Díky, asistenti (půl roku života vedle Škody Scala)

Featured Image

Vím, že píšu o něčem, co spousta z Vás už zná a čemu se vyhýbá, ale nemůžu si pomoct. I u nás ve firmě se kchatují kosty, ale panečku „na nová auta, to my máme“ a tak jsem i já dostal Škoda Scala, 1,5 TSI, r. v. 2021, v automatu. Ukázalo se to jako pro zaměstnavatele skvělá volba, to ostatně z článku uvidíte sami:

Auto jako takové je přesně, jaké byste ho čekali. I když z venku vypadá celkem normálně, uvnitř je jaksi stísněnější, asi jako Fabie – a tenhle „pocit“ čiší i ze strohého zpracování, plastů, sedaček atp. Nejsem fandou „obýváků“ typu některých Audi či Mercedesů s obřím středním panelem, kam zapadnete do sedačky jako do křesla a při jízdě se cítíte pořád obklopeni nějakým balastem, ale tohle je prostě až moc spartánské – ne strohé z nějakého vznešeného důvodu jako sporťáky osmdesátých let, prostě dělané tak, aby bylo… očividně levné. I když se linie se tváří „čistě“, je poznat, že je to opravdu jen kopírování trendů, kterému prostě chybí inovativní duch.

Vůz je samozřejmě prošpikován nejlepší elektronikou – front assist, lane asisst, adaptivní tempomat, asistenty parkování… A právě o těchto drobných pomocnících na vaší pouti nebezpečným provozem se chvilku zastavím. Začněme tím největším hajzlem, adaptivním tempomatem: Idea je vznešená, nemusíte až tak moc dávat pozor při použití tempomatu, protože auto přibrzdí, pokud je před vámi něco pomaleji jedoucího (nebo zeď). No a teď fungování ve Scale: Jedete po dálnici v prostředním pruhu a pomalu se blížíte k autu před vámi. Víte o něm, koukli jste do zrcátka a někdo tam jede. Je sice ještě daleko, ale vy máte času dost a puštěný tempomat. Auto přejede a vy se za něj plynule zařazujete (jedete pomaleji)… Najednou škub! A skoro stojíte na místě. No jo no, i když jedete pomaleji, nedodrželi jste na půl sekundy minimální vzdálenost… Jasně, můžete to přebít plynem, ale chtěli jste jet klidně a bez námahy, ne? Místo toho se spolujezdci diví, proč dupete na brzdu jak kretén. Mimochodem, ta vzdálenost jde snížit, nicméně ani ta nejmenší mi ani zdaleka nevyhovuje. Další příklad: Jedete, pomalu předjíždíte, ale nechcete blokovat rychlý pruh (navíc jedete jen o 5 km/h rychleji než ten před vámi – musíte dodržovat zákony a tohle je rozdíl tachometru proti GPS) a tak se k autu s očividně takyzapnutým tempomatem pomalu přibližujete a chcete ho předjet až bude ten správný čas. Možná i na tempomatu trochu zvýšíte rychlost, jen na tu chvilku. Pomalu vybočujete a jste zrovna mezi pruhy, když vtom jedna polovina vozu překročí minimální vzdálenost a trrrrrrh! Vaše rychlost se sníží na polovinu. Díky, Škodovko.

Na podobné bázi funguje i front assist. Jedete si takhle po silnici druhé třídy, ale kvalitně udělané, takže to odsýpá. Bohužel asi už nebylo na odbočovací pruh a tak auto před vámi najednou začne brzdit a odbočovat. Před sebou ale vidíte několik kilometrů prázdné silnice a tak prostě jen trochu vybočíte a auto objedete – s tím, že už vidíte, jak odbočuje a tak nemusíte vybočovat až tak moc – než se vyhnete, bude už pryč. Nejprve se vám rozsvítí kontrolka, pak zvukové znamení a pak auto opravdu silně dupne na brzdu, tak moc, že se leknete a málem si rozbijete hubu o volant. Asi vás auto chtělo zachránit před nárazem, který by se nestal ale co kdyby tam byla zeď, no?

Pak tu máme lane assist – předjíždíte cyklistu, samozřejmě s povinným odstupem, a zrovna když potřebujete řádně akcelerovat a auto plně ovládat, začne vám do toho zasahovat nějaký buzerant z vývojového oddělení tohoto mladoboleslavského zázraku a pere se s vámi. Super pocit, ale prý se na to dá zvyknout. Nebo parkovací asistent, který se samovolně zapíná, nejen pokud zařadíte zpátečku (což je celkem chvályhodné), ale i pokud zpomalíte. Takže jedete v koloně a auto na vás začně řvát a hlasitě pípat a to nejen, když jede kolem motorkář, ale zhusta i když prostě stojíte v koloně – „červená výstraha“ a zvuk srdeční zástavy na monitoru životních funkcí se aktivuje tak ve vzdálenosti 30cm od bariéry. Pro ty, co jsou zvyklí parkovat na centimetry opravdu užitečná věc.

O zvuku, pohodlí a tak dále se rozepisovat nebudu, auto je dělané na cenu a to musím chtě-nechtě akceptovat. Snad jen se pozastavím nad idiocií koncernu, který dá do takovéhoto druhu auta pouze USB-C port. Jo, všichni budeme mít ajfoun a kupovat škodofky, ty firmy vědí, co je pro nás pohodlné dobré a hlavně bezpečné. Bééé.

Možná jste si všimli, že tady haním konektivitu a asistenty, ale o jízdních vlastnostech jsem nenapsal nic. Přiznám se, že po půl roce o nich ani nic nevím. To má dva důvody; zaprvé pracuji v zemi, která je prošpikovaná úsekovými měřeními. Takže si představte kopec před (Budějčáci za) Benešovem u Prahy, ale natažený na celé trase Budějovice – Praha. Krásné pomyšlení, že? Vítejte do skvělého Nového světa. Ale je to kvůli bezpečnosti, takže ticho! Ostatně stejně, jako rychlostní limit na dálnicích 112 km/h (pokud máte štěstí a nejedete po „smart motorway“, kde je to často spíš 95 a míň, podle provozu). Druhým důvodem pak je, že to auto a jeho asistenty mě naprosto odradily od řízení. Opravdu mi znechutily pobyt v autě, který se snažím minimalizovat, stejně jako případné používání tempomatu (ten už prakticky nezapínám ani na dvouhodinových trasách). Nezajímá mě ani jak se auto drží v zatáčkách, ani jak tahle automatická převodovka řadí, když už se sama rozhoduje, kdy vám zapne „eco mód“ dvouválec s dvojnásobnou spotřebou. Auto používám opravdu pouze, když musím a i tak jen čekám, kdy mi „praskne žilka“. Jen se obávám, že moje soukromé auto z roku 2015 bude už navždy mým nejnovějším vozem v garáži. Než tohle, to je snad opravdu lepší a bezpečnější ten vlak či autobus.

Sakra, i po městě už raději jezdím MHD, než služebním autem. No a zatímco si vylívám srdíčko na D-FENSu, zaměstnavatel i Gréta se smějí. Jdu blejt, nashledanou.


08.01.2023 Flesh

12345 (274x známkováno, průměr: 1,50 z 5)
15 960x přečteno
Updatováno: 8.1.2023 — 20:39
D-FENS © 2017