Článok skončil tam, kde vlastne len začal. Takže možno zvárať vieš, ale písať články nie…
corona
„.. strojařiny. … opravovat názvosloví…“
– – –
Již jsem se zde opakovaně otřel o rozvody a „rozvody“ u pístového spalovacího motoru. Jej, to bylo křiku, od místních vykecávačů…
:OD
RK
Autora bych osobně nezatracoval. Je to prostě taková srážka s realitou.
turbosele
Neslo by to s tavenim misto tajeni? Pak by to znelo mene debilne/tajuplne.
jungvoj
zdruv,
acetylénový plamen – plamen z acetylénu, elektrický oblouk- oblouk z elektriky, dřevěný most- most ze dřeva, benzínový motor- motor z benzínu, překročit potok-je jasné, překročit rychlost – nesmysl, češtin je jazykem plebsu a nejde se s ním vyjadřovat přesně,
sergej
Pokračuj, trhneš gramatika slabikáře. :-))
sergej
Si prostě nerozumíš, překročit stanovenou rychlost. Ale skřeky své smečky chápou, no ne. Hejkal brutopýr má esperanto urvaných.
jungvoj
sergeji, zkráceně-geji, že zrovna vy se serete do pojmosloví je naprosto udivující, vaše famozní vyjadřování se dotýká nebes, je prostě božské, ovšem lidstvo nikdy nechápalo cesty Boží, proto je označovalo jako nevyzpytatelné, zkráceně-Nevyzpytatelný Gej
willy50
+1
Serjožkovy příspěvky jsou pro mne natolik nečitelné, že na ně aplikuji bod 6 z preambule tohoto webu!
kaBrnak
Mě by zajímalo, kterýže to je ten správný panský jazyk?
Žeby snad němčina, ze které každému kromě lidí typu Dfense a Sysopa, krvácejí uši, sotva to uslyší ?
A nebo dokonce angličtina, koncipovaná tak primitivně kvůli tomu aby i negramotný otrok porozuměl rozkazům bílého sáhiba z britského impéria ?
Nějak mi tu uniká pointa.
Marty...
Mě by zajímalo, kterýže to je ten správný panský jazyk?
Hantec?:-)
Panek
To mi připomíná, jak jsem dostal dva vánoční dárky. První byla kanadská Benjamin Chapman Whiskey. A to je vlastně i ten důvod, proč si nepamatuji, zda ten druhý dárek byla bunda z koženky, nebo kunda z Boženky.
sergej
No to mne podrž, svítíčko slunilo. A někdo tomu fakt nerozumí? Co
sergej
Ěště, ukradinská republika. Někdo snad neví komu dabl patří, aha.
Erik Halak
V článku zobrazený rovnovážný diagram je zjednodušený, a tedy mírně dezinformační.
jungvoj
ferit jako podeutektikum—určitě?
sergej
:-) tos posral ale jsi píča
jungvoj
Geji: bych si dovolil požádat o pohlavně správné zařazení. Tedy nikolivěk píča, ale pyča, a nebo kokot , a nejlépe cyp,
pokud zatím nevíte , tak píča je ten gej beroucí, pyča je gej dávající, a cyp je Gej
sergej
Tak víceméně i ale rozlišoval bych bravurní s bů a trtkavé berany nebo ty capy, mé. Cval i fikante. Jo a je to česki, jen kdybys chtěl brát slabikář či nedejbože translátor, to by museli být asi mrtví i gramatici, smíchy. Bé a bé, bébébé BÉ. Hokny co
Hroch
V souvislosti se ve článku uváděnou teplotou v jádru acetylenového plamene jsem si uvědomil, jak tak nějak úplně vymizel z každodenního života v posledních letech autogen.
I za komunistů bylo kolem něj tak nějak dusno a tajemno, asi z bezpečnostních důvodů, jistě i ideologických (výrobní prostředek), ale i tak se s ním člověk setkával denně, dělali s ním všude, měl ho ve své ilegální dílně i kdejaký melouchář, jak už bylo tehdy zvykem vše ojebat a hledat postranní cestičky kolem nařízení Strany a Orgánů.
Jako řidič jsem se láhví kyslík+acetylen něco navozil z Technoplynu v Malešicích, používali jsme ho v přidružené výrobě v JZD Líbeznice k metalizaci konstrukcí, zinek, hliník.
Jednou jsem kutálel, nastojato, samozřejmě, v kyslíkárně po podlaze z čedičových dlaždic láhev, místní borci valili běžně najednou dvě, křížem, nohama do nich střídavě kopali.
To vše mezi stovkami stojících lahví.
A přišlo, co nevyhnutelně muselo – jednomu se flaška vysmekla a nastal rachot.
Já jsem svojí flašku postavil a několika skoky kyslíkárnu opustil.
Ze dvora jsme potom dlouhé desítky vteřin poslouchali rachot a řinčení oceli a sledovali mraky prachu, valícího se z otevřených vrat kyslíkárny…naštěstí se nějakým zázrakem u žádné z lahví neurazil ventil, to by flašky lítaly až do teplárny.
Nedávno mi topenář líčil důvod – dnes je nájem za flašku 30,-/den, a láhev acetylenu údajně stojí 11 – 16 tis.
A tak všichni řežou závity a lisují měděné trubky za studena, nebo pájejí.
Konec autogenu v Čechách.
O rovnovážném diagramu Fe – Fe3C bych si přečetl samostatný článek, klidně psaný i pro to pětileté dítě.
Kdysi jsem se o něm taky učil, a musím přiznat, že tak důležitou a zásadní věc dodnes úplně nechápu.
turbosele
Pridavam se, kdyby autor misto jazykovtipu napsal popularni prispevek o rovnovaznem diagramu pro jakkoli stare dite, mel bych zajem.
IS250-3GR-FSE
Myslim,ze tenhle autor jeste zije v bubline toho,ze prechod z austenitu do martenzitu (M.Transformation) je dan pouze teplotou a nicim jinym. Az tak bych na jeho vedomosti nespolehal…
není to důvod proč každej jezdí tankovat flaške k pšonkům?
Jan Mrcasik
Druhou stránkou ovšem je, že cena a hmotnost elektrických svářeček (a stejně tak plazmových řezaček) klesla natolik, že decentní IGBT invertor dnes každý hobík koupí za zlomek ceny jediného naplnění flašky technickým plynem…
Elektronika rapidně zlevňuje – a všechno ostatní stejně rapidně zdražuje.
IS250-3GR-FSE
Bez ochraneho plynu se blbe dela ochrana atmosfera u elektrody jsme tomu rikali Gaseous clouds a potom nasledna struska, ktera chrani svar pred reakci se vzdusnym kyslikem. Navic 111tkou? (tavitelna nebo odtavujici se ted nevim podle CSN) neudelate mikrosvary ty se delaji pouze pomoci 131/141 to elektrodove svarovani je dost omezene nebo resp.staci na nejaky sem tam neco, ale takova svarecka jak rikate ma par kilo kdezto solidni invertor, ktery umi pulz AC/DC na vystupu ktomu frekvencni nastavovani slope apod. to je proste za kilo od Froniusu nebo Milleru mozna nejake dalsi znacky. Ta elektronika tak rozhodne levna neni…plyn je podle me tresnicka na dortu
SatanOkkY
Tak kúpiš TIG/WIG „zváračku“ od číňana aj za 200Eur, ale je to ozaj len taký biedak vhodný na domáce lepenie a nie seriózne zváranie. A to sa nebavíme o tom, že k danému typu zvárania treba minimálne tlakovú nádobu (bomba, fľaša atď. – ako to kto rád nazýva) so zváracím plynom – najčastejšie argónom.
Ak chceš seriózne zvárať tak potrebuješ aj seriózny zvárací stroj – Fronius, Kemppi, Miller – ktorý má stabilné napätie a prúd; HF zápal; dokáže spúšťať a vypínať v tzv. dvojtaktnom či štvortaktnom režime; má nastaviteľný prúd samostatne pre začiatok zvárania, samotné zváranie a ukončenie zvárania a navyše k tomu aj možnosť nastavenia časovej rampy pre nábeh a dobeh zváracieho prúdu; nebodaj to vie nielen DC ale aj AC zváranie tak potom sa pohybuješ niekde okolo 5100 Eur pri vodou chladenej mašine čo vie max. 230A (pri čistej DC zváračke je to samozrejme menej). K tomu ti treba ešte tlakovú nádobu so zváracím plynom, zváračskú helmu, rukavice, oblečenie (tak tieto veci treba aj pri zváraní s pomocou acetylénového plynu). No v prípade, že chceš zvárať rúry tak ešte potrebuješ tlakovú nádobu s ochranný, (formovacím) plynom a redukčnou armatúrou aby tvoje zvary zvnútra boli pekne hladké a hlavne tesné. No a nezabudnime k TIG zváračke neustále nové volfrámové elektródy a náhradné diely na horáky.
Jan Mrcasik
Jak jen kdo mohl seriózně svářet „v ruce“ ponorky, rakety a auta, když neměl k dispozici programovatelné digitální svářečku s nastavováním časových ramp, rozběhů a doběhů proudů a dynamicky nastavovanými frekvencemi? ;-)
Jak jen kdo mohl seriózně obrábět komponenty vesmírných raket bez CNC mašiny krmené počítačem z digitálního výkresu?
Jak jen kdo mohl seriózně dělat kartografii bez kombinované GPS/GLONASS/Galileo?
SatanOkkY
Povedal by som, že aj v danej dobe keď sa tie ponorky, rakety či autá zvárali „v ruce“ tak tí zvárači používali to najlepšie čo bolo na trhu k mání.
Uvediem príklad s tlakovou nádobou: podľa smernice EU o tlakových nádobách sú na tlakové nádoby určené podmienky za akých môžeš tieto nádoby uviesť legálne na trh a predávať ich. Podmienky sa líšia podľa média (stlačený plyn, stlačená kvapalina), podľa tlaku a objemu média atď. My vyrábame naše mašiny v kusovej výrobe, ale ich tlakové nádoby sú pre jednotlivé veľkosti mašín vždy rovnako vyrobené. Ale keďže nemáme sériovú výrobu a naše tlakové nádoby sú na 10 bar (relatívny tlak) a 120°C tak musí prejsť každá nádoba schválením nezávislou inštitúciou (najčastejšie TÜV). Takže najprv sa to nakreslí a odošle na na schválenie – teoretický výpočet na základe tlakov, teplôt, hrúbky a druhu materiálu atď. Tým, že nádoby máme identické (pre daný objem) tak nám tento krok viacmenej odpadá – technik to len porovná s prvotným návrhom a oštempľuje. Potom sa objedná materiál podľa dokumentácie a tento materiál musí mať certifikát a vyrazené identifikátory podľa certifikátu. Tieto identifikátory sa musia vyraziť po obrobení na hotový diel tlakovej nádoby. Potom sa pozvára prvý diel nádoby (nádoba má tri vrstvy – 1.) produkt pod tlakom, 2.) ohrevný priestor pod tlakom a 3.) izolačný obal). Všetky zvary idú na röntgenovú skúšku. Ak nie je možné niektorý zvar röntgenovať tak sa použije penetračná metóda – biely a ružový sprej). Ktorý zvar sa ako bude kontrolovať je už presne dané v dokumentácii v rámci kontrolného plánu. Potom sa na nádobu privarí druhá vrstva (ktorá už bola čiastočne zröntgenovaná pred zmontovaním dokopy – aby sa dal zvar skontrolovať) a opäť sa urobí penetračná skúška. Každý jeden zvar v ktorom sa nájde chyba sa buď opraví (malé kazy vo zvare) alebo komplet odstráni a zvarí nanovo. A znova zröntgenuje. Nakoniec keď je celá nádoba v kuse sa urobí ešte tlaková skúška za prítomnosti technika z TÜV a ten to celé zdokumentuje a vydá certifikát pre danú jednu nádobu.
Čo som chcel týmto traktátom povedať? Že kľudne môžem dať zváračovi do ruky najlacnejšiu trafo-zváračku a elektródy nech si poradí. Potom sa ale nesmiem čudovať, že 33% zvarov bude na kokot a bude ich treba prerábať. Náklady a opravu plus náklady na každý röntgen zaplatí samozrejme firma. Plus ešte časový sklz vo výrobe……Takže by som bol kokot ako rampa ak by som zváračovi nedal serióznu mašinu (MIG a aj TIG) so všetkými vyfikundaciami aby som mal istotu, že daná zváračka udrží stabilné napätie a prúd aby som mal stabilný oblúk a istotu, že je materiál správne zavarený durchom durch. Hlavne keď u väčších nádob sa robia 3 či 4 vrstvové zvary v dĺžkach presahujúcich 3-4metre.
Neviem či vesmírna raketa z minulosti je práve vhodný príklad presného CNC obrábania. Čo som mal možnosť vidieť na vlastní bulvy tak to bola skôr perfektná remeselná práca.
Ak si kedysi nemal presné CNC obrábanie tak si ako konštruktér nebol kokot a kreslil si jednoduché tvary a nie kadejaké prechody kriviek do kriviek, alebo priamok či prechod valca nepravidelným ihlanom. Teraz konštruktér bez praxe nakreslí kadejakú píčovinu bez rozmyslu. Najlepšie takú čo sa nedá ani vyrobiť resp. poskladať. Taká milá úchylka je spojenie dvoch dielov mašiny skrutkami a to tak, že diery v oboch dieloch majú závity. Frézar či sústružník vyrobí (šak on má vykres pre daný diel a nie celú zostavu) a zámočník sa môže pojebať pri skladaná dokopy. Videl som „dielo“ jedného doktoranda na univerzite ktorý namodeloval akýsi prípravok (Vorrichtung) kde bola základná doska a z nej trčali tri duté valcové podpery rôznych výšok. Celé to zakótoval s toleranciou 0,05mm a potom z toho narobil výkresy na jednotlivé diely a tie tiež nasekal s toleranciami na 0,05mm. No a kurva nechápal ako je možné že po zvarení je základová doska skrútená a že tie tri duté valce nemajú paralelitu tých 0,05mm a ani výškovo to nie je na 0,05mm.
Ak v minulosti trvala cesta z Prahe do Pešti 6,5 dňa tak ak sa kartograf sekol aj o kilometer tak sa nič nedialo. Je to vidno na vývoji máp ak niekde v múzeu majú nejaké mapy danej oblasti z rôznych storočí. A bolo to vidno aj napr. na určení výšky Čomoulungmy (Mt. Everestu) a zmapovaní jeho okolia keď sa v roku 1922 prvá britská expedícia mala postarať o poriadny prieskum a pokusy s možnosťou čo najvyššieho výstupu už dokonca aj s prídavným kyslíkom.
Článok skončil tam, kde vlastne len začal. Takže možno zvárať vieš, ale písať články nie…
„.. strojařiny. … opravovat názvosloví…“
– – –
Již jsem se zde opakovaně otřel o rozvody a „rozvody“ u pístového spalovacího motoru. Jej, to bylo křiku, od místních vykecávačů…
:OD
Autora bych osobně nezatracoval. Je to prostě taková srážka s realitou.
Neslo by to s tavenim misto tajeni? Pak by to znelo mene debilne/tajuplne.
zdruv,
acetylénový plamen – plamen z acetylénu, elektrický oblouk- oblouk z elektriky, dřevěný most- most ze dřeva, benzínový motor- motor z benzínu, překročit potok-je jasné, překročit rychlost – nesmysl, češtin je jazykem plebsu a nejde se s ním vyjadřovat přesně,
Pokračuj, trhneš gramatika slabikáře. :-))
Si prostě nerozumíš, překročit stanovenou rychlost. Ale skřeky své smečky chápou, no ne. Hejkal brutopýr má esperanto urvaných.
sergeji, zkráceně-geji, že zrovna vy se serete do pojmosloví je naprosto udivující, vaše famozní vyjadřování se dotýká nebes, je prostě božské, ovšem lidstvo nikdy nechápalo cesty Boží, proto je označovalo jako nevyzpytatelné, zkráceně-Nevyzpytatelný Gej
+1
Serjožkovy příspěvky jsou pro mne natolik nečitelné, že na ně aplikuji bod 6 z preambule tohoto webu!
Mě by zajímalo, kterýže to je ten správný panský jazyk?
Žeby snad němčina, ze které každému kromě lidí typu Dfense a Sysopa, krvácejí uši, sotva to uslyší ?
A nebo dokonce angličtina, koncipovaná tak primitivně kvůli tomu aby i negramotný otrok porozuměl rozkazům bílého sáhiba z britského impéria ?
Nějak mi tu uniká pointa.
Mě by zajímalo, kterýže to je ten správný panský jazyk?
Hantec?:-)
To mi připomíná, jak jsem dostal dva vánoční dárky. První byla kanadská Benjamin Chapman Whiskey. A to je vlastně i ten důvod, proč si nepamatuji, zda ten druhý dárek byla bunda z koženky, nebo kunda z Boženky.
No to mne podrž, svítíčko slunilo. A někdo tomu fakt nerozumí? Co
Ěště, ukradinská republika. Někdo snad neví komu dabl patří, aha.
V článku zobrazený rovnovážný diagram je zjednodušený, a tedy mírně dezinformační.
ferit jako podeutektikum—určitě?
:-) tos posral ale jsi píča
Geji: bych si dovolil požádat o pohlavně správné zařazení. Tedy nikolivěk píča, ale pyča, a nebo kokot , a nejlépe cyp,
pokud zatím nevíte , tak píča je ten gej beroucí, pyča je gej dávající, a cyp je Gej
Tak víceméně i ale rozlišoval bych bravurní s bů a trtkavé berany nebo ty capy, mé. Cval i fikante. Jo a je to česki, jen kdybys chtěl brát slabikář či nedejbože translátor, to by museli být asi mrtví i gramatici, smíchy. Bé a bé, bébébé BÉ. Hokny co
V souvislosti se ve článku uváděnou teplotou v jádru acetylenového plamene jsem si uvědomil, jak tak nějak úplně vymizel z každodenního života v posledních letech autogen.
I za komunistů bylo kolem něj tak nějak dusno a tajemno, asi z bezpečnostních důvodů, jistě i ideologických (výrobní prostředek), ale i tak se s ním člověk setkával denně, dělali s ním všude, měl ho ve své ilegální dílně i kdejaký melouchář, jak už bylo tehdy zvykem vše ojebat a hledat postranní cestičky kolem nařízení Strany a Orgánů.
Jako řidič jsem se láhví kyslík+acetylen něco navozil z Technoplynu v Malešicích, používali jsme ho v přidružené výrobě v JZD Líbeznice k metalizaci konstrukcí, zinek, hliník.
Jednou jsem kutálel, nastojato, samozřejmě, v kyslíkárně po podlaze z čedičových dlaždic láhev, místní borci valili běžně najednou dvě, křížem, nohama do nich střídavě kopali.
To vše mezi stovkami stojících lahví.
A přišlo, co nevyhnutelně muselo – jednomu se flaška vysmekla a nastal rachot.
Já jsem svojí flašku postavil a několika skoky kyslíkárnu opustil.
Ze dvora jsme potom dlouhé desítky vteřin poslouchali rachot a řinčení oceli a sledovali mraky prachu, valícího se z otevřených vrat kyslíkárny…naštěstí se nějakým zázrakem u žádné z lahví neurazil ventil, to by flašky lítaly až do teplárny.
Nedávno mi topenář líčil důvod – dnes je nájem za flašku 30,-/den, a láhev acetylenu údajně stojí 11 – 16 tis.
A tak všichni řežou závity a lisují měděné trubky za studena, nebo pájejí.
Konec autogenu v Čechách.
O rovnovážném diagramu Fe – Fe3C bych si přečetl samostatný článek, klidně psaný i pro to pětileté dítě.
Kdysi jsem se o něm taky učil, a musím přiznat, že tak důležitou a zásadní věc dodnes úplně nechápu.
Pridavam se, kdyby autor misto jazykovtipu napsal popularni prispevek o rovnovaznem diagramu pro jakkoli stare dite, mel bych zajem.
Myslim,ze tenhle autor jeste zije v bubline toho,ze prechod z austenitu do martenzitu (M.Transformation) je dan pouze teplotou a nicim jinym. Az tak bych na jeho vedomosti nespolehal…
není to důvod proč každej jezdí tankovat flaške k pšonkům?
Druhou stránkou ovšem je, že cena a hmotnost elektrických svářeček (a stejně tak plazmových řezaček) klesla natolik, že decentní IGBT invertor dnes každý hobík koupí za zlomek ceny jediného naplnění flašky technickým plynem…
Elektronika rapidně zlevňuje – a všechno ostatní stejně rapidně zdražuje.
Bez ochraneho plynu se blbe dela ochrana atmosfera u elektrody jsme tomu rikali Gaseous clouds a potom nasledna struska, ktera chrani svar pred reakci se vzdusnym kyslikem. Navic 111tkou? (tavitelna nebo odtavujici se ted nevim podle CSN) neudelate mikrosvary ty se delaji pouze pomoci 131/141 to elektrodove svarovani je dost omezene nebo resp.staci na nejaky sem tam neco, ale takova svarecka jak rikate ma par kilo kdezto solidni invertor, ktery umi pulz AC/DC na vystupu ktomu frekvencni nastavovani slope apod. to je proste za kilo od Froniusu nebo Milleru mozna nejake dalsi znacky. Ta elektronika tak rozhodne levna neni…plyn je podle me tresnicka na dortu
Tak kúpiš TIG/WIG „zváračku“ od číňana aj za 200Eur, ale je to ozaj len taký biedak vhodný na domáce lepenie a nie seriózne zváranie. A to sa nebavíme o tom, že k danému typu zvárania treba minimálne tlakovú nádobu (bomba, fľaša atď. – ako to kto rád nazýva) so zváracím plynom – najčastejšie argónom.
Ak chceš seriózne zvárať tak potrebuješ aj seriózny zvárací stroj – Fronius, Kemppi, Miller – ktorý má stabilné napätie a prúd; HF zápal; dokáže spúšťať a vypínať v tzv. dvojtaktnom či štvortaktnom režime; má nastaviteľný prúd samostatne pre začiatok zvárania, samotné zváranie a ukončenie zvárania a navyše k tomu aj možnosť nastavenia časovej rampy pre nábeh a dobeh zváracieho prúdu; nebodaj to vie nielen DC ale aj AC zváranie tak potom sa pohybuješ niekde okolo 5100 Eur pri vodou chladenej mašine čo vie max. 230A (pri čistej DC zváračke je to samozrejme menej). K tomu ti treba ešte tlakovú nádobu so zváracím plynom, zváračskú helmu, rukavice, oblečenie (tak tieto veci treba aj pri zváraní s pomocou acetylénového plynu). No v prípade, že chceš zvárať rúry tak ešte potrebuješ tlakovú nádobu s ochranný, (formovacím) plynom a redukčnou armatúrou aby tvoje zvary zvnútra boli pekne hladké a hlavne tesné. No a nezabudnime k TIG zváračke neustále nové volfrámové elektródy a náhradné diely na horáky.
Jak jen kdo mohl seriózně svářet „v ruce“ ponorky, rakety a auta, když neměl k dispozici programovatelné digitální svářečku s nastavováním časových ramp, rozběhů a doběhů proudů a dynamicky nastavovanými frekvencemi? ;-)
Jak jen kdo mohl seriózně obrábět komponenty vesmírných raket bez CNC mašiny krmené počítačem z digitálního výkresu?
Jak jen kdo mohl seriózně dělat kartografii bez kombinované GPS/GLONASS/Galileo?
Povedal by som, že aj v danej dobe keď sa tie ponorky, rakety či autá zvárali „v ruce“ tak tí zvárači používali to najlepšie čo bolo na trhu k mání.
Uvediem príklad s tlakovou nádobou: podľa smernice EU o tlakových nádobách sú na tlakové nádoby určené podmienky za akých môžeš tieto nádoby uviesť legálne na trh a predávať ich. Podmienky sa líšia podľa média (stlačený plyn, stlačená kvapalina), podľa tlaku a objemu média atď. My vyrábame naše mašiny v kusovej výrobe, ale ich tlakové nádoby sú pre jednotlivé veľkosti mašín vždy rovnako vyrobené. Ale keďže nemáme sériovú výrobu a naše tlakové nádoby sú na 10 bar (relatívny tlak) a 120°C tak musí prejsť každá nádoba schválením nezávislou inštitúciou (najčastejšie TÜV). Takže najprv sa to nakreslí a odošle na na schválenie – teoretický výpočet na základe tlakov, teplôt, hrúbky a druhu materiálu atď. Tým, že nádoby máme identické (pre daný objem) tak nám tento krok viacmenej odpadá – technik to len porovná s prvotným návrhom a oštempľuje. Potom sa objedná materiál podľa dokumentácie a tento materiál musí mať certifikát a vyrazené identifikátory podľa certifikátu. Tieto identifikátory sa musia vyraziť po obrobení na hotový diel tlakovej nádoby. Potom sa pozvára prvý diel nádoby (nádoba má tri vrstvy – 1.) produkt pod tlakom, 2.) ohrevný priestor pod tlakom a 3.) izolačný obal). Všetky zvary idú na röntgenovú skúšku. Ak nie je možné niektorý zvar röntgenovať tak sa použije penetračná metóda – biely a ružový sprej). Ktorý zvar sa ako bude kontrolovať je už presne dané v dokumentácii v rámci kontrolného plánu. Potom sa na nádobu privarí druhá vrstva (ktorá už bola čiastočne zröntgenovaná pred zmontovaním dokopy – aby sa dal zvar skontrolovať) a opäť sa urobí penetračná skúška. Každý jeden zvar v ktorom sa nájde chyba sa buď opraví (malé kazy vo zvare) alebo komplet odstráni a zvarí nanovo. A znova zröntgenuje. Nakoniec keď je celá nádoba v kuse sa urobí ešte tlaková skúška za prítomnosti technika z TÜV a ten to celé zdokumentuje a vydá certifikát pre danú jednu nádobu.
Čo som chcel týmto traktátom povedať? Že kľudne môžem dať zváračovi do ruky najlacnejšiu trafo-zváračku a elektródy nech si poradí. Potom sa ale nesmiem čudovať, že 33% zvarov bude na kokot a bude ich treba prerábať. Náklady a opravu plus náklady na každý röntgen zaplatí samozrejme firma. Plus ešte časový sklz vo výrobe……Takže by som bol kokot ako rampa ak by som zváračovi nedal serióznu mašinu (MIG a aj TIG) so všetkými vyfikundaciami aby som mal istotu, že daná zváračka udrží stabilné napätie a prúd aby som mal stabilný oblúk a istotu, že je materiál správne zavarený durchom durch. Hlavne keď u väčších nádob sa robia 3 či 4 vrstvové zvary v dĺžkach presahujúcich 3-4metre.
Neviem či vesmírna raketa z minulosti je práve vhodný príklad presného CNC obrábania. Čo som mal možnosť vidieť na vlastní bulvy tak to bola skôr perfektná remeselná práca.
Ak si kedysi nemal presné CNC obrábanie tak si ako konštruktér nebol kokot a kreslil si jednoduché tvary a nie kadejaké prechody kriviek do kriviek, alebo priamok či prechod valca nepravidelným ihlanom. Teraz konštruktér bez praxe nakreslí kadejakú píčovinu bez rozmyslu. Najlepšie takú čo sa nedá ani vyrobiť resp. poskladať. Taká milá úchylka je spojenie dvoch dielov mašiny skrutkami a to tak, že diery v oboch dieloch majú závity. Frézar či sústružník vyrobí (šak on má vykres pre daný diel a nie celú zostavu) a zámočník sa môže pojebať pri skladaná dokopy. Videl som „dielo“ jedného doktoranda na univerzite ktorý namodeloval akýsi prípravok (Vorrichtung) kde bola základná doska a z nej trčali tri duté valcové podpery rôznych výšok. Celé to zakótoval s toleranciou 0,05mm a potom z toho narobil výkresy na jednotlivé diely a tie tiež nasekal s toleranciami na 0,05mm. No a kurva nechápal ako je možné že po zvarení je základová doska skrútená a že tie tri duté valce nemajú paralelitu tých 0,05mm a ani výškovo to nie je na 0,05mm.
Ak v minulosti trvala cesta z Prahe do Pešti 6,5 dňa tak ak sa kartograf sekol aj o kilometer tak sa nič nedialo. Je to vidno na vývoji máp ak niekde v múzeu majú nejaké mapy danej oblasti z rôznych storočí. A bolo to vidno aj napr. na určení výšky Čomoulungmy (Mt. Everestu) a zmapovaní jeho okolia keď sa v roku 1922 prvá britská expedícia mala postarať o poriadny prieskum a pokusy s možnosťou čo najvyššieho výstupu už dokonca aj s prídavným kyslíkom.