Čtvrtá průmyslová revoluce: Víc otázek než odpovědí - zpět na článek

Počet komentářů: 245

  1. Autore, to jsou vcelku akademické úvahy.
    Parní stroj také nikdo neplánoval, na průmyslovou revoluci také nebyla pětiletka, co se týče Světové války, té první, tak tu taktéž tehdejší Prognostický ústav nějak opomněl anticipovat.
    Ada měla být ten jejlepší programovací jazyk budoucnosti…:-)
    Před patnácti lety se všichni báli povodní a tak naplánovali, že musí být poldry všude…
    Takhle bych mohl pokračovat.
    Všichni, co se snažili předpovídat cokoliv, v mířili směrem od terče….

    1. Přemýšlející člověk se povodní bojí setrvale, stejně jako třeba požárů a drží tedy zásobu požární vody ve všech vodojemech neustále.
      Pokud chcete naznačit, že povodně nehrozí a poldry jsou zbytečné, mýlíte se. Povodně hrozí naopak stále více, protože odtokové rychlosti z nyní odlesněných svahů budou mnohem vyšší, než ze svahů pokrytých vzrostlými lesy, byť smrkovými. Vzroste tedy povodňové ohrožení a zároveň se kvůli rychlejšímu odtoku vody a sníženému vsaku zvýší sucho v krajině.

      Takhle bych mohl pokračovat. Jak vidno, mířím směrem od místa, kde terč vidíte jen vy.

      1. No, jistě, přemýšlející člověk se bojí. V tom souhlas.
        Jenže tím, co jsem napsal jsem jen chtěl ilustrovat, že na střednědobou a dlouhodobou budoucnost se nelze připravit.
        Protože je nekonečně tvárná. Na tom by nebylo nic závadného, do té míry, než když začnou ti, co tohle nepochopili prosazovat tu přípravu jako nezbytnou a nutnou…a tlačí k tomu ostatní. Pak to začne být problém.
        Ono je vcelku jedno, kam kdo míří, stejně vše bude jinak.
        Plány jsou v zásadě iluze…aktivismus, abychom měli pocit, že něco děláme a zahlušili obavy falešným pocitem bezpečí.

    2. ADA je nejspolehlivější programovací jazyk světa, v němž se píše řídící SW vesmírných lodí a proudových letounů.

      Navíc je i efektivnější – když v rámci vývoje SW pro F-35 soupeřil tým s ADA (a metodologií Spiral) s týmem v C++ (a metodologií Agile, resp. říkají tomu jinak ale je to Agile), tým v ADA měl lépe funkční software s méně úpravami, ovšem po delší době kdy management nemohl vidět žádné spustitelné artefakty a tak se zbřídil, Spiral/ADA zařízl, prosadil si C++/Agile a výsledkem jsou nekonečné peripetie s ALIS, který se bude muset celý vyhodit a přepsat od nuly.

      1. No vidíte. To jen ilustruje přesně to, co jsem chtěl říci. Někdo vyvine …no dejme tomu, nejspolehlivější… jazyk :-) No a nakonec je zvolen jiný a důvody jsou zcela jiné, než nějaká spolehlivost…
        Tolik k vaší poznámce.
        Prostě, jak jsem napsal.. plány jsou fakt jen plány.
        A vešker komentáře tady se dohadují o ničem.

        Problém v uvažování, které jste zde předvedl, by se dal shrnout asi do věty: Čím sofistikovaněji člověk plánuje a jedná, tím drsněji s ním pak náhoda zatočí.

        1. Fialový krokodýl: jiný jazyk byl zvolen v jednom projektu. Všechno civilní, co si nemohl svévolně zbastlit výrobce jako „interní záležitost“ bez nutnosti pořádného QA a certifikace, bylo a je psané v ADA. Boeingy, Airbusy, Space Shuttle, Ariane, you name it.

          Protože žádný jiný jazyk není tak robustní, že minimalizuje pravděpodobnost výbuchu letounu/nosiče za miliardy, popř. smrt pár stovek lidí.

          Že je managedement neschopný, ignorantský, tupý a vybírá emotivně podle absurdních či zfalšovaných kritérií nemá nic společného s plánováním, sofistikovaností ani s náhodou, protože managedement též plánuje – akorát podle zfalšovaných čísel a z prstu vycucaných metrik.

      2. ADA a její kvality jsou ovšem v nemalé míře rázu organizačně/společenského a ne čistě technického. Prostě se primárně používá v prostředí se zatím ještě výrazně nižší úrovní zazmrdovanosti. V prostředí, do kterého jen tak nepronikne nějaký poloblb, co zrovna dokoukal na YouTube sérii tutoriálů o Pythonu nebo JavaScriptu nebo poprvé rozblikal diodu na Arduinu. I u zmiňované F-35 bych problém hledal spíše v tom Agile než v C++

        Čistě technicky má ADA pár moc hezkých vlastností, ale pokud by si někdo dal práci, tak většina z nich je řešitelná na úrovni knihoven/runtime. V praxi k tomu není důvod, v oboru je zavedená, tak se používá.

        Mimochodem, před časem jsem se podílel na návrhu jednoho bazmegu z oblasti medicíny. Civilní varianta má firmware psaný normálně v C++, pro jakousi americkou armádní zakázku se dělal v ADA. Civilních krabiček je několik set kusů, převážně v ČR a Rakousku, armádních asi 50. V praxi fungují úplně stejně, reklamace nebyla jediná. Veškerý rozdíl byl v pár bodech při hodnocení výběrového řízení. Jak je to napsané se dokládat nemuselo, ale za ADA bodíky byly automaticky. Je možné, že třeba u letadel a jiných větších věcí je to jinak. Ale tam je pak podle mého názoru už daleko důležitější kvalita návrhu a dokumentace, než v čem se to pak nakóduje.

  2. Znalosti sú poskytované na základe mravnosti, takže pá-pá vesmírne expedície, telekinézia či teleportácia. Pre ľudí 21.storočia bude UI predstavovať aj obyčajná kalkulačka. Hlúpneme a otupievame. Čo sa v takom podhubí dá prospešného vytvoriť? No ništ. Nie je dopyt. Po čom je dopyt? Po peniazoch. A tie sa tlačia, tak neplačte vedátori. Úžívajte si ešte záblesky zdravého rozumu, lebo každého z nás to prevalcuje. Niet rakiet, niet úniku…

  3. Slyšel jednu historku na téma Industry 4.0. Jedna firma chtěla dodat výrobní linku. Tak trochu kopie nějaké stávající, je tam dopravník ve tvaru oválu, po něm jezdí součástky a probíhá výrobní proces. Nová linka nemá být ve tvaru oválu, ale podkovy, aby se dovnitř dalo chodit. Ale protože ty součástky musí stejně obíhat dokola, zadali si tam robota, který je bude převážet na konci té podkovy. Robot byl takové vozítko, nabere součástku (která má tak 30kg), převeze a vyloží. Jako zadání velice easy, realizace trošku (no, dost) dřela. Robot stál hrozné peníze a jeho nasazení provázelo řadu problémů, jeho komunikace s linkou zrovna moc nefungovala (musí si předávat informace, kde je, že nakládá, vykládá atd.). Ani rychlost nebyla ideální, rozhodně menší než na té původní lince, kde to prostě jezdilo furt dokola.

    Samozřejmě navrhovali firmě i jiné řešení, jednoduché, levné, tzn. udělat ovál jako po staru a přes ten úsek dát schody, aby se teda dalo chodit dovnitř oválu… Zamítnuto, na robotovi trvají, protože „Industry 4.0“.

    1. Taky to bude dobre vypadat pro zakazniky pri obhlidce procesu! :)

      1. Jo, ale jen když to zrovna bude fungovat. Ne když ta 30kg součástka sjede z pásu na zem, protože robot nebyl tam, kde měl být a nějak si tu informaci s linkou nepředal… Nebo se v lepším případě jenom nerozjel a zastavil tak výrobní proces…

    2. Ja sa len furt pozastavím nad tým, že prečo jeden „blbý“ robot v rámci linky by mal byť práve ten upgrade na Industry 4.0? Šak to je podľa mňa obyčajná Industry 3.0 – t.j. štandardná automatizácia.
      Vo Švajci v jednej firme kde sme dodávali 2 mašiny im taký roboti na prevoz paliet (EU-rky, jednorázovky, atypy) z jedného na druhé či tretie miesto fungujú už minimálne 15 rockov. Nevidel som ich ani raz niekde zamotaných v kúte abo pokazených (je pravda, že tam niesom denno denne) – proste si idú podľa svojích algoritmov a snímačov a majú na háku nejaké smart riešenia či pripojena.

      1. Tohle byl oficiální důvod, proč tam toho robota chtějí a jiná cesta není. Jakékoliv jiné řešení bylo zamítnuto, protože „my tam toho robota prostě chceme“. Přitom to bylo nejdražší a nejsložitější řešení a současně (jak jsem pochopil) taky nejméně spolehlivé.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017