Situace je komplikovaná tím, že daně a poplatky sice brzdí každého jedince, ale současně drží jejich úroveń na podobné úrovni. Nerovnosti mají sklon se vyrovnávat a nízké nerovnosti zajišťují sociální smír. Nevýhodou je brždění těch schopných a naopak výhodou těch všehoschopných.
Na státní úrovni to je podobné – otevřená konkurence, po které na jednu stranu voláte upozorněním na „brzdící“ mechanismy vede k nerovnosti a zaostávání, kterému se ale chcete bránit dalšími bariérami.
Ve finále je tedy vyznění článku „regulace nás brzdí, přidejme další regulace“, což mi nepřijde jako cesta vpřed.
Abych byl konstruktivní – můžeme konkurenci přijmout a riskovat chudobu, pokud nebudeme na konkurenty stačit (někdy zvítězit, někdy padnout, ale hrdě a sami za sebe), nebo se od nich odstřihnout a nesoutěžit a neobchodovat s nimi.
Nebo (a to je ta konstruktivní myšlenka) se můžeme se sousedy dohodnout na takových pravidlech, v rámci kterých budeme přiměřeně konkurenceschopní. Což děláme v rámci EU. Vztah navenek je o podobném kompromisu (brždění nebo riziko převálcování).
rovik
Ono s dnešní automatizací a celkem rozdílnými schopnostmi je část lidí co si normálním způsobem nevydělá ani na jídlo – jsou buď hloupí, nešikovní, líní, nebo už moc staří (v 80 s Parkinsonem se blbě pracuje). S tím jak se věci automatizují a robotizují, tak procento těchto lidí stoupá. Část takových skončí jako úředník někde, nebo na sociálních dávkách.
Pokud by se veškeré regulace úplně uvolnily a veškeré sociální programy zrušily, tak někteří takoví by najednou byli bez příjmu. O některé by se postarali jejich blízcí (rodiče o svoje děti, lidé o vlastní staré rodiče …).
Ale dost lidí by prostě umřelo hlady (nebo ze zoufalství kradli a loupili), pokud by i jejich blízcí byli ti chudí, nebo by žádné blízké neměli.
Pathy
Nezmysel. Toto môže tvrdiť iba niekto, kto má hlavu vymytú štátnou propagandou. Štát ti najprv zlomí obidve nohy a potom ešte má tú drzosť tvrdiť, že bez neho by si si ani nemohol dovoliť kúpiť barle. Keby štát nedával povolenky na každý prd, tak by ľudia vymysleli milion spôsobov, ako sa uživiť.
rovik
Bez nutnosti řešit státní povolenky na každý prd jistě produktivita dost vzroste, ale podle mne část lidí co budou nezaměstnatelní (různé trosky na okraji společnosti, kde někteří se z toho nevyhrabou ani když jim někdo hodí záchranné lano) zůstane.
A tím, jak s rostoucí automatizací ubývá potřeba nekvalifikované práce (nasadí se robotizace a místo 100 lidí co nosí bedny je pak potřeba např. 15 specialistů na seřizování robotů), tak množství lidí co si nevydělá ani na základní potřeby bude přibývat.
Pathy
Tí, o ktorých tvrdíte, že sú nezamestateľní, sú takí iba v preregulovanom prostredí štátu. Ľudia majú nekonečne veľa rôznych potrieb a mnohých z nich ani len netušíme, že by ich niekto mohol uspokojovať, keďže je to dnes príliš obťažne až nemožné kvôli reguláciám. Nehovoriac o tom, že dnes sú tie „trosky na okraji spoločnosti“ preto, lebo im to štát svojou sociálnou politikov nie len umožňuje, ale priam motivuje. Nie je možné, aby v bohatej spoločnosti, ako je tá naša, niektorí ľudia umierali od hladu. To je prakticky nemožné. Ale nie je to vďaka štátu, ale napriek nemu. Stačí si predstaviť to množstvo bohatstva, ktoré by ľudia mali k dispozícii, keby nemuseli 75% odovzdať do čiernej diery. Z toho by sa dalo robiť cielenej a efektívnej charity oveľa viac, než sú dnešné sociálne dávky.
ygorek
Pathy 21.4.2021 v 15:15
Dlouho čekám, až někdo podá důkaz, kolikrát víc se dá udělat cílené a efektivní charity, než dnes zajistí sociální dávky.
Představa, že bych čtyřicet let přispíval charitě s tím, že mi bude poskytovat někdy v budoucnu invalidní nebo starobní důchod, mi příliš lákavá nepřipadá.
Ti, o kterých se tvrdí, že jsou nezaměstnatelní, jsou obvykle nezaměstnatelní. Několik takových se v průběhu let občas pokouší vyhovět jedinému zásadnímu požadavku majitele firmy, totiž přijít do práce strízlivý a vydržet tak do konce pracovní doby, vždy marně. Kde se nachází vámi uváděná státní přeregulace?
Jak je stát přímo motivuje být troskami na okraji splečnosti, když sami naopak přijdou žádat o práci?
vltava
Charita důchody nevyplácí, esi si scete špórovat na sókromé důchod tak to musíte do nejaké banky / finanční instituce.
Charita např. poskytuje zdravotnickó pomoc, jak si vyskóšél můj děda po úrazu za první republiky dyš ho zadarmo vošetřily řádový sestry ve svým charitním špitálu.
Tí nezaměstnaní se přišli ptat na prácu samí vod sebe, nebo protože je tam poslál zeptat se pracovní úřad?
ygorek
vltava 21.4.2021 v 16:31
Ano, to vím.
Reagoval jsem na vizi Pathyho z 21.4.2021 v 15:15.
Přišli sami od sebe.
Ti, co posílá pracovní úřad, nechtějí většinou práci, ale potvrzení, že pro ně není pracovní místo. Jde o nezaměstnatelnost jiného druhu, než je diskutovaná. Alespoň tak jsem k diskusi přistoupil.
brum
Psal o charitě, ne o novym pojištění :-) Jinak ono to jde ruku v ruce, nižší daně = vyšší konkurenceschopnost, lidi víc pracujou, a neni těch dávek potřeba tolik. Ve srovnání s jinýma černýma dírama mi ale sociální dávky nepřijdou jako zásadní problém.
servisdok
Vidíte, to mě zajímá.
Jak lze charakterizovat „nezaměstnatelného“ člověka? A co pak s ním, třeba v rámci sociálního systému, kdy takový člověk například onemocní? Odpracováno asi nic nemá, takže na nějaké dávky asi nárok nemá, ÚP mu MOŽNÁ platí minimum na zdra/soc. Z čeho ale potom takoví nezaměstnatelní lidé žijí?
Ale spíš mne zajímá ta charakteristika. Zvládne to někdo rozebrat?
Ono se totiž obecně po internetech tvrdí, že nezaměstnatelná je většina „klientů“ Úřadů práce. Jak dlouho vlastně může takový člověk být v registru ÚP a zkoušet nějaká zaměstnání, z nichž ho ještě před skončením zkušebky vyhodí?
brum
Na ÚP můžeš být v podstatě neomezeně, ale platí ti jenom zdravotní. Takový ty různý dávky na živobytí, bydlení, atd., záleží spíš na tom, abys papírově nic nevlastnil. A obávám se, že běžnej člověk, co se dostal na dno, toho moc nedostane. Spíš profesionální optimalizátoři :-)
Sysop
No, ale vzdelavaci trend je presne opacny. Mladi jsou cim dal tim blbejsi (v prikrem rozporu s jejich platovymi pozadavky), takze ‚nastesti‘ nehrozi, ze by parta odborniku pripravila bezne delnasy o praci. Ciste teoreticky toto melo nastat uz davno, zhruba tak poslednich 100 let. A furt nic.
servisdok
Jak a čím je zaměstnatelný absolvent genderového studia, sociálního engineeringu či sociální antropologie?
Kde takoví věční studenti, absolventi dvou až tří vysokých škol skončí?
Oni ukončí své věčné studium někdy až ve 30+ letech, možná i později. Co jsem tak zaslechl, tak do té doby je s plným servisem živí jejich rodiče typu „hlavně, ať máš Alešku co nejvíc škol!“
Kde takoví „studenti“ obvykle končí?
Na pracáku, v dalších a dalších neziskovkách, nebo v politice? Já teda nevím, ale ty vládní fondy pro neziskovky často až obskurní, asi nebudou úplně bezedné? Nebo je to přesně opačně a ony bezedné jsou a mají být – a proto vznikají další a další Eduiny?
Nebo se pletu a každý takový, si ten svůj stoleček, kafíčko, noutbůček, někdy autíčko a nějakou, naprosto zbytečnou práci na dvě hodinky vždy najde?
Mr. Mr.
Prakticky na jakékoliv pozici, na kterou stačí maturita. Jde jen o to, že jsou většinou vypatlaní a nikdo s nima nechce dělat. Ne, že by tu práci nemohli zvládnout, ale každej normální člověk by je s chutí zabil, když mu začnou vykládat rozumy ze školy.
FirkaJ
2 Mr.Mr.:
Čtu správně že by absolventi výše zmíněných VŠ takyoborů zvládli třeba seřizovat CNC soustruh/frézu, nebo třeba zapojit elektroinstalaci v baráku či na nějakém stroji/lince?
Jak jste k takovému názoru dospěl?
Já tedy od jednoho VŠ učitele slyšel skoro vtip: (určitě to bude nepřesně)
Absolvent MatFyzu se v práci ptá : na jakém principu to má fungovat? jak to nejlépe vymyslet a spočítat?
Absolventi ČVUT se v práci ptá : Jak to funguje? Jak to vylepšit?
Absolventi humanitních oborů se v práci ptají : S hořticí, nebo s kečupem?
corona
FirkaJ:
„..nebo třeba zapojit elektroinstalaci v baráku..“
– – –
Onehdá jeden takovej, ovšem rekvalif-elektro, přišel k nám do kumbálu půjčit si měřič izol. stavu na 5000 V. Jelikož jsem panáčka viděl prvně, provedl jsem opatrný výslech – jako co bude měřit, jestli už podobný úkon někdá dělal apod. Nepůjčil jsem, nechtěl jsem riskovat. Jeho rekvalifikace prokazatelně nebyla účinná.
Paobory je třeba vymýtit. K tomu asi dojde až za hodně let, bohužel…
Marty...
Mladi jsou cim dal tim blbejsi (v prikrem rozporu s jejich platovymi pozadavky)
Třeba u nás nastupoval absolvent po škole za 1100 Eur brutto měsíčně. Po 3 letech má sotva 1300 Eur. Všichni mají stažené prdele, aby jim neodešel pokračovat na PhD.
Za kolik byste chtěl nastupovat po škole vy?:-)
servisdok
Jedna věc je chtít a druhá, kolik může reálně dostat.
Já po maturitě papírově nastoupil za D7 + 15% prémií fix, dalších 15% nenárokové prémie za „nadvýkon“. Dohromady, s odvody svobodného člověka, to dělalo nějakých 1.850,-Kčs čistého. Ale to jen, když se dělaly nadvýkony-mimořádky-neplánované akce. Zpravidla se posralo něco, co se hned posrat nemělo, nebo co posral někdo jiný a lidi z Vráblí sem nebylo možný dostat.
Papírový nástup proto, že jsem šel hned v prvním možném termínu na vojnu. Modrá mě nenapadla a chtěl jsem to mít už za sebou. Nakonec to nebylo až tak zlé, ba naopak. V civilu bych asi vydělal víc, ale s touhle kvalifikací jsem už po půlroce posílal peníze /z fušek pro důstojníky/ domů. Moc jsem tehdy nehulil a chlastání z nudy mě brzo přestalo bavit.
Končil jsem jako ženatý s D9 a v čistém od 2.700 do 3.300,-Kčs. Plus samozřejmě fušky, z toho se dalo velmi slušně žít. Kolikrát byly peníze i naprd, když něco nešlo sehnat ani přes známý. Zbývali už jen spřátelení tiráci a Tuzex, pěkně nahovno. Bonama si prdel neutřeš.
servisdok
A těch 1,3k€ je na místě v jakém oboru? A s českými, nebo s německými náklady?
Marty...
A těch 1,3k€ je na místě v jakém oboru?
Energetika..
A s českými, nebo s německými náklady?
Přijde mi to pod Vaší úroveň. Moc dobře víte, že ty náklady jsou stejné.
shane
To teda nejsou. Leda by bydlel v ČR a do Reichu dojížděl.
A VŠ v energetice za 1300 éček hrubýho? Co tam dělá? Vrátnýho, nebo meje v kantýně nádobí?
V ČR by na VŠ pozici po třech letech nejspíš nebral o moc míň. Co ba VŠ, ani v mekáči by na tom nebyl o moc hůř.
Marty...
Co tam dělá?
Technolog chemické provozu, chemické laboratoře, mezinárodní projekty spíš vývoj než výzkum.
Sysop
Ty naklady nejsou stejne. Neni to sice v nasobku, ale za poslednich 5 let se to tak vytribilo, ze mladi definitivne koncej v najmech a o vlastnim si nechavaji zdat. Dokud nemaji nejakou praxi, tak jim banka uver nenacpe, protoze v Nemecku je bezna praxe tak po cca 4-5 letech menit zamestnavatele (a tam si rict o cca 10 % vyssi plat). Firmy si od toho slibujou, ze vycerpane sily odejdou samy a pracovnici zase, ze si sahnou na vyssi plat, protoze Nemci nejsou moc ochotni nekomu pridat, kdo si na zacatku blbe domluvil mzdu.
Ergo kladivko, ceny najmu se sroubujou nahoru a pokud normalne zeres ne jen to nejlevnejsi, tak i to zradlo docela leze do prachu. Plyn sice levnej, elektrika taky, ale to je asi tak vsechno. Poplatky za cokoli jsou vysoky.
Marty...
poslednich 5 let se to tak vytribilo, ze mladi definitivne koncej v najmech a o vlastnim si nechavaji zdat.
A v ČR je to jiné?
Ty naklady nejsou stejne. Neni to sice v nasobku
Samozřejmě musíte srovnávat věci stejné kvality. Težko se člověk v ČR třeba sveze v ICE…
Když porovnáváte porovnatelné, tak to vyjde stejně.
shane
Ani prd. V Německu vyjde nastejno nebo levněji jídlo v lowcost řetězcích jako Aldi nebo Lidl, značková spotřební konfekce a značkový spotřební zboží a elektronika. Nájmy a služby jsou citelně dražší a zdravotnictví jakbysmet.
shane
Jo, a asi auta budou levnější.
Sysop
Napriklad zubar vychazi zhruba na trojnasobek toho, co u nas. Jako jo, pojistovna v Risi plati vic zakroku, nez v Cesku, ale hlavne na levnych vecech (plomby prakticky uplne zdarma), ovsem musis zase k zubari chodit pravidelne dvakrat rocne. Vyseres se na to a dostanes hovno.
shane
Jo. Krom toho mám empiricky vypozorováno, že řečnický obrat „skoro stejný“ znamená „plus mínus 25 procent rozdíl“. Výraz „o něco víc/míň“ pak znamená že rozdíl je kolem 50 procent :)
No? Tady si můžeš chodit třeba dvakrát tejdně a když budeš potřebovat cokoli navíc, než to že se ti do té huby podíváš, tak platíš cokoli. Takže pokud to je sice dražší, ale pojí-štěnicovna to kreje, tak seš furt trochu někde jinde.
ygorek
Behemot 22.4.2021 v 14:21
Veše tvrzení, cituji:„Tady si můžeš chodit třeba dvakrát tejdně a když budeš potřebovat cokoli navíc, než to že se ti do té huby podíváš, tak platíš cokoli.“ není správné.
Hrazena je běžná péče, kdy pacient přijde například s onemocněním dásní, zánětem nervu apod. Dále se hradí rentgenová vyšetření, extrakce zubů, lokální anestezie, zubní výplně pak v rozsahu standardu. Plně hrazená je skupina výkonů týkající se ortodoncie. Z veřejného zdravotního pojištění je hrazena také péče specialistů, jako jsou parodontologové či stomatochirurgové.
Amalgámy jsou zakázaný v rámci RoHS. Občas řeším nějaký prkotiny s člověkem, kterej toho pak bambiliony vyvezl do Indie a na střední východ, kde mu za to rvou ruce. Tady je rtuť ach tak mocinky moc špatnej materiál, že na rozbitej teplotoměr se volají hasiči.
Brundibar
Zubaři si můžou vybírat, je to tvrdý, ale nejsou zvědaví na nějakýho vohnouta, co se jim tam bude válet na pojišťovnu s amalgánem. Bílá plomba za litr, můstek za x tisíc. Nechceš? Najdi si jinýho. Měl jsem zubaře už v důchodu, měl i svou ordinaci doma v baráku, všechno cash, ale byl jsem spokojenej. Říkám mu, proč je tak málo zubařů? A on na to. Základní vybavení bez rentgenu min. míč, navíc to musíš umět, a každej není zvědavej hrabat se ve smradlavý tlamě plný bacilů (dávno před kovidem).
Nomad
Hrabat se nebo nehrabat, to je osobní volba. Na druhou stranu já žádnýho chudýho zubaře neznám, takže mi jich líto není.
Ale taky neznám zubaře, kterej by mi nedal u výplně vybrat, co chci. Samozřejmě kromě specialistů, který záplaty nedělaj vůbec :-)
Marty...
Zubaři si můžou vybírat, je to tvrdý, ale nejsou zvědaví na nějakýho vohnouta
Český kurvy zkoušejí místo toho, aby si vyřešili úhradovou vyhlášku nebo prolobovali připojištění.
Celkem blbý pro ně je, že držku lze servisovat i mimo ČR. On si člověk rozmyslí, jestli bude čekat frontu několik měsící nebo několik týdnů.
Brundibar
A kolik asi tak stojí servis držky mimo ČR, nemám s tím zkušenosti, jen se ptám. Nejsem zubař :-)
Sysop
Hele, ja k zubari moc casto nechodim, mam zuby v supr stavu, i kdyz na ne dost seru. Takze informacne jsem dost k prdu. Nicmene, potreboval jsem preplombovat zub, protoze ceskej felcar sice zaplomboval, ale plomba vypadla. U toho Cecha jsem platil tusim dvanact stovek cash pri tehdejsi registraci u VZP.
Pak jsem spadl pod AOK, takze jsem si nasel zubare v Risi. Nebyl problem zubare najit, coz treba na Sumave je jinak v Cesku kurva problem, nikdo nebere. Sel jsem na to preplombovani, objednal se, termin za 10 dni, protoze to nebylo nic akutniho. Prisel jsem tam, jakejsi mladej Madar si mne vzal do parady, prohlidl stav zubu, zrentgenoval, pripravil mne na kresle. Pak prisel starsi doktor, Nemec, provedl ukon, pokecal, nikam nespechal. Pak prisla mlada doktorka a srala se s dobrousenim, dolestenim a tak. Byl jsem tam celkem neco pres hodinu. Dostal jsem fakturu na 70 Euro, splatnou dva tydny.
Jinak, plnej implantat stoji od 2000-3000 Euro – kolega v praci vypravel. V Cesku se da tusim poridit za pulku, ale je to pry jinej material. To mi zase vysvetloval jeden zubar. Samotny zakrok stoji v obou zemich temer srovnatelne, rozdil je v cene a kvalite materialu.
Nicmene, kamarad zubar v J. Hradci dela implantaty Rakusakum a ti si podoavaji kliku.
Marty...
Nicmene, kamarad zubar v J. Hradci dela implantaty Rakusakum a ti si podoavaji kliku.
Když někdo na západě dostane nápad kooperovat s východním zdravotnictvím, tak se mi vždy vybaví tyto případy…
Napriklad zubar vychazi zhruba na trojnasobek toho, co u nas.
Ale o kvalitě služeb kliniky této cenové kategorie se Šmuclerovi a jeho boys nezdá ani v nejdivočejších snech. Jak jsem psal výše. Služba stejné kvality v ČR není, takže porovnávejte porovnatelné.
Brundibar
Taky to ICE není zadara, stejně jako Talgo ve Španělsku nebo TGV u žabožroutů.
shane
To tak ve městech bylo vždycky, ne? Většina Němců bydlí v nájmu. Vesnice bude něco jinýho, tam to bude jako u nás.
A vůbec, ukaž mi zemi, kde si průměrný mladý zaměstnanci můžou dovolit kupovat byty a domy.
Sysop
No ono to tak prej vzdycky nebylo. Mekka pronajmu, zejmena pak ve statnich bytech, je napriklad Viden. Nemci naopak byli zvykli, ze i ve mestech bydlej ve svym a pronajmy jsou v mensine. Ted uz na vlastnictvi dosahne malokdo a najem leze citelne do penez. Jinak hodnotove to bude asi jako u nas – byt ve velkym meste stoji jako domek na vesnici. Co jsem odposlechl, tak pod 400000 ojro uz dneska nelze poridit ani jedno. Kolega ted dostavel na zelenym, na klic, nic moc velky, pozemek kupoval neco okolo patnacti aru, bavorska prdel, 650000 ojro.
Brundibar
Rozdíl mezi nájemním bydlením a bydlet ve svým je velkej. Dneska už je skoro pozdě, ale stačí si spočítat, kolik se vrazí do nájmu třeba za 20 let. Za to už je slušný bydlení. Nájem jsou vyhozený prachy oknem. Jenže postavit si, je zas celkem solidní pakárna a vopruz, vím o čem píšu.
Nomad
Takhle jednoznačný to není. Nájem je dražší, jasně, jenže to má v ceně spoustu věcí, který u vlastní nemovitosti schází. Zásadní je komfort a svoboda. Přistěhovali se do baráku cikáni? Staví hned vedle obchvat nebo nákupní centrum? Děti šly do školy na druhé straně města? Díky, pane domácí, tady jsou klíče a nashle. Zkuste tohle řešit ve vlastním a nájem najednou nemusí už bejt až tak moc drahej.
Sysop
…a nebo prijde pan domaci a chce ty klice…
Ono oboji ma svy. Nejen podle prijmu, ale i socialni a rodinne situace. Kazdemu vyhovuje neco jineho a kazdy na neco jineho dosahne. Uplne spokojenej je malokdo, v obou taborech.
Nomad
Od toho jsou smlouvy, ale jasně, svý negativa to má taky. Jen jsem chtěl poukázat na to, že nájem nemusí být pro každého jen vyhazování peněz z okna.
Brundibar
Právě komfort a svoboda je to, co je ve vlastním deviza. Jasně, může barák vedle koupit nějakej asociál a v tu ránu je problém. Já už bych neměnil. Věčný dohady s výši nájemnýho, odběru vody (nebyly a majitel nechtěl vodoměry) a pak může majitel nájemníky pěkně vyšťavit na vytápění (to nebyl naštěstí náš případ) třeba v případě společného kotle atd. atd. Už nikdy.
Nomad
No pokud se svobodou míní zůstat přibitej na jednom místě, ať se děje cokoli, protože si nemůžu dovolit se přesunout, tak jo, tahle svoboda vyjde ve srovnání s nájmem levněji.
Znám dost příběhů majitelů bytů, kterým se o dvě patra níž přistěhovaly fetky / cigoši / patnáct denně ožralejch polskejch brigádníků, co si pak trochu zoufali, když viděli, jak cena jejich bytu klesá pod to, co platí na hypotéce. Jasně, dnešní růst ceny bytů v Praze to naštěstí smazal, ale není jenom Praha, žejo.
Brundibar
No já mám na mysli bydlení ve vlastním a to v domě, ne v bytě.
Nomad
Hele, četl jsi vůbec, co jsem nahoře napsal o možných výhodách bydlení v nájmu? Připadalo ti, že mluvím o baráku? Kolik znáš lidí, co si pronajímají celej barák?
Samozřejmě, bydlení v domě se problémy s cigoši týkat nemusí, ale Babišova chemička za vesnicí už jo, stavba obchvatu nebo jiné veřejně prospěšné stavby taky.
Brundibar
Vím, co je to bydlet v nájmu a taky vím, že je to pěkně k hovnu. Možná na chvilku, než se člověk rozkouká. Za byt v nájmu min. 200 k ročně (bez služeb), často v králíkárně jak píšeš klidně s cigošema, možná za nějakou špeluňku o něco míň. Prachy v luftu. Za deset let víc jak dva mio, jasně inflace…
Sysop
Barak taky muzes prodat a jit jinam. Podle mne toto je spis otazka kesene, nez nejake svobody.
Nomad
Nájemní byt se dá změnit během týdne. Barák můžeš prodávat klidně rok i víc, pokud za něj máš dostat slušnou cenu.
Já netvrdím, že nájem je univerzálně lepší, jen že jsou lidi, kteří si té flexibility cení víc než placení hypotéky.
Wildcat
Absolvent univerzity v Nemecku nastupil za 1100 euro mesacne brutto? A kurva…z toho by sa nedalo zit ani u nas. Napokon, to je 70% minimalnem mzdy. A to su zivotne naklady urcite nizsie ako v Nemecku. Akurat ten nemecky student nema na krku pozicku za studium.
Marty...
Absolvent univerzity v Nemecku nastupil za 1100 euro mesacne brutto?
ČR..
shane
Kdyby to bylo v Rumunsku, tak má ještě míň. 40k tři roky po škole zas tak špatný prachy nejsou. Medián je kolem 30k.
Marty...
40k tři roky po škole zas tak špatný prachy nejsou
1300 Eur….40k?:-)
shane
Koukám, že zase posílila. Tak 35k. Furt to není tak hrozný, tři roky po škole.
Marty...
Koukám, že zase posílila. Tak 35k. Furt to není tak hrozný, tři roky po škole.
Středový kurzem je to cca 33k….v hrubym. Mně to tedy přijde málo…
A co za ty love po třech letech umí?
Menší technologickou linku zvládne sám, druhou se učí. Zvládne sepsat výzkumnou zprávu. Pracovat v laboratoři a řídit laboranty. Je schopen prezentovat firmu na konferenci nebo odborném setkání. Ve své specializaci je schopen navrhoval témata pro vývoj/výzkum.
To zní jak nějaká reklama na plesu absolventů, ne jak zaměstnanec soukromé firmy.
Marty...
To zní jak nějaká reklama na plesu absolventů, ne jak zaměstnanec soukromé firmy.
Jaké parametry jeho schopností by vás zde v bývalém východním bloku uspokojili?:-)
Po třech letech ve firmě bych očekával, že už byl doučenej to, co mu nedalo školství (a že toho je stále víc, takže ai elementární věci) a začínají ho pomalinku zapojovat do nějaké opravdové práce, kde taky firmě i něco vydělá.
Esli je tam hlavně do počtu, tzn. to, cos psal (pže si dovedu představit maximálně naprosto okrajově, k čemu je tamto firmě v energetice, ale třeba mám jenom malou představivost stran korporátních pitomostí, jakožto pracovník z terénu), tak je zadarmo drahej a může nadřízenejm líbat nohy za to, že dostává tolik.
Marty...
Esli je tam hlavně do počtu, tzn. to, cos psal (pže si dovedu představit maximálně naprosto okrajově, k čemu je tamto firmě v energetice, ale třeba mám jenom malou představivost stran korporátních pitomostí, jakožto pracovník z terénu), tak je zadarmo drahej a může nadřízenejm líbat nohy za to, že dostává tolik.
Možná je mojí chybou, že jsem to nepsal tak, aby se vám to zdálo dost úderné. Zvládá 75 % toho, co je na je pozici potřeba. Některé věci vyžadují zkušenost/vyzrálost. Toho se obvykle dosahuje cca za 5 let.
Mohl by vědět, co by podle Vás měl zvládat, aby nebyl „zadarmo drahej“ nebo „nadřízenejm líbat nohy za to, že dostává tolik“?
Wildcat
shane 22.4.2021 v 6:45
Za tolko prazka oficina mojho byvaleho zamestnavatela nedokazala udrzat nikoho dlhsie ako rok. To bolo v 90. rokoch. Pamatam sa na chlapka co ho prijali rovno po skole/vojne. Bol pol roka v kuse na skoleniach (Svajciarsko, Francuzsko, Nemecko, USA – dnes to nikomu nepripadne zaujimave, ale bavime sa o rokoch 1994/1995). Job bol fieldacky, tak zahrnal aj auto. A predsa po roku vypadol. A tak to slo rok co rok kym som pre zmenu nevypadol ja na jar 2001. Ze ako to maju dnes neviem.
h72
O čem se bavíte? U nás ve firmě lidi, co tam dělají 20 let, berou 16 – 18 čistého. A tak je to všude, do 50 km okolo.
Wildcat
h72 24.4.2021 v 13:05
Bavime sa o platovych poziadavkach a platoch ludi s vysokoskolskym vzdelanim. V mojom pripade vacsinou slo o absolventov EF. Firma dovaza a servisuje zdravotnicku techniku.
Zdravotní techniku mi ani nemluv, sou v tou pěkný hrachy, protože to je mnohdy až absrudně úchylnej vendor lock-in. Ve stylu sebrat spoustu na trhu v danej čas volně dostupnejch komponent, zbouchat to často neuvěřitelně garážnickým způsobem dohromady, a chtít za to několik míčů. Konkrétně mám na mysli rentgeny a jak sem onehdá zjistil, i CTčka.
CzechDave
Já si vzpomínám, že jsem po skončeném studiu na SPŠ SE v první půlce devadesátek nastupoval do velkého podniku za úplnou minimálku, tehdy to bylo nějakých 2500 Kč brutto. Tehdy jsem ani nějak moc neřešil, že mi dali tak málo, neměl jsem žádné mzdové požadavky. Neměl jsem také žádné praktické zkušenosti, byl jsem v oboru úplné embryo a ten podnik to taky tak bral. Navíc jsem tehdy ještě bydlel s našimi, takže existenční krizi jsem tehdy nemusel řešit. Při příjmu mi šéf jen řekl „když budeš mít snahu a zájem o věc, půjde ti to a lidi budou s tvou prací spokojení, hladovět tě nenecháme“. Asi po půl roce, když jsem se rozkoukal a začal fungovat, mi začali rychle navyšovat plat, takže po pěti letech jsem už měl mzdu ve výši dvojnásobku tehdejší hrubé mzdy, podnikový průměr byl tehdy dost nižší.
Takže asi tak. Vůbec nelituju toho, že jsem si jako obor zvolil průmyslovou automatizaci a mechatroniku, živí mne to velice slušně už od dob těsně po střední škole.
Sysop
S timhle vzdelanim se chytis vsude.
Marty...
Při příjmu mi šéf jen řekl „když budeš mít snahu a zájem o věc, půjde ti to a lidi budou s tvou prací spokojen
Osobně na to reaguji dotazem, zda je zvyšování mzdy součástí pracovní smlouvy. To je dostatečné na odfiltrování 90 % českých dementů.
rovik
Jediný opravdu účinný způsob jak si říct o zvýšení mzdy je mít vyhlídnuté potenciální jiné místo a hrozit odchodem.
Šéf: Vy chcete zvýšit plat?
Zaměstnanec: Ano.
Šéf: A když ho nezvýším tak dáte výpověď a odejdete?
Zaměstnanec: To ne.
Šéf: Tak vám ho nezvýším.
Marty...
Jediný opravdu účinný způsob jak si říct o zvýšení mzdy je mít vyhlídnuté potenciální jiné místo a hrozit odchodem.
Dle mého názoru, pokud si člověk najde něco jiného a lépe placeného, tak se nemá smysl hádat.
Sysop
Ma. Protoze pokud ti pridaji, tak porad jsi ve znamem prostredi a vetsi jistote, nez v nove firme, kde treba muzes skoncit se Zkusebni lhutou.
CzechDave
Tak. Zrovna tohle jsem udělal v současné práci. Je tu skvělá parta kolegů, strojní park firmy už znám jako své boty, už jsem tu udělal i několik hezkých nových projektů (a další projekty se chystají), jen plat mohl být lepší. Domluvili jsme se tímto způsobem k plné oboustranné spokojenosti. Nabídky mi chodí, tu a tam se ozve headhunter, ale já v současné době nemám důvod současnou práci měnit.
Marty...
nove firme, kde treba muzes skoncit se Zkusebni lhutou.
To už je riziko „podnikání“.
LWG
Je to tak a riziko se oceňuje, tedy mzda v nové fimě musí být větší než mzda ve staré firmě plus hodnota rizika.
Já třeba kdysi nevzal jakousi možnou budoucí spoluprávci, protože jsem si byl nejistý jak se bude vyvíjet a raději jsem si ponechal starší méně placenou, ale relativně jistou.
Sysop
Pokud zamestnavatel neni blbec a pokud zamestnanec nema premrstene pozadavky, pak se obvykle o navyseni mzdy hovorot da, protoze firma do zamestnance take investuje, byt je to treba nevyjadrene nou hau a zaucovani dalsiho cloveka na dane misto znamena vicenaklady, eventualne vypadek. Krome toho si clovek overi svoji hodnotu :-)
Marty...
Pokud zamestnavatel neni blbec a pokud zamestnanec nema premrstene pozadavky, pak se obvykle o navyseni mzdy hovorot da, protoze firma do zamestnance take investuje, byt je to treba nevyjadrene nou hau a zaucovani dalsiho cloveka na dane misto znamena vicenaklady, eventualne vypadek. Krome toho si clovek overi svoji hodnotu :-)
Jak dlouho už pracujete mimo ČR?:-)
Sysop
To je tezky, muj pracovni pomer v Nemecku je muj prvni v zivote :-)
Marty...
To je tezky, muj pracovni pomer v Nemecku je muj prvni v zivote :-)
Ptal jsem se proto, že mi přijde, že jste si odvykl české mentalitě:-)
Mr. Mr.
To je trošku vydírání. I kdyby zaměstnavatel byl spokojen s prací dotyčného, už se nemůže moc spoléhat na jeho loajalitu.
CzechDave
Tohle je jeden ze způsobů, jak se domluvit na řešení nějakého požadavku, aniž by jedna ze stran ztratila tvář. Je fakt, že to nefunguje vždy a za všech okolností, ale pokud je dotyčná zaměstnanec odborně a lidsky aspoň trochu v pohodě, tak mu to pomůže.
shane
Loajalita ale není nároková záležitost a rozhodně to není nic automatického a na věčné časy. Loajalitu je třeba budovat a udržovat. A odměňovat.
Joker
Tak jednak dneska u řady profesí (což je podle mě i případ toho, co dělá CzechDave) když ten zaměstnanec odejde, konkurence po něm skočí, zato bývalý zaměstnavatel bude mít problém ho nahradit. S takovými zaměstnanci se takhle prostě nejedná.
A v každém případě začít se starat až když zaměstnanec chce reálně odejít (čili už se nějak smířil s tou variantou jít jinam a obvykle má i konkrétní nabídku) může být pozdě a taky dražší si toho zaměstnance udržet.
Joker
> Osobně na to reaguji dotazem, zda je zvyšování mzdy součástí pracovní smlouvy.
Zajímalo by mě, jak si to zapracování do smlouvy představujete.
Bod ve stylu, že bude výroční hodnocení a na základě něj firma zváží navýšení mzdy, asi do smlouvy klidně dostanete, ale nic moc to nezaručuje.
Marty...
Bod ve stylu, že bude výroční hodnocení a na základě něj firma zváží navýšení mzdy, asi do smlouvy klidně dostanete, ale nic moc to nezaručuje.
Slušná firma nějak objetivně vyjádří parametry, které si přejí splnit, a podle toho se pojede. Od toho se bude pak bude odvíjez navyšování mzdy.
Nějaký množství zcela nepoužitelnejch trosek je vždycky. O část se snad postarají nějaký charity, o ty nejhorší šupáky holt nikdo. Tak jako ostatně vždycky. Důležitá otázka ale je, proč by ale všichni ostatní měli todleto vyživovat a držet při životě?
karban
Bohužel, protože je to ve výsledku levnější. Teda pokud se nějaký stát chce posouvat spíš směrem k úrovni např. Německa než třeba Indie. A pokud si nechce pěstovat materiál pro různé bojůvky a revoluce. Totéž platí i o cikánech. Prostě vyjde levněji, nechat je povalovat s lahváčema ve vybydleným baráku nebo na ubytovně, než řešit následky toho, že hromadně vyrazí do ulic, aby se živili tak, jak jsou staletí zvyklí. Tenhle systém je ale udržitelný jen, dokud jich moc nepřibývá.
Alternativa tu samozřejmě taky je – koncentráky. Ale zase tak ambiciózní developerský projekty ve svý zemi snad nikdo rozumnej nechce.
Alternativa je se bolševicky nesrat do osobní obrany jednotlivce. Vono to pak tu svoloč přejde krást a loupit.
Socanský centrální řízení vede akorát k tomu, že řada na prácu nikdy nešáhne, protože by nedostali takový dáfky, a že se to množí jak potkani, takže ten problém má tzv. pozitivní zpětnou vazbu a je to stále horší. Zrovna tak si nevšímám, že by todleto snad jako nějak nesquatovalo, nekradlo, neloupilo a podobně. Asi to máš nějaký rozbitý, či?
karban
Nemám, protože jde o míru. Ta současná se dá zvládnout. Ta, která by nastala s přístupem, co navrhuješ, už hodně těžko. Ohledně obrany ale souhlasím. Ne jako řešení kriminality, jak píšeš – to nesedí, v Americe se nekrade a neloupí míň než tady. Ale to, co se tady mnohdy děje i kolem jasných případů nutné obrany, je až neuvěřitelný.
HonzaV
Hele, karbane, a jelikož tam působí ta kladná zpětná vazba, jak dlouho myslíš že tenhle stav bude ta produktivní (dnes již) menšina ochotna a schopna tolerovat? Před několika lety se to v ČR zlomilo, lidí produktivních je méně než těch, co z jejich práce žijí. Spolu s tzv. demokraci (kdy většina rozhoduje o pravidlech pro všechny), která s touhle situací vůbec principiálně nepočítala a není na ni připravená, je to koktejl smrti. Má být teda celková daňová zátěž těch dnešních 50-60 %, nebo víc, kolik? 80? 90? Že to díky robotizaci ustojíme? Tvl.
karban
To zase není tak složitý. Nejde totiž až tak o konkrétní procenta sazeb daní, ale o to, aby výrazné většině (ne jen 51 procentům), a to i většině produktivních, vždycky zůstalo v peněžence tolik, aby se měli relativně dobře. Takže pokud dojde k zavádění nějaké nové daně, nebo významnějšímu zvýšení některé ze stávajících, je potřeba jinou snížit. Třeba když ekocvoci dotlačí stát k zavedení uhlíkové daně, tak ten by měl na oplátku snížit např. DPH, nebo se třeba zamyslet nad náklady na zaměstnance pro firmy. Protože když se lidi kvůli daním budou mít hůř než dříve, znamená to pro vládu minimálně konec po volbách.
Kdy naposled se něco takovýho stalo, aby lidem reálně neubylo?
karban
Ano, to je takovej oblíbenej kolorit, že lidi (včetně mě) furt nadávaj, jak jim pořád reálně ubývá, kvůli daním, inflaci a tak.
Ve skutečnosti existujou daně tisíce let, takže kdyby pořád jen rostly, už by bylo zatížení v tisících procent… A lidi se reálně v průměru mají pořád líp (např. u nás za Franze Josefa líp než za Marie Terezie; dokonce i za komančů líp než za první republiky; dneska líp než v devadesátkách)
Průser v tomhle ohledu samozřejmě nastat může, ale většinou zhoršení životní úrovně souvisí spíš s nějakou globální recesí, nebo s válkou, diktaturou (a potom se úroveň zase zvýší) – no ale současné nesmyslné prosazování „ambiciózních klimatických cílů“, genderových a rasových pozitivních diskriminací a dalších volovin v podobným stylu, může celkem drsnou ekonomickou recesi spustit, to jo.
Obvykle dojde k daňovýmu resetu při nějakým tom kontrmelci, naposled při tom před ~30 lety.
Že by se ale měli líp jak za první republiky je hodně diskutabilní. Neber to z technologickýho hlediska, proud se třeba začal pořádně zavádět nově, no ovšem životní úroveň letěla hrozně nahoru abyla by úplně někde jinde, nebejt komoušů. Některý starý prvorepublikový instalace 110 V komouši pořádně zrekonstruovali až na samotným konci své éry, a jak tady někdo pravidelně vopakuje, vlastí hajzly a tekoucí vodu řada pavlačáků taky dostala až bůhví kdy.
karban
Behemot 24.4.2021 21:53
S tím celkem souhlasím. A chtěl jsem právě poukázat na to, že i přes tu vládu komunistů se lidi měli líp (samozřejmě kromě období těsně po válce, to vždycky nějaké roky trvá, než se z takovýho průšvihu země vyhrabe).
Co je ale podstatný, jinde se měli eště výrazně líp, a mohli sme taky, nebejt února.
karban
Behemot 24.4.2021 22:13
Ale jo, však jsem psal, že s tím souhlasím. A připadá mi, že teď k takovýmu „únoru“ směřuje většina Evropy a „západního“ světa vůbec. Zase jsou nejvíc slyšet ti největší demagogové, začali převažovat u kormidel, určovat, co se bude dít – a relativně rozumná část společnosti, které je ve skutečnosti většina, se proti nim nedokáže vymezit a už vůbec ne něco smysluplného podniknout.
Demagogové, lháři, političtí podnikatelé, jimi vlastněná média a k tomu aktivisti a jimi ovládané sociální sítě.
Kdo je kurva jakýsi František Vrábel a firma SemanticVisions?? Kdo a proč ho pověřil „dozorem nad českým internetem“?
Výsledek – hlavně internetem a médii rozdělená společnost, jako nebyla od poslední války a za žádné situace. Ani v roce 1968 ne – tehdy spíš naopak, lidi drželi spolu, jako asi nejvíc od konce války.
Mně naopak vůbec nepřipadá, že by většina společnosti byla rozumná. Kdyby totiž byla, už to tu vypadá trochu jinak.
Generace servisdoků, co má v dobrý paměti, co je dobře a co už je špatně, co pamatuje reálný situace a reálný život bez virtuálních realit, prošvihla příležitost něco s tím udělat někdy v letech 1996-1998. Pak už to nešlo.
servisdok
Že to sem zase tahám, ale nedá mi to.
Jeden z lidí, co měli koule a chtěli s tím vším něco dělat, byl Landa. Objížděl stát, sbíral podpisy pod petici. Nebylo jich zase tak málo – 17k.
Ve sněmovně se mu sprostě vysmáli stylem, jaký jsem snad ještě neviděl – ostatně, existuje o tom kompletní záznam pro historiky: Landa o nemocné (čr) koze, komplet osazenstvo sněmovny o voze. Všecko naprosto marný, jediná rozumná odpověď jediného poslance a na cokoliv, tam nebyla k zaslechnutí.
Takže – když se pokusí něco udělat a absolutně neuspěje člověk, který je známý jak svým postojem, tak svou rovnou páteří, že je to dobrý fotr od rodiny a rozhodně to není nějaký neschopný vohnout, má už nějaké zkušenosti s médii – tak mi kurva řekněte, jak mohou s čímkoliv, s nějakou rozumnou vizí uspět jiní lidé, co nejsou ani zdaleka tak známí a mediálně sledovaní?
Když jsem sledoval ten způsob, jakým se Landovi doslova vysmáli, mísil se ve mně vztek a znechucení.
Možná s nimi měl mluvit tím jejich jazykem, jenže on ho neovládá.
A posranci už nerozumějí, nebo spíš nechtějí rozumět jazyku obyčejných lidí, mezi který počítám i toho Landu. Je to obyčejný člověk jako my, jen je známější. A byť se snažil, svedl s nimi úplný hovno.
karban
servisdok 24.4.2021 22:41
Pozor, já jsem psal o „relativně rozumné“ většině lidí. To je rozdíl. A myslím to asi takhle: jsou schopní aspoň si všimnout a pochopit, že se děje něco, co oni vlastně nechtějí, určitě to neslouží zájmům jejich a vlastně ani zájmům většiny lidí, ale někdo to strašně tlačí včetně očividných lží. Oni to vidí, cítí to, ale to je taky všechno.
servisdok
Nejsem si jist, jestli je moudrý, zrovna tohle téma otevírat.
Cyklisti a fatdwi-ové, co si matně pamatujou leda ty konce v osmdesátkách, dostanou zase psotník a bude dým – síra – smrad.
Joker
> Ono s dnešní automatizací a celkem rozdílnými schopnostmi je část lidí co si normálním způsobem nevydělá ani na jídlo
Automatizace výroby probíhá snad už 150 let a stejně je zaměstnanců dneska málo.
Navíc bych si dal otázku, jestli celá ta představa, jak stroje připraví lidi o práci, není nesmyslná.
Se stroji možná zaniká část pracovních míst (i když jiná místa zase vznikají), ale zároveň stroje snižují cenu vyráběných věcí, takže takže si člověk může dovolit vyšší životní úroveň i když pracuje méně.
Což se taky děje, těch 150 let zavádění strojů nevedlo k tomu, že by byla polovina lidí nezaměstnaných, ale že se zhruba na polovinu zkrátila pracovní doba (a přesto je dnes životní úroveň nesrovnatelně vyšší).
> nebo už moc staří (v 80 s Parkinsonem se blbě pracuje)
Tady Vám chybí ten dílek skládačky, že v post-produktivním věku člověk může prostě žít z toho, co si vydělal v produktivním věku.
(V našich podmínkách tedy je problém, že v 50. letech komunisti důchodový systém rozkradli a od té doby to připomíná tak trochu pyramidovou hru.)
rovik
> Se stroji možná zaniká část pracovních míst (i když jiná místa zase vznikají)
Zanikají málo kvalifikovaná místa (jednoduchá manuální práce) a vznikají naopak specializovaná místa, požadující složitější znalosti a inteligenci.
Vezmeme minimální mzdu – pokud by nebyla ta definovaná státem, tak bychom vzali částku se kterou se dá měsíc přežít (jídlo, bydlení, oblečení) při maximálním osekání nákladů (žrát levné sračky, chodit v hadrech ze second handu …) kde to jde.
Stačí si představit pak moment, kdy díky pokroku v robotizaci bude cena za pronajmutí nebo provoz robota co udělá práci jako člověk s průměrným IQ a průměrnými schopnostmi menší než minimální mzda. Firmy si najmou lidi na specializovanou práci a na tu „blbou“ použijí roboty. A najednou máme polovinu populace potenciálně pracujících které nikdo nechce zaměstnat.
Ono bude ještě dlouho trvat než se tam někam dostaneme, ale svět k tomu pomalu směřuje.
Dneska jsou takhle nezaměstnatelní jen lidé s nějakým problémem (alkoholismus, drogy, …), nebo hodně „špatní“ (nízké IQ, těžké postižení, …), ale ta hranice schopností kdy člověka na trhu práce nikdo nechce se pomalu a plíživě zvyšuje.
> v post-produktivním věku člověk může prostě žít z toho, co si vydělal v produktivním věku
Jenže máme inflaci. Tohle částečně lze (např. v produktivním věku postavit dům nebo koupit byt, takže na stará klena neplatím nájem), ale není to tak jednoduché, že jen našetřím X Kč a pak budu doufat že z toho do smrti vyžiju
To je etatistickej blábol. Ti lidi nemusí nic extra umět, pokud aspoň zvládnou jednoduchý věci a chodit včas, není problém, aby si je někdo vzal. (A zas z lidí nedělejme úplný idioty, pokud fakt nejsou chudí duchem a hlavně opravdu chcou, tak se leccos naučit zvládnou).
V ten moment se nemusí srát s robotem, kterej stojí taky ranec, pak údržba opravy a kdo ví co eště.
Nějaká počáteční robotizace dává smysl. Pak už je to ale hlavně vo tom, že pokud ta pracovní síla není, stojí za hovno nebo je moc drahá, tak je robotama nahrazená i za cenu toho, že ti roboti musí být stále sofistikovanější (tím pádem dražší, poruchovější etc.). Zkus hádat, kdo tady dělá inflace, obrovský výpalný a jiný minimální mzdy, čímž zaměstnance prodražuje? Můžeš jednou.
rovik
Jak roboti, tak lidi mají své neduhy … roboti se porouchávají, lidé zase onemocní, u obou při koupi nebo náboru může člověk až pozdě zjistit že mají nějaké nedostatky (ceny náhradních dílů a údržby vs. nešikovnost, nedochvilnost, alkoholismus …)
Třeba takový spot od Boston Dynamics je zatím moc drahý (stojí kolem 2 milionů dle výbavy), ale už nějaký číňan ohlásil že plánuje produkci něčeho podobného za 40% ceny.
První auta taky byly drahá, ale pak přišel Ford Model T a najednou si auto mohl dovolit kdekdo (v roce 1925 stál jeden kus už jen 260 dolarů, což přepočteno na dnešní ceny skrze inflaci je asi tak 4000 USD).
S roboty to bude podobné. Časem se objeví něco co bude laciné a použitelné a začne se masově používat. Méně schopní lidé pak budou mít silnou konkurenci a i při nejlepší snaze můžou mít problém se uživit.
Koně to nakonec oproti autům také „prohráli“ a dnes je jich „v provozu“ o dost méně než před 100 lety.
Do vynálezu skutečné umělé inteligence bude použití plechovejch beden mít konečný omezení. Spoustu úkonů nezvládnou, resp. budou tak omezení, že se na to lidi vyserou. Třeba takovej/á recepční v hotelu.
Lidi taky tak nějak preferují…lidi, žejo. Plechová huba je dycky až poslední možnost, i dyž samozřejmě dyž už na to někdo přejde a pude to, asi se už vracet nebude.
starter25
rovik: Máš dojem, že rozdělení bohatství ve společnosti je lineárně podle vykonané práce či zásluh? Doporučím více studovat společenské vědy. A možná i absolventy jejich studií. Uvažuješ totiž jak dělníci, kteří rozbíjeli stroje při průmyslové revoluci. Máme zde půl milionu státních zaměstnanců a i bureš musel přibrat další, protože ti původní byli neschopní. Už ti svítá? Buď ti nahrazení lidé budou dělat něco jiného nebo se prostě pro ně najde nějaká hladová zeď.
eubijec
1 km kamionu za 1 Kc mi prijde jako renonc, pokud ne, tak prosim o kontakt, vydelam firme miliony.
Pathy
Zrejme to malo byť 1€.
Eloherd
Jo, 1 EURO uz je trochu realnejsi cena, ikdyz to dneska vychazi spis na 1,5 dle destinace.
Stepan
Ono kolega asi myslel „koruna na tunu na kilometr“. Typicky obchodníci s ocelí takhle počítají. Dtto maso (…). Prostě tam kde je kamion dřív prelozenej než fyzicky plnej.
rovik
To už vypadá celkem realisticky. Stačí vzít jenom samotné palivo (u kamionu řádově cca 40l nafty/100km) a už jsme na nějakých 12 Kč/km.
Joker
Ohledně těch mezd, ono je to spíš obráceným směrem.
Protože zaměstnance až tak nezajímá kolik za něj firma platí, ale kolik dostane čistého.
A mzdy jsou dané spíš tím, jak v té zemi vypadá trh práce.
Například kdyby se vláda rozhodla zvýšit odvody zaměstnavatele, rozhodně to nepovede k okamžitému snížení mezd v odpovídající výši.
(Už proto, že snížení mezd je dost nepopulární, takže by se to promítlo spíš až do budoucího zvyšování mezd.)
Takže vyšší odvody zaměstnavatele se v nějakém poměru (který závisí na situaci) rozdělí mezi zaměstnance (nižší mzdy) a zaměstnavatele (vyšší náklady).
První uškodí přímo těm zaměstnancům (prostě část jimi vydělaných peněz si vezme stát),
druhé vede k tomu, že firmy v dané zemi neprosperují a stěhují se jinam.
Stepan
Jasně, jenže ty dáváš zakaznikovi cenu a co je v ní ho vůbec nezajímá. Jak ten výnos delis mezi lidi, stát, dodavatele a sebe už je irelevantní.
Proto si Čína opakovaně devalvuje menu. Aby byla pro „západ“ levná.
rovik
U krátkodobých vztahů je to irelevantní, ale pokud zákazník ví nebo tuší, že dodavateli náklady kvůli státnímu řádění stouply, může čekat, že dodavatel bude nucen dříve nebo později tu cenu zvednout aby ty zvýšené náklady kompenzoval. Pokud se tedy chce udržet na trhu.
Joker
Ad návrhy řešení:
Emisní povolenky- „by bylo řešení relativně jednoduché a to zavedení cel na dovoz zboží ze zemí mimo Evropskou unii“
Jednak z toho ty ostatní země zrovna radost mít nebudou (a podniknou odvetné kroky), jednak to povede k ještě většímu stěhování výroby pryč z EU (protože než s drahými cly dovážet materiál nebo součástky, to je lepší rovnou celou výrobu přesunout mimo EU) a jednak to funguje jen dokud je EU relativně bohatá vzhledem ke zbytku světa a moc nám nevadí, že tady se kvůli regulacím spousta věcí prakticky ani vyrobit nedá a dovoz je drahý.
Až si EU zreguluje ekonomiku někam poblíž průměru zbytku světa, bude to naopak problém pro EU.
Ke druhému problému, nějak programově zvýhodňovat tuzemské výrobce je v EU zakázané a jde to proti základní myšlence toho, proč EU vůbec vznikla.
V podstatě se dá říci, že možnost žít a podnikat kdekoliv v EU za (v teoretickém ideálním případě) stejných podmínek jsou jedny z posledních dobrých věcí na EU.
Žít a podnikat? A to jde, když sou zadrátovaný hranice?
Nomad
Hranice zadrátovaný nejsou, podnikat se dá taky, pokud tedy člověk nespadá do ranku zakázanejch profesí, které vláda odsoudila k likvidaci. Ale to nemá s hranicema nic společnýho.
Popisujete to příliš omezeně.
Situace je komplikovaná tím, že daně a poplatky sice brzdí každého jedince, ale současně drží jejich úroveń na podobné úrovni. Nerovnosti mají sklon se vyrovnávat a nízké nerovnosti zajišťují sociální smír. Nevýhodou je brždění těch schopných a naopak výhodou těch všehoschopných.
Na státní úrovni to je podobné – otevřená konkurence, po které na jednu stranu voláte upozorněním na „brzdící“ mechanismy vede k nerovnosti a zaostávání, kterému se ale chcete bránit dalšími bariérami.
Ve finále je tedy vyznění článku „regulace nás brzdí, přidejme další regulace“, což mi nepřijde jako cesta vpřed.
Abych byl konstruktivní – můžeme konkurenci přijmout a riskovat chudobu, pokud nebudeme na konkurenty stačit (někdy zvítězit, někdy padnout, ale hrdě a sami za sebe), nebo se od nich odstřihnout a nesoutěžit a neobchodovat s nimi.
Nebo (a to je ta konstruktivní myšlenka) se můžeme se sousedy dohodnout na takových pravidlech, v rámci kterých budeme přiměřeně konkurenceschopní. Což děláme v rámci EU. Vztah navenek je o podobném kompromisu (brždění nebo riziko převálcování).
Ono s dnešní automatizací a celkem rozdílnými schopnostmi je část lidí co si normálním způsobem nevydělá ani na jídlo – jsou buď hloupí, nešikovní, líní, nebo už moc staří (v 80 s Parkinsonem se blbě pracuje). S tím jak se věci automatizují a robotizují, tak procento těchto lidí stoupá. Část takových skončí jako úředník někde, nebo na sociálních dávkách.
Pokud by se veškeré regulace úplně uvolnily a veškeré sociální programy zrušily, tak někteří takoví by najednou byli bez příjmu. O některé by se postarali jejich blízcí (rodiče o svoje děti, lidé o vlastní staré rodiče …).
Ale dost lidí by prostě umřelo hlady (nebo ze zoufalství kradli a loupili), pokud by i jejich blízcí byli ti chudí, nebo by žádné blízké neměli.
Nezmysel. Toto môže tvrdiť iba niekto, kto má hlavu vymytú štátnou propagandou. Štát ti najprv zlomí obidve nohy a potom ešte má tú drzosť tvrdiť, že bez neho by si si ani nemohol dovoliť kúpiť barle. Keby štát nedával povolenky na každý prd, tak by ľudia vymysleli milion spôsobov, ako sa uživiť.
Bez nutnosti řešit státní povolenky na každý prd jistě produktivita dost vzroste, ale podle mne část lidí co budou nezaměstnatelní (různé trosky na okraji společnosti, kde někteří se z toho nevyhrabou ani když jim někdo hodí záchranné lano) zůstane.
A tím, jak s rostoucí automatizací ubývá potřeba nekvalifikované práce (nasadí se robotizace a místo 100 lidí co nosí bedny je pak potřeba např. 15 specialistů na seřizování robotů), tak množství lidí co si nevydělá ani na základní potřeby bude přibývat.
Tí, o ktorých tvrdíte, že sú nezamestateľní, sú takí iba v preregulovanom prostredí štátu. Ľudia majú nekonečne veľa rôznych potrieb a mnohých z nich ani len netušíme, že by ich niekto mohol uspokojovať, keďže je to dnes príliš obťažne až nemožné kvôli reguláciám. Nehovoriac o tom, že dnes sú tie „trosky na okraji spoločnosti“ preto, lebo im to štát svojou sociálnou politikov nie len umožňuje, ale priam motivuje. Nie je možné, aby v bohatej spoločnosti, ako je tá naša, niektorí ľudia umierali od hladu. To je prakticky nemožné. Ale nie je to vďaka štátu, ale napriek nemu. Stačí si predstaviť to množstvo bohatstva, ktoré by ľudia mali k dispozícii, keby nemuseli 75% odovzdať do čiernej diery. Z toho by sa dalo robiť cielenej a efektívnej charity oveľa viac, než sú dnešné sociálne dávky.
Pathy 21.4.2021 v 15:15
Dlouho čekám, až někdo podá důkaz, kolikrát víc se dá udělat cílené a efektivní charity, než dnes zajistí sociální dávky.
Představa, že bych čtyřicet let přispíval charitě s tím, že mi bude poskytovat někdy v budoucnu invalidní nebo starobní důchod, mi příliš lákavá nepřipadá.
Ti, o kterých se tvrdí, že jsou nezaměstnatelní, jsou obvykle nezaměstnatelní. Několik takových se v průběhu let občas pokouší vyhovět jedinému zásadnímu požadavku majitele firmy, totiž přijít do práce strízlivý a vydržet tak do konce pracovní doby, vždy marně. Kde se nachází vámi uváděná státní přeregulace?
Jak je stát přímo motivuje být troskami na okraji splečnosti, když sami naopak přijdou žádat o práci?
Charita důchody nevyplácí, esi si scete špórovat na sókromé důchod tak to musíte do nejaké banky / finanční instituce.
Charita např. poskytuje zdravotnickó pomoc, jak si vyskóšél můj děda po úrazu za první republiky dyš ho zadarmo vošetřily řádový sestry ve svým charitním špitálu.
Tí nezaměstnaní se přišli ptat na prácu samí vod sebe, nebo protože je tam poslál zeptat se pracovní úřad?
vltava 21.4.2021 v 16:31
Ano, to vím.
Reagoval jsem na vizi Pathyho z 21.4.2021 v 15:15.
Přišli sami od sebe.
Ti, co posílá pracovní úřad, nechtějí většinou práci, ale potvrzení, že pro ně není pracovní místo. Jde o nezaměstnatelnost jiného druhu, než je diskutovaná. Alespoň tak jsem k diskusi přistoupil.
Psal o charitě, ne o novym pojištění :-) Jinak ono to jde ruku v ruce, nižší daně = vyšší konkurenceschopnost, lidi víc pracujou, a neni těch dávek potřeba tolik. Ve srovnání s jinýma černýma dírama mi ale sociální dávky nepřijdou jako zásadní problém.
Vidíte, to mě zajímá.
Jak lze charakterizovat „nezaměstnatelného“ člověka? A co pak s ním, třeba v rámci sociálního systému, kdy takový člověk například onemocní? Odpracováno asi nic nemá, takže na nějaké dávky asi nárok nemá, ÚP mu MOŽNÁ platí minimum na zdra/soc. Z čeho ale potom takoví nezaměstnatelní lidé žijí?
Ale spíš mne zajímá ta charakteristika. Zvládne to někdo rozebrat?
Ono se totiž obecně po internetech tvrdí, že nezaměstnatelná je většina „klientů“ Úřadů práce. Jak dlouho vlastně může takový člověk být v registru ÚP a zkoušet nějaká zaměstnání, z nichž ho ještě před skončením zkušebky vyhodí?
Na ÚP můžeš být v podstatě neomezeně, ale platí ti jenom zdravotní. Takový ty různý dávky na živobytí, bydlení, atd., záleží spíš na tom, abys papírově nic nevlastnil. A obávám se, že běžnej člověk, co se dostal na dno, toho moc nedostane. Spíš profesionální optimalizátoři :-)
No, ale vzdelavaci trend je presne opacny. Mladi jsou cim dal tim blbejsi (v prikrem rozporu s jejich platovymi pozadavky), takze ‚nastesti‘ nehrozi, ze by parta odborniku pripravila bezne delnasy o praci. Ciste teoreticky toto melo nastat uz davno, zhruba tak poslednich 100 let. A furt nic.
Jak a čím je zaměstnatelný absolvent genderového studia, sociálního engineeringu či sociální antropologie?
Kde takoví věční studenti, absolventi dvou až tří vysokých škol skončí?
Oni ukončí své věčné studium někdy až ve 30+ letech, možná i později. Co jsem tak zaslechl, tak do té doby je s plným servisem živí jejich rodiče typu „hlavně, ať máš Alešku co nejvíc škol!“
Kde takoví „studenti“ obvykle končí?
Na pracáku, v dalších a dalších neziskovkách, nebo v politice? Já teda nevím, ale ty vládní fondy pro neziskovky často až obskurní, asi nebudou úplně bezedné? Nebo je to přesně opačně a ony bezedné jsou a mají být – a proto vznikají další a další Eduiny?
Nebo se pletu a každý takový, si ten svůj stoleček, kafíčko, noutbůček, někdy autíčko a nějakou, naprosto zbytečnou práci na dvě hodinky vždy najde?
Prakticky na jakékoliv pozici, na kterou stačí maturita. Jde jen o to, že jsou většinou vypatlaní a nikdo s nima nechce dělat. Ne, že by tu práci nemohli zvládnout, ale každej normální člověk by je s chutí zabil, když mu začnou vykládat rozumy ze školy.
2 Mr.Mr.:
Čtu správně že by absolventi výše zmíněných VŠ takyoborů zvládli třeba seřizovat CNC soustruh/frézu, nebo třeba zapojit elektroinstalaci v baráku či na nějakém stroji/lince?
Jak jste k takovému názoru dospěl?
Já tedy od jednoho VŠ učitele slyšel skoro vtip: (určitě to bude nepřesně)
Absolvent MatFyzu se v práci ptá : na jakém principu to má fungovat? jak to nejlépe vymyslet a spočítat?
Absolventi ČVUT se v práci ptá : Jak to funguje? Jak to vylepšit?
Absolventi humanitních oborů se v práci ptají : S hořticí, nebo s kečupem?
FirkaJ:
„..nebo třeba zapojit elektroinstalaci v baráku..“
– – –
Onehdá jeden takovej, ovšem rekvalif-elektro, přišel k nám do kumbálu půjčit si měřič izol. stavu na 5000 V. Jelikož jsem panáčka viděl prvně, provedl jsem opatrný výslech – jako co bude měřit, jestli už podobný úkon někdá dělal apod. Nepůjčil jsem, nechtěl jsem riskovat. Jeho rekvalifikace prokazatelně nebyla účinná.
Paobory je třeba vymýtit. K tomu asi dojde až za hodně let, bohužel…
Mladi jsou cim dal tim blbejsi (v prikrem rozporu s jejich platovymi pozadavky)
Třeba u nás nastupoval absolvent po škole za 1100 Eur brutto měsíčně. Po 3 letech má sotva 1300 Eur. Všichni mají stažené prdele, aby jim neodešel pokračovat na PhD.
Za kolik byste chtěl nastupovat po škole vy?:-)
Jedna věc je chtít a druhá, kolik může reálně dostat.
Já po maturitě papírově nastoupil za D7 + 15% prémií fix, dalších 15% nenárokové prémie za „nadvýkon“. Dohromady, s odvody svobodného člověka, to dělalo nějakých 1.850,-Kčs čistého. Ale to jen, když se dělaly nadvýkony-mimořádky-neplánované akce. Zpravidla se posralo něco, co se hned posrat nemělo, nebo co posral někdo jiný a lidi z Vráblí sem nebylo možný dostat.
Papírový nástup proto, že jsem šel hned v prvním možném termínu na vojnu. Modrá mě nenapadla a chtěl jsem to mít už za sebou. Nakonec to nebylo až tak zlé, ba naopak. V civilu bych asi vydělal víc, ale s touhle kvalifikací jsem už po půlroce posílal peníze /z fušek pro důstojníky/ domů. Moc jsem tehdy nehulil a chlastání z nudy mě brzo přestalo bavit.
Končil jsem jako ženatý s D9 a v čistém od 2.700 do 3.300,-Kčs. Plus samozřejmě fušky, z toho se dalo velmi slušně žít. Kolikrát byly peníze i naprd, když něco nešlo sehnat ani přes známý. Zbývali už jen spřátelení tiráci a Tuzex, pěkně nahovno. Bonama si prdel neutřeš.
A těch 1,3k€ je na místě v jakém oboru? A s českými, nebo s německými náklady?
A těch 1,3k€ je na místě v jakém oboru?
Energetika..
A s českými, nebo s německými náklady?
Přijde mi to pod Vaší úroveň. Moc dobře víte, že ty náklady jsou stejné.
To teda nejsou. Leda by bydlel v ČR a do Reichu dojížděl.
A VŠ v energetice za 1300 éček hrubýho? Co tam dělá? Vrátnýho, nebo meje v kantýně nádobí?
V ČR by na VŠ pozici po třech letech nejspíš nebral o moc míň. Co ba VŠ, ani v mekáči by na tom nebyl o moc hůř.
Co tam dělá?
Technolog chemické provozu, chemické laboratoře, mezinárodní projekty spíš vývoj než výzkum.
Ty naklady nejsou stejne. Neni to sice v nasobku, ale za poslednich 5 let se to tak vytribilo, ze mladi definitivne koncej v najmech a o vlastnim si nechavaji zdat. Dokud nemaji nejakou praxi, tak jim banka uver nenacpe, protoze v Nemecku je bezna praxe tak po cca 4-5 letech menit zamestnavatele (a tam si rict o cca 10 % vyssi plat). Firmy si od toho slibujou, ze vycerpane sily odejdou samy a pracovnici zase, ze si sahnou na vyssi plat, protoze Nemci nejsou moc ochotni nekomu pridat, kdo si na zacatku blbe domluvil mzdu.
Ergo kladivko, ceny najmu se sroubujou nahoru a pokud normalne zeres ne jen to nejlevnejsi, tak i to zradlo docela leze do prachu. Plyn sice levnej, elektrika taky, ale to je asi tak vsechno. Poplatky za cokoli jsou vysoky.
poslednich 5 let se to tak vytribilo, ze mladi definitivne koncej v najmech a o vlastnim si nechavaji zdat.
A v ČR je to jiné?
Ty naklady nejsou stejne. Neni to sice v nasobku
Samozřejmě musíte srovnávat věci stejné kvality. Težko se člověk v ČR třeba sveze v ICE…
Když porovnáváte porovnatelné, tak to vyjde stejně.
Ani prd. V Německu vyjde nastejno nebo levněji jídlo v lowcost řetězcích jako Aldi nebo Lidl, značková spotřební konfekce a značkový spotřební zboží a elektronika. Nájmy a služby jsou citelně dražší a zdravotnictví jakbysmet.
Jo, a asi auta budou levnější.
Napriklad zubar vychazi zhruba na trojnasobek toho, co u nas. Jako jo, pojistovna v Risi plati vic zakroku, nez v Cesku, ale hlavne na levnych vecech (plomby prakticky uplne zdarma), ovsem musis zase k zubari chodit pravidelne dvakrat rocne. Vyseres se na to a dostanes hovno.
Jo. Krom toho mám empiricky vypozorováno, že řečnický obrat „skoro stejný“ znamená „plus mínus 25 procent rozdíl“. Výraz „o něco víc/míň“ pak znamená že rozdíl je kolem 50 procent :)
Sysop
22.4.2021 v 7:00
No? Tady si můžeš chodit třeba dvakrát tejdně a když budeš potřebovat cokoli navíc, než to že se ti do té huby podíváš, tak platíš cokoli. Takže pokud to je sice dražší, ale pojí-štěnicovna to kreje, tak seš furt trochu někde jinde.
Behemot 22.4.2021 v 14:21
Veše tvrzení, cituji:„Tady si můžeš chodit třeba dvakrát tejdně a když budeš potřebovat cokoli navíc, než to že se ti do té huby podíváš, tak platíš cokoli.“ není správné.
Hrazena je běžná péče, kdy pacient přijde například s onemocněním dásní, zánětem nervu apod. Dále se hradí rentgenová vyšetření, extrakce zubů, lokální anestezie, zubní výplně pak v rozsahu standardu. Plně hrazená je skupina výkonů týkající se ortodoncie. Z veřejného zdravotního pojištění je hrazena také péče specialistů, jako jsou parodontologové či stomatochirurgové.
https://www.idnes.cz/finance/pojisteni/vyuzijte-co-za-vas-letos-u-zubare-zaplati-zdravotni-pojistovna.A120109_110052_poj_sov
ygorek
22.4.2021 v 16:56
Ten tzv. standard je takovej šmejd, kterej buď zubaři ani nenabízí, nebo to mimo fakt naprosto nejsociálnější případy ani nikdo nechce.
Co by lidi chtěli, třeba amalgám, tak je pro jistotu zakázaný.
Ty máš ještě mléčný zuby, že je to pro tebe zakázaný? Nebo si jen tak napůl pamatuješ nějakej titulek z Novinek?
Nomad
22.4.2021 v 21:31
Amalgámy jsou zakázaný v rámci RoHS. Občas řeším nějaký prkotiny s člověkem, kterej toho pak bambiliony vyvezl do Indie a na střední východ, kde mu za to rvou ruce. Tady je rtuť ach tak mocinky moc špatnej materiál, že na rozbitej teplotoměr se volají hasiči.
Zubaři si můžou vybírat, je to tvrdý, ale nejsou zvědaví na nějakýho vohnouta, co se jim tam bude válet na pojišťovnu s amalgánem. Bílá plomba za litr, můstek za x tisíc. Nechceš? Najdi si jinýho. Měl jsem zubaře už v důchodu, měl i svou ordinaci doma v baráku, všechno cash, ale byl jsem spokojenej. Říkám mu, proč je tak málo zubařů? A on na to. Základní vybavení bez rentgenu min. míč, navíc to musíš umět, a každej není zvědavej hrabat se ve smradlavý tlamě plný bacilů (dávno před kovidem).
Hrabat se nebo nehrabat, to je osobní volba. Na druhou stranu já žádnýho chudýho zubaře neznám, takže mi jich líto není.
Ale taky neznám zubaře, kterej by mi nedal u výplně vybrat, co chci. Samozřejmě kromě specialistů, který záplaty nedělaj vůbec :-)
Zubaři si můžou vybírat, je to tvrdý, ale nejsou zvědaví na nějakýho vohnouta
Český kurvy zkoušejí místo toho, aby si vyřešili úhradovou vyhlášku nebo prolobovali připojištění.
Celkem blbý pro ně je, že držku lze servisovat i mimo ČR. On si člověk rozmyslí, jestli bude čekat frontu několik měsící nebo několik týdnů.
A kolik asi tak stojí servis držky mimo ČR, nemám s tím zkušenosti, jen se ptám. Nejsem zubař :-)
Hele, ja k zubari moc casto nechodim, mam zuby v supr stavu, i kdyz na ne dost seru. Takze informacne jsem dost k prdu. Nicmene, potreboval jsem preplombovat zub, protoze ceskej felcar sice zaplomboval, ale plomba vypadla. U toho Cecha jsem platil tusim dvanact stovek cash pri tehdejsi registraci u VZP.
Pak jsem spadl pod AOK, takze jsem si nasel zubare v Risi. Nebyl problem zubare najit, coz treba na Sumave je jinak v Cesku kurva problem, nikdo nebere. Sel jsem na to preplombovani, objednal se, termin za 10 dni, protoze to nebylo nic akutniho. Prisel jsem tam, jakejsi mladej Madar si mne vzal do parady, prohlidl stav zubu, zrentgenoval, pripravil mne na kresle. Pak prisel starsi doktor, Nemec, provedl ukon, pokecal, nikam nespechal. Pak prisla mlada doktorka a srala se s dobrousenim, dolestenim a tak. Byl jsem tam celkem neco pres hodinu. Dostal jsem fakturu na 70 Euro, splatnou dva tydny.
Jinak, plnej implantat stoji od 2000-3000 Euro – kolega v praci vypravel. V Cesku se da tusim poridit za pulku, ale je to pry jinej material. To mi zase vysvetloval jeden zubar. Samotny zakrok stoji v obou zemich temer srovnatelne, rozdil je v cene a kvalite materialu.
Nicmene, kamarad zubar v J. Hradci dela implantaty Rakusakum a ti si podoavaji kliku.
Nicmene, kamarad zubar v J. Hradci dela implantaty Rakusakum a ti si podoavaji kliku.
Když někdo na západě dostane nápad kooperovat s východním zdravotnictvím, tak se mi vždy vybaví tyto případy…
Nená nadto než ušetřit na správném místě:-)
https://www.idnes.cz/brno/zpravy/zamena-embryi-soud-smirci-jednani-reprofit-brno.A201104_103214_brno-zpravy_krut/diskuse
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/byli-podvyziveni-nemluvili-jen-lezeli-policie-vysetruje-jestli-soukromy-domov-v-prachaticich-netyral-seniory-66059
Napriklad zubar vychazi zhruba na trojnasobek toho, co u nas.
Ale o kvalitě služeb kliniky této cenové kategorie se Šmuclerovi a jeho boys nezdá ani v nejdivočejších snech. Jak jsem psal výše. Služba stejné kvality v ČR není, takže porovnávejte porovnatelné.
Taky to ICE není zadara, stejně jako Talgo ve Španělsku nebo TGV u žabožroutů.
To tak ve městech bylo vždycky, ne? Většina Němců bydlí v nájmu. Vesnice bude něco jinýho, tam to bude jako u nás.
A vůbec, ukaž mi zemi, kde si průměrný mladý zaměstnanci můžou dovolit kupovat byty a domy.
No ono to tak prej vzdycky nebylo. Mekka pronajmu, zejmena pak ve statnich bytech, je napriklad Viden. Nemci naopak byli zvykli, ze i ve mestech bydlej ve svym a pronajmy jsou v mensine. Ted uz na vlastnictvi dosahne malokdo a najem leze citelne do penez. Jinak hodnotove to bude asi jako u nas – byt ve velkym meste stoji jako domek na vesnici. Co jsem odposlechl, tak pod 400000 ojro uz dneska nelze poridit ani jedno. Kolega ted dostavel na zelenym, na klic, nic moc velky, pozemek kupoval neco okolo patnacti aru, bavorska prdel, 650000 ojro.
Rozdíl mezi nájemním bydlením a bydlet ve svým je velkej. Dneska už je skoro pozdě, ale stačí si spočítat, kolik se vrazí do nájmu třeba za 20 let. Za to už je slušný bydlení. Nájem jsou vyhozený prachy oknem. Jenže postavit si, je zas celkem solidní pakárna a vopruz, vím o čem píšu.
Takhle jednoznačný to není. Nájem je dražší, jasně, jenže to má v ceně spoustu věcí, který u vlastní nemovitosti schází. Zásadní je komfort a svoboda. Přistěhovali se do baráku cikáni? Staví hned vedle obchvat nebo nákupní centrum? Děti šly do školy na druhé straně města? Díky, pane domácí, tady jsou klíče a nashle. Zkuste tohle řešit ve vlastním a nájem najednou nemusí už bejt až tak moc drahej.
…a nebo prijde pan domaci a chce ty klice…
Ono oboji ma svy. Nejen podle prijmu, ale i socialni a rodinne situace. Kazdemu vyhovuje neco jineho a kazdy na neco jineho dosahne. Uplne spokojenej je malokdo, v obou taborech.
Od toho jsou smlouvy, ale jasně, svý negativa to má taky. Jen jsem chtěl poukázat na to, že nájem nemusí být pro každého jen vyhazování peněz z okna.
Právě komfort a svoboda je to, co je ve vlastním deviza. Jasně, může barák vedle koupit nějakej asociál a v tu ránu je problém. Já už bych neměnil. Věčný dohady s výši nájemnýho, odběru vody (nebyly a majitel nechtěl vodoměry) a pak může majitel nájemníky pěkně vyšťavit na vytápění (to nebyl naštěstí náš případ) třeba v případě společného kotle atd. atd. Už nikdy.
No pokud se svobodou míní zůstat přibitej na jednom místě, ať se děje cokoli, protože si nemůžu dovolit se přesunout, tak jo, tahle svoboda vyjde ve srovnání s nájmem levněji.
Znám dost příběhů majitelů bytů, kterým se o dvě patra níž přistěhovaly fetky / cigoši / patnáct denně ožralejch polskejch brigádníků, co si pak trochu zoufali, když viděli, jak cena jejich bytu klesá pod to, co platí na hypotéce. Jasně, dnešní růst ceny bytů v Praze to naštěstí smazal, ale není jenom Praha, žejo.
No já mám na mysli bydlení ve vlastním a to v domě, ne v bytě.
Hele, četl jsi vůbec, co jsem nahoře napsal o možných výhodách bydlení v nájmu? Připadalo ti, že mluvím o baráku? Kolik znáš lidí, co si pronajímají celej barák?
Samozřejmě, bydlení v domě se problémy s cigoši týkat nemusí, ale Babišova chemička za vesnicí už jo, stavba obchvatu nebo jiné veřejně prospěšné stavby taky.
Vím, co je to bydlet v nájmu a taky vím, že je to pěkně k hovnu. Možná na chvilku, než se člověk rozkouká. Za byt v nájmu min. 200 k ročně (bez služeb), často v králíkárně jak píšeš klidně s cigošema, možná za nějakou špeluňku o něco míň. Prachy v luftu. Za deset let víc jak dva mio, jasně inflace…
Barak taky muzes prodat a jit jinam. Podle mne toto je spis otazka kesene, nez nejake svobody.
Nájemní byt se dá změnit během týdne. Barák můžeš prodávat klidně rok i víc, pokud za něj máš dostat slušnou cenu.
Já netvrdím, že nájem je univerzálně lepší, jen že jsou lidi, kteří si té flexibility cení víc než placení hypotéky.
Absolvent univerzity v Nemecku nastupil za 1100 euro mesacne brutto? A kurva…z toho by sa nedalo zit ani u nas. Napokon, to je 70% minimalnem mzdy. A to su zivotne naklady urcite nizsie ako v Nemecku. Akurat ten nemecky student nema na krku pozicku za studium.
Absolvent univerzity v Nemecku nastupil za 1100 euro mesacne brutto?
ČR..
Kdyby to bylo v Rumunsku, tak má ještě míň. 40k tři roky po škole zas tak špatný prachy nejsou. Medián je kolem 30k.
40k tři roky po škole zas tak špatný prachy nejsou
1300 Eur….40k?:-)
Koukám, že zase posílila. Tak 35k. Furt to není tak hrozný, tři roky po škole.
Koukám, že zase posílila. Tak 35k. Furt to není tak hrozný, tři roky po škole.
Středový kurzem je to cca 33k….v hrubym. Mně to tedy přijde málo…
Marty…
22.4.2021 v 18:37
A co za ty love po třech letech umí?
A co za ty love po třech letech umí?
Menší technologickou linku zvládne sám, druhou se učí. Zvládne sepsat výzkumnou zprávu. Pracovat v laboratoři a řídit laboranty. Je schopen prezentovat firmu na konferenci nebo odborném setkání. Ve své specializaci je schopen navrhoval témata pro vývoj/výzkum.
Marty…
22.4.2021 v 21:22
To zní jak nějaká reklama na plesu absolventů, ne jak zaměstnanec soukromé firmy.
To zní jak nějaká reklama na plesu absolventů, ne jak zaměstnanec soukromé firmy.
Jaké parametry jeho schopností by vás zde v bývalém východním bloku uspokojili?:-)
Po třech letech ve firmě bych očekával, že už byl doučenej to, co mu nedalo školství (a že toho je stále víc, takže ai elementární věci) a začínají ho pomalinku zapojovat do nějaké opravdové práce, kde taky firmě i něco vydělá.
Esli je tam hlavně do počtu, tzn. to, cos psal (pže si dovedu představit maximálně naprosto okrajově, k čemu je tamto firmě v energetice, ale třeba mám jenom malou představivost stran korporátních pitomostí, jakožto pracovník z terénu), tak je zadarmo drahej a může nadřízenejm líbat nohy za to, že dostává tolik.
Esli je tam hlavně do počtu, tzn. to, cos psal (pže si dovedu představit maximálně naprosto okrajově, k čemu je tamto firmě v energetice, ale třeba mám jenom malou představivost stran korporátních pitomostí, jakožto pracovník z terénu), tak je zadarmo drahej a může nadřízenejm líbat nohy za to, že dostává tolik.
Možná je mojí chybou, že jsem to nepsal tak, aby se vám to zdálo dost úderné. Zvládá 75 % toho, co je na je pozici potřeba. Některé věci vyžadují zkušenost/vyzrálost. Toho se obvykle dosahuje cca za 5 let.
Mohl by vědět, co by podle Vás měl zvládat, aby nebyl „zadarmo drahej“ nebo „nadřízenejm líbat nohy za to, že dostává tolik“?
shane 22.4.2021 v 6:45
Za tolko prazka oficina mojho byvaleho zamestnavatela nedokazala udrzat nikoho dlhsie ako rok. To bolo v 90. rokoch. Pamatam sa na chlapka co ho prijali rovno po skole/vojne. Bol pol roka v kuse na skoleniach (Svajciarsko, Francuzsko, Nemecko, USA – dnes to nikomu nepripadne zaujimave, ale bavime sa o rokoch 1994/1995). Job bol fieldacky, tak zahrnal aj auto. A predsa po roku vypadol. A tak to slo rok co rok kym som pre zmenu nevypadol ja na jar 2001. Ze ako to maju dnes neviem.
O čem se bavíte? U nás ve firmě lidi, co tam dělají 20 let, berou 16 – 18 čistého. A tak je to všude, do 50 km okolo.
h72 24.4.2021 v 13:05
Bavime sa o platovych poziadavkach a platoch ludi s vysokoskolskym vzdelanim. V mojom pripade vacsinou slo o absolventov EF. Firma dovaza a servisuje zdravotnicku techniku.
Wildcat
24.4.2021 v 15:38
Zdravotní techniku mi ani nemluv, sou v tou pěkný hrachy, protože to je mnohdy až absrudně úchylnej vendor lock-in. Ve stylu sebrat spoustu na trhu v danej čas volně dostupnejch komponent, zbouchat to často neuvěřitelně garážnickým způsobem dohromady, a chtít za to několik míčů. Konkrétně mám na mysli rentgeny a jak sem onehdá zjistil, i CTčka.
Já si vzpomínám, že jsem po skončeném studiu na SPŠ SE v první půlce devadesátek nastupoval do velkého podniku za úplnou minimálku, tehdy to bylo nějakých 2500 Kč brutto. Tehdy jsem ani nějak moc neřešil, že mi dali tak málo, neměl jsem žádné mzdové požadavky. Neměl jsem také žádné praktické zkušenosti, byl jsem v oboru úplné embryo a ten podnik to taky tak bral. Navíc jsem tehdy ještě bydlel s našimi, takže existenční krizi jsem tehdy nemusel řešit. Při příjmu mi šéf jen řekl „když budeš mít snahu a zájem o věc, půjde ti to a lidi budou s tvou prací spokojení, hladovět tě nenecháme“. Asi po půl roce, když jsem se rozkoukal a začal fungovat, mi začali rychle navyšovat plat, takže po pěti letech jsem už měl mzdu ve výši dvojnásobku tehdejší hrubé mzdy, podnikový průměr byl tehdy dost nižší.
Takže asi tak. Vůbec nelituju toho, že jsem si jako obor zvolil průmyslovou automatizaci a mechatroniku, živí mne to velice slušně už od dob těsně po střední škole.
S timhle vzdelanim se chytis vsude.
Při příjmu mi šéf jen řekl „když budeš mít snahu a zájem o věc, půjde ti to a lidi budou s tvou prací spokojen
Osobně na to reaguji dotazem, zda je zvyšování mzdy součástí pracovní smlouvy. To je dostatečné na odfiltrování 90 % českých dementů.
Jediný opravdu účinný způsob jak si říct o zvýšení mzdy je mít vyhlídnuté potenciální jiné místo a hrozit odchodem.
Šéf: Vy chcete zvýšit plat?
Zaměstnanec: Ano.
Šéf: A když ho nezvýším tak dáte výpověď a odejdete?
Zaměstnanec: To ne.
Šéf: Tak vám ho nezvýším.
Jediný opravdu účinný způsob jak si říct o zvýšení mzdy je mít vyhlídnuté potenciální jiné místo a hrozit odchodem.
Dle mého názoru, pokud si člověk najde něco jiného a lépe placeného, tak se nemá smysl hádat.
Ma. Protoze pokud ti pridaji, tak porad jsi ve znamem prostredi a vetsi jistote, nez v nove firme, kde treba muzes skoncit se Zkusebni lhutou.
Tak. Zrovna tohle jsem udělal v současné práci. Je tu skvělá parta kolegů, strojní park firmy už znám jako své boty, už jsem tu udělal i několik hezkých nových projektů (a další projekty se chystají), jen plat mohl být lepší. Domluvili jsme se tímto způsobem k plné oboustranné spokojenosti. Nabídky mi chodí, tu a tam se ozve headhunter, ale já v současné době nemám důvod současnou práci měnit.
nove firme, kde treba muzes skoncit se Zkusebni lhutou.
To už je riziko „podnikání“.
Je to tak a riziko se oceňuje, tedy mzda v nové fimě musí být větší než mzda ve staré firmě plus hodnota rizika.
Já třeba kdysi nevzal jakousi možnou budoucí spoluprávci, protože jsem si byl nejistý jak se bude vyvíjet a raději jsem si ponechal starší méně placenou, ale relativně jistou.
Pokud zamestnavatel neni blbec a pokud zamestnanec nema premrstene pozadavky, pak se obvykle o navyseni mzdy hovorot da, protoze firma do zamestnance take investuje, byt je to treba nevyjadrene nou hau a zaucovani dalsiho cloveka na dane misto znamena vicenaklady, eventualne vypadek. Krome toho si clovek overi svoji hodnotu :-)
Pokud zamestnavatel neni blbec a pokud zamestnanec nema premrstene pozadavky, pak se obvykle o navyseni mzdy hovorot da, protoze firma do zamestnance take investuje, byt je to treba nevyjadrene nou hau a zaucovani dalsiho cloveka na dane misto znamena vicenaklady, eventualne vypadek. Krome toho si clovek overi svoji hodnotu :-)
Jak dlouho už pracujete mimo ČR?:-)
To je tezky, muj pracovni pomer v Nemecku je muj prvni v zivote :-)
To je tezky, muj pracovni pomer v Nemecku je muj prvni v zivote :-)
Ptal jsem se proto, že mi přijde, že jste si odvykl české mentalitě:-)
To je trošku vydírání. I kdyby zaměstnavatel byl spokojen s prací dotyčného, už se nemůže moc spoléhat na jeho loajalitu.
Tohle je jeden ze způsobů, jak se domluvit na řešení nějakého požadavku, aniž by jedna ze stran ztratila tvář. Je fakt, že to nefunguje vždy a za všech okolností, ale pokud je dotyčná zaměstnanec odborně a lidsky aspoň trochu v pohodě, tak mu to pomůže.
Loajalita ale není nároková záležitost a rozhodně to není nic automatického a na věčné časy. Loajalitu je třeba budovat a udržovat. A odměňovat.
Tak jednak dneska u řady profesí (což je podle mě i případ toho, co dělá CzechDave) když ten zaměstnanec odejde, konkurence po něm skočí, zato bývalý zaměstnavatel bude mít problém ho nahradit. S takovými zaměstnanci se takhle prostě nejedná.
A v každém případě začít se starat až když zaměstnanec chce reálně odejít (čili už se nějak smířil s tou variantou jít jinam a obvykle má i konkrétní nabídku) může být pozdě a taky dražší si toho zaměstnance udržet.
> Osobně na to reaguji dotazem, zda je zvyšování mzdy součástí pracovní smlouvy.
Zajímalo by mě, jak si to zapracování do smlouvy představujete.
Bod ve stylu, že bude výroční hodnocení a na základě něj firma zváží navýšení mzdy, asi do smlouvy klidně dostanete, ale nic moc to nezaručuje.
Bod ve stylu, že bude výroční hodnocení a na základě něj firma zváží navýšení mzdy, asi do smlouvy klidně dostanete, ale nic moc to nezaručuje.
Slušná firma nějak objetivně vyjádří parametry, které si přejí splnit, a podle toho se pojede. Od toho se bude pak bude odvíjez navyšování mzdy.
Nějaký množství zcela nepoužitelnejch trosek je vždycky. O část se snad postarají nějaký charity, o ty nejhorší šupáky holt nikdo. Tak jako ostatně vždycky. Důležitá otázka ale je, proč by ale všichni ostatní měli todleto vyživovat a držet při životě?
Bohužel, protože je to ve výsledku levnější. Teda pokud se nějaký stát chce posouvat spíš směrem k úrovni např. Německa než třeba Indie. A pokud si nechce pěstovat materiál pro různé bojůvky a revoluce. Totéž platí i o cikánech. Prostě vyjde levněji, nechat je povalovat s lahváčema ve vybydleným baráku nebo na ubytovně, než řešit následky toho, že hromadně vyrazí do ulic, aby se živili tak, jak jsou staletí zvyklí. Tenhle systém je ale udržitelný jen, dokud jich moc nepřibývá.
Alternativa tu samozřejmě taky je – koncentráky. Ale zase tak ambiciózní developerský projekty ve svý zemi snad nikdo rozumnej nechce.
Alternativa je se bolševicky nesrat do osobní obrany jednotlivce. Vono to pak tu svoloč přejde krást a loupit.
Socanský centrální řízení vede akorát k tomu, že řada na prácu nikdy nešáhne, protože by nedostali takový dáfky, a že se to množí jak potkani, takže ten problém má tzv. pozitivní zpětnou vazbu a je to stále horší. Zrovna tak si nevšímám, že by todleto snad jako nějak nesquatovalo, nekradlo, neloupilo a podobně. Asi to máš nějaký rozbitý, či?
Nemám, protože jde o míru. Ta současná se dá zvládnout. Ta, která by nastala s přístupem, co navrhuješ, už hodně těžko. Ohledně obrany ale souhlasím. Ne jako řešení kriminality, jak píšeš – to nesedí, v Americe se nekrade a neloupí míň než tady. Ale to, co se tady mnohdy děje i kolem jasných případů nutné obrany, je až neuvěřitelný.
Hele, karbane, a jelikož tam působí ta kladná zpětná vazba, jak dlouho myslíš že tenhle stav bude ta produktivní (dnes již) menšina ochotna a schopna tolerovat? Před několika lety se to v ČR zlomilo, lidí produktivních je méně než těch, co z jejich práce žijí. Spolu s tzv. demokraci (kdy většina rozhoduje o pravidlech pro všechny), která s touhle situací vůbec principiálně nepočítala a není na ni připravená, je to koktejl smrti. Má být teda celková daňová zátěž těch dnešních 50-60 %, nebo víc, kolik? 80? 90? Že to díky robotizaci ustojíme? Tvl.
To zase není tak složitý. Nejde totiž až tak o konkrétní procenta sazeb daní, ale o to, aby výrazné většině (ne jen 51 procentům), a to i většině produktivních, vždycky zůstalo v peněžence tolik, aby se měli relativně dobře. Takže pokud dojde k zavádění nějaké nové daně, nebo významnějšímu zvýšení některé ze stávajících, je potřeba jinou snížit. Třeba když ekocvoci dotlačí stát k zavedení uhlíkové daně, tak ten by měl na oplátku snížit např. DPH, nebo se třeba zamyslet nad náklady na zaměstnance pro firmy. Protože když se lidi kvůli daním budou mít hůř než dříve, znamená to pro vládu minimálně konec po volbách.
Kdy naposled se něco takovýho stalo, aby lidem reálně neubylo?
Ano, to je takovej oblíbenej kolorit, že lidi (včetně mě) furt nadávaj, jak jim pořád reálně ubývá, kvůli daním, inflaci a tak.
Ve skutečnosti existujou daně tisíce let, takže kdyby pořád jen rostly, už by bylo zatížení v tisících procent… A lidi se reálně v průměru mají pořád líp (např. u nás za Franze Josefa líp než za Marie Terezie; dokonce i za komančů líp než za první republiky; dneska líp než v devadesátkách)
Průser v tomhle ohledu samozřejmě nastat může, ale většinou zhoršení životní úrovně souvisí spíš s nějakou globální recesí, nebo s válkou, diktaturou (a potom se úroveň zase zvýší) – no ale současné nesmyslné prosazování „ambiciózních klimatických cílů“, genderových a rasových pozitivních diskriminací a dalších volovin v podobným stylu, může celkem drsnou ekonomickou recesi spustit, to jo.
karban
24.4.2021 v 21:30
Obvykle dojde k daňovýmu resetu při nějakým tom kontrmelci, naposled při tom před ~30 lety.
Že by se ale měli líp jak za první republiky je hodně diskutabilní. Neber to z technologickýho hlediska, proud se třeba začal pořádně zavádět nově, no ovšem životní úroveň letěla hrozně nahoru abyla by úplně někde jinde, nebejt komoušů. Některý starý prvorepublikový instalace 110 V komouši pořádně zrekonstruovali až na samotným konci své éry, a jak tady někdo pravidelně vopakuje, vlastí hajzly a tekoucí vodu řada pavlačáků taky dostala až bůhví kdy.
Behemot 24.4.2021 21:53
S tím celkem souhlasím. A chtěl jsem právě poukázat na to, že i přes tu vládu komunistů se lidi měli líp (samozřejmě kromě období těsně po válce, to vždycky nějaké roky trvá, než se z takovýho průšvihu země vyhrabe).
karban
24.4.2021 v 22:04
V něčem možná jo, v jinejch věcech o dost hůř.
Co je ale podstatný, jinde se měli eště výrazně líp, a mohli sme taky, nebejt února.
Behemot 24.4.2021 22:13
Ale jo, však jsem psal, že s tím souhlasím. A připadá mi, že teď k takovýmu „únoru“ směřuje většina Evropy a „západního“ světa vůbec. Zase jsou nejvíc slyšet ti největší demagogové, začali převažovat u kormidel, určovat, co se bude dít – a relativně rozumná část společnosti, které je ve skutečnosti většina, se proti nim nedokáže vymezit a už vůbec ne něco smysluplného podniknout.
Tady ta paní to sepsala celkem rozumně.
https://danielakovarova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=769699
Demagogové, lháři, političtí podnikatelé, jimi vlastněná média a k tomu aktivisti a jimi ovládané sociální sítě.
Kdo je kurva jakýsi František Vrábel a firma SemanticVisions?? Kdo a proč ho pověřil „dozorem nad českým internetem“?
Výsledek – hlavně internetem a médii rozdělená společnost, jako nebyla od poslední války a za žádné situace. Ani v roce 1968 ne – tehdy spíš naopak, lidi drželi spolu, jako asi nejvíc od konce války.
Mně naopak vůbec nepřipadá, že by většina společnosti byla rozumná. Kdyby totiž byla, už to tu vypadá trochu jinak.
Generace servisdoků, co má v dobrý paměti, co je dobře a co už je špatně, co pamatuje reálný situace a reálný život bez virtuálních realit, prošvihla příležitost něco s tím udělat někdy v letech 1996-1998. Pak už to nešlo.
Že to sem zase tahám, ale nedá mi to.
Jeden z lidí, co měli koule a chtěli s tím vším něco dělat, byl Landa. Objížděl stát, sbíral podpisy pod petici. Nebylo jich zase tak málo – 17k.
Ve sněmovně se mu sprostě vysmáli stylem, jaký jsem snad ještě neviděl – ostatně, existuje o tom kompletní záznam pro historiky: Landa o nemocné (čr) koze, komplet osazenstvo sněmovny o voze. Všecko naprosto marný, jediná rozumná odpověď jediného poslance a na cokoliv, tam nebyla k zaslechnutí.
Takže – když se pokusí něco udělat a absolutně neuspěje člověk, který je známý jak svým postojem, tak svou rovnou páteří, že je to dobrý fotr od rodiny a rozhodně to není nějaký neschopný vohnout, má už nějaké zkušenosti s médii – tak mi kurva řekněte, jak mohou s čímkoliv, s nějakou rozumnou vizí uspět jiní lidé, co nejsou ani zdaleka tak známí a mediálně sledovaní?
Když jsem sledoval ten způsob, jakým se Landovi doslova vysmáli, mísil se ve mně vztek a znechucení.
Možná s nimi měl mluvit tím jejich jazykem, jenže on ho neovládá.
A posranci už nerozumějí, nebo spíš nechtějí rozumět jazyku obyčejných lidí, mezi který počítám i toho Landu. Je to obyčejný člověk jako my, jen je známější. A byť se snažil, svedl s nimi úplný hovno.
servisdok 24.4.2021 22:41
Pozor, já jsem psal o „relativně rozumné“ většině lidí. To je rozdíl. A myslím to asi takhle: jsou schopní aspoň si všimnout a pochopit, že se děje něco, co oni vlastně nechtějí, určitě to neslouží zájmům jejich a vlastně ani zájmům většiny lidí, ale někdo to strašně tlačí včetně očividných lží. Oni to vidí, cítí to, ale to je taky všechno.
Nejsem si jist, jestli je moudrý, zrovna tohle téma otevírat.
Cyklisti a fatdwi-ové, co si matně pamatujou leda ty konce v osmdesátkách, dostanou zase psotník a bude dým – síra – smrad.
> Ono s dnešní automatizací a celkem rozdílnými schopnostmi je část lidí co si normálním způsobem nevydělá ani na jídlo
Automatizace výroby probíhá snad už 150 let a stejně je zaměstnanců dneska málo.
Navíc bych si dal otázku, jestli celá ta představa, jak stroje připraví lidi o práci, není nesmyslná.
Se stroji možná zaniká část pracovních míst (i když jiná místa zase vznikají), ale zároveň stroje snižují cenu vyráběných věcí, takže takže si člověk může dovolit vyšší životní úroveň i když pracuje méně.
Což se taky děje, těch 150 let zavádění strojů nevedlo k tomu, že by byla polovina lidí nezaměstnaných, ale že se zhruba na polovinu zkrátila pracovní doba (a přesto je dnes životní úroveň nesrovnatelně vyšší).
> nebo už moc staří (v 80 s Parkinsonem se blbě pracuje)
Tady Vám chybí ten dílek skládačky, že v post-produktivním věku člověk může prostě žít z toho, co si vydělal v produktivním věku.
(V našich podmínkách tedy je problém, že v 50. letech komunisti důchodový systém rozkradli a od té doby to připomíná tak trochu pyramidovou hru.)
> Se stroji možná zaniká část pracovních míst (i když jiná místa zase vznikají)
Zanikají málo kvalifikovaná místa (jednoduchá manuální práce) a vznikají naopak specializovaná místa, požadující složitější znalosti a inteligenci.
Vezmeme minimální mzdu – pokud by nebyla ta definovaná státem, tak bychom vzali částku se kterou se dá měsíc přežít (jídlo, bydlení, oblečení) při maximálním osekání nákladů (žrát levné sračky, chodit v hadrech ze second handu …) kde to jde.
Stačí si představit pak moment, kdy díky pokroku v robotizaci bude cena za pronajmutí nebo provoz robota co udělá práci jako člověk s průměrným IQ a průměrnými schopnostmi menší než minimální mzda. Firmy si najmou lidi na specializovanou práci a na tu „blbou“ použijí roboty. A najednou máme polovinu populace potenciálně pracujících které nikdo nechce zaměstnat.
Ono bude ještě dlouho trvat než se tam někam dostaneme, ale svět k tomu pomalu směřuje.
Dneska jsou takhle nezaměstnatelní jen lidé s nějakým problémem (alkoholismus, drogy, …), nebo hodně „špatní“ (nízké IQ, těžké postižení, …), ale ta hranice schopností kdy člověka na trhu práce nikdo nechce se pomalu a plíživě zvyšuje.
> v post-produktivním věku člověk může prostě žít z toho, co si vydělal v produktivním věku
Jenže máme inflaci. Tohle částečně lze (např. v produktivním věku postavit dům nebo koupit byt, takže na stará klena neplatím nájem), ale není to tak jednoduché, že jen našetřím X Kč a pak budu doufat že z toho do smrti vyžiju
To je etatistickej blábol. Ti lidi nemusí nic extra umět, pokud aspoň zvládnou jednoduchý věci a chodit včas, není problém, aby si je někdo vzal. (A zas z lidí nedělejme úplný idioty, pokud fakt nejsou chudí duchem a hlavně opravdu chcou, tak se leccos naučit zvládnou).
V ten moment se nemusí srát s robotem, kterej stojí taky ranec, pak údržba opravy a kdo ví co eště.
Nějaká počáteční robotizace dává smysl. Pak už je to ale hlavně vo tom, že pokud ta pracovní síla není, stojí za hovno nebo je moc drahá, tak je robotama nahrazená i za cenu toho, že ti roboti musí být stále sofistikovanější (tím pádem dražší, poruchovější etc.). Zkus hádat, kdo tady dělá inflace, obrovský výpalný a jiný minimální mzdy, čímž zaměstnance prodražuje? Můžeš jednou.
Jak roboti, tak lidi mají své neduhy … roboti se porouchávají, lidé zase onemocní, u obou při koupi nebo náboru může člověk až pozdě zjistit že mají nějaké nedostatky (ceny náhradních dílů a údržby vs. nešikovnost, nedochvilnost, alkoholismus …)
Třeba takový spot od Boston Dynamics je zatím moc drahý (stojí kolem 2 milionů dle výbavy), ale už nějaký číňan ohlásil že plánuje produkci něčeho podobného za 40% ceny.
První auta taky byly drahá, ale pak přišel Ford Model T a najednou si auto mohl dovolit kdekdo (v roce 1925 stál jeden kus už jen 260 dolarů, což přepočteno na dnešní ceny skrze inflaci je asi tak 4000 USD).
S roboty to bude podobné. Časem se objeví něco co bude laciné a použitelné a začne se masově používat. Méně schopní lidé pak budou mít silnou konkurenci a i při nejlepší snaze můžou mít problém se uživit.
Koně to nakonec oproti autům také „prohráli“ a dnes je jich „v provozu“ o dost méně než před 100 lety.
Do vynálezu skutečné umělé inteligence bude použití plechovejch beden mít konečný omezení. Spoustu úkonů nezvládnou, resp. budou tak omezení, že se na to lidi vyserou. Třeba takovej/á recepční v hotelu.
Lidi taky tak nějak preferují…lidi, žejo. Plechová huba je dycky až poslední možnost, i dyž samozřejmě dyž už na to někdo přejde a pude to, asi se už vracet nebude.
rovik: Máš dojem, že rozdělení bohatství ve společnosti je lineárně podle vykonané práce či zásluh? Doporučím více studovat společenské vědy. A možná i absolventy jejich studií. Uvažuješ totiž jak dělníci, kteří rozbíjeli stroje při průmyslové revoluci. Máme zde půl milionu státních zaměstnanců a i bureš musel přibrat další, protože ti původní byli neschopní. Už ti svítá? Buď ti nahrazení lidé budou dělat něco jiného nebo se prostě pro ně najde nějaká hladová zeď.
1 km kamionu za 1 Kc mi prijde jako renonc, pokud ne, tak prosim o kontakt, vydelam firme miliony.
Zrejme to malo byť 1€.
Jo, 1 EURO uz je trochu realnejsi cena, ikdyz to dneska vychazi spis na 1,5 dle destinace.
Ono kolega asi myslel „koruna na tunu na kilometr“. Typicky obchodníci s ocelí takhle počítají. Dtto maso (…). Prostě tam kde je kamion dřív prelozenej než fyzicky plnej.
To už vypadá celkem realisticky. Stačí vzít jenom samotné palivo (u kamionu řádově cca 40l nafty/100km) a už jsme na nějakých 12 Kč/km.
Ohledně těch mezd, ono je to spíš obráceným směrem.
Protože zaměstnance až tak nezajímá kolik za něj firma platí, ale kolik dostane čistého.
A mzdy jsou dané spíš tím, jak v té zemi vypadá trh práce.
Například kdyby se vláda rozhodla zvýšit odvody zaměstnavatele, rozhodně to nepovede k okamžitému snížení mezd v odpovídající výši.
(Už proto, že snížení mezd je dost nepopulární, takže by se to promítlo spíš až do budoucího zvyšování mezd.)
Takže vyšší odvody zaměstnavatele se v nějakém poměru (který závisí na situaci) rozdělí mezi zaměstnance (nižší mzdy) a zaměstnavatele (vyšší náklady).
První uškodí přímo těm zaměstnancům (prostě část jimi vydělaných peněz si vezme stát),
druhé vede k tomu, že firmy v dané zemi neprosperují a stěhují se jinam.
Jasně, jenže ty dáváš zakaznikovi cenu a co je v ní ho vůbec nezajímá. Jak ten výnos delis mezi lidi, stát, dodavatele a sebe už je irelevantní.
Proto si Čína opakovaně devalvuje menu. Aby byla pro „západ“ levná.
U krátkodobých vztahů je to irelevantní, ale pokud zákazník ví nebo tuší, že dodavateli náklady kvůli státnímu řádění stouply, může čekat, že dodavatel bude nucen dříve nebo později tu cenu zvednout aby ty zvýšené náklady kompenzoval. Pokud se tedy chce udržet na trhu.
Ad návrhy řešení:
Emisní povolenky- „by bylo řešení relativně jednoduché a to zavedení cel na dovoz zboží ze zemí mimo Evropskou unii“
Jednak z toho ty ostatní země zrovna radost mít nebudou (a podniknou odvetné kroky), jednak to povede k ještě většímu stěhování výroby pryč z EU (protože než s drahými cly dovážet materiál nebo součástky, to je lepší rovnou celou výrobu přesunout mimo EU) a jednak to funguje jen dokud je EU relativně bohatá vzhledem ke zbytku světa a moc nám nevadí, že tady se kvůli regulacím spousta věcí prakticky ani vyrobit nedá a dovoz je drahý.
Až si EU zreguluje ekonomiku někam poblíž průměru zbytku světa, bude to naopak problém pro EU.
Ke druhému problému, nějak programově zvýhodňovat tuzemské výrobce je v EU zakázané a jde to proti základní myšlence toho, proč EU vůbec vznikla.
V podstatě se dá říci, že možnost žít a podnikat kdekoliv v EU za (v teoretickém ideálním případě) stejných podmínek jsou jedny z posledních dobrých věcí na EU.
Žít a podnikat? A to jde, když sou zadrátovaný hranice?
Hranice zadrátovaný nejsou, podnikat se dá taky, pokud tedy člověk nespadá do ranku zakázanejch profesí, které vláda odsoudila k likvidaci. Ale to nemá s hranicema nic společnýho.
To sem si voddechl, že se už můžu jen tak sebrat a odjet si nerušeně kamkoli v Evropě.
Stačí to zkusit. Možná tě tam šoupnou do karantény, ale s tím se v tuhle dobu tak nějak musí počítat.
Aha, takže mě po překročení hranice možná zavřou? To je hodně zajímavá svoboda, jen co je pravda.
Co furt lidi máte s těma daněma z nemovitostí? Kurňa dyť to tadyk začíná vypadat jak na pirátským fóru…