Dacia na přejezdu aneb všichni jsme oběti systému - zpět na článek

Počet komentářů: 163

Přidat komentář
  1. Přiznávám, že jsem po shlédnutí reportáže něco nepěkného řekl, neboť to vypadalo, jakoby paní zastavila na druhé koleji která tam vlastně není. Tímto se jí omlouvám. Jinak souhlasím, stavění stále důmyslnějších pastí na řidiče asi patří do arsenálu zklidňovačů a jiných píčusů s plnou hubou bezpečnosti. Dělá se mně z nich zle jakmile začnou s těmi jejich mantrami.

      1. !!!

  2. Stran té uzavírky, vůbec mě to nepřekvapuje. Na oruadech to je samej vylízanej kretén, STBčtí zmrdi a jiná podobná pakáž, navěšená jako subdodavatel na erár, co pak připravuje podklady, to taky dělá jak totální kokoti (hlavně minimalisticky pro ně, aby na to ušetřili, na nejakou dopravu sere pes) a v reálu pak na stavbě probíhá totální anarchie. Každej chochlovskej kokot štyrykrát denně se značkama jebe, stavoš tam typicky většinu dne není a eště se mi nestalo, aby tam ty kokoti měli kopiu toho DIO. I když jsou povinni ju tam mít.

    A dyž pak na oruad té pakáži napíšeš, co sou za kokoty a že se jim tam pod lenivejma pazourama děje pomalu armageddon a je zázrak, že se u toho nikdo zatím nezrakvil, tak se jako správná vrchnost rozhodnou tě zdrtit svou vokovanou botou, pže co si dovoluje po nich jako nejakej plebs chtít, aby svoje zaměstnání dělali pořádně?! To že sou navíc povinovaní zákonem k vykonávání kontroly, aby zamezili tomudle bordelu, to mají v kundě a není síly, která by je donutila zvednout leviný prdele a na tu kontrolu jet.

  3. Nejen v Budějovicích jste mistři…. Jeden z těch kozomrdů co plánují po Teplicích padesát kilometrů cyklostezek například prohlásil, že by bylo ideální, kdyby lidi odstavili auto někde na kraji města a dál pokračovali na kole nebo MHD. Ideální stav třeba pro dovoz babiček a dědečků k lékaři, pro vyzvedávání dítek za škol a rozvoz na různé kroužky rovněž. O nákupech a jejich ukládání do zavazadlového prostoru auta až pár kilometrů od obchodu se nemá cenu ani mluvit. Vedení města obyvatelstvu natočilo třeba i takovéto veselé video: https://www.facebook.com/reel/2248576385657768 (tu vítězoslavně zmiňovanou zobousměrněnou jednosměrku zavedli ze dne na den, způsobilo to nepředstavitelné zácpy v centru a po protestech lidí jí vrací do původního stavu více jak půl roku)

    1. Ale to není blbý nápad. Vystoupíte z auta, nafasujete šlapací rikšu a odvezete dítě na kroužek. A budete krásná a štíhlá

      1. Lásko, voníš deštěm.
        Protože jsem byla v centru, ty čuráku!

        1. Lásko voníš dechtem.
          KOzy moji Simonky sou jako dva citrónky.

    2. Ale notááák. Plánovači přeci plánují 15 minutová města.
      Pak ještě rozvážku pomocí dronů a další laskominy. Mladí jsou z toho jupíííí https://youtu.be/FCOXkBX_nhg
      Nepodmíněný příjem atd.
      .
      Ergo co si Tepličáci zvolili to jim v zastupitelstvu zasedá a rada město řídí.

    3. U P+R nejde ani tak o povinnost, jako o spíš o to mít možnost odstavit auto, nafasovat za to celodenní jízdenku na MHD a pak na konci dne zase odfrčet.

      Že to není řešení na všechny případy užití je snad jasné.

      A velké nákupáky jsou stejně často na krajích měst, parkovacích míst mívaji dost.

      Nemyslím, že by tu bylo až tolik milovníků pomalého popojíždění po centrech velkých měst. „Jezdit“ po centrech Prahy, Vídně, Berlína, Mnichova a Vratislavi ve mne nikdy nadšení nevyvolávalo.

      1. To asi v nikom.

        Ale problém s těmi „nákupáky“ je v tom, že ta parkoviště staví za své a tím pádem si tam často instalují i zařízení proti veřejnému parkování (obvykle v podobě omezení max. doby parkování a počtu vjezdů). Je to zcela v pořádku, o parkování se mají starat obce, které na to konto pod pohrůžkou násilí inkasují peníze od občanů, nikoli prodejci pečiva.

        V Prahe fungovala leta taková praxe, že lidé dojeli autem ke stanici metra či tramvaje (pro Brňáky šalinou) a dál pokračovali MHD. Praxe to byla celkem logická, ale samozřejmě nepřekvapivě se jaksi začala hromadit auta u okrajových stanic metra či tramvají. Kdo by očekával, že město tedy okamžitě vystaví v těchto místech četné parkovací domy pro P+R, ten je tak naivní, že asi spadl z Marsu nebo si nevšiml, že už Pavel Bém na pražském magistrátu bohužel dávno NENÍ.
        Krnda to po poradě s Babišem „vyřešila“ tak, že nechala na těchto místech umístit zákazy parkování, namalovat barevné pruhy a znemožnit tím parkování vozidel lidí, kteří neměli kamarády na magistrátu ani desítky milionů v nějaké kampeličce, a tudíž museli rodinu odsunout mimo území hlavního města, kam poté samozřejmě ale stále musí dojíždět za prací (i když někteří jen za zaměstnáním, což je skupina, kterou by bylo možno snadno eliminovat a problém výrazně zmenšit).
        V dnešní Prahe se Vám tedy nevyplatí využívání MHD a je snazší dojet autem rovnou tam, kam potřebujete. Sám jsem MHD už asi 10 let nejel (do té doby prakticky denně), protože se to nevyplatí (navíc phm odečtete z daní, jízdenku MHD dost problematicky, protože na každou jednu z nich musíte psát cesťák).
        I když se to extremní levičák Hřib snaží „řešit“ totálním zneprůjezdněním města a naprosté nemožnosti parkování, dnes už je ten problém po celém městě stejný (s čestnou výjimkou Černého mostu, tedy Prahy 14), takže je úplně fuk, jestli auto zaparkujete na okraji a pojedete MHD, nebo dojedete rovnou na koncové místo svým dvouapůltunovým esúvé (poněvadž v tom totálním bordelu prostě chcete ochránit vlastní rodinu a život před rodinami a životy těch druhých, to je opakovaně logické vyústění jakéhokoli kolektivismu).

        Ale nevěšel bych hlavu, určitě bude ještě mnohem hůř.

        1. Tady je zajímavé, že soukromý vlastník náukupního střediska bývá vůči veřejnosti obvykle mnohem vstřícnější nežli obec. Zmíněná opatření zavádí obvykle až ve chvíli, kdy veřejnost parkoviště zabírá v míře, kdy tím brání prakování zákazníků, přičemž té doby jej klidně nechává kohokoli užívat bezplatně. A i po zavedení regulace je lhůta pro bezplatné stání v rozsahu obvykle 1-3h někde jinde někde jinde nežli 3 minuty na veřejných komunikacích. Také bývá zvykem mimo špičku vjezdový systém vypínat.

          1. Zajímavé… spíš symptomatické.

        2. Čerňák je ještě bílý, aspoň co se týče čar na silnicích. A P+R je tam nově postavené.

          Je ale jenom otázka času, kdy to tam zmodrá. Divím se, že se to ještě nestalo, protože je to zastaralé sídliště, tak je tam nedostatek parkování i pro místní. Schválně se musím podívat co se stalo s rozestavěným parkovacím domem v Bryksově ulici.

          O to zábavnější je cyklopruh na Chlumecké. Když může být tam, dal bych ho snad i na SOKP.

        3. Naposledy čo som bol v Prahe (asi pred pol rokom) tak som normálne zaparkoval pri takej reštike čo prevádzkuje aj vlastný pivovar a bolo to parkovanie pri ceste a bolo tam pomerne prázdno.
          Predposledne keď som v Prahe aj spal (asi pred 7-mimi rokmi) tak som auto parkol na bezplatnom parkovisku hotela a jazdil som hromadnou dopravou. Ak sa nemýlim bolo to na Záhradnom meste.
          Samozrejme moje skúsenosti sa nedajú aplikovať pre niekoho kto musí parkovať vo veľkom meste denno denne.

      2. V Teplicích máme 2 slovy dva velké nákupní domy přímo v centru proti sobě na HitlerplatzuStalinověnáměstínevimjaksetoteďjmenuje Mírové?

      3. Já především nevidím důvod, proč by užití parkoviště mělo být podmíněno zakoupením jízdenky na MHD. Jednak to postrádá smysl v případech, kdy je cíl poblíž parkoviště, což je častý případ. Dále, MHD je stále placenou přepravní službou, a tak by její užití mělo být zcela dobrovolné. Požaduje-li po mně obec úhradu této služby, o níž nemám zájem, jakožto podmínku pro užití veřejné komunikace, dobrovolnost zaniká a obec zneužívá své postavení.

        1. Tak to není myšleno. Parkovací lístek by byla i jízdenka na MHD bez navýšení ceny.

          1. Ve výsledku jde o totéž. Užití parkoviště je podmíněno úhradou částky, která je celá či z podstatné části tvořena jízdným MHD. Řidič přitom nemá možnost parkoviště užít, aniž by jízdné uhradil. Jestli úředně jde o parkovné v ceně jízdenky či jízdenku v ceně parkovného je pouze formalita.
            A samozřejmně považuji výběr poplatku za užití veřejného prostoru, jehož jsem spoluvlastníkem a na jehož údržbu a výstavbu přispívám daněmi, z nichž některé platí výhradně provozovatelé motorových vozidel, za nemravné jednání veřejné správy.

            1. V tom je ten princip P+R (Park and Ride). Slouží k tomu, abyste mohl zaparkovat v případě, že dál budete pokračovat MHD. Nejedná se tedy o veřejné parkoviště a neslouží k zaparkování bez pokračování MHD.
              V případě, že nechcete na parkovišti P+R platit jízdné na HMD, musíte si vybrat jiné veřejné parkoviště, nikoli P+R.

              O placení poplatku za využívání veřejného prostoru placeného z daní je diskuse jiná. Pokud by bylozcela bez poplatků, bylo by to nefér vůči těm, kteří parkoviště nikdy nevyužijí (např. moje 97letá babička 100% nikdy nevyužije parkoviště, které má před domem). Je to pouze moje domněnka, ale podle mě proto je tam sdílený způsob úhrady (doufám, že pouze) nákladů na zřízení a provoz.

              1. Tvrdím, že svázat užití parkoviště s užitím MHD postrádá logiku, sledujeme-li původní účel, tj. odklonění dopravy z vnitřních částí města. Zaparkuji-li na okraji, ulevím tím městekému provozu stejně, ať vzdálenost do cíle urazím tramvají či pěšky. Také tvrdím, že je to z výše uvedených důvodů nemorální.

                Stran financování veřejného prostrantví je však třeba zaujatý postoj uplatnit i na jiná místa nežli parkoviště, má-li tento být konzistentní. Je-li v pořádku účtovat poplatky pro pokrytí nákladů výstavby a údržby parkoviště, je též v pořádku např. vybírat vstupné v městských parcích, na náměstí, poplatky za sezení na veřejných lavičkách, atd. Výdyť to vše stojí peníze a užívá to jen někdo.
                Navíc, mimo nákladů na čištění, které se týkají všech veřejných ploch, jsou provozní náklady parkoviště nulové (nepočítám náklady na samotný výběr poplatků). Pokud je v pořádku bezplatně projíždět silnici, kde je údržba nákladnější, neboť povrch se jízdou nezanedbatelně opotřebovává, je v pořádku i bezplatně stát na veřejném parkovišti.

                1. KPL70: to lze vše zařídit. V Japonsku jsou všechna parkoviště s výjimkou soukromých (tedy např. před supermarketem) placená. Nemáte-li místo (vlastní nebo pronajaté), nemůžete si ani koupit auto. Bezplatné projíždění silnic řeší silniční daň. Kde-co je tam za extra poplatky, podobně jako u nás dálnice nebo v Rakousku tunely.

                  Aby Vás pak ta konzistence ale nemrzela. Mimochodem, komerční je tam i MHD, opět s odpovídajícími cenami (šinkansem na vzdálenost cca Praha-Brno stojí i dnes, kdy je jen extrémně slabý, zhruba tisícovku, dítě do 11 za půlku, od 12 plná palba, takže víkend u rodičů MHD s většími dětmi 8k jen za vlak. Ale jste tam aspoň rychle).

                  Celkově mi ale přijde, že k „dopravě pouze pro bohaté“ směřujeme taky, takže se postupně dočkáte.

                  1. Ovšem že lze, ale co z toho jakožto společnost budeme mít? Japonský přístup vede ke stavu, kdy člověk musí pro stejný výsledek vynaložit větší úsilí, mnohdy výrazně. To by mělo být odstrašujícím příkladem.
                    Konzistenci zastávám opačným směrem, tj. užití veřejného prostoru má být obecně bezplatné, v opačném případě nemá smysl, aby byl veřejný. Pokud se na něj budeme moci zadarmo jen uctivě dívat, tak totéž zastane prostor soukromý.

                    1. Neviem, neviem, ale som si všimol už dávno, že verejný priestor je chápaný úradníkmi, politikmi a im podobnou zberbou ako ICH priestor, kde ty obyčajný plebs proste nemáš čo hľadať. A bohužiaľ som si to nevšimol len u nás, či u Vás, ale aj na tom rozvinutom západe. Paradoxne v takom Turecku to stým verejným priestorom (aspoň čo sa týka parkovania) nieje také komplikované.

              2. 97letá babička asi bude odvádět výrazně nižší částky do veřejných rozpočtů nežli člověk dojíždějící autem do práce, tj.pracující a odvádějící daň z příjmu, ZP, SP a jako motorista navíc spotřební daň z paliva, DPH z paliva, DPH ze spořební daně, DPH z autodílů, dálniční poplatek a další.

                Jinak výběr poplatků obcemi za užití pozemních komunikací, jimiž jsou dle našeho práva i parkoviště, se řídí Zákonem o pozemních komunikacích, který připouští jakožto důvod pouze organizování dopravy. Výběr poplatku za účelem pokrytí nákladů by tudíž bylo nezákoné.

                1. Daň a DPH z paliva je tvoj poplatok za to aby aspoň časť ľudí dochádzala vo veľkým mestách do práce a za nákupmi či zábavou pomocou verejnej dopravy. Ak by ozaj všetci prestali v tých mestách jazdiť hromadnou dopravou a presedlali by do áut, ny bicykle, kolobežky a iné približovadlá tak by sme sa v tých mestách posrali z tej dopravnej situácie.

    4. A ještě chtějí, aby za to odstavení automobilu na okraji města platili. To se v posledích letech děje v Plzni. Tam u zcela nové konečné stanice tramvaje a točny autobusů postavili záchytné parkoviště, které záhy zpoplatnili. Nastal pak údiv radních, že parkoviště je málo vytížené a tehdejší arogantní náměstek pro dopravu Vozobule cosi blábolil o potížích s navigací a doplněním cedulí. Že se málokomu chce platit za parkování ~500m od značky konce obce, jej asi nenapadlo. Aby tak radnice zvýšila zájem o svou skvělou nabídku, začala zpoplatňovat další, již existující záchytná parkoviště ve městě. K tomu ještě zpoplatněná parkoviště nejsou označena příslušnou dopravní značkou a výběr poplatků probíhá pomocí závor, kdy je účtován i pouhý průjezd.

      1. Zvláštní je, že proti tomu zpoplatňování nezaujal ÚS žádný postoj. Dodnes mi chybí nějaké jednoznačné stanovisko, zda platit za užívání veřejné pozemní komunikace k běžnému účelu (jímž parkování od vyhlášky č. 145/1953 Sb je) je v souladu s právem.
        U parkoviště rozumím, že tomu je trochu jinak.

        1. K tomu jsou obce dle Zákona o pozemních komunikacích výslovně oprávněny, a to za účelem organizování dopravy, jak jsem psal výše. Rozpor se zákonem vidím spíše u těch parkovišť. Naše právo nerozlišuje mezi silnicí se stáním po straně a parkovištěm, obojí je komunikací. Pakliže Zákon o provozu na pozemních komunikacích stanovuje náležitosti výběru poplatků za stání včetně příslušného dopravního značení, pak bych čekal, že jiný způsob, např. označení plochy značkou „P+R“, která dle ZPPK povinnost uhradit poplatek řidiči neukládá, a užití závor, v souladu se zákonem nebude, zvláště když je ona plocha i v katastru jako komunikace označená.

          1. Já čím dál víc u článků nejdříve proskenuji diskusi, jestli tam nepíše KPL70, protože nějak se od vás hodně dozvím. To je jen pochvala.

  4. hm, D-Fens.- ne zcela s váma souhlasím, např kde začíná křižovatka, kde začíná křižovatka se značkama, a kde začíná křižovatka se světlama, jsou otázky v této souvisloti na místě,
    Tedy—jsou závory popřípadě semafory na přejezdu dopravní značkou ?

    1. Rozhodující je umístění výstražníku. V tomto případě je vzhledem k vytrhané vlečkové koleji daleko, ale to nic nemění na tom, jde měla ta Dacie zastavit.

      1. Neudržal som sa, viem že ma to bude mrzieť, ale….
        Kde ty chytrák najchytrjší mala teda tá ženská zastať, ak prešla cez závory tak, že boli hore a nesvietilo červené svetlo – t.z., že dostala informáciu o tom, že môže kľudne prejsť za závoru a prejsť cez koľaj ďalej v jej smere jazdy. Že tam niekde pár metrov za druhú závoru dá nejaký debil semafór nemohla ani tušiť.

    2. Pro vás jako řidiče platí jen značky umístěné ve vašem směru. Jiný přístup by postrádal elementární logiku.

  5. Tolik keců jenom kvůli tomu, abys obhájil neschopné lemply za volantem.

    Bude taky rozbor ze včerejška, kdy se na dálnici nepochopitelně srazí 5 aut ? Nebo jak zařvali 4 lidi v září, když ani jeden nebyl připoutaný ? Nebo každá nehoda obsahující kouzelnou formuli „řidič nezvládl řízení“ (=jel jako prase) ?

    Hlavně, že se tady rozmazává kdejaká cyklobuzna, ale vrazi v autech jsou svatí.

    1. Jasně, že nebude, za to tu bude kvičení jak to stát dělá špatně…
      Či odkaz na opilé cyklisty. Nebo něco s „fízlama“.
      To už je taková místní klasika.
      Někdy si říkám, kde je původce problému a těch předsudků.
      Pokud chci něco změnit, tak na to nekafrám a jdu to změnit nebo navrhnu řešení.

      1. Prostý dotaz pro strejdu gůgla: počet mrtvých řidičů 2024
        Nevím proč, ale vyhodil tohle: https://csu.gov.cz/jhc/dopravni-nehody-v-jihoceskem-kraji-v-roce-2024

        1. A to je jenom 1 kraj. :-(

          1. Tvoje schopnost říkat nahlas věci, které všichni vědí, je fascinující. Tos někde trénoval, nebo je to dar od samého Boha?

        2. Kdybyste uměl číst, je tam uvedeno, že se jedná o usmrcení v důsledku nehody, nikoli vraždy.
          Zkuste pro argumentaci vlastních slov tedy něco jiného.
          Díky

    2. Ehm, já ti do toho dopravní experte nechci kecat, ale „řidič nezvládl řízení“ je univerzální příčina v podstatě každé dopravní nehody, protože řidič je povinen předvídat, přizpůsobit, a tak dále. To ale neznamená, že to je skutečná příčina, znamená to pouze, že se kdosi dopracoval k potrestání kohosi za něco, co příčina nehody být mohla a nemusela. Řekněme, že existuje křižovatka, řešená tak blbě, že ji bezpečně projet prostě nejde. Neznám jich moc, ale existujou. Že se v takové křižovatce někdo vybourá rozhodně neznamená, že „jel jako prase“.

      1. Tvrdit, že „řidič nezvládl řízení“ znamená „jel jako prase“ je totální hovadina.
        Ono správně by ta fráze měla znít: řidič přecenil schopnosti vozidla. Obvykle ten řidič na brzdu šlápne nebo tím volantem otočí, ale auto už jaksi nereaguje. Lepší auto by třeba reagovalo…

    3. Doktor_podrazka: můžete i prosím nějak přiblížit nějakou kauzu „vraha v autě“? Tedy jednání řidiče, jehož účelem je druhého usmrtit? Děkuji.

      1. Integrale: Nemohl, on totiž Doktor_podrážka & SAVP jenom blbě žvaněj, je úplně zbytečný je krmit.

    4. Však vás tady taky nikdo neobhajuje… :-P

    5. Doktor_podrazka: „vrazi v autech“ :-D Vy jste veganista nebo něco podobně postiženého?

    6. Nevoláš sa náhodou Bouchal junior?????

  6. vlak ji minul o pár metrů? když zastavím vzorně před závorami jako první, tak mě vlak taky jen tak-tak mine o 3m.

    1. … a přesně tak to taky bylo, jak je vidět.

    2. Ty ale asi nevieš, že závora ťa chráni v prípade vykoľajenia vlaku? Teda tak morálne, že ti post-mortem nebude niekto robiť reportáže o cestnom pirátovy čo ignoroval všetky predpisy.

  7. Tohle je podobné pasti, která byla asi 10 let v Neratovicích, než se někdo zamyslel a opravil to. V těch Neratovicích to vzniklo tím, že to vymyslel nějaký (nebudusevpondělívyjadřovatsprostě)

    1. Na druhou stranu, vjíždět na přejezd, před nímž je neprůjezdná zácpa je dost riskantní chování.
      Proti tomu je jízda 250 km/h po liduprázdné dálnicí směšnou drobností.

      1. Integrale 27.10.2025 v 7:03

        Přesně.
        Semafor k řízení kyvadlového projíždění uzavírky měl být jednoznačně před závorou.

  8. Tak celkom v poriadku pani asi nebude, ked vidim ze nebudem moct rychlo kolajisko opustit – nejdem tam.

    1. jaký kolejiště??

    2. Třeba paní věděla, na rozdíl ode mne a toho, kdo to točil, že tam žádný koleje nejsou.

      1. Navíc podle map je tam nesprávné dopravní značení (A32b)

  9. Každý úder plánovačům budějovického dopravního nesmyslu je dobrý, ale s moc dlouhými přejezdy se to má jako se zbytečnými červenými; není dobré je projíždět na červenou, ač je místo, už proto, že si člověk zvykne na to, že neplatí absolutně. A pak v situaci, kdy bude nesoustředěný, rozptýlený nebo unavený nezareaguje podvědomě dostatečně rychle.

    A kritika je namístě; ženská v Dacii je typická lepička. Nesleduje situaci před sebou a nenechává si manévrovací prostor. Nechápu duševní pochody lepičů, kteří se hustém provozu přitulí k zádi mého auta tak, až mi pípají parkovací senzory, aby se pak na zelenou nerojížděli plynule, k čemuž odstup slouží. Dtto lepiči za pomalým autem, kteří brání předjíždění, ale to je zase jiná pohádka.
    Lepičům zmar!

    1. A ještě dotaz – jestli tu není někdo od fochu – proč nemůže být na přejezdu normální semafor – červená/oranžová/zelená? Proč mást řidiče druhým typem značení?

      1. Nejspíš protože se to tak nikdy nedělalo.

        1. Kdybych byl autokratem :-), dal bych na každý přejezd stopku + normální semafor. Pokud je garantováno, že vlak nejede, svítí zelená. Pokud jede, svítí červená. Pokud nikdo nic neví (ekvivalent nyní – nebliká bílé světlo a člověk neví, jestli je to rozbitý nebo to nikdy nefungovalo), bliká oranžová a uplatňuje se stopka.

          1. Muj hlas máte, akorát ta stopka je imho zbytečná, formulaci „podle rozhledových poměrů případně i zastavit“ pokládám za dostačující.

            Ale ono to nebude cinkat a v tom budou jistě nádražím odkojení spatřovat problém. A krom toho řešení je to příliš švýcarské, my pohrobci podunajské monarchie máme jinou mentalitu. :))

            1. Nějakou velkou značku bych tam dal, když ne STOPku, alespoň přednost; dopravní design by měl být v souladu s přednostmi a to u přejezdu, kdy typicky široká rovná asfaltka protíná úzkou a prakticky neviditelnou železnici není. Řidič by podvědomě neměl mít pocit, že je na hlavní.

              1. Jo s náhradou P6 za P4 ve zvýraněné úpravě nemám problém.

                Připomínkové řízení máme myslim za seboum, pokud se ještě nikdo nepřihlásí. Střihneme si kdo to pošle Babišovi?

                1. Nepočkáme, kdo bude ministrem dopravy? Jestli Turek, budou značkařské firmy zahlceny požadavky na 130 a 160 v červeném kroužku.

                  1. To je fakt, dáme to načas do šuplíku, situace je zatím nepřehledná.

          2. Dissenter:

            „.. nebliká bílé světlo a člověk neví, jestli je to rozbitý nebo to nikdy nefungovalo..“

            – – –

            Tahle signalizace taky není pro legraci. Proto se rozlišuje i rychlost, jakou přejezd smíš přejíždět.

            1. To vím, ale dnes je to zbytečně složitý. Můj a Rimmerův návrh by to značně zjednodušil.

              1. Dissenter:

                Nezjednodušil by nic. Navíc kmitavé žluté světlo je zcela nevhodné – při snížené viditelnosti možná záměna se signálem návěstidel.

          3. A ako ďaleko bude musieť byť ten vlak od prejazdu aby bola na semafóre zelená? Poznal som jeden prípad z východného slovenska kde je jedna dedina nalepaná na stredne veľké mesto a ich vlakové stanice sú od seba asi 2500 metrov. Medzi stanicami sa nachádzajú dvoje rampy – prvé hneď vedľa stanice v dedine a druhé asi v strede medzi stanicami. Svojho času to bolo tak, že keď prichádzal osobný vlak do stanice na dedine tak padli dole rampy prvé a aj druhé a ostali dole počas celého stánia vlaku na stanici v dedine a boli ďalej dole až dokiaľ ten osobák neprešiel bezpečne (asi 150 metrov) za rampy druhé. A to sa bavíme o dvojkaľajnej hlavnej severnej vlakovej trase medzi Košicami a Žilinou.

        2. Arnold J Rimmer 27.10.2025 v 14:26

          Přesně!
          Nikdy se to tak nedělalo ani v ČSR, ani v R-U a ostatně ani ve zbytku Evropy ne.
          Při realizaci předloženého nápadu by bylo nutno asi i vystoupit z jednotného evropského systému. Administrativu si představovat nechci, na technické problémy se pokusím někoho z kolegů zeptat. Ostatně doufám, že to žádný z nich nečetl, nemám rád podnikové pohřby.
          Pokud si představím praktickou realizaci výměny stávajícího systému za nový, tedy ne jen výměnu sloupků a svítidel, ale i úpravu kabelových tras, skříní, ovládání závor, software…, to všechno za provozu, odhaduji to na úkol pro dvě až tři volební období minimálně se zvojnásobením aktuálního schodku státního rozpočtu v každém roce realizace.
          (Míním včetně projektové přípravy, díky svému bezbřehému optimismu.)
          Z praxe: když jsem na kontrolním dnu, ještě za kovidu, viděl výkop pro kabelovou komoru v přednádraží, došlo mi, že ta kabelová komora má rozměry rodinného domku, pravda, s plochou střechou.

          1. ygorek: To je lež jako věž, protože ve švejcarech úplně normálně dostaneš na křížení červenou na semaforu, když jede vlak. Ono taky často vede dráha se silnicí tak souběžně těsně, že ani jiný řešení neni prakticky možný. Z toho byste se nejspíš tady taky po… 3x do vejšky. Začíná se mi zdát že potřebujete nějaký kádry z lidu aby vám s tim pomohly, páč jste tady zjevně v mentální slepý uličce! :))))

            BTW: Vystoupení z něčeho jednotnýho evropskýho (ať už je to cokoli) mi přijde jako skvělý začátek.

            1. Kolikrát taky vede prostředkem ulice, příčně přes křižovatku, nebo uprostřed jízdního pruhu. A různé kombinace téhož.

              1. Arnold J Rimmer 27.10.2025 v 16:16

                Takové řešení, byť pouze pro osobní dopravu, navrhovali slovenští kolegové v Košicích, ale nevím, zda je to již realizováno. Pamatuji si, že k tomu účelu měly sloužit speciální vlakové sopupravy, „ze švejcar zvlášť dovezený“ (citát je přibližný, jistě).
                Nakonec i ten příčný průjezd křižovatkou tam figuroval.
                Bohužel, o řešení kombinace silničního dopravního značení a železničního zabezpečovacího zařízení v tomto případě nevím nic.

                1. Ygorek: Tak má to určitě spoustu problémů – sniženou rychlostí na železnici počínaje. A vždy jde v podstatě o regionální nebo turistickou dopravu. Co o tom málo vím – ani ti švejcaři to za kdovíjak dobrý řešení nepovažou a jak jen trochu můžou (kanton na to dá prachy), tak to přestavěj aby to bylo stavebně oddělený.

                  1. Arnold J Rimmer 27.10.2025 v 16:41

                    Pokud se pamatuji, s rychlostí na železnici problém nebyl, zato s poloměry oblouků ve městě ano. Jak s napájením, nevím, jednalo se přitom o kombinaci s tramvajovou linkou. Dalším problémem byly bludné proudy, ale to jako obvykle řešilo detašované oddělení černé magie.

                    1. Ygorek: :))

            2. Arnold J Rimmer 27.10.2025 v 16:05

              Zde nemohu oponovat, protože v oboru železničních zabezpečovacích zařízení nejsem, na rozdíl od vás, odborníkem.
              Vystoupení z něčeho jednotného evropského jistě může být skvělým začátkem, to jsem nijak nezpochybnil. Dovolil jsem si jen poukázat na to, že nákladovou stránku takového počinu nelze abstrahovat, za tuto opovážlivost se vám samozřejmě omlouvám.
              Na závěr si jen jako laik dovolím hloupý dotaz: V těch švejcarech je tak ve všech kantonech?

              1. Ygorek: Tak to máš štěstí, protože my jsme a tak víme že vytáhnout drát na červenou ze svítící bedny starý pan prezident Zeman neni žádnej problém za miliardy. My s Dissenterem samozřejmě nákladovou stránku věci pomíjíme, jsme stratégové – od toho je strážce pokladny aby tisknul prachy.

                ad Švýcarsko – Úplně myslim z hlavy asi ne, k vidění je to hlavně na metrových Rhaetische Bahn a Matternhorn Gotthard Bahn. Ale i třeba na síti SBB – na Seetalbahn a i jinde v okolí Aarau a Lenzburgu. Musel bych nad tim víc hloubat, což jsem zatim nečinil.

            3. A už si v tom švajcu ujasnili kerej jazyk je ten hlavní? :-D

              1. Jasne, že hej. Vpravo po helmutsky, vľavo po žabožrútsky a ten kúsok dole po špageťácky. A boh ťa ochraňuj aby si vľavo začal na pumpe niečo riešiť po helmutsky či po americky……

          2. Já o semaforech ani drážních ani silničních nevím mnoho, ale stejně mi přijde, že napřed tedy zduplikovat a poté přejít na silniční systém by stálo za ty prachy.
            Můžu se mýlit, samozřejmě.

            1. Dissenter:

              „by stálo“

              – – –

              Nestálo. Hezky nechat výstražníky – nebo tam chceš pidlit semafor s tuplovanou červenou (tovížetam musí bejt) a ještě zavádět ty rizikový žlutý kmity…?
              Houby…

        3. „proč nemůže být na přejezdu normální semafor – červená/oranžová/zelená Nejspíš protože se to tak nikdy nedělalo“ respektive vždycky se to tak dělalo.

          ale jo, do jisté míry je to pravda. úplně stejně jako řízení letového provozu měří na fíty. jako se zeměpisná délka a šířka furt určuje s šedesátinným dělením kruhu. jako trvá našemu trabantu jeden oběh okolo planety vždy přesně 28 dní a ňáký drobný a my máme „měsíce“ různě dlouhé ujeté od aktuální viditelné podoby našeho souputníka.

          prostě jde o prachy. musely by se tam investovat obrovské peníze, a to se nikomu nechce, to je lepší navždy žít s touhle dualitou. dost na tom, že je dvakrát do roka ve zprávách nějakej Kotrba z Tatrmánie, co nechápe co znamená červená světlo a není mu divný že za tím blikajícím červeným světlem a zvonkohrou jsou napříč přes vozovku nějaký dva dlouhý kusy železa a potřeboval by tam závoru jako proti útoku těžké jízdy doplněnou propadlištěm s kůly jak při burianově vyobrazení lovu mamutů. to by se o tom musela dohodnout minimálně celá evropa. a i tak by byly několik let plný noviny nekrologů pitomců co nepochopili, že na rozdíl od vjetí do plný křižovatky kdy je následkem jen zablokování ostatních směrů nemá vlak rozhled pro zastavení a podobné konání na přejezdu může být honorováno hrdelním trestem na místě bezprostředně vykonaným.

      2. Dissenter:

        „Proč mást řidiče druhým typem značení?“

        – – –

        Přejezd je značen specifickým typem značení, protože to je PŘEJEZD. Pokud tě to mate, nemáš co pohledávat u řízení vozidla.

        1. Solnohrad je hlavním městem Solnohrad. :-)

          Důvod by – krom dříve uvedeného „nikdy se to tak nedělalo“ – nebyl?

          1. Dissenter:

            Jistěže je důvod. Železniční přejezd není běžná křižovatka či přechod pro chodce nebo přejezd pro cyklisty, kde je řízená doprava.

              1. Dissenter:

                A hodně – technicky odlišná věc, proto jinak zabezpečená.

              2. Co třeba fakt, že je kolejová doprava nadřazena té nekolejové. A to i ve městě. Proč asi? Z rozmaru? 😀
                .
                Proč jsou asi u VRT mimoúrovňová křížení? Proč na tratě VRT nesmí nákladní vlaky?
                .
                A 200 km/h fakt VRT není i když si to někteří myslí.
                https://vtm.zive.cz/clanky/cesko-zacalo-stavet-vrt-v-nezamyslicich-uz-v-roce-2028-zaziji-co-je-to-rychlost-200-km/h/sc-870-a-234985/

                1. SAVP 27.10.2025 v 17:14

                  Proč by na VRT nesměly nákladní vlaky?

                  1. „nákladní vlaky?“

                    – – –

                    Jsou pomalejší, jinak brzdí. A pro ETCS L3 je nikdo nikdy nevybaví.

                  2. To je prosté ygorku. Nákladní vlak nikam nespěchá. Maximální rychlost NV je 100 – 120 km/h.
                    NEx – Nákladní express max. 140 km/h a to podle stavu tratě.
                    Je to i o váze. NV několik tisíc tun. TGV Atlantique 444 tun. https://cs.wikipedia.org/wiki/TGV_Atlantique
                    .
                    VRT je od 250 km/h (někde od 200 km/h) a proto se staví extra tratě včetně mimoúrovňového křížení.
                    VRT je defacto analog dálnice na kterou také nesmí traktory, aby to „odsejpalo“ + bezpečnost.
                    .
                    VRT nestaví v každých kotěhůlkách, které si zaplatí za zastavení lepších vlaků ve stanicích.
                    Ono i těch 320 km/h není pro zemi velikosti ČR úplně ideální.
                    Leda tak v přímém směru Plzeň – Ostrava což je těch 350 km/h.
                    Rozjezd – jízda – brzdná dráha.
                    .
                    Takhle vypadá stošede přes Pardubky. https://youtu.be/AopuqSaAkTk
                    Pouze loko.

                    1. SAVP:

                      „Pouze loko“

                      – – –

                      A hezky musí klofat, pod ETCS…

                    2. No však Pardubky. Už si nepamatujou? Bylo kolem toho fest povyku. Tak kdoví jak je to tam nyní.
                      https://youtu.be/i_qVS8xgfqc?t=36
                      .
                      Nedávno na Slovensku.
                      https://youtu.be/qX11Mzr07r0?t=43

                    3. SAVP:

                      „však Pardubky“

                      – – –

                      Tehdá zrušili kódování pro LVZ a ETCS tam ještě nebylo. Ovšem 100 % vina strojvedoucího, to je bez diskuse. Klofal a nemyslel.
                      Teď pod plným dohledem a hezky klofou, furt a furt…

                    4. SAVP 27.10.2025 v 18:03

                      Přesně, je to prosté.
                      Je to pouze otázka financí.
                      Jak praví základní poučka, VRT se staví pro konkrétní vlak. Pokud se nám to vyplatí pro nějaký druh zboží, lze k tomu účelu postavit nákladní vlak pro konkrétní VRT.
                      Je to analogické s leteckou dopravou – pokud se nám vyplatí dopravit květinu letadlem, prostě ho pro ni upravíme a pošleme. Nakonec skončíme u pravidelné linky Abuja – Praha, třeba.
                      Samozřejmě, brambory se zatím letecky nevyplatí a uhlí také ne.

                    5. Tak to asi určitě ne ygorku. :-D
                      S Uršulou a spol. spíše vize.

                    6. @SAVP
                      celé VRT v ČR je šméčko na úrovni kanálu DOL.
                      Super darda jsou zejména tunel(y) pod Krušnými horami, odbočka do dycky Most, RS Brno Přerov kde najednou VRT není zapotřebí, vynechání Holomóca, sjezdy do prdelí na Vysočině atd., atp.
                      Jezdim vlakem do Prahe už 40 let a stav kdy to přes cca 10 lety dalo nejen Pendolino okolo 3h mi připadá jako dostatečný. Oklikou přes Brno to bude za 600 miliard v dnešních cenách rychlejší o 45 min.
                      A to se vyplatí!
                      Při ceně jízdenky 1000+
                      Jebat VRT!
                      Už 30 let se tu sypou desítky miliard do koridorů na rychlost 160km/h.
                      Ještě to není hotové…
                      A vždy mě fascinuje, jak pičusové počítají jak se nevyplatí jet po dálnici 150 místo 130 a pak hýkají nadšením, že Pindolíno jede do Budějic na 10km úseku 200!

                    7. Dachsmeister 28.10.2025 v 7:08

                      Co se týče zmíněných koridorů, jedná se od začátku o sanaci vybydlené železniční infrastruktury. Peníze určené pro povýšení infrastruktury na vyšší úroveň byly použity na velkou opravu.
                      Co se týče zvyšování rychlosti, při aktuálních opravách (vznešeneji optimalizacích a revitalizacích a jiných acích) investor prokazuje zkrácení přepravní doby. Je hezké zjistit, že se do okresního města mohu dostat o 2 minuty a 18,5 sekundy dříve než za R-U.

                    8. @ygorek
                      je to tak.
                      Obzvlášť žertovné he to na trase Pha Blava, kde Pendolino po 70 letech překonalo Slovenskou strelu o 20min, aby v současnosti byla jízdní doba o5 o několik desítek minut delší.

                    9. A kým že ta infrastruktůra byla vybydlená? Já jenom že v 60. letech v britannistánu lítaly ai Delticy místama 160, a to nebyla žádná čupr vrtr infraštruktůra, ale koleje na kerejch eště pár let přetím lítala (pravda, expresní) pára a eště o nejakej pátek dřív možná ai koňka…tady se do toho teda lijou ty stamiliardy, a kde že je ten pokrok? Že to jezdí dráž, za to pomalejš jak za mocnářství? Tak to jo.

                    10. Dachsmeister: odpověď, k čemu je VRT už jste napsal:
                      „Už 30 let se tu sypou desítky miliard do koridorů na rychlost 160km/h.
                      Ještě to není hotové…

                      VRT je něco jako léno pro spřátelené firmy na této taškařici přisáté. To by majitele zajistilo na generaci-dvě dopředu a pravnuk by pravděpodobně jen plynule přešel do maglevizace celé sítě, na tu se začne dělat PR tak za 30 let.

                      Smysl pro běžného občana to nemá žádný, ocení to akorát různí agenti placení státem a pak pár zelených manažerů, co si oddechnou, že nemusí jet služebním uhlákem na jednání a vykážou cesťák v kombinaci taxi-VRT v jedničce-taxi na úrovni dnešní ceny letu vrtulníkem.

                    11. @fatdwi
                      SPD a Motoristé to chtějí zastavit, koneckonců Motoristé byli jediní, co v nějaké TV diskusi zastávali stanovisko, že to nema cenu.
                      Doslova!

                    12. Nesouhlasím.
                      Stávající železniční tratě jsou přetížené a neumožňují nákladní dopravu. Ve směrech, kde se plánuje VRT, potřebujeme aspoň 2 koleje navíc.
                      Cenově nebude velký rozdíl mezi rozšířením v původní stopě a postavením úplně nové VRT.
                      Pokud jde o cenu jízdenky, ta je u nás relativně nízká, ale i ve státech, kde je „normální“ (IT, DE, FR), se cena jízdenky na VRT neliší dramaticky od ostatních, jsou i nízkonákladovky na VRT (Quigo).

                      No a nakonec, peníze do rozvoje infrastruktury (a z toho plynoucí zaměstnanost zejména pro nízce kvalifikované) jsou jistě lepším způsobem jejich využití, než socdávky.

                    13. Dissenter: dlouho jste tím nejel, co? Nízká byla cena jízdenky naposled před covid games, dnes se tím prakticky vůbec nevyplatí jezdit. Podezřívám ČD, že zákazníky nechtějí a jde jim jen o pravidelné dojížděče, co bydlí blízko nádraží. Normální člověk, co nejezdí Praha-Brno denně to nevyužije a pro víc jak jednoho člověka je to úplně mimo mísu.

                      Aktuálně: 999 kč (druhá) 2720 Kč (jednička) za JEDNU CESTU Brno-Praha, 2 dospělí, 2 děti do 15 let. Sorryjako, co je levného na jízdence v ceně dvojnásobku (dvojka) nebo víc jak pětinásobku (jednička) paliva? I pokud budu plánovat dopředu, tak na příští týden je sleva tak 100 kč do dvojky a nic do jedničky, na některé spoje ani to ne.

                      Takže VRT s cenami někde na dvojnásobku těchto bude dávat smysl jen pokud soudruzi zdraží benzín tak odhadem na 100 kč/l, případně udělají jiné drastické kroky. Pak je ale otázka, jestli tím spíš nedosáhnou dramatického úbytku cestujících než že by ožebračení občané trajdali za takové peníze vlakem.

                    14. Jezdím cca 2x za 3-4 měsíce Praha – Olomouc, ev. Praha – Plzeň a pozoruju, že poslední dobou je cena jízdného naopak významně nižší než bývala v letech 2000 – 2010. Srovnání přesné nemám, je to spíš pocitově.

                      I ten benzín je levnější než kdykoli v naší krátké historii, ale to jsem tu rozebíral už kdysi.

                      Osobně si myslím, že doprava v ČR překročila svou kapacitu právě proto, že je příliš levná (od kamiónů přes vlaky po auta).

                    15. Teď jsem našel jízdenku Praha-Brno z r. 2010, 2.tř, jeden člověk, 170 Kč s nějakou slevou eLiška.
                      Kolik to je na dnešní peníze?

                    16. @Dissenter
                      já pamatuju Leoša z Bystřice nad Olší do Prag Hauptbanhof za 149 Kč v sobotu dopoledne l.p. 2016, z Ostravy to bylo i za 99 Kč.
                      Dumping jak sfiňa.
                      Regiojet taky býval levný.
                      I Pindolino v té době muselo zlevnit.
                      Dnes jezdím v sobotu za 999 Kč 2dospělí +2 děti celý den po ČR, ušetřené prachy propijem a projíme v jídelňáku.
                      Nebo za 300 Kč Moravskoslezský a Jeseníky.
                      Ale kdybych chtěl zítra ráno z Českého Těšína do Prahe, tak je to od 540 do 959 Kč.
                      Už ve 2 lidech se vyplatí jet autem, teda pokud to není Ferrari.
                      Jo taky pamatuju studentskou slevu l.p. 1990 za 69.50 Kč z Ostravy do Prahy, do kila to bylo tak do roku 1995 tuším.

                    17. To jako že veškerá doprava je levná a měla by být dražší, aby jezdilo míň lidí/zboží a tak se to kapacitně zvládlo?
                      Vždyť zrovna nákladní železniční doprava „pláče“, jak nemá zákazníky, propouští lidi a likvidují vagóny i lokomotivy. A vypadá to že nejenom u nás, ale i jinde v EU. GD začíná přinášet ovoce.
                      https://www.echo24.cz/a/HuWPz/zpravy-domov-nakladni-zeleznicni-dopravce-cd-cargo-propusti-420-zamestnancu

                    18. Pokial je mi zname od francuzskych kolegov, TGV je silne dotovana statom a aj tak je pre nich draha. tak neviem co si o tom mysliet

                    19. Dissenter
                      28.10.2025 v 9:43

                      nákladní železosocka chcípe na úbytě, pže to nikdo nechce, a už ani to huhli se netahá, dyž zelení komouši to zakazujou, takže není problém

                      rači dostavět dialnice a těm starejm přidat pruhy, tam můžou dementi přehazovat lopatama do aleluja

                    20. Dachsmeister: no jo, nemají sponzory u lizu, tak si můžou dovolit se takhle vymezovat. Kdyby Turek dostal dopravu a postupně změnil tok peněz, myslím, že by se na to velmi rychle zapomnělo, ale nebude to třeba. V nové vládě to předpokládám dostane Svoboda a ten jako generál SŽ bude mít myslím velmi jasno, co má dělat. Zastavování to zcela jistě nebude.

                    21. Tak pokud bude chtít Turek měnit tok peněz, tak si vsadím spíše na výměnu Turka.

                2. Jak brání nadřazenosti kolejové dopravy logika: Pokud je garantováno, že vlak nejede, svítí zelená. Pokud jede, svítí červená. Pokud nikdo nic neví (ekvivalent nyní – nebliká bílé světlo a člověk neví, jestli je to rozbitý nebo to nikdy nefungovalo), bliká oranžová a uplatňuje se stopka.
                  Nebo snad v současné době, když bliká bílá, nemám „přednost“ a nemohu jet jako na zelenou?

                  To, co mě vadí, je, že kromě jasných stavů červené/bílé je spousta stavů nejasných. Některé přejezdy mají stopku. Některé nemají nic. Některé mají bílou, ale ta zrovna nesvítí / nikdy nesvítila.
                  V některých státech jsou hlavní závory a světla jsou doplněk. Někde je to současně. Jinde je to jako u nás, závory jsou doplněk a světly se máš řídit.

                  Prostě nejednotnost a troufl bych si říct, že klasickou červenou (normální semafor) na přejezdu by projelo méně aut, než blikající železničářskou červenou. Už pro ten reflex.

                  1. Dissenter:

                    Kmitavá červená je výraznější.

                    A ještě vypíchnu jednu zhovadilost, zaváděnou někdy po roce 2000:
                    Nějaký primitiv zavedl šedé sloupky výstražníků (v některých oblastech se již nově několik roků osazuje plech s červenobílými pruhy). Jako další zvýraznění pak další hlupák vymyslel reflexně zelené lemování výstražných křížů. To je nesmysl, obvykle hezky splyne se střední výškou zeleně, hlavně zjara).

    2. Ono sa to ľahko mudruje, ale pokiaľ prúd áut vyzerá, že ide plynule, tak vodiči aj plynule jeden za druhým prechádzajú cez prejazd. Nikto nejazdí tak, že pred otvoreným dlhým prejazdom zastaví, počká, kým predošlé auto prejde, a rozbehne sa až keď sa za prejazdom urobí miesto pre jeho auto.

      Bežne za prejazdmi nebýva takáto pasca, ktorá zastaví celý prúd na čas dlhší, než dôjde k vypršaniu vyprázdňovacieho času (alebo ako sa to odborne volá) a uzavretiu závor. Žena pravdepodobne na prejazd nevošla na červenú, minimálne video nič také neukazuje.

      1. Já tak tedy obvykle skutečně jezdím. Do křižovatky, přes přechod nebo přejezd jedu jen v případě, že tam nezůstanu stát. A to žiju v už 35 let v Prahe.

      2. Já takhle skutečně taky jezdím. Rychlost porušuju denně, ale zůstat trčet v pasti z který neni úniku zásadně nechci. Křižovatka, přechod, přejezd.

      3. Já tak jezdím (respektive nezastavuju, ale zpomaluju, aby mi zůstal manévrovací prostor), protože občas někomu za přejezdem chcípne motor, jednou tam řidič o dvě auta přede mnou najel na nějaký plech a protrhl pneumatiku. Nehodlám pak vymýšlet únikové cesty, zejména když za mnou jede 50 cm na nárazníku další lepič.
        Rychlost viz Rimmer, jakmile je volno, lepičů se zbavím.

        1. Paní ovšem zastavila až daleko za přejezdem. Viz definice přejezdu v článku.

          1. Ta definice je možná právně správná (nevím a po pravdě mě to moc nezajímá), ale logicky chybná. Přejezd je to, co je mezi závorami.
            Šlendrián, kdy se zabere závorami zbytečně velký kus místa, je správné kritizovat (a možná se lepička tím i vyviní z přestupku), ale jako řidič bych na to nespoléhal. Ostatně viz výše; pravidla mají být jednoduchá a 100% platná, jinak budou vznikat neúmyslné chyby.

            1. nj, dyzentérova logyka tvl

            2. Ty voleeeeeeeeeeee. Toľko humoru v jednom dvojriadkovom príspevku.
              …pravidla mají být jednoduchá a 100% platná, jinak budou vznikat neúmyslné chyby… – tu to jasne napśal pán domáci: prejazd je kríženi koľaje s cestou. To čo je medzi závorami si môžeš nazvať napr. medzi-závorie. Pevne verím, že pani nebude s policajtmi spolupracovať a bude mať kľud, lebo podľa videa chybu neurobila.
              …Šlendrián, kdy se zabere závorami zbytečně velký kus místa, je správné kritizovat… – a čo ak by sa závory riešili tak, že medzi závorou a prejazdom (koľajami) bude 5-6 metrov priestoru a navyše bude závora tak vysoko aby pod ňu vošiel čumák bežného osobného auta (sedanu, kombíka…). To by dávalo dostatočný priestor pre vodiča, ktorý by uviazol medzi závorami dosť miesta na bezpečné odstavenie vozidla a predídenie katastrofe.
              …pravidla mají být jednoduchá a 100% platná, jinak budou vznikat neúmyslné chyby… – o akých pravidlách to tu píšeš ty vtipálek. Hádam len nie o zákonoch, vyhláškach a iných dokumentoch z pera politikov, úradníkov a iných zmrdov?

      4. Pardon, ale já tak opravdu jezdím. Zásadně nevjíždím na přejezd, pokud nemám jistotu, že se za ním vejdu do kolony tak, aby žádná část mého auta netrčela do prostoru závor, nebo nedejbože kolejiště. Díky svému šotoušení a kontaktům s ním souvisejícím jsem se v minulosti několikrát dostal k neveřejným necenzurovaným materiálům, dokumentujícím následky srážek vlaku a auta, které zůstalo stát na přejezdu (a také sebevraždy jednoho mého známého, který u Pardubic skočil pod EC – to je ale jiný příběh). Fakt to nebyl hezký pohled.
        Před přejezdem je třeba mít respekt.

        1. Rešpekt pred prejazdom chráneným závorami – na tom sú tam tie závory a svetelná signalizácia. Systém, ktorý sa používa desaťročia po celom svete, tak asi je spoľahlivý. To, že to niekto domrdá tým, že blízko za závory drbne najjednoduchší semafór a tým obmezí dodatočne prejazd závorami je na kriminál.
          Je ozaj fajn, že si dávaš na prejazde veľký pozor, ale nešťastie nechodí po horách, ale po ľuďoch a tak sa proste takéto situácie ako na videu občas stávajú.

    3. Dissenter 27.10.2025 v 9:13

      K tomu bych měl takhle z dálky jen drobnou otázku.
      Pokud by řidička Dacie, jak správně poznamenáváte, zůstala stát před závorami, kolik za ní zastavivších řidičů by ji do vzniklé mezery předjelo s velkou pravděpodobností, že poslední z nich vyfasuje Černého Petra na koleji?

      1. Snad málo. 50m před a za přejezdem je zakázáno předjíždět. Nejspíš i proto.

        1. Objíždění a předjíždění jsou různé věci.

      2. Těžko říct takhle z hlavy, snad jen mohu podotknout že v naší společnosti si svůj způsob sebevraždy může zvolit každý individuálně sám. Zatím ještě ano.

        1. Tak ale nechať sa zasamovraždiť vlakom a spôsobiť psychickú ujmu nevinnému človeku (strojvodca) je predsa len niečo iné ako hodiť si slučku cez hlavu na najbližšom strome.

Napsat komentář

D-FENS © 2017