BB měly nějaký maskovací vzory? To snad bylo dycky černý, ne? Nějaký maskování u toho letadla nehraje roli. Naopak to musely být velice odolný materiály s ohledem na teplotní roztažnost (letalo při maximální rychlosti nabralo i desítky centimetrů).
Panek
Tak lepší by bylo napsat marking. Např. 7971 lítala i s označením NASA a USAF.
Tomfox
Jsou otázky co vyvstaly v diskusi, zkusím tedy odpovědět.
Mr. Mr. – V Koreji ještě spotřebovávali kluky vycvičené v druhé válce. Vietnam byl víc jak 20 let po druhé válce a od té doby proběhly celé ročníky chlapů, co byli cvičeni od střední školy jako piloti a různí operátoři letových systémů (REB, průzkum, radarové obsluhy). Ti dostávali střední a následně vysokoškolské armádní vzdělání a ktomu patřičně stoupali i v hodnostním žebříčku. SR-71 byla opravdu něco extra, jak píše Vltava. Tam se dostala jen špička z dostupných pilotů. Takže majoři nejsou žádným překvapením. Ostatně koukněte se na fotky. Drtivá většina letového personálu jsou „tatíci“ s věkem 30+. Osmnáctiletá vyjukaná ucha tam nenajdete. Mlaďoši lítali spíš s vrtulníkama a u scoutů. Ale tam taky byla ztrátovost jinde a jistá míra sebevražedných tendencí zřejmě byla nutná.
Panek – plán byl právě prudce rozjet mašinu na trojnásobnou rychlost zvuku, aby třesk byl mohutný. Proto taky SR-71, aby stroje nemusely letět nízko v dosahu protiletadlové palby. Detaily provedení jsem bohužel nikde nenašel. Taky nebylo nutné přelétat nějak přesně nad táborem. Sonický třesk se nese na kilometry daleko – pamětníci potvrdí. A co se týče těch 15 vteřin, tak se domnívám, že bylo vcelku jedno, jestli to bylo 12, 18, nebo 20 vteřin. Myselo to být ale nějak takhle krátce za sebou, aby to bylo znamení. Vězni taky neměli k dispozici stopky, takže dle mého několikavteřinový rozptyl byl fuk.
Behemot – máte pravdu maskovací vzory Blackbirdy nenosily. Existovaly sice stroje pro testovací lety ne úplně černé, ale byla to naprostá vyjímka. Do bojových akcí, pokud je mi známo, létaly v tom známém černém RAM (pohlcujícím radarové vlny) nátěru. Takže, jak píše Pánek, jsem hledal spíš marking. Ona se většina SR-71 nějak neoficiálně jmenovala. Já se třeba rozhod, že moje SR-71 půjde do markingu 61-7978, které říkali Rapid Rabbit. Měla na směrovce Playbojovskýho bunnyho, použití loga bylo ofiko schváleno Playbojem a vůbec měl ten stroj zajímavou historii.
Panek
Problém je v tom, že sonický třesk není jedno bouchnutí. Je to rázová vlna, kterou pozorovatel (posluchač) v jednom místě slyší jako ránu. Nevím, zda by byla tato vlna slyšitelná, pokud by její zdroj byl ve výšce 20+ km. Rychlost stroje sice má vliv na rychlost vlny, ale na její velikost má hlavně vliv objem tělesa, které ji způsobuje. Vezměte do úvahu, že rázová vlna detonace má machovo číslo klidně 20 Ma, přesto tento výbuch není slyšitelný na 20 km. Nemyslím si, že by SR-71 byl na povrchu země slyšitelný, protože to by znamenalo jeho fatální slabinu.
A k tomu načasování. Při rychlosti 3 Ma ve výšce 20 km, by za 1s letadlo uletělo skoro 1500 m. Prostě načasovat i třeba 60 s by bylo skoro kouzlo. Nehraje tu jak slyšitelnost třesku, tak proveditelnost.
Sysop
Americani zvladnou vsechno.
yellec
S tou slyšitelností na zemi jako fatální slabinou jste to myslel jak? Zkusíme si malé matematické cvičení. Výška 24000m, rychlost na hladině moře 340m/s ve 20km těsně pod 300, tak to zprůměrujem na 320m/s. Vyberem si pro detekci ten nejhořší příklad pro Blackbird – právě nám přeletěl přímo nad hlavou. 24000/320=75sekund než uslyšíme že si nás fotí. Amíci dneska letí na spotřebu, tak jen M3 což v té výšce je 300m/s x 3 = 900m/s. Takže je 900×75=67500m daleko v momentě kdy ho slyšíme. Co s tím jako hodláte dělat? Sice se traduje že nad SSSR se s ním potom co se stalo s U2 neodvážili, ale nad Sověty vyzbrojenými zeměmi létali hojně a ti na ně prý za jejich kariéru vystřelili stovky raket bez úspěchu. A nemyslím si že by jejich slyšitelnost na zemi na to měla vliv.
Panek
Zapomněl jste na to, že sonický třesk není jedna rána na zemi, ale je to vlna. Takže přilétající letadlo by u PVO prakticky namalovalo cestu svého příletu. Pak je asi u takové letadla zbytečné investovat do RCS.
A hlavně pomíjíte tu výšku, těch 20km vzdálenosti od zdroje k posluchači. Kdyby byl tento jev slyšitelný na 20km, tak např. během přechodu studené fronty neslyšíme nic jiného než samé „rány“. A jako fakt hodně moc ran (klidně 4 rány každou sekundu).
servisdok
Rázová vlna neztrácí rychlost i intenzitu, směrem od zdroje? To by potom neklesaly ani účinky jiných rázových vln, třeba od výbuchů čehokoli. Stále jsme ve vzduchu, byť nahoře řidším.
yellec
Jestli to byla reakce na mě, tak jistěže intenzita klesá. Ale ne dost na to aby na zemi nebylo nic poznat. Důkazem budiž hysterie co tenkrát v Americe vyvolal Concorde. Jejím výsledkem bylo, že při příletu do New yorku musel zpomalit podstatně dřív než původně provozovatel plánoval.
O tom jak zní sonický třesk Blackbirda o 24km níž si můžeme udělat obrázek i z tohoto videa. (čas 2:35) https://www.youtube.com/watch?v=I5URVG8nFBg&
Není to nic co by třepalo okenníma tabulkama tak jako si pamatuju z dětství ty šlupky co dělaly Migy-21 z Tuřan,(zvlášť v noci to stálo za to)
ale slyšet to na zemi rozhodně je.
Panek
Šmarja, vždyť na tom videu letěl tak v 7-8 km.
yellec
Ve videu jsou popisky člověka co ho pořídil. Byl to vůbec poslední let Blackbirda. Než se objevil zpátky nad letištěm trvalo to cca půl hodiny. Jasně, mohli se letět podívat domů co dělá stará, nebo ten čas využít k nastoupání a nabrání rychlosti. To co se za ním táhne není kondenzačná stopa, ale vypouštěné palivo (pro lidi na zemi aby ho měli šanci vidět) Komentátor na zemi v čase 2:02 tvrdí že letí v 78000ft a Mach 3,2
Ale možná víš víc. Znáš přesnou ohniskovou vzdálenost objektivu co použil autor videa,z rozlišení NTSC videa a počtu pixelů co letadlo v obraze zabírá jsi spočítal jeho vzdálenost a odvodil výšku. Smekám.
AMM
Malý, leč podstatný detail – označení Habu je podle hada. Mívali to i nášivkách :-)
BB měly nějaký maskovací vzory? To snad bylo dycky černý, ne? Nějaký maskování u toho letadla nehraje roli. Naopak to musely být velice odolný materiály s ohledem na teplotní roztažnost (letalo při maximální rychlosti nabralo i desítky centimetrů).
Tak lepší by bylo napsat marking. Např. 7971 lítala i s označením NASA a USAF.
Jsou otázky co vyvstaly v diskusi, zkusím tedy odpovědět.
Mr. Mr. – V Koreji ještě spotřebovávali kluky vycvičené v druhé válce. Vietnam byl víc jak 20 let po druhé válce a od té doby proběhly celé ročníky chlapů, co byli cvičeni od střední školy jako piloti a různí operátoři letových systémů (REB, průzkum, radarové obsluhy). Ti dostávali střední a následně vysokoškolské armádní vzdělání a ktomu patřičně stoupali i v hodnostním žebříčku. SR-71 byla opravdu něco extra, jak píše Vltava. Tam se dostala jen špička z dostupných pilotů. Takže majoři nejsou žádným překvapením. Ostatně koukněte se na fotky. Drtivá většina letového personálu jsou „tatíci“ s věkem 30+. Osmnáctiletá vyjukaná ucha tam nenajdete. Mlaďoši lítali spíš s vrtulníkama a u scoutů. Ale tam taky byla ztrátovost jinde a jistá míra sebevražedných tendencí zřejmě byla nutná.
Panek – plán byl právě prudce rozjet mašinu na trojnásobnou rychlost zvuku, aby třesk byl mohutný. Proto taky SR-71, aby stroje nemusely letět nízko v dosahu protiletadlové palby. Detaily provedení jsem bohužel nikde nenašel. Taky nebylo nutné přelétat nějak přesně nad táborem. Sonický třesk se nese na kilometry daleko – pamětníci potvrdí. A co se týče těch 15 vteřin, tak se domnívám, že bylo vcelku jedno, jestli to bylo 12, 18, nebo 20 vteřin. Myselo to být ale nějak takhle krátce za sebou, aby to bylo znamení. Vězni taky neměli k dispozici stopky, takže dle mého několikavteřinový rozptyl byl fuk.
Behemot – máte pravdu maskovací vzory Blackbirdy nenosily. Existovaly sice stroje pro testovací lety ne úplně černé, ale byla to naprostá vyjímka. Do bojových akcí, pokud je mi známo, létaly v tom známém černém RAM (pohlcujícím radarové vlny) nátěru. Takže, jak píše Pánek, jsem hledal spíš marking. Ona se většina SR-71 nějak neoficiálně jmenovala. Já se třeba rozhod, že moje SR-71 půjde do markingu 61-7978, které říkali Rapid Rabbit. Měla na směrovce Playbojovskýho bunnyho, použití loga bylo ofiko schváleno Playbojem a vůbec měl ten stroj zajímavou historii.
Problém je v tom, že sonický třesk není jedno bouchnutí. Je to rázová vlna, kterou pozorovatel (posluchač) v jednom místě slyší jako ránu. Nevím, zda by byla tato vlna slyšitelná, pokud by její zdroj byl ve výšce 20+ km. Rychlost stroje sice má vliv na rychlost vlny, ale na její velikost má hlavně vliv objem tělesa, které ji způsobuje. Vezměte do úvahu, že rázová vlna detonace má machovo číslo klidně 20 Ma, přesto tento výbuch není slyšitelný na 20 km. Nemyslím si, že by SR-71 byl na povrchu země slyšitelný, protože to by znamenalo jeho fatální slabinu.
A k tomu načasování. Při rychlosti 3 Ma ve výšce 20 km, by za 1s letadlo uletělo skoro 1500 m. Prostě načasovat i třeba 60 s by bylo skoro kouzlo. Nehraje tu jak slyšitelnost třesku, tak proveditelnost.
Americani zvladnou vsechno.
S tou slyšitelností na zemi jako fatální slabinou jste to myslel jak? Zkusíme si malé matematické cvičení. Výška 24000m, rychlost na hladině moře 340m/s ve 20km těsně pod 300, tak to zprůměrujem na 320m/s. Vyberem si pro detekci ten nejhořší příklad pro Blackbird – právě nám přeletěl přímo nad hlavou. 24000/320=75sekund než uslyšíme že si nás fotí. Amíci dneska letí na spotřebu, tak jen M3 což v té výšce je 300m/s x 3 = 900m/s. Takže je 900×75=67500m daleko v momentě kdy ho slyšíme. Co s tím jako hodláte dělat? Sice se traduje že nad SSSR se s ním potom co se stalo s U2 neodvážili, ale nad Sověty vyzbrojenými zeměmi létali hojně a ti na ně prý za jejich kariéru vystřelili stovky raket bez úspěchu. A nemyslím si že by jejich slyšitelnost na zemi na to měla vliv.
Zapomněl jste na to, že sonický třesk není jedna rána na zemi, ale je to vlna. Takže přilétající letadlo by u PVO prakticky namalovalo cestu svého příletu. Pak je asi u takové letadla zbytečné investovat do RCS.
A hlavně pomíjíte tu výšku, těch 20km vzdálenosti od zdroje k posluchači. Kdyby byl tento jev slyšitelný na 20km, tak např. během přechodu studené fronty neslyšíme nic jiného než samé „rány“. A jako fakt hodně moc ran (klidně 4 rány každou sekundu).
Rázová vlna neztrácí rychlost i intenzitu, směrem od zdroje? To by potom neklesaly ani účinky jiných rázových vln, třeba od výbuchů čehokoli. Stále jsme ve vzduchu, byť nahoře řidším.
Jestli to byla reakce na mě, tak jistěže intenzita klesá. Ale ne dost na to aby na zemi nebylo nic poznat. Důkazem budiž hysterie co tenkrát v Americe vyvolal Concorde. Jejím výsledkem bylo, že při příletu do New yorku musel zpomalit podstatně dřív než původně provozovatel plánoval.
O tom jak zní sonický třesk Blackbirda o 24km níž si můžeme udělat obrázek i z tohoto videa. (čas 2:35) https://www.youtube.com/watch?v=I5URVG8nFBg&
Není to nic co by třepalo okenníma tabulkama tak jako si pamatuju z dětství ty šlupky co dělaly Migy-21 z Tuřan,(zvlášť v noci to stálo za to)
ale slyšet to na zemi rozhodně je.
Šmarja, vždyť na tom videu letěl tak v 7-8 km.
Ve videu jsou popisky člověka co ho pořídil. Byl to vůbec poslední let Blackbirda. Než se objevil zpátky nad letištěm trvalo to cca půl hodiny. Jasně, mohli se letět podívat domů co dělá stará, nebo ten čas využít k nastoupání a nabrání rychlosti. To co se za ním táhne není kondenzačná stopa, ale vypouštěné palivo (pro lidi na zemi aby ho měli šanci vidět) Komentátor na zemi v čase 2:02 tvrdí že letí v 78000ft a Mach 3,2
Ale možná víš víc. Znáš přesnou ohniskovou vzdálenost objektivu co použil autor videa,z rozlišení NTSC videa a počtu pixelů co letadlo v obraze zabírá jsi spočítal jeho vzdálenost a odvodil výšku. Smekám.
Malý, leč podstatný detail – označení Habu je podle hada. Mívali to i nášivkách :-)