomoušů se ale nezastaví před ničím, socialističtí inženýři hodlají řídit naše životy od narození po smrt, včetně toho, co si máme myslet. Jejich deviantní ultralevičácké mozky vymýšlejí jednu pičovinu za druhou, od zákazu žárovek přes omezení výkonu vysavačů až po emisní normu Euro 7. Myslím si, že když chce někdo mermomocí skočit z mostu, nemusím nutně skákat s ním.
Navíc jsem přesvědčen, že sebevědomí bruselských idiotů nabírá kontinuálně na síle a další experimenty na sebe nenechají dlouho čekat. Středem zájmu by se mohla stát velmi pravděpodobně i regulace hluboké orby v našich ložnicích. První vlaštovku už tady máme.
10.7.2022 Pako
(338x známkováno, průměr: 1,20 z 5)