Ještě než jsem začal pracovat na druhém dílu seriálu o úspoře paliva, prohledával jsem web, zda si již někdo přede mnou nedal tu práci. A narazil jsem na něco, co mě konsternovalo: (Státem podporovaný) projekt Hledáme řidiče třídy A.
Předesílám, už dlouho jsem neviděl nic tak zoufalého. Začněme v sekci „jak jezdit úsporně„.
Platí, že čím vyšší rychlost, tím větší jízdní odpory a tedy i spotřeba paliva. Zcela zobecnit to ale nelze, protože pro každé vozidlo existuje určitá spodní hranice. Pod touto nejnižší ekonomickou rychlostí (zpravidla 50–60 km/h) už se motor špatně plní a vozidlo také nemá optimální setrvačnost, potřebnou pro zdolávání stoupání.
Při vyšších rychlostech pak ale spotřeba paliva roste, a to exponenciálně. Jezdíte-li mimo obec 120 km/h namísto předepsané devadesátikilometrové rychlosti či na dálnici 150 km/h namísto 130 km/h, spotřebujete řádově o desítky procent či absolutně několik litrů paliva na sto kilometrů více.
Dodržování rychlostních limitů se tak ve světle spotřeby jeví jako velmi výhodné – můžete nejen ušetřit trestné body, ale rovněž nezanedbatelné množství paliva, tedy i financí.
Tak, tohle převrátilo můj život naruby. Mých deset bezcenných let v automobilovém průmyslu se smrsklo do jediné sekundy a ta uběhla do minulosti světelnou rychlostí, když si tříválcová raketa doktora Chocholouška naplnila svůj motor, optimální setrvačností se vytrhla ze záludné pasti Newtonovy fyziky a vytvořila vlastní pravidla. Už není předtím, je jen potom, potom, co nějakému debilovi z neziskovky provedli za třicet korun lobotomii.
Už dlouho jsem nečetl takový blábol, názvosloví použité v tomto sdělení je na úrovni fyziky pro základní školy. Zejména mě zaujal pojem „optimální setrvačnost“. Copak to asi je? Pro každé vozidlo existuje minimální hranice čeho? Spotřeby? Skutečnost, že se v rychlostech pod 50km/h motor špatně plní (čím?), byla asi získána při tajné předpremiéře Fast and Furious III. Při vyšších rychlostech (než co?) prý roste spotřeba paliva exponenciálně (s čím?). Dodržování rychlostních limitů se autorovi jeví jako velmi výhodné, což mě v jeho případě vůbec nepřekvapuje, nejvýhodnější bude asi dodržovat limit 30km/h. Úplně nejvýhodnější se mi jeví, aby se autor vrátil na střední školu a dával tam zatraceně pozor.
Pak mě dostal tento graf:
Co to kurva je za čmáranici? Osy bez číslic kontrastují s pedantsky uvedenými jednotkami. Nenamaloval to nějaký moron z té boleslavské Sorbonny pro automobilové talenty? Je to průběh spotřeby při stálém rychlostním stupni nebo s řazením? Ať tak nebo tak, neznám žádné auto, které by se chovalo takhle. Poučka sdělovaná v rámci prioritního projektu „hledáme řidiče třídy A“ dokonce neplatí ani pro mopedy se stálým převodem, rotopedy v posilovně a zahradní traktůrek Vari.
| Zvláštní školička pro ekologicky zaměřené indolenty, část 1 Aniž bychom to nějak složitě rozebírali, funguje tato jednoduchá poučka. Jet s minimální spotřebou znamená plnit současně tyto tři podmínky: – jet stálou rychlostí – co nejmenšími otáčkami – s co nejméně sešlápnutým plynem A tak se asi nedivíme, že ekonomická rychlost po městě by byla asi 60km/h a mimo město 80-90km/h. Více se dá zjistit metodou RTFM, každý výrobce auta udává nějaké doporučení. Pro představu, jak vypadá závislost jízdní odpor – rychlost, se můžete podívat třeba sem. Každopádně, odpor prostředí roste s druhou mocninou rychlosti a linárně závisí na součiniteli aerodynamického odporu auta, valivý odpor pneu s rychlostí nejprve klesá a pak zase roste a hnací síla se odvíjí od momentové charakteristiky motoru, ta podle otáček a ty jsou zase svázány s rychlostí, takže jednoduchá závislost spotřeba-rychlost nemá podobu jednoduché exponenciální křivky. |
Jdeme dál:
Kvalitnější palivo (např. Shell V-Power nebo V-Power Diesel) rovněž přispívá k hospodárnějšímu provozu – jeho vyšší cenu podle praktických testů provedených německým autoklubem ADAC vyvažuje několikaprocentní (1,0 až 5,6 %) snížení spotřeby paliva, ale také zvýšení výkonu motoru (v řádu kW) a nižší emise škodlivin (tuhých látek, NOx), což prospívá i palivovému a výfukovému systému.
To je ale náhoda, že obě doporučovaná paliva jsou od Shellu, známé bašty ryzí ekologie. Problematice tekutého tuningu jsme se již věnovali, bohužel, bez takového závěru. Ostatně, test ADAC pro V-Power najdete zde. Já tam to zvýšení výkonu v řádu kW nějak nevidím. I kdyby k snížení spotřeby o průměrně 3% došlo, pak to nevyvažuje zhruba o 7% vyšší cenu. Někdo tu z nás dělá blbce.
Další perla:
Také při stání za chodu motoru na volnoběh se spotřebovává palivo. Jedná se sice jen o cca 1–2 litry za hodinu (podle objemu válců motoru), ale už po 30–40 sekundách odstavení motoru je úspora pohonných hmot větší než množství paliva potřebného pro nové nastartování. Proto budete-li muset zastavit v koloně nebo u závor, mějte na paměti, že se vyplatí motor vypnout i na méně než 1 minutu.
Opět, větu sestavil někdo, komu je cizí technické vyjadřování. Copak je to „méně než jednu minutu“? Je to pět sekund? To se ale určitě nevyplatí.
| Zvláštní škola pro ekologicky zaměřené indolenty, část 2 Problematika „start-stop“ není vůbec jednoduchá. Problém apriori neleží v palivu, které je třeba pro nastartování. Problém je v energetické bilanci celé operace. Po vypnutí motoru budeme potřebovat něco elektrické energie na jeho spuštění a na nahřátí lambda sond. Dále vychladne katalyzátor, který si motor nahřeje zvýšením sytosti směsi, jinými slovy dojde na krátkou dobu ke zvýšení spotřeby. Elektřinu pro startér a topení lambda sond získáme z motoru přes alternátor, na její výrobu spálíme rovněž benzín. A také uvedeme do klidu setrvačné hmoty motoru, které pak budeme muset opět roztočit. Účastníci eko(nomických) rallye tvrdí, že od jedné minuty se odstavení motoru začíná vyplácet. |
Totální masakr na nás pak číhá v sekci Průběžné statistiky řidičů. Uživatel artik dosáhl se Škodou 105S průměrné spotřeby 4,4 litru na 100km. Blahopřejeme Ing. Plívovi. Stejné množství paliva by však uživilo dvě simply clever Octavie SDi pana Jaroslava Němce. Pravděpodobně nemá význam vyrábět jiná auta než škodovky, protože jsou nejlepší. Uživatel collie zvolil jinou strategii, je řidič třídy B, protože s Jeepem Cherokee jezdí už za 16 l/100km. Totálním vítězem soutěže a řidičem AA+ by se pravděpodobně stal řidič autojeřábu na platformě Tatry 138 známý v Boršově pod nickem Tanker, který systematickým programem snižování spotřeby svého trucku pod údaj z TP, zejména vykazováním fiktivních jízd, zvládne uživit ještě soukromou Sierru 2,5D a navíc rozprodat něco nafty majitelům tédéíček.
Hodnotná je i diskuse, kde se majitelé povětšinou vozů Škoda s turbodieselovým motorem svěřují ze své frustrace ze spotřeby vyšší až o několik desetin litru než jiné srovnatelné traktory. V tom vidím jediný praktický přínos stránek, totiž že se TDIčkáři mohou navzájem pochlubit nebývalými kvalitami svých přibližovadel a neotravují s tím nás normální lidi, kteří o tom víme své. Chybí tam ještě návod, jak kupovat čínské vstřikovací ventily zn. Dosch přes e-bay a měnit je svépomocí před panelákem, případně procedura simply clever regenerace váhy vzduchu sprejem Kontaktol.
Pokud se vám zdá, že se celý psychoprojekt odehrává pod vlivem Škoda Werke, pak se vám to zdá správně. Zejména živě v této souvislosti vzpomínám na krutý joyride s půjčenou Fabií HTP 40kW z Českých Budějovic na letiště v Ruzyni (asi 150km), přičemž jsem před vrácením uříceného vozíku na letišti musel dotankovat třináct litrů paliva. Takové auto se vážně vyplatí, zejména mladým rodinám. Zlí jazykové tvrdí, že HTP znamená Hodně Tankuj Palivo. Úděsné krabicovité automobily s aerodynamikou ledničky zpravidla o metrák až dva těžší než konkurence pohání motor, který část své nemalé energie odevzdává na roztáčení protiběžné hřídele, bez které by se muscle car třásl jako sekačka na trávu. Není povolanějšího partnera pro stránky o ekonomické jízdě, než je Škoda Auto, kde o příčinách nadměrné spotřeby nejen hodně vědí, ale také je umějí vytvářet.
Partnery projektu jsou a pod dementní texty se nestyděli podepsat: Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo dopravy, Škoda Auto, Shell, ÚAMK estébáka Oldřicha Vaníčka a v neposlední řadě Seven o.p.s. pana Marouška. Pokud Vás zajímají právní podmínky soutěže, nenaleznete je zde. Soutěž měla být ukončena do 31.12.2007, ale nyní (4.1.2008) vesele pokračuje dál. Pomněte na tento projekt, stejně jako na jiné podobné sračky, až budete za necelé dva měsíce vyplňovat daňové přiznání.
(7x známkováno, průměr: 1,14 z 5)