Jsem taky proti dláždění a asfaltování cyklostezek někde v lese. Ale jsou tací, kteří kolo využívají jako dopravní prostředek odněkud někam, a přijet například do práce nebo obchodu špinavý od bláta jako prase, to fakt nechceš.
Takže si laskavě odpusť ty rádobyvtipné poznámky na adresu kolařů.
Nehledě na to, že budování cyklostezek se rozmohlo z toho důvodu, že je to slušný vejvar pro podnikavce a parazity.
„Teplota se běžně dostávala nad 35 °C, stačilo, aby na budku na chvíli zasvítilo slunce.“
Tak byl ten čmelín na stinném místě nebo ne? To by jeden nevěřil, že když na něco zasvítí sluníčko tak se to ohřeje, že. My co máme auto víme, jak málo sluníčka stačí aby vevnitř okamžitě stoupla teploty. Dokonce i v mrazech.
princdrson
Kup si blatníky, nebo ti je někdo ukrad?
leon
Blatníky jsou pro slečinky.
princdrson
ta co bečíš?
Hroch
Správně, nic tak nepotěší skalního cyklistu jako psí hovno, odstříknuté od předního kola do ksichtu.
„Tak byl ten čmelín na stinném místě nebo ne?“
Hele leone, já vím, že ta tvoje marxistická retardace už je takový místní kolorit, a asi nemá cenu vymlouvat ti její prezentaci, ale možná bych to zbytečně nepřeháněl. Ve článku je celkem detailně popsaná (nepostačující) autoregulace chlazení, postavená na tom, že jediným zdrojem energie je solár. Snad netřeba být Sherlock Holmes, abys vydedukoval, jestli ten čmelín byl na slunci, když se tomu říká SOLÁRNÍ panel.
Radulix
Krásnej článek, čmelínů mám po zahradě několik a je s nima fakt prdel. Mravence naštěstí neřeším, je jich tak akorát. Zemáci jsou fakt paka, hrozej, ale zatím bez pigára, to schytal jen pes do mordy, hezké poučení, že do čmeláků se nekouše.
Hroch
Se čmelákama je to jako obecně se všemi lidskými znalostmi o přírodě – kdo je hodně dobrej, tak zná problém, o kterém ostatní vědí úplně hovno, tak na deset procent.
Vildething
V časopise Včelařství po koronáči po pár let vycházel seriál o zkušenostech chovat zdejší čmeláky. Žije jich tu asi dvacet druhů a k nim desatero pačmeláků, kteří na čmelácích parazitují. Autor článků, jeho jméno ani instituci si bohužel nepamatuju, se zdá se pokusil chovat postupně všechny, ke každému druhu minimálně dvojstrana zkušeností a fotografií, cosi jako publikování výsledků vědecké studie. Z textu to vyznělo, jakoby studie probíhala desítky let. Z toho mála, co si pamatuju, tak psal, které druhy lze chovat a které ani náhodou, jak a do čeho mu vystavějí v zajetí hnízda, jak to klimatizovat, při jaké teplotě a vhkosti čmeláčice zazimovává v krabičce od sirek v chladničce, jak je pářit, čím je krmí (nezapomínat pylové rousky od včel, měly by jít koupit), které druhy se navzájem snesou (dělnice jednoho druhu pomáhají matce jiného druhu), a pozoruhodně druhy, kde včelí matce pomohou i včely mladušky. Nekdy se podařilo chytit jen pár matek daného druhu, pokusy chovat selhaly.
Pokud jste to nečetl, DFensi, určitě to stojí za prohlédnutí. Knižně toto asi nikdy nevyjde.
CBATbI CTOKOKOTOB
Pačmeláci jsou ovšem taky druh čmeláka, akorát otrokářské svině jsou to. Parazitují na eusocialním čmelákovi, takže mu hnízdo přešukají.
CBATbI CTOKOKOTOB
Otázka je, jestli si pan domácí do čmelína nesnažil nasadit pačmelačku. Chováním by to odpovídalo
Malej Jarda
Božské, díky.
CzechDave
Také jsem uvažoval nad čmelínem, ale pak jsem zjistil, že v rohu naší zahrady – tam, co mám už léta hromádku starých prken a kamenů – se pravidelně každý rok objevuje malá čmeláčí kolonie, myslím, že čmeláka skalního, je to ten menší s nižším rozpočtem na barevnou hudbu na těle. Nijak jim tam do toho nezasahuju, žije si to tam svým životem a čmeláci poletují po zahradě a kolem trnek a chlast…, pardon, opylují jako o život. Ty divizny se zvonky na zahradě jsem měl loni taky – asi dva nebo tři stonky – a bylo fun pozorovat, jak do těch zvonků čmeláci lezou a olizujou ty pestíky, až se květ klepe. Pak přišly srny, sežraly ty fialové divizny a čmeláci měli po prdeli, pardon, po pastvě. Ty srny jsou vůbec verbež, jsou jak mravenci, taky lezou, kam je nikdo nezve a žerou u toho všechno, na co přijdou. Budu muset na ty srny něco vymyslet, nebo jednoho dne sežerou i ty čmeláky i s hnízdem a já budu mít po podívané.
Lukas B.
jo. ořezané vrbičky (mám osmnáct vrb řezaných na babku) které nesdělám na pomlázky, nevezmou si hasiči na pletení pomlázek a nevezmou si strejcové a tetky na ojedinělé pokusy s košíkařením jsem přestal pálit, ale vážu do snopů a dělám z nich na kamenité mezi směrově orientovanou hromadu, kde na to padá listí a prorůstají tím kopřivy. asi sedmým rokem. žije tam kdeco, dokonce skoro začínám věřit na abiogenezi.
Jihočech Honza
Na srny vymysleli švédští soudruzi 6,5×55 SE.
Bahnak
Vtipné a zajímavé. Kolik úsilí vložil pan domácí do udržení kolonie při existenci… kdyby nebyli tak blbí, byl by pro ně něco jako Bůh.
Jen mi teda není jasné, jak mohl tenhle druh přežít a dokonce prosperovat bez laskavé ruky D-Fensího všemohoucího.
Lukas B.
jo šanta kočičí, to je moc pěkná rostlina. dokonce jsou na ní založené některé pošahané teorie posouvající darwinismus někam do transcendentna. ostatně i na člověka některé rostliny působí silně přitažlivě (na mě platí humulus). všimli jste si, že když řežete syrovou vrbu jívu, tak je to k nerozeznání od zpoceného koně?
Panelákovej Pičus
Nejlepší je spocená, smradlavá mařka ve špinavéch duchnách, jak by řekl ředitel Olomoucké nemocnice…
…aby se po tom mohli projíždět devianti na kole.
Jsem taky proti dláždění a asfaltování cyklostezek někde v lese. Ale jsou tací, kteří kolo využívají jako dopravní prostředek odněkud někam, a přijet například do práce nebo obchodu špinavý od bláta jako prase, to fakt nechceš.
Takže si laskavě odpusť ty rádobyvtipné poznámky na adresu kolařů.
Nehledě na to, že budování cyklostezek se rozmohlo z toho důvodu, že je to slušný vejvar pro podnikavce a parazity.
„Teplota se běžně dostávala nad 35 °C, stačilo, aby na budku na chvíli zasvítilo slunce.“
Tak byl ten čmelín na stinném místě nebo ne? To by jeden nevěřil, že když na něco zasvítí sluníčko tak se to ohřeje, že. My co máme auto víme, jak málo sluníčka stačí aby vevnitř okamžitě stoupla teploty. Dokonce i v mrazech.
Kup si blatníky, nebo ti je někdo ukrad?
Blatníky jsou pro slečinky.
ta co bečíš?
Správně, nic tak nepotěší skalního cyklistu jako psí hovno, odstříknuté od předního kola do ksichtu.
https://www.youtube.com/watch?v=hn0dVSJ74zU
„Tak byl ten čmelín na stinném místě nebo ne?“
Hele leone, já vím, že ta tvoje marxistická retardace už je takový místní kolorit, a asi nemá cenu vymlouvat ti její prezentaci, ale možná bych to zbytečně nepřeháněl. Ve článku je celkem detailně popsaná (nepostačující) autoregulace chlazení, postavená na tom, že jediným zdrojem energie je solár. Snad netřeba být Sherlock Holmes, abys vydedukoval, jestli ten čmelín byl na slunci, když se tomu říká SOLÁRNÍ panel.
Krásnej článek, čmelínů mám po zahradě několik a je s nima fakt prdel. Mravence naštěstí neřeším, je jich tak akorát. Zemáci jsou fakt paka, hrozej, ale zatím bez pigára, to schytal jen pes do mordy, hezké poučení, že do čmeláků se nekouše.
Se čmelákama je to jako obecně se všemi lidskými znalostmi o přírodě – kdo je hodně dobrej, tak zná problém, o kterém ostatní vědí úplně hovno, tak na deset procent.
V časopise Včelařství po koronáči po pár let vycházel seriál o zkušenostech chovat zdejší čmeláky. Žije jich tu asi dvacet druhů a k nim desatero pačmeláků, kteří na čmelácích parazitují. Autor článků, jeho jméno ani instituci si bohužel nepamatuju, se zdá se pokusil chovat postupně všechny, ke každému druhu minimálně dvojstrana zkušeností a fotografií, cosi jako publikování výsledků vědecké studie. Z textu to vyznělo, jakoby studie probíhala desítky let. Z toho mála, co si pamatuju, tak psal, které druhy lze chovat a které ani náhodou, jak a do čeho mu vystavějí v zajetí hnízda, jak to klimatizovat, při jaké teplotě a vhkosti čmeláčice zazimovává v krabičce od sirek v chladničce, jak je pářit, čím je krmí (nezapomínat pylové rousky od včel, měly by jít koupit), které druhy se navzájem snesou (dělnice jednoho druhu pomáhají matce jiného druhu), a pozoruhodně druhy, kde včelí matce pomohou i včely mladušky. Nekdy se podařilo chytit jen pár matek daného druhu, pokusy chovat selhaly.
Pokud jste to nečetl, DFensi, určitě to stojí za prohlédnutí. Knižně toto asi nikdy nevyjde.
Pačmeláci jsou ovšem taky druh čmeláka, akorát otrokářské svině jsou to. Parazitují na eusocialním čmelákovi, takže mu hnízdo přešukají.
Otázka je, jestli si pan domácí do čmelína nesnažil nasadit pačmelačku. Chováním by to odpovídalo
Božské, díky.
Také jsem uvažoval nad čmelínem, ale pak jsem zjistil, že v rohu naší zahrady – tam, co mám už léta hromádku starých prken a kamenů – se pravidelně každý rok objevuje malá čmeláčí kolonie, myslím, že čmeláka skalního, je to ten menší s nižším rozpočtem na barevnou hudbu na těle. Nijak jim tam do toho nezasahuju, žije si to tam svým životem a čmeláci poletují po zahradě a kolem trnek a chlast…, pardon, opylují jako o život. Ty divizny se zvonky na zahradě jsem měl loni taky – asi dva nebo tři stonky – a bylo fun pozorovat, jak do těch zvonků čmeláci lezou a olizujou ty pestíky, až se květ klepe. Pak přišly srny, sežraly ty fialové divizny a čmeláci měli po prdeli, pardon, po pastvě. Ty srny jsou vůbec verbež, jsou jak mravenci, taky lezou, kam je nikdo nezve a žerou u toho všechno, na co přijdou. Budu muset na ty srny něco vymyslet, nebo jednoho dne sežerou i ty čmeláky i s hnízdem a já budu mít po podívané.
jo. ořezané vrbičky (mám osmnáct vrb řezaných na babku) které nesdělám na pomlázky, nevezmou si hasiči na pletení pomlázek a nevezmou si strejcové a tetky na ojedinělé pokusy s košíkařením jsem přestal pálit, ale vážu do snopů a dělám z nich na kamenité mezi směrově orientovanou hromadu, kde na to padá listí a prorůstají tím kopřivy. asi sedmým rokem. žije tam kdeco, dokonce skoro začínám věřit na abiogenezi.
Na srny vymysleli švédští soudruzi 6,5×55 SE.
Vtipné a zajímavé. Kolik úsilí vložil pan domácí do udržení kolonie při existenci… kdyby nebyli tak blbí, byl by pro ně něco jako Bůh.
Jen mi teda není jasné, jak mohl tenhle druh přežít a dokonce prosperovat bez laskavé ruky D-Fensího všemohoucího.
jo šanta kočičí, to je moc pěkná rostlina. dokonce jsou na ní založené některé pošahané teorie posouvající darwinismus někam do transcendentna. ostatně i na člověka některé rostliny působí silně přitažlivě (na mě platí humulus). všimli jste si, že když řežete syrovou vrbu jívu, tak je to k nerozeznání od zpoceného koně?
Nejlepší je spocená, smradlavá mařka ve špinavéch duchnách, jak by řekl ředitel Olomoucké nemocnice…