Dopravní Kocourkov v Modřanech - zpět na článek

semancko,
to ale není univerzální a už vůbec by to nemělo sloužit jako obecný náhled do RF. Není to jenom tam, je to úplně všude v postbolševických státech. Čím nižší byla původní úroveň toho státu, tím hůř.
Pravda, byl jsem tam naposled v r. 2005, přibližně hodinu cesty Ladou 1600 od Moskvy.
Bydleli jsme mezi „obyčejnými“ lidmi, na polostátní, ale firemní ubytovně a vůbec mi ani na chvilku nepřišlo, že by ti obyčejní lidi nějak tratili na jednání těch s ostrými lokty.
Práci za ně tak, jako tak nikdo neudělal, sama se taky nechtěla udělat. Zaplaceno dostávali na místní poměry dobře i včas, stejně jako my Češi.
Nikdo nad náma neohrnoval rypáky, dokonce ani v silné opilosti ne – spíš naopak. Snažili jsme se hodnocení politiky i historie vyhýbat, jak jenom to šlo, protože nám to všichni radili – že to nikdy nedopadne dobře.
I prd, babičko. Sami „obyčejní Rusáci“ na politiku, na Putina, Gorbačova i osmašedesátý zaváděli a nikdy diskuse nekončily tak, že bychom se rozešli ve zlém, nebo si nedejbože něco udělali.
Obvykle to končilo tím, že jsme se my, obyčejní Češi s těmi obyčejnými Rusy shodli, že jsme tak malý hovna, že s tím vůbec nic neuděláme.
Že buď spolu vyjdeme tady, teď, hned a vyserem se na to, co si mezi sebou udělaly naše vlády…
Byli tam asi dva-tři lidé, o kterých by se dalo i říct, že měli kontakty na oblastní politiku, nějaký vliv a na místní poměry i docela ostrý lokty.
Možná, že se před náma, obyčejnýma Čechama jenom chtěli předvést – ale proč by to dělali, před náma hovnama? Každopádně nám ale za ty 3 měsíce jejich ostré lokty hodně pomohly, nikdo nepřišel k žádné újmě a nikomu jsme nic nedlužili, ani službu, ani peníze. Prostě nikdo – ani Rusové, ani my jako jejich hosté. Občas prostě bylo potřeba něco vyřešit, co by se oficiální cestou táhlo dost dlouho a my toho času zase tolik neměli. Úplně stejně, jako u nás – obejít byrokratický aparát a často i lidi, co si o sobě jen mysleli, jak jsou přes bumážky důležití. Hovno akorát.
Ostřejší lokty těch pár málo hochů a jejich známých, nám pomohly téměř bleskově sehnat věci, na které jsme v ČR prostě nějak zapomněli, ale byly nezbytně nutné k dokončení zakázky.
Přitom se ta státní zakázka těch hochů s lokty ani moc netýkala, nebyl to jejich byznys a nic z něho neměli.
Stačilo doporučení obyčejných chlapů, přijít za nimi, slušně poprosit, že máme problém s tím a s tím, jestli by nám, jako „domácí a schopní“ nějak nepomohli.
Mohli se div přetrhnout! a jak jsem napsal – realizace zakázky se jich přitom nijak netýkala, byla v kompetenci státu. Nikdo po nás potom nevyžadoval žádný protislužby, levárny či poslušnost, podřízenost, vůbec nic takového.
3 měsíce je poměrně dlouhá doba. Zvlášť tam v Rusku. Poznat se toho dá opravdu hodně, když chcete. Jak místo, tak lidi. Hlavní zásada tam je, nestrkat rypáky do ničeho, co nám ani pracovně, ani osobně nepřísluší – zcela obecně.
Speciálně to pak platí v případě těch lidí s ostrými lokty. Protože je mají ostré, tak se prostě nemůže vyplatit nikomu, ani domácímu, srát se mezi ně.
Pak máte naprosto klidný život, do kterého se Vám nikdo nesere, z naší sociální skupiny /montéři-technici/ nám vůbec nikdo nezáviděl 3x až 4x vyšší ohodnocení, než jaké dostávali k nám přidělení Rusové a za fakticky stejnou práci. Odpovědní jsme sice byli my, ale ti chlapi dělali téměř totéž.
Kdybychom je, třeba jako „kompenzace“ za naše větší peníze zvali do hospody, nebo se s nimi nedejbože chtěli nějak podělit, smrtelně by se urazili a to bychom tam těžko přežívali. Ta země opravdu má svoje specifika a tohle je jedno z nich. Pro Rusy je smrtelná urážka, nechat se v jejich vlastní zemi zvát do hospody a platit za ně. To nikdy v Rusku nezkoušejte.
Další specifikum – nerýpat do lidí tím stylem, jaký je běžný v ČR. Kdybychom chtěli být čuráci a chtěli si rýpat do Rusů tím českým „měli jste se líp učit a měli byste tolik, co já“, nepřežili bychom tam ani týden, natož tak tři měsíce a víc. Zakončeno pak doživotním přátelstvím.

Obyčejní lidi tam ani nemají možnost, jak bez překročení řady zákonů přijít „k velkému kšeftu“ a tedy dostat šance k nějakému odlévání peněz bokem.
To odlévání je tam totiž principiálně nesmírně snadné, je to obrovská země. Stát jim téměř vůbec nevidí pod ruce, jako nám tady, v 10M zemi.
Problém pravidelně začne být to, že málo inteligentní lidi s nemalým ulitým kapitálem, se začnou k obyčejným lidem chovat jako kurvy. V tom momentu máte v Rusku opravdu vážný problém, který často končí nikdy nemedializovanými vraždami, všelijakými místními vendetami a minimálně řetězením dalších průserů. A poslední, o co tam kdo stojí, je montování státu a jeho složek, včetně fízlů, do byznysu.
Protože Rusové jsou velmi, velmi hrdý národ, v tom dobrém slova smyslu. Takhle hrdí na to, že jsme Češi, to my neumíme a vlastně jsme k tomu ani nikdy v historii nedostali pořádnou příležitost..