Když v roce 2002 dorazila do Prahy povodeň, velká voda zaplavila i centrální čistírnu odpadních vod na Císařském ostrově. Několik měsíců se pak valily sračky z Prahy celou Evropou. Na sklonku roku 2010 opět došlo k situaci, kdy se díky centrální čistírně odpadních vod v Praze vyvalily sračky na povrch.
Jakmile se rozpoutala současná kauza kolem ÚČOV, musel jsem se smát. Čas od času se provalí nějaký průšvih a to, co se děje, je jak přes kopírák. Nežli se jako obvykle vše rozplizne do ztracena, doporučuji pozorovat, jak
– zlí závistiví novináři spolu s kryptobolševiky v řadách ČSSD budou věc medializovat jako do oči bijící skandál
– slušní dosud nezkorumpovaní lidé ve vládě zatočí s korupcí a postaví se jí čelem
– policie bude provádět vyšetřování, aby po několika měsících případ odložila pro nedostatek důkazů
V každém případě budeme sledovat srdceryvný souboj pravdy a lásky proti lži a nenávisti, v němž se utkají všichni proti všem, ve jménu ideálů nejctnostnějších, a nebál bych se říct křišťálově čistých, že již nemohou být křišťálovější čistější. Samotná kauza ÚČOV v sobě spojuje několik věcí, které mohou mít dramatický dopad v příštích měsících. Proto si myslím, že neuškodí, podíváme-li se na tomu na zoubek v širších souvislostech.
Před několika dny začalo být horko na ministerstvu životního prostředí, ale z trochu jiných důvodů, než jaké zmiňoval sexistický odborář Dušek v kontextu teplé lobby v ČD, když se pohoršoval nad teplým managementem, díky kterému se bojí zvednout tužku ze země, aniž by jeho řiť neutrpěla nevyžádanou penetraci. Dění okolo sračkárny, jak se ÚČOV (ústřední čistírna odpadních vod) přezdívá, začalo mnohem dřív, než se užitečný idiot Michálek, na kterého si za pár měsíců již nikdo ani nevzpomene, protože ze sebe rozpoutáním skandálu učinil politickou mrtvolu, vytasil prostřednictvím Mladé Fronty s kompromitujícími nahrávkami. Dávno před dobou konjunktury se připravovaly plány na modernizaci ÚČOV, neboť vlivem rozrůstání se Hlm. Prahy a nárůstem obsahu dusíku a fosforu v odpadních vodách, přestala stávající technologie čištění odpadních vod zvládat nároky na ní kladené. Povodeň v 2002 ukázala, co by se dělo v případě fatálního výpadku čistění odpadních vod. Veškeré splašky z Prahy se cca půl roku valily Vltavou do Evropy, než bylo možné obnovit provoz ÚČOV. Byly to věru perné časy, ale uvažme, že tehdy ČR ovlivňovala dění v Evropě více, než za doby předsednictví EU.
Díky přistoupení ČR do EU bylo dohodnuto, že Praha zmodernizuje sračkárnu a na financování záměru se bude podílet i jedněmi nenáviděná a druhými zbožňovaná EU. Díky rozsahu záměru a vyvolaným investicím probíhalo několikaleté přípravné řízení. Nemá smysl zacházet do detailů, vyvíjel se samotný záměr a někdy kolem roku 2006, kdy novodobý pražský kanalizační systém slavil 100 let, měla investiční akce již celkem konkrétní podobu. Horizont dokončení realizace se odvíjel od přelomu let 2010 a 2011, což byla lhůta, při jejímž splnění se na financování měla podílet EU a na kterou se vztahovalo i vodoprávní povolení. V případě nedodržení termínu hrozila tučná sankce každý měsíc až do okamžiku zprovoznění. Jelikož se příprava protáhla, bylo již v roce 2006 jasné, že do konce roku 2010 se nová sračkárna dostavět nestihne, nicméně oligarchové pražského magisrátu Bém s Bürgermeisterem odhodlaně zdůrazňovali nutnost realizace a vyvinutí maximálního úsilí ve prospěch blaha pražského lidu i za cenu všelikých protivenství.
Objem investice tak nějak narostl z původních 10 mld. Kč na 20 mld. Kč, ale ještě, než měla být veřejnost seznámena s konkrétními parametry bohulibého záměru, nějak se to zadrhlo. Nepamatuji se přesně rok, ale myslím, že to bylo 2006 až 2007 – tehdy se strhla mela, neboť se na úřední desce magisrátu objevila nenápadná pobídka k veřejné obchodní soutěži na projektovou přípravu a inženýring výstavby nové sračkárny. Vše probíhalo naprosto transparentně, v souladu se všemi zákony, ba i prováděcími vyhláškami a ústními pokyny tak, aby nejmenovaná firma mohla po důvěrných konzultacích ohromit svou nabídkou hodnotící komisi a ta, prostřednictvím nestranných osob, hodnověrných úředníků, mohla vyhlásit za vítěze uchazeče, který měl oproti ostatním plnou důvěru klíčových osob zadavatele. To by v dalším stupni pomohlo vybrat tu nejvhodnější firmu na vlastní realizaci, neboť takto důležité dílo vyžaduje splnění nejpřísnějších kritérií. Co čert nechtěl, mezi přihlášenými byla i jedna nabídka, která byla oproti ostatním profesionálně zpracovaná, otevřeně řešila způsob řízení nákladů způsobem, do něhož je obtížné zpětně zasahovat, aniž by byly následně zameteny stopy a od ostatních uchazečů se lišila tím, že byla při perfektním splnění kvalifikačních předpokladů nabízena za cenu lišící se o dvojciferné % od nabídky preferovaného uchazeče. Hodnotící komise se ocitla pod nečekaným úkolem, neboť nebylo žádoucí připravit a následně zrealizovat zakázku za náklady diametrálně odlišné od nákladů dosud komunikovaných politickými špičkami, navíc s mezinárodní firmou nijak nesvázanou se státními zakázkami, tudíž zde chyběl onen kruciální faktor důvěrnosti osobních vztahů a dodržení gentlemen agreement vzešlých z konzultací s preferovaným uchazečem. Zároveň bylo obtížné vyhlásit za vítěze předraženou, koncepčně nedotaženou nabídku, neboť hrozilo, že dojde k soudnímu sporu a na povrch vyplynou cestou medializace řekněme jistá specifika interních postupů magisrátu, které bez patřičného doprovodného komentáře odpovědné osoby mohou v očích prostého lidu vyvolat zmatek a snad i dojem korupce, proti níž jinak každý český politik bojuje do roztrhání těla všech, kdo jej ohrožují. Hlavy pomazané se radily, jak moc lze v takové patálii zachránit vítězství preferovaného uchazeče, či jak moc lze najít chyby v té prokleté nabídce, jejíž autoři necítili potřebu předem konzultovat míru důvěry vyjádřenou v ceně nabídky. Nakonec bylo přijato usnesení, kdy si zadavatel vyhrazuje obligátní právo bez uvedení důvodů soutěž zrušit. Mimo protokol bylo konstatováno, že příště již nesmí být dán prostor pro vznik podobných situací, že je nutné precizovat zadávací kriteria, aby se zvýšila jistota, že zakázka proběhne žádoucím způsobem, ano – a to vše i za cenu sankcí z EU za nedodržení termínu realizace, které jaksi oproti předpokladům budou v řádech vyšší, než se očekávalo. O to větší tlak na rychlé rozhodnutí bude vyvíjen v budoucnu a to také není k zahození.
Teď se můžeme mávnutím kouzelného proutku přesunout do reality našich dnů.
Co se týká současného průběhu kauzy sračkárna, přijde vhod uvědomit si, že tu máme trestní zákoník, podle kterého je občan povinen, domnívá-li se důvodně, že hrozí spáchání či byl spáchán trestný čin, učinit oznámení policejnímu orgánu, aby tento konal svou povinnost – platí to jaksi pro každého bez výjimky, i když nepožívá neoficiální imunitu, o níž bude řeč níže. Když v létě mameluk Michálek bečel u ministra vnitra, že se prasí okolo ÚČOV, tento investagitavní narušenec, toho času spíše omylem uvedený v křeslo ministra vnitra, mu sdělil, že pro něj nemůže nic udělat, ať jde za novináři. Dokonce ze skromnosti nevydal žádné prohlášení, neinformoval kolegy ve vládě ani nevyslovil temné kletby v televizním interview, že po něm zase jdou, jako v jiných případech, kdy obhajoval své evidentní selhání. Jestliže tady platí nějaké zákony, tak tímto okamžikem spáchal ministr vnitra trestný čin, když vše neoznámil a zároveň zazdil jakoukoliv možnost kauzu rozkrýt a vyšetřit cestou policejního vyšetřování. Zkušený oligarcha si v okamžiku zahájení mediální kampaně dá pozor, aby nedojednával záměry s žádoucí formou průběhu s někým, kdo již není alespoň hmotně zainteresován, natož aby na sebe něco napráskal do telefonu, takže i kdyby policie nasadila veškerou techniku, má skoro nulovou šanci kauzu prošetřit. Když si odmyslíme nízkou pravděpodobnost, že policie nebude ovlivňována, aby důležité poznatky zametla pod stůl, byla to jediná legální možnost, jak dát spravedlnosti průchod. Pak by možná mělo smysl, aby média křičela, proč policie není schopna kauzu vyšetřit, takhle v tom bude policie nevinně. To, co provedl John, který evidentně nezvládá svůj resort tak jako své opilství, je tah na branku z pohledu lobbysty placeného investigativce z Židnes a naprostá amatéřina z pohledu ministra, jehož složky mají nejen proti korupci bojovat, ale zejména jí potírat. Inu, komu by se chtělo v prostředí, kde je bez mocenského vlivu vlastního oligarchům osamělý jak kůl v plotě spatřovat ve službě lidu něco jiného, než jen koryto plné peněz ?
V posledních volbách zvítězil sdravý rosum © v podobě koalice ODS/TOP09/VV, která ovšem v regionálním rozměru nabyla všude tam, kde to bylo žádoucí, podobu tradičního svazku ODS/ČSSD. Byl proklamován konec socialistickému rozhazování peněz a deklarovány snahy vedoucí k úsporám, což je chvályhodné až do okamžiku, kdy se někoho úspory skutečně týkají. Mnohý prostý člověk si jistě řekl, že šetřit je správné, ale ne u mě! Když má dojít k naplnění oněch deklarací, prostý lid se brání, demonstruje a i ta mravní autorita Havel podněcující nepokoje ve Strakovce, kterou demolují demonstranti, zablekotá, že se mu chce zvracet. Holt žijeme v době zvratů a trávicí trakt Washka Havla tak nějak potvrdil, že bude veselo. Na zneuznaného guvernéra ČNB, submisíva Tůmu, jemuž vyfoukli primátorské křeslo, si již nikdo nevzpomene, protože nejnovější korupční kauza okolo sračkárny začíná nenápadně kosit vládu.
Když si vzpomenu, jak před pár lety magisrát zaříznul rozjezd výstavby nové ÚČOV, musím se smát, že dnes mělo v tichosti dojít k témuž postupu v bledě modrém. Jen s tím rozdílem, že nějaký trouba podlehnuvší iluzi, že korupci je správné trestat, nechtěl oligarchům posloužit jako bílý koník. Bohužel to ukazuje, jak tragikomický rozměr má česká politika. Během dvaceti let vlády dvou velkých stran se rozdělily sféry vlivu a nikdo nemá zájem to měnit. Občané volající po změně jsou rozčarováni, že i přes vstup TOP09 a VV do politiky drží otěže v rukou zase ODS a ČSSD :o). Někteří si ještě blahé paměti vzpomenou, jak Staník Gross nejistě reagoval, když ho nachytali na švestkách ohledně nákupu bytu za několik milionů. Dnes již částečně své stamiliony legalizoval, na plzeňských právech získal titul JUDr. a je vysmátej. Je jen jedním z mnoha. Ruce si musel ušpinit každý, na koho se má vztahovat neoficiální imunita ještě dlouho poté, co není politicky aktivní, pochopitelně výměnou za to, že již nebude muset kvůli penězům do smrti pracovat jako ti chudáci, co platí daně. Dnešní vláda a opozice je tvořena oligarchy, kteří jednoduše nemají důvod přepustit zdroje svých zisků nějakému Johnovi nebo Bártovi. To je zcela iluzorní. Do čtyř let VV zmizí jak pára nad hrncem a TOP09 zřejmě povede ten belzebub Kalousek, až vyhyne kníže knírač Schwanzenberg. Otázkou je, jak moc budou schopni budovat socialismus také s ČSSD, ale Kalousek již prokázal výjimečně pružný postoj, tak není čeho se obávat.
Jak může být vláda silná, když je složená z protřelých oligarchů z obou stran politického spektra, z amatérů, které vynesla ke korytu nespokojenost části národa nebo z vyložených hlupáků, jejichž prioritou je držet hubu a krok ? Když funguje spolupráce ODS a ČSSD ve všech velkých městech, bylo jen otázkou času, kdy se vyvalí nějaký skandál, který povede k pádu vlády a následné legalizaci široké koalice ODS a ČSSD, což pravděpodobně nastane. V prostředí, kde funguje soudržnost na principu, že každý ví na každého něco, dochází k tomu, že jsou holt obětováni užiteční idioti a ti, kdo s sebou mohou v případě, že by promluvili, stáhnout ostatní do propadliště dějin, jsou demonstrativně očištěni, osvobozeni nezávislými soudy, zproštěni všech obvinění a požívají výhod imunity. Přesto většina národa věří všemu, co vysílá televize :o). Uvidíme, nakolik současné trendy pomohou vynést zpět na výsluní pupkáče s tím sexy mozkem nebo doktora, který po opuštění LOK a získání politické funkce pustil žilou zdravotnictví tak jako nikdo před ním. Naštěstí se u Washka Havla začala projevovat progresivní demence, takže v jeho případě lze předpokládat, že v historicky krátké době přestane podněcovat nepokoje a podobně jako onen baron ve filmu Fešák Hubert omezí své slovní projevy na slova „nůůůůdle“, když dostane hlad a „saprment“ – to, když se podělá.
Dnešní doba přeje zveřejňování důkazů o tom, že na pozadí politiky, jejíž lídři mají na bedrech blaho občanů této země, zuří pouze nechutný boj o to, kdo si nakrade víc. Ve větším rozměru se ukazuje, kam vede králičí nora v kauze Wikileaks. Podle astrologů přichází věk Vodnáře, který má odplavit bahno starého světa, aby přetrvalo to, co má zdravý základ. Není vyloženě nutné věřit falešným prorokům, tu z řady vlády, tu z řady nějaké církevní sekty nebo samotnému Aštarovi Šeranovi, který říká, že na oběžné dráze Zeměkoule čeká 2200 vesmírných lodí, co mají zachránit ty, co věří :o). Stačí věřit selskému rozumu, o který se opírali odjakživa sedláci. Dříve se střídala doba konjunktury s krizí v intervalu řekněme 10 až 15 let. Pak se sinusoida zkrátila na 8 let a v roce 2008 se propadl růst po 3 letech. Větší změny ve velkém měřítku zpravidla probíhají podobně jako vulkanická činnost – dosavadní triky vygradují až ad absurdum, až bude dosaženo bodu zlomu a nastane exploze, která v mžiku smete vše, co se nacházelo na povrchu. Podle toho, co se děje, byl rok 2008 jen zahřívací kolo.
Zdroje na webu k zamyšlení:
rok 2006 20.červen / TZB Info – 100 let pražské kanalizace a současné problémy ČOV
rok 2009 19.březen / tisková zpráva magisrátu HLMP – Čistírna je znovu blíže k zahájení stavby
rok 2009 květen až červen / časopis Stavebnictví – Centrální čištění odpadních vod hlavního města Prahy: 1.díl, 2.díl
Růžový panter – nevládní organizace zabývající se korupcí ve veřejné správě / monitoring kauzy ÚČOV HLMP: dokument 1, dokument 2, dokument 3
rok 2010 30.březen / tisková zpráva magisrátu HLMP – Rada projednala stav příprav rekonstrukce a výstavby ČOV
rok 2010 14.září / oficiální vyhlášení zakázky na ÚČOV
rok 2010 14.prosince / Finanční noviny – Praha získala výjimku na ústřední čistírnu do konce roku 2016
rok 2010 15.prosince / Židnes – Drobil ohlásil demisi. Pár hodin po odkrytí skandálu na jeho ministerstvu
(2x známkováno, průměr: 3,00 z 5)