Pár detailů: po celý starověk, středověk a velkou část novověku neposkytovalo IQ nad průměrem významnou výhodu oproti průměru obyvatel v civilizovaných oblastech. Převážná většina obyvatel se věnovala rostlinné a živočišné výrobě na nejnižším zpracovatelském stupni a na jakoukoli inovaci se čekalo staletí. Bratři Veverkové nevymysleli ruchadlo ve starověku ani středověku. Ono ve skutečnosti nikdy od pravěku nedocházelo k masivnímu vymírání nejméně inteligentních skupin obyvatel. Dochází k němu postupně až teď u muslimů vlivem majetkově a kulturně motivované příbuzenské plemenitby a genetických vad. Opravdu významným krokem medicíny bylo snížení novorozenecké úmrtnosti a úmrtnosti rodiček (Semmelweis 2/2 19. stol), kdy IQ rodičky ani novorozence nehrálo žádnou roli, chirurgické postupy z I.ww a II.ww, sulfonamidy a zejména antibiotika (po II.ww). Tedy jsme o století jinde. Po II.ww došlo k nárůstu počtu obyvatel zejména ve východní Asii – přes miliardu osob oproti jiným oblastem světa. Východoasiati jsou statisticky nejinteligentnější rasou vyjma aškenázských židů a tato skutečnost by měla průměrné světové IQ výrazně ovlivnit. Buď je pokles IQ ve skutečnosti výrazně vyšší, než článek uvádí, nebo je někde chyba.
Barvocit nemá korelaci s IQ, ale s EQ. IQ je vrozená geneticky podmíněná vlastnost, EQ je z významné části získané byť s genetickou dispozicí. EQ je o schopnosti vnímat, škálovat a rozpoznávat jemné odstíny emocí vlastních potažmo cizích a adekvátně na ně reagovat. Podobnost s barvocotem je čistě nenáhodná. Korelace mezi IQ a EQ je nevýznamná a projevuje se převážně na okrajích G. křivky – výjimečně inteligentní lidé jsou často schopni vymyslet ledacos, na co nemají buňky přímo a na opačném konci se nacházejí postižení.
shane
IQ není žádná veličina, IQ je schopnost řešit IQ test. Výsledek IQ testu pak není nic exaktního, ale je ovlivněn spoustou faktorů. Stačí, aby si se blbě vyspal a už jsi tupec. Krom toho maj tu zajímavou vlastnost, že čím víc těch testů děláš, tím máš lepší výsledky. Prostě si to nacvičíš. A co se týče výsledků, 5-10 bodů žádná míra. Jeden člověk nebude mít dvoje stejný výsledky.
Ostatně, schopnost řešit IQ testy souvisí se schopností abstraktního vnímání, což je ale schopnost především získaná, než vrozená. Čím komplexnější školní výuka, tím lepší výsledky. Od padesátých let vzrostlo průměrné IQ populace asi o deset bodů.
marcusant
IQ je přestě řečeno skóre určující, kde se nachází řešitel na Gaussově křivce vzniklé vynesením všech výsledků řešitelů daného testu vztaženo k určité populaci. Pokud byste se vzdělával např. v psychologii či medicíně, zjistil byste, že inteligence měřená IQ má dvě složky, fluidní a krystalickou. Fluidní je zcela vrozená, nezávislá a vrchol má okolo dvaceti let věku – biologicky dospělý jedinec. Krystalická je sice získaná, ale závislá na fluidní a založená na zkušenosti. Vrcholí po čtyřicítce. Krystalická kompenzuje pokles fluidní daný odumíráním mozkové hmoty. Nácvik může ovlivnit výsledek testu max. o jednotky bodů, pokud se jedná o kvalitně vytvořený test. Existují IQ testy určené pro odlišná kulturní prostředí a námitku o abstraktním myšlení zohledňují. Ps: jeden člověk bude mít za obdobných okolností obdobné výsledky, pokud by byl rozdíl deset bodů a nebyl k tomu zjevný důvod, někde se stala chyba, test není validní. Mimochodem nevyspání je zásadní faktor, uplné nevyspání má vliv jako cca tři až čtyři piva u netrénovaného jedince. Tzn. nechoďdte na test, když jste nevyspalý nebo se nedivte rozdílným výsledkům.
Panelákovej Pičus
Takže pan domácí podle Tebe není hňup ale je jen nevyspalej?
marcusant
Děkuji, ale nechci. Vaše návnada mi nechutná.
Skrabo
Nemyslim ze to proste nacvicite. Jordan Peterson problemy kolem stanovovani IQ zajimave shrnuje (najdete si libovny spojeni JBP-IQ). JP tvrdi ze data jasne ukazuji ze IQ je pomerne jednoznacna metrika rozumovych schopnosti, bez ohledu na to jake otazky ohledne reseni (abstraktnich ?) problemu zadate. A podle toho trdi ze je jednozanca a statisticky velmi vyznamna korelace mezi IQ testy s kolecky a ctverecky a schopnosti se ucit nove veci.
Sali
Chceckol som tie body v závere článku a u mňa je to asi takto:
1, reakcie mám myslím dobré (odskúšané na frajerovi čo mi otvoril dvere auta rovno pred nosom keď som ho obchádzal na bicykli)
2, test som mal za 0, čiže asi fajn
3, neviem či používam zložité slová, skôr nie…cez kovid som akosi obmedzil verbálnu komunikáciu…ale čítam knihy a to je dobrý tréning na získavanie slovnej zásoby…páči sa mi napr. slovo nabuchodonozor :)
4, hovoriť čísla po spiatku som neskúšal
5, priestorovú orientáciu mám myslím dobrú, v lese som sa nikdy nestratil…periférne videnie mám možno na úrovni toho ženského
6, neviem posúdiť, ale deti sú dnes proste „iné“
7, geniálny asi nebudem, to by som asi nesekol s vysokou školou
8, snažím sa byť čo najviac kreatívny, kde to len ide…napr. si prispôsobujem všetko čo sa mi dostane do rúk, či je to technika, oblečenie, veci dennej potreby…v lese som za posledné tri roky postavil „vigvam“ len s pomocou sekery a skladacej pílky…chodím tam relaxovať, či už psychicky alebo fyzicky
Podľa môjho názoru to čo sa zo spoločnosti vytráca je „zdravý sedliacky rozum“, kreativita, akási diverzita spoločnosti, láska…je toho hafo. Inteligencia ale asi tiež, lebo inak by žiadny kovid nemal šancu.
monday
Ono je to takový obousměrný.
Na jedný straně bych je tlak na mé hloupnutí velký, protože dřív už jen cesta na zahraniční služebku vyžadovala nějakou přípravu a přemýšlení, dnes zadám adresu do navigace a vypnu mozek. Už jsem zažil jako spolujezdec, že jsem si zdříml na cestě z Francie, otevřu oči, vidím ceduli Berlín a řidiči nebylo divný,že jede na Rozvadov přes Berlín. V práci je přemýšlení přímo na škodu, protože přemýšlení vede k odchylkám od stanoveného postupu a to nemají auditoři a koneckonců ani většina nadřízených rádi.
Na druhý straně má potomstvo ve svých oborech, přes všechno to nadávání na vzdělávací systém o dost hlubší znalosti, než jsem měl v jejich věku já, protože možnosti čerpání informací jsou na rozdíl od dob mého mládí téměř nekonečné.
Mně bohužel dnešní technické možnosti již dávno předběhly a mám dojem, že nejen mě. Možnosti využití informačních technologií jsou takřka nekonečné, ale v reálu jsou používané pouze k tomu aby mě sraly a zahrnovaly naprosto zbytečným balastem. S láskou vzpomínám na dobu bez mailů a mobilů, kdy mohl človět strávit laděním stroje 10 hodin v kuse,aniž by ho kdokoliv vyrušoval Dnes zapnu počítač, mailová schránka zaplněná nesmysly, protože poslat fax na 20 lidí byl problém, ale nacpat je do rozdělovníku v mailu je hračka, stejně tak jako zaplnit spolupracovníkům kalendář takřka spojitou řadou zbytečných konferencí a schůzek.
Takže, za mě, kdyby se technický pokrok zastavil u ústředního topení, zavedení vody a kanalizace a auta s atmosférou, stalo by se úplný hovno. Paradoxně si nejsem jistej, jestli mýmu potomstvu to teplo v bytě jednou nezatrhnou, auto taky a nejspíš z nich ještě nadělají i býložravce.
Jan Mrcasik
+1 (a to se mi s tebou Monday moc často nestává ^^ )
monday
Vidíte to moc černě. Diskuzím na téma covid se s jednou nedávnou výjimkou vyhýbám zhruba rok.
Politickou orientaci budeme mít zhruba stejnou, nejspíš jsme oba u voleb zoufali, jestli to máme hodit Zahradníkový, která je tupá jak motyka nebo Tomiovi, kterej je vychcanej jak mraky, ale alespoň sem tam nějaký to zrnko písku do bruselskýho soukolí hodí.
Tím pádem jsme blbci oba, protože inteligenti ,jak známo, volili pětikolku a teď musí ryčet blahem.
ktosicelkominy
„Edward Dutton tvrdí, že ……. že nedochází k vymírání těch nejméně inteligentních vrstev obyvatelstva,……. Před tím dle Duttona společnost fungovala tak, že nejinteligentnější se drželi na společenském vrcholu, zatímco méně inteligentní propadávali směrem dolů, “
– Pan Dutton neobjavil ameriku. Pan Dutton si proste prečítal Darwinovu teóriu vývoja.
Darwinova teória začne fungovať už onedlho – akonáhle poriadna kríza zničí šialené ekonomické fungovanie. A dôsledky covidTyranie iste tiež pomôžu.
prasatko Bobik
Jasně, že nestoupá (inteligence). Proč by měla? Ovčané nemusejí být inteligentní, natož takto rostoucí. Růst musí a roste korektnost, ohleduplnost, pochopení – v moderním obsahu těchto pojmů. Základem a koncem výuky je prosté napodobení, k němu vyššího IQ netřeba. Ti, kteří chtějí, mohou být usměrněně tvořiví. Zcela nepotřebná je neřízená představivost a to, co se postaru nazývalo „samostatným myšlením“ – obojí, je-li projeveno, je potlačeno.
Zlatej život čeká na mladou a další generace. Z pohledu dneška chudost ducha a neproblematičnost života masy – cesta do nebeského králoství, jak se kdysi říkalo.
———
Kdo by dnes prošel maturitou z předválečných let, let konce císařství nebo ještě starší? Domnívám se, že nikdo. Naši předchůdci by dnes neuměli kompjůtrovat, to je asi to jediné, v čem by nad nimi měli dnešní frikulíni navrch. Ovšem smartfoun či tablet nebo PC a v něm fotošop nebo nějaký kompjůtr ajded dyzajn je pouze pomůckou, nikoliv náhradou lidského mozku s obsahem znalostí.
starter25
Zajímavé závěry. Nejsem si jist, zda v době průmyslové revoluce, kdy stále v západním světě fungovalo tvrdé společenské kastování, inteligence umožnila ve velkém se dostat ze svojí kasty, snad kromě armády. Právě toto si myslím neumožnilo naplno využít inteligenci v celé společnosti.
Každopádně, závěry nejsou nepřekvapivé. Pokud praktické využití inteligence postupem času rostlo, a to i z pohledu růstu podílu obyvatel, kteří inteligenci používají a v počítačovém věku opět výrazně klesl tak pokles inteligence je evolučně předpokládatelný. Otázka je, zda-li to není spíš pokles v testech nebo ve skutečnosti. Jak pak vysvětlit velký například technický pokrok v rámci jedné generace (např posledních sto let)?
Pár detailů: po celý starověk, středověk a velkou část novověku neposkytovalo IQ nad průměrem významnou výhodu oproti průměru obyvatel v civilizovaných oblastech. Převážná většina obyvatel se věnovala rostlinné a živočišné výrobě na nejnižším zpracovatelském stupni a na jakoukoli inovaci se čekalo staletí. Bratři Veverkové nevymysleli ruchadlo ve starověku ani středověku. Ono ve skutečnosti nikdy od pravěku nedocházelo k masivnímu vymírání nejméně inteligentních skupin obyvatel. Dochází k němu postupně až teď u muslimů vlivem majetkově a kulturně motivované příbuzenské plemenitby a genetických vad. Opravdu významným krokem medicíny bylo snížení novorozenecké úmrtnosti a úmrtnosti rodiček (Semmelweis 2/2 19. stol), kdy IQ rodičky ani novorozence nehrálo žádnou roli, chirurgické postupy z I.ww a II.ww, sulfonamidy a zejména antibiotika (po II.ww). Tedy jsme o století jinde. Po II.ww došlo k nárůstu počtu obyvatel zejména ve východní Asii – přes miliardu osob oproti jiným oblastem světa. Východoasiati jsou statisticky nejinteligentnější rasou vyjma aškenázských židů a tato skutečnost by měla průměrné světové IQ výrazně ovlivnit. Buď je pokles IQ ve skutečnosti výrazně vyšší, než článek uvádí, nebo je někde chyba.
Barvocit nemá korelaci s IQ, ale s EQ. IQ je vrozená geneticky podmíněná vlastnost, EQ je z významné části získané byť s genetickou dispozicí. EQ je o schopnosti vnímat, škálovat a rozpoznávat jemné odstíny emocí vlastních potažmo cizích a adekvátně na ně reagovat. Podobnost s barvocotem je čistě nenáhodná. Korelace mezi IQ a EQ je nevýznamná a projevuje se převážně na okrajích G. křivky – výjimečně inteligentní lidé jsou často schopni vymyslet ledacos, na co nemají buňky přímo a na opačném konci se nacházejí postižení.
IQ není žádná veličina, IQ je schopnost řešit IQ test. Výsledek IQ testu pak není nic exaktního, ale je ovlivněn spoustou faktorů. Stačí, aby si se blbě vyspal a už jsi tupec. Krom toho maj tu zajímavou vlastnost, že čím víc těch testů děláš, tím máš lepší výsledky. Prostě si to nacvičíš. A co se týče výsledků, 5-10 bodů žádná míra. Jeden člověk nebude mít dvoje stejný výsledky.
Ostatně, schopnost řešit IQ testy souvisí se schopností abstraktního vnímání, což je ale schopnost především získaná, než vrozená. Čím komplexnější školní výuka, tím lepší výsledky. Od padesátých let vzrostlo průměrné IQ populace asi o deset bodů.
IQ je přestě řečeno skóre určující, kde se nachází řešitel na Gaussově křivce vzniklé vynesením všech výsledků řešitelů daného testu vztaženo k určité populaci. Pokud byste se vzdělával např. v psychologii či medicíně, zjistil byste, že inteligence měřená IQ má dvě složky, fluidní a krystalickou. Fluidní je zcela vrozená, nezávislá a vrchol má okolo dvaceti let věku – biologicky dospělý jedinec. Krystalická je sice získaná, ale závislá na fluidní a založená na zkušenosti. Vrcholí po čtyřicítce. Krystalická kompenzuje pokles fluidní daný odumíráním mozkové hmoty. Nácvik může ovlivnit výsledek testu max. o jednotky bodů, pokud se jedná o kvalitně vytvořený test. Existují IQ testy určené pro odlišná kulturní prostředí a námitku o abstraktním myšlení zohledňují. Ps: jeden člověk bude mít za obdobných okolností obdobné výsledky, pokud by byl rozdíl deset bodů a nebyl k tomu zjevný důvod, někde se stala chyba, test není validní. Mimochodem nevyspání je zásadní faktor, uplné nevyspání má vliv jako cca tři až čtyři piva u netrénovaného jedince. Tzn. nechoďdte na test, když jste nevyspalý nebo se nedivte rozdílným výsledkům.
Takže pan domácí podle Tebe není hňup ale je jen nevyspalej?
Děkuji, ale nechci. Vaše návnada mi nechutná.
Nemyslim ze to proste nacvicite. Jordan Peterson problemy kolem stanovovani IQ zajimave shrnuje (najdete si libovny spojeni JBP-IQ). JP tvrdi ze data jasne ukazuji ze IQ je pomerne jednoznacna metrika rozumovych schopnosti, bez ohledu na to jake otazky ohledne reseni (abstraktnich ?) problemu zadate. A podle toho trdi ze je jednozanca a statisticky velmi vyznamna korelace mezi IQ testy s kolecky a ctverecky a schopnosti se ucit nove veci.
Chceckol som tie body v závere článku a u mňa je to asi takto:
1, reakcie mám myslím dobré (odskúšané na frajerovi čo mi otvoril dvere auta rovno pred nosom keď som ho obchádzal na bicykli)
2, test som mal za 0, čiže asi fajn
3, neviem či používam zložité slová, skôr nie…cez kovid som akosi obmedzil verbálnu komunikáciu…ale čítam knihy a to je dobrý tréning na získavanie slovnej zásoby…páči sa mi napr. slovo nabuchodonozor :)
4, hovoriť čísla po spiatku som neskúšal
5, priestorovú orientáciu mám myslím dobrú, v lese som sa nikdy nestratil…periférne videnie mám možno na úrovni toho ženského
6, neviem posúdiť, ale deti sú dnes proste „iné“
7, geniálny asi nebudem, to by som asi nesekol s vysokou školou
8, snažím sa byť čo najviac kreatívny, kde to len ide…napr. si prispôsobujem všetko čo sa mi dostane do rúk, či je to technika, oblečenie, veci dennej potreby…v lese som za posledné tri roky postavil „vigvam“ len s pomocou sekery a skladacej pílky…chodím tam relaxovať, či už psychicky alebo fyzicky
Podľa môjho názoru to čo sa zo spoločnosti vytráca je „zdravý sedliacky rozum“, kreativita, akási diverzita spoločnosti, láska…je toho hafo. Inteligencia ale asi tiež, lebo inak by žiadny kovid nemal šancu.
Ono je to takový obousměrný.
Na jedný straně bych je tlak na mé hloupnutí velký, protože dřív už jen cesta na zahraniční služebku vyžadovala nějakou přípravu a přemýšlení, dnes zadám adresu do navigace a vypnu mozek. Už jsem zažil jako spolujezdec, že jsem si zdříml na cestě z Francie, otevřu oči, vidím ceduli Berlín a řidiči nebylo divný,že jede na Rozvadov přes Berlín. V práci je přemýšlení přímo na škodu, protože přemýšlení vede k odchylkám od stanoveného postupu a to nemají auditoři a koneckonců ani většina nadřízených rádi.
Na druhý straně má potomstvo ve svých oborech, přes všechno to nadávání na vzdělávací systém o dost hlubší znalosti, než jsem měl v jejich věku já, protože možnosti čerpání informací jsou na rozdíl od dob mého mládí téměř nekonečné.
Mně bohužel dnešní technické možnosti již dávno předběhly a mám dojem, že nejen mě. Možnosti využití informačních technologií jsou takřka nekonečné, ale v reálu jsou používané pouze k tomu aby mě sraly a zahrnovaly naprosto zbytečným balastem. S láskou vzpomínám na dobu bez mailů a mobilů, kdy mohl človět strávit laděním stroje 10 hodin v kuse,aniž by ho kdokoliv vyrušoval Dnes zapnu počítač, mailová schránka zaplněná nesmysly, protože poslat fax na 20 lidí byl problém, ale nacpat je do rozdělovníku v mailu je hračka, stejně tak jako zaplnit spolupracovníkům kalendář takřka spojitou řadou zbytečných konferencí a schůzek.
Takže, za mě, kdyby se technický pokrok zastavil u ústředního topení, zavedení vody a kanalizace a auta s atmosférou, stalo by se úplný hovno. Paradoxně si nejsem jistej, jestli mýmu potomstvu to teplo v bytě jednou nezatrhnou, auto taky a nejspíš z nich ještě nadělají i býložravce.
+1 (a to se mi s tebou Monday moc často nestává ^^ )
Vidíte to moc černě. Diskuzím na téma covid se s jednou nedávnou výjimkou vyhýbám zhruba rok.
Politickou orientaci budeme mít zhruba stejnou, nejspíš jsme oba u voleb zoufali, jestli to máme hodit Zahradníkový, která je tupá jak motyka nebo Tomiovi, kterej je vychcanej jak mraky, ale alespoň sem tam nějaký to zrnko písku do bruselskýho soukolí hodí.
Tím pádem jsme blbci oba, protože inteligenti ,jak známo, volili pětikolku a teď musí ryčet blahem.
„Edward Dutton tvrdí, že ……. že nedochází k vymírání těch nejméně inteligentních vrstev obyvatelstva,……. Před tím dle Duttona společnost fungovala tak, že nejinteligentnější se drželi na společenském vrcholu, zatímco méně inteligentní propadávali směrem dolů, “
– Pan Dutton neobjavil ameriku. Pan Dutton si proste prečítal Darwinovu teóriu vývoja.
Darwinova teória začne fungovať už onedlho – akonáhle poriadna kríza zničí šialené ekonomické fungovanie. A dôsledky covidTyranie iste tiež pomôžu.
Jasně, že nestoupá (inteligence). Proč by měla? Ovčané nemusejí být inteligentní, natož takto rostoucí. Růst musí a roste korektnost, ohleduplnost, pochopení – v moderním obsahu těchto pojmů. Základem a koncem výuky je prosté napodobení, k němu vyššího IQ netřeba. Ti, kteří chtějí, mohou být usměrněně tvořiví. Zcela nepotřebná je neřízená představivost a to, co se postaru nazývalo „samostatným myšlením“ – obojí, je-li projeveno, je potlačeno.
Zlatej život čeká na mladou a další generace. Z pohledu dneška chudost ducha a neproblematičnost života masy – cesta do nebeského králoství, jak se kdysi říkalo.
Nikoho časem nenapadne, aby si po přečtení https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zpravy/blackwater-je-v-donbasu-s-praporem-azov/ povzdechl, jak že je možné do takového prostředí legálně dodávat z ČR vojenské vybavení. Apod.
———
Kdo by dnes prošel maturitou z předválečných let, let konce císařství nebo ještě starší? Domnívám se, že nikdo. Naši předchůdci by dnes neuměli kompjůtrovat, to je asi to jediné, v čem by nad nimi měli dnešní frikulíni navrch. Ovšem smartfoun či tablet nebo PC a v něm fotošop nebo nějaký kompjůtr ajded dyzajn je pouze pomůckou, nikoliv náhradou lidského mozku s obsahem znalostí.
Zajímavé závěry. Nejsem si jist, zda v době průmyslové revoluce, kdy stále v západním světě fungovalo tvrdé společenské kastování, inteligence umožnila ve velkém se dostat ze svojí kasty, snad kromě armády. Právě toto si myslím neumožnilo naplno využít inteligenci v celé společnosti.
Každopádně, závěry nejsou nepřekvapivé. Pokud praktické využití inteligence postupem času rostlo, a to i z pohledu růstu podílu obyvatel, kteří inteligenci používají a v počítačovém věku opět výrazně klesl tak pokles inteligence je evolučně předpokládatelný. Otázka je, zda-li to není spíš pokles v testech nebo ve skutečnosti. Jak pak vysvětlit velký například technický pokrok v rámci jedné generace (např posledních sto let)?