Dobry jste celej zivot technolog, ale o tom,ze kovy se muzou i lokalne odparovat a tvorit tzv. readily available mixtures vapours, ktere potom v plicich se rozpousti primo do krevniho reciste to jste neslysel. Mel jsem v planu napsat clanek o tom, jak se odparuje prechodova vrstva CdO z pooxidovanych vrstev kdyz nima projede moc vysokej proud a to se bavime o (pri par amperach)wattovych radech ted u svarovani to jsou jiny cisla, kdyz to vezmu ciste svareni treba zeleza treba Tigem(netavici se elektroda nebo jak to oznaceni je podle CSN) tam vim co tam lita za cisla tak oblouk je treba pri 15V a 100A nevim (tam neni reaktance tak cistym nasobenim dostavam 1.5kW), co presne jde potom do materialu nebude o moc mensi takze nevidim duvod, proc by se lokalne nektere necistoty nemohly dostavat do vzduchu a „varit“ se do plynne faze/ smesi sracek.
Treba tady https://www.ccohs.ca/oshanswers/safety_haz/welding/fumes.html
Ze se samotnej material pri svarovani nevari pryc do vzduchu je jasne i malemu diteti. Takze az tak presne jste to nevystihl ano je tam welding pool, ale ty sracky, co jdou do vzduchu a cichate pokud nemate dobrej odtah nebo adflo neni pouze Argon/CO2/Corgon atd. z pistole, ale prave ty natavene sracky z toho materialu.
The main components of the welding fumes are oxides of Fe, Mn, and Si at 41, 18, and 6%, respectively including Cr [43,44]. The majority of welding materials are alloys from mixtures of metals characterized by atd
vice zde https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7653205/#:~:text=The%20main%20components%20of%20the,Fe%2C%20Mn%2C%20and%20Ni.
turbosele
Jen aby to nebyl Corgoň
Jan Mrcasik
Omlouvám se IS250-3GR-FSE a Jacqovi, že jsem je tu kdy považoval, či byť jen v náznaku uvažoval, za něčí multinicky (Zerga, sebe navzájem nebo kohokoli jiného). Nechal jsem se nakazit podezřívavostí některých spoludiskutujících, ale očividně jsem se mýlil a už jsem se ponaučil. Zejména vy, IS250, poslední dobou píšete k věci a podnětně. Tak máte mé upřímné pardon.
h72
My, co máme doma školy a evropský certifikát z technologie svařování (a spojování kovů i nekovů všemi odvozenými způsoby, třeba i spojování kovů se sklem, certifikát a kurzy a školení ku tomu stojí cca sto litrů), prostě svařujeme. A děláme technologa, s tím, že se nezabýváme názvoslovím alébrž procesem, prací. Doma tomu říkáme lepení. A ve vsi je několik agregátů na kolečkách s těmi údajně drahými a nepraktickými flaškami a několik lidí, kteří s tím běžně dělají a je jim nějak fuk, kolik to stojí. Vydělá si to na sebe.
Nějak jsem nepochopil, co vlastně autor řeší.
Honza2130
:o))))) Težko říct, co tím chtěl Maryján říci :) Řekl bych, že ani on sám neví. Prostě si něco „vygůglil“, protože je sečtělý :o)
Honza2130
Mimochodem, čirou náhodou, nemáš „něco dočinění“ s jistou firmou v bývalém areálu JZD, na takovém „kopečku v Africe“, na východním východě protektorátu?
IS250-3GR-FSE
Hmm takze delate i WPS a tak.Zajimave.
Taky par EN ISO vlastnim 141(nerez, hlinik) a rozhodne to v CR tak lukrativni neni pokud se nedelaji zakazky na miru resp. ten, kdo to umi si na sebe vydela tak,ze si hleda specificke prace, ale industrialne (nebo aspon co jsem se zajimal)nicmoc a DE na tom rozhodne neni lip(industrialne) to az potom jine destinace, kde neni vyzadovan EN ISO, ale spis Lloyds pripadne CH nebo BE do jiste miry.
Nevim jestli jste myslel vydela na sebe vybaveni nebo obecne jestli je to zajimave pro jednotlivce.
turbosele
Amatersky jsem pajel ultrazvukem s kovem (superinvarem) sklo, Al2O3 keramiku, Zerodur, kus cerny zuly. S pouzitim pajky Cerasolzer. Existuje nejaka alternativa? Krome pajek s odpudive nizkym bodem tani <150C. Dost by me to zajimalo.
martin_100
Viděl jsem hodně stájí. V nich ustájený koně. Žádná z těch stájí nevypadala jako svár.
turbosele
Jednoho dne byli kone ponekud neklidni. Nekdo jim hodil jablko svaru.
Hupert
Snad by bylo vhodnější „stavit“. To by to ale pak někdo mohl používat proti průjmu, jako autobus – ten taky staví.
ModrýKlokan
:-D))))
Pánové vy jste asi nestihli za sociku dvouletou vojnu se slovenskými spolubojovníky. Slovenština má na vaše problémy řešení. Univerzální odborné pojmy. Jebať, Spičený a Kokot. Prijeb to oné k sebe hentým spičeným kokotom. Naprosto srozumitelné ve všech průmyslových oborech i jazycích.
kaBrnak
A „svářeč“ je ve skutečnosti ustájený ve stáji, na hubě chomout a místo mzdy mu stačí ve žlabu čtvrt měřice ovsa!
Autor je prostě strojírenský ichtyl a unikají mu věci lingvistické, historické i religiózní.
Ve skutečnosti je sváření odvozeno od slovanského boha SVAROGA !
Tomu slovanští knězi obětovali zápalné oběti, takže názvosloví je správně takto:
sváření – správně SVAROŽENÍ – akt zápalné oběti Svarogovi
svářeč – správně SVAROŽIČ – kněz vykonávající zápalnou oběť
výsledkem je pak SVAR – seškvařený zbytek obětiny použitý dále k rituálním a léčebně-magickým účelům.
Hupert
Tuhle jsem na plakátu děčínské firmy Ryko četl, že přijmou zámečníky a svářečníky. Nevím k čemu ve firmě, která vyrábí nápravy k vagónům či co, potřebují konfliktní vypravěče?
ModrýKlokan
@ kabrnak, hupert :-D)))))
Majitel Ryka asi potřebuje čerpat pojistku na nerentabilní objekt. Potom Svaroga jako když najdeš.
CL
Čím víc škol, tím větší krávoviny z nich lezou …
Black.Matrix
To je hezký, že dokážeš nakreslit zpaměti rovnovážný diagram. Ale ČEHO? To ti v afektu někam zmizelo.
Jersey
A pak nás strojaře nemají považovat za dementy. *triple facepalm*
Acada
Jen jedna drobnost. Ve clanku je napsane, ze ucelem svareni je rozpustit kov do tekute formy a nasledne ho nechat ztuhnout. To neni presne. Ten kov (jak svarence, tak pridavny) se v nicem nerozpousti. Oba dva se natavi, promichaji a pak ztuhnou. Myslim, ze kovy jsou celkem tezko rozpustne v cemkoliv.
Forge
U svářeček nebo autogenu bych to nazval spíš jako extrémní pájení,(elektroda nebo drát se opravdu taví)Při kovářském svařování ve výhni se rozhodně nejedná o tekutý, ba ani polotekutý stav.Tam je klíčový správný okamžik, kdy kov je ochoten se spojit a ještě nezačne i přes vrstvu boraxu,(nebo jílu u Japonců) hořet.Prskavky v kovárně nejsou vítany ani o vánocích.
no jo jenže ty tavíš (i kdyby povrchově) i ten svařovanej předmět, to u pájení neexistuje
Forge
U tvrdý pájky to bude možná hraniční?Nicméně, naše sváry v kovárně jsou nejpevnější, anžto propojujem vlákna.
Acada
Kdyz jsem do skoly chodil ja, tak definice pajeni byla, ze se spojuji kovove soucastky jinym kovem, nez jsou ony samy. V pripade svareni byla definice takova, ze se spojuji stejnym kovem. Samozrejme stejny kov nebylo mineno tak, ze se jedna presne o stejnou ocel. Ale treba, ze hlinik se svaruje hlinikem a ne treba medi. Pokud by se pouzila med, tak uz jde o pajeni (ano jde zrejme o nesmysl, pajeni hliniku medi jsem jeste nevidel, je to jen priklad)
Forge
To zní hezky.A když dělám mokume, tak co to vlastně v tý výhni provádím?Teď jsi úplně znejistil všechno, v co jsem to teď věřil!Tak to ti teda pěkně děkuju…
Acada
Kovarsky pajeni???
Forge
My to vaříme.Akademici u kafe ať si víš co…
Acada
Kdyz jsme u ty kovariny. Kovani kovu na kov za tepla se nazyva kovarske svareni. Ale jak se vlastne nazyva to, kdaz mam dva kusy kovu, dam je k sobe do takove formicky a na to naleju stejny kov? Myslim, ze se takhle zaviraly driv oka velkejch retezu ne? Ted se tak myslim svarujou kolejnice pomoci termitu.
Forge
Vím, o co jde, ale to není kovařina.To se zeptej na Dopravním podniku, jak tomu říkaj.
Acada
Me slo spis o to historicky svarovani nez o termitaky. Co jsem nekde cetl/slysel, tak se pry vyrabely pevnejsi retezy driv. Ocko se zavrelo a pak se to zalilo taveninou. A tehdy to prej delali kovari.
Panek
https://slideplayer.cz/slide/2505138/
Tady jsou oba. A termit je technologické vylepšení, protože ke kolejím a mostům nedostanou výheň nebo odlévací pec.
Dobry jste celej zivot technolog, ale o tom,ze kovy se muzou i lokalne odparovat a tvorit tzv. readily available mixtures vapours, ktere potom v plicich se rozpousti primo do krevniho reciste to jste neslysel. Mel jsem v planu napsat clanek o tom, jak se odparuje prechodova vrstva CdO z pooxidovanych vrstev kdyz nima projede moc vysokej proud a to se bavime o (pri par amperach)wattovych radech ted u svarovani to jsou jiny cisla, kdyz to vezmu ciste svareni treba zeleza treba Tigem(netavici se elektroda nebo jak to oznaceni je podle CSN) tam vim co tam lita za cisla tak oblouk je treba pri 15V a 100A nevim (tam neni reaktance tak cistym nasobenim dostavam 1.5kW), co presne jde potom do materialu nebude o moc mensi takze nevidim duvod, proc by se lokalne nektere necistoty nemohly dostavat do vzduchu a „varit“ se do plynne faze/ smesi sracek.
Treba tady
https://www.ccohs.ca/oshanswers/safety_haz/welding/fumes.html
Ze se samotnej material pri svarovani nevari pryc do vzduchu je jasne i malemu diteti. Takze az tak presne jste to nevystihl ano je tam welding pool, ale ty sracky, co jdou do vzduchu a cichate pokud nemate dobrej odtah nebo adflo neni pouze Argon/CO2/Corgon atd. z pistole, ale prave ty natavene sracky z toho materialu.
The main components of the welding fumes are oxides of Fe, Mn, and Si at 41, 18, and 6%, respectively including Cr [43,44]. The majority of welding materials are alloys from mixtures of metals characterized by atd
vice zde
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7653205/#:~:text=The%20main%20components%20of%20the,Fe%2C%20Mn%2C%20and%20Ni.
Jen aby to nebyl Corgoň
Omlouvám se IS250-3GR-FSE a Jacqovi, že jsem je tu kdy považoval, či byť jen v náznaku uvažoval, za něčí multinicky (Zerga, sebe navzájem nebo kohokoli jiného). Nechal jsem se nakazit podezřívavostí některých spoludiskutujících, ale očividně jsem se mýlil a už jsem se ponaučil. Zejména vy, IS250, poslední dobou píšete k věci a podnětně. Tak máte mé upřímné pardon.
My, co máme doma školy a evropský certifikát z technologie svařování (a spojování kovů i nekovů všemi odvozenými způsoby, třeba i spojování kovů se sklem, certifikát a kurzy a školení ku tomu stojí cca sto litrů), prostě svařujeme. A děláme technologa, s tím, že se nezabýváme názvoslovím alébrž procesem, prací. Doma tomu říkáme lepení. A ve vsi je několik agregátů na kolečkách s těmi údajně drahými a nepraktickými flaškami a několik lidí, kteří s tím běžně dělají a je jim nějak fuk, kolik to stojí. Vydělá si to na sebe.
Nějak jsem nepochopil, co vlastně autor řeší.
:o))))) Težko říct, co tím chtěl Maryján říci :) Řekl bych, že ani on sám neví. Prostě si něco „vygůglil“, protože je sečtělý :o)
Mimochodem, čirou náhodou, nemáš „něco dočinění“ s jistou firmou v bývalém areálu JZD, na takovém „kopečku v Africe“, na východním východě protektorátu?
Hmm takze delate i WPS a tak.Zajimave.
Taky par EN ISO vlastnim 141(nerez, hlinik) a rozhodne to v CR tak lukrativni neni pokud se nedelaji zakazky na miru resp. ten, kdo to umi si na sebe vydela tak,ze si hleda specificke prace, ale industrialne (nebo aspon co jsem se zajimal)nicmoc a DE na tom rozhodne neni lip(industrialne) to az potom jine destinace, kde neni vyzadovan EN ISO, ale spis Lloyds pripadne CH nebo BE do jiste miry.
Nevim jestli jste myslel vydela na sebe vybaveni nebo obecne jestli je to zajimave pro jednotlivce.
Amatersky jsem pajel ultrazvukem s kovem (superinvarem) sklo, Al2O3 keramiku, Zerodur, kus cerny zuly. S pouzitim pajky Cerasolzer. Existuje nejaka alternativa? Krome pajek s odpudive nizkym bodem tani <150C. Dost by me to zajimalo.
Viděl jsem hodně stájí. V nich ustájený koně. Žádná z těch stájí nevypadala jako svár.
Jednoho dne byli kone ponekud neklidni. Nekdo jim hodil jablko svaru.
Snad by bylo vhodnější „stavit“. To by to ale pak někdo mohl používat proti průjmu, jako autobus – ten taky staví.
:-D))))
Pánové vy jste asi nestihli za sociku dvouletou vojnu se slovenskými spolubojovníky. Slovenština má na vaše problémy řešení. Univerzální odborné pojmy. Jebať, Spičený a Kokot. Prijeb to oné k sebe hentým spičeným kokotom. Naprosto srozumitelné ve všech průmyslových oborech i jazycích.
A „svářeč“ je ve skutečnosti ustájený ve stáji, na hubě chomout a místo mzdy mu stačí ve žlabu čtvrt měřice ovsa!
Autor je prostě strojírenský ichtyl a unikají mu věci lingvistické, historické i religiózní.
Ve skutečnosti je sváření odvozeno od slovanského boha SVAROGA !
Tomu slovanští knězi obětovali zápalné oběti, takže názvosloví je správně takto:
sváření – správně SVAROŽENÍ – akt zápalné oběti Svarogovi
svářeč – správně SVAROŽIČ – kněz vykonávající zápalnou oběť
výsledkem je pak SVAR – seškvařený zbytek obětiny použitý dále k rituálním a léčebně-magickým účelům.
Tuhle jsem na plakátu děčínské firmy Ryko četl, že přijmou zámečníky a svářečníky. Nevím k čemu ve firmě, která vyrábí nápravy k vagónům či co, potřebují konfliktní vypravěče?
@ kabrnak, hupert :-D)))))
Majitel Ryka asi potřebuje čerpat pojistku na nerentabilní objekt. Potom Svaroga jako když najdeš.
Čím víc škol, tím větší krávoviny z nich lezou …
To je hezký, že dokážeš nakreslit zpaměti rovnovážný diagram. Ale ČEHO? To ti v afektu někam zmizelo.
A pak nás strojaře nemají považovat za dementy. *triple facepalm*
Jen jedna drobnost. Ve clanku je napsane, ze ucelem svareni je rozpustit kov do tekute formy a nasledne ho nechat ztuhnout. To neni presne. Ten kov (jak svarence, tak pridavny) se v nicem nerozpousti. Oba dva se natavi, promichaji a pak ztuhnou. Myslim, ze kovy jsou celkem tezko rozpustne v cemkoliv.
U svářeček nebo autogenu bych to nazval spíš jako extrémní pájení,(elektroda nebo drát se opravdu taví)Při kovářském svařování ve výhni se rozhodně nejedná o tekutý, ba ani polotekutý stav.Tam je klíčový správný okamžik, kdy kov je ochoten se spojit a ještě nezačne i přes vrstvu boraxu,(nebo jílu u Japonců) hořet.Prskavky v kovárně nejsou vítany ani o vánocích.
no jo jenže ty tavíš (i kdyby povrchově) i ten svařovanej předmět, to u pájení neexistuje
U tvrdý pájky to bude možná hraniční?Nicméně, naše sváry v kovárně jsou nejpevnější, anžto propojujem vlákna.
Kdyz jsem do skoly chodil ja, tak definice pajeni byla, ze se spojuji kovove soucastky jinym kovem, nez jsou ony samy. V pripade svareni byla definice takova, ze se spojuji stejnym kovem. Samozrejme stejny kov nebylo mineno tak, ze se jedna presne o stejnou ocel. Ale treba, ze hlinik se svaruje hlinikem a ne treba medi. Pokud by se pouzila med, tak uz jde o pajeni (ano jde zrejme o nesmysl, pajeni hliniku medi jsem jeste nevidel, je to jen priklad)
To zní hezky.A když dělám mokume, tak co to vlastně v tý výhni provádím?Teď jsi úplně znejistil všechno, v co jsem to teď věřil!Tak to ti teda pěkně děkuju…
Kovarsky pajeni???
My to vaříme.Akademici u kafe ať si víš co…
Kdyz jsme u ty kovariny. Kovani kovu na kov za tepla se nazyva kovarske svareni. Ale jak se vlastne nazyva to, kdaz mam dva kusy kovu, dam je k sobe do takove formicky a na to naleju stejny kov? Myslim, ze se takhle zaviraly driv oka velkejch retezu ne? Ted se tak myslim svarujou kolejnice pomoci termitu.
Vím, o co jde, ale to není kovařina.To se zeptej na Dopravním podniku, jak tomu říkaj.
Me slo spis o to historicky svarovani nez o termitaky. Co jsem nekde cetl/slysel, tak se pry vyrabely pevnejsi retezy driv. Ocko se zavrelo a pak se to zalilo taveninou. A tehdy to prej delali kovari.
https://slideplayer.cz/slide/2505138/
Tady jsou oba. A termit je technologické vylepšení, protože ke kolejím a mostům nedostanou výheň nebo odlévací pec.
Ty řetězy se tak vyrábí pořád.
https://www.youtube.com/shorts/ROgYl4Abypk
Tak z tohto pracovného prostredia by sa bezpečáci posrali všetci na jednu hromadu.
Acada:
https://www.youtube.com/watch?v=k_LA_R4ifYk
Kovy jsou obecně velmi snadno rozpustitelné ve vodě. Před vodou, ostatně, neobstojí na světě skoro nic.
Všechny kovy?
Třeba sodík…
A nemáš na mysli spíš hořčík? ;)
Ale nechci být jízlivý …… :)