Další level tohoto webu bude asi censura článků d-fensem.
ex.lex
No, to je fakt divný, když tam má v „Upozornění pro čtenáře“ bod 5. Takže když udělá jakoukoliv cenzuru je to jeho libovůle – jasně to tam píše. Může se vám to nelíbit, ale tohle je jeho web. A upřímně, jinde byste nenapsal ani třetinu toho, co vyjde tady, ať už jde o články nebo o diskuze. Takže jeho „libovůle“ oproti jiným, je obrovská. Takže bych do toho moc nerejpal být vámi.
zceyee
Jenže tenhle článek je fakt vo hovně.
ex.lex
No a k tomu slouží bod 6. Jste se nechal nalákat na název, protože zněl šťavnatě a teď jste zklamanej, takže normální stav, ne každý šťavnatý název článku zaručí kvalitní obsah.
zceyee
Jenže tohle je jako kdybych malej přišel do školy a tam místo výuky promítali porno protože to zrovna školní řád umožňuje. :)
ex.lex
No, tady nejsme ve škole. A propo v nějakých školách teď zřejmě jede výuka vo inonech, takže vono to tam bude skoro tak, jak píšete. Ještě, že už nejsme školou povinní žejo, bysme taky nemuseli vědět jaký jsme vůbec pohlaví.
shifty
Ale prd, sem žádný malý nelezou a číst vás to tady taky nikdo nenutí. Článek je o hovně, to je pravda :)
shane
jedine mali duchem :-)
ex.lex
No vono když jedete v MHD a někdo tam pustí velikýho ducha tak to není teda vo co stát. Takže někdy malej duch je lepší než velikej.
Nejsem holka, polygamie je normální pro jiné kultury a v číně jedí psy. My se ve škole učili že Máma mele maso a teď bychom se učili možná že Lidl je levný.
ex.lex
Škoda, holka by tady tomu možná dala jinej rozměr.
zceyee
Po přečtení článku vo hovně asi určitě.
ex.lex
Každý hovno smrdí jinak, takže jo :oD
Sysop
Kamarad obvodak mi tvrdil, ze nejvic smrdi hovno veganum. Nemuzu posoudit, ale zaujalo mne to.
Jinak zde jeste nepadlo, ze dle Haska je slovo „hovno“ heslem pro vstup do zcela libovolne debaty, kdy mluvci okamzite ziskava prostor k dalsimu vyjadreni.
ex.lex
Čeština je úžasný jazyk, šťavnatý.. a propo slovo „hovno“ se mně líbí, navíc internet Vás naučí mluvit šťavnatě i když tak normálně v reálu ve společnosti nemluvíte. Lidi na internetu vyblejou takový schizoidní žvásty, obnaží svůj charakter a osobnost úplně do nejposlednějšího detailu, za který by se v reálu asi styděli, to je na internetu právě nejpravdivější, hned víte, s kým máte tu „čest“.
CL
To už tady bylo a bylo to víc „vo hovně“ než je to tady teď.- Vpodstatě se tady prezentoval jenom pan domácí a hrstka jeho nejbližších vlezdoprdelů s články nudnými jak se patří, na téma „jak vymlátit prázdnou slámu do bezvědomí“ a to bylo asi tak všechno …
Ko-za
Už to holt není,co to bývalo jako v době,kdy si píčusové jako jsi ty ještě mysleli, že internet je něco, co se jí vidličkou.
santini
+1
zarniwup
Náhodou… krátký, svižný, relax. Mně se to líbilo.
ex.lex
Co člověk to názor, tak je to správný :oD
Hanes
Mne pobavila moudrá babička, to použiju :-)
Viro
Tak ta mě taky utkvěla v paměti. Hlavně v kontextu s vlastní zkušeností o hovně :-)
Sprosty Podezrely
Kdyz to tu clovek cte a pak se podiva, co napsal driv, ale nechal to v supliku… Inu, skoda, byval to dobry blog.
ex.lex
Vytáhněte šuplík, hoďte článek, to by v tom byl Kalousek, abychom z vás neudělali génia.
Honza777
+1 !
„Hovno je obtížnější teologický problém než zlo. Buď je hovno přijatelné (a potom se nezamykejme na záchodě), anebo jsme stvořeni nepřijatelným způsobem.“ (Milan Kundera)
:D :D ale diskuze by mohla být výživná, když už článek…
santini
Oh shit…
+1
RIK
Mozna, ze to autora treba vubec nenapadlo, ale ona neexistuje povinnost za kazdou cenu napsat nejaky clanek …
starter25
Super:)!
A intoušům, co je článek pohoršuje…..asi jim popřát ať se delší dobu nevyserou!
mjfox
Znám zajímavější článek o hovně:
Jen pro otrlé
Hovno známé i neznámé
Fakta:
Průměrné hovno zdravého člověka váží přibližně patnáct deka a měří cca 8 až
15 cm.Z 65 % je tvořeno vodou, z 5 až 10% dusíkem, z 10 až 20% pevnými
substancemi a z 10 až 20% popelem.
Obvykle má hnědou barvu, což je způsobeno obsahem bilirubinu, žlutého
vedlejšího produktu při likvidaci starých červených krvinek, chemicky
příbuzného hemoglobinu. Bakterie v poslední části trávicího traktu způsobují
přeměnu světlejšího bilirubinu na tmavohnědý urobilin. Jelikož malé děti
ještě nemají tak vysoký obsah těchto bakterií ve střevech, jsou jejich
výkaly světlejší.
Jistý profesor na Cornellově veterinární škole dokazoval neškodnost a
sterilitu výkalů novorozeněte tím, že před svými studenty pojedl lžičkou
obsah tlustého střeva mladého telátka na pitevním stole. Proces trávení není
dokonalý, takže člověk výkaly vyloučí přibližně třetinu užitečných bílkovin.
Svým způsobem jsou i výkaly nutričně poměrně bohatou stravou. Mezi lidmi
není pojídání výkalů běžné, především z estetických důvodů, ale mnohá
zvířata to dělají, včetně psů, prasat, myší, kuřat či krys. Potrava má na
vlastnosti hovna přirozeně velký vliv.
Jídlo bohaté na vodu, především zelenina, vede k velkým a kluzkým hovnům,
zatímco tučná jídla spíše k malým a pomalým. Výkaly vegetariánů a lidí,
jejichž střeva produkují větší množství metanu, mají tendenci plavat na
hladině.
Na stravě závisí přirozeně i zápach výkalů. Kojené děti mají výkaly téměř
bez zápachu, naopak alkoholici, s bohatou střevní flórou, mají mimořádně
páchnoucí hovna.
Zajímavosti:
I když hnědá barva je poměrně častá všude kolem nás, žádná země světa ji
nemá na své státní vlajce.
Čínština a řečtina pro ni dokonce nemají výraz.
Největší výkal na světě vážil dvacet kilogramů, tedy jako malý školák.
Toaletní papír se začal vyrábět v roce 1880 v Anglii.
Druhou knihou, kterou Johannes Gutenberg vytiskl hned po Bibli, byl kalendář
označující ideální dny a hodiny k užívání laxativ.
Průzkum:
Stalo se vám, že jste se museli utřít listím? Rukou? Bankovkami?
Listí jednoznačně vede s 50 % dotázaných. Překvapivých 8 % má za sebou
zkušenost s utíráním zadku rukou, zatímco těžko uvěřitelná 2 % se již v
nouzi utřela bankovkou.
Kolik čtverečků z role toaletního papíru utrhnete najednou? Kolikrát se
utřete jedním papírem? Kolika papíry se obvykle utíráte?
Najednou lidé utrhnou dva až dvacet (!) čtverečků, průměrně však pět.
Někteří lidé se jednou připraveným papírem utřou až desetkrát, ale v průměru
1,5krát. Dotázaní průměrně spotřebují tři papíry na jedno posezení.
Utíráte se pohybem odpředu dozadu, odzadu dopředu, nebo prostě střídavě sem
a tam?
44 % se utírá odpředu dozadu, 11% se utírá odzadu dopředu s rukou
prostrčenou mezi nohama, 6 % tímtéž směrem s rukou vedle zadku, 4 % (samé
ženy) táhnou odpředu dozadu s rukou mezi nohama, 2 % prostě rejdí sem a tam.
Díváte se na papír po utření?
60 %, převážně muži, odpovídá kladně, 14 %, především ženy, nikdy, dalších
16 % to dělá občas. Někteří dopsali vysvětlení: Je legrační se na to
podívat, Je to jako moučník po obědě, jeden mladík naopak napsal: Nikdy, to
bych se poblil.
Utíráte se vestoje?
58 % respondentů, především ženy, se utírá vsedě, 25 %, především muži,
vestoje. 3 % v postoji mezi tím.
Vykonáváte velkou potřebu pravidelně? Jak často?
49 % tvrdí, že pravidelně. Někteří v tomto ohledu fungují jako hodinky. V
9.15, po první kávě, odpovídá jeden. Vždy v 7 ráno a ve 4 odpoledne,
upřesňuje jiný. Periodicita se různí od jednou za tři dny po pětkrát denně.
Průměr je ale 1,5krát denně. Všichni, kteří musejí více než třikrát denně,
byli muži. Nejvíce respondentů (28 %) chodí na velkou ráno.
Je pro vás nepříjemné chodit na velkou mimo domov? Jaké bylo
nejnepohodlnější místo, kde jste si museli ulevit?
37 %, převážně mužům, nedělá problém vyprázdnit se kdekoliv mimo domov, 25
%, převážně ženám, to vyloženě vadí. Většina dotázaných se shodla na tom, že
ulevovat si venku jim velké potěšení nedělá. Nejnepříjemnějším místem pro
jednoho respondenta bylo vyprazdňovat se ve finské tundře v hejnu
bodajícího hmyzu, jiná respondentka uvedla: Schovaná v ponču u silnice, když
nebyly široko daleko žádné stromy. 5 % odpovědělo, že nejvíc se styděli jít
na velkou v bytě partnerů, se kterými v tu dobu chodili.
Větry
Fakta:
Již v roce 400 př. n. l. pravil Hippokrates: „Nejlepší je, když vítr
unikne nehlučně, ale stále je lepší ulevit si prdem, než jej v sobě
zadržovat.“
Dusík, kyslík a kysličník uhličitý jsou dopravním prostředkem. Vodík a
metan pak výbušným pohonem, pokud se v blízkosti vyskytne plamen. Co však
dodává větrům jejich typický odér je příměs síry. Dále je ve větrech
obsaženo malé množství dalších látek, z nichž jedna se například jmenuje
charakteristicky skatol. Odborníci tvrdí, že každý prd voní trochu jinak.
Zajímavosti:
Nejslavnějším prdičem v historii byl v 19. století Francouz Joseph Pujol, po
němž je dokonce v jeho rodné Marseilles pojmenována jedna ulice. Pujol
objevil, že dokáže obrátit peristaltiku střev tak, že dovede polykat vzduch
či velké množství tekutin zadnicí. Jeho umění jej nakonec přivedlo až na
pódium pařížského Moulin Rouge. Pujol byl natolik schopný, že dovedl prdět
vzduch v různých tóninách a bavil publikum tím, že imitoval prdy malé
holčičky i matrony, zvuk kanonů či desetivteřinové trhání látky. Inu, Petr
Novotný má co dohánět…
Wolfgang Amadeus Mozart jeden ze svých dopisů podepsal W.A. Mozart,
který kadí bez prdů. J. V. Stalina trápily hlasité větry. Ve společnosti
jiných lidí zvuk maskoval tím, že hlasitě rachtal skleněnou karafou na vodu.
Kuriózní je, že stejný problém trápil i Adolfa Hitlera.
Zaměstnanci pohřební služby, kteří připravují mrtvoly k vystavení v otevřené
rakvi, obvykle masírují spodní část břicha zemřelého, aby unikající větry
nezaskočily během slavnostního loučení pozůstalé.
Průzkum:
Kolikrát denně prdíte?
Průměrná hodnota je 9,15krát denně. Odpovědi se lišily jak podle věku, tak
podle pohlaví. Ženy vyplnivší dotazník prdí v průměru 3,28krát denně, muži
13,65krát. Jeden muž dokonce připsal: Lepší by bylo zeptat se, kolikrát
denně neprdím.
Po jakém jídle nejčastěji prdíte?
Vedou konzervované luštěniny (17 %), na druhém místě je pivo s 9 %, poté
káva a cibule po 8 %.
Pouštíte větry ve společnosti? Pokud ne, kam odcházíte?
Polovina respondentů pouští, polovina nepouští. Nejčastěji se odchází do
ústraní na záchod. Někteří lidé mají ve zvyku na blížící se hrozbu předem
upozornit, ale obvykle jen mezi přáteli. 12 % respondentů umí prdět tiše,
nebo se o to alespoň snaží, 2 % zvuk přehluší odkašláním, 9 % se poté
společnosti omluví. Jeden mladý respondent napsal, že to vždy svádí na psa,
pokud je tento přítomen.
Jaká doba soužití s vaším partnerem musí uplynout, abyste si dovolili
pouštět v jeho přítomnosti větry?
Průměrně 92,77 dní. Muži 62,98 dní, ženy 149,82 dní.
Zkoušeli jste někdy své větry zapálit?
Pouze 12 % respondentů, výhradně mužů, se k tomuto sportu přihlásilo.
Prděli jste někdy ve vodě při plavání?
Prdělo 71 %.
Poté, co jste si uprdli, zkoušeli jste to svalit na někoho jiného?
K této nejrozšířenější lži na světě se přiznalo 52% dotázaných.
k tomu bych dodal ze zminovany Pujol vystupoval pod umeleckym jmenem Petomane, coz je pry (pa francuzky nepanimaju) neco jako Prdník. Nekdy pred prvni svetovou valkou byl tak popularni ze naprdel a vydal i nejaky nahravky. Neco z toho je, ci bylo, na youtube.
Pujol byl borec. Rozhodne posunul hranice lidskych moznosti. Kam se na nej serou nejaky anabolicky olympici (mimochodem, doporucuju nejaky cteni o prvnich novovekych olympiadach. Co tam se delo za veci… vitez maratonu co jel trictvrte zavodu autem, bezec nadopovanej strychninem, delnici z fabriky co si jen tak z prdele sli po sichte zazavodit na olympiadu, sampion co si cestu na olympiadu odmakal jako topic na parniku … tomu rikam sportovni duch. :-) )
Childeater
Copak Pujol.
Znal jsem jednu vemenatou selku, ta by byla schopná snad pohánět varhany.
grg
Čo sa týka prdov, vypozoroval som z praxe, že keď som skúšal ketogénnu diétu (t.j. s vylúčením akýchkoľvek sacharidov), tak som prakticky vôbec neprdel. Je pravda, že strukoviny som tiež vtedy veľmi nejedol, ale to ani bežne.
SkReT
bal bych to, kdyby na koneci nebyla zmínka o volbách.
Další level tohoto webu bude asi censura článků d-fensem.
No, to je fakt divný, když tam má v „Upozornění pro čtenáře“ bod 5. Takže když udělá jakoukoliv cenzuru je to jeho libovůle – jasně to tam píše. Může se vám to nelíbit, ale tohle je jeho web. A upřímně, jinde byste nenapsal ani třetinu toho, co vyjde tady, ať už jde o články nebo o diskuze. Takže jeho „libovůle“ oproti jiným, je obrovská. Takže bych do toho moc nerejpal být vámi.
Jenže tenhle článek je fakt vo hovně.
No a k tomu slouží bod 6. Jste se nechal nalákat na název, protože zněl šťavnatě a teď jste zklamanej, takže normální stav, ne každý šťavnatý název článku zaručí kvalitní obsah.
Jenže tohle je jako kdybych malej přišel do školy a tam místo výuky promítali porno protože to zrovna školní řád umožňuje. :)
No, tady nejsme ve škole. A propo v nějakých školách teď zřejmě jede výuka vo inonech, takže vono to tam bude skoro tak, jak píšete. Ještě, že už nejsme školou povinní žejo, bysme taky nemuseli vědět jaký jsme vůbec pohlaví.
Ale prd, sem žádný malý nelezou a číst vás to tady taky nikdo nenutí. Článek je o hovně, to je pravda :)
jedine mali duchem :-)
No vono když jedete v MHD a někdo tam pustí velikýho ducha tak to není teda vo co stát. Takže někdy malej duch je lepší než velikej.
http://southpark.cc.com/full-episodes/s10e02-smug-alert
My, co jezdíme autem, rádi čucháme vlastní prdy. Ale bacha, nebezpečí snobu.
No mít auto ještě nevylučuje, že jste třeba nejel v MHD. Ale asi ne, když se řadíte mezi snoby.. to chápu.
zceyee: nenechte se votrávit tady chlapama, voni nejsou zlí, jenom jsou někdy na přes držku. My jsme se učili ve škole – Máma má maso, Ema má mísu, no a za chvíli se na tabule bude psát jen tiskacími písmeny asi tohle: Máma je táta. Ema má burku. Kebab je dobrý. Jo a tohle znáte? https://stredoevropan.cz/2017/09/30/svedska-kniha-pro-deti-deda-ma-ctyri-zeny-normalizuje-polygamii/
Nejsem holka, polygamie je normální pro jiné kultury a v číně jedí psy. My se ve škole učili že Máma mele maso a teď bychom se učili možná že Lidl je levný.
Škoda, holka by tady tomu možná dala jinej rozměr.
Po přečtení článku vo hovně asi určitě.
Každý hovno smrdí jinak, takže jo :oD
Kamarad obvodak mi tvrdil, ze nejvic smrdi hovno veganum. Nemuzu posoudit, ale zaujalo mne to.
Jinak zde jeste nepadlo, ze dle Haska je slovo „hovno“ heslem pro vstup do zcela libovolne debaty, kdy mluvci okamzite ziskava prostor k dalsimu vyjadreni.
Čeština je úžasný jazyk, šťavnatý.. a propo slovo „hovno“ se mně líbí, navíc internet Vás naučí mluvit šťavnatě i když tak normálně v reálu ve společnosti nemluvíte. Lidi na internetu vyblejou takový schizoidní žvásty, obnaží svůj charakter a osobnost úplně do nejposlednějšího detailu, za který by se v reálu asi styděli, to je na internetu právě nejpravdivější, hned víte, s kým máte tu „čest“.
To už tady bylo a bylo to víc „vo hovně“ než je to tady teď.- Vpodstatě se tady prezentoval jenom pan domácí a hrstka jeho nejbližších vlezdoprdelů s články nudnými jak se patří, na téma „jak vymlátit prázdnou slámu do bezvědomí“ a to bylo asi tak všechno …
Už to holt není,co to bývalo jako v době,kdy si píčusové jako jsi ty ještě mysleli, že internet je něco, co se jí vidličkou.
+1
Náhodou… krátký, svižný, relax. Mně se to líbilo.
Co člověk to názor, tak je to správný :oD
Mne pobavila moudrá babička, to použiju :-)
Tak ta mě taky utkvěla v paměti. Hlavně v kontextu s vlastní zkušeností o hovně :-)
Kdyz to tu clovek cte a pak se podiva, co napsal driv, ale nechal to v supliku… Inu, skoda, byval to dobry blog.
Vytáhněte šuplík, hoďte článek, to by v tom byl Kalousek, abychom z vás neudělali génia.
+1 !
„Hovno je obtížnější teologický problém než zlo. Buď je hovno přijatelné (a potom se nezamykejme na záchodě), anebo jsme stvořeni nepřijatelným způsobem.“ (Milan Kundera)
https://legacy.blisty.cz/art/22310.html
Minutu ticha za aleffa.
:D :D ale diskuze by mohla být výživná, když už článek…
Oh shit…
+1
Mozna, ze to autora treba vubec nenapadlo, ale ona neexistuje povinnost za kazdou cenu napsat nejaky clanek …
Super:)!
A intoušům, co je článek pohoršuje…..asi jim popřát ať se delší dobu nevyserou!
Znám zajímavější článek o hovně:
Jen pro otrlé
Hovno známé i neznámé
Fakta:
Průměrné hovno zdravého člověka váží přibližně patnáct deka a měří cca 8 až
15 cm.Z 65 % je tvořeno vodou, z 5 až 10% dusíkem, z 10 až 20% pevnými
substancemi a z 10 až 20% popelem.
Obvykle má hnědou barvu, což je způsobeno obsahem bilirubinu, žlutého
vedlejšího produktu při likvidaci starých červených krvinek, chemicky
příbuzného hemoglobinu. Bakterie v poslední části trávicího traktu způsobují
přeměnu světlejšího bilirubinu na tmavohnědý urobilin. Jelikož malé děti
ještě nemají tak vysoký obsah těchto bakterií ve střevech, jsou jejich
výkaly světlejší.
Jistý profesor na Cornellově veterinární škole dokazoval neškodnost a
sterilitu výkalů novorozeněte tím, že před svými studenty pojedl lžičkou
obsah tlustého střeva mladého telátka na pitevním stole. Proces trávení není
dokonalý, takže člověk výkaly vyloučí přibližně třetinu užitečných bílkovin.
Svým způsobem jsou i výkaly nutričně poměrně bohatou stravou. Mezi lidmi
není pojídání výkalů běžné, především z estetických důvodů, ale mnohá
zvířata to dělají, včetně psů, prasat, myší, kuřat či krys. Potrava má na
vlastnosti hovna přirozeně velký vliv.
Jídlo bohaté na vodu, především zelenina, vede k velkým a kluzkým hovnům,
zatímco tučná jídla spíše k malým a pomalým. Výkaly vegetariánů a lidí,
jejichž střeva produkují větší množství metanu, mají tendenci plavat na
hladině.
Na stravě závisí přirozeně i zápach výkalů. Kojené děti mají výkaly téměř
bez zápachu, naopak alkoholici, s bohatou střevní flórou, mají mimořádně
páchnoucí hovna.
Zajímavosti:
I když hnědá barva je poměrně častá všude kolem nás, žádná země světa ji
nemá na své státní vlajce.
Čínština a řečtina pro ni dokonce nemají výraz.
Největší výkal na světě vážil dvacet kilogramů, tedy jako malý školák.
Toaletní papír se začal vyrábět v roce 1880 v Anglii.
Druhou knihou, kterou Johannes Gutenberg vytiskl hned po Bibli, byl kalendář
označující ideální dny a hodiny k užívání laxativ.
Průzkum:
Stalo se vám, že jste se museli utřít listím? Rukou? Bankovkami?
Listí jednoznačně vede s 50 % dotázaných. Překvapivých 8 % má za sebou
zkušenost s utíráním zadku rukou, zatímco těžko uvěřitelná 2 % se již v
nouzi utřela bankovkou.
Kolik čtverečků z role toaletního papíru utrhnete najednou? Kolikrát se
utřete jedním papírem? Kolika papíry se obvykle utíráte?
Najednou lidé utrhnou dva až dvacet (!) čtverečků, průměrně však pět.
Někteří lidé se jednou připraveným papírem utřou až desetkrát, ale v průměru
1,5krát. Dotázaní průměrně spotřebují tři papíry na jedno posezení.
Utíráte se pohybem odpředu dozadu, odzadu dopředu, nebo prostě střídavě sem
a tam?
44 % se utírá odpředu dozadu, 11% se utírá odzadu dopředu s rukou
prostrčenou mezi nohama, 6 % tímtéž směrem s rukou vedle zadku, 4 % (samé
ženy) táhnou odpředu dozadu s rukou mezi nohama, 2 % prostě rejdí sem a tam.
Díváte se na papír po utření?
60 %, převážně muži, odpovídá kladně, 14 %, především ženy, nikdy, dalších
16 % to dělá občas. Někteří dopsali vysvětlení: Je legrační se na to
podívat, Je to jako moučník po obědě, jeden mladík naopak napsal: Nikdy, to
bych se poblil.
Utíráte se vestoje?
58 % respondentů, především ženy, se utírá vsedě, 25 %, především muži,
vestoje. 3 % v postoji mezi tím.
Vykonáváte velkou potřebu pravidelně? Jak často?
49 % tvrdí, že pravidelně. Někteří v tomto ohledu fungují jako hodinky. V
9.15, po první kávě, odpovídá jeden. Vždy v 7 ráno a ve 4 odpoledne,
upřesňuje jiný. Periodicita se různí od jednou za tři dny po pětkrát denně.
Průměr je ale 1,5krát denně. Všichni, kteří musejí více než třikrát denně,
byli muži. Nejvíce respondentů (28 %) chodí na velkou ráno.
Je pro vás nepříjemné chodit na velkou mimo domov? Jaké bylo
nejnepohodlnější místo, kde jste si museli ulevit?
37 %, převážně mužům, nedělá problém vyprázdnit se kdekoliv mimo domov, 25
%, převážně ženám, to vyloženě vadí. Většina dotázaných se shodla na tom, že
ulevovat si venku jim velké potěšení nedělá. Nejnepříjemnějším místem pro
jednoho respondenta bylo vyprazdňovat se ve finské tundře v hejnu
bodajícího hmyzu, jiná respondentka uvedla: Schovaná v ponču u silnice, když
nebyly široko daleko žádné stromy. 5 % odpovědělo, že nejvíc se styděli jít
na velkou v bytě partnerů, se kterými v tu dobu chodili.
Větry
Fakta:
Již v roce 400 př. n. l. pravil Hippokrates: „Nejlepší je, když vítr
unikne nehlučně, ale stále je lepší ulevit si prdem, než jej v sobě
zadržovat.“
Dusík, kyslík a kysličník uhličitý jsou dopravním prostředkem. Vodík a
metan pak výbušným pohonem, pokud se v blízkosti vyskytne plamen. Co však
dodává větrům jejich typický odér je příměs síry. Dále je ve větrech
obsaženo malé množství dalších látek, z nichž jedna se například jmenuje
charakteristicky skatol. Odborníci tvrdí, že každý prd voní trochu jinak.
Zajímavosti:
Nejslavnějším prdičem v historii byl v 19. století Francouz Joseph Pujol, po
němž je dokonce v jeho rodné Marseilles pojmenována jedna ulice. Pujol
objevil, že dokáže obrátit peristaltiku střev tak, že dovede polykat vzduch
či velké množství tekutin zadnicí. Jeho umění jej nakonec přivedlo až na
pódium pařížského Moulin Rouge. Pujol byl natolik schopný, že dovedl prdět
vzduch v různých tóninách a bavil publikum tím, že imitoval prdy malé
holčičky i matrony, zvuk kanonů či desetivteřinové trhání látky. Inu, Petr
Novotný má co dohánět…
Wolfgang Amadeus Mozart jeden ze svých dopisů podepsal W.A. Mozart,
který kadí bez prdů. J. V. Stalina trápily hlasité větry. Ve společnosti
jiných lidí zvuk maskoval tím, že hlasitě rachtal skleněnou karafou na vodu.
Kuriózní je, že stejný problém trápil i Adolfa Hitlera.
Zaměstnanci pohřební služby, kteří připravují mrtvoly k vystavení v otevřené
rakvi, obvykle masírují spodní část břicha zemřelého, aby unikající větry
nezaskočily během slavnostního loučení pozůstalé.
Průzkum:
Kolikrát denně prdíte?
Průměrná hodnota je 9,15krát denně. Odpovědi se lišily jak podle věku, tak
podle pohlaví. Ženy vyplnivší dotazník prdí v průměru 3,28krát denně, muži
13,65krát. Jeden muž dokonce připsal: Lepší by bylo zeptat se, kolikrát
denně neprdím.
Po jakém jídle nejčastěji prdíte?
Vedou konzervované luštěniny (17 %), na druhém místě je pivo s 9 %, poté
káva a cibule po 8 %.
Pouštíte větry ve společnosti? Pokud ne, kam odcházíte?
Polovina respondentů pouští, polovina nepouští. Nejčastěji se odchází do
ústraní na záchod. Někteří lidé mají ve zvyku na blížící se hrozbu předem
upozornit, ale obvykle jen mezi přáteli. 12 % respondentů umí prdět tiše,
nebo se o to alespoň snaží, 2 % zvuk přehluší odkašláním, 9 % se poté
společnosti omluví. Jeden mladý respondent napsal, že to vždy svádí na psa,
pokud je tento přítomen.
Jaká doba soužití s vaším partnerem musí uplynout, abyste si dovolili
pouštět v jeho přítomnosti větry?
Průměrně 92,77 dní. Muži 62,98 dní, ženy 149,82 dní.
Zkoušeli jste někdy své větry zapálit?
Pouze 12 % respondentů, výhradně mužů, se k tomuto sportu přihlásilo.
Prděli jste někdy ve vodě při plavání?
Prdělo 71 %.
Poté, co jste si uprdli, zkoušeli jste to svalit na někoho jiného?
K této nejrozšířenější lži na světě se přiznalo 52% dotázaných.
To tady fakt dlouho nebylo…
k tomu bych dodal ze zminovany Pujol vystupoval pod umeleckym jmenem Petomane, coz je pry (pa francuzky nepanimaju) neco jako Prdník. Nekdy pred prvni svetovou valkou byl tak popularni ze naprdel a vydal i nejaky nahravky. Neco z toho je, ci bylo, na youtube.
Pet je fr. prd, man je člověk… jinak ten životopis je fakt prdel https://cs.wikipedia.org/wiki/Le_P%C3%A9tomane
Pujol byl borec. Rozhodne posunul hranice lidskych moznosti. Kam se na nej serou nejaky anabolicky olympici (mimochodem, doporucuju nejaky cteni o prvnich novovekych olympiadach. Co tam se delo za veci… vitez maratonu co jel trictvrte zavodu autem, bezec nadopovanej strychninem, delnici z fabriky co si jen tak z prdele sli po sichte zazavodit na olympiadu, sampion co si cestu na olympiadu odmakal jako topic na parniku … tomu rikam sportovni duch. :-) )
Copak Pujol.
Znal jsem jednu vemenatou selku, ta by byla schopná snad pohánět varhany.
Čo sa týka prdov, vypozoroval som z praxe, že keď som skúšal ketogénnu diétu (t.j. s vylúčením akýchkoľvek sacharidov), tak som prakticky vôbec neprdel. Je pravda, že strukoviny som tiež vtedy veľmi nejedol, ale to ani bežne.
bal bych to, kdyby na koneci nebyla zmínka o volbách.