Nejlepší je ta část když jsou v tom „stroji času“ a je tam ta interpretace dějin 20. století :D
grg
Škoda, že veľmi sľubný začiatok tvorcovia skazili úplne dementnou druhou polovicou. Ten trápny súboj v aréne a pod. boli zjavne určené pre takých blbcov, o ktorých ten film bol.
x-f
Myšlenka dobrá, ale zpracování mě přišlo takový primitivní. Na mě příliš jednoduchej humor asi. I když někdy jsem se taky neudržel. Třeba scénka s elektrodama v nemocnici mě rozesmála.
Qitecek
Píšu na odlehčení, ňáký velký hloubky bych v tom fakt nehledal… Platí i por koment výš.
Mno, a tady nám zase vystrkuje ošklivou hlavinku eugenika, technokratické elitářství, sociální biologie (přejmenovaná eugenika) a potvůrka John Dalton.
Sir Dalton byl šlechtický bratranec Darwina, který se hrozně nadchl pro teorii přirozeného výběru, akorát to vzal z opačného konce: pokud je někdo šlechtic, proč je šlechtic a nikoli kmán? No očividně a logicky protože je nejlepší, nejchytřejší a nejúžasnější, to přeci říká Věda evoluční teorie!
Až na to, že v reálu to s tou inteligencí elit zdaleka nebylo tak slavné – viz rigidní a tupí šlechtičtí důstojníci, kteří ve WW1 hnali na jatka pod kulomety statisíce „hloupých untermensch“, viz degenerované rody, viz kdo byli vynálezci a kreativní síla.
Fakt je, že inteligence atrofuje – ale nikoli od průmyslové revoluce a v žádném případě ne kvůli eugenice ani „hloupým masám“, jak hlásají tupí eugenici natěšení na genocidky a sterilizace.
Vrchol inteligence se projevoval cca. v 60. letech 20. století – tehdy byla naše civilizace kvalitativně technicky na vrcholu. OD té doby jen kvantitativně vylepšujeme, ale nejsme tak chytří jako naši předci. A je to dané třemi faktory:
1) tehdejší inženýři neměli skoro žádné pomůcky, které by „myslely za ně“ – měli logaritmické pravítko = fištron, tabulky = fištron, a zbytek bylo inženýrské uvažování, mindset, logika, porozumění. Jak přišly na scénu počítače, CAD, CAM, CASE atd., šlo to dolů. A jakmile v 90. letech nastoupily na scénu šarlatánské strojové učení v neuronovkách alias „korelace nahrazuje kauzalitu a porozumění“, šla inteligence úplně do hnoje.
2) regulace vývoje a techniky byla jen mírná. Neexistovaly téměř žádné regulace techniky, strojů a průmyslu, které by vymýšleli technicky negramotní absolventi humanitních věd či práv. Regulace vymýšleli kvalifikovaní technici pro kvalifikované techniky a držely se zkrátka jen k zamezení průšvihů – zhruba u Paretova optima. Proto byl velký prostor pro kreativitu, vývoj, vynálezy a vědeckotechnický růst. Oproti tomu dnes je nemožné vynalézt a uvést na trh cokoli nového, protože Compliance s regulacemi je tak šílená zátěž, že vyžaduje vlastní právní oddělení, certifikační oddělení a takový kapitál, že už na to nemají peníze ani velké automobilky a musejí se slučovat – viz Stellantis.
3) primární sféry byly hmotné – spotřební zboží, průmyslová automatizace a zlepšováky, a vojenské zlepšováky. Tam šlo 90% investic a tudíž bylo jednak těžší prodávat leštěné prdy a jednak se hmatatelně zlepšoval svět. Od nástupu internetu se ale většina investic směřuje do virtuálního nic. Kdyby se veškerý kapitál, který byl za posledních 20 let doslova spláchnut na Google, Facebook a Twitter investoval např. do zlepšování motorů aut nebo kolonizace vesmíru, už bychom žili na Marsu.
Jan Mrcasik
Pro dokreslení: když chtěla NASA vyvinout novou velkou nosnou raketu, zjistila, že dnešní inženýři a technologické firmy nejsou schopné vytvořit motor jako byl Rocketdyne F-1. Jednak na to neměli dovednosti – navzdory všem CAD, CAM atd. – a jednak ztratili schopnost vůbec fyzicky postavit takový stroj.
F-1 totiž používal řadu řemeslných technik např. svařování, které dnes už nikdo neumí, a řadu ručních řemeslných dodělávek – a v jejich vývoji byla použita řada inženýrských vychytávek k řešení různých zádrhelů, které ovšem dnes nejsme schopni vymyslet.
Ve výsledku tak NASA nechala provést 3D-skenování motoru, aby naši raketoví inženýři dokázali reverzním inženýrstvím pochopit tu konstrukci – jen aby zjistila, že i když už rozumíme jak to funguje, stejně nejsme schopni to postavit, protože náš průmysl ztratil kvalifikovaný personál a schopnost špičkové ruční nerobotizované práce.
deacon
To uz je otazka, jestli to neni problem toho, ze se vsechno posila delat do Asie. Trosku to pripomina argument s armadou, ze kvalifikovane pozice proste v pripade pruseru snadno nevycvicis a je dobre si je drzet vycvicene i kdyz jsou v dobe miru k hovnu. Protoze profici pak snadno predaji informace kanonfuteru, pripadne se za ne schovaji :D
Wildcat
Hmm, to je zaujimave. Letectvo ukazuje pravy opak. V 60. rokoch, v casoch B707 a DC8 takmer kazda velka letecka spolocnost stratila jedno lietadlo rocne. Ako to vyzera dnes? Okrem nestastneho pripadu B737MAX lietadla lietaju a nepadaju. A aj ten MAX je extrem, pretoze Boeing sa snazil nabuzerovat sucasne motory na potomka regionalneho jetu zo 60. rokov.
Jan Mrcasik
To je opět kvantitativní posun, nikoli kvalitativní. Pokrok bezpečnosti v letectví přeci funguje tak, že když se stane nehoda, poučení z ní se nakrmí do procesních regulací na straně jedné a konstrukčních požadavků na straně druhé.
A jednoduše se stalo tolik leteckých nehod, že všechna překvapení už jsou víceméně pokrytá :) a technologie jsou dospělé (mature).
Kdyby přišel kvalitativní skok (třeba bateriové poletuchy), kde překvapení pokrytá nejsou, tak to zase začne překvapivě padat.
Wildcat
Lanka->FBW je kvantitativny posun? Ale trt makovy.
Lanka->FADEC je kvantitativny posun? Takisto.
kiv61
A co ETOPS, který se prodloužil za posledních 20 let na víc než trojnásobek a poslal/-lá na letecké hřbitovy/do muzeí/do šrotu např. A-380, obecně většinu civilních čtyřmotorů?
To podle Vás taky jen „kvantitavní“ posun?
Jan Mrcasik
kiv61: ETOPS je přímo ukázkový příklad kvantitativního zlepšení. ETOPS se prodloužil proto, že se statisticky výrazně snížila pravděpodobnost selhání motoru jako systému, protože se snížil součin větví selhání jednotlivých kritických komponent, a protože aerilonky nastřádaly bezporuchové lety v ETOPS90 nebo ETOPS120 = kvantitativní. Žádná revoluční změna, nýbrž postupné zlepšování spolehlivosti = graduální kvantitativní zlepšování parametrů.
(A A380 neposlal do šrotu ETOPS, protože B777 měla ETOPS180 už od začátku. A380 pohřbilo to, že Airbus vsadil na doktrínu hub-and-spoke kterou propagovali Turci a GCC se svými ultrahuby, jenže lidem se nechtělo přesedat a pravdu měl Boeing který vsadil na přímé lety dvoumotoráky a kvůli tomu zrušil svůj NLA a vsadil na B787. Ovšem Kudos pro EADS, že dokázala s A350 tak rychle dotáhnout a zlikvidovat náskok 787.)
Wildcat: a kde je kvalitativní posun mezi direct control a FBW? FBW pro dopravní letouny nezavádí žádnou novou kvalitu. Počítač mohl pomáhat s ovládáním úplně stejně, viz IFFC-1 na F-15 kde počítač fušoval do řízení ačkoli to byla 100% oldschool hydraulika. Úplně stejně třikrát zálohovaná řídící větve, pravděpodobnost ztráty napájení versus hydrauliky ve třech fyzicky dobře separovaných větvích bude systémově podobná (resp. větší vliv bude mít konkrétní konstrukce letounu.)
Jediné, co FBW skutečně zlepšil, je
1) významné odlehčení celého ovládacího systému = kvantitativní změna
2) zrychlení reakce systému na vstupy počítače = kvantitativní změna
kiv61
Nějak se od začátku téhle debaty nemohu zbavit dojmu, že se Vám pletou termity, kvalitativní vs kvantitativní … Tenhle Váš poslední příspěvek to více než výmluvně potvrzuje.
Jan Mrcasik
To je jistě možné.
Osobně kvalitativní změnou rozumím takové, která přinese do systému novou kvalitu, která tam předtím nebyla – a za kvantitativní změnu taková, která je pouze parametrickým zlepšením již předtím existující kvality.
Například – MTBF snížená o 50% – kvantitativní zlepšení, ale vektorování tahu – kvalitativní zlepšení.
kiv61
Už to Vaše vskutku neotřelé pojetí „kvantitavního zlepšení“ konečně chápu ..
Nějak by mne však tímto termitem nenapadlo označit 100 let vývoje od Fordu T po Bugatti Veyron či od BH-1 k B747 ..
Jan Mrcasik
No tak tam kvalitativní změny byly – od benzinového přes turbínový až po turbodmychadlo, to je kvalitativní. Ditto přetlaková kabina, meteo radar, celokovový trup apod. Ale rozdíl mezi JT9D a GEnx už považuji za kvantitativní, protože je to pořád turbofan stejné obecné koncepce, akorát s lepšími materiály a řízením.
On je v tomhle „kvalitativní vs. kvantitativní zlepšení“ jaksi zádrhel, jak to nastavit, aby kvantitativní resp. kvantitativní zlepšení nebylo 99% jakýchkoli změn ;-)
Wildcat
No, ked uz spominame JT9D a porovnavame ho s GEnx, bolo by dobre spomenut aj JT8D a hned s nim aj PW1000G a vsetky jeho derivaty, ze? Tu to mame dokonca v ramci jednej firmy.
Dalej, pokial celokovovy trup v 30. rokoch bola kvalitativna zmena, preco nou nie je aj ustup od kovovych trupov? Preco nie su na pohlad neviditelne veci, ako napriklad diely vyrabane 3D tlacou miesto trieskoveho obrabania kvalitativna zmena?
Jan Mrcasik
Ohledně 3D tisku je kvalitativní změna, pokud aditivně vyrobí takový díl, který by konvenčním obráběním fyzicky vyrobit nešel.
Ale pokud je aditivně vyroben stejný díl ze stejného materiálu, jaký se doposud vyráběl obráběním, tak je to jen kvantitativní zlepšení.
Viz výše: hranice mezi kvalitativním a kvantitativním je mlhavá, a jde o to, jak ji nastavit aby drtivá většina zlepšováků nespadla jen do jedné z těch kategorií :o)
S tím FBW to absolutně není pravda. Zaprvé MCAS není v žádném případě vina „ne-FBW“, nýbrž toho, že full-authority systém se ovládal jediným (!) AoA senzorem. S FBW by se stalo úplně totéž. A zadruhé Airbus se svým FBW dělá přesně totéž a pikuje čumák do země, pokud zamrznou 2/3 AoA senzorů ve stejné pozici a tím přehlasují třetí senzor.
Akorát že první se to stalo v dostatečné výšce k tomu, aby si s tím piloti poradili, a Airbus od té doby vydal bulletin, že pokud FBW Airbusu pikuje čumák do země a nedá se přeprat, PIC má vypnout 2/3 ADR a tím se přepne do Alternate law a vrátí se mu kontrola: https://www.pprune.org/tech-log/556853-oeb-alpha-prot.html
Hub-and-spoke vs. přímé lety – to nebylo myšleno tak, že 787 létá mezi Ostravou a Prahou, ale že 787 propojí přímými lety i ta letiště, na které by A380 nelétal a musel by být přestup z regionálního hubu. Ale mám to z jakéhosi TV dokumentu, takže to samozřejmě může být neúplná/zavádějící informace.
Wildcat
S tym FBW to samozrejme pravda je. Tu nejde o sfusovanie MCAS, ani o pocet AoA senzorov. Napokon, Boeing ich pouziva len 2 aj na FBW lietadlach. Ide tu o samotnu existenciu MCAS, ktory by v pripade FBW lietadla potrebny nebol.
PtP system bol mysleny presne tak. Lety medzi dvomi bodmi, mimo hubov. Samozrejme, nie medzi Ostravou a Prahou, ale povedzme Providence a Ostravou. K comu nedoslo a ani nedojde. Dokonca ani to spojenie hub-spoke nie je tak jednoznacne. Ked vezmeme do uvahy veci ako aliancie ci severoatlanticky kartel ktoremu eufemisticky hovoria joint venture, tych letov 787 co nemaju hub na oboch koncoch nie je az tak vela. To iste sa tyka poctu O/D cestujuich v nich. V sucasnosti sa uloha hub bustera pripisuje Airbusu A321XLR. Uvidime ako to dopadne. Ale uz dnes viem o minimalne o jednom hub-hub lete na ktory je nasadeny A321LR.
Jan Mrcasik
MCAS by v případě FBW letadla „nebyl potřebný“ jen proto, že ve FBW samotném je ochrana letové obálky inherentně zabudovaná. MCAS jejen podmnožina funkcí FBW.
A jak už jsem říkal, funkce FBW o jakých se bavíme – ochranu letové obálky, inteligentní řízení kontrolních ploch počítačem atd. – šlo realizovat i na non-FBW hydraulice, protože přesně tak to měla F-15 se systémem IFFC-1: https://apps.dtic.mil/sti/pdfs/ADA184941.pdf strana 9
Mluvě o A321XLR – je hezký trik, jak okolo kokpitu udělali černý nátěr ve tvaru progresivnějšího prosklení A350, a tím letoun vizuálně modernizovali :D Zajímalo by mně, zda původní design prosklení kokpitu konceptu B7E7 mělo nějaké závažné praktické nevýhody, nebo zda to byl jen cost-cutting.
Jan Mrcasik
Myšleno ve smyslu FBW jako nikoli samotného řízení kontrolních ploch, ale toho počítače který FBW vydává povely
Wildcat
Oni to teraz robia na kazdom lietadle. Ze preco, to neviem. Ale aj na A350 je to trik ktory ma docielit aby presklenie kokpitu vyzeralo modernejsie, v style novych lietadiel od konkurencie.
Co sa tyka povodneho konceptu 7E7, presklenie kokpitu nie je jedina vec ktoru museli zrealnit. Kazdopadne ale vyzera lepsie a zrejme je aj aerodynamickejsie ako presklenie kokpitu A350.
Wildcat
FBW napriklad vyrazne ulahcil nabuzerovanie novej generacie motorov na A32x. Za nezvladnuty pokus o to iste v lietadle a klasickym ovladanim zaplatilo zivotom 346 ludi.
A to s hub a spoke versus priame lety je krasne internetove klise, ale je to tak daleko od pravdy ako len moze byt. Napokon, lety so 787 medzi mensimi mestami prakticky neexistuju. Ak ano, prosim nejake priklady. 787 lietaju hub-hub a hub-spoke takisto ako vsetky ostatne lietadla. Co polozilo A380 bol suhrn faktorov:
-je jednodussie predat 300 leteniek ako 600 kazdy den
-cheapactvo. Airbus postavil lietadlo extremne pohodlne pre cestujucich, no cestujuci su ochotni cestovat natlaceni ako sardinky. Len nech to je lacne.
-motory. GP7200 a Trent 900 su jednoducho predchadzajuca generatia motorov
grg
Ja sa tým cestujúcim nečudujem, odkedy ceny leteniek poklesli tak, že si ich môžu dovoliť aj menej bohaté vrstvy (ale cena letenky nie je pre nich zanedbateľná a samotný let je len otravnou povinnosťou, nie vyhliadkovou vzduchoplavbou)…
Wildcat
Ano, ked si niekto horko-tazko naskrabe na letenku, je to pochopitelne. Ale ked sme uz pritom, poznam viacero ludi ktorym sa v tomto ohlade cudujem. A velmi.
shane
Na druhou stranu, proč platit drahej byznys na pár hodin letu. To to radši přežiju v economy a za ušetřené prachy si v místě zaplatím luxusní hotel. Kdyby ten rozdíl byl pár tisíc, tak ok. Ale ten rozdíl jsou desetitisíce. Tak bohatej abych to na kešeni nepoznal fakt nejsem.
Jo, kdyby to byl nějakej obchodní let na otočku, tak to je jiná, lepší bejt na jednání odpočatej z byznysu než rozbitej z economy a platí to zákazník, tak co.
Wildcat
Shane:
Ked hovorim o ludoch ktorym sa cudujem, hovorim o znamych ktori su kanadski patpercenteri. Cenu business class listka do Europy by v pohode v pohode zvladli aj pri nahodnom nakupe. Pri cielenom nakupe – vyhladavajuc zlavy a akcie – by to bolo este jednodussie (synovi sa podarilo kupit spiatocnu J letenku YYZ-WAW-KSC za 2300 CAD) Oni vsak kupia Y Basic letenku a potom sa stazuju ze ake to bolo nahovno a ze museli platit aj za kufor. Co sa tyka tej mantry s pretrpenim letu a drahsim hotelom na druhej strane; nastastie pre mna nie si sam. Vysledok je ze dovolenkovy package do Karibiku z Kanady s letom v J stoji len asi o 150 CAD na osobu viac ako v Y. Ludia nie su ochotni zaplatit ani len to. Cize tlak na ceny v J je nulovy a ja si mozem aj nadalej uzivat cestu na dovolenku vo vacsej sedacke v alebo dokonca v lie flat za nevelke peniaze. O 4 hodiny v 17.5×29 sedacke naozaj nestojim.
Co sa tyka sluzobiek je to zlozitejsie. Vacsina firiem, vratane mojho zamestnavatela plati len Y. Kedze ma na vzdialenom konci cesty caka 6×10+ hodin prace tyzdenne (alebo mam 3-4 tyzdne takeho rezimu prave za sebou), snazim sa cestovat co najpohodlnejsie. A tak si platim upgrady zo svojho.
Jo, a spomenul som uz ze v pripade IROPS vyssia priorita drahsieho listka velmi pomaha?
Sandstorm: Je to presne tak
Jimmyx: Toto zrovnanie sa pouziva velmi casto, no tam kde bezne lietam rozdiel v cene nejak moc nevidno. Kurva, v ramci covidovych obmedzeni som vlani mal viacero jednosmernych leteniek od nas do Montrealu (40 + 75 minut od brany po branu) co stali cez 1000 CAD. A celkovo, clovek musi byt velmi kreativny s vypoctom miery inflacie aby dnesne letenky vysli nejako vyrazne lacnejsie ako pred 21 rokmi ked sme do Kanady dosli. Ale kvalita sluzieb je vyrazne nizsia.
shane
Nj, lakomost je diagnóza. I když u předků je to vlastnost ceněná.
fatdwi
Wildcat: Jimmyx psal o 80. letech, ne o roce 2000. To je obrovský rozdíl. Nepamatujete, že na dovolenou do Španělska se jezdilo busem a jen pár dostatečně bohatých šťastlivců tam létalo?
A sešup ve službách je daný preferencemi zákazníků – před érou nízkonákladovek lítali jen ti, co na to měli a tak dostali adekvátní servis. Pamatuju na svůj první let Southwestem, docela jsem zíral. V té době to bylo nevídané a dodnes tomu říkám „létající Greyhound“.
Osobně taky trpím diagnózou dle shana:-) Business jsem párkrát zvažoval, ale na „mých“ letech mi to buď nedávalo smysl (75-90 minut je mi de facto jedno, čím letím, i když Ryanairu se aktivně vyhýbám) nebo to bylo extrémně drahé (dobytčák za 20k vs. business za 150k). Dnes je rozdíl menší, ale pořád je to 20k vs. 80k.
Wildcat
fatdwi:
– 80. rokoch vela ludi z Ceskoslovenska do Spanielska celkom urcite nechodilo. Aj v 90. rokoch to len zacalo.
– Southwest sa dnes povazuje za premiovku. Povest Greyhoundu prevzali Spirit a Allegiant. Ale vzadu je servis v porovnani so Southwestom horsi u kazdeho. Teda, pokial si clovek nedokupi nejaky premiovy produkt. Ale to potom stoji za uvahu, ci nie je lepsie si zaplatit upgrade.
– eurobusiness-co by bolo pripad 75-90 minutoveho letu v Europe za to asi nestoji. Teda, pokial clovek nechce ostatne vyhody
– 80k CzK je cca 4800 CAD. Tolko by som za letenku nedal ani ja. Ale v lete sa daju kupit vyrazne lacnejsie. To to spominam vyssie sa podarilo raz, ale LOT by ma aj tohoto leta dopravil do Kosic za 3200 CAD. Za ako-tak normalnu economy chce okolo 1500 CAD. To je sice este stale vyrazne menej ako J, ale ja sa Y v B787 aktivne vyhybam. Doposial som sa v nej ocitol nedopatrenim raz a aj to bolo privela. Nastastie, este stale existuju ine prostriedky ako sa dostat do premiovych tried a nezaplatit sialene peniaze.
fatdwi
Wildcat: jasně, napsal jsem to Španělsko špatně, ale rozumíme si, myslel jsem devadesátky.
Spirit ani Allegiant neznám. Nejhorší, čím jsem letěl byla Alaska, chování personálu katastrofa a lidi, co čekali se mnou jsem myslel, že jsou převoz chovanců ústavu (a mezi nimi pár chudáků na služebkách).
U letenek extrémně záleží na tom, odkud kam letíte. Například jsem jednou řešil SEA-VIE a VIE-SEA. Identický termín (tj. stejné letadlo, jen jiná část „otočky“ a roundtrip v dobytčáku VIE-SEA za 900 USD, SEA-VIE za 1400 USD.
Cesty z VIE směr Asie, zvlášť přímé lety (Peking, Tokyo) mají cenu businessu vysokou. Ale jak píšu, je to dnes mnohem snesitelnější než dřív, stále ale drahé. 3200 CAD za business bych nedal, těch 2300 co dal syn nejspíš ano, to by byl tak můj limit. Teď ale stejně není kam letět, všude apartheid a místy naprosto ujetý (neočkovaný po příletu 10 dnů v karanténě bez ohledu na test, který ale musí být taky, to je teď myslím v Thajsku).
Slecna Ling
Spirit má nectnost, že rád na poslední chvíli ruší lety a pak je porod dostat z nich peníze. Ostatně jejich recenze hovoří samy za sebe. Když jsme ale u letenek, rozhodně doporučuju vždy kupovat letenky přímo přes leteckou společnost. Já byla tuhle jednou v roce 2020 úplně pitomá a měla nemístnej záchvat šetřivosti, ve kterém jsem si koupila letenky přes zdánlivě levnějšího zprostředkovatele. Jenže pak bohužel přišla corona, let byl zrušenej a měla jsem po žížalách. O refund jsem toho obchodníka samozřejmě xkrát požádala ale prd a šiška. Maj ze mě leda srandu. A když už, tak už, proč bejt blbej jednou, když jsem mohla ukázat, že jsem trubka dvakrát :-) – já prošvihla i lhůtu na charge back od banky, pač jsem těm jejich věčnejm planejm slibům že mi to do šesti měsíců určitě bude refundováno nazpět bulíkovsky uvěřila :-) Inu, blahoslavení chudí duchem :-) Mám príma zkušenost. Soudit se s nima nemá cenu, ty bestie sídlí ve Španělsku.
Wildcat
fatwi:
Spirit a Allegiant su ultra lowcosty. A co je zaujimave, Alaska sa dnes povazuje za premiovku. Inak vsetkym sa im vyhybam. Teda, pokial mozno, lietam z pochopitelnych dovodov s United a ked sa inak neda, Americanom alebo Deltou.
Inak by som spomenul este jeden problem s najlacnejsimi Y letenkami: ked je problem, cestujuci s najnizsimi letenkami letia najneskor. Aj na to treba mysliet. Pred par rokmi boli kanadske media plne pripadu zenskej co sa nedostala na let Air Canada Rouge (dovolenkarska pobocka Air Canada) z Toronta do Miami. Obvinovala Air Canada ze kvoli nim prisla o plavbu na Galapagy za 15k USD. To ze mala kupenu tu najlacnejsiu moznu letenku, k tomu ziadny status a preto sa nedostala na overbookovany let vyslo najavo az neskor. Extra 500 CAD by jej usetrilo vela problemov.
Slecna Ling: Jednoznacne. Letenky na sluzobne cesty kupujem cez firemny portal ako to mame prikazane, ale pre seba vyhradne cez web leteckej spolocnosti.
Mohu se mýlit, ale podle mne přinejmenším na krátkých linkách za to mohou především ta naprosto šílená svinstva, která se dějí na letištích, a která normální člověk je s to snést tak zhruba asi jednou za pět let, a to se ještě několikrát pozvrací.
Takže normální soudní lidé krátké cesty už nelétají skoro vůbec; jezdí autem nebo vlakem.
A ten… druh lidí, abych to řekl slušně, jemuž nevadí při nástupu ani invasivní prohlídka tělesných dutin, samozřejmě stejně tak rád letí v dobytčáku narovnaný ve vrstvách.
Wildcat
ocs:
Zhorsene sluzby leteckych spolocnosti maju malo spolocneho s buzeraciou cestujucich. Ide tu len a jedine o peniaze. Ale je pravda ze na tejto strane Atlantiku su cestujuci s narokom na prioritnu security buzerovani menej. No a potom je to este, samozrejme, otazka samotneho letiska. U nas je buzeracia na nizsej urovni ako v Toronte, taksto je to lepsie na niektorych mensich letiskach v USA. Taky Lexington ci Albuquerque pridu na rozum. A zo St. Croix, VI som odisiel uplne bez buzeracie nakolko prvy let bol s Cape Air do San Juan, PR a tam nas brali ako prestupujucich cestujucich. Ale to je jedna svetla vynimka.
No a co sa tyka volby dopravneho prostriedku: Co je „kratsia cesta“?
fatdwi
ocs: záleží, jak často a kam se potřebujete dostat. Když jsem hodně létal, tak by mě ani nenapadlo jezdit západ Německa autem nebo vlakem (mám to tam ještě o 2 hoďky dál než Vy). Život je otázkou priorit a máte-li jako prioritu čas, přizpůsobíte tomu i to ostatní. Navíc člověk si zvykne a zhoršování poměrů na letištích bylo postupné. Pro někoho kdo letí jednou za 5 let to muselo být mnohem horší, protože změny v buzeraci vnímal skokově. Tohle jsem si mimochodem nejvíc uvědomil, když jsem žil mimo ČR, protože jsem byl překvapen, jak moc se stihne zhoršit buzerace za pouhých třeba 5 měsíců, co jste mimo – nový radar tady, 80 místo 110 tam, semafor tamhle. O to víc mě to štvalo. Takže se Vašemu zhnusení z létání nedivím, když místo koleček salámu vidíte, že od poslední návštěvy zmizelo půl štangle.
Akorát teda nechápu zmínku o „invasivní prohlídce tělesných dutin“, to jsem nikdy nezažil ani nevím o nikom, kdo ano. Takže ani nemůžu říct, zda takový člověk letí rád v dobytčáku.
Život je otázkou priorit a máte-li jako [primární] prioritu cokoli jiného než osobní svobodu, individuální odpovědnost a důstojnost svobodného člověka, Pámbu s vámi :(
ocs: zajímavá úvaha. Napadlo Vás někdy, že jsou lidé, jejichž nejvyšší prioritou je například úspěch? Rovnováha? Štěstí? Láska? Práce? Činorodost? Přátelé? Rodina? Vzdělávání? Zdraví?
Svoboda je jen jednou možnou životní prioritou. Osobně mám svobodu mezi top 5, ale není to moje hlavní priorita. Dokonce je to až tak, že lidé v mém okolí jsou rádi, že to tak je. Možná byste se měl v tom Vašem poptat, jestli by se jim taky nehodilo, kdybyste měl jako hlavní prioritu něco jiného. Nebo možná zjistíte, že skutečně máte priority jinde a jen tady tak děláte hustého, jak nic víc než svoboda není a to dokonce do té míry, že kdo tam má něco jiného, ten teda strašný a jeho okolí ještě horší. Černobílé vidění je zřejmě hitem tohoto týdne.
Jistě, znával jsem spoustu lidí, jejichž nejvyšší prioritou byl například úspěch. Všichni říkali věci jako „já bych byl býval do té partaje nelezl, ale…“
Mít takové… no, lidi ve svém okolí je skutečně zlo. Ano, toto je černobílé — správné je nebýt svině. Ne nebýt trochu svině, ani nebýt svině, když se mi to zrovna hodí, ani nebýt svině občas, ale jednoduše a prostě a černobíle nebýt svině, tečka.
(A překvapivého na tom není zhola nic, přesně toto naprosto konsistentně tvrdím už mnoho desítek roků.)
fatdwi
ocs: hezky jste si vybral. Teď prosím o reakci na ty chudáky a jejich okolí, kteří mají jako top prioritu zdraví, rodinu nebo přátele. Ti říkají co, čím jsou tak odporní?
Erm, ptát se v současnosti na to, jaké problémy svému okolí přinášejí ti, kdo se především třesou o své zdraví, to už je trollení.
fatdwi
ocs: ano, trollíte příšerně… Vaše interpretace „zdraví“ je fascinující. Přátelé, rodina, koukám, zase nic. Ale už to vidím, jak „rodina“ určitě a jistojistě znamená, že kvůli ní vlezl do partaje nebo nasadil roušku, dnes už mi to stačilo.
Jan Mrcasik
fatdwi: pozor na to, OCS tu nepracuje s monistickou morálkou (což je vždy zlo protože fanatismus), ale pluralistickou, kdy na první žebříček usadil svobodu PLUS zodpovědnost PLUS důstojnost.
První příčka priority vždy znamená ochotu tomu obětovat to ostatní, méně důležité. Takže pokud má někdo jako prioritu zdraví, a obětuje všechno ostatní pro zdraví – no potěš koště. S takovým člověkem bych opravdu žít nechtěl.
Ditto pokud má někdo jako prioritu rodinu, a obětuje jí úplně všechno od vlastního zdraví až po újmu jiných (mafiánské „dělal jsem to pro rodinu“), také je to nezdravé a nefunkční.
Takže klíčová otázka zní, co se všechno schovává pod OCSho „odpovědností“ a „důstojností“ – zda tam náhodou není i ta péče o rodinu a tak.
Někdy k černobílismu sklouznu já, někdy vy, takový je život. Hlavně že se navzájem upozorníme :o)
fatdwi
Jan Mrcasik: myslím, že se vlamujete do otevřených dveří plus nemyslím, že ocs potřebuje vykladače své pravdy. Píšete PLUS PLUS PLUS a pak mluvíte o fanatikovi, který tam nic jiného nemá (tedy jen opakujete ten z mého pohledu příšerný blábol, který tu ocs předvedl).
Takhle bysme se nikam nedostali.
fatdwi
Slecna Ling: covid mě naučil to stejné s ubytováním. Měl jsem štěstí, že jsem o nic nepřišel (z poslední „předcovidové“ služebky jsem se vrátil pár dnů před prvním lockdownem), ale dovolenou 2020 už jsem místo bookingu.com řešil přes web hotelu. Velmi se to vyplatilo, musel jsem termín posunout o 2 týdny a s bookingem bych byl v háji, takto stačilo zvednout telefon. Byla ale tehdy i trochu jiná ochota, přecejen mnoho lidí bylo posraných a dovolenkové destinace fantasticky poloprázdné, tak měli motivaci.
Wildcat: vše je relativní a vždy může být hůř, takže je klidně možné, že ten šílený servis Alasky už je vlastně ve srovnání s novým dnem ve formě Spiritu pohoda. Ale třeba se zlepšily, i obchod Lidlu dnes vypadá o něco líp (aspoň ta jedna novější prodejna, do které jsem měl odvahu vlézt) než standard z dob sloganu „Lídl je levný“, kdy jsem tam vlezl před snad 15 lety poprvé a na tak 14 let naposled.
A s těmi nejlevnějšími letenkami – ano, už se mi to stalo. Overbooked letadlo a za levnou letenku jsem zaplatil asi 6 hodinami na letišti a spojem s přestupem místo přímákem. Na straně druhé, kompenzace byla ve výši ceny letenky a za těch 200 nebo 250 euro to zas tak blbej deal nebyl, přečetl jsem akorát neplánovaně o jednu knížku víc:-) (jednání jsem měl až druhý den, takže business újmu jsem neutrpěl, akorát jsem se míň vyspal, protože jsem do cíle doletěl v noci místo odpoledne). Ale bylo to za ty dlouhé roky jednou, takže to nevnímám jako něco, co bych měl řešit.
Ad dovolenkářka – měla pravdu, že za to mohla letecká společnost, taky bych zuřil. Otázkou je, jestli bych na dovolenou za 15k letěl tak, že bych o ni mohl přijít. Nicméně o tom, že by jí dražší letenka mohla pomoct, vůbec nemusela vědět. Kdo nelétá často služebně se s těmito potenciálními problémy prakticky nesetká a když ano, tak už je většinou pozdě.
Wildcat
fadtwi:
Buzeracia na letiskach bola dost zla uz v casoch ked som pravidelne lietal medzi Kosicami a Prahou. V 90. rokoch.
Strata 6 hodin pre overbooking ci IROPS je pohoda. Co tak 2 dni? A nezabudnime ze EC261 ma len EU tak nenavidena na tomto webe.
Ad dovolenkarka: place na nespravnom hrobe. Overbooking v Y je vec ktoru robi kazda letecka spolocnost ktora predava letenky s pripojmi. Air Canada na to upozornuje aj v T&C. Kto v tomto pripade urobil chybu je cestovka cez ktoru kupila tu plavbu a letenku. Agent ju mal na to upozornit a poradit jej drahsiu letenku alebo extra den v Miami. A je aj mozne ze ju upozornil a ona povedala ze ved tych par hodin vydrzi…
fatdwi
Wildcat: buzerace nesouhlas – nevím, jak devadesátky, ale já ještě pamatuju pohodu s lahvemi vína, které jsem vezl v letadle v carry-onu, nechecknuté. To bylo snad až minimálně do 2005 nebo 2006, kdy si pamatuju, jak kolega cestou ze služebky cinkal takovým způsobem, že se lidi otáčeli:-) Pak to šlo rychle do kytek…
Sorry, ale to je to, co říkám. Pokud nejste právně orientovaný typ, předpokládám, že T&Cs ke všemu načtené nemáte. A pokud se Vás to nedotýká pracovně, tak se holt s podobnými problémy nesetkáváte a tedy ani nemáte důvod zjišťovat detaily coby-kdyby. Zákon schválnosti funguje, takže se s tím setkáte ve chvíli, kdy přijdete o dovolenou, jako ta paní. Ale kolik takových je? Sem-tam exces a ostatní to mají v paži, protože pravděpodobnost, že se to stane zrovna Vám zrovna při návazné aktivitě za 15k je malá. 2 dny bych nikde čekat nechtěl, ale kdybych žil v USA a lítal pořád, zařídil bych se. Kdybych nelítal, tak bych byl možná jednou překvapen, život je boj.
V 90. jsem létal každou chvíli do Anglie a zpět. Tam se to zlomilo nějak kolem ’97, do té doby naprosto v pohodě, Victorinox v kapse, při průchodu rámem jsem jej ukázal, všichni se usmáli, vrátil jsem jej do kapsy a letělo se. Stokrát, bez nejmenších problémů. Jak nastoupil Blair, nůž mi sebrali a už jsem jej nikdy neviděl, a od té doby to letí dolů :(
Poznámka pro srovnání: v 80. letech jsme létali do země, která vynalezla slovo „paranoia” — tedy do Sovětského svazu — a měli jsme s sebou v kabině balíky cepínů a jiných ledových želez. Také jsme tehdy chodili domů denně ze školy pěšky přes Hrad, žádné rámy apod. Dnes je vše jiné, lepší, sluníčkovější, demokratičtější…
Jan Mrcasik
Tak zrovna rámy na hradě zavedl až Zeman, ze msty za červené trenýrky. A to byl rok 2015.
So what? Stejně tak by ještě krátce po začátku milénia — přestože už se tehdy věci zhoršovaly rapidně a demokracie bujela, že až — nepřipadalo v úvahu zavést takové prasvisnstvo jako EET+KH, o pandemickém zákoně přijatém v legislativní nouzi proto a jen proto, aby si drze soudy nedovolovaly shazovat samozřejmě správná rozhodnutí toho vládního slizu, ani nemluvě…
lídl byl možná hroznej tak před 12 lety, a proti tomu třeba peňák byl kolikrát úplně jak čtvrtej svět
(ostatně to má hodně co dělat taky s tím, jak zkraje kdekdo přebíral starý krámy po různejch těch jednotách aspol. a některý ty baráky byly fakt úplná zhůvěřilost)
no a tam právě 380ka, na nějakou dobu, nabídla za stejnou cenu aspoň místo na nohy, vono jako letět tím třeba 6+ hodin je už docela masox v nejaké konzervě, sem slyšel
s ohledem na kunďárny, co nám tady rýmičkoví pošuci, zelení pošuci a další naordinovali, si toho moc neužijem, protože letadlo bude luxus tak pro nějakou tu novou šlechtu, ne pro běžnej plebs
RomanL
Blbost…
Jan Mrcasik
A to je slovo do pranice!
minsc
A jak víme že nepadají ? Cože, oni a jejich přátelé to tvrdí ? Jo, tak to potom jo…
Wildcat
Aha, cize lietadla padaju tak ako v 60. rokoch a elity to taja, ze? To je uz tak stare ze to az boli.
Jimmyx
Kdyby letectví od počátku bylo svázáno takovým množstvím regulací jako dnes, tak s velkou slávou teprve zavádíme proudové motory do běžného provozu.
Na druhou stranu dnes letadla padají opravdu výrazně méně kromě jiného kvůli spoustě drobností na jejich konstrukci, které dřívější konstruktéry vůbec nenapadli, ale které za nepříznivých okolností mohou poslat letadlo dolů. Viz. seriál letecké katastrofy. Také jsou uvnitř složitější, i když z venku vypadají stejně. Ono stačí se podívat na konstrukci auta ze 60 let a dnešního. Letadla jsou na tom podobně. Takže bych dnešní konstruktéry tolik nepodceňoval. Ano, nejsou už časté revoluce, protože ovoce visící nízko už bylo otrháno dříve, ale technických výzev je pořád dost. Ono dnes už nestačí že to funguje, ale dnes to musí fungovat efektivně a bezpečně.
PS: Pracuji v leteckém průmyslu.
RomanL
Přeně tak. Právě letectví je excelentní ukázkou kvalitativního vývoje.
jizlivec
Také bych dnešní konstruktéry šmahem nepodceňoval…
Akorát na ten technický vývoj stačí nepatrný zlomek populace…
Těch schopných a superschopných techniků, matematiků, teoretických fyziků atd. bude dnes řádově stejně (málo) jako dřív a budou +/- stejně inteligentní, akorát mnohonásobně početně narostla masa blbých uživatelů – a ti možná nejsou, ale spíš jsou v průměru blbější než před 2-3 generacemi…
ygorek
jizlivec 1.2.2022 v 10:37
Přesně.
Schopných a superschopných lidí je v populaci hruba stejně, ať jde o houslisty nebo fyziky.
Problém je, že společnost lidská je jako celek tak bohatá, že si produkty oněch schopných a superschopných může pořídit kolikrát i antoušek (pánové Š+G snad prominou).
shane
Blbější v průměru zcela jistě nejsou, jenže před třiceti lety se nepočítali, protože nebyli uživateli.
Když dám příklad, tak Škopkovi nebo Homolkovi byli tupí burani už před 30, resp. 50 lety. Jenže dokud nebyl internet, tak oblažovali jen svoji silně omezenou sociální bublinu, kterou většinou tvořili jim podobní. Zatímco dnes si plody jejich mozkového myšlení může přečíst každý, takže vzniká dojem, že se obzvlášť urodilo.
pzkudk
K tomu „navzdory všem CAD“ – spousta chytrých lidí se například přesunula do oblastí programování těch CADů. Velký CAD je tak komplexní systém, že i uživateli který s ním dělá denně trvá léta, než si aspoň vyzkouší většinu jeho možností. I když se na ně občas nadává, zjevně ty CADy nepíšou blbci. To, že CAD pomáhá méně nadaným lidem konstruovat je jedna věc, druhá je, že ani tato pomůcka nezabrání tomu, abych poznal, co konstruoval chytrý a co hloupý člověk :-)
Berte to jen jako připomenutí, že nejen facebooky konzumují chytré lidi v oblasti IT :-)
shane
Tupí šlechtičtí důstojníci… si o tý válce občas přečti taky něco jinýho než Švejka a bolševickou historiografii.
Hanes
Zdegenerovaní c. a k. důstojníci jsou předmětem každého druhého díla v republikách poválečné doby.
shane
Na Rakousko-Uhersko se dštila síra počínaje večerním vydáním novin z 28. října 1918. Těmi samými novináři, co ještě v ranním vydání Rakousko opěvovali.
Realita války byla ovšem poněkud jiná a drtivá většina důstojnického sboru všech zúčastněných armád byla tzv. buržoazního původu.
Hanes
No hlavně všichni ti fón:-) A ne, nedštili síru jen naše noviny, ale všech porozpadových republik.
Nedivil bych se, kdyby to jinde bylo podobné jako u nás. Ale je pravda, že jen o RČS to vím jistě, u ostatních je to z mé strany jen spekulace.
shane
To byl sarkasmus. Tutově to bylo stejný. Dost k zblití jsou dobový noviny, co v jednom čísle byli loajální poddaní a v dalším už 300 let úpěli. A asi nejhorší je to, že ze dne na den převlíkli kabát a lísali k nepříteli, co předtím čtyři roky zabíjel jejich syny a jejich kamarády.
Tohle je vlastně nejhorší na legionářích. Že byli bez mrknutí oka ochotní zabíjet svoje spolužáky, kamarády a bývalé spolubojovníky, co dál sloužili v Rakouské armádě.
Si tak říkám, že průměrný meziválečný čechoslovák musel mít legionářů plný zuby, s tím jejich nepotismem a trafikama za zásluhy.
Obecně protimonarchistická propaganda v Masaříkově republice byla daleko svinštější a daleko prolhanější, než ta protikapitalistická v letech 50.
Hanes
Vždyť by ani nemuseli nic psát. Všichni to viděli kolem sebe, jaká chudina je monarchie proti Prušákům, Francouzům či Britům. Na frontě patřili někam dolů, blízko mužikům, kteří byli na frontě pomalu nazí…
shane
Francouzi na tom byli ještě hůř. A to to byla republika. Už asi čtvrtá.
Vojáci Francie byli regulérní kanonenfutr. V rakouské armádě byl průser nezvládnutá logistika, špatný výkon ekonomiky a panslavismus. Proti Italům bojovali Češi podstatně lépe. Nebyli to Slovani a brali je jako zrádce.
Hanes
Pořád na tom byli Francouzi lépe. C. a k. vojáci byli na východní frontě Prušákama vysmíváni. Vybavení, zásobování, velení, všechno výrazně horší. Jedině kleptomanie. Tam se kradlo, jak to jen šlo. Důstojníci rozkrádali prachy pro mužstvo, trén rozkrádal žrádlo, tak vojáci rozkrádali cestou Rakousko i Uhersko:-))
shane
Věř mi, nebyli. Teda asi pokud jde k žrádlo tak jo, ale to je všechno. Ty přislovečný masakry západní fronty jsou většinově francouzská záležitost. Tam panovala naprostá bezohlednost k životům. Britové se o vojáky v rámci možností starali, Francouzi ani omylem.
Hanes
No viděli bychom, jak by to dopadlo, kdyby tam byla i vojska c. a k., ale to jsou spekulace. Dlužno podotknout, že Němci byli fakt špička, takže na prdel tam dostávali všichni.
Jan Mrcasik
Já mám na mysli hlavně britské důstojníky z aristokratických poměrů. To byla rigidita jak blázen, ostatně ty jejich internáty jim to vysloveně vtloukaly do hlav ještě hůře, než Prušákům, bo imperiální tradice. Prušáci byli také rigidní, ale alespoň ochotní vyzkoušet jakoukoli novinku na poli válečnictví.
Zajímavé ovšem je, že to Britům fungovalo velmi dobře, a jen málokde/málokdy dostali na prdel.
Stran „rigidity“ internátního školství (a obzvláště důvodů, proč to s ní ani zdaleka nebylo tak zlé, jak by se snad mohlo laikovi zdát), překvapivě dobrý zdroj (a zároveň excelentní beletrie, již více než vřele doporučuji komukoli, kdo to snad dosud nečtl) je „Stopka a spol“ od Kiplinga.
shane
Většina těch britských velitelů byli takoví aristokraté jako sir Bernard, viscount z Alameinu, který většinu života prožil jako Bernard Law Montgomery, syn anglikánského pastora.
Fakt si o tý britský armádě za první války něco přečti. Nejlíp od někoho, kdo byl ba vojně.
shane
Zrovna ta britská armáda měla ze všech hlavních bojujících armád procentuálně nejnižší ztráty.
Jan Mrcasik
Já jsem právě četl ty dopisy branců, které hnali proti kulometům jak ovce na porážku a za jakoukoli kritiku válečný soud; vzpomínky poddůstojníků jak nad nimi oficíři ohrnovali nos a odmítali se o čemkoli bavit, oni tomu z bunkru jen podle papírových map rozumí nejlépe. Samozřejmě uznávám, že kanonenfutter má dosti jednostranný pohled asi na jakékoli zteče.
shane
Co to bylo za knihu? Ono se dá totiž vybrat cokoliv. Četl jsem i vzpomínky lidí, co si službu za první válku pochvalovali. Že měli pravidelně vydatný jídlo a moc se nenadřeli. Že kopat zákopy a podzemní tunely bylo lepší a bezpečnější, než bejt horník v Lancashiru. Že si jich armáda cenila víc, než zaměstnavatel a poskytovala jim náležitou péči a dala o bezpečnost práce.
shane
BTW, tys nebyl na vojně, co? Jinak bys věděl, že oficíři se s poddůstojníkama o strategii radit nechodí, kamaráčofty s nima nepěstují a co se týče vztahu mužstva k poddůstojníkům, tak jedinej untroficír co měl sympatie mužstva byl takovej, co měl pecky pro ozdobu a nic po nich nechtěl. Jinak nás srali, stejně jako nás srali naši mazáci.
Jan Mrcasik
Jistěže ne, ale tam šlo od tu odtrženost od reality od důstojníků schovaných v bunkru nad mapou. Z těch svědectví (třeba Australani) to vypadalo zhruba stejně, jako když Hitler na papíře zasvěceně řídil armády ze svého bunkru. Až na to, že těm britským oficírům tam pak umírali lidé poslaní vysloveně na smrt.
Ale samozřejmě máš pravdu, že je to pohled těch dole a že ty pohledy byly asi různé.
shane
Vedoucí je vždycky neschopnej debil a libovolný podřízený by to udělal líp.
Ostatně, po bitvě je každej frajtr generál.
Ta čtvrtá série je skvělá. Ale h historického hledisko je to takovej anglickej Švejk, s tím rozdílem že Švejk stereotypy vytvářel, zatímco Black Adder z nich čerpal.
fatdwi
shane: nejen čtvrtá, celý je to parádní. Dokonce jsem chvíli žil v iluzi, že je Atkinson skvělej a nic blbého udělat snad ani nemůže. Pak jsem viděl Thin blue line…
shifty
Já teda nevím, jakej byl velitej Montgomery v první světový, ale v tý druhý se choval a velel většinou jako úplnej kokot. Ať už v Africe, kde jen slíznul smetanu po Auchinleckovi či Wavellovi a pak jen čekal na materiální převahu a američany, tak i v evropě, kde vymejšlel parády typu Market Garden a další. Monty uměl akorát skvěle chválit sám sebe v memoárech, ale jako velitel britský armády ve WW2 stál fakt za hovno a Pattonovi, Rommelovi nebo spoustě dalších nešahal ani po kotníky.
Jan Mrcasik
O tom jsem ovšem četl, že ani takový Rommel údajně své vlastní reputaci nesahal ani po kotníky :o)
shane
Rommel udělal kariéru lezením do Hitlerovy prdele a hvězdu z něj udělala britská propaganda, která potřebovala zdůvodnit nevalné úspěchy v Severní Africe. Němci z něj pak po válce udělali ikonu „čistého“ wehrmachtu, protože jednak Panzerarmee Afrika neměla na triků žádná zvěrstva na civilech a protože atentát na Hitlera, kde byla ovšem Rommelova účast omezena na „věděl, nepověděl“ a mezi spiklence nepatřil.
shifty
To ale na Montgomeryho a Churchilla platí do puntíku stejně.
shane
Ani ne. Churchill Montyho pozvedl, ale v době kdy získal velení 8. Armády nebyl žádnej nýmand a byl schopný a uznávaný generál.
Zatímco Rommel dostal velení 7. divize jako odměnu, že dělal Ádovi v Polsku velitele osobní stráže, když měl turné po Wehrmachtu. Většina generálů jím opovrhovala a do Afriky ho v podstatě uklidili, aby jim nesmrděl pod nos. Afrika bylo pro Němce třetiřadé válčiště a nikdy nedocenili jeho význam. Oni tam vlastně dělali stafáž pro Italy. Podporu, když Wavell vypráskal Taloše z Lybie. 30 000 Britů z Western Desert Forces rozsekalo 300 000 Italů.
fatdwi
shane: dlé mého Rommelovi křivdíte – je vidět, že Vás hlavně štve, jak k tomu velení přišel a touto optikou hledáte chyby tam, kde nejsou. Kdysi jsem četl knížku, která se věnovala čistě Africe (taky se to myslím jmenovalo Válka v Africe, to už nevím) a tam to bylo velmi dobře popsané. Rommel byl velmi dobrý a prozíravý velitel, ať už proto, že takový byl nebo proto, že s mizernými dodávkami materiálu neměl jinou možnost uspět. Nebýt jeho, německé tažení Afrikou by skončilo o hodně dřív. V Africe se ukázala spíš neschopnost Britů, to jsem byl tehdy překvapen, jaké to byly „lamy“.
Rommel měl pochopitelně i štěstí a nakonec naopak smůlu, ale ani jedno z něj nedělá nějakého neschopa, kterého „na růžovo“ nalakovala propaganda.
shifty
Ja cetl tu samou. A taky z ni vychazim.
shane
Jako částečně jo, ale Patton byl ještě horší přeceňovanej tlučhuba a Rommel je preceňovanej Hitlerův patolízal, že kterého udělala hvězdu britská propaganda.
Montgomery nebyl špatnej generál. Nebyl taková hvězda jak se z něj dělá, ale žádnej provar.
A zrovna Market-Garden byl průser, protože byl šitej narychlo pod politickým tlakem a nebyl čas na pořádné plánování a průzkum.
shifty
Jasně tak mě první napadli tihle dva. Ale určitě bych našel hodně kvalitnějších generálů a o tý Africe jsem četl a tam to bylo s tím Montym vážně smutné. Ostatně mám pocit že i kvůli němu taky jednou padl Tobruk, ale nechci kecat.
Rommel měl úspěchy hlavně v Evropě. V Africe nebyl ani dobrej, ani špatnej, ale měl málo matroše a vojáků zachránil i Hitlerovi navzdory dost. Pokud bych si měl vybrat jestli pod Rommelem nebo Montym, tak určitě pod Rommelem, protože Montymu byly nižší šarže naprosto uprdele. Ale k Churchillovi se choval skvěle. Proto taky v Africe mimojiné skončili Wavell a Auchinleck.
shane
Nepadl. Asi nejlepší byl Wavell, ale jak říkám, Monty nebyl žádná hvězda, ale byl kompetentní generál a uměl nadchnout mužstvo. G podstatě v Africe šlo o to, že operační plány k bitvě u El Alameinu vypracoval ještě Auchinleck s Ritchiem a Monty je jen mírně upravil a použil a slízl smetanu, což si ovšem zasloužil, protože toho taky moh dost posrat a vlastně to, že použil plány od předchůdce bylo vlastně plus pro něj, protože blbě by z ješitnosti udělal vlastní a téměř jistě by to posral.
Nutno dodat, že neúspěchy v africké kampani padají zčásti na hlavu Churchilla, kterej do toho imrvére kecal, odvolával velitele a šíboval s divizema. Majstrštyk v tomhle byl přesun 7. obrněné divize „Desert rats“ do Řecka, kde ji Němci rozbili na sračky, navíc jejich absence v Africe málem přivodila britskou porážku. Pikantní je, že Řekové britskou pomoc několikrát výslovně odmítli a Winnie ji Řekům vyloženě vnutil. V tomhle byl stejnej jako Hitler, akorát Áda byl frajer, zatímco Winston vyučení obrlajtnant od kavalerie. A naštěstí neměl takovou moc.
No. Zrovna Montgomery má hlavní zásluhu na relativně nízkých britských ztrátách.
Ne že by mu kanonenfutr nebyl u prdele (ve skutečnosti tam měl naprosto všechny, včetně samotného Churchilla; byl tím až pověstný), ale za podstatné ve WWII považoval to, aby i po válce Británie měla nějaký světový význam. A na to musí mít nějakou armádu. Takže si nemůže nechat všechno rozstřílet, protože na rozdíl od Američanů už Britové neměli prakticky žádné reservy.
shane
Zase bacha, Monty se k mužstvu choval skvěle a vojáci ho milovali. Osmá armáda byl neskutečnej fenomén. Skoro až klan. Monty sral především nadřízený a jemu rovný. Pravda, měl sklony obklopovat se oblíbenci, ale to skoro každej.
Vojáci především oceňovali, že je opatrný a chce mít převahu a nevrhá se bezhlavě do riskantních operací. A neskutečně pozvedl morálku Osmé armády, která už v té době pálila v Káhiře dokumenty a kopala zákopy u Suezu a brala pád Egypta jako hotovou věc.
shane
Jinak Monty nebyl dáván jako příklad velitele, ale jako příklad kluka ze střední vrstvy co to dotáhl na vikomta.
Oni totiž Britové vcelku rutině schopné důstojníky pasovali do šlechtického stavu. U generálů byl doživotní titul v podstatě běžný benefit (k některým řádům se dává automaticky) a úspěšní vojevůdci a polní maršálové dostávali obvykle tituly i dědičné.
shane
Což mi připomíná jistého sira Williama Robertsona, co to dotáhl z vojína na feldmaršála. Taky ten predikát dostal za odměnu, byl synem krejčího.
deacon
Uz by nekdo mohl odkazat na zdroj toho, ze pouze inteligentni lidi plodi genie :) Jako filmova zapletka je to hezke, jinak nic moc.
Par zajimavych veci k debate – napr. neskutecne roste mira schopnosti abstrakce(coz primo koreluje s kvi kve testy, pac ty to meri). Spousta intelignentnich lidi nebyla predurcena k dlouhemu zivotu a ziji a plodi diky moderni lekarske vede. Za vsechny jmenujme Hawkinga. Ale urcite si mezi nami kazdej vzpomene na nerdy ze skol, kteri nezvladali telesnou vychovu. Ale nejak zvladali tydlencty divny klikyhaky v matice a jinde. Ony treba nestovice si nevybiraly jenom blbe, kosily vsechny. Podobne treba obrna.
No, zbytek necham lezet ladem, protoze je na me moc pozde a cely mi to prijde na palici =) Lidi prubezne blbnou, ale rychlost inovace je za posledni dekady neskutecna. jojo, asi uz konecne nekdo vymyslel tu AI, kdyz lidi blbnou :D
Jan Mrcasik
D9ky za připomínku, to jsem tu také chtěl zopakovat.
Někdo to tu kdysi v debatách detailně rozebíral – že i dva debilové s IQ 50 mohou mít génia s IQ 160, a naopak dva géniové s IQ 160 mohou mít debila s IQ 50, protože IQ potomka je náhodné. Akorát ta pravděpodobnost je u hloupých nižší, zdaleka však ne nulová.
deacon
Dneska je problem u pitomcu s geniem spis v pozici toho, ze se mu nemusi dostat vzdelani. Ale zase dneska mame ucitele s vysokym platem, takze se urcite o takovehoto chudaka postaraji, aby dite netrpelo :)
grg
Jednak vzdelanie, ale predovšetkým taký ten „štýl života“. Keď je zmyslom života rodičov dať si pár pív v krčme a potom zaspať pri televízore, tak sa to nalepí aj na dieťa.
Inteligence potomka není zcela náhodná. Odvíjí se od inteligence rodičů, ale má tendenci se vyrovnávat k průměru. Tedy dva géniové (sice mohou mít spolu se zcela mizivou pravděpodobností debila, ale) nejspíše zplodí děcko s velmi nadprůměrnou inteligencí — ale ne tak geniální, jako byli rodiče. Analogicky dva blbci (sice mohou zplodit se zcela mizivou pravděpodobností génia, ale) nejspíše budou mít děti chytřejší nežli jsou sami, ale pořád inteligence podprůměrné.
ukatoto ukulele
Ano, rika se tomu regrese k prumeru.
martin_100
Něco na tom bude a netřeba vědecky bádat.
Před 50 lety bylo součástí návodu k autu jak seřídit ventily, jak nastavit geometrii nebo předstih. Dneska je v návodu že se nesmí pít obsah autobaterie.
To o inteligenci lidstva vypovídá opravdu hodně.
gogan
Ventily mají dnes samoštely, ale žízeň je večná :)
BonfireCZ
To je tak se vším.
Technologie se dostává do ruk lidem, co o ní ví v lepším případě málo, v horším případě lautr nic.
Dřív neměla mamina před barákem auto na vození děcek do školy. Teď jo, ačkoliv o tom autě ví asi tak stejně, jako mamina před lety. Ale co auta, třeba i počítače, internet.
Většina lidí logicky nebude rozumět do hloubky daným technologiím, jak fungují, a přesto je využívají. Pak dochází k takovým situacím, že se objevují lidi, co nás všechny před technologiemi musí za každou cenu chránit. A má to kladnou zpětnou vazbu, takoví jsou slyšet čím dál víc.
martin_100
BonfireCZ – Hele zbraně jsou dnes taky dostupnější širšímu okruhu lidí než dřív přesto k jejímu získání musíš znát spoustu techniských věcí jinakzbroják nedostaneš.
Stejně tak pokud člověk nepochopí principy fungování auta tak by něměl vůbec sedat za volant.
Vono by stačilo, kdyby se naučili aspoň základy a jak to používat. Jenže to ti kokoti neumijou ani používat, a lezou s tím mezi vostatní :-o
Sumo64
To není ten nejlepší případ, a to nejméně ze dvou důvodů:
1. před padesáti lety bylo ovládání automobilu technicky náročnější, vyžadovalo jistou elementární technickou znalost, řídili tedy pouze lidé, kteří byli toto schopni splnit, a tomu se přizpůsobovaly návody. Dnes je technologie rozšířenější a dostupnější, a to i cenově, bylo tedy třeba rozšířit řady schopných auto ovládat a tedy kupovat, ideálně až na všechny obyvatele, protože prodeje a tím zisky jsou hlavním cílem, proto se ovládání zjednodušovalo až na úroveň technických blbců a antitalentů – a opět tomu bylo třeba přizpůsobit návody.
2. V průběhu tohoto procesu výrobcům došlo, že trvanlivé auto, které umí spravit majitel v garáži, není z hlediska zisku výhodné, nýbrž je třeba jej udělat tak složité, aby majitel sám nic neopravil a musel s každou prkotinou do servisu a tam to zaplatit, nejlépe draho zaplatit .A opě tomu přizpůsobili výrobu, včetně návodů
Tento případ tedy nedokládá nic o průměrné inteligenci, nýbrž o vývoji trhu v závislosti na ziscích výrobců, o nekompetentnosti státní správy, o vcelku konstantním procentu technických antitalentů a celkových blbců v každé populaci, a rovněž o opouštění nevyužívaných či nevyužitelných znalostí a jejich nahrazování využívanými či využitelnými, což se děje odjakživa, i u zvířat
Dachsmeister
@Sumo64
1. a to sní Musk vlhký sen o autonomním vehiklech, které si objednáte v aplikaci jako ty koloběžky co se všude válejí ve větších městech
2. i tak ty návody lidi nečtou, mnohdy i ty servisy
Vývoj trhu závislý na ziscích byl ještě fajn, nynější vývoj závislý na regulacích a bláznivých proroctvích jurodivých spasitelů zeměkoule, potažmo vesmíru je další level.
O nekompetentnosti a přebujelosti státní správy se dá psát věčně, jedinou šancí je decimace.
Každých deset let, s tím že je stop stav od minulé decimace.
Historky jak budou běhat papíry, respektive soubory mezi úřady a ne lidi, slýchávám už více než 30 let… :-(
ygorek
Dachsmeister 1.2.2022 v 10:43
1. myslím, že nejen Musk, jako „starý scifista“ jsem o tom četl snad již v předválečných snářích;
2. přesně
Na stará kolena jsem se naučil modlit.
Má modlitba je krátká a zní takto: „Bože, nedopusť digitalizaci státní správy.“
shane
„Když selžou všechny způsoby jak uvést přístroj v činnost, ještě zbývá přečíst si návod“
jizlivec
Často ovšem stačí použít Sattingerův zákon: „Zapnutý přístroj funguje zpravidla o něco lépe“…
shifty
I dnešní auta se dají v pohodě spravovat v garáži. Tím nemyslím nějaký high tech hybridy z loňska, ale auta tak do roku 2010(tzn. ty, kterých tady jezdí drtivě nejvíc). Ale chce to se tomu věnovat a naučit se to. Já to třeba neumím, ale mrzí mě to. Ale umí to bratranec a tady kousek mam dobrýho servisáka – kámošovo bráchu, takže to nemusím řešit. Ale nejradši bych si dal nějakejch automechanik kurz někde v dílně nebo tak :)
x-f
No kurz :D
Podle mě se tohle skládá z dvou věcí, když pominu „diagnostiku“ problémů, tedy zjistit kde je problém, když např. slyším odněkud vrzání, nebo se to třeba za jízdy klepe atd., protož to často může být několika různejma věcma.
1) Vědět jak konkrétní věc udělat. Tj. co všechno koupit, kudy to jde vyndat a co kvůli tomu odmontovat – tam a zpátky. Utahovací momenty atd.
na tohle jsou dílenský postupy, ale často je více možností a lidi najdou jednodušší postup atd. + např. na co si dát pozor, co se často u toho posere.
Tyhle informace dopátráš na netu v manuálech a na forech od lidí co to dělali. Často se dá najít video na youtube s postupe. Tohle jsou specifické postupy pro každý vůz.
2) Nějaké obecná zkušenost. Často se u výše uvedeného něco posere. Šroub nejde povolit, protáčí se co nemá, ukroutíš šroub, strhneš mu hlavu, podělanej závit atd.
A ty potřebuješ nějaký zkušenosti, aby jsi těm problémům nešel naproti (použitím nevhodného nástroje, postupu, síly) a aby sis s nima uměl poradit (kdy to pobouchat, když to čím nastříkat a nechat působit, kdy to nahřát, jak to odvrtat atd.).
Pak samozřejě s těma zkušenostma postupně přicházíš na to, jaký nářadí by se ti ještě hodilo.
Tohle prostě není nic co by ti někdo nalil do hlavy na nějakým kurzu. Prostě to začni dělat a začni od jednodušších věcí. Třeba vyměň olej a filtry. Brzdový destičky. Nakoukej to na yotůbku, pozvi si kámoše co to s tebou poprvé udělá.
shifty
no jasně… to chápu :) já to myslel spíš tak, že asi zkusím ukecat toho známýho mechanika, jestli bych tam s nima ve volnu nemohl bejt a koukat, případně něco zkusit dělat. Buď to půjde nebo ne. Ono taky neni tolik času navíc, bohužel :(
strasidlo
Mám jeden tip. :-) Učeň to má dát do 3 let. Nevypadáte na troubu, ve vší úctě, takže cca za polovic a i méně. Pokud máte volné místo, trocha peněz, chuť a alespoň občas volnou hoďku dvě, navrhuji zakoupit starý jednodušší werk, ten celý rozložit a zase složit. Když to poté opět bude vrčet jako před rozborkou, můžete si spokojeně říct, povedlo se. A teď něco složitějšího. :-)
CzechDave
Jopjo, stejná zkušenost. Když jsem naposledy kvůli vadnému momenťáku překroutil jeden ze dvou šroubů, co drží u motoru BKD v dvojkové ofci PD vstřikovač v hlavě a pak dokázal ten zbytek šroubu dostat ven z úzkého prostoru bez nutnosti demontáže nebo navařování čehokoliv jednoduchým fíglem, byl to slušný egoboost :).
Problém je v tom, že jak se postupně dostávám v servisu svých aut dál a dál a potřebuju čím dál specializovanější nářadí, narážím už na limity svých možností. Třeba by byl super sloupový zvedák, abych se nemusel válet na studené zemi, ale mohl si auto zvednout nad hlavu a pohodlně dělat práce, co se dají dělat jen zespoda. Jenže i slušný sloupák z druhé ruky stojí docela raketu a nakonec ho nemám kam dát, moje garáž s dílnou se nalézá v suterénu mého domku, kde je výška stropu sotva něco málo nad dva metry. Jo, postavit ho venku a zkonvertovat tak jedno parkovací místo vedle domku na servisní bude asi jediná cesta. Nebo slušný vícekanálový a ideálně analogový osciloskop na autodiagostiku taky není levný. Speciální klíče a přípravky se kolikrát ani nedají sehnat bez známých, protože ve volném prodeji ani nejsou. Rád bych se nauřil i základy plechařiny. Takže nějaký autogen s plamenem, TIG, klempířské nářadí a tak a jsme na několika desítkách litrů jen za tohle. Plus nějaké plechy, na kterých bych se naučil svařovat, bodovat, brousit a tak… Bral bych na tohle i nějaké to zaučení, protože proč bych měl objevovat něco, co jiní už umí a mohli by mě to naučit? Ale kde? Nikdo nechce ztrácet čas učit někoho, kdo není z fochu.
Oscila sou dneska digitální za pusu a analogy seženeš buď (v dobrým stavu) na v bazarních sekcích příslušnejch fór, nebo (v jakýmkoli stavu) na blešákách. Dyž pudeš po Teslách a podobně, tak na to případně najdeš i lidi (mám dyžtak sběratela), co to sou schopni odservisovat. Možná by měl i nějakýho volnýho na odprodej, už toho prej má kvanta od každýho. Pohybujeme se maximálně v jednotkách tisíc.
x-f
Nevím jak před 50 lety. To jsem ještě nebyl. Ale když jsem byl malej a dělal s tátou tyhle věci na autě, tehdy na žigulíku, tak myslím, že to v manuálu nebylo. Měl na to knížku zvlášť. Ještě v době Felicí a Oktavií vycházely knížky s postupy na samoúdržbu.
Dneska je ale fakt jiné doba. Tuhle jsem v manuálu k autu nenašel, jaký tam patří olej.
Ale zas kdo chce, může si dnes sehnat na netu dílenský postupy přímo od výrobce, nebo sežene rady na forech atd. To dřív nebylo.
Úplně nesouhlasím, že jsou auta zásadně složitější. Když mě bylo čtrnáct, patnáct, dělal jsem s tátou na žigulíku věci jako seřízení ventilů, předstihu, brzdy, olej, filtry, měnil výfuk atd. Většinu jsem toho v té době už pak zvládal sám.
Teď si na autě taky udělám údržbu, vyměním tlumiče, pera, ramena, ložiska. Příjde mě to v zásadě stejný.
Co je jiné je ta elektronika. To uznávám. Ne každý se zvládne zorientovat v diagnostikách, koupit správný kabel, nainstalovat SW kolikrát s crackem atd.
A i kdyby, tak ti to kolikrát taky nic neřekne jako amatérovi.
Jenže lidi hlavně zlenivěli. Za socíku ten samoservis byl taky z důvodu nedostupnosti servisů. Táta je strojař. Celej život stavěl a servisoval kolosy mnohem složitější, než nějaký auto. Žigulíka si dělal celej život sám, ale když si koupil Filcku, tak na servisování auta najednou rezignoval a argumentace bylo právě to klišé, že „dnešní auta jsou tak složitý, že si na tom už sám nic neuděláš“.
Přitom ta filcka měla zrovna seřízení ventilů jednodušší, než ten žigulík, respektive seřízení stejně triviální, jen mnohem líp přístupný.
Brzdy atd to samé.
BonfireCZ
To já jsem celé svoje mládí slýchával taky takové kecy jako „tohle je plné elektroniky, v tom se nikdo nevyzná“, nebo „ta elektronika zase nefunguje, a kde já teď někoho najdu kdo to opraví“.
Jak jsem zestárnul a do aut se začal hrabat sám, tak čím dál víc tyhle kydy nechápu. Vždyť je to jenom 12V booleovská logika, a senzor buď funguje, nebo ne. (dobře, někdy funguje blbě, ale to se dá velmi často snadno ověřit) Každý senzor má nějaké svoje označení, nějaké parametry, stejně jako mechanické věci. Dneska už výrobci z té 12V logiky přechází na CAN sběrnici, ale to je zase všechno jednoduché, prostě mám sběrnici kde tečou data, ty mají nějakou svoji strukturu, existuje spousta diagnostických nástrojů apod.
Znám jednoho takového, co furt dokola mele „zasraný vstřikování, v tom se nikdo nevyzná“ a hrozně vychvaloval mechanické naftové čerpadla. A právě na takové mechanické čerpadlo sháněl po celé republice někoho, kdo mu ho sešteluje. A přitom třeba takové závodní jednotky jako Ecumaster, AEM, Haltech, to je přímo radost ladit a nastavovat.
x-f
No tu elektriku chápu. Já teda jako člověk z IT si dokážu informace nějaký najít, nemám problém rozchodit si kabel a protože mám elektrotechnický vzdělání, ačkoliv jsem to nikdy nedělal, tak si dokážu i něco někde poměřit.
Ale lidi jinak moc netuší v tomhle. Nevyznaj se v základech. Instalovat nějaký programy a řešit driver ke kabelu, nějaký COM poty atd.. A elektrice nerozumí. Ani základům. Je to na ně moc abstraktní. Nevidí to, nedá se na to šáhnout jako na šroub.
Pak to dopadá tak, že jdou paka měřit kolik je proudu v baterii, přepnou si měřák na „ampéry“ a přiloží to na poly baterie. To jsem fakt viděl.
Ale běžnej člověk potřebuje na autě každej rok vyměnit olej a filtry, semtam destičky, jednou za čas kotouče. Triviální věci, který tvoří nejmíň polovinu servisů, ale lidi se vymlouvaj na složitost.
BonfireCZ
Jo no… ale přitom to není o tom že IT lidi „ví víc“, je to jen o přemýšlení a logice.
Tohle jsou právě důvody proč si celou svoji sbírku aut servisuju sám, do servisu to jde jen na velmi specializované věci, na které nemám speciální nářadí a přípravky. Ty triviální věci jsou fakt triviální. (Dost často používám takovou větu – nechci se ale nikoho dotknout – berte to spíš v nadsázce: Když to dokáže blbej vyučenej automechanik, co bych to nezvládl já)
x-f
Přesně tak. Hlavně jsem zjistil, že ty základní věci člověk udělá rychlejc, než servis.
Výměna oleje s filtrama je na 2h i s pár cigárkama, kafem a úklidem. Věci objednám přes net a když už vím co tam dávám, zabere to 5 minut a přijede mě to až ke dveřím. To samé třeba kotouče s deskama.
Když řeším servis, musím tam zavolat, domluvit termín, zajet tam, nechat tam auto, dopravit se sockou do práce a pak zase zpátky při vyzvednutí. Celkový čas co strávím jen předáním a převzetím vyjde minimálně nastejno, jako když to udělám sám.
ygorek
x-f 1.2.2022 v 14.53
Moje zkušenost či zvyklost je spíše opačná.
Zavolám do servisu, domluvím termín, přistavím auto v 7:00, dám si kafe, vyřídím poštu, přečtu zprávy, zaplatím, v 8:00 pokračuji do práce.
Doma jsem to dělával, dokud spodní kryt motoru nedrželo jedenáct šroubů třech typů.
x-f
Jestli máte servis, kde vám dělají na počkání, pak to chápu.
Já takový ovšem nikdy neviděl. Měl jsem řadu aut střední nižší třídy a střední třídy s kterými jsem jezdil do autorizáků a nikdy a nikde to takhle nefungovalo.
Nejběžnější průběh vypadá asi takto:
Jsem domluvený na 8:00.
Přijíždím v 7:55.
Přijímací technik někde pobíhá, nebo už je ve skluzu a ještě se věnuje zákazníkovi, kterého měl objednaného předemnou.
Cca 8:15 až 8:30 – přijímací technik se mě začíná věnovat. Sepíšeme zakázku, dojdeme se podívat na auto, zapíšeme stav km, nádrže, poškození.
Cca 8:30 až 8:45 – mám předáno a mohu odjet.
Pokud mě půjčují náhradní vůz, zdržím se dalších 30 minut, protože to má na starosti jiný člověk. Z toho důvodu jsem si už ani auta nepůjčoval (vrácení zabere taky další čas) a jel sockou.
Není započítána zajížďka do servisu a cesta z něj.
Odpoledne volají, že je to hotové.
Probíhá to stejně jako ráno, jen zpravila bez čekání na technika, protože tady už je nápor zákazníků roztažený do delšího úseku.
Neautorizované servisy a garážníci jsou sice schopní převzít a předat auto mnohem rychleji, ale zas většinou nejsou schopní pořádně plánovat, takže se s nima člověk domluví týden dopředu na úterý, ale oni nejsou schopni ani zavolat, že se jim protáhla zakázka před váma a že maj na dílně něco jinýho a na vaše auto šáhnou stejně nejdřív až ve čtvrtek, takže to tam stojí dva dny zbytečně.
ygorek
x-f 1.2.2022 v 15.22
Já takový servis mám naštěstí po cestě do práce.
Na servisní prohlídky jezdím do autorizovaného servisu (Imofa nebo Srba, podle auta), kde je přístup podobný vámi popsanému, ale jen zhruba – na počkání to není, auto nechávám v servisu, od přistavení po odjezd náhradním vozidlem maximálně půl hodiny.
Jistě, jednou (2017) jsem se stavil na služební cestě v nevyzkoušeném autorizovaném servisu, tuším v Jihlavě, a tam dokázali olej měnit dvě a půl hodiny. Ale to byla výjimka.
fatdwi
x-f: potvrzuji, co píše ygorek. Běžné výkony není problém řešit na počkání, ale je nutné to pochopitelně domluvit dostatečně dopředu. A to se bavím o servisech 4 různých značek. Na větší akce tam auto nechám přes den. Předávání a přebírání ovšem nikdy nezabralo víc, než 10 minut. Představa, že jsem domluvený na 8 a teprve 8:45 odjíždím, to mi přijde jako úlet.
CzechDave
fatdwi: Já si běžné úkony dělám sám, nevidím důvod, proč bych měl platit za něco, co zvládnu sám ve stejné nebo lepší kvalitě a ve stejném nebo kratším čase a mám nad tím navíc plnou kontrolu. Do servisu vezu jen věci, které sám nezvládnu, protože to neumím nebo na to nemám prostor / vybavení. V takovém případě mám svůj servis, jehož majitele osobně znám dlouhá léta a věřím mu. On zase ví, že si umím věci ověřit, tak na mne ani nezkouší něco hrát.
jizlivec
„Do servisu vezu jen věci, které sám nezvládnu“
Já mám tu smůlu, že u mě je to cokoliv složitější než dohuštění pneu*…
* Původně jsem skoro napsal „výměna žárovky“, ale všas jsem si vzpomněl, že jsem renaultový…
fatdwi
CzechDave: život je otázkou priorit. Kdysi jsem na ulici ležel pod autem a měnil olej, desky, čistil karbec, měnil pneu. Dnes nic takového nedělám, nestojí mi to za to. Ztráta času tím, že cestou do práce hodím auto do servisu a pak se pro něj vrátím (zvlášť, když se domluvím s kolegou, který jezdí kolem servisu a nabere mě tam a pak odpo zase vyhodí – nepodaří se vždy, ale když jo, tak je to úplně ideální) je oproti tomu, že to dělám doma, minimální.
kiv61
Standardní mechanické věci, výměny olejů ad. na všech našich autech řeším odjakživa vlastníma rukama. Dílnu co mám sice není na autoopravy úplný ideál ale dá se.
Jak časově tak finančně to vychází výrazně výhodněji.
Do výměny čelního skla či turba se samozřejmě nehrnu (i když to taky není žádná raketová věda) ale to mne potká tak jednou 10 let. K tomu pak používám „svého“ garážového démona o ulici vedle.
Vyšší „elektroniku“ jsem, Světe div se, zatím nikdy řešit nemusel.
na volej a filtry sou snad i 2 hodiny moc, mě sere už že to trvá přes hodinu a snažím se to zkrátit (udělat nějakou náhradu jámy nebo zvedáku, ani jednoho nemaje), pže garážníkovi to zabere <10 minut, že
Jan Mrcasik
Elektrika je zákeřná právě v tom, že se špatně diagnostikuje. Protože z principu funguje jen pod proudem (offline to multimetr neproměří protože polovodiče jsou všechny zavřené), takže jakmile je např. někde kraťas co vyhazuje pojistky, pod proudem to nejde a vypnuté také ne – konečná.
Dále je tu duchařina – pokud selže mechanika, prostě tam něco visí a nefunguje nebo se zadrhává. Pokud selže hydraulika, někde něco teče a je to vidět. Pokud selže pneumatika, už je to horší ale dá se to nastříkat mýdlovou pěnou a koukat kde to bublá.
Ale studený spoj? Nalomený drátový svazek? Přechodový odpor v konektoru? Hodně štěstí s lovem :/
No a software, to je často konečná. Třeba u moderních aut z koncernu si člověk ani nevymění baterku, protože je potřeba novou baterii zaregistrovat v profi autorizované diagnostice. Taková diagnostika je zatraceně drahá, to není ELM327 za pár šušní z Číny.
A i pokud člověk diagnostiku má, tak tím potíže nekončí – chová se to blbě protože je závada v elektricky řízené komponentě? Nebo je to command error kdy ŘJ posílá špatné instrukce? Proč ŘJ posílá špatné instrukce – je chyba v ŘJ? Je chyba v nějakém senzoru? Jaké senzory bere ŘJ na vstupu? Atd. atp., peklo na kolečkách.
x-f
Ty kabely nejsou zas takovej problém. Na opla jsem měl OP-COM za asi 15USD. Udělal všechno co jsem potřeboval. I nakodovat se tím dalo skoro všechno.
Na vagena jsem měl HEXCAN za asi 20USD. Taky s tím šlo vše co jsem potřeboval.
Na Alfy stačil ten ELM327 za 10USD, jen to bylo citlivé zda výrobce dodržel referenční zapojení výstupů na CAN. Spousta jich nefungovala pak taky některý jednotky jsou na jiný lince, tak to chtělo redukce. Opět jsem si udělal co jsem potřeboval.
Aktuálně jsem si přivezl domů BMW z roku 2005 a Inpa K+CAN funguje.
jasně, těmahle kablíka nepřehraju SW v jednotce a třeba infotaiment na Golfu7 už šel jen orginálem a ještě k tomu online vůči VW, ale jde tím vyčíst chyby, nakodóvat většinu funkcí, vstřiky, kalibrovat čidla, resetovat naučený data atd.
Třeba na Golfu 7 mě překvapilo, že lze programovat výstupy jednotlivých pinů ŘJ v závislosti na hodnotách na jiných. Docela jsem si s tím vyhrál, když jsem si dodělával nějaký osvětlení dovnitř a podle sebe jsem si nastavil intenzitu osvětlení podle intenzity osvětlení palubky v závislosti na otevření dveří atd.
Jinak zrádnost elektriky ano. Loni jsem řešil, že mě přestalo auto žhavit. Proměřil jsem kabeláž od baterky k relé a kostru, kabel k žhavičkám a žhavičky. Nakonec jsem čučel jak puk.
Kladný pol z baterie vedl kabelem k relé. Na konci měl očko, které bylo nasazené zespodu na relé na šroubu a utažené matkou. Na očku jsem naměřil vůči kostře 12V a na šroubu nulu. Kov na kov, dotažený. Po rozebrání žádná viditelná oxidace.
Pak jsem si uvědomil, že jsem asi 14 dní předtím měnil expanzku, protože tam byla prasklina na zobáčku na kterým je nasazená nahoře přívodní hadice a teklo to. A to je skoro přesně nad relé.
Netuším, jestli je možný, že to paraflu po zatečení do toho spoje působilo jako izolant, ale bylo to jediný logický vysvětlení.
BonfireCZ
Tak ono to je ale všechno podobné té mechanice, na spoustu věcí by se dalo najít více či méně přesné přirovnání.
Senzor – většinou přesně popsaná součástka, když zapracuje zub času a mechanik je nezkušený, dá se vyhledat v dílenské příručce, stejně tak průběhy veličin a základní troubleshoot. Zkušený mechanik dokáže součástku okem identifikovat, multimetrem diagnostikovat. Oprava nějakého zalitého senzoru zpravidla nerentabilní, tzn výměna.
Kabeláž – dá se proměřit multimetrem se znalostmi 7-8 třídy ZŠ. S duchařinou asi souhlasím, nicméně pořád je to tak, že pokud selže nějaký senzor/kabeláž/jednotka tak, že je to na výměnu, zřejmě se to nějakým způsobem projeví, i když třeba ne na tom konkrétním místě (což může být na první pohled problém, ale opět se dá postupovat vylučovací logikou)
Studený spoj? Nalomený svazek? Přechodový odpor? Snad jen krom toho studeňáku zase multimetr :)
Ale samozřejmě není nic černobílé, a jak u mechaniky, tak u elektriky je možné strávit spoustu hodin tápáním nad tím, co je vlastně špatně.
(pak si říkám – zlatá elektronika, když třeba analyzuju odkud se pod autem ozývá skřípění/mlácení ve specifických momentech apod.)
Některé automobilky dělají solidní příručky, některé slabší. Některé mají spolehlivější součástky, některé méně. ELM327 je jen převodník, samotný SW, který přes ELM komunikuje s autem může být originální, neoriginální, kvalitní, nekvalitní – stejně jako u mechanických komponent. No a tak je to se vším, že :)
x-f
Jojo. Psal jsem to tu někde vedle někomu taky. U tý mechaniky to není prdel najít, když člověk nemá zkušenosti.
Nejhorší je, když někde něco hučí, nebo se auto klepe. To jsem už řešil a ne jednou. Můžou to být kola, poloosa, ložiska. Kolikrát se to autem tak nese, že to člověk slyší/cítí úplně odjinud. Někdy pomůže vzít kamaráda ať řídí a lézt po autě a poslouchat. Přísahal bych, že je špatný levý přední ložisko a ono to bylo zadní atd.
Jednou jsem vzal i diktafon a pásku a postupně ho připáskoval k ramenům u všech kol a pokaždý se kousek projel. Pak jsem si na počítači pustil nahrávku a podle toho poznal, že to hučí jinde než sem si myslel. :D
cyklista
Tak ono nebylo od věci, Aerovka měla jednoduchý stetoskop v základní výbavě.
VasaZeli
Já teď tápu s tím, že se mi u Berlinga II 2015, pětikvalt, dechtochrocht (můj první dechťák, jezdím od 1982), rozsvítilo abs a prokluz. Můj garážník po napíchnutí identifikoval závadu čidla v levém zadním kole, po výměně ale prd, stejná závada se zobrazuje furt. Kabely prý v pořádku, nenapadá tě, čím by to mohlo být?
Jináč co se týče oprav na autech, dělám si taky hromadu věcí sám (olej, desky, kotouče, výfuky, silentbloky, kuláky, startéry, alternátory – tam většinou odejde jedna dioda a když alternátor rozeberu a vidím, v jak je žalostném stavu, radši objednám lepší druhovýrobu, navíc diodový desky jsou docela drahý).
Ještě mám Pažouta 1.6, 16v, benzín, jezdí výborně, ale už kvete a je obouchanej. Pořebuju tyhle bednobusy, někdo je tu nazývá stavebními stroji, ze dvou důvodů, jako chalupník furt něco tahám a taky si tyhle auta nemusím oblíkat, ale normálně do nich nastupuju (skoro 190cm a nějaký kilo navíc). Kamarád má Superba III a to je, jak když nastupuju do ótéčka a ještě se bziknu do hlavy.
K těm elektro závadám: před časem mi Pažout přestal jen někdy startovat, startér točil, ale nic, pak zas třeba týden vpoho. Posléze už nechtěl startovat vůbec, všiml jsem si, že neroztočí čerpadlo, dal jsem to na blind do servisu kus od chalupy a hoši – to je jasný, čerpadlo v nádrži je v řiti, takže vypustit a vyndat nádrž, jenže čerpadlo po vyndání a připojení k napájení točilo jak za mlada. Tak zavolali elektro ekšperta, mladej kluk, moc šancí jsem mu nedával, půl dne se v tom šťoural a zjistil, že po otočením klíčku, vyšle ŘJ signál do desky plošných spojů v pojistkový skříňce, ale odtud už NĚKDY nedoleze na pojistku a relé. Říkal, že by se musela vyměnit nejen ta deska, ale i ŘJ (prý jsou spárované – šílená raketa, nevím kolik), tak udělal bypass, vytáhl signál z ŘJ, přivrtal na kastlík další relé za pajdu a poslal signál na pojistku. Do dneška to funguje. Já vím, všechna auta na „F“ a francouzský stojí za prd, ale nějak jsem si na ně zvykl.
seš si úplně jistej, že kabel je v pořádku? esli je tam konektor, tak ai konektor?
a geometrie je taky dobrá? vono to totiž jaksi sleduje nepravidelnosti, takže pokud by byla blbá geometrie, občas stačí ai podhuštěný kolo (ostatně levný senzory na sledování tlaku sou vlastně ABSka), tak to ukazuje error
Marty...
To já jsem celé svoje mládí slýchával taky takové kecy jako „tohle je plné elektroniky, v tom se nikdo nevyzná“, nebo „ta elektronika zase nefunguje, a kde já teď někoho najdu kdo to opraví“.
Ono zjistíte, že v ČR se držkuje furt stejně. Jenom se mění kulisy.
Když se přecházelo z karbeců na vstřikování s katem, tak se držkovalo na naturalem a řidící jednotkou.
Když se přecházelo z 8V na 16V, tak to prej netáhne vodspodu.
Při downsizingu a turby byly zase řeči nad životností.
No a teď se v ČR vohrnuje pysk nad elektrem kvůli ceně a nedostatečné infrastruktuře dobíjení.
Až se etabluje elektro, tak se bude držkovat nad něčím dalším.
tak eště, že taková kokotina se nemá šanci nikdy nijak etablovat
ostatně na turbech žádný sqělý výhody teda nevidím a ano, nezřídka se to docela sere a vyžaduje to poměrně vysoký qvality PHM
Marty...
tak eště, že taková kokotina se nemá šanci nikdy nijak etablovat
V zásadě jsem v Češích nepochopil tu averzi. Běžnej Čech na EV nebude ještě 10 až 15 let mít a dalších 10 let se do ČR budou tahat ojeté spalovací krámy ze západu. To je celkem asi 20 až 25 let klidné spalovací budoucnosti. Do té doby klidně může dojít k czexitu a pak si Češi budou moci vyrábět spalovací vozidla do konce věků.
Voves
Pokud by se etablovalo elektro,stanou se ze Sysopa a Servisdoka vážení přispěvatelé autofór, kteří budou radit, v jaké třídě je nejlepší zesík, co dělá do repráků brum, Brum, BRŮŮŮM a jestli má cenu u auta řešit zkreslení.
Tipnul bych teda spíš chladič (tam je přece voda, žejoo…akorát že ouha, ethylenglykol).
Barn Swallow
Podle me se neztraci ani tak inteligence jako „kreativita“. Kdyz srovnam nasi moderni civilizaci s „nasi civilizaci“ pred 200 az 100 lety, tak nasi predci to vsechno museli vymyslet, a my se jenom vezeme na dlouhe serii „zlepsovaku“.
Situace je o to horsi, ze se kreativita primo „zakazuje“, nebot ja vim jake auto chci, Jeepa z nerezu, a treba bych se i pustil do toho vyrobit si auto dle mych predstav, vrazil bych tam motor z 30 let stare Toyoty, a pak bych jezdil za holkama s tou svou karou snu: Ale muzu? No nemuzu, protoze nemam na to dodrzet vsechny zakony ohledne homologaci, ekopicovin, airbagy bych tam nechtel, chtel bych mit klasicky volant jak ze sedmdesatych let… Tak se proste spokojim s tim co mi nabidne nejaky koncern, a tim moje „tvurci cinnost“ skoncila.
Moderni doba sice uz vi jak na to, ale tim je vlastne mrtva: Veda je mrtva (cest vyjimkam) – Veda je mrtva protoze je deterministicka: My „vime“ ze takhle je to spravne, a beda vam pokud to budete zkouset „jinak“. „Jinak“ je to totiz spatne, protoze my uz „vime“ ze takhle je to spravne. Proto jsou moderni auta hnusna, a vsecka stejna. Kreativita je ta tam, a s kreativitou je v prdeli i „inteligence“.
Hlavne ze vsichni umi plnit predem naplanovane, vedecky vyzkoumane a experimentalne overene – „ukoly“.
Mefayor
Sezral Stodolu: sposuta veci je twky na ukor kvantity – spousta veci ve vsech prumyslech je predem masove vyrabena – tudiz jak treba zminujes ten custom Jeep – neni to masove vyrabene, sice to dava logiku, ale jde ta idea proti systemu masove vyroby – to znamena kdyz dnes neco chces vlastniho tak si to musis zaplatit nebo vyrobit.
K tematu: rekl bych ze ani tak neklesa jako inteligrnce jako spis se snizuje vyhoda nebo potreba pro prumerneho cloveka mit know-how, praxi a tak.
Na vsechno sou „odbornici“ a mit svoje vlastni zkusenosti a schopnosti je spis kontraproduktivni vuci investovanymu casu… 🤷♂️
Tanguero
Stačí si připomenout gymnaziální látku za první republiky – Latina, Řečtina, Francouzština, Němčina, Matematika, Fyzika, Chemie, Čeština. Dnes? Pseudovědy jako je Klimatická změna.
Sumo64
Protože tehdy nebyla maturita nárokovou nepodstatnou zkouškou a pracovní zatěž ve škole šikanou, ale dokladem o dosažení jisté úrovně vzdělání a zároveň schopnosti dosahování mentálních cílů a učení prostředkem , jak tohoto cíle dosáhnout. Když to zjednoduším, v prváku na průmce mi první den neslíbili, že udělají všechno pro to, abych prolezl, ale slíbili mi, že po mě půjdou a když se nechám, že mě s radostí vyhodí, a že jestli chci výběrovou školou prolézt, musím sebou trvale mrskat. Výsledky lze sledovat v použitelnosti maturantů. Ne že by za nás nebyli i nepoužitelní, ale nebyla jich většina, jako dnes
deacon
ehm, aktualni nabidka meho byvaleho gymnazia
povinne 2 jazyky, anglictina u vsech, pak vyber z nemcina/francouzstina, moznost pribrani rustiny jako 3. jazyku. Volitelna latina. Dale matematika vcetne integralniho poctu, fyzika, chemie v narocnosti pro budouci studenty medicinskych oboru, cestina…
Jako ja tam vidim zmizelou rectinu z ty tvy nabidky, vsechno ostatni zustalo. A to se nebavime o nejakem elitnim gymplu, ale o relativne normalni skole.
Asi lepsi oddil :D
Voves
Von integrální počet je něco extra? Nás to Kulička na Kupsi naučila v poho a matalýza v 1. ročníku byla celkem OK.
Kadel_II
Úvahu pana profesora mohu potvrdit. Od roku 1983 jsem se věnoval pedagogické dráze na několika vysokých školách. Úroveň tehdejších studentů technických oborů nelze srovnat se současným stavem ani zdaleka. Jsem moc rád, že se do tohoto prostředí už za svého, krátícího se života nevrátím (opustil jsem kantořinu v první dekádě nového milénia a šel dělat na sebe). Tupé výrazy a idiotské chování drtivé většiny současných „budoucích intelektuálů“ by mne asi hodně sr*ly. Vyzkoušel jsem si to na pár hostovaných přednáškách poměrně nedávno. Mám holt smůlu, že jsem tu hezkou dobu VŠ kantoření ještě zažil. Ta současným učitelům, ani studentům už nechybí, nezažili a zvykli si.
Notor
Já to jako relativní mlaďoch viděl z opačné strany jinak, naši středoškolští „profesoři“ kteří absolvovali za komárů měli přezdívku koming-komunistický inženýr a byly nepoužitelní, vyučovali dávno překonané blbosti. U těch vysokých škol mi přijde, jestli nebyl problém ve financování, v prváku naberou 150 lidí kvůli platbě za jednoho studenta, potom se ti blbci vytřídí a absolvuje 23 lidí-konkrétní čísla v „mém“ ročníku.
Tanguero
Mno, myslím, že Matematická Analýza I, II i III se pořád vyučuje klasicky, i když už z USA volají, že je to rasistický projev nadřazenosti býlého muže a mladé černošky to můžou ignorovat. Taky zákony pána Kirchhoffa snad pořád platí. Prubířským kamenem u pohovoru s kandidáty na elektrotechnika, bývá zapojení tranzistoru jako zesilovače NF signálu. Pro dnešní absolventy velký problém.
Kadel_II
Když jsem před lety zjistil, že na pražském ČVUT byla v bakalářské etapě zrušena výuka Laplaceovy transformace, bylo mi smutno. Jak pak má student spočítat v podstatě cokoli, co kmitá? Ať už strojař, nebo elektrotechnik?
Hanes
Jo pan Laplácal, ten mi dal.
Jimmyx
To je bohužel důsledek toho, že dnes musí být každý nejprve bakalář a pak může a nemusí pokračovat na inženýra. Když jsem studoval já, studijní program na bakaláře a inženýra běžel paralelně vedle sebe a nepřekvapivě podobně nazvané předměty byly na bakaláři snazší. Na druhou stranu když pak někoho po 4-5 letech vyrazili z inženýra, tak neměl žádný titul. Reálně hodně z takovýchto odpadlíků přešlo na bakaláře, nechalo si uznat většinu předmětů a dodělali si alepoň toho bakaláře.
Takže když dnes chceme nejprve ze všech udělat bakaláře, tak musíme trochu ubrat v objemu a hloubce učiva.
Sysop
Kdyz jsem studoval ja, tak byly jen tituly. Ani polotituly, ani ctvrttituly, ani radobytituly pomalu za madurydu.
A pokud nekoho po 4-5 letech vyrazili i na druhej pokus z inzenyra, tak jedine dobre, ze zadnej titul nemel.
Oh. Taky sem na to samozřejmě napoprvý trochu čuměl, a vlastně nikdy sem to nedělal v praxi, takže úplně nemám tu praktickou vazbu, ale aspoň načrtnout bych to snad zvládl. A to za sebou nemám žádnou elektroškolu :-o
Sysop
Neblbni, to das z hlavy. Nastavis pracovni bod trema odporama, lupnes tam dva kodany in/out a je to hotovy.
No šak jo, to řikám, že bych to načrtl, asi ai zapojil, ale pže sem to nikdy nepotřeboval v praxi, tak sem nikdy ani nehledal klíč k výpočtům, jak spočíst hodnoty těch rezistorů. Aspoň u tohodle jednoduchýho chápu, jak to funguje, takže předpokládám, že dyž bych si ty vztahy našel, pude to úplně vod přirození. :D
A to se teda dává jako příklad absolventům elektro průmyslovek? Nebo tím neprolízají ani absolventi elektrovéšky? :-o
Voves
A co byste chtěl, když dioda diskriminuje elektrony, co přijdou z vopačný strany?
Sysop
…a jeste je v tom bordel, protoze proud tece vod plus k minus, ale elektrony od minus k plus. Se divim, ze to vubec funguje.
Kadel_II
Souhlasím. Těch „komingů“ jsem zažil v těch letech řadu i jako kolegů. Jenže – právě v technických vědách platí, že i z velmi starých postupů lze dodnes těžit to užitečné. Současní google-studenti to ale odmítají, protože to na googlu není, tak to neexistuje. Snadno tak začnou vejskat, že dotyčný kantor vykládá „překonané blbosti“ a neuvědomují si, že i z těch překonaných postupů lze ledacos vytěžit.
Typickým příkladem jsou, např., technologické postupy při výrobě elektroniky. Dnes se dá řada technologických nectností „přervat“ aktivními kompenzačními metodami. Typický příklad? Vysoce stabilní oscilátor. Můžu jej udělat buď jako technokraticko-fašistický s dokonalou technologickou kázní, špičkovými materiály, teplotní kompenzací, vysokou mechanickou pevností. Nebo jako nasmrkanec na desce plošných spojů z garbagemetalu, nekompenzovaný, držící jen na cínových spojích, od pohledu vachrlatý. Ale dorvat stabilitu promyšlenou PLL technologií.
Jenže – jak dostanu nejlepší možný výsledek? No přeci kombinací obojího.
Tristní ale je, že ty tradiční postupy už nikdo neučí a všichni jen klikají v simulátorech. Dríve tohle byli studenti schopni pochopit. Dnes ne a co nejsou schopni uchopit, často nazvou „komingem“ jen proto, že jsou líní pochopit. Krásná doba zlatých českých rukou je už dávno pryč.
grg
Toto som zhodou okolností dnes napísal na inom fóre:
„Ešte k tým vysokým školám – nerobím si o ich kvalitách veľké ilúzie, ale pri všetkej ich skostnatenosti je VŠ najlepším spôsobom, ako sa vyhnúť znovuvynachádzaniu desaťročia starých kolies a cimrmanovskému objavovaniu slepých uličiek.“
marcusant
Mohl bych se nesměle zeptat, jaká je souvislost mezi možným poklesem IQ prezentovaným v článku a poklesem kvality výuky matematiky během posledních dvou generací? IQ je vrozená, převážně geneticky ovlivněná veličina a genofond se během čtyřiceti let s výjimkou hromadného vymírání změnit nemůže. Nebo je to jen přihřívání polívčičky s obsedantně ruminovaným tématem adorování matematiky? Teď neřeším výuku matematiky na VŠ, tam to vnímám jako nabídku a poptávku a poptávka tak vysoká zřejmě není, ale to, že jste podle indicií vy opakovaně vnucoval zvyšování nároků i na ZŠ a SŠ viz diskuze na PP. Pokud to nejse vy, tak se omlouvám, ale výskyt dvou zhrzených kantorů matiky, co si říkají Kadel a mají militantně matematické názory moc nebude. Mimochodem Kadel na PP vystupoval výrazně levičácky, třeba se něco změnilo.
Kadel_II
Ale prt, panáčku. Vystupuji už velkou řadu let (možná déle, než jsi na světě) stále konsistentně stejně. Nálepku levičáka mi zde dalo pár namyšlených troubů, kteří vidí jen jedním okem a nebyli schopni doběhnout, že správné pochopení věci lze dosáhnout jen pohledem ze všech možných stran.
Ale k faktům – pokles kvality výuky matematiky (a přírodních věd obecně) je naopak právě dán obecným poklesem IQ, protože, jak již praví Bible, na písku pevný dům postaviti nelze. No a když blbne populace, lze buď dále trvat na stejné úrovni požadavků vzdělávání (a nesplnit tak eurouhnijí požadované kvóty „vzdělanců“ na kilometr krychlový), nebo ubírat z úrovně. Což se děje.
Hloupým to vyhovuje, tak při jakémkoli znevážení této cesty do pekel začnou kvičet, Q.E.D.
Závěrem jen dodám, že jsem tisíckrát raději označován za „zhrzeného kantora matematiky“ (ač jsem čistou matematiku nikdy neučil, ale to nevadí, blbí mají vždy ve všem naprosto jasno), než za „nadšeného propagátora inkluzivního vzdělávání“. Tedy, v jeho aspektech, i ruinování výuky matematiky.
Poznámka pro odlehčení: Víte, jak se pořádá matematická paralympiáda? Vybere se náhodně dvacet studentů posledního ročníku Fakulty sociálních věd a zadá se jim příklad na trojčlenku.
Hanes
Víte co, já to znám z té druhé strany a můžu říct, že spousta nadějných kluků tam zakukala jen proto, že šli ze SŠ, na přednáškách si senilní Jankovský cintal pentli a o cvikách si část doktorandů leštila ego. Nejlepší v tom byl nějakej Zrostlík, nebo jak se jmenoval, kterej se bavil tím, že vyvolaného studenta nechal celou hodinu mlčet u tabule. To pak vypadá každej ne-génius jako idiot a nedouk, po takové pedagogické praxi.
Jimmyx
Reálně značná část odpadlíků na technických VŠ neustojí tu svobodu, že nemají každý týden písemky a známky a nikdo je do ničeho nenutí. Nepochopí že nutit se musí sami a kdy, jak moc a jak často závisí na jejich schopnostech. Ono chlastat v hospodě místo přednášek lze, ale je nutné odhadnout místo kterých přednášek.
Další značná část na VŠ studium prostě nemá. Vzhledem k tomu, že technické VŠ naberou skoro každého zájemce (což není úplně špatně), tak spousta lidí to prostě zkusí. Většina co na to nemá, vypadne do dvou let.
Další část během studia začne pracovat až tak moc že nemají čas na studium. Pokud dojdou k názoru, že tu školu vlastně nepotřebují, protože vydělávají už dost, tak studia zanechají. Hodně z nich bude později litovat, ale už bude pozdě.
A pokud nějaká malá část odpadlíků neustojí „tlak“ učitelů na VŠ, tak tedy good luck pak v praxi. Ať už budete zaměstnanec nebo podnikatel, tak nikdy nebude veškerý kontakt s okolím sluníčkový. To že dokážete ustát nějaký „tlak“ se později rozhodně hodí a odejít od toho pryč není vždy možné nebo vhodné.
Hanes
Já mluvím především o momentu, kdy se v prváku sejdou lidi z celé republiky, z lepších i horších gymplů, z lepších i horších průmyslovek, a místo kvalitní výuky se setkají, třeba konkrétně v matice, kde mají startovní rozdíly největší, se stavem, kdy nikdo nemá tendenci jim ten předmět alespoň průměrně vyložit, tedy přednést, a na cvikách pak procvičit, resp. seznámit s aplikací. A tohle za mých mladých let dost drhlo. Hodně to bylo o štěstí, což není dobrý faktor pro nějakou kvalitu.
Jimmyx
Tak taky jsem na byl jedné zkoušce vyhozen z látky, kterou pan profesor jaksi nestil odpřednášet, ale přesto z toho zkoušel. No, holt jsem si na druhý pokus sehnal skipta a doučil se sám i ten zbytek co jsem v průběhu semestru vůbec neviděl. Máte na zkoušku 3 pokusy, takže když na prvním zjistím, že to co jsem se naučil z materiálů co mám je málo, tak před příštím pokusem si pokusím zajistit toho co mě chybí víc. Zrovna cvičení, tedy počítání příkladů se dá procvičovat i mimo školu, to že se pár spolužáků někde sešlo společně probrali část látky nebylo nic neobvyklého.
Ono obecně mě přišlo nějaké rozdíly v úrovni středních škol se značně přeceňovaly. Z mých zkušeností co se na SŠ bralo celý rok, tak na VŠ se stihlo za 1/2 až 2/3 semestru a na konci semestru na tom byli všichni stejně. A matika je jeden z obtížnějších předmětů, ale rozhodně ne nejtěžší. Navíc v kreditovém systému vás jeden předmět ze školy nedostane. I když budete mít smůlu na cvičícího (přednášky si nevyberete), tak na druhý pokus se postarám abych měl jiného. Stalo se mě, že jsem se na první hodině otočil ve dveřích a šel si hledat jiné cvičení, protože jsem věděl že dotyčnou vidět znovu nechci, protože její přínos byl nula (neopakoval jsem, navazující předmět).
Prostě na střední školu se chodí, vysoká se studuje, což sice je vtip, ale vystihuje podstatu. Na VŠ je třeba alespoň občas vyvinout větší svoji aktivitu aby člověk prošel, na rozdíl od střední školy kde se dá často jen pasivně proplouvat.
Pro mě třeba jeden z WOW momentů kdy jsem pochopil že na VŠ je to jinak než na SŠ bylo když na fyzikální praktiku za mnou přišel cvičící se slovy „tady máte na čtvrtém desetinném místě chybu, můžete mě říct jak jste k ní došel?“. Tehdy jsem pochopil, že na VŠ nestačí výsledek jen nějak odhadnout, ale musí být opravdu přesně.
Takže štěstí má na VŠ nějaký vliv (jako všude), ale svádět na to nezvládnutí studia opravdu nelze.
Hanes
Popisoval jsem zejména ten začátek milénia, kdy to pan Kadel_II s výukou vzdal. Ty rozdíly tam byly fakt strašidelné. A nechat se přepsat třeba na jiného cvičícího dost často nešlo, protože to chtěli všichni:-) Rozhodoval systém, kdo se do něj dostal dřív, ten dřív vybíral. Jinak já si sám za sebe nestěžuju, tohle jsem přestál. Sice jsem se neskutečně nadřel, ale dal jsem to. Líto mi bylo mnohých průmyslováků, kteří na to skutečně měli po technické stránce i nějaké píle, ale vaz jim srazila kombinace mizerných základů, mizerných vyučujících a neschopnosti číst a chápat literaturu typu skript. Sice byli výborní v technických otázkách, ale věta/důkaz, laplace, fourier a maxwell v obou tvarech je prostě zahubil.
Jimmyx
Studoval jsem VŠ v letech 1997-2002, takže přelom milénia. Byl jsem průmyslovák, takže matice jsem viděl prvně na VŠ, derivace a integrace naštěstí ne. Matika nebyl jednoduchý předmět, ale byly i obtížnější ať už látkou nebo zkoušejícím. Mimochodem průměr známek naší celé třídy na té průmce byl cca 3,1 (!), tedy jasně „výběrová“ škola. Přesto jsme úspěšně dostudovali 3, z asi 9 co to zkusilo. Ale část to opravdu jen zkusila. Přesto jsem neměl v matice pocit že bych byl nějak výrazně znevýhodněn oproti gymplákům. Prostě běžný těžší předmět, takových bylo.
Mimochodem oba moji rodiče byli Ing., oba měli před VŠ pauzu, oba viděli integrály až na VŠ a oba to dali, jen to chtělo nějaké úsilí. Ale jediné poučení předané od nich bylo : jít na VŠ rovnou. Jít nejdřív pracovat nebo hůř dělat VŠ při práci je zbytečná komplikace.
Takže ano, prvák na VŠ je náraz pro všechny, ale pro některé menší, ale pokud na to má člověk trochu mentálně a hlavně má dostatečnou sebekázeň, tak to jde zvládnout. Ono ten titul nemůže být zadarmo.
Hanes
Tak to všechna čest té průmyslovce, kde se učily derivace a integrály, protože třeba v mém případě to nebylo ani na gymplu. V okolí se to hodně lišilo. Byla jedna docela dobrá průmka, na které byla dobrá příprava, a každý ročník jeden, dva kousky do Prahy na VŠ šel, zbytek byl prakticky jen učňák s maturitou (kvalitativně). Opravdu velké rozdíly v tom, co produkovaly, byť se ty instituce jmenovaly stejně. 9 kousků z jedné školy v jednom ročníku na VŠ? Tak to u nás nebylo. Snad jen z Ječný byla trojice, možná dokonce čtveřice, ale to byla vyhlášená SŠ. Já byl třeba sám z celýho okresu.
IS250-3GR-FSE
Stim, ale zasadne nemohu souhlasit (jit primo na VS) vetsina lidi, co to dotahly opravdu vysoko v zahranici, kde jsem studoval dostudovali vysokou pozdeji a mezitim delali praxi timpadem pro ne teorie byla jednoduse pochopitelna.
Pro me to bylo stezejni v CR jsem fejlnul 2 vysky a na matematiku jsem byl uplnej trouba do odjezdu v zahranici nevedel, ze imaginarni cisla jsou taky J-numbers a ze trigonometrie je dost podstatna v AC electronics (Z X R a S Q P) az potom jsem zacal poradne chapat matematiku integraly a derivace, protoze vse melo svuj counterpart v praxi
Jimmyx
Toto bych řekl, že je korelace ne kauzalita. Pokud je někdo natolik cílevědomý a schopný že se vrátí po pár letech na školu, nebo ještě obtížněji se rozhodne studovat při práci a úpěšně studium dokončí, tak bude cílevědomý a schopný i v jiných oblastech. Ono „úmrtnost“ studentů večerního studia byla výrazně větší než na denním studiu. Nelze se tomu divit, po 8 hodinách v práci se 6 let učit pravidelně po večerech chce opravdu silnou motivaci a vůli (dle mého otce 6 let zabitých kdy nebyl čas na moc jiného). Takže pokud to za takto ztížených podmínek dotyčný úspěšně dokončí, tak by to zjevně úspěšně dokončil s menší úsilí a nepohodlí za nomálního studia hned po střední škole. Takže pokud takto cílevedomí jste, proč si komplikovat práci a nejít na VŠ rovnou ?
Tedy ti co tuto obtížnější cestu úspěšně projdou, budou asi statisticky úspěšnější než ti co půjdou na VŠ rovnou. „Ti slabší“ (relativně), tu obtížnější cestu nedají. Ale pro konkrétního člověka který dá tu obtížnější cestu nebude platit, že kdyby šel na VŠ rovnou bude méně úspěšný.
Maximálně bude platit, že někdo dospěje později. Lidí co měli na SŠ trojky, čtyřky až VŠ je chytla že končili málem s červeným diplomem pár znám. Podobně si umím představit že někdo až po pár letech v práci se rozhodne že chce dělat i zajímavější práci a proto se vrátí na VŠ (případ mé matky). Ale osobnost se nemění, takže ve věku např. 40 let bude jedno zda jsem šel na VŠ hned nebo po pauze. Pokud jste schopní tak se to časem projeví a kolem 40 let věku se už definitivně smaže případný náskok toho kdo šel pracovat hned po SŠ.
Sysop
Resime ted v praci nejakej vyrobek pro jednu znamou svycarskou firmu. Je tam par technickych detailu, ktere potrebuji nemit v hlave nasrano. A smutny je, ze z puvodniho asi 8clennyho tymu na strane odberatele nakonec zustal ten Svycar jen jeden a to je 62letej chlap. Jedinej byl schopen se bavit o polynomialni korekci, aniz by u toho musel pouzit Google. A nez jeho kolegove aspon ramcove pochopili, o co go a zacali se hrabat v maticove algebre v C-cku, debata byla u konce. Na jejich dalsi dotazy mailem jsem slusne odpovedel, ze bohuzel na to neni cas… Nikdo mne neplati za doucovani absolventu svycarskych univerzit.
Ja se s Cechama moc nesetkam, ale nedelam si iluze, ze u nas je to posledni dobou jiny. Spis je sranda, ze tyto problemy nemam s Cinanama. Ted jsme delali optimalizaci jednoho motoru a ti chlapi v Cine naprosto z fleku sypali vzorce, prubehy, prepocty magnetizacnich krivek rotoru, atd… proste to vodsejpalo. Zadnej Google.
fatdwi
Jimmyx: k tomu přeceňování rozdílů na startovní čáře – ono dost záleží, kdo se na té čáře sešel. Třeba matematika a gymplák vs. obchodka – brutální rozdíl. Zatím pro gympláka byl první semestr v podstatě opakování gymplu (zvlášť, když byl přírodovědně zaměřen), obchodkář byl z matic, derivací a integrací úplně v háji.
Pravdu máte v tom, že se to srovnalo, ale jen u těch, kteří kvůli tomu nevyletěli:-)
Sysop
Ona ta regulacni smycka ma hodne dlouhou odezvu, ale funguje. Vidim to dneska, kdyz beru novy lidi. Uz jsem to tady psal – vubec mne nezajimaji vysledky ze skoly. Dam jim jednoduchou ulohu, kterou, podle odpovidajici praxe (treba i nulove) ale musi zvladnout. Pokud ne, sorry jako a beru jinyho. Takto mam dneska tym nekolika lidi, kteri berou paradni prachy a podavaji paradni vykon. Ten, kdo neumi, holt musi na sobe dalzapracovat, ale ne v mem tymu.
Je to kazdeho vec, kdy se rozhodne si zivot uzit. Pokud si usnadni vzdelani v puberte, tak holt to bude dohanet pozdeji. Tech par, co maji bud kliku na nejakej suprflek a nebo fotra nekde, kde se fleky dedi, zakladni pravidlo netvori. Stesti je vzdycky potreba, ale spolehat se na nej neda.
Ja potomstvo tlacim, ve skole premianti. Pritom s ucenim radeji pomuzu, vysvetlim jak na to a nechci zadne drceni tlakem. Hovno, tahni ven, bez si uzit mladi. Ja ti vecer ukazu, jak se tohle dela a zejtra tu pisemku das. A zatim to funguje.
Panelákovej Pičus
Stačí si přečíst poslední výblitky pana domácího. Tam je pokles jeho IQ jasně čitelný.
Hanes
Trefa :-)
x-f
Super. Podle toho testu s barvičkama jsem genius :D
Your Test Score: 0
About your score: A lower score is better, with ZERO being a perfect score.
Stanislav Hosek
To jsme dva. ;)
x-f
Tak si to honem užijme. Až příjde Jacq, tak ten bude mít score nejmín -1000.
Viro
čtyři. Já a dcera taky. :-)
SatanOkkY
Ja som ten test dal tiež za „0“. Je to divné, lebo sa mi furt spolubývajúci posmieval, že nerozoznám hnedú od tmavočervenej….
x-f
Na druhou stranu, až ze mě zas někdy baba bude dělat debila, že nepoznám meruňkovou od lososový, nebo citrónovou od narcisový, tak jí to dám vyplnit :D
SatanOkkY
Lososová farba – o tej som počul v seriály Priatelia. Tie ostatné tri si si narýchlo vymyslel. Priznaj sa…..
grg
Ále čoby, jasné že existujú. Ja trebárs viem približne rozoznať aj cyklámenovú od purpurovej a fialovej, najmä preto, že jedna kamarátka mala cyklámenové tričko pred 15-timi rokmi na jednej letnej akcii, a viedli sme tam s ďalšími na túto tému pomerne dlhú a zábavnú debatu…
linq
x-f 1.2.2022 v 14:57
Jeste k tem barvam: broskvova je vodka, ne barva :-D
x-f
Ja psal merunkova ;)
Broskvovou jsem mel naposled tak v patnacti :D
linq
x-f 1.2.2022 v 21:56
>>Ja psal merunkova ;)
Ano, vim co jste psal, take to byl vtip, z nejakeho Manifestu muze :-)
>> Broskvovou jsem mel naposled tak v patnacti :D
Asi tak. :D
shane
Meruňková je taky vodka.
Jinak ty barvy se daj poznat většinou celkem dobře, jen ti někdo musí říct, jak se ten kterej odstín jmenuje. Chlapečky to učí málokdo. Na druhou stranu, stačí párkrát prolistovat katalog dámského ošacení a člověk odhalí i tajemství petrolejové nebo bobulové barvy.
x-f
Asi tak. Vsadim se, ze zensky zas nerozeznaj od sebe vz95, multicam, woodland, acu, kryptec atd :D
shane
Jo. Rozeznat od sebe holandský a britský DPM, kam se na to sere nějaká lososová.
Jan Mrcasik
Dnes je všechno multicam. Američani, Rusové, Číňani, snad i Íránci…
Fakt by mě zajímalo, jak se pak v boji chtějí rozeznat navzájem.
Asi budou nosit barevné pásky přes rukáv jako na cvičeních – Íránci zelenou, arabáši černou, Číňani rudou, Američani modrou, no a Rusové trikoloru.
shane
Což byl ovšem problém vždycky. Když se ve vojenské historii ještě daly dělat bojové manévry ve volné přírodě, tak byl docela problém na dálku rozlišit jednotlivé armády. Brity šlo poznat podle placaté helmy, ale Wehrmacht od US Army nebo RKKA velmi blbě. Ta polní šeď a olivová splývají, britská khaki taky, ruská nemlich tak. Britský denison nebo německý převlekáč? Hodně štěstí. Britský windproof nebo italský maskáč? Zkus to. Pouštní hadry? Sněhové převlekáče? Chachá. Zblízka to poznáš hned, z dálky je to na jedno brdo.
x-f
Tak ono taky záleží, jestli se potkají u Kolína, nebo jinde že. Podle toho volí vzor. Každá armáda jich má více podle toho kam jedou.
Tomu rozpoznávání se podle mundůru bych moc nedal. Já to znám z airsoftu, kde se efektivně střílí tak na 50m, pokud zrovna nemáš udělanou pušku jako sniperku a pak to je o něco víc a už na tyhle vzdálenosti nepoznáš. I když se dělaj akce, kde má každá strana jiný vzory, nebo i když se strany rozlišují páskama, tak stejně není moc šance. Pokud ti zrovna někde nepochodují na otevřeném prostranství a nepozoruješ je optikou, tak fakt nepoznáš. Jakmile se ti někdo pohybuje v terénu, kryje se a ví jak se pohybovat, tak je často problém ho vidět na dvacet metrů. Přitom reálnejma zbraněma můžeš vést palbu na stovky metrů.
I já jsem obyčejnou vz58 byl schopnej poslat na 100m tak 7 z 10 do terče bez optiky a to fakt nepoznáš na co střílíš.
Celkově je to spíš o tom povědomí kde jsme my a kde jsou oni. Hodně pomáhá radio. Předávat si povědomí o tom, kdo se kam přesunuje a kde byl cizí pohyb.
Dneska už armáda bude mít spojené na úrovni, nejspíš i nějaký online situační mapy díky satelitům. To nejspíš friendly fire dost eliminuje, ale jakmile se zamícháš s druhou stranou na krátký vzdálenosti, tak to asi pořád není příjemný.
Sysop
Rusaci jsou ti bez oznaceni, ne?
jizlivec
Údajně běžný chlap* docela dobře rozezná všechny ty lososové, cyklámenové, starorůžové a jaké ještě odstíny – a potom to všechno sesype do jedné krabice s nápisem „červená“ a má pocit dobře vykonané práce…
* pokud teda nepatří mezi těch 8 % geneticky postižených…
Na odlehčení tematickej film?
https://www.csfd.cz/film/185578-absurdistan/prehled/
Nejlepší je ta část když jsou v tom „stroji času“ a je tam ta interpretace dějin 20. století :D
Škoda, že veľmi sľubný začiatok tvorcovia skazili úplne dementnou druhou polovicou. Ten trápny súboj v aréne a pod. boli zjavne určené pre takých blbcov, o ktorých ten film bol.
Myšlenka dobrá, ale zpracování mě přišlo takový primitivní. Na mě příliš jednoduchej humor asi. I když někdy jsem se taky neudržel. Třeba scénka s elektrodama v nemocnici mě rozesmála.
Píšu na odlehčení, ňáký velký hloubky bych v tom fakt nehledal… Platí i por koment výš.
tohle je prostě top: https://www.youtube.com/watch?v=M53IauWOaBo
trefné :D :D :D
Jooooooo…..! :-D
Mno, a tady nám zase vystrkuje ošklivou hlavinku eugenika, technokratické elitářství, sociální biologie (přejmenovaná eugenika) a potvůrka John Dalton.
Sir Dalton byl šlechtický bratranec Darwina, který se hrozně nadchl pro teorii přirozeného výběru, akorát to vzal z opačného konce: pokud je někdo šlechtic, proč je šlechtic a nikoli kmán? No očividně a logicky protože je nejlepší, nejchytřejší a nejúžasnější, to přeci říká Věda evoluční teorie!
Až na to, že v reálu to s tou inteligencí elit zdaleka nebylo tak slavné – viz rigidní a tupí šlechtičtí důstojníci, kteří ve WW1 hnali na jatka pod kulomety statisíce „hloupých untermensch“, viz degenerované rody, viz kdo byli vynálezci a kreativní síla.
Fakt je, že inteligence atrofuje – ale nikoli od průmyslové revoluce a v žádném případě ne kvůli eugenice ani „hloupým masám“, jak hlásají tupí eugenici natěšení na genocidky a sterilizace.
Vrchol inteligence se projevoval cca. v 60. letech 20. století – tehdy byla naše civilizace kvalitativně technicky na vrcholu. OD té doby jen kvantitativně vylepšujeme, ale nejsme tak chytří jako naši předci. A je to dané třemi faktory:
1) tehdejší inženýři neměli skoro žádné pomůcky, které by „myslely za ně“ – měli logaritmické pravítko = fištron, tabulky = fištron, a zbytek bylo inženýrské uvažování, mindset, logika, porozumění. Jak přišly na scénu počítače, CAD, CAM, CASE atd., šlo to dolů. A jakmile v 90. letech nastoupily na scénu šarlatánské strojové učení v neuronovkách alias „korelace nahrazuje kauzalitu a porozumění“, šla inteligence úplně do hnoje.
2) regulace vývoje a techniky byla jen mírná. Neexistovaly téměř žádné regulace techniky, strojů a průmyslu, které by vymýšleli technicky negramotní absolventi humanitních věd či práv. Regulace vymýšleli kvalifikovaní technici pro kvalifikované techniky a držely se zkrátka jen k zamezení průšvihů – zhruba u Paretova optima. Proto byl velký prostor pro kreativitu, vývoj, vynálezy a vědeckotechnický růst. Oproti tomu dnes je nemožné vynalézt a uvést na trh cokoli nového, protože Compliance s regulacemi je tak šílená zátěž, že vyžaduje vlastní právní oddělení, certifikační oddělení a takový kapitál, že už na to nemají peníze ani velké automobilky a musejí se slučovat – viz Stellantis.
3) primární sféry byly hmotné – spotřební zboží, průmyslová automatizace a zlepšováky, a vojenské zlepšováky. Tam šlo 90% investic a tudíž bylo jednak těžší prodávat leštěné prdy a jednak se hmatatelně zlepšoval svět. Od nástupu internetu se ale většina investic směřuje do virtuálního nic. Kdyby se veškerý kapitál, který byl za posledních 20 let doslova spláchnut na Google, Facebook a Twitter investoval např. do zlepšování motorů aut nebo kolonizace vesmíru, už bychom žili na Marsu.
Pro dokreslení: když chtěla NASA vyvinout novou velkou nosnou raketu, zjistila, že dnešní inženýři a technologické firmy nejsou schopné vytvořit motor jako byl Rocketdyne F-1. Jednak na to neměli dovednosti – navzdory všem CAD, CAM atd. – a jednak ztratili schopnost vůbec fyzicky postavit takový stroj.
F-1 totiž používal řadu řemeslných technik např. svařování, které dnes už nikdo neumí, a řadu ručních řemeslných dodělávek – a v jejich vývoji byla použita řada inženýrských vychytávek k řešení různých zádrhelů, které ovšem dnes nejsme schopni vymyslet.
Ve výsledku tak NASA nechala provést 3D-skenování motoru, aby naši raketoví inženýři dokázali reverzním inženýrstvím pochopit tu konstrukci – jen aby zjistila, že i když už rozumíme jak to funguje, stejně nejsme schopni to postavit, protože náš průmysl ztratil kvalifikovaný personál a schopnost špičkové ruční nerobotizované práce.
To uz je otazka, jestli to neni problem toho, ze se vsechno posila delat do Asie. Trosku to pripomina argument s armadou, ze kvalifikovane pozice proste v pripade pruseru snadno nevycvicis a je dobre si je drzet vycvicene i kdyz jsou v dobe miru k hovnu. Protoze profici pak snadno predaji informace kanonfuteru, pripadne se za ne schovaji :D
Hmm, to je zaujimave. Letectvo ukazuje pravy opak. V 60. rokoch, v casoch B707 a DC8 takmer kazda velka letecka spolocnost stratila jedno lietadlo rocne. Ako to vyzera dnes? Okrem nestastneho pripadu B737MAX lietadla lietaju a nepadaju. A aj ten MAX je extrem, pretoze Boeing sa snazil nabuzerovat sucasne motory na potomka regionalneho jetu zo 60. rokov.
To je opět kvantitativní posun, nikoli kvalitativní. Pokrok bezpečnosti v letectví přeci funguje tak, že když se stane nehoda, poučení z ní se nakrmí do procesních regulací na straně jedné a konstrukčních požadavků na straně druhé.
A jednoduše se stalo tolik leteckých nehod, že všechna překvapení už jsou víceméně pokrytá :) a technologie jsou dospělé (mature).
Kdyby přišel kvalitativní skok (třeba bateriové poletuchy), kde překvapení pokrytá nejsou, tak to zase začne překvapivě padat.
Lanka->FBW je kvantitativny posun? Ale trt makovy.
Lanka->FADEC je kvantitativny posun? Takisto.
A co ETOPS, který se prodloužil za posledních 20 let na víc než trojnásobek a poslal/-lá na letecké hřbitovy/do muzeí/do šrotu např. A-380, obecně většinu civilních čtyřmotorů?
To podle Vás taky jen „kvantitavní“ posun?
kiv61: ETOPS je přímo ukázkový příklad kvantitativního zlepšení. ETOPS se prodloužil proto, že se statisticky výrazně snížila pravděpodobnost selhání motoru jako systému, protože se snížil součin větví selhání jednotlivých kritických komponent, a protože aerilonky nastřádaly bezporuchové lety v ETOPS90 nebo ETOPS120 = kvantitativní. Žádná revoluční změna, nýbrž postupné zlepšování spolehlivosti = graduální kvantitativní zlepšování parametrů.
(A A380 neposlal do šrotu ETOPS, protože B777 měla ETOPS180 už od začátku. A380 pohřbilo to, že Airbus vsadil na doktrínu hub-and-spoke kterou propagovali Turci a GCC se svými ultrahuby, jenže lidem se nechtělo přesedat a pravdu měl Boeing který vsadil na přímé lety dvoumotoráky a kvůli tomu zrušil svůj NLA a vsadil na B787. Ovšem Kudos pro EADS, že dokázala s A350 tak rychle dotáhnout a zlikvidovat náskok 787.)
Wildcat: a kde je kvalitativní posun mezi direct control a FBW? FBW pro dopravní letouny nezavádí žádnou novou kvalitu. Počítač mohl pomáhat s ovládáním úplně stejně, viz IFFC-1 na F-15 kde počítač fušoval do řízení ačkoli to byla 100% oldschool hydraulika. Úplně stejně třikrát zálohovaná řídící větve, pravděpodobnost ztráty napájení versus hydrauliky ve třech fyzicky dobře separovaných větvích bude systémově podobná (resp. větší vliv bude mít konkrétní konstrukce letounu.)
Jediné, co FBW skutečně zlepšil, je
1) významné odlehčení celého ovládacího systému = kvantitativní změna
2) zrychlení reakce systému na vstupy počítače = kvantitativní změna
Nějak se od začátku téhle debaty nemohu zbavit dojmu, že se Vám pletou termity, kvalitativní vs kvantitativní … Tenhle Váš poslední příspěvek to více než výmluvně potvrzuje.
To je jistě možné.
Osobně kvalitativní změnou rozumím takové, která přinese do systému novou kvalitu, která tam předtím nebyla – a za kvantitativní změnu taková, která je pouze parametrickým zlepšením již předtím existující kvality.
Například – MTBF snížená o 50% – kvantitativní zlepšení, ale vektorování tahu – kvalitativní zlepšení.
Už to Vaše vskutku neotřelé pojetí „kvantitavního zlepšení“ konečně chápu ..
Nějak by mne však tímto termitem nenapadlo označit 100 let vývoje od Fordu T po Bugatti Veyron či od BH-1 k B747 ..
No tak tam kvalitativní změny byly – od benzinového přes turbínový až po turbodmychadlo, to je kvalitativní. Ditto přetlaková kabina, meteo radar, celokovový trup apod. Ale rozdíl mezi JT9D a GEnx už považuji za kvantitativní, protože je to pořád turbofan stejné obecné koncepce, akorát s lepšími materiály a řízením.
On je v tomhle „kvalitativní vs. kvantitativní zlepšení“ jaksi zádrhel, jak to nastavit, aby kvantitativní resp. kvantitativní zlepšení nebylo 99% jakýchkoli změn ;-)
No, ked uz spominame JT9D a porovnavame ho s GEnx, bolo by dobre spomenut aj JT8D a hned s nim aj PW1000G a vsetky jeho derivaty, ze? Tu to mame dokonca v ramci jednej firmy.
Dalej, pokial celokovovy trup v 30. rokoch bola kvalitativna zmena, preco nou nie je aj ustup od kovovych trupov? Preco nie su na pohlad neviditelne veci, ako napriklad diely vyrabane 3D tlacou miesto trieskoveho obrabania kvalitativna zmena?
Ohledně 3D tisku je kvalitativní změna, pokud aditivně vyrobí takový díl, který by konvenčním obráběním fyzicky vyrobit nešel.
Ale pokud je aditivně vyroben stejný díl ze stejného materiálu, jaký se doposud vyráběl obráběním, tak je to jen kvantitativní zlepšení.
Viz výše: hranice mezi kvalitativním a kvantitativním je mlhavá, a jde o to, jak ji nastavit aby drtivá většina zlepšováků nespadla jen do jedné z těch kategorií :o)
S tím FBW to absolutně není pravda. Zaprvé MCAS není v žádném případě vina „ne-FBW“, nýbrž toho, že full-authority systém se ovládal jediným (!) AoA senzorem. S FBW by se stalo úplně totéž. A zadruhé Airbus se svým FBW dělá přesně totéž a pikuje čumák do země, pokud zamrznou 2/3 AoA senzorů ve stejné pozici a tím přehlasují třetí senzor.
Akorát že první se to stalo v dostatečné výšce k tomu, aby si s tím piloti poradili, a Airbus od té doby vydal bulletin, že pokud FBW Airbusu pikuje čumák do země a nedá se přeprat, PIC má vypnout 2/3 ADR a tím se přepne do Alternate law a vrátí se mu kontrola:
https://www.pprune.org/tech-log/556853-oeb-alpha-prot.html
Hub-and-spoke vs. přímé lety – to nebylo myšleno tak, že 787 létá mezi Ostravou a Prahou, ale že 787 propojí přímými lety i ta letiště, na které by A380 nelétal a musel by být přestup z regionálního hubu. Ale mám to z jakéhosi TV dokumentu, takže to samozřejmě může být neúplná/zavádějící informace.
S tym FBW to samozrejme pravda je. Tu nejde o sfusovanie MCAS, ani o pocet AoA senzorov. Napokon, Boeing ich pouziva len 2 aj na FBW lietadlach. Ide tu o samotnu existenciu MCAS, ktory by v pripade FBW lietadla potrebny nebol.
PtP system bol mysleny presne tak. Lety medzi dvomi bodmi, mimo hubov. Samozrejme, nie medzi Ostravou a Prahou, ale povedzme Providence a Ostravou. K comu nedoslo a ani nedojde. Dokonca ani to spojenie hub-spoke nie je tak jednoznacne. Ked vezmeme do uvahy veci ako aliancie ci severoatlanticky kartel ktoremu eufemisticky hovoria joint venture, tych letov 787 co nemaju hub na oboch koncoch nie je az tak vela. To iste sa tyka poctu O/D cestujuich v nich. V sucasnosti sa uloha hub bustera pripisuje Airbusu A321XLR. Uvidime ako to dopadne. Ale uz dnes viem o minimalne o jednom hub-hub lete na ktory je nasadeny A321LR.
MCAS by v případě FBW letadla „nebyl potřebný“ jen proto, že ve FBW samotném je ochrana letové obálky inherentně zabudovaná. MCAS jejen podmnožina funkcí FBW.
A jak už jsem říkal, funkce FBW o jakých se bavíme – ochranu letové obálky, inteligentní řízení kontrolních ploch počítačem atd. – šlo realizovat i na non-FBW hydraulice, protože přesně tak to měla F-15 se systémem IFFC-1: https://apps.dtic.mil/sti/pdfs/ADA184941.pdf strana 9
Mluvě o A321XLR – je hezký trik, jak okolo kokpitu udělali černý nátěr ve tvaru progresivnějšího prosklení A350, a tím letoun vizuálně modernizovali :D Zajímalo by mně, zda původní design prosklení kokpitu konceptu B7E7 mělo nějaké závažné praktické nevýhody, nebo zda to byl jen cost-cutting.
Myšleno ve smyslu FBW jako nikoli samotného řízení kontrolních ploch, ale toho počítače který FBW vydává povely
Oni to teraz robia na kazdom lietadle. Ze preco, to neviem. Ale aj na A350 je to trik ktory ma docielit aby presklenie kokpitu vyzeralo modernejsie, v style novych lietadiel od konkurencie.
Co sa tyka povodneho konceptu 7E7, presklenie kokpitu nie je jedina vec ktoru museli zrealnit. Kazdopadne ale vyzera lepsie a zrejme je aj aerodynamickejsie ako presklenie kokpitu A350.
FBW napriklad vyrazne ulahcil nabuzerovanie novej generacie motorov na A32x. Za nezvladnuty pokus o to iste v lietadle a klasickym ovladanim zaplatilo zivotom 346 ludi.
A to s hub a spoke versus priame lety je krasne internetove klise, ale je to tak daleko od pravdy ako len moze byt. Napokon, lety so 787 medzi mensimi mestami prakticky neexistuju. Ak ano, prosim nejake priklady. 787 lietaju hub-hub a hub-spoke takisto ako vsetky ostatne lietadla. Co polozilo A380 bol suhrn faktorov:
-je jednodussie predat 300 leteniek ako 600 kazdy den
-cheapactvo. Airbus postavil lietadlo extremne pohodlne pre cestujucich, no cestujuci su ochotni cestovat natlaceni ako sardinky. Len nech to je lacne.
-motory. GP7200 a Trent 900 su jednoducho predchadzajuca generatia motorov
Ja sa tým cestujúcim nečudujem, odkedy ceny leteniek poklesli tak, že si ich môžu dovoliť aj menej bohaté vrstvy (ale cena letenky nie je pre nich zanedbateľná a samotný let je len otravnou povinnosťou, nie vyhliadkovou vzduchoplavbou)…
Ano, ked si niekto horko-tazko naskrabe na letenku, je to pochopitelne. Ale ked sme uz pritom, poznam viacero ludi ktorym sa v tomto ohlade cudujem. A velmi.
Na druhou stranu, proč platit drahej byznys na pár hodin letu. To to radši přežiju v economy a za ušetřené prachy si v místě zaplatím luxusní hotel. Kdyby ten rozdíl byl pár tisíc, tak ok. Ale ten rozdíl jsou desetitisíce. Tak bohatej abych to na kešeni nepoznal fakt nejsem.
Jo, kdyby to byl nějakej obchodní let na otočku, tak to je jiná, lepší bejt na jednání odpočatej z byznysu než rozbitej z economy a platí to zákazník, tak co.
Shane:
Ked hovorim o ludoch ktorym sa cudujem, hovorim o znamych ktori su kanadski patpercenteri. Cenu business class listka do Europy by v pohode v pohode zvladli aj pri nahodnom nakupe. Pri cielenom nakupe – vyhladavajuc zlavy a akcie – by to bolo este jednodussie (synovi sa podarilo kupit spiatocnu J letenku YYZ-WAW-KSC za 2300 CAD) Oni vsak kupia Y Basic letenku a potom sa stazuju ze ake to bolo nahovno a ze museli platit aj za kufor. Co sa tyka tej mantry s pretrpenim letu a drahsim hotelom na druhej strane; nastastie pre mna nie si sam. Vysledok je ze dovolenkovy package do Karibiku z Kanady s letom v J stoji len asi o 150 CAD na osobu viac ako v Y. Ludia nie su ochotni zaplatit ani len to. Cize tlak na ceny v J je nulovy a ja si mozem aj nadalej uzivat cestu na dovolenku vo vacsej sedacke v alebo dokonca v lie flat za nevelke peniaze. O 4 hodiny v 17.5×29 sedacke naozaj nestojim.
Co sa tyka sluzobiek je to zlozitejsie. Vacsina firiem, vratane mojho zamestnavatela plati len Y. Kedze ma na vzdialenom konci cesty caka 6×10+ hodin prace tyzdenne (alebo mam 3-4 tyzdne takeho rezimu prave za sebou), snazim sa cestovat co najpohodlnejsie. A tak si platim upgrady zo svojho.
Jo, a spomenul som uz ze v pripade IROPS vyssia priorita drahsieho listka velmi pomaha?
Sandstorm: Je to presne tak
Jimmyx: Toto zrovnanie sa pouziva velmi casto, no tam kde bezne lietam rozdiel v cene nejak moc nevidno. Kurva, v ramci covidovych obmedzeni som vlani mal viacero jednosmernych leteniek od nas do Montrealu (40 + 75 minut od brany po branu) co stali cez 1000 CAD. A celkovo, clovek musi byt velmi kreativny s vypoctom miery inflacie aby dnesne letenky vysli nejako vyrazne lacnejsie ako pred 21 rokmi ked sme do Kanady dosli. Ale kvalita sluzieb je vyrazne nizsia.
Nj, lakomost je diagnóza. I když u předků je to vlastnost ceněná.
Wildcat: Jimmyx psal o 80. letech, ne o roce 2000. To je obrovský rozdíl. Nepamatujete, že na dovolenou do Španělska se jezdilo busem a jen pár dostatečně bohatých šťastlivců tam létalo?
A sešup ve službách je daný preferencemi zákazníků – před érou nízkonákladovek lítali jen ti, co na to měli a tak dostali adekvátní servis. Pamatuju na svůj první let Southwestem, docela jsem zíral. V té době to bylo nevídané a dodnes tomu říkám „létající Greyhound“.
Osobně taky trpím diagnózou dle shana:-) Business jsem párkrát zvažoval, ale na „mých“ letech mi to buď nedávalo smysl (75-90 minut je mi de facto jedno, čím letím, i když Ryanairu se aktivně vyhýbám) nebo to bylo extrémně drahé (dobytčák za 20k vs. business za 150k). Dnes je rozdíl menší, ale pořád je to 20k vs. 80k.
fatdwi:
– 80. rokoch vela ludi z Ceskoslovenska do Spanielska celkom urcite nechodilo. Aj v 90. rokoch to len zacalo.
– Southwest sa dnes povazuje za premiovku. Povest Greyhoundu prevzali Spirit a Allegiant. Ale vzadu je servis v porovnani so Southwestom horsi u kazdeho. Teda, pokial si clovek nedokupi nejaky premiovy produkt. Ale to potom stoji za uvahu, ci nie je lepsie si zaplatit upgrade.
– eurobusiness-co by bolo pripad 75-90 minutoveho letu v Europe za to asi nestoji. Teda, pokial clovek nechce ostatne vyhody
– 80k CzK je cca 4800 CAD. Tolko by som za letenku nedal ani ja. Ale v lete sa daju kupit vyrazne lacnejsie. To to spominam vyssie sa podarilo raz, ale LOT by ma aj tohoto leta dopravil do Kosic za 3200 CAD. Za ako-tak normalnu economy chce okolo 1500 CAD. To je sice este stale vyrazne menej ako J, ale ja sa Y v B787 aktivne vyhybam. Doposial som sa v nej ocitol nedopatrenim raz a aj to bolo privela. Nastastie, este stale existuju ine prostriedky ako sa dostat do premiovych tried a nezaplatit sialene peniaze.
Wildcat: jasně, napsal jsem to Španělsko špatně, ale rozumíme si, myslel jsem devadesátky.
Spirit ani Allegiant neznám. Nejhorší, čím jsem letěl byla Alaska, chování personálu katastrofa a lidi, co čekali se mnou jsem myslel, že jsou převoz chovanců ústavu (a mezi nimi pár chudáků na služebkách).
U letenek extrémně záleží na tom, odkud kam letíte. Například jsem jednou řešil SEA-VIE a VIE-SEA. Identický termín (tj. stejné letadlo, jen jiná část „otočky“ a roundtrip v dobytčáku VIE-SEA za 900 USD, SEA-VIE za 1400 USD.
Cesty z VIE směr Asie, zvlášť přímé lety (Peking, Tokyo) mají cenu businessu vysokou. Ale jak píšu, je to dnes mnohem snesitelnější než dřív, stále ale drahé. 3200 CAD za business bych nedal, těch 2300 co dal syn nejspíš ano, to by byl tak můj limit. Teď ale stejně není kam letět, všude apartheid a místy naprosto ujetý (neočkovaný po příletu 10 dnů v karanténě bez ohledu na test, který ale musí být taky, to je teď myslím v Thajsku).
Spirit má nectnost, že rád na poslední chvíli ruší lety a pak je porod dostat z nich peníze. Ostatně jejich recenze hovoří samy za sebe. Když jsme ale u letenek, rozhodně doporučuju vždy kupovat letenky přímo přes leteckou společnost. Já byla tuhle jednou v roce 2020 úplně pitomá a měla nemístnej záchvat šetřivosti, ve kterém jsem si koupila letenky přes zdánlivě levnějšího zprostředkovatele. Jenže pak bohužel přišla corona, let byl zrušenej a měla jsem po žížalách. O refund jsem toho obchodníka samozřejmě xkrát požádala ale prd a šiška. Maj ze mě leda srandu. A když už, tak už, proč bejt blbej jednou, když jsem mohla ukázat, že jsem trubka dvakrát :-) – já prošvihla i lhůtu na charge back od banky, pač jsem těm jejich věčnejm planejm slibům že mi to do šesti měsíců určitě bude refundováno nazpět bulíkovsky uvěřila :-) Inu, blahoslavení chudí duchem :-) Mám príma zkušenost. Soudit se s nima nemá cenu, ty bestie sídlí ve Španělsku.
fatwi:
Spirit a Allegiant su ultra lowcosty. A co je zaujimave, Alaska sa dnes povazuje za premiovku. Inak vsetkym sa im vyhybam. Teda, pokial mozno, lietam z pochopitelnych dovodov s United a ked sa inak neda, Americanom alebo Deltou.
Inak by som spomenul este jeden problem s najlacnejsimi Y letenkami: ked je problem, cestujuci s najnizsimi letenkami letia najneskor. Aj na to treba mysliet. Pred par rokmi boli kanadske media plne pripadu zenskej co sa nedostala na let Air Canada Rouge (dovolenkarska pobocka Air Canada) z Toronta do Miami. Obvinovala Air Canada ze kvoli nim prisla o plavbu na Galapagy za 15k USD. To ze mala kupenu tu najlacnejsiu moznu letenku, k tomu ziadny status a preto sa nedostala na overbookovany let vyslo najavo az neskor. Extra 500 CAD by jej usetrilo vela problemov.
Slecna Ling: Jednoznacne. Letenky na sluzobne cesty kupujem cez firemny portal ako to mame prikazane, ale pre seba vyhradne cez web leteckej spolocnosti.
Mohu se mýlit, ale podle mne přinejmenším na krátkých linkách za to mohou především ta naprosto šílená svinstva, která se dějí na letištích, a která normální člověk je s to snést tak zhruba asi jednou za pět let, a to se ještě několikrát pozvrací.
Takže normální soudní lidé krátké cesty už nelétají skoro vůbec; jezdí autem nebo vlakem.
A ten… druh lidí, abych to řekl slušně, jemuž nevadí při nástupu ani invasivní prohlídka tělesných dutin, samozřejmě stejně tak rád letí v dobytčáku narovnaný ve vrstvách.
ocs:
Zhorsene sluzby leteckych spolocnosti maju malo spolocneho s buzeraciou cestujucich. Ide tu len a jedine o peniaze. Ale je pravda ze na tejto strane Atlantiku su cestujuci s narokom na prioritnu security buzerovani menej. No a potom je to este, samozrejme, otazka samotneho letiska. U nas je buzeracia na nizsej urovni ako v Toronte, taksto je to lepsie na niektorych mensich letiskach v USA. Taky Lexington ci Albuquerque pridu na rozum. A zo St. Croix, VI som odisiel uplne bez buzeracie nakolko prvy let bol s Cape Air do San Juan, PR a tam nas brali ako prestupujucich cestujucich. Ale to je jedna svetla vynimka.
No a co sa tyka volby dopravneho prostriedku: Co je „kratsia cesta“?
ocs: záleží, jak často a kam se potřebujete dostat. Když jsem hodně létal, tak by mě ani nenapadlo jezdit západ Německa autem nebo vlakem (mám to tam ještě o 2 hoďky dál než Vy). Život je otázkou priorit a máte-li jako prioritu čas, přizpůsobíte tomu i to ostatní. Navíc člověk si zvykne a zhoršování poměrů na letištích bylo postupné. Pro někoho kdo letí jednou za 5 let to muselo být mnohem horší, protože změny v buzeraci vnímal skokově. Tohle jsem si mimochodem nejvíc uvědomil, když jsem žil mimo ČR, protože jsem byl překvapen, jak moc se stihne zhoršit buzerace za pouhých třeba 5 měsíců, co jste mimo – nový radar tady, 80 místo 110 tam, semafor tamhle. O to víc mě to štvalo. Takže se Vašemu zhnusení z létání nedivím, když místo koleček salámu vidíte, že od poslední návštěvy zmizelo půl štangle.
Akorát teda nechápu zmínku o „invasivní prohlídce tělesných dutin“, to jsem nikdy nezažil ani nevím o nikom, kdo ano. Takže ani nemůžu říct, zda takový člověk letí rád v dobytčáku.
Život je otázkou priorit a máte-li jako [primární] prioritu cokoli jiného než osobní svobodu, individuální odpovědnost a důstojnost svobodného člověka, Pámbu s vámi :(
(A hlavně s lidmi ve Vašem okolí.)
ocs: zajímavá úvaha. Napadlo Vás někdy, že jsou lidé, jejichž nejvyšší prioritou je například úspěch? Rovnováha? Štěstí? Láska? Práce? Činorodost? Přátelé? Rodina? Vzdělávání? Zdraví?
Svoboda je jen jednou možnou životní prioritou. Osobně mám svobodu mezi top 5, ale není to moje hlavní priorita. Dokonce je to až tak, že lidé v mém okolí jsou rádi, že to tak je. Možná byste se měl v tom Vašem poptat, jestli by se jim taky nehodilo, kdybyste měl jako hlavní prioritu něco jiného. Nebo možná zjistíte, že skutečně máte priority jinde a jen tady tak děláte hustého, jak nic víc než svoboda není a to dokonce do té míry, že kdo tam má něco jiného, ten teda strašný a jeho okolí ještě horší. Černobílé vidění je zřejmě hitem tohoto týdne.
Umíte každopádně překvapit.
Jistě, znával jsem spoustu lidí, jejichž nejvyšší prioritou byl například úspěch. Všichni říkali věci jako „já bych byl býval do té partaje nelezl, ale…“
Mít takové… no, lidi ve svém okolí je skutečně zlo. Ano, toto je černobílé — správné je nebýt svině. Ne nebýt trochu svině, ani nebýt svině, když se mi to zrovna hodí, ani nebýt svině občas, ale jednoduše a prostě a černobíle nebýt svině, tečka.
(A překvapivého na tom není zhola nic, přesně toto naprosto konsistentně tvrdím už mnoho desítek roků.)
ocs: hezky jste si vybral. Teď prosím o reakci na ty chudáky a jejich okolí, kteří mají jako top prioritu zdraví, rodinu nebo přátele. Ti říkají co, čím jsou tak odporní?
Erm, ptát se v současnosti na to, jaké problémy svému okolí přinášejí ti, kdo se především třesou o své zdraví, to už je trollení.
ocs: ano, trollíte příšerně… Vaše interpretace „zdraví“ je fascinující. Přátelé, rodina, koukám, zase nic. Ale už to vidím, jak „rodina“ určitě a jistojistě znamená, že kvůli ní vlezl do partaje nebo nasadil roušku, dnes už mi to stačilo.
fatdwi: pozor na to, OCS tu nepracuje s monistickou morálkou (což je vždy zlo protože fanatismus), ale pluralistickou, kdy na první žebříček usadil svobodu PLUS zodpovědnost PLUS důstojnost.
První příčka priority vždy znamená ochotu tomu obětovat to ostatní, méně důležité. Takže pokud má někdo jako prioritu zdraví, a obětuje všechno ostatní pro zdraví – no potěš koště. S takovým člověkem bych opravdu žít nechtěl.
Ditto pokud má někdo jako prioritu rodinu, a obětuje jí úplně všechno od vlastního zdraví až po újmu jiných (mafiánské „dělal jsem to pro rodinu“), také je to nezdravé a nefunkční.
Takže klíčová otázka zní, co se všechno schovává pod OCSho „odpovědností“ a „důstojností“ – zda tam náhodou není i ta péče o rodinu a tak.
Někdy k černobílismu sklouznu já, někdy vy, takový je život. Hlavně že se navzájem upozorníme :o)
Jan Mrcasik: myslím, že se vlamujete do otevřených dveří plus nemyslím, že ocs potřebuje vykladače své pravdy. Píšete PLUS PLUS PLUS a pak mluvíte o fanatikovi, který tam nic jiného nemá (tedy jen opakujete ten z mého pohledu příšerný blábol, který tu ocs předvedl).
Takhle bysme se nikam nedostali.
Slecna Ling: covid mě naučil to stejné s ubytováním. Měl jsem štěstí, že jsem o nic nepřišel (z poslední „předcovidové“ služebky jsem se vrátil pár dnů před prvním lockdownem), ale dovolenou 2020 už jsem místo bookingu.com řešil přes web hotelu. Velmi se to vyplatilo, musel jsem termín posunout o 2 týdny a s bookingem bych byl v háji, takto stačilo zvednout telefon. Byla ale tehdy i trochu jiná ochota, přecejen mnoho lidí bylo posraných a dovolenkové destinace fantasticky poloprázdné, tak měli motivaci.
Wildcat: vše je relativní a vždy může být hůř, takže je klidně možné, že ten šílený servis Alasky už je vlastně ve srovnání s novým dnem ve formě Spiritu pohoda. Ale třeba se zlepšily, i obchod Lidlu dnes vypadá o něco líp (aspoň ta jedna novější prodejna, do které jsem měl odvahu vlézt) než standard z dob sloganu „Lídl je levný“, kdy jsem tam vlezl před snad 15 lety poprvé a na tak 14 let naposled.
A s těmi nejlevnějšími letenkami – ano, už se mi to stalo. Overbooked letadlo a za levnou letenku jsem zaplatil asi 6 hodinami na letišti a spojem s přestupem místo přímákem. Na straně druhé, kompenzace byla ve výši ceny letenky a za těch 200 nebo 250 euro to zas tak blbej deal nebyl, přečetl jsem akorát neplánovaně o jednu knížku víc:-) (jednání jsem měl až druhý den, takže business újmu jsem neutrpěl, akorát jsem se míň vyspal, protože jsem do cíle doletěl v noci místo odpoledne). Ale bylo to za ty dlouhé roky jednou, takže to nevnímám jako něco, co bych měl řešit.
Ad dovolenkářka – měla pravdu, že za to mohla letecká společnost, taky bych zuřil. Otázkou je, jestli bych na dovolenou za 15k letěl tak, že bych o ni mohl přijít. Nicméně o tom, že by jí dražší letenka mohla pomoct, vůbec nemusela vědět. Kdo nelétá často služebně se s těmito potenciálními problémy prakticky nesetká a když ano, tak už je většinou pozdě.
fadtwi:
Buzeracia na letiskach bola dost zla uz v casoch ked som pravidelne lietal medzi Kosicami a Prahou. V 90. rokoch.
Strata 6 hodin pre overbooking ci IROPS je pohoda. Co tak 2 dni? A nezabudnime ze EC261 ma len EU tak nenavidena na tomto webe.
Ad dovolenkarka: place na nespravnom hrobe. Overbooking v Y je vec ktoru robi kazda letecka spolocnost ktora predava letenky s pripojmi. Air Canada na to upozornuje aj v T&C. Kto v tomto pripade urobil chybu je cestovka cez ktoru kupila tu plavbu a letenku. Agent ju mal na to upozornit a poradit jej drahsiu letenku alebo extra den v Miami. A je aj mozne ze ju upozornil a ona povedala ze ved tych par hodin vydrzi…
Wildcat: buzerace nesouhlas – nevím, jak devadesátky, ale já ještě pamatuju pohodu s lahvemi vína, které jsem vezl v letadle v carry-onu, nechecknuté. To bylo snad až minimálně do 2005 nebo 2006, kdy si pamatuju, jak kolega cestou ze služebky cinkal takovým způsobem, že se lidi otáčeli:-) Pak to šlo rychle do kytek…
Sorry, ale to je to, co říkám. Pokud nejste právně orientovaný typ, předpokládám, že T&Cs ke všemu načtené nemáte. A pokud se Vás to nedotýká pracovně, tak se holt s podobnými problémy nesetkáváte a tedy ani nemáte důvod zjišťovat detaily coby-kdyby. Zákon schválnosti funguje, takže se s tím setkáte ve chvíli, kdy přijdete o dovolenou, jako ta paní. Ale kolik takových je? Sem-tam exces a ostatní to mají v paži, protože pravděpodobnost, že se to stane zrovna Vám zrovna při návazné aktivitě za 15k je malá. 2 dny bych nikde čekat nechtěl, ale kdybych žil v USA a lítal pořád, zařídil bych se. Kdybych nelítal, tak bych byl možná jednou překvapen, život je boj.
V 90. jsem létal každou chvíli do Anglie a zpět. Tam se to zlomilo nějak kolem ’97, do té doby naprosto v pohodě, Victorinox v kapse, při průchodu rámem jsem jej ukázal, všichni se usmáli, vrátil jsem jej do kapsy a letělo se. Stokrát, bez nejmenších problémů. Jak nastoupil Blair, nůž mi sebrali a už jsem jej nikdy neviděl, a od té doby to letí dolů :(
Poznámka pro srovnání: v 80. letech jsme létali do země, která vynalezla slovo „paranoia” — tedy do Sovětského svazu — a měli jsme s sebou v kabině balíky cepínů a jiných ledových želez. Také jsme tehdy chodili domů denně ze školy pěšky přes Hrad, žádné rámy apod. Dnes je vše jiné, lepší, sluníčkovější, demokratičtější…
Tak zrovna rámy na hradě zavedl až Zeman, ze msty za červené trenýrky. A to byl rok 2015.
So what? Stejně tak by ještě krátce po začátku milénia — přestože už se tehdy věci zhoršovaly rapidně a demokracie bujela, že až — nepřipadalo v úvahu zavést takové prasvisnstvo jako EET+KH, o pandemickém zákoně přijatém v legislativní nouzi proto a jen proto, aby si drze soudy nedovolovaly shazovat samozřejmě správná rozhodnutí toho vládního slizu, ani nemluvě…
fatdwi
4.2.2022 v 6:37
lídl byl možná hroznej tak před 12 lety, a proti tomu třeba peňák byl kolikrát úplně jak čtvrtej svět
(ostatně to má hodně co dělat taky s tím, jak zkraje kdekdo přebíral starý krámy po různejch těch jednotách aspol. a některý ty baráky byly fakt úplná zhůvěřilost)
shane
3.2.2022 v 16:00
no a tam právě 380ka, na nějakou dobu, nabídla za stejnou cenu aspoň místo na nohy, vono jako letět tím třeba 6+ hodin je už docela masox v nejaké konzervě, sem slyšel
s ohledem na kunďárny, co nám tady rýmičkoví pošuci, zelení pošuci a další naordinovali, si toho moc neužijem, protože letadlo bude luxus tak pro nějakou tu novou šlechtu, ne pro běžnej plebs
Blbost…
A to je slovo do pranice!
A jak víme že nepadají ? Cože, oni a jejich přátelé to tvrdí ? Jo, tak to potom jo…
Aha, cize lietadla padaju tak ako v 60. rokoch a elity to taja, ze? To je uz tak stare ze to az boli.
Kdyby letectví od počátku bylo svázáno takovým množstvím regulací jako dnes, tak s velkou slávou teprve zavádíme proudové motory do běžného provozu.
Na druhou stranu dnes letadla padají opravdu výrazně méně kromě jiného kvůli spoustě drobností na jejich konstrukci, které dřívější konstruktéry vůbec nenapadli, ale které za nepříznivých okolností mohou poslat letadlo dolů. Viz. seriál letecké katastrofy. Také jsou uvnitř složitější, i když z venku vypadají stejně. Ono stačí se podívat na konstrukci auta ze 60 let a dnešního. Letadla jsou na tom podobně. Takže bych dnešní konstruktéry tolik nepodceňoval. Ano, nejsou už časté revoluce, protože ovoce visící nízko už bylo otrháno dříve, ale technických výzev je pořád dost. Ono dnes už nestačí že to funguje, ale dnes to musí fungovat efektivně a bezpečně.
PS: Pracuji v leteckém průmyslu.
Přeně tak. Právě letectví je excelentní ukázkou kvalitativního vývoje.
Také bych dnešní konstruktéry šmahem nepodceňoval…
Akorát na ten technický vývoj stačí nepatrný zlomek populace…
Těch schopných a superschopných techniků, matematiků, teoretických fyziků atd. bude dnes řádově stejně (málo) jako dřív a budou +/- stejně inteligentní, akorát mnohonásobně početně narostla masa blbých uživatelů – a ti možná nejsou, ale spíš jsou v průměru blbější než před 2-3 generacemi…
jizlivec 1.2.2022 v 10:37
Přesně.
Schopných a superschopných lidí je v populaci hruba stejně, ať jde o houslisty nebo fyziky.
Problém je, že společnost lidská je jako celek tak bohatá, že si produkty oněch schopných a superschopných může pořídit kolikrát i antoušek (pánové Š+G snad prominou).
Blbější v průměru zcela jistě nejsou, jenže před třiceti lety se nepočítali, protože nebyli uživateli.
Když dám příklad, tak Škopkovi nebo Homolkovi byli tupí burani už před 30, resp. 50 lety. Jenže dokud nebyl internet, tak oblažovali jen svoji silně omezenou sociální bublinu, kterou většinou tvořili jim podobní. Zatímco dnes si plody jejich mozkového myšlení může přečíst každý, takže vzniká dojem, že se obzvlášť urodilo.
K tomu „navzdory všem CAD“ – spousta chytrých lidí se například přesunula do oblastí programování těch CADů. Velký CAD je tak komplexní systém, že i uživateli který s ním dělá denně trvá léta, než si aspoň vyzkouší většinu jeho možností. I když se na ně občas nadává, zjevně ty CADy nepíšou blbci. To, že CAD pomáhá méně nadaným lidem konstruovat je jedna věc, druhá je, že ani tato pomůcka nezabrání tomu, abych poznal, co konstruoval chytrý a co hloupý člověk :-)
Berte to jen jako připomenutí, že nejen facebooky konzumují chytré lidi v oblasti IT :-)
Tupí šlechtičtí důstojníci… si o tý válce občas přečti taky něco jinýho než Švejka a bolševickou historiografii.
Zdegenerovaní c. a k. důstojníci jsou předmětem každého druhého díla v republikách poválečné doby.
Na Rakousko-Uhersko se dštila síra počínaje večerním vydáním novin z 28. října 1918. Těmi samými novináři, co ještě v ranním vydání Rakousko opěvovali.
Realita války byla ovšem poněkud jiná a drtivá většina důstojnického sboru všech zúčastněných armád byla tzv. buržoazního původu.
No hlavně všichni ti fón:-) A ne, nedštili síru jen naše noviny, ale všech porozpadových republik.
Divný
Nedivil bych se, kdyby to jinde bylo podobné jako u nás. Ale je pravda, že jen o RČS to vím jistě, u ostatních je to z mé strany jen spekulace.
To byl sarkasmus. Tutově to bylo stejný. Dost k zblití jsou dobový noviny, co v jednom čísle byli loajální poddaní a v dalším už 300 let úpěli. A asi nejhorší je to, že ze dne na den převlíkli kabát a lísali k nepříteli, co předtím čtyři roky zabíjel jejich syny a jejich kamarády.
Tohle je vlastně nejhorší na legionářích. Že byli bez mrknutí oka ochotní zabíjet svoje spolužáky, kamarády a bývalé spolubojovníky, co dál sloužili v Rakouské armádě.
Si tak říkám, že průměrný meziválečný čechoslovák musel mít legionářů plný zuby, s tím jejich nepotismem a trafikama za zásluhy.
To je prostě válka. Dějiny píše vítěz. Vždycky.
Obecně protimonarchistická propaganda v Masaříkově republice byla daleko svinštější a daleko prolhanější, než ta protikapitalistická v letech 50.
Vždyť by ani nemuseli nic psát. Všichni to viděli kolem sebe, jaká chudina je monarchie proti Prušákům, Francouzům či Britům. Na frontě patřili někam dolů, blízko mužikům, kteří byli na frontě pomalu nazí…
Francouzi na tom byli ještě hůř. A to to byla republika. Už asi čtvrtá.
Vojáci Francie byli regulérní kanonenfutr. V rakouské armádě byl průser nezvládnutá logistika, špatný výkon ekonomiky a panslavismus. Proti Italům bojovali Češi podstatně lépe. Nebyli to Slovani a brali je jako zrádce.
Pořád na tom byli Francouzi lépe. C. a k. vojáci byli na východní frontě Prušákama vysmíváni. Vybavení, zásobování, velení, všechno výrazně horší. Jedině kleptomanie. Tam se kradlo, jak to jen šlo. Důstojníci rozkrádali prachy pro mužstvo, trén rozkrádal žrádlo, tak vojáci rozkrádali cestou Rakousko i Uhersko:-))
Věř mi, nebyli. Teda asi pokud jde k žrádlo tak jo, ale to je všechno. Ty přislovečný masakry západní fronty jsou většinově francouzská záležitost. Tam panovala naprostá bezohlednost k životům. Britové se o vojáky v rámci možností starali, Francouzi ani omylem.
No viděli bychom, jak by to dopadlo, kdyby tam byla i vojska c. a k., ale to jsou spekulace. Dlužno podotknout, že Němci byli fakt špička, takže na prdel tam dostávali všichni.
Já mám na mysli hlavně britské důstojníky z aristokratických poměrů. To byla rigidita jak blázen, ostatně ty jejich internáty jim to vysloveně vtloukaly do hlav ještě hůře, než Prušákům, bo imperiální tradice. Prušáci byli také rigidní, ale alespoň ochotní vyzkoušet jakoukoli novinku na poli válečnictví.
Zajímavé ovšem je, že to Britům fungovalo velmi dobře, a jen málokde/málokdy dostali na prdel.
Stran „rigidity“ internátního školství (a obzvláště důvodů, proč to s ní ani zdaleka nebylo tak zlé, jak by se snad mohlo laikovi zdát), překvapivě dobrý zdroj (a zároveň excelentní beletrie, již více než vřele doporučuji komukoli, kdo to snad dosud nečtl) je „Stopka a spol“ od Kiplinga.
Většina těch britských velitelů byli takoví aristokraté jako sir Bernard, viscount z Alameinu, který většinu života prožil jako Bernard Law Montgomery, syn anglikánského pastora.
Fakt si o tý britský armádě za první války něco přečti. Nejlíp od někoho, kdo byl ba vojně.
Zrovna ta britská armáda měla ze všech hlavních bojujících armád procentuálně nejnižší ztráty.
Já jsem právě četl ty dopisy branců, které hnali proti kulometům jak ovce na porážku a za jakoukoli kritiku válečný soud; vzpomínky poddůstojníků jak nad nimi oficíři ohrnovali nos a odmítali se o čemkoli bavit, oni tomu z bunkru jen podle papírových map rozumí nejlépe. Samozřejmě uznávám, že kanonenfutter má dosti jednostranný pohled asi na jakékoli zteče.
Co to bylo za knihu? Ono se dá totiž vybrat cokoliv. Četl jsem i vzpomínky lidí, co si službu za první válku pochvalovali. Že měli pravidelně vydatný jídlo a moc se nenadřeli. Že kopat zákopy a podzemní tunely bylo lepší a bezpečnější, než bejt horník v Lancashiru. Že si jich armáda cenila víc, než zaměstnavatel a poskytovala jim náležitou péči a dala o bezpečnost práce.
BTW, tys nebyl na vojně, co? Jinak bys věděl, že oficíři se s poddůstojníkama o strategii radit nechodí, kamaráčofty s nima nepěstují a co se týče vztahu mužstva k poddůstojníkům, tak jedinej untroficír co měl sympatie mužstva byl takovej, co měl pecky pro ozdobu a nic po nich nechtěl. Jinak nás srali, stejně jako nás srali naši mazáci.
Jistěže ne, ale tam šlo od tu odtrženost od reality od důstojníků schovaných v bunkru nad mapou. Z těch svědectví (třeba Australani) to vypadalo zhruba stejně, jako když Hitler na papíře zasvěceně řídil armády ze svého bunkru. Až na to, že těm britským oficírům tam pak umírali lidé poslaní vysloveně na smrt.
Ale samozřejmě máš pravdu, že je to pohled těch dole a že ty pohledy byly asi různé.
Vedoucí je vždycky neschopnej debil a libovolný podřízený by to udělal líp.
Ostatně, po bitvě je každej frajtr generál.
Nebyl jsem tam ale dovedu si to představit.
https://www.csfd.cz/film/568833-cerna-zmije/72407-cerna-zmije-iv/recenze/
Jako u nás v práci…
Ta čtvrtá série je skvělá. Ale h historického hledisko je to takovej anglickej Švejk, s tím rozdílem že Švejk stereotypy vytvářel, zatímco Black Adder z nich čerpal.
shane: nejen čtvrtá, celý je to parádní. Dokonce jsem chvíli žil v iluzi, že je Atkinson skvělej a nic blbého udělat snad ani nemůže. Pak jsem viděl Thin blue line…
Já teda nevím, jakej byl velitej Montgomery v první světový, ale v tý druhý se choval a velel většinou jako úplnej kokot. Ať už v Africe, kde jen slíznul smetanu po Auchinleckovi či Wavellovi a pak jen čekal na materiální převahu a američany, tak i v evropě, kde vymejšlel parády typu Market Garden a další. Monty uměl akorát skvěle chválit sám sebe v memoárech, ale jako velitel britský armády ve WW2 stál fakt za hovno a Pattonovi, Rommelovi nebo spoustě dalších nešahal ani po kotníky.
O tom jsem ovšem četl, že ani takový Rommel údajně své vlastní reputaci nesahal ani po kotníky :o)
Rommel udělal kariéru lezením do Hitlerovy prdele a hvězdu z něj udělala britská propaganda, která potřebovala zdůvodnit nevalné úspěchy v Severní Africe. Němci z něj pak po válce udělali ikonu „čistého“ wehrmachtu, protože jednak Panzerarmee Afrika neměla na triků žádná zvěrstva na civilech a protože atentát na Hitlera, kde byla ovšem Rommelova účast omezena na „věděl, nepověděl“ a mezi spiklence nepatřil.
To ale na Montgomeryho a Churchilla platí do puntíku stejně.
Ani ne. Churchill Montyho pozvedl, ale v době kdy získal velení 8. Armády nebyl žádnej nýmand a byl schopný a uznávaný generál.
Zatímco Rommel dostal velení 7. divize jako odměnu, že dělal Ádovi v Polsku velitele osobní stráže, když měl turné po Wehrmachtu. Většina generálů jím opovrhovala a do Afriky ho v podstatě uklidili, aby jim nesmrděl pod nos. Afrika bylo pro Němce třetiřadé válčiště a nikdy nedocenili jeho význam. Oni tam vlastně dělali stafáž pro Italy. Podporu, když Wavell vypráskal Taloše z Lybie. 30 000 Britů z Western Desert Forces rozsekalo 300 000 Italů.
shane: dlé mého Rommelovi křivdíte – je vidět, že Vás hlavně štve, jak k tomu velení přišel a touto optikou hledáte chyby tam, kde nejsou. Kdysi jsem četl knížku, která se věnovala čistě Africe (taky se to myslím jmenovalo Válka v Africe, to už nevím) a tam to bylo velmi dobře popsané. Rommel byl velmi dobrý a prozíravý velitel, ať už proto, že takový byl nebo proto, že s mizernými dodávkami materiálu neměl jinou možnost uspět. Nebýt jeho, německé tažení Afrikou by skončilo o hodně dřív. V Africe se ukázala spíš neschopnost Britů, to jsem byl tehdy překvapen, jaké to byly „lamy“.
Rommel měl pochopitelně i štěstí a nakonec naopak smůlu, ale ani jedno z něj nedělá nějakého neschopa, kterého „na růžovo“ nalakovala propaganda.
Ja cetl tu samou. A taky z ni vychazim.
Jako částečně jo, ale Patton byl ještě horší přeceňovanej tlučhuba a Rommel je preceňovanej Hitlerův patolízal, že kterého udělala hvězdu britská propaganda.
Montgomery nebyl špatnej generál. Nebyl taková hvězda jak se z něj dělá, ale žádnej provar.
A zrovna Market-Garden byl průser, protože byl šitej narychlo pod politickým tlakem a nebyl čas na pořádné plánování a průzkum.
Jasně tak mě první napadli tihle dva. Ale určitě bych našel hodně kvalitnějších generálů a o tý Africe jsem četl a tam to bylo s tím Montym vážně smutné. Ostatně mám pocit že i kvůli němu taky jednou padl Tobruk, ale nechci kecat.
Rommel měl úspěchy hlavně v Evropě. V Africe nebyl ani dobrej, ani špatnej, ale měl málo matroše a vojáků zachránil i Hitlerovi navzdory dost. Pokud bych si měl vybrat jestli pod Rommelem nebo Montym, tak určitě pod Rommelem, protože Montymu byly nižší šarže naprosto uprdele. Ale k Churchillovi se choval skvěle. Proto taky v Africe mimojiné skončili Wavell a Auchinleck.
Nepadl. Asi nejlepší byl Wavell, ale jak říkám, Monty nebyl žádná hvězda, ale byl kompetentní generál a uměl nadchnout mužstvo. G podstatě v Africe šlo o to, že operační plány k bitvě u El Alameinu vypracoval ještě Auchinleck s Ritchiem a Monty je jen mírně upravil a použil a slízl smetanu, což si ovšem zasloužil, protože toho taky moh dost posrat a vlastně to, že použil plány od předchůdce bylo vlastně plus pro něj, protože blbě by z ješitnosti udělal vlastní a téměř jistě by to posral.
Nutno dodat, že neúspěchy v africké kampani padají zčásti na hlavu Churchilla, kterej do toho imrvére kecal, odvolával velitele a šíboval s divizema. Majstrštyk v tomhle byl přesun 7. obrněné divize „Desert rats“ do Řecka, kde ji Němci rozbili na sračky, navíc jejich absence v Africe málem přivodila britskou porážku. Pikantní je, že Řekové britskou pomoc několikrát výslovně odmítli a Winnie ji Řekům vyloženě vnutil. V tomhle byl stejnej jako Hitler, akorát Áda byl frajer, zatímco Winston vyučení obrlajtnant od kavalerie. A naštěstí neměl takovou moc.
Frajtr, ne frajer
No. Zrovna Montgomery má hlavní zásluhu na relativně nízkých britských ztrátách.
Ne že by mu kanonenfutr nebyl u prdele (ve skutečnosti tam měl naprosto všechny, včetně samotného Churchilla; byl tím až pověstný), ale za podstatné ve WWII považoval to, aby i po válce Británie měla nějaký světový význam. A na to musí mít nějakou armádu. Takže si nemůže nechat všechno rozstřílet, protože na rozdíl od Američanů už Britové neměli prakticky žádné reservy.
Zase bacha, Monty se k mužstvu choval skvěle a vojáci ho milovali. Osmá armáda byl neskutečnej fenomén. Skoro až klan. Monty sral především nadřízený a jemu rovný. Pravda, měl sklony obklopovat se oblíbenci, ale to skoro každej.
Vojáci především oceňovali, že je opatrný a chce mít převahu a nevrhá se bezhlavě do riskantních operací. A neskutečně pozvedl morálku Osmé armády, která už v té době pálila v Káhiře dokumenty a kopala zákopy u Suezu a brala pád Egypta jako hotovou věc.
Jinak Monty nebyl dáván jako příklad velitele, ale jako příklad kluka ze střední vrstvy co to dotáhl na vikomta.
Oni totiž Britové vcelku rutině schopné důstojníky pasovali do šlechtického stavu. U generálů byl doživotní titul v podstatě běžný benefit (k některým řádům se dává automaticky) a úspěšní vojevůdci a polní maršálové dostávali obvykle tituly i dědičné.
Což mi připomíná jistého sira Williama Robertsona, co to dotáhl z vojína na feldmaršála. Taky ten predikát dostal za odměnu, byl synem krejčího.
Uz by nekdo mohl odkazat na zdroj toho, ze pouze inteligentni lidi plodi genie :) Jako filmova zapletka je to hezke, jinak nic moc.
Par zajimavych veci k debate – napr. neskutecne roste mira schopnosti abstrakce(coz primo koreluje s kvi kve testy, pac ty to meri). Spousta intelignentnich lidi nebyla predurcena k dlouhemu zivotu a ziji a plodi diky moderni lekarske vede. Za vsechny jmenujme Hawkinga. Ale urcite si mezi nami kazdej vzpomene na nerdy ze skol, kteri nezvladali telesnou vychovu. Ale nejak zvladali tydlencty divny klikyhaky v matice a jinde. Ony treba nestovice si nevybiraly jenom blbe, kosily vsechny. Podobne treba obrna.
No, zbytek necham lezet ladem, protoze je na me moc pozde a cely mi to prijde na palici =) Lidi prubezne blbnou, ale rychlost inovace je za posledni dekady neskutecna. jojo, asi uz konecne nekdo vymyslel tu AI, kdyz lidi blbnou :D
D9ky za připomínku, to jsem tu také chtěl zopakovat.
Někdo to tu kdysi v debatách detailně rozebíral – že i dva debilové s IQ 50 mohou mít génia s IQ 160, a naopak dva géniové s IQ 160 mohou mít debila s IQ 50, protože IQ potomka je náhodné. Akorát ta pravděpodobnost je u hloupých nižší, zdaleka však ne nulová.
Dneska je problem u pitomcu s geniem spis v pozici toho, ze se mu nemusi dostat vzdelani. Ale zase dneska mame ucitele s vysokym platem, takze se urcite o takovehoto chudaka postaraji, aby dite netrpelo :)
Jednak vzdelanie, ale predovšetkým taký ten „štýl života“. Keď je zmyslom života rodičov dať si pár pív v krčme a potom zaspať pri televízore, tak sa to nalepí aj na dieťa.
Inteligence potomka není zcela náhodná. Odvíjí se od inteligence rodičů, ale má tendenci se vyrovnávat k průměru. Tedy dva géniové (sice mohou mít spolu se zcela mizivou pravděpodobností debila, ale) nejspíše zplodí děcko s velmi nadprůměrnou inteligencí — ale ne tak geniální, jako byli rodiče. Analogicky dva blbci (sice mohou zplodit se zcela mizivou pravděpodobností génia, ale) nejspíše budou mít děti chytřejší nežli jsou sami, ale pořád inteligence podprůměrné.
Ano, rika se tomu regrese k prumeru.
Něco na tom bude a netřeba vědecky bádat.
Před 50 lety bylo součástí návodu k autu jak seřídit ventily, jak nastavit geometrii nebo předstih. Dneska je v návodu že se nesmí pít obsah autobaterie.
To o inteligenci lidstva vypovídá opravdu hodně.
Ventily mají dnes samoštely, ale žízeň je večná :)
To je tak se vším.
Technologie se dostává do ruk lidem, co o ní ví v lepším případě málo, v horším případě lautr nic.
Dřív neměla mamina před barákem auto na vození děcek do školy. Teď jo, ačkoliv o tom autě ví asi tak stejně, jako mamina před lety. Ale co auta, třeba i počítače, internet.
Většina lidí logicky nebude rozumět do hloubky daným technologiím, jak fungují, a přesto je využívají. Pak dochází k takovým situacím, že se objevují lidi, co nás všechny před technologiemi musí za každou cenu chránit. A má to kladnou zpětnou vazbu, takoví jsou slyšet čím dál víc.
BonfireCZ – Hele zbraně jsou dnes taky dostupnější širšímu okruhu lidí než dřív přesto k jejímu získání musíš znát spoustu techniských věcí jinakzbroják nedostaneš.
Stejně tak pokud člověk nepochopí principy fungování auta tak by něměl vůbec sedat za volant.
Ve skutečnosti naopak. Zbraně bývaly dostupné prakticky všem, bez jakýchkoli technických i jiných testů, a bylo to tak jedině správně.
Já tu dobu nepamatuju.
Vono by stačilo, kdyby se naučili aspoň základy a jak to používat. Jenže to ti kokoti neumijou ani používat, a lezou s tím mezi vostatní :-o
To není ten nejlepší případ, a to nejméně ze dvou důvodů:
1. před padesáti lety bylo ovládání automobilu technicky náročnější, vyžadovalo jistou elementární technickou znalost, řídili tedy pouze lidé, kteří byli toto schopni splnit, a tomu se přizpůsobovaly návody. Dnes je technologie rozšířenější a dostupnější, a to i cenově, bylo tedy třeba rozšířit řady schopných auto ovládat a tedy kupovat, ideálně až na všechny obyvatele, protože prodeje a tím zisky jsou hlavním cílem, proto se ovládání zjednodušovalo až na úroveň technických blbců a antitalentů – a opět tomu bylo třeba přizpůsobit návody.
2. V průběhu tohoto procesu výrobcům došlo, že trvanlivé auto, které umí spravit majitel v garáži, není z hlediska zisku výhodné, nýbrž je třeba jej udělat tak složité, aby majitel sám nic neopravil a musel s každou prkotinou do servisu a tam to zaplatit, nejlépe draho zaplatit .A opě tomu přizpůsobili výrobu, včetně návodů
Tento případ tedy nedokládá nic o průměrné inteligenci, nýbrž o vývoji trhu v závislosti na ziscích výrobců, o nekompetentnosti státní správy, o vcelku konstantním procentu technických antitalentů a celkových blbců v každé populaci, a rovněž o opouštění nevyužívaných či nevyužitelných znalostí a jejich nahrazování využívanými či využitelnými, což se děje odjakživa, i u zvířat
@Sumo64
1. a to sní Musk vlhký sen o autonomním vehiklech, které si objednáte v aplikaci jako ty koloběžky co se všude válejí ve větších městech
2. i tak ty návody lidi nečtou, mnohdy i ty servisy
Vývoj trhu závislý na ziscích byl ještě fajn, nynější vývoj závislý na regulacích a bláznivých proroctvích jurodivých spasitelů zeměkoule, potažmo vesmíru je další level.
O nekompetentnosti a přebujelosti státní správy se dá psát věčně, jedinou šancí je decimace.
Každých deset let, s tím že je stop stav od minulé decimace.
Historky jak budou běhat papíry, respektive soubory mezi úřady a ne lidi, slýchávám už více než 30 let… :-(
Dachsmeister 1.2.2022 v 10:43
1. myslím, že nejen Musk, jako „starý scifista“ jsem o tom četl snad již v předválečných snářích;
2. přesně
Na stará kolena jsem se naučil modlit.
Má modlitba je krátká a zní takto: „Bože, nedopusť digitalizaci státní správy.“
„Když selžou všechny způsoby jak uvést přístroj v činnost, ještě zbývá přečíst si návod“
Často ovšem stačí použít Sattingerův zákon: „Zapnutý přístroj funguje zpravidla o něco lépe“…
I dnešní auta se dají v pohodě spravovat v garáži. Tím nemyslím nějaký high tech hybridy z loňska, ale auta tak do roku 2010(tzn. ty, kterých tady jezdí drtivě nejvíc). Ale chce to se tomu věnovat a naučit se to. Já to třeba neumím, ale mrzí mě to. Ale umí to bratranec a tady kousek mam dobrýho servisáka – kámošovo bráchu, takže to nemusím řešit. Ale nejradši bych si dal nějakejch automechanik kurz někde v dílně nebo tak :)
No kurz :D
Podle mě se tohle skládá z dvou věcí, když pominu „diagnostiku“ problémů, tedy zjistit kde je problém, když např. slyším odněkud vrzání, nebo se to třeba za jízdy klepe atd., protož to často může být několika různejma věcma.
1) Vědět jak konkrétní věc udělat. Tj. co všechno koupit, kudy to jde vyndat a co kvůli tomu odmontovat – tam a zpátky. Utahovací momenty atd.
na tohle jsou dílenský postupy, ale často je více možností a lidi najdou jednodušší postup atd. + např. na co si dát pozor, co se často u toho posere.
Tyhle informace dopátráš na netu v manuálech a na forech od lidí co to dělali. Často se dá najít video na youtube s postupe. Tohle jsou specifické postupy pro každý vůz.
2) Nějaké obecná zkušenost. Často se u výše uvedeného něco posere. Šroub nejde povolit, protáčí se co nemá, ukroutíš šroub, strhneš mu hlavu, podělanej závit atd.
A ty potřebuješ nějaký zkušenosti, aby jsi těm problémům nešel naproti (použitím nevhodného nástroje, postupu, síly) a aby sis s nima uměl poradit (kdy to pobouchat, když to čím nastříkat a nechat působit, kdy to nahřát, jak to odvrtat atd.).
Pak samozřejě s těma zkušenostma postupně přicházíš na to, jaký nářadí by se ti ještě hodilo.
Tohle prostě není nic co by ti někdo nalil do hlavy na nějakým kurzu. Prostě to začni dělat a začni od jednodušších věcí. Třeba vyměň olej a filtry. Brzdový destičky. Nakoukej to na yotůbku, pozvi si kámoše co to s tebou poprvé udělá.
no jasně… to chápu :) já to myslel spíš tak, že asi zkusím ukecat toho známýho mechanika, jestli bych tam s nima ve volnu nemohl bejt a koukat, případně něco zkusit dělat. Buď to půjde nebo ne. Ono taky neni tolik času navíc, bohužel :(
Mám jeden tip. :-) Učeň to má dát do 3 let. Nevypadáte na troubu, ve vší úctě, takže cca za polovic a i méně. Pokud máte volné místo, trocha peněz, chuť a alespoň občas volnou hoďku dvě, navrhuji zakoupit starý jednodušší werk, ten celý rozložit a zase složit. Když to poté opět bude vrčet jako před rozborkou, můžete si spokojeně říct, povedlo se. A teď něco složitějšího. :-)
Jopjo, stejná zkušenost. Když jsem naposledy kvůli vadnému momenťáku překroutil jeden ze dvou šroubů, co drží u motoru BKD v dvojkové ofci PD vstřikovač v hlavě a pak dokázal ten zbytek šroubu dostat ven z úzkého prostoru bez nutnosti demontáže nebo navařování čehokoliv jednoduchým fíglem, byl to slušný egoboost :).
Problém je v tom, že jak se postupně dostávám v servisu svých aut dál a dál a potřebuju čím dál specializovanější nářadí, narážím už na limity svých možností. Třeba by byl super sloupový zvedák, abych se nemusel válet na studené zemi, ale mohl si auto zvednout nad hlavu a pohodlně dělat práce, co se dají dělat jen zespoda. Jenže i slušný sloupák z druhé ruky stojí docela raketu a nakonec ho nemám kam dát, moje garáž s dílnou se nalézá v suterénu mého domku, kde je výška stropu sotva něco málo nad dva metry. Jo, postavit ho venku a zkonvertovat tak jedno parkovací místo vedle domku na servisní bude asi jediná cesta. Nebo slušný vícekanálový a ideálně analogový osciloskop na autodiagostiku taky není levný. Speciální klíče a přípravky se kolikrát ani nedají sehnat bez známých, protože ve volném prodeji ani nejsou. Rád bych se nauřil i základy plechařiny. Takže nějaký autogen s plamenem, TIG, klempířské nářadí a tak a jsme na několika desítkách litrů jen za tohle. Plus nějaké plechy, na kterých bych se naučil svařovat, bodovat, brousit a tak… Bral bych na tohle i nějaké to zaučení, protože proč bych měl objevovat něco, co jiní už umí a mohli by mě to naučit? Ale kde? Nikdo nechce ztrácet čas učit někoho, kdo není z fochu.
A co tak díru?
Oscila sou dneska digitální za pusu a analogy seženeš buď (v dobrým stavu) na v bazarních sekcích příslušnejch fór, nebo (v jakýmkoli stavu) na blešákách. Dyž pudeš po Teslách a podobně, tak na to případně najdeš i lidi (mám dyžtak sběratela), co to sou schopni odservisovat. Možná by měl i nějakýho volnýho na odprodej, už toho prej má kvanta od každýho. Pohybujeme se maximálně v jednotkách tisíc.
Nevím jak před 50 lety. To jsem ještě nebyl. Ale když jsem byl malej a dělal s tátou tyhle věci na autě, tehdy na žigulíku, tak myslím, že to v manuálu nebylo. Měl na to knížku zvlášť. Ještě v době Felicí a Oktavií vycházely knížky s postupy na samoúdržbu.
Dneska je ale fakt jiné doba. Tuhle jsem v manuálu k autu nenašel, jaký tam patří olej.
Ale zas kdo chce, může si dnes sehnat na netu dílenský postupy přímo od výrobce, nebo sežene rady na forech atd. To dřív nebylo.
Úplně nesouhlasím, že jsou auta zásadně složitější. Když mě bylo čtrnáct, patnáct, dělal jsem s tátou na žigulíku věci jako seřízení ventilů, předstihu, brzdy, olej, filtry, měnil výfuk atd. Většinu jsem toho v té době už pak zvládal sám.
Teď si na autě taky udělám údržbu, vyměním tlumiče, pera, ramena, ložiska. Příjde mě to v zásadě stejný.
Co je jiné je ta elektronika. To uznávám. Ne každý se zvládne zorientovat v diagnostikách, koupit správný kabel, nainstalovat SW kolikrát s crackem atd.
A i kdyby, tak ti to kolikrát taky nic neřekne jako amatérovi.
Jenže lidi hlavně zlenivěli. Za socíku ten samoservis byl taky z důvodu nedostupnosti servisů. Táta je strojař. Celej život stavěl a servisoval kolosy mnohem složitější, než nějaký auto. Žigulíka si dělal celej život sám, ale když si koupil Filcku, tak na servisování auta najednou rezignoval a argumentace bylo právě to klišé, že „dnešní auta jsou tak složitý, že si na tom už sám nic neuděláš“.
Přitom ta filcka měla zrovna seřízení ventilů jednodušší, než ten žigulík, respektive seřízení stejně triviální, jen mnohem líp přístupný.
Brzdy atd to samé.
To já jsem celé svoje mládí slýchával taky takové kecy jako „tohle je plné elektroniky, v tom se nikdo nevyzná“, nebo „ta elektronika zase nefunguje, a kde já teď někoho najdu kdo to opraví“.
Jak jsem zestárnul a do aut se začal hrabat sám, tak čím dál víc tyhle kydy nechápu. Vždyť je to jenom 12V booleovská logika, a senzor buď funguje, nebo ne. (dobře, někdy funguje blbě, ale to se dá velmi často snadno ověřit) Každý senzor má nějaké svoje označení, nějaké parametry, stejně jako mechanické věci. Dneska už výrobci z té 12V logiky přechází na CAN sběrnici, ale to je zase všechno jednoduché, prostě mám sběrnici kde tečou data, ty mají nějakou svoji strukturu, existuje spousta diagnostických nástrojů apod.
Znám jednoho takového, co furt dokola mele „zasraný vstřikování, v tom se nikdo nevyzná“ a hrozně vychvaloval mechanické naftové čerpadla. A právě na takové mechanické čerpadlo sháněl po celé republice někoho, kdo mu ho sešteluje. A přitom třeba takové závodní jednotky jako Ecumaster, AEM, Haltech, to je přímo radost ladit a nastavovat.
No tu elektriku chápu. Já teda jako člověk z IT si dokážu informace nějaký najít, nemám problém rozchodit si kabel a protože mám elektrotechnický vzdělání, ačkoliv jsem to nikdy nedělal, tak si dokážu i něco někde poměřit.
Ale lidi jinak moc netuší v tomhle. Nevyznaj se v základech. Instalovat nějaký programy a řešit driver ke kabelu, nějaký COM poty atd.. A elektrice nerozumí. Ani základům. Je to na ně moc abstraktní. Nevidí to, nedá se na to šáhnout jako na šroub.
Pak to dopadá tak, že jdou paka měřit kolik je proudu v baterii, přepnou si měřák na „ampéry“ a přiloží to na poly baterie. To jsem fakt viděl.
Ale běžnej člověk potřebuje na autě každej rok vyměnit olej a filtry, semtam destičky, jednou za čas kotouče. Triviální věci, který tvoří nejmíň polovinu servisů, ale lidi se vymlouvaj na složitost.
Jo no… ale přitom to není o tom že IT lidi „ví víc“, je to jen o přemýšlení a logice.
Tohle jsou právě důvody proč si celou svoji sbírku aut servisuju sám, do servisu to jde jen na velmi specializované věci, na které nemám speciální nářadí a přípravky. Ty triviální věci jsou fakt triviální. (Dost často používám takovou větu – nechci se ale nikoho dotknout – berte to spíš v nadsázce: Když to dokáže blbej vyučenej automechanik, co bych to nezvládl já)
Přesně tak. Hlavně jsem zjistil, že ty základní věci člověk udělá rychlejc, než servis.
Výměna oleje s filtrama je na 2h i s pár cigárkama, kafem a úklidem. Věci objednám přes net a když už vím co tam dávám, zabere to 5 minut a přijede mě to až ke dveřím. To samé třeba kotouče s deskama.
Když řeším servis, musím tam zavolat, domluvit termín, zajet tam, nechat tam auto, dopravit se sockou do práce a pak zase zpátky při vyzvednutí. Celkový čas co strávím jen předáním a převzetím vyjde minimálně nastejno, jako když to udělám sám.
x-f 1.2.2022 v 14.53
Moje zkušenost či zvyklost je spíše opačná.
Zavolám do servisu, domluvím termín, přistavím auto v 7:00, dám si kafe, vyřídím poštu, přečtu zprávy, zaplatím, v 8:00 pokračuji do práce.
Doma jsem to dělával, dokud spodní kryt motoru nedrželo jedenáct šroubů třech typů.
Jestli máte servis, kde vám dělají na počkání, pak to chápu.
Já takový ovšem nikdy neviděl. Měl jsem řadu aut střední nižší třídy a střední třídy s kterými jsem jezdil do autorizáků a nikdy a nikde to takhle nefungovalo.
Nejběžnější průběh vypadá asi takto:
Jsem domluvený na 8:00.
Přijíždím v 7:55.
Přijímací technik někde pobíhá, nebo už je ve skluzu a ještě se věnuje zákazníkovi, kterého měl objednaného předemnou.
Cca 8:15 až 8:30 – přijímací technik se mě začíná věnovat. Sepíšeme zakázku, dojdeme se podívat na auto, zapíšeme stav km, nádrže, poškození.
Cca 8:30 až 8:45 – mám předáno a mohu odjet.
Pokud mě půjčují náhradní vůz, zdržím se dalších 30 minut, protože to má na starosti jiný člověk. Z toho důvodu jsem si už ani auta nepůjčoval (vrácení zabere taky další čas) a jel sockou.
Není započítána zajížďka do servisu a cesta z něj.
Odpoledne volají, že je to hotové.
Probíhá to stejně jako ráno, jen zpravila bez čekání na technika, protože tady už je nápor zákazníků roztažený do delšího úseku.
Neautorizované servisy a garážníci jsou sice schopní převzít a předat auto mnohem rychleji, ale zas většinou nejsou schopní pořádně plánovat, takže se s nima člověk domluví týden dopředu na úterý, ale oni nejsou schopni ani zavolat, že se jim protáhla zakázka před váma a že maj na dílně něco jinýho a na vaše auto šáhnou stejně nejdřív až ve čtvrtek, takže to tam stojí dva dny zbytečně.
x-f 1.2.2022 v 15.22
Já takový servis mám naštěstí po cestě do práce.
Na servisní prohlídky jezdím do autorizovaného servisu (Imofa nebo Srba, podle auta), kde je přístup podobný vámi popsanému, ale jen zhruba – na počkání to není, auto nechávám v servisu, od přistavení po odjezd náhradním vozidlem maximálně půl hodiny.
Jistě, jednou (2017) jsem se stavil na služební cestě v nevyzkoušeném autorizovaném servisu, tuším v Jihlavě, a tam dokázali olej měnit dvě a půl hodiny. Ale to byla výjimka.
x-f: potvrzuji, co píše ygorek. Běžné výkony není problém řešit na počkání, ale je nutné to pochopitelně domluvit dostatečně dopředu. A to se bavím o servisech 4 různých značek. Na větší akce tam auto nechám přes den. Předávání a přebírání ovšem nikdy nezabralo víc, než 10 minut. Představa, že jsem domluvený na 8 a teprve 8:45 odjíždím, to mi přijde jako úlet.
fatdwi: Já si běžné úkony dělám sám, nevidím důvod, proč bych měl platit za něco, co zvládnu sám ve stejné nebo lepší kvalitě a ve stejném nebo kratším čase a mám nad tím navíc plnou kontrolu. Do servisu vezu jen věci, které sám nezvládnu, protože to neumím nebo na to nemám prostor / vybavení. V takovém případě mám svůj servis, jehož majitele osobně znám dlouhá léta a věřím mu. On zase ví, že si umím věci ověřit, tak na mne ani nezkouší něco hrát.
„Do servisu vezu jen věci, které sám nezvládnu“
Já mám tu smůlu, že u mě je to cokoliv složitější než dohuštění pneu*…
* Původně jsem skoro napsal „výměna žárovky“, ale všas jsem si vzpomněl, že jsem renaultový…
CzechDave: život je otázkou priorit. Kdysi jsem na ulici ležel pod autem a měnil olej, desky, čistil karbec, měnil pneu. Dnes nic takového nedělám, nestojí mi to za to. Ztráta času tím, že cestou do práce hodím auto do servisu a pak se pro něj vrátím (zvlášť, když se domluvím s kolegou, který jezdí kolem servisu a nabere mě tam a pak odpo zase vyhodí – nepodaří se vždy, ale když jo, tak je to úplně ideální) je oproti tomu, že to dělám doma, minimální.
Standardní mechanické věci, výměny olejů ad. na všech našich autech řeším odjakživa vlastníma rukama. Dílnu co mám sice není na autoopravy úplný ideál ale dá se.
Jak časově tak finančně to vychází výrazně výhodněji.
Do výměny čelního skla či turba se samozřejmě nehrnu (i když to taky není žádná raketová věda) ale to mne potká tak jednou 10 let. K tomu pak používám „svého“ garážového démona o ulici vedle.
Vyšší „elektroniku“ jsem, Světe div se, zatím nikdy řešit nemusel.
na volej a filtry sou snad i 2 hodiny moc, mě sere už že to trvá přes hodinu a snažím se to zkrátit (udělat nějakou náhradu jámy nebo zvedáku, ani jednoho nemaje), pže garážníkovi to zabere <10 minut, že
Elektrika je zákeřná právě v tom, že se špatně diagnostikuje. Protože z principu funguje jen pod proudem (offline to multimetr neproměří protože polovodiče jsou všechny zavřené), takže jakmile je např. někde kraťas co vyhazuje pojistky, pod proudem to nejde a vypnuté také ne – konečná.
Dále je tu duchařina – pokud selže mechanika, prostě tam něco visí a nefunguje nebo se zadrhává. Pokud selže hydraulika, někde něco teče a je to vidět. Pokud selže pneumatika, už je to horší ale dá se to nastříkat mýdlovou pěnou a koukat kde to bublá.
Ale studený spoj? Nalomený drátový svazek? Přechodový odpor v konektoru? Hodně štěstí s lovem :/
No a software, to je často konečná. Třeba u moderních aut z koncernu si člověk ani nevymění baterku, protože je potřeba novou baterii zaregistrovat v profi autorizované diagnostice. Taková diagnostika je zatraceně drahá, to není ELM327 za pár šušní z Číny.
A i pokud člověk diagnostiku má, tak tím potíže nekončí – chová se to blbě protože je závada v elektricky řízené komponentě? Nebo je to command error kdy ŘJ posílá špatné instrukce? Proč ŘJ posílá špatné instrukce – je chyba v ŘJ? Je chyba v nějakém senzoru? Jaké senzory bere ŘJ na vstupu? Atd. atp., peklo na kolečkách.
Ty kabely nejsou zas takovej problém. Na opla jsem měl OP-COM za asi 15USD. Udělal všechno co jsem potřeboval. I nakodovat se tím dalo skoro všechno.
Na vagena jsem měl HEXCAN za asi 20USD. Taky s tím šlo vše co jsem potřeboval.
Na Alfy stačil ten ELM327 za 10USD, jen to bylo citlivé zda výrobce dodržel referenční zapojení výstupů na CAN. Spousta jich nefungovala pak taky některý jednotky jsou na jiný lince, tak to chtělo redukce. Opět jsem si udělal co jsem potřeboval.
Aktuálně jsem si přivezl domů BMW z roku 2005 a Inpa K+CAN funguje.
jasně, těmahle kablíka nepřehraju SW v jednotce a třeba infotaiment na Golfu7 už šel jen orginálem a ještě k tomu online vůči VW, ale jde tím vyčíst chyby, nakodóvat většinu funkcí, vstřiky, kalibrovat čidla, resetovat naučený data atd.
Třeba na Golfu 7 mě překvapilo, že lze programovat výstupy jednotlivých pinů ŘJ v závislosti na hodnotách na jiných. Docela jsem si s tím vyhrál, když jsem si dodělával nějaký osvětlení dovnitř a podle sebe jsem si nastavil intenzitu osvětlení podle intenzity osvětlení palubky v závislosti na otevření dveří atd.
Jinak zrádnost elektriky ano. Loni jsem řešil, že mě přestalo auto žhavit. Proměřil jsem kabeláž od baterky k relé a kostru, kabel k žhavičkám a žhavičky. Nakonec jsem čučel jak puk.
Kladný pol z baterie vedl kabelem k relé. Na konci měl očko, které bylo nasazené zespodu na relé na šroubu a utažené matkou. Na očku jsem naměřil vůči kostře 12V a na šroubu nulu. Kov na kov, dotažený. Po rozebrání žádná viditelná oxidace.
Pak jsem si uvědomil, že jsem asi 14 dní předtím měnil expanzku, protože tam byla prasklina na zobáčku na kterým je nasazená nahoře přívodní hadice a teklo to. A to je skoro přesně nad relé.
Netuším, jestli je možný, že to paraflu po zatečení do toho spoje působilo jako izolant, ale bylo to jediný logický vysvětlení.
Tak ono to je ale všechno podobné té mechanice, na spoustu věcí by se dalo najít více či méně přesné přirovnání.
Senzor – většinou přesně popsaná součástka, když zapracuje zub času a mechanik je nezkušený, dá se vyhledat v dílenské příručce, stejně tak průběhy veličin a základní troubleshoot. Zkušený mechanik dokáže součástku okem identifikovat, multimetrem diagnostikovat. Oprava nějakého zalitého senzoru zpravidla nerentabilní, tzn výměna.
Kabeláž – dá se proměřit multimetrem se znalostmi 7-8 třídy ZŠ. S duchařinou asi souhlasím, nicméně pořád je to tak, že pokud selže nějaký senzor/kabeláž/jednotka tak, že je to na výměnu, zřejmě se to nějakým způsobem projeví, i když třeba ne na tom konkrétním místě (což může být na první pohled problém, ale opět se dá postupovat vylučovací logikou)
Studený spoj? Nalomený svazek? Přechodový odpor? Snad jen krom toho studeňáku zase multimetr :)
Ale samozřejmě není nic černobílé, a jak u mechaniky, tak u elektriky je možné strávit spoustu hodin tápáním nad tím, co je vlastně špatně.
(pak si říkám – zlatá elektronika, když třeba analyzuju odkud se pod autem ozývá skřípění/mlácení ve specifických momentech apod.)
Některé automobilky dělají solidní příručky, některé slabší. Některé mají spolehlivější součástky, některé méně. ELM327 je jen převodník, samotný SW, který přes ELM komunikuje s autem může být originální, neoriginální, kvalitní, nekvalitní – stejně jako u mechanických komponent. No a tak je to se vším, že :)
Jojo. Psal jsem to tu někde vedle někomu taky. U tý mechaniky to není prdel najít, když člověk nemá zkušenosti.
Nejhorší je, když někde něco hučí, nebo se auto klepe. To jsem už řešil a ne jednou. Můžou to být kola, poloosa, ložiska. Kolikrát se to autem tak nese, že to člověk slyší/cítí úplně odjinud. Někdy pomůže vzít kamaráda ať řídí a lézt po autě a poslouchat. Přísahal bych, že je špatný levý přední ložisko a ono to bylo zadní atd.
Jednou jsem vzal i diktafon a pásku a postupně ho připáskoval k ramenům u všech kol a pokaždý se kousek projel. Pak jsem si na počítači pustil nahrávku a podle toho poznal, že to hučí jinde než sem si myslel. :D
Tak ono nebylo od věci, Aerovka měla jednoduchý stetoskop v základní výbavě.
Já teď tápu s tím, že se mi u Berlinga II 2015, pětikvalt, dechtochrocht (můj první dechťák, jezdím od 1982), rozsvítilo abs a prokluz. Můj garážník po napíchnutí identifikoval závadu čidla v levém zadním kole, po výměně ale prd, stejná závada se zobrazuje furt. Kabely prý v pořádku, nenapadá tě, čím by to mohlo být?
Jináč co se týče oprav na autech, dělám si taky hromadu věcí sám (olej, desky, kotouče, výfuky, silentbloky, kuláky, startéry, alternátory – tam většinou odejde jedna dioda a když alternátor rozeberu a vidím, v jak je žalostném stavu, radši objednám lepší druhovýrobu, navíc diodový desky jsou docela drahý).
Ještě mám Pažouta 1.6, 16v, benzín, jezdí výborně, ale už kvete a je obouchanej. Pořebuju tyhle bednobusy, někdo je tu nazývá stavebními stroji, ze dvou důvodů, jako chalupník furt něco tahám a taky si tyhle auta nemusím oblíkat, ale normálně do nich nastupuju (skoro 190cm a nějaký kilo navíc). Kamarád má Superba III a to je, jak když nastupuju do ótéčka a ještě se bziknu do hlavy.
K těm elektro závadám: před časem mi Pažout přestal jen někdy startovat, startér točil, ale nic, pak zas třeba týden vpoho. Posléze už nechtěl startovat vůbec, všiml jsem si, že neroztočí čerpadlo, dal jsem to na blind do servisu kus od chalupy a hoši – to je jasný, čerpadlo v nádrži je v řiti, takže vypustit a vyndat nádrž, jenže čerpadlo po vyndání a připojení k napájení točilo jak za mlada. Tak zavolali elektro ekšperta, mladej kluk, moc šancí jsem mu nedával, půl dne se v tom šťoural a zjistil, že po otočením klíčku, vyšle ŘJ signál do desky plošných spojů v pojistkový skříňce, ale odtud už NĚKDY nedoleze na pojistku a relé. Říkal, že by se musela vyměnit nejen ta deska, ale i ŘJ (prý jsou spárované – šílená raketa, nevím kolik), tak udělal bypass, vytáhl signál z ŘJ, přivrtal na kastlík další relé za pajdu a poslal signál na pojistku. Do dneška to funguje. Já vím, všechna auta na „F“ a francouzský stojí za prd, ale nějak jsem si na ně zvykl.
seš si úplně jistej, že kabel je v pořádku? esli je tam konektor, tak ai konektor?
a geometrie je taky dobrá? vono to totiž jaksi sleduje nepravidelnosti, takže pokud by byla blbá geometrie, občas stačí ai podhuštěný kolo (ostatně levný senzory na sledování tlaku sou vlastně ABSka), tak to ukazuje error
To já jsem celé svoje mládí slýchával taky takové kecy jako „tohle je plné elektroniky, v tom se nikdo nevyzná“, nebo „ta elektronika zase nefunguje, a kde já teď někoho najdu kdo to opraví“.
Ono zjistíte, že v ČR se držkuje furt stejně. Jenom se mění kulisy.
Když se přecházelo z karbeců na vstřikování s katem, tak se držkovalo na naturalem a řidící jednotkou.
Když se přecházelo z 8V na 16V, tak to prej netáhne vodspodu.
Při downsizingu a turby byly zase řeči nad životností.
No a teď se v ČR vohrnuje pysk nad elektrem kvůli ceně a nedostatečné infrastruktuře dobíjení.
Až se etabluje elektro, tak se bude držkovat nad něčím dalším.
tak eště, že taková kokotina se nemá šanci nikdy nijak etablovat
ostatně na turbech žádný sqělý výhody teda nevidím a ano, nezřídka se to docela sere a vyžaduje to poměrně vysoký qvality PHM
tak eště, že taková kokotina se nemá šanci nikdy nijak etablovat
V zásadě jsem v Češích nepochopil tu averzi. Běžnej Čech na EV nebude ještě 10 až 15 let mít a dalších 10 let se do ČR budou tahat ojeté spalovací krámy ze západu. To je celkem asi 20 až 25 let klidné spalovací budoucnosti. Do té doby klidně může dojít k czexitu a pak si Češi budou moci vyrábět spalovací vozidla do konce věků.
Pokud by se etablovalo elektro,stanou se ze Sysopa a Servisdoka vážení přispěvatelé autofór, kteří budou radit, v jaké třídě je nejlepší zesík, co dělá do repráků brum, Brum, BRŮŮŮM a jestli má cenu u auta řešit zkreslení.
Tipnul bych teda spíš chladič (tam je přece voda, žejoo…akorát že ouha, ethylenglykol).
Podle me se neztraci ani tak inteligence jako „kreativita“. Kdyz srovnam nasi moderni civilizaci s „nasi civilizaci“ pred 200 az 100 lety, tak nasi predci to vsechno museli vymyslet, a my se jenom vezeme na dlouhe serii „zlepsovaku“.
Situace je o to horsi, ze se kreativita primo „zakazuje“, nebot ja vim jake auto chci, Jeepa z nerezu, a treba bych se i pustil do toho vyrobit si auto dle mych predstav, vrazil bych tam motor z 30 let stare Toyoty, a pak bych jezdil za holkama s tou svou karou snu: Ale muzu? No nemuzu, protoze nemam na to dodrzet vsechny zakony ohledne homologaci, ekopicovin, airbagy bych tam nechtel, chtel bych mit klasicky volant jak ze sedmdesatych let… Tak se proste spokojim s tim co mi nabidne nejaky koncern, a tim moje „tvurci cinnost“ skoncila.
Moderni doba sice uz vi jak na to, ale tim je vlastne mrtva: Veda je mrtva (cest vyjimkam) – Veda je mrtva protoze je deterministicka: My „vime“ ze takhle je to spravne, a beda vam pokud to budete zkouset „jinak“. „Jinak“ je to totiz spatne, protoze my uz „vime“ ze takhle je to spravne. Proto jsou moderni auta hnusna, a vsecka stejna. Kreativita je ta tam, a s kreativitou je v prdeli i „inteligence“.
Hlavne ze vsichni umi plnit predem naplanovane, vedecky vyzkoumane a experimentalne overene – „ukoly“.
Sezral Stodolu: sposuta veci je twky na ukor kvantity – spousta veci ve vsech prumyslech je predem masove vyrabena – tudiz jak treba zminujes ten custom Jeep – neni to masove vyrabene, sice to dava logiku, ale jde ta idea proti systemu masove vyroby – to znamena kdyz dnes neco chces vlastniho tak si to musis zaplatit nebo vyrobit.
K tematu: rekl bych ze ani tak neklesa jako inteligrnce jako spis se snizuje vyhoda nebo potreba pro prumerneho cloveka mit know-how, praxi a tak.
Na vsechno sou „odbornici“ a mit svoje vlastni zkusenosti a schopnosti je spis kontraproduktivni vuci investovanymu casu… 🤷♂️
Stačí si připomenout gymnaziální látku za první republiky – Latina, Řečtina, Francouzština, Němčina, Matematika, Fyzika, Chemie, Čeština. Dnes? Pseudovědy jako je Klimatická změna.
Protože tehdy nebyla maturita nárokovou nepodstatnou zkouškou a pracovní zatěž ve škole šikanou, ale dokladem o dosažení jisté úrovně vzdělání a zároveň schopnosti dosahování mentálních cílů a učení prostředkem , jak tohoto cíle dosáhnout. Když to zjednoduším, v prváku na průmce mi první den neslíbili, že udělají všechno pro to, abych prolezl, ale slíbili mi, že po mě půjdou a když se nechám, že mě s radostí vyhodí, a že jestli chci výběrovou školou prolézt, musím sebou trvale mrskat. Výsledky lze sledovat v použitelnosti maturantů. Ne že by za nás nebyli i nepoužitelní, ale nebyla jich většina, jako dnes
ehm, aktualni nabidka meho byvaleho gymnazia
povinne 2 jazyky, anglictina u vsech, pak vyber z nemcina/francouzstina, moznost pribrani rustiny jako 3. jazyku. Volitelna latina. Dale matematika vcetne integralniho poctu, fyzika, chemie v narocnosti pro budouci studenty medicinskych oboru, cestina…
Jako ja tam vidim zmizelou rectinu z ty tvy nabidky, vsechno ostatni zustalo. A to se nebavime o nejakem elitnim gymplu, ale o relativne normalni skole.
Asi lepsi oddil :D
Von integrální počet je něco extra? Nás to Kulička na Kupsi naučila v poho a matalýza v 1. ročníku byla celkem OK.
Úvahu pana profesora mohu potvrdit. Od roku 1983 jsem se věnoval pedagogické dráze na několika vysokých školách. Úroveň tehdejších studentů technických oborů nelze srovnat se současným stavem ani zdaleka. Jsem moc rád, že se do tohoto prostředí už za svého, krátícího se života nevrátím (opustil jsem kantořinu v první dekádě nového milénia a šel dělat na sebe). Tupé výrazy a idiotské chování drtivé většiny současných „budoucích intelektuálů“ by mne asi hodně sr*ly. Vyzkoušel jsem si to na pár hostovaných přednáškách poměrně nedávno. Mám holt smůlu, že jsem tu hezkou dobu VŠ kantoření ještě zažil. Ta současným učitelům, ani studentům už nechybí, nezažili a zvykli si.
Já to jako relativní mlaďoch viděl z opačné strany jinak, naši středoškolští „profesoři“ kteří absolvovali za komárů měli přezdívku koming-komunistický inženýr a byly nepoužitelní, vyučovali dávno překonané blbosti. U těch vysokých škol mi přijde, jestli nebyl problém ve financování, v prváku naberou 150 lidí kvůli platbě za jednoho studenta, potom se ti blbci vytřídí a absolvuje 23 lidí-konkrétní čísla v „mém“ ročníku.
Mno, myslím, že Matematická Analýza I, II i III se pořád vyučuje klasicky, i když už z USA volají, že je to rasistický projev nadřazenosti býlého muže a mladé černošky to můžou ignorovat. Taky zákony pána Kirchhoffa snad pořád platí. Prubířským kamenem u pohovoru s kandidáty na elektrotechnika, bývá zapojení tranzistoru jako zesilovače NF signálu. Pro dnešní absolventy velký problém.
Když jsem před lety zjistil, že na pražském ČVUT byla v bakalářské etapě zrušena výuka Laplaceovy transformace, bylo mi smutno. Jak pak má student spočítat v podstatě cokoli, co kmitá? Ať už strojař, nebo elektrotechnik?
Jo pan Laplácal, ten mi dal.
To je bohužel důsledek toho, že dnes musí být každý nejprve bakalář a pak může a nemusí pokračovat na inženýra. Když jsem studoval já, studijní program na bakaláře a inženýra běžel paralelně vedle sebe a nepřekvapivě podobně nazvané předměty byly na bakaláři snazší. Na druhou stranu když pak někoho po 4-5 letech vyrazili z inženýra, tak neměl žádný titul. Reálně hodně z takovýchto odpadlíků přešlo na bakaláře, nechalo si uznat většinu předmětů a dodělali si alepoň toho bakaláře.
Takže když dnes chceme nejprve ze všech udělat bakaláře, tak musíme trochu ubrat v objemu a hloubce učiva.
Kdyz jsem studoval ja, tak byly jen tituly. Ani polotituly, ani ctvrttituly, ani radobytituly pomalu za madurydu.
A pokud nekoho po 4-5 letech vyrazili i na druhej pokus z inzenyra, tak jedine dobre, ze zadnej titul nemel.
WTF? Starej Laplas na SPŠE byl známý pojem.
to je takový to jednoduchý zapojení s bipolárem, co se eště furt vyskytuje v učebnicích středoškolské fyziky, nebo volačo iné?
Jo, Ackovej zesak s jednim NPN. Moc slozity pro dnesni mladez a urcite to urazi nejakej gender.
Oh. Taky sem na to samozřejmě napoprvý trochu čuměl, a vlastně nikdy sem to nedělal v praxi, takže úplně nemám tu praktickou vazbu, ale aspoň načrtnout bych to snad zvládl. A to za sebou nemám žádnou elektroškolu :-o
Neblbni, to das z hlavy. Nastavis pracovni bod trema odporama, lupnes tam dva kodany in/out a je to hotovy.
No šak jo, to řikám, že bych to načrtl, asi ai zapojil, ale pže sem to nikdy nepotřeboval v praxi, tak sem nikdy ani nehledal klíč k výpočtům, jak spočíst hodnoty těch rezistorů. Aspoň u tohodle jednoduchýho chápu, jak to funguje, takže předpokládám, že dyž bych si ty vztahy našel, pude to úplně vod přirození. :D
A to se teda dává jako příklad absolventům elektro průmyslovek? Nebo tím neprolízají ani absolventi elektrovéšky? :-o
A co byste chtěl, když dioda diskriminuje elektrony, co přijdou z vopačný strany?
…a jeste je v tom bordel, protoze proud tece vod plus k minus, ale elektrony od minus k plus. Se divim, ze to vubec funguje.
Souhlasím. Těch „komingů“ jsem zažil v těch letech řadu i jako kolegů. Jenže – právě v technických vědách platí, že i z velmi starých postupů lze dodnes těžit to užitečné. Současní google-studenti to ale odmítají, protože to na googlu není, tak to neexistuje. Snadno tak začnou vejskat, že dotyčný kantor vykládá „překonané blbosti“ a neuvědomují si, že i z těch překonaných postupů lze ledacos vytěžit.
Typickým příkladem jsou, např., technologické postupy při výrobě elektroniky. Dnes se dá řada technologických nectností „přervat“ aktivními kompenzačními metodami. Typický příklad? Vysoce stabilní oscilátor. Můžu jej udělat buď jako technokraticko-fašistický s dokonalou technologickou kázní, špičkovými materiály, teplotní kompenzací, vysokou mechanickou pevností. Nebo jako nasmrkanec na desce plošných spojů z garbagemetalu, nekompenzovaný, držící jen na cínových spojích, od pohledu vachrlatý. Ale dorvat stabilitu promyšlenou PLL technologií.
Jenže – jak dostanu nejlepší možný výsledek? No přeci kombinací obojího.
Tristní ale je, že ty tradiční postupy už nikdo neučí a všichni jen klikají v simulátorech. Dríve tohle byli studenti schopni pochopit. Dnes ne a co nejsou schopni uchopit, často nazvou „komingem“ jen proto, že jsou líní pochopit. Krásná doba zlatých českých rukou je už dávno pryč.
Toto som zhodou okolností dnes napísal na inom fóre:
„Ešte k tým vysokým školám – nerobím si o ich kvalitách veľké ilúzie, ale pri všetkej ich skostnatenosti je VŠ najlepším spôsobom, ako sa vyhnúť znovuvynachádzaniu desaťročia starých kolies a cimrmanovskému objavovaniu slepých uličiek.“
Mohl bych se nesměle zeptat, jaká je souvislost mezi možným poklesem IQ prezentovaným v článku a poklesem kvality výuky matematiky během posledních dvou generací? IQ je vrozená, převážně geneticky ovlivněná veličina a genofond se během čtyřiceti let s výjimkou hromadného vymírání změnit nemůže. Nebo je to jen přihřívání polívčičky s obsedantně ruminovaným tématem adorování matematiky? Teď neřeším výuku matematiky na VŠ, tam to vnímám jako nabídku a poptávku a poptávka tak vysoká zřejmě není, ale to, že jste podle indicií vy opakovaně vnucoval zvyšování nároků i na ZŠ a SŠ viz diskuze na PP. Pokud to nejse vy, tak se omlouvám, ale výskyt dvou zhrzených kantorů matiky, co si říkají Kadel a mají militantně matematické názory moc nebude. Mimochodem Kadel na PP vystupoval výrazně levičácky, třeba se něco změnilo.
Ale prt, panáčku. Vystupuji už velkou řadu let (možná déle, než jsi na světě) stále konsistentně stejně. Nálepku levičáka mi zde dalo pár namyšlených troubů, kteří vidí jen jedním okem a nebyli schopni doběhnout, že správné pochopení věci lze dosáhnout jen pohledem ze všech možných stran.
Ale k faktům – pokles kvality výuky matematiky (a přírodních věd obecně) je naopak právě dán obecným poklesem IQ, protože, jak již praví Bible, na písku pevný dům postaviti nelze. No a když blbne populace, lze buď dále trvat na stejné úrovni požadavků vzdělávání (a nesplnit tak eurouhnijí požadované kvóty „vzdělanců“ na kilometr krychlový), nebo ubírat z úrovně. Což se děje.
Hloupým to vyhovuje, tak při jakémkoli znevážení této cesty do pekel začnou kvičet, Q.E.D.
Závěrem jen dodám, že jsem tisíckrát raději označován za „zhrzeného kantora matematiky“ (ač jsem čistou matematiku nikdy neučil, ale to nevadí, blbí mají vždy ve všem naprosto jasno), než za „nadšeného propagátora inkluzivního vzdělávání“. Tedy, v jeho aspektech, i ruinování výuky matematiky.
Poznámka pro odlehčení: Víte, jak se pořádá matematická paralympiáda? Vybere se náhodně dvacet studentů posledního ročníku Fakulty sociálních věd a zadá se jim příklad na trojčlenku.
Víte co, já to znám z té druhé strany a můžu říct, že spousta nadějných kluků tam zakukala jen proto, že šli ze SŠ, na přednáškách si senilní Jankovský cintal pentli a o cvikách si část doktorandů leštila ego. Nejlepší v tom byl nějakej Zrostlík, nebo jak se jmenoval, kterej se bavil tím, že vyvolaného studenta nechal celou hodinu mlčet u tabule. To pak vypadá každej ne-génius jako idiot a nedouk, po takové pedagogické praxi.
Reálně značná část odpadlíků na technických VŠ neustojí tu svobodu, že nemají každý týden písemky a známky a nikdo je do ničeho nenutí. Nepochopí že nutit se musí sami a kdy, jak moc a jak často závisí na jejich schopnostech. Ono chlastat v hospodě místo přednášek lze, ale je nutné odhadnout místo kterých přednášek.
Další značná část na VŠ studium prostě nemá. Vzhledem k tomu, že technické VŠ naberou skoro každého zájemce (což není úplně špatně), tak spousta lidí to prostě zkusí. Většina co na to nemá, vypadne do dvou let.
Další část během studia začne pracovat až tak moc že nemají čas na studium. Pokud dojdou k názoru, že tu školu vlastně nepotřebují, protože vydělávají už dost, tak studia zanechají. Hodně z nich bude později litovat, ale už bude pozdě.
A pokud nějaká malá část odpadlíků neustojí „tlak“ učitelů na VŠ, tak tedy good luck pak v praxi. Ať už budete zaměstnanec nebo podnikatel, tak nikdy nebude veškerý kontakt s okolím sluníčkový. To že dokážete ustát nějaký „tlak“ se později rozhodně hodí a odejít od toho pryč není vždy možné nebo vhodné.
Já mluvím především o momentu, kdy se v prváku sejdou lidi z celé republiky, z lepších i horších gymplů, z lepších i horších průmyslovek, a místo kvalitní výuky se setkají, třeba konkrétně v matice, kde mají startovní rozdíly největší, se stavem, kdy nikdo nemá tendenci jim ten předmět alespoň průměrně vyložit, tedy přednést, a na cvikách pak procvičit, resp. seznámit s aplikací. A tohle za mých mladých let dost drhlo. Hodně to bylo o štěstí, což není dobrý faktor pro nějakou kvalitu.
Tak taky jsem na byl jedné zkoušce vyhozen z látky, kterou pan profesor jaksi nestil odpřednášet, ale přesto z toho zkoušel. No, holt jsem si na druhý pokus sehnal skipta a doučil se sám i ten zbytek co jsem v průběhu semestru vůbec neviděl. Máte na zkoušku 3 pokusy, takže když na prvním zjistím, že to co jsem se naučil z materiálů co mám je málo, tak před příštím pokusem si pokusím zajistit toho co mě chybí víc. Zrovna cvičení, tedy počítání příkladů se dá procvičovat i mimo školu, to že se pár spolužáků někde sešlo společně probrali část látky nebylo nic neobvyklého.
Ono obecně mě přišlo nějaké rozdíly v úrovni středních škol se značně přeceňovaly. Z mých zkušeností co se na SŠ bralo celý rok, tak na VŠ se stihlo za 1/2 až 2/3 semestru a na konci semestru na tom byli všichni stejně. A matika je jeden z obtížnějších předmětů, ale rozhodně ne nejtěžší. Navíc v kreditovém systému vás jeden předmět ze školy nedostane. I když budete mít smůlu na cvičícího (přednášky si nevyberete), tak na druhý pokus se postarám abych měl jiného. Stalo se mě, že jsem se na první hodině otočil ve dveřích a šel si hledat jiné cvičení, protože jsem věděl že dotyčnou vidět znovu nechci, protože její přínos byl nula (neopakoval jsem, navazující předmět).
Prostě na střední školu se chodí, vysoká se studuje, což sice je vtip, ale vystihuje podstatu. Na VŠ je třeba alespoň občas vyvinout větší svoji aktivitu aby člověk prošel, na rozdíl od střední školy kde se dá často jen pasivně proplouvat.
Pro mě třeba jeden z WOW momentů kdy jsem pochopil že na VŠ je to jinak než na SŠ bylo když na fyzikální praktiku za mnou přišel cvičící se slovy „tady máte na čtvrtém desetinném místě chybu, můžete mě říct jak jste k ní došel?“. Tehdy jsem pochopil, že na VŠ nestačí výsledek jen nějak odhadnout, ale musí být opravdu přesně.
Takže štěstí má na VŠ nějaký vliv (jako všude), ale svádět na to nezvládnutí studia opravdu nelze.
Popisoval jsem zejména ten začátek milénia, kdy to pan Kadel_II s výukou vzdal. Ty rozdíly tam byly fakt strašidelné. A nechat se přepsat třeba na jiného cvičícího dost často nešlo, protože to chtěli všichni:-) Rozhodoval systém, kdo se do něj dostal dřív, ten dřív vybíral. Jinak já si sám za sebe nestěžuju, tohle jsem přestál. Sice jsem se neskutečně nadřel, ale dal jsem to. Líto mi bylo mnohých průmyslováků, kteří na to skutečně měli po technické stránce i nějaké píle, ale vaz jim srazila kombinace mizerných základů, mizerných vyučujících a neschopnosti číst a chápat literaturu typu skript. Sice byli výborní v technických otázkách, ale věta/důkaz, laplace, fourier a maxwell v obou tvarech je prostě zahubil.
Studoval jsem VŠ v letech 1997-2002, takže přelom milénia. Byl jsem průmyslovák, takže matice jsem viděl prvně na VŠ, derivace a integrace naštěstí ne. Matika nebyl jednoduchý předmět, ale byly i obtížnější ať už látkou nebo zkoušejícím. Mimochodem průměr známek naší celé třídy na té průmce byl cca 3,1 (!), tedy jasně „výběrová“ škola. Přesto jsme úspěšně dostudovali 3, z asi 9 co to zkusilo. Ale část to opravdu jen zkusila. Přesto jsem neměl v matice pocit že bych byl nějak výrazně znevýhodněn oproti gymplákům. Prostě běžný těžší předmět, takových bylo.
Mimochodem oba moji rodiče byli Ing., oba měli před VŠ pauzu, oba viděli integrály až na VŠ a oba to dali, jen to chtělo nějaké úsilí. Ale jediné poučení předané od nich bylo : jít na VŠ rovnou. Jít nejdřív pracovat nebo hůř dělat VŠ při práci je zbytečná komplikace.
Takže ano, prvák na VŠ je náraz pro všechny, ale pro některé menší, ale pokud na to má člověk trochu mentálně a hlavně má dostatečnou sebekázeň, tak to jde zvládnout. Ono ten titul nemůže být zadarmo.
Tak to všechna čest té průmyslovce, kde se učily derivace a integrály, protože třeba v mém případě to nebylo ani na gymplu. V okolí se to hodně lišilo. Byla jedna docela dobrá průmka, na které byla dobrá příprava, a každý ročník jeden, dva kousky do Prahy na VŠ šel, zbytek byl prakticky jen učňák s maturitou (kvalitativně). Opravdu velké rozdíly v tom, co produkovaly, byť se ty instituce jmenovaly stejně. 9 kousků z jedné školy v jednom ročníku na VŠ? Tak to u nás nebylo. Snad jen z Ječný byla trojice, možná dokonce čtveřice, ale to byla vyhlášená SŠ. Já byl třeba sám z celýho okresu.
Stim, ale zasadne nemohu souhlasit (jit primo na VS) vetsina lidi, co to dotahly opravdu vysoko v zahranici, kde jsem studoval dostudovali vysokou pozdeji a mezitim delali praxi timpadem pro ne teorie byla jednoduse pochopitelna.
Pro me to bylo stezejni v CR jsem fejlnul 2 vysky a na matematiku jsem byl uplnej trouba do odjezdu v zahranici nevedel, ze imaginarni cisla jsou taky J-numbers a ze trigonometrie je dost podstatna v AC electronics (Z X R a S Q P) az potom jsem zacal poradne chapat matematiku integraly a derivace, protoze vse melo svuj counterpart v praxi
Toto bych řekl, že je korelace ne kauzalita. Pokud je někdo natolik cílevědomý a schopný že se vrátí po pár letech na školu, nebo ještě obtížněji se rozhodne studovat při práci a úpěšně studium dokončí, tak bude cílevědomý a schopný i v jiných oblastech. Ono „úmrtnost“ studentů večerního studia byla výrazně větší než na denním studiu. Nelze se tomu divit, po 8 hodinách v práci se 6 let učit pravidelně po večerech chce opravdu silnou motivaci a vůli (dle mého otce 6 let zabitých kdy nebyl čas na moc jiného). Takže pokud to za takto ztížených podmínek dotyčný úspěšně dokončí, tak by to zjevně úspěšně dokončil s menší úsilí a nepohodlí za nomálního studia hned po střední škole. Takže pokud takto cílevedomí jste, proč si komplikovat práci a nejít na VŠ rovnou ?
Tedy ti co tuto obtížnější cestu úspěšně projdou, budou asi statisticky úspěšnější než ti co půjdou na VŠ rovnou. „Ti slabší“ (relativně), tu obtížnější cestu nedají. Ale pro konkrétního člověka který dá tu obtížnější cestu nebude platit, že kdyby šel na VŠ rovnou bude méně úspěšný.
Maximálně bude platit, že někdo dospěje později. Lidí co měli na SŠ trojky, čtyřky až VŠ je chytla že končili málem s červeným diplomem pár znám. Podobně si umím představit že někdo až po pár letech v práci se rozhodne že chce dělat i zajímavější práci a proto se vrátí na VŠ (případ mé matky). Ale osobnost se nemění, takže ve věku např. 40 let bude jedno zda jsem šel na VŠ hned nebo po pauze. Pokud jste schopní tak se to časem projeví a kolem 40 let věku se už definitivně smaže případný náskok toho kdo šel pracovat hned po SŠ.
Resime ted v praci nejakej vyrobek pro jednu znamou svycarskou firmu. Je tam par technickych detailu, ktere potrebuji nemit v hlave nasrano. A smutny je, ze z puvodniho asi 8clennyho tymu na strane odberatele nakonec zustal ten Svycar jen jeden a to je 62letej chlap. Jedinej byl schopen se bavit o polynomialni korekci, aniz by u toho musel pouzit Google. A nez jeho kolegove aspon ramcove pochopili, o co go a zacali se hrabat v maticove algebre v C-cku, debata byla u konce. Na jejich dalsi dotazy mailem jsem slusne odpovedel, ze bohuzel na to neni cas… Nikdo mne neplati za doucovani absolventu svycarskych univerzit.
Ja se s Cechama moc nesetkam, ale nedelam si iluze, ze u nas je to posledni dobou jiny. Spis je sranda, ze tyto problemy nemam s Cinanama. Ted jsme delali optimalizaci jednoho motoru a ti chlapi v Cine naprosto z fleku sypali vzorce, prubehy, prepocty magnetizacnich krivek rotoru, atd… proste to vodsejpalo. Zadnej Google.
Jimmyx: k tomu přeceňování rozdílů na startovní čáře – ono dost záleží, kdo se na té čáře sešel. Třeba matematika a gymplák vs. obchodka – brutální rozdíl. Zatím pro gympláka byl první semestr v podstatě opakování gymplu (zvlášť, když byl přírodovědně zaměřen), obchodkář byl z matic, derivací a integrací úplně v háji.
Pravdu máte v tom, že se to srovnalo, ale jen u těch, kteří kvůli tomu nevyletěli:-)
Ona ta regulacni smycka ma hodne dlouhou odezvu, ale funguje. Vidim to dneska, kdyz beru novy lidi. Uz jsem to tady psal – vubec mne nezajimaji vysledky ze skoly. Dam jim jednoduchou ulohu, kterou, podle odpovidajici praxe (treba i nulove) ale musi zvladnout. Pokud ne, sorry jako a beru jinyho. Takto mam dneska tym nekolika lidi, kteri berou paradni prachy a podavaji paradni vykon. Ten, kdo neumi, holt musi na sobe dalzapracovat, ale ne v mem tymu.
Je to kazdeho vec, kdy se rozhodne si zivot uzit. Pokud si usnadni vzdelani v puberte, tak holt to bude dohanet pozdeji. Tech par, co maji bud kliku na nejakej suprflek a nebo fotra nekde, kde se fleky dedi, zakladni pravidlo netvori. Stesti je vzdycky potreba, ale spolehat se na nej neda.
Ja potomstvo tlacim, ve skole premianti. Pritom s ucenim radeji pomuzu, vysvetlim jak na to a nechci zadne drceni tlakem. Hovno, tahni ven, bez si uzit mladi. Ja ti vecer ukazu, jak se tohle dela a zejtra tu pisemku das. A zatim to funguje.
Stačí si přečíst poslední výblitky pana domácího. Tam je pokles jeho IQ jasně čitelný.
Trefa :-)
Super. Podle toho testu s barvičkama jsem genius :D
Your Test Score: 0
About your score: A lower score is better, with ZERO being a perfect score.
To jsme dva. ;)
Tak si to honem užijme. Až příjde Jacq, tak ten bude mít score nejmín -1000.
čtyři. Já a dcera taky. :-)
Ja som ten test dal tiež za „0“. Je to divné, lebo sa mi furt spolubývajúci posmieval, že nerozoznám hnedú od tmavočervenej….
Na druhou stranu, až ze mě zas někdy baba bude dělat debila, že nepoznám meruňkovou od lososový, nebo citrónovou od narcisový, tak jí to dám vyplnit :D
Lososová farba – o tej som počul v seriály Priatelia. Tie ostatné tri si si narýchlo vymyslel. Priznaj sa…..
Ále čoby, jasné že existujú. Ja trebárs viem približne rozoznať aj cyklámenovú od purpurovej a fialovej, najmä preto, že jedna kamarátka mala cyklámenové tričko pred 15-timi rokmi na jednej letnej akcii, a viedli sme tam s ďalšími na túto tému pomerne dlhú a zábavnú debatu…
x-f 1.2.2022 v 14:57
Jeste k tem barvam: broskvova je vodka, ne barva :-D
Ja psal merunkova ;)
Broskvovou jsem mel naposled tak v patnacti :D
x-f 1.2.2022 v 21:56
>>Ja psal merunkova ;)
Ano, vim co jste psal, take to byl vtip, z nejakeho Manifestu muze :-)
>> Broskvovou jsem mel naposled tak v patnacti :D
Asi tak. :D
Meruňková je taky vodka.
Jinak ty barvy se daj poznat většinou celkem dobře, jen ti někdo musí říct, jak se ten kterej odstín jmenuje. Chlapečky to učí málokdo. Na druhou stranu, stačí párkrát prolistovat katalog dámského ošacení a člověk odhalí i tajemství petrolejové nebo bobulové barvy.
Asi tak. Vsadim se, ze zensky zas nerozeznaj od sebe vz95, multicam, woodland, acu, kryptec atd :D
Jo. Rozeznat od sebe holandský a britský DPM, kam se na to sere nějaká lososová.
Dnes je všechno multicam. Američani, Rusové, Číňani, snad i Íránci…
Fakt by mě zajímalo, jak se pak v boji chtějí rozeznat navzájem.
Asi budou nosit barevné pásky přes rukáv jako na cvičeních – Íránci zelenou, arabáši černou, Číňani rudou, Američani modrou, no a Rusové trikoloru.
Což byl ovšem problém vždycky. Když se ve vojenské historii ještě daly dělat bojové manévry ve volné přírodě, tak byl docela problém na dálku rozlišit jednotlivé armády. Brity šlo poznat podle placaté helmy, ale Wehrmacht od US Army nebo RKKA velmi blbě. Ta polní šeď a olivová splývají, britská khaki taky, ruská nemlich tak. Britský denison nebo německý převlekáč? Hodně štěstí. Britský windproof nebo italský maskáč? Zkus to. Pouštní hadry? Sněhové převlekáče? Chachá. Zblízka to poznáš hned, z dálky je to na jedno brdo.
Tak ono taky záleží, jestli se potkají u Kolína, nebo jinde že. Podle toho volí vzor. Každá armáda jich má více podle toho kam jedou.
Tomu rozpoznávání se podle mundůru bych moc nedal. Já to znám z airsoftu, kde se efektivně střílí tak na 50m, pokud zrovna nemáš udělanou pušku jako sniperku a pak to je o něco víc a už na tyhle vzdálenosti nepoznáš. I když se dělaj akce, kde má každá strana jiný vzory, nebo i když se strany rozlišují páskama, tak stejně není moc šance. Pokud ti zrovna někde nepochodují na otevřeném prostranství a nepozoruješ je optikou, tak fakt nepoznáš. Jakmile se ti někdo pohybuje v terénu, kryje se a ví jak se pohybovat, tak je často problém ho vidět na dvacet metrů. Přitom reálnejma zbraněma můžeš vést palbu na stovky metrů.
I já jsem obyčejnou vz58 byl schopnej poslat na 100m tak 7 z 10 do terče bez optiky a to fakt nepoznáš na co střílíš.
Celkově je to spíš o tom povědomí kde jsme my a kde jsou oni. Hodně pomáhá radio. Předávat si povědomí o tom, kdo se kam přesunuje a kde byl cizí pohyb.
Dneska už armáda bude mít spojené na úrovni, nejspíš i nějaký online situační mapy díky satelitům. To nejspíš friendly fire dost eliminuje, ale jakmile se zamícháš s druhou stranou na krátký vzdálenosti, tak to asi pořád není příjemný.
Rusaci jsou ti bez oznaceni, ne?
Údajně běžný chlap* docela dobře rozezná všechny ty lososové, cyklámenové, starorůžové a jaké ještě odstíny – a potom to všechno sesype do jedné krabice s nápisem „červená“ a má pocit dobře vykonané práce…
* pokud teda nepatří mezi těch 8 % geneticky postižených…