Fakáč od Šilhavého

Featured Image

Není moc obvyklé na této stránce psát o fotbalu. Ale jak praví jedna moudrá poučka, poměry ve fotbale jsou zrcadlem poměrů celé společnosti, takže to není jen o fotbalu.

Nejsem žádný fanatický fanoušek fotbalu, dokonce jsem nikdy nebyl na žádném opravdovém fotbalovém zápase, pominu-li pralesní ligu, na kterou mně pozval můj kamarád před mnoha lety. Ale přiznávám, že pokud se můžu podívat na reprezentaci, pohárové zápasy s českou účastí či nějaká ta klasická derby, tu televizi zapnu a podívám se, ale návštěvu či výlet kvůli tomu neodložím. Snažím se nebýt fotbalový odborník, těch je u nás pohříchu víc než dost, stejně jako vakcinologů, ekologů, politologů a dalších tlučhubů.

Pan Šilhavý jako trenér reprezentace má mé sympatie. Má jen tu smůlu, že není žádný krasavec jako Mourinho, ale svou práci dělal dobře. Jako v každé reprezentaci, kdy se vám hráči sejdou suma sumárum na tři neděle v roce, se o nějaké koncepci herního stylu nedá moc mluvit: Jezdíte po světě, koukáte na kandidáty reprezentace a vybíráte ty, co mají formu. Přitom nesmíte podlehnout tlaku hráčských agentů, kteří vám nabízejí kšefty typu „když vezmeš Tondu, tak postavíš aspoň na deset minut Frantu, jo?“ Tento svůj dohad opírám o skutečnost z druhého angažmá pana Brücknera, kdy se jeden nejmenovaný hráč překvapivě ocitl na hřišti, aniž se za půl hodiny dotkl míče, ale za tři měsíce byl prodán do ciziny s cenovkou „aktivní reprezentant…“ Pohybovat se v téhle špíně lidí, kteří vidí jen svůj zisk, musí být fakt pro silné povahy. Což pan Šilhavý bezesporu je, ale jak teď dokázal, má i svou hrdost.

Tolik zloby a nenávisti, kterou si musel pan Šilhavý za poslední půlrok vyžrat, to by porazilo vola. Když k tomu pak připočteme alkoholový dýchánek našich „hvězd“, asi to k psychické pohodě nepřidalo. Ale podle mě to nemělo vliv na rozhodnutí, které patrně pan Šilhavý se svým týmem přijal dlouho před posledním zápasem a chlastací akcí, a totiž, že soudruhy bafuňáře pošlou společně do prdele. Netuším, v jakých cenových relacích jsou příjmy trenérského týmu včetně cílové prémie za postup, ale určitě se budou pohybovat o něco výše než průměrná mzda zaměstnance, a že kluci v pohodě vydrží i půl roku bez práce.

Představte si, že máte se svým zaměstnavatelem smlouvu o provedení práce, kde je odměna závislá na jasně měřitelném výsledku, v případě pana Šilhavého postup na Euro. A půl roku před cílovým výsledkem vám zaměstnavatel začne vyhrožovat, že vás vyhodí, anebo vlastně ne, ono to tak dobře nejde, páč by nástupce neměl dost času. A nahlas bude mluvit o tom, kdo vás nahradí. To vám fakt dodá klid na práci. Vy svůj úkol dokončíte, splníte smluvní podmínky, ale zaměstnavatel vám dejchá za krk a mele to své „Měl byste víc přidat, pane správče!“ No tak se prostě naserete a jdete od válu.

Pan Šilhavý má s reprezentací tuším pozitivní bilanci. To, co předvedl s týmem na posledním Euru, byl moc hezký zážitek, a bylo vidět, že když má aspoň trochu času na přípravu, dokáže svěřence správně motivovat a přimět je k nějaké koncepci na hřišti, což je oproti kvalifikačním zápasům dost jiná situace. A protože takových trenérů máme plnou republiku, může si svaz dovolit takového člověka vyhodit. Přitom právě pan Šilhavý je evidentně „turnajový“ trenér, který na Euru mohl něco dokázat.

Mám dost silné tušení, že Šilhavého realizačnímu týmu od posledního reprezentačního zápasu vrní telefony s nabídkami. Uplést z hovna bič neumí jen tak někdo. Přiznejme si, naši čutálisti až na výjimky žádní lumeni nejsou, a přitom mnoho lepších evropských fotbalových týmů bude koukat na Euro doma z gauče. A tak se může velmi reálně stát, že pan Šilhavý a jeho mančaft bude na nějaké další kvalifikaci na hřišti společně s českým týmem, ale koučovat bude soupeře.

A v tom případě dobře vám tak, bafuňáři.


26.11.2023 Pako

12345 (137x známkováno, průměr: 2,42 z 5)
10 314x přečteno
Updatováno: 26.11.2023 — 21:00
D-FENS © 2017