Tato banální příhoda bude mít legislativní následek, na to vemte jed. Protože až si tohle STHčka přečtou, tak s tím budou chtít něco dělat.
Jak to bylo? Jel jsem do Globusu nakoupit. Blížil jsem se nákupnímu zážitku po příjezdové komunikaci ve směru červené šipky. Po pravé straně jsem zaregistroval jiný automobil jedoucí ven z parkoviště ve směru zelené šipky, zastavil jsem tedy a čekal, až tento automobil vyjede. Učinil jsem tak ze dvou důvodů:
2. Zákon zachování hmoty, který zjednodušeně řečeno říká, že se hmota nemůže ztratit. Z toho také plyne, že se hmota nemůže neomezeně koncentrovat. Tato zákonitost se transformovala do mnoha podob, například do rovnice kontinuity, do společenského pravidla, že kdo vychází z místnosti, má přednost a podobně. Ale co tady otravuju s takovýma věcma, když je řeč o nakupování. Prostě z toho plyne, že pokud chceme na parkoviště, musíme z něj nejdřív někoho pustit ven, protože opačný přístup by vedl k ucpání parkoviště, s výjimkou představovanou v Čechách tak populárním partikulárním východiskem „já se tam snad ještě nějak vmáčknu“ případně obecnějším „nějak bylo, nějak bude“.
Pořadí není nahodilé, jistě pochopíte, že silniční zákon je důležitější než zákon zachování hmoty.
A tak jsem tedy zastavil, načež se za mně přířitil zezadu jakýsi showcar a jeho nervózní řidič mě zčerstva vyhoukal. No, nevím, co si od toho přesně sliboval. Možná chtěl jen ženě ukázat, jak je hustej, možná se mu chtělo čůrat, nevím. Každopádně to moc nezabralo. Ani dvě dávky ze sonického děla mě nepřiměly k aktivitě a tak to celé proběhlo tak, jak jsem v počátku naplánoval.
Nevím ani, co to bylo za řidiče ani co měl za vůz. Dál jsem s ním nehovořil ani jsem ho nelynčoval. Pokud bych měl sáhnout ke statistice, nejvíce konfliktů jsem utrpěl s řidiči vozů Škoda v provedení combi majících nálepku „Baby on board“.
Nicméně se mi to později rozleželo a provedl jsem search v platné legislativě. A vida, mýlil jsem se. Strážce tradičních hodnot měl pravdu, patrně aniž by o tom sám věděl.
361/2000 Sb., § 22, Jízda křižovatkou
(1) Řidič přijíždějící na křižovatku po vedlejší pozemní komunikaci označené dopravní značkou „Dej přednost v jízdě!“ nebo „Stůj, dej přednost v jízdě!“ musí dát přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech přijíždějícím po hlavní pozemní komunikaci nebo organizované skupině chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty přicházejícím po hlavní pozemní komunikaci.
(2) Nevyplývá-li přednost v jízdě z ustanovení odstavce 1, musí dát řidič přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech přijíždějícím zprava nebo organizované skupině chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty přicházejícím zprava.
§ 23, Vjíždění na pozemní komunikaci
(1) Při vjíždění z místa ležícího mimo pozemní komunikaci na pozemní komunikaci musí dát řidič přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech jedoucím po pozemní komunikaci nebo organizovanému útvaru chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty jdoucím po pozemní komunikaci. To platí i při vjíždění z účelové pozemní komunikace nebo ze stezky pro cyklisty nebo z obytné nebo pěší zóny na jinou pozemní komunikaci.
Zákon 361/2000 Sb, § 2 w) křižovatka je místo, v němž se pozemní komunikace protínají nebo spojují; za křižovatku se nepovažuje vyústění polní nebo lesní cesty nebo jiné účelové pozemní komunikace na jinou pozemní komunikaci,
§ 7 zákona 13/1997 Sb., Účelová komunikace
(1) Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Příslušný silniční správní úřad může na návrh vlastníka účelové komunikace a po projednání s příslušným orgánem Policie České republiky upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka.
(2) Účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu. Tato účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu. V pochybnostech, zda z hlediska pozemní komunikace jde o uzavřený prostor nebo objekt, rozhoduje příslušný silniční správní úřad.
Prováděcí předpis č. 104/1997
(2) Křižovatkou není úrovňové připojení
a) polní nebo lesní cesty,
b) účelové komunikace, která není veřejně přístupná,
c) zastávky osobní linkové dopravy, čerpací stanice pohonných hmot, motelu, motorestu, parkoviště, odpočívky apod.,
d) sousední nemovitosti
na silnici nebo místní komunikaci.
Co jsem tedy zjistil?
To, že jsem se pokoušel někoho nechat z parkoviště vyjet, je sice logické a správné, ale není to tak podle zákona. STH měl pravdu a vyhoukal mě po právu. Že jsem mu polohlasem doporučil, aby si vysral oko, bylo nespravedlivé a vulgární, protože:
a) Pokud je příjezdová komunikace k parkovištím Globusu (červená šipka) komunikací místní (byla tak schválena), pak se nejedná o křižovatku v žádném případě, protože jak napojení účelové komunikace, tak napojení parkoviště na místní komunikaci není křižovatka. Neplatí přednost zprava, platí ustanovení §23 zákona 361/2000 Sb.
b) Pokud je příjezdová komunikace k parkovištím Globusu (červená šipka) komunikací účelovou a cesta mezi parkovacími místy se bere rovněž jako komunikace účelová (zelená šipka), pak se opět nejedná o křižovatku podle 361/2000 Sb, § 2 w). Tam je totiž psáno, že vyústění účelové komunikace na jinou pozemní komunikaci se za křižovatku nepovažuje, ale tou jinou pozemní komunikací může být opět účelová komunikace.
c) Pokud je příjezdová komunikace k parkovištím Globusu (červená šipka) komunikací účelovou a parkoviště je parkovištěm, pak je to úplně nejsložitější případ. Podle 104/1997 se za křižovatku nepovažuje vyústění parkoviště na místní komunikaci nebo silnici, ale o vyústění parkoviště na účelovou komunikaci tam nic není. Pravděpodobně by se na to dalo napasovat ustanovení §23 odst. (1).
Podle zákona, ve všech případech má přednost vozidlo jedoucí ve směru červené šipky (a v protisměru samozřejmě taky). Vozidlo vyjíždějící z parkoviště ve směru zelené šipky mu musí přednost dát.
Zákon nijak neurčuje, co je parkoviště, zda jsou to parkovací místa napojená na účelové komunikace, které kolem nich procházejí, anebo zda se parkovištěm rozumí plocha zahrnující jak místa, tak i cesty k nim. Na křížení komunikací na parkovišti můžeme tedy hledět jako na křížení účelových komunikací. Nikde není křižovatka a nikde neplatí přednost zprava. Otázky spojené s vyjížděním z parkoviště na jinou než pozemní komunikaci jsem pro tentokrát nechal stranou.
To je to ale zamotané, že. Lepší je ignorovat ty jejich doprasené různými záplatami poslepované zákony a používat hlavu. Na místě samém si můžete vybrat, zda se zachovat správně nebo konformně k platným předpisům, v nejhorším vás nějaký obsedant vyhouká jako mně.
Mimochodem, při vyjíždění z cyklostezky taky neplatí pravidlo pravé ruky. Gayové z Automatu a jiných podobných spolků jeví občas snahu toto změnit, takže cyklobuk vyjíždějící z tý jejich buznostezky by pak měl přednost.
Jinak mi to připadá neuvěřitelné. Bylo přece vynaloženo tak extrémní úsilí, aby řidičovo chování bylo zcela přesně a do puntíku definováno. Máme předpisy, jaké používat pneumatiky, jak máme rychle jezdit, že ani jezdec na zvířeti nesmí užít antiradar a především máme bodový systém, který zachrání tisíce životů (…možná jednou … se neřeklo přece kdy, ne?). Pravidla se neustále salámovou metodou zpřísňují, další takové zpřísnění máme před sebou. A přitom takovou každodenní situaci řádně ošetřenu nemáme. Chtělo by to buď zase nějakou novelu jako řemen, nebo se obrátit na ústavní soud, který by jistě přišel s nějakým originálním flexibilním výkladem, například že pravidlo pravé ruky je chybné jako celek, protože je v rozporu s ekologicko-levicovou orientací EU a české vlády.
(6x známkováno, průměr: 2,83 z 5)