Povolání mne nutí trávit mnoho hodin řízením. A tu jednomu přijde teskno, smutno jaksi po společnosti. Dříve existovala alespoň částečná pomoc, zapnulo se rádio. Ano, mladší nebudou věřit, ale byly doby, kdy se pořady daly poslouchat.
Ty ovšem minuly, takže sleduji jen dopravní hlášení, je dobré vědět, jestli onoho dne zbývá aspoň jedna silnice, po které se ještě dá odněkud někam dojet. Zapíná se samo, vypíná ručně, takže někdy, čistě ze zoufalství, předtím prozkoumám uložené stanice, co kdyby třeba náhodou. A před několika týdny jsem se chvíli zastavil na té, jejíž cílovou skupinou (jak v kravíně říkáme, tárgit grůp) jsou křesťané.
Toto radio (opravdu to tak vyslovují) vedle marxistické propagandy pro ně upravené vysílá také hudbu. A je pravda, že trochu jinou než jiní, jak sami říkají, nezávislou, já bych spíš řekl levnější.
Poslyšte, co se na mne v té chvíli přivalilo (a omlouvám se, že necituji přesně, spíš parafrázuji):
Když jaro vzdávalo se létu
Sekal jsem trávu mezi stodolami
Byly to stodoly Monteků a Kapuletů
A já mezi bodláky
Myslel na tvou blízkost
Zaúpěl jsem a zvolal hlasem velikým: „Tisíc šejtanů na tebe, básníku neblahý. Aby tě hrom po poli honil za takové verše alespoň sto let!“ A zbytek cesty zase jen monotónní zpěv motoru.
Zvláštní však bylo, že mi celý incident nějak nešel z hlavy. Ba co víc, počáteční spravedlivé rozhořčení se pomalu měnilo v chápající smířlivost, jízlivý pošklebek v pousmání. Možná postupující senilita, možná jen vědomí: vždyť to takhle přece bylo odjakživa. Co svět světem stojí, mladý muž vždy ventiloval hormonální nevyrovnanost mizernou poezií, kterou, na dovršení katastrofy, někdy i zhudebňoval. A vždycky to přece taky rozčilovalo estétské staré páprdy.
Protože kolik je vlastně dnes ještě takových? Dnešní způsob vyjádření vnitřních zmatků je přece jiný – nenávistný polozvířecí skřek na síti (údajně sociální), fašistoidní hulákání na náměstí či jakési pláni.
Takže až vás jarní toulky zavedou ke stodolám Monteků a Kapuletů, nerušte ho. Je totiž docela možné, že po odeznění hormonálních bouří z něj vyroste něco normálního.
22.03.2026 Evropan Jirka
(104x známkováno, průměr: 2,67 z 5)