Jsem insider. Dlouhá léta jsem zapojený do dopravy, logistiky a výroby automobilových komponent.
Hodně prostoru je tady věnováno osobním autům, méně už nákladním. Pokusím se tuto mezeru částečně zacelit, je to čtenářsky vděčné téma a takové ty odborné kydy řidičů kamionů si zaslouží zvláštní pozornost.
V minulém článku FSM: Truck ride se dostal na přetřes pracovní režim řidičů a role PaCHů s tím spojená. Taky se tam objevil názor „proč to píšu na D-F“, vyrozuměl sem z toho něco v tom smyslu, že všichni čtenáři přeci vědí o kamionové dopravě úplně všechno.
Dovolím si vyslovit názor – nevědí o tom všechno. Můžou mít rámcovou představu, můžou být víc nebo míň informovaní, ale pokud se tomu profesně nevěnují, není to ani
dost dobře možné, vědět všechno. Ani já nevím všechno, a to jsem dopravě věnoval posledních 15 let svého života. Nabízím Vám možnost nahlédnout do světa dýmajících Avií, seversky chladných Scanií a Volváků, nafintěných říšských Medvědů, italských Liazek s britským původem, věčných rivalů DAF a MAN a jejich pilotů.
Můžete nahlédnout pod pokličku kamioňáckým trikům s přestávkami, s machinacemi s kotoučky do tachografu, s věčným kamioňáckým problémem spotřeby a kopců.
Dozvíte se malou typologii řidičů – kdo a jak se k tomu dostal a jak jednotlivé skupiny řidičů končí / dopadnou / nedopadnou.
ačneme piloty kamionů. V základu je dokážu rozdělit na 5 skupin, které budu definovat a ke každé uvedu 1-2 historky pro příklad a lepší pochopení situace.
Skupina č.1: Kovbojové – kamioňáci tělěm i duší
Skupina č.2: Řidiči/Nadšenci
Skupina č.3: Palubní inženýři
Skupina č.4: Zoufalci
Skupina č.5: KOTRBA
Kovbojové
Tenhle typ řidičů mám nejradši. Svému zaměstnání absolutně propadli. Jejich souprava (tahač s návěsem) je hýčkaná jako mimino, obzvlášť pokud ji dostali fungl novou s 15km na tachometru. Jakýkoliv škrábanec na vyleštěném laku je rozpálí doběla, jsou schopní vyštěkat sousedního řidiče když zaparkuje moc blízko jeho auta, a zároveň ho pozvat na pivo ihned poté, co to dá o 20cm stranou.
Všude jsou včas nebo s předstihem. Svojí práci berou jako poslání. Když dělají povinnou 45 minutovou pauzu, uvaří si kafe, rozsvítí celý ten vánoční stromeček, co sebou vozí včetně plyšového medvídka Pájinky za čelním sklem, vezme si kafe ven a obejde celou soupravu, aby se podíval, jestli vše po uplynulých 4 hodinách jízdy svítí a bliká. Pak otevře návěs a podívá se, zda je náklad řádně upevněn a něco se neuvolnilo.
Naftu krade na dojíždění do práce a z práce. Stačí mu vyšetřit si za měsíc 40-50 litrů nafty, aby se dostal z placu domů a z domova na plac. Jinak jezdí v průměru o 2 – 4 litry úsporněji, než Odsouzenci. Firmu to nic nestojí, při průměrném měsíčním tankování 4000-5000 litrů nafty je to jedno procento a to se prostě neprojeví.
Víkendovou 45h pauzu tráví údržbou. Na perfektně fungujícím autě je pořád co dělat. Dotáhnout matice na kolech, dotáhnout šroubky na krytech světel, vyleštit zrcátka, zkontrolovat kabely k pozičkám na návěsu (sice všechny svítí, ale co kdyby už někde byl povolený kontakt a kabel vypadl až se rozjede), mrknout na olej a spousta dalších činností.
Dispečeři tenhle druh lidí milujou. Pošlou sms s místem a časem nakládky / vykládky, přijde jim nazpět ok, pak naloženo, pak místo kde budou dělat pauzu a pak sms složeno, co tam máš dál.
A v případě poruchy jsou schopní zaimprovizovat a vždy nějak doskákat tam, kam je potřeba. K této skupině mám jen jeden komentář – houšť a větší kapky.
Jeden příběh za všechny:
Dva kamiony na cestě do Anglie byly nucený dělat ve vnitrozemí pauzu. Jeden řídil Kovboj, druhý Řidič/Nadšenec. Zastavili na malém parkovišti, vylezli ven a začali se zabydlovat na 11h pauzu. Kovboj okamžitě rozbalil gola sadu a zkoušečku, protože mu na 0,0008 vteřiny probliklo něco na palubce a palubní počítač nic nehlásí, ve výpisu chyb nic není, a jemu se to zdá podezřelý. Řidič se vydá na obchůzku, protáhnout si nohy po 4h vsedě, a za 10 minut letí zpátky jako splašenej a křičí „Kovboji, to je bomba, víš kde jsme? Tady je 2km za kopcem Stonehenge! To je boží, pojď, jdem se tam podívat!“ Kovboj se na něj zpod zamračeného obočí podívá, pak se podívá na oblohu, a pronese „zlobí mě tady pravá horní pozička, a za hodinu už na to neuvidím, mám co dělat abych to vůbec stihnul rozebrat, proměřit a dát zpátky“.
Řidiči / nadšenci.
Tenhle druh lidí má boty z toulavýho telete. Jsou to zkušení řidiči, koukají hlavně na svoje zájmy a jakýkoliv výlet kamkoliv přijímají minimálně se stoickým klidem, nebo rovnou s nadšením. Jsou to ideální adepti na zavádění nových tras, na testování spotřeb atd. V pátek jim řeknete „v pondělí Španělsko, Valencie“ a oni řeknou „ok, dík za koupačku“. V tu chvíli víte, že počítají s koupáním, že poletí jako drak, aby stihl složit, naložit a odpauzovat na pláži. Jsou dochvilní, ale taky těžkopádní. Nemají rádi rychlý změny. Pokud je v pondělí ráno chytnete na place, a místo do Španělska je pošlete na poslední chvíli do Německa, bude prskat a čučet jako když nadloube volovi, protože se už všude pochubil jak jede k moři a těšil se jak bude na FB lepit fotky. Je úplně jedno, že v pondělí ráno zavolaj ze servisu, že jiný auto na to Německo, který měli dodělat, nestihli dodělat, a jediný prázdný je to jeho. Vy víte, že to Německo odjede stejně precizně jako by odjel Španělsko, ale v případě jakýchkoliv zdržení se bude odvolávat na normy a stane se s z nej odborář, tedy jen do prvního Španělska, který se uskuteční. Naftu krade v tak 4násobným objemu co kovboj, rukama mu proteče tak 200 litrů nafty měsíčně. Dá se na to přijít, ale většinou se se spotřebou drží v celoflotilovým průměru a bere se to jako přirozená ztráta. Pokud je to rozložený do měsíce a není tam jednorázovej prokazatelnej únik, není moc šancí jak to dokázat – výrobce auta nikdy neudává průměrnou spotřebu. Pokud spotřeba vyletí z 28,5 na 29,1, není to nic, za co ho člověk může popotahovat.
Tady nemá cenu psát příběhy. Byly by to vlastně takové příběhy obyčejného šílenství z kabiny kamionu.
Palubní inženýři
Noční můra garážmistrů a dispečerů v případě, že se cokoliv posere. Jsou to brouci pytlíci, kteří všude byli, všechno znají, nic není problém a co neznají, do dalšího raná zvládnou i s maturitou. Ale jakmile dojde na lámání chleba, znamená to hodiny a hodiny neproduktivního volání, syčení mokrých hadrů na čele, plivání zbytků zubní skloviny na podlahu od skřípání zubů a jebání ze strany zákazníka. Znamená to navádění po telefonu, když zabloudí, vyřizování stížností na místě nakládky / vykládky (třeba když si v chemičce zapálí cigaretu a ostraha ho chce nemilosrdně vyrazit z areálu) atd. Naftu nekrade, protože neví jak a kam a co s ní a za kolik to prodá a maminka říkala že se to nedělá.
Inža a startér
Jednoho dne v 6:05 zazvonil telefon. Inža nemohl nastartovat auto. Baterky byly ok, ale startér se ani nehnul, jen cvaklo magneto. Venku bylo -20, nejspíš jen zatuhnul. Následoval sled klasických rad – sklop kabinu, vem kladivo nebo nějakou tyč, pobouchej startér a zkus to natočit. Ok, zněla odpověď, pak se ozvu. Uběhla půl hodina, a pořád nic. Volám, a že na tom dělá. Ptám se na čem. Vylezlo z něj, že sklápí kabinu – teda že neví, jak sklopit kabinu. Za dalších deset minut už byla kabina sklopená, a začali jsme hledat startér. Když jsme ho našli, začal hledat tyč, která slouží jako klíč na kola, aby ji použil jako improvizované kladivo. Jemným poklepem těžkým předmětem se povedlo rozhýbat startér, následně i sklopit kabinu a v 7:45 se v telefonu ozvalo váhavé zakašlání mercedesí V-6ky. Motor naskočil, říkám si hurá. Už chci končit hovor, když se na druhým konci drátu ozvalo váhavý „ještě tu mám jeden problém“. Polilo mě horko, pak studenej pot a ptám se – co se děje. Inža si neuklidil horní postel, a když sklápěl kabinu, PET lahev s vodou sletěla volným pádem a trefila čelní sklo……….
Zoufalci
Zoufalec si kdysi na vojně udělal papíry na C+E. Pak léta nejezdil, živil se všelijak, podnikal s levnými díly na oktávie a fábie, prodával kdesi cosi, otevřel si bazar, aby ho pak zavřel atd. Oblíkanej chodí jako bazarní buzna, v každým uchu zlatá náušnice jak kirschkern, echt gold řetězy kolem krku. Pořídil si barák na hypo, plazmu vod ketelemu, pasáta na lízačku, chlastá Jima Beama s Red Bullem, hulí Marlborky 100,- Kč za krabičku a když o vše přijde, nastěhuje se do kamionu, protože „pičo dieta 45 éček na den a k tomu desítka čistýho, to je vo pohodě vole. Ten hajzl exekutor si vezme ňákou drobnou z vejplaty a na dietu šáhnout nesmí“. Naopak vo pohodě pak není, když se na parkáre vožere jako prase, místo v 6 ráno vyjede v poledne a my to pak musíme žehlit. Tady teče nafta proudem, auto je furt v prdeli, žere i trávu u silnice, žere 40 na sto i když je prázdný, protože fouká strašně silnej čelní vítr………..
DKV karta
Jeden zoufalec k zálibě v chlastu a cigárech přidal i světýlka. Protože neměl ve španělsku za co hrát, a už mu z toho mrdalo, tak mu mrdlo definitivně, začal prodávat naftu tak, že tankoval do cizích aut na vlastní kartu za cenu 1:0,5, tzn naftu za 100? z karty vyměnil za 50? na ruku. Já už byl tou dobou z firmy pryč, byť mám informace o tomto případu z první ruky. Tehdejší garážmistr na sledování spotřeb kakal, a tenhle výtečník za 2 měsíce vysosal z karty skoro 400 000,- Kč, než mu na to přišli.
KOTRBA
Kotrba je zkratka. King Of The Road – Bývalý Aviatik. Náborem Kotrbů proslul český kouzelník Šmidberský. Když jeho firma mocně expandovala, a nedostávalo se jí řidičů, zvolil originální metodu náboru a doslova sundával ze všeho, co jezdilo, řidiče a nabíral je k sobě. Traktoristy, kombajnisty, aviatiky – prostě všechny, kteří měli papíry na náklaďák a nechali se do toho uvrtat. Traduje se, že to vypadalo asi takhle:
Š = Šmidberák
T = Traktorista
Š: Hele, kolik si tu vyděíáš?
T: Desítku
Š: Když ke mně půjdeš jezdit, dostaneš 20 čistýho, chceš?
T: Tak jo, ale nebudu jezdit do ciziny, že ne?
Š: Né, neboj, jezdíme vnitro
T: Tak jo
O 3 dny později…………..
Š: Až složíš ten Mannheim, zavolej
T: Jakej Mannheim? To je kde? Tam jsem nikdy nebyl
Š: V Neměcku, to zvládneš.
Kotrbové neznali AETR, neznali vyhlášku 561, jezdili, jak je napadlo, a měli jeden průser za druhým. Dodnes se za volantem vyskytují a dodnes je to katastrofa. Krádeže nafty jsou přímo úměrné IQ a počtu přátel, kteří naftu potřebují.
To by bylo pro dnešek vše – dejte vědět, zda máte chuť na pokračovaní.
(17x známkováno, průměr: 1,82 z 5)